trestní řád

§ 76.

účinné od 1. 8. 1950Vyhledávání.

účinné od 1. 8. 1950(1) Vyhledávání o trestných činech konají orgány národní bezpečnosti; za tím účelem mohou předvolat a vyslechnout každého, od koho se mohou nadít objasnění skutečností závažných pro zjištění trestného činu. Podle potřeby konají vyhledávání též v součinnosti s jinými veřejnými orgány.

účinné od 1. 8. 1950(2) Vyhledávání o trestných činech příslušníků ozbrojených sborů v činné službě může konat i jejich představený nebo jím pověřený orgán; přitom mají vůči příslušníkům ozbrojeného sboru v činné službě, k němuž sami náleží, stejná práva a stejné povinnosti jako orgány národní bezpečnosti. Nemůže-li představený včas zakročit, má tato jeho práva a tyto jeho povinnosti místní velitel nejbližší místu činu nebo pobytu obviněného.

§ 77.

účinné od 1. 8. 1950Doví-li se prokurátor o trestném činu, koná vyšetřování, pokud věc již není dostatečně vysvětlena.

§ 78.

účinné od 1. 8. 1950Za vyšetřování učiní prokurátor vše, co je nutné k zabezpečení úspěšného provedení trestního řízení; za tím účelem především

1. účinné od 1. 8. 1950a) sbírá důkazy o skutečnostech důležitých pro rozhodnutí soudu, ať již svědčí v neprospěch obviněného či v jeho prospěch, zejména vyslýchá obviněného a svědky,
2. účinné od 1. 8. 1950b) pečuje o to, aby obviněný mohl být postaven před soud a aby nemařil trestní řízení, zejména rozhoduje o vazbě,
3. účinné od 1. 8. 1950c) zajišťuje výkon trestu a ochranných opatření, k nimž by mohlo dojít,
4. účinné od 1. 8. 1950d) zajišťuje uspokojení nároků poškozeného vzešlých z trestného činu.

§ 79.

účinné od 1. 8. 1950Prokurátor může z důležitých důvodů nařídit osobám, které bude asi nutno vyslechnout jako obviněné nebo jako svědky, aby se téhož nebo i příštího dne nevzdalovaly z místa, které určí.

§ 80.

účinné od 1. 8. 1950(1) Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení třeba odborné znalosti, přibere prokurátor znalce.

účinné od 1. 8. 1950(2) Mají-li být přímým pozorováním objasněny skutečnosti závažné pro trestní řízení, koná prokurátor ohledání.

§ 81.

účinné od 1. 8. 1950(1) Je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné místnosti je věc důležitá pro trestní řízení nebo že se tam skrývá obviněný, může prokurátor vykonat domovní prohlídku.

účinné od 1. 8. 1950(2) Je-li důvodné podezření, že někdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení, může prokurátor vykonat jeho osobní prohlídku.

§ 82.

účinné od 1. 8. 1950Věc důležitou pro trestní řízení může prokurátor vzít do úschovy. Kdo má takovou věc u sebe, je povinen ji na vyzvání vydat prokurátoru. Nebude-li vyzvání k vydání věci vyhověno, může být věc odňata.

§ 83.

účinné od 1. 8. 1950Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které pravděpodobně pocházejí od obviněného nebo jsou pro něho určeny, nařídí prokurátor, aby mu je podnik provádějící jejich dopravu vydal; prokurátor to však může nařídit jen tehdy, jestliže tu je některý z důvodů vazby (§ 96).

§ 84.

účinné od 1. 8. 1950(1) Prokurátor koná vyšetřování zpravidla osobně; je oprávněn žádat od každého úřadu a veřejného orgánu vysvětlení a zprávy.

účinné od 1. 8. 1950(2) Prokurátor je oprávněn při vyšetřování nařídit orgánům povolaným k vyhledávání, aby vykonaly jednotlivé vyšetřovací úkony. Tyto orgány mají vykonat i další vyšetřovací úkony, jejichž nutnost vyplynula z úkonu, o nějž byly požádány.

§ 85.

účinné od 1. 8. 1950(1) Je-li podezření z trestného činu proti obviněnému dostatečně odůvodněno, podá na něj prokurátor zpravidla žalobu, a to u soudu, u něhož je činný.

účinné od 1. 8. 1950(2) Vezme-li prokurátor před zahájením hlavního líčení žalobu zpět, vrací se věc do stavu vyšetřování.

§ 86.

účinné od 1. 8. 1950Žaloba musí obsahovat:

1. účinné od 1. 8. 1950a) označení prokurátora a den sepsání žaloby,
2. účinné od 1. 8. 1950b) jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště,
3. účinné od 1. 8. 1950c) označení trestného činu s uvedením všech jeho zákonných znaků, místa, času a jiných okolností, jichž je třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným,
4. účinné od 1. 8. 1950d) označení důkazů, jejichž provedení při hlavním líčení se navrhuje,
5. účinné od 1. 8. 1950e) podstatné důvody podezření.

§ 87.

účinné od 1. 8. 1950Návrh na ochranné opatření.

účinné od 1. 8. 1950(1) Je-li toho třeba, navrhne prokurátor soudu, u něhož je činný, aby nařídil ochranné léčení nebo ochrannou výchovu anebo vyslovil zabrání.

účinné od 1. 8. 1950(2) Návrh uvedený v odstavci 1 může prokurátor učinit též v žalobě.

§ 88.

účinné od 1. 8. 1950Přerušení trestního stíhání.

účinné od 1. 8. 1950(1) Prokurátor přeruší trestní stíhání,

1. účinné od 1. 8. 1950a) nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit,
2. účinné od 1. 8. 1950b) není-li obviněný pro duševní poruchu, která nastala až po spáchání trestného činu, schopen chápat smysl trestního řízení, nebo
3. účinné od 1. 8. 1950c) nemohl-li být pachatel zjištěn.

účinné od 1. 8. 1950(2) Před přerušením trestního stíhání učiní prokurátor vše, co je nutné k zabezpečení úspěšného provedení trestního řízení.

účinné od 1. 8. 1950(3) Pomine-li důvod přerušení, prokurátor v trestním stíhání pokračuje.

§ 89.

účinné od 1. 8. 1950Zastavení trestního stíhání.

účinné od 1. 8. 1950(1) Prokurátor zastaví trestní stíhání,

1. účinné od 1. 8. 1950a) je-li nepochybné, že skutek obviněného není trestným činem,
2. účinné od 1. 8. 1950b) je-li nepochybné, že trestný čin nespáchal obviněný,
3. účinné od 1. 8. 1950c) není-li podezření z trestného činu dostatečně odůvodněno,
4. účinné od 1. 8. 1950d) je-li nepochybné, že trestnost činu zanikla,
5. účinné od 1. 8. 1950e) je-li nepochybné, že obviněný není trestně odpovědný,
6. účinné od 1. 8. 1950f) nelze-li obviněného stíhat, zejména proto, že president republiky nařídil, aby se v trestním řízení nepokračovalo, nebo
7. účinné od 1. 8. 1950g) jestliže obviněný zemřel.

účinné od 1. 8. 1950(2) Prokurátor může zastavit trestní stíhání,

1. účinné od 1. 8. 1950a) jde-li o čin, jehož nebezpečnost pro společnost je nepatrná,
2. účinné od 1. 8. 1950b) jestliže jde o trestný čin vojenský, který lze vyřídit kázeňsky, a prokurátor pokládá kázeňské vyřízení za dostačující,
3. účinné od 1. 8. 1950c) je-li trest, k němuž může stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný trestný čin byl obviněnému již uložen nebo ho podle očekávání postihne,
4. účinné od 1. 8. 1950d) byl-li obviněný pro týž skutek dostatečně potrestán národním výborem nebo kázeňsky anebo cizozemským soudem nebo úřadem, nebo
5. účinné od 1. 8. 1950e) je-li obviněný vydán do ciziny nebo vyhoštěn.

účinné od 1. 8. 1950(3) O zastavení trestního stíhání prokurátor podle možnosti vyrozumí obviněného a poškozeného.

účinné od 1. 8. 1950(4) Pomine-li důvod zastavení nebo objeví-li se dodatečně, že tu takový důvod není, prokurátor v trestním stíhání pokračuje.

§ 90.

účinné od 1. 8. 1950Postoupení věci.

účinné od 1. 8. 1950Shledá-li prokurátor, že není příslušný, postoupí věc příslušnému prokurátoru; je však povinen před postoupením věci učinit vše, co je k zabezpečení úspěšného provedení trestního řízení neodkladně nutné.

§ 91.

účinné od 1. 8. 1950Žádost za milost.

účinné od 1. 8. 1950(1) Řízení o žádosti za milost před podáním žaloby koná prokurátor, který ve věci koná nebo by byl příslušný konat přípravné řízení.

účinné od 1. 8. 1950(2) Shledá-li prokurátor, že žádost za milost není důvodná, zamítne ji; jinak ji předloží se svým návrhem nadřízenému prokurátoru. Nezamítne-li žádost ani tento prokurátor, předloží ji se svým návrhem ministerstvu spravedlnosti.

účinné od 1. 8. 1950(3) Nařídí-li to president republiky nebo ministr spravedlnosti, nesmí být žádost zamítnuta, nýbrž musí být s návrhem předložena. Nařídí-li to v takovém případě president republiky nebo ministr spravedlnosti, trestní řízení se zatím nezahájí nebo se v zahájeném trestním řízení zatím nepokračuje.

§ 92.

účinné od 1. 8. 1950Předvolání a předvedení.

účinné od 1. 8. 1950Jestliže se obviněný, který byl řádně předvolán, nedostaví bez dostatečné omluvy, může být předveden; na to a na jiné následky nedostavení (§§ 73 a 75) musí být v předvolání upozorněn. Je-li to k úspěšnému provedení trestního řízení nutné, může být obviněný předveden i bez předchozího předvolání.

§ 93.

účinné od 1. 8. 1950Na počátku výslechu označí prokurátor obviněnému trestný čin, ze kterého je obviněn. Vyzve ho, aby se k obvinění podrobně vyjádřil, zejména aby souvisle vylíčil skutečnosti, které jsou předmětem obvinění, aby uvedl okolnosti, které zeslabují nebo vyvracejí podezření vůči němu, a aby nabídl důkazy o nich. Zároveň obviněného upozorní na polehčující okolnost doznání.

§ 94.

účinné od 1. 8. 1950(1) Výslech se koná tak, aby podal pokud možno úplný a jasný obraz skutečností závažných pro trestní řízení. K výpovědi nebo k doznání nesmí být obviněný žádným způsobem donucován.

účinné od 1. 8. 1950(2) Má-li se výslechem zjistit totožnost nějaké osoby nebo věci, vyzve prokurátor obviněného, aby ji popsal; teprve pak mu má být osoba nebo věc ukázána.

účinné od 1. 8. 1950(3) Je-li třeba zjistit pravost rukopisu obviněného, může ho prokurátor vyzvat, aby napsal potřebný počet slov. K tomu však nesmí být obviněný žádným způsobem donucován.

účinné od 1. 8. 1950(4) Obviněný je povinen strpět úkony potřebné k zjištění jeho totožnosti.

§ 95.

účinné od 1. 8. 1950(1) Jestliže se výpověď obviněného odchyluje v podstatných bodech od výpovědi svědka nebo spoluobviněného a rozpor nelze vysvětlit jinak, může být obviněný postaven těmto osobám tváří v tvář.

účinné od 1. 8. 1950(2) Osoba oprávněná odepřít vypovídat jako svědek podle § 111 odst. 1 nesmí být proti své vůli postavena obviněnému tváří v tvář ani tehdy, když neodepřela vypovídat, ledaže by o to požádal sám obviněný.

§ 96.

účinné od 1. 8. 1950Důvody vazby.

účinné od 1. 8. 1950(1) Je-li obviněný podezřelý z trestného činu, na který zákon stanoví trest smrti, trest odnětí svobody na doživotí nebo trest dočasného odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně deset let, musí být vzat do vazby.

účinné od 1. 8. 1950(2) Obviněný může být vzat do vazby též, jsou-li tu skutečnosti, které odůvodňují obavu,

1. účinné od 1. 8. 1950a) že uprchne, zejména proto, že nelze ihned zjistit jeho totožnost nebo bydliště, nebo pro vysoký trest, který ho podle očekávání postihne,
2. účinné od 1. 8. 1950b) že bude působit na svědky nebo spoluobviněné anebo že bude jinak mařit objasnění skutečností závažných pro trestní řízení, nebo
3. účinné od 1. 8. 1950c) že se znovu dopustí trestného činu, který spáchal, nebo že dokoná trestný čin, o který se pokusil, anebo že vykoná trestný čin, kterým vyhrožoval.

§ 97.

účinné od 1. 8. 1950(1) Příkaz k zatčení vydá písemně předseda senátu na návrh prokurátora.

účinné od 1. 8. 1950(2) V příkaze k zatčení se označí trestný čin, z něhož je obviněný podezřelý, a důvod zatčení. Není-li pobyt obviněného znám, uvede se v příkaze k zatčení též popis obviněného.

účinné od 1. 8. 1950(3) Zatčení provede na základě příkazu k zatčení orgán povolaný k vyhledávání. Příkaz k zatčení budiž doručen obviněnému při zatčení, a není-li to možné, nejdéle do osmačtyřiceti hodin po něm.

účinné od 1. 8. 1950(4) Příkaz k zatčení předseda senátu odvolá, jakmile důvod k němu pomine.

§ 98.

účinné od 1. 8. 1950Orgán povolaný k vyhledávání smí provést zatčení i bez příkazu předsedy senátu, byl-li obviněný přistižen při činu samém. Obviněný je přistižen při činu samém i tehdy, byl-li ihned po činu jako podezřelý pronásledován nebo postižen za okolností, které ukazují na jeho účast při činu, zejména s věcmi, kterými byl trestný čin spáchán nebo které z něho pocházejí.

§ 99.

účinné od 1. 8. 1950Zadržení.

účinné od 1. 8. 1950(1) Jestliže je nebezpečí v prodlení a je tu některý z důvodů vazby, smí orgán povolaný k vyhledávání zadržet obviněného za účelem jeho odevzdání prokurátoru.

účinné od 1. 8. 1950(2) Osobu přistiženou při činu samém smí kdokoli zadržet, je-li toho nezbytně třeba k zjištění totožnosti, k zamezení útěku nebo k zabezpečení důkazů. Je však povinen odevzdat ji ihned nejbližšímu orgánu povolanému k vyhledávání, a není-li to možné, učinit mu o tom ihned oznámení.

§ 100.

účinné od 1. 8. 1950Odevzdání obviněného prokurátoru.

účinné od 1. 8. 1950(1) Osoba zatčená podle § 97 musí být orgánem povolaným k vyhledávání ihned vyslechnuta a nejdéle do osmačtyřiceti hodin odevzdána prokurátoru.

účinné od 1. 8. 1950(2) Osoba zatčená podle § 98 nebo zadržená (§ 99) musí být orgánem povolaným k vyhledávání ihned vyslechnuta a

1. účinné od 1. 8. 1950a) nejdéle do osmačtyřiceti hodin propuštěna, nebo
2. účinné od 1. 8. 1950b) je-li tu některý z důvodů vazby, odevzdána prokurátoru.

účinné od 1. 8. 1950(3) Příslušník ozbrojeného sboru v činné službě může být v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 odevzdán též představenému.

§ 101.

účinné od 1. 8. 1950(1) O vazbě osoby odevzdané podle § 100 rozhodne prokurátor (představený) ihned, a to pokud možno po jejím výslechu. Shledá-li, že některý z důvodů vazby trvá, rozhodne, že se obviněný ve vazbě ponechá; jinak jej propustí na svobodu.

účinné od 1. 8. 1950(2) Mimo případ uvedený v odstavci 1 může prokurátor vzít obviněného do vazby, vyjde-li za jeho výslechu najevo, že tu je některý z důvodů vazby. Totéž může učinit představený, je-li obviněný příslušníkem ozbrojeného sboru v činné službě.

§ 102.

účinné od 1. 8. 1950Nevezme-li prokurátor (představený) obviněného do vazby, ač je tu některý z důvodů vazby uvedených v § 96 odst. 2, nebo propustí-li v takovém případě obviněného z vazby, může mu uložit omezení stran místa pobytu nebo povinnost neprodleně prokurátoru oznámit změnu pobytu.

§ 103.

účinné od 1. 8. 1950Přestože je tu některý z důvodů vazby uvedených v § 96 odst. 2, upustí prokurátor za branné pohotovosti státu od vazby obviněného, který byl povolán k vojenské činné službě, k zvláštní službě nebo k osobním úkonům pro potřeby branné moci, jde-li o podezření z trestného činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let.

§ 104.

účinné od 1. 8. 1950Pomine-li důvod vazby, propustí prokurátor (představený) obviněného ihned na svobodu.

§ 105.

účinné od 1. 8. 1950Proti rozhodnutí prokurátora o vazbě je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.

§ 106.

účinné od 1. 8. 1950Vyžádání obviněného z ciziny.

účinné od 1. 8. 1950Zdržuje-li se obviněný v cizině, požádá předseda senátu podle předpisů, vydaných o tom ministrem spravedlnosti, na návrh prokurátora o vydání obviněného, po případě o jeho prozatímní zatčení.

§ 107.

účinné od 1. 8. 1950Urychlení řízení ve vazebních věcech.

účinné od 1. 8. 1950Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny působit k tomu, aby byla vazba pokud možno nejvíce zkrácena.

§ 108.

účinné od 1. 8. 1950Povinnost svědčit.

účinné od 1. 8. 1950Každý je povinen na předvolání se dostavit a vypovídat jako svědek.

§ 109.

účinné od 1. 8. 1950Předvolání a předvedení.

účinné od 1. 8. 1950Jestliže se svědek, který byl řádně předvolán, nedostaví bez dostatečné omluvy, může být předveden. Na to a na jiné následky nedostavení (§§ 73 a 75) musí být v předvolání upozorněn.

§ 110.

účinné od 1. 8. 1950Zákaz výslechu.

účinné od 1. 8. 1950Veřejný činitel nesmí být vyslýchán jako svědek o tom, o čem se dověděl při výkonu své pravomoci a co je povinen zachovávat v tajnosti, ledaže by byl této povinnosti svým nadřízeným orgánem zproštěn.

§ 111.

účinné od 1. 8. 1950Právo odepřít výpověď.

účinné od 1. 8. 1950(1) Odepřít vypovídat jako svědek je oprávněn příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho osvojitel, osvojenec, manžel a sourozenec; je-li obviněných více, má taková osoba právo odepřít vypovídat stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká.

účinné od 1. 8. 1950(2) Svědek je též oprávněn odepřít vypovídat, pokud by

1. účinné od 1. 8. 1950a) porušil státem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo
2. účinné od 1. 8. 1950b) způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo sourozenci anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako těžkou újmu vlastní.

účinné od 1. 8. 1950(3) Odepřít vypovídat jako svědek nemůže ten, kdo má povinnost podle § 165 odst. 2 tr. zák. oznámit trestný čin, jehož se svědecká výpověď má týkat.

účinné od 1. 8. 1950(4) Kdo odpírá vypovídat jako svědek, je povinen na vyzvání prokurátora uvést důvod, pro který tak činí.

§ 112.

účinné od 1. 8. 1950Poučení svědka.

účinné od 1. 8. 1950Před výslechem poučí prokurátor svědka o zákazu výslechu, o právu odepřít výpověď a o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčovat. Dále ho poučí o významu svědecké výpovědi s hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi.

§ 113.

účinné od 1. 8. 1950Výslech.

účinné od 1. 8. 1950(1) Prokurátor vyslechne svědka o jeho poměru k projednávané věci, k obviněnému, poškozenému a zúčastněné osobě a po případě též o jiných skutečnostech, významných pro zjištění jeho hodnověrnosti. Potom ho vyzve, aby souvisle vypovídal všechno, co a odkud o věci ví. Otázky, jimiž by se svědkovi předkládaly okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi, nesmějí být svědkovi dávány.

účinné od 1. 8. 1950(2) Má-li se výslechem zjistit totožnost nějaké osoby nebo věci, vyzve prokurátor svědka, aby ji popsal; teprve pak mu má být osoba nebo věc ukázána.

účinné od 1. 8. 1950(3) Je-li třeba zjistit pravost rukopisu svědka, může ho prokurátor vyzvat, aby napsal potřebný počet slov.

účinné od 1. 8. 1950(4) Nesouhlasí-li výpovědi svědků v závažných bodech, lze svědky postavit tváří v tvář.

§ 114.

účinné od 1. 8. 1950(1) Je-li třeba znaleckého posudku, přibere prokurátor zpravidla dva znalce. Jednoho znalce stačí přibrat, jde-li o objasnění méně důležitých skutečností nebo je-li tu nebezpečí v prodlení.

účinné od 1. 8. 1950(2) Místo přibrání znalce lze se spokojit s lékařským potvrzením, nejsou-li pochybnosti o jeho správnosti.

§ 115.

účinné od 1. 8. 1950(1) Jako znalci se zpravidla přiberou osoby trvale ustanovené za znalce u soudu pro obor, o který jde (stálí přísežní znalci), a v oboru vojenského soudnictví příslušníci ozbrojených sborů v činné službě. Není-li jich nebo je-li nebezpečí v prodlení anebo vyžaduje-li případ zvláštní odborné znalosti, mohou být přibráni jiní znalci.

účinné od 1. 8. 1950(2) Jako znalec je povinen být činný jen ten, kdo je ustanoven jako stálý přísežný znalec pro obor, jehož znalosti je k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení třeba, a ten, kdo takový obor provozuje jako své povolání.

§ 116.

účinné od 1. 8. 1950(1) Jako znalec nesmí být přibrán, kdo by byl ve věci vyloučen (§ 39).

účinné od 1. 8. 1950(2) K ohledání a pitvě mrtvoly nelze přibrat jako znalce toho lékaře, který ošetřoval zemřelého přímo před smrtí.

§ 117.

účinné od 1. 8. 1950Znalec musí být v předvolání upozorněn na následky nedostavení (§§ 73 a 75) a na povinnost bez odkladu oznámit skutečnosti, pro které by byl ve věci vyloučen nebo které mu jinak brání být ve věci činný jako znalec.

§ 118.

účinné od 1. 8. 1950Příprava posudku.

účinné od 1. 8. 1950(1) Znalci se na jeho žádost poskytnou potřebná vysvětlení. Se souhlasem prokurátora smí znalec nahlédnout do spisů a být přítomen při výslechu obviněného a svědků.

účinné od 1. 8. 1950(2) V složitějších případech může prokurátor znalci uložit, aby předložil posudek písemně.

účinné od 1. 8. 1950(3) Je-li k podání posudku třeba krevní zkoušky nebo jiného podobného úkonu, je obviněný povinen strpět, aby znalec-lékař na něm takový úkon vykonal, pokud není spojen s nebezpečím pro zdraví obviněného. O této povinnosti musí být obviněný poučen s upozorněním na následky nevyhovění (§§ 73 a 75).

§ 119.

účinné od 1. 8. 1950Poučení znalce.

účinné od 1. 8. 1950Před výslechem poučí prokurátor znalce o tom, že je povinen podat podle svých odborných znalostí nestranný posudek a zachovávat mlčenlivost o tom, co se jako znalec dověděl. Dále ho poučí o významu znaleckého posudku s hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi.

§ 120.

účinné od 1. 8. 1950Výslech.

účinné od 1. 8. 1950Prokurátor vyslechne znalce o okolnostech, pro které by nesměl být přibrán. Potom ho vyzve, aby podal posudek; předložil-li znalec posudek písemně, vyzve ho prokurátor, aby posudek ústně stvrdil.

§ 121.

účinné od 1. 8. 1950Vady posudku.

účinné od 1. 8. 1950Je-li odůvodněna pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, vyžádá si prokurátor od toho, kdo posudek podal, vysvětlení, a kdyby to nevedlo k výsledku, přibere nové znalce.

§ 122.

účinné od 1. 8. 1950Posudek úřadu.

účinné od 1. 8. 1950Místo přibrání znalců může prokurátor požádat o znalecký posudek úřad anebo veřejný ústav nebo orgán; ty podají posudek písemně.

§ 123.

účinné od 1. 8. 1950Ohledání těla.

účinné od 1. 8. 1950(1) Ohledání těla jiné osoby než obviněného může být provedeno proti její vůli jen tehdy, jestliže je nezbytně třeba zjistit, zda jsou na jejím těle stopy nebo následky trestného činu.

účinné od 1. 8. 1950(2) Vznikne-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem, musí být mrtvola ohledána; nestačí-li to pro účely trestního řízení, nařídí prokurátor pitvu. Pohřbít mrtvolu možno v takových případech jen se souhlasem prokurátora. O tom rozhodne prokurátor s největším urychlením.

§ 124.

účinné od 1. 8. 1950(1) Je-li třeba vyšetřit duševní stav obviněného, přiberou se k tomu vždy dva znalci, pokud možno psychiatři.

účinné od 1. 8. 1950(2) Nelze-li duševní stav vyšetřit jinak, může prokurátor nařídit, aby byl obviněný pozorován ve veřejném ústavě, který určí, nebo ve zvláštním pozorovacím oddělení vězeňského ústavu. V takovém případě musí obviněný mít obhájce (§ 45).

účinné od 1. 8. 1950(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.

účinné od 1. 8. 1950(4) Pozorování nemá trvat déle než dva měsíce; do té doby je nutno podat posudek. Je-li třeba dalšího pozorování, může prokurátor na odůvodněný návrh znalců prodloužit tuto lhůtu na čas potřeby, nikoli však o více než o dva měsíce. Proti prodloužení pozorování je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.

účinné od 1. 8. 1950(5) Zjistí-li znalci u obviněného okolnosti nasvědčující jeho nepříčetnosti, vysloví se zároveň o tom, zda jeho pobyt na svobodě není nebezpečný.

§ 125.

účinné od 1. 8. 1950(1) Jsou-li závažné pochybnosti, zda není u svědka, jehož výpověď je pro rozhodnutí zvláště důležitá, podstatně snížena schopnost správně vnímat nebo vypovídat, může prokurátor nařídit, aby byl vyšetřen duševní stav svědka.

účinné od 1. 8. 1950(2) K vyšetření duševního stavu svědka podle odstavce 1 se přiberou znalci, pokud možno psychiatři. Pozorování svědka podle § 124 odst. 2 není přípustné.

§ 126.

účinné od 1. 8. 1950Protokol.

účinné od 1. 8. 1950Protokol o ohledání musí poskytovat úplný a věrný obraz předmětu ohledání; mají se proto k němu podle potřeby přiložit fotografie, náčrty a jiné pomůcky.

§ 127.

účinné od 1. 8. 1950(1) Ve vyzvání k vydání věci musí být ten, kdo ji má u sebe, upozorněn, že nevydá-li věc, bude mu odňata, a na jiné následky nevyhovění (§§ 73 a 75).

účinné od 1. 8. 1950(2) Nebude-li vyzvání k vydání věci vyhověno, může prokurátor nařídit, aby věc byla odňata. Je-li nebezpečí v prodlení, může prokurátor nařídit odnětí věci i bez předchozího vyzvání. K odnětí věci se přibere podle možnosti osoba, která není ve věci zúčastněna.

účinné od 1. 8. 1950(3) Proti rozhodnutí o odnětí věci je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.

účinné od 1. 8. 1950(4) Orgán povolaný k vyhledávání může věc odejmout i bez příkazu prokurátora, je-li nebezpečí v prodlení, jakož i při výkonu domovní nebo osobní prohlídky.

účinné od 1. 8. 1950(5) Osobě, která věc vydala nebo jíž byla věc odňata, vydá orgán úkon provádějící písemné potvrzení o vydání nebo odnětí věci.

§ 128.

účinné od 1. 8. 1950(1) Jakmile není věci třeba k dalšímu řízení, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata, pokud k ní neuplatňuje právo jiná osoba, nebo tomu, jehož právo k věci je nepochybné.

účinné od 1. 8. 1950(2) Je-li nebezpečí, že se věc vzatá do úschovy, která nebyla vrácena podle odstavce 1, zkazí, nebo vyžaduje-li úschova takové věci nepoměrný náklad, který není osoba uplatňující právo k věci ochotna hradit, věc se prodá a částka za ni stržená se uloží do soudního deposita.

§ 129.

účinné od 1. 8. 1950(1) Jestliže byla obviněným vydána nebo mu odňata věc, kterou pravděpodobně získal trestným činem a buď není známo, komu věc patří, nebo není znám pobyt poškozeného, vyhlásí se veřejně popis věci. Vyhlášení se učiní způsobem pro vypátrání poškozeného nejúčelnějším, a to spolu s vyzváním, aby se poškozený přihlásil do roka od vyhlášení.

účinné od 1. 8. 1950(2) Neuplatní-li kromě obviněného nikdo ve lhůtě uvedené v odstavci 1 právo k věci, vydá se věc nebo částka za ni stržená obviněnému na jeho žádost. Jestliže o to obviněný nežádá nebo jestliže mu věc zřejmě nepatří, rozhodne soud, že věc nebo částka za ni stržená připadá státu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.

§ 130.

účinné od 1. 8. 1950Protokol o vydání nebo odnětí věci musí obsahovat též popis vydané nebo odňaté věci.

§ 131.

účinné od 1. 8. 1950Předchozí výslech.

účinné od 1. 8. 1950Domovní a osobní prohlídku lze konat jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhne ani dobrovolného vydání hledané věci, ani odstranění jiných důvodů, které vedly k prohlídce. Tohoto výslechu není třeba, je-li nebezpečí v prodlení.

§ 132.

účinné od 1. 8. 1950Příkaz k prohlídce.

účinné od 1. 8. 1950(1) Nevykoná-li prokurátor domovní nebo osobní prohlídku sám, vykoná ji na jeho příkaz orgán povolaný k vyhledávání. Příkaz k domovní prohlídce vydá prokurátor písemně. Písemný příkaz, který musí obsahovat odůvodnění, se doručí osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejdéle do osmačtyřiceti hodin po ní.

účinné od 1. 8. 1950(2) Orgán povolaný k vyhledávání může vykonat domovní nebo osobní prohlídku i bez příkazu prokurátora, je-li nebezpečí v prodlení anebo jde-li o osobu přistiženou při činu samém nebo o osobu, na kterou je vydán příkaz k zatčení.

§ 133.

účinné od 1. 8. 1950Výkon.

účinné od 1. 8. 1950(1) Orgán vykonávající domovní prohlídku je povinen umožnit, aby se jí zúčastnila osoba,u níž se koná, nebo některý dospělý člen její domácnosti.

účinné od 1. 8. 1950(2) K výkonu domovní a osobní prohlídky se přibere podle možnosti osoba, která není ve věci zúčastněna.

účinné od 1. 8. 1950(3) Orgán vykonávající prohlídku se prokáže svým oprávněním.

účinné od 1. 8. 1950(4) Osobě, u které byla prohlídka vykonána, vydá orgán vykonávající prohlídku na její žádost ihned, a není-li to možné, nejdéle do osmačtyřiceti hodin po ní písemné potvrzení o důvodech prohlídky a o jejím výsledku, jakož i o věci při ní vydané nebo odňaté.

§ 134.

účinné od 1. 8. 1950Protokol.

účinné od 1. 8. 1950Protokol o prohlídce musí obsahovat též okolnosti uvedené v § 133 odst. 4.

§ 135.

účinné od 1. 8. 1950(1) Zásilku vydanou podle § 83 smí otevřít jen prokurátor. O otevření se sepíše protokol.

účinné od 1. 8. 1950(2) Otevřená zásilka se odevzdá adresátovi, a není-li jeho pobyt znám, některému z jeho rodinných příslušníků; jinak se zásilka vrátí odesilateli. Je-li však obava, že by odevzdání zásilky mělo škodlivý vliv na trestní řízení, uloží se u prokurátora, a je-li to vhodné, oznámí se adresátovi obsah dopisu nebo telegramu; není-li jeho pobyt znám, učiní se oznámení některému z jeho rodinných příslušníků.

účinné od 1. 8. 1950(3) Zásilka, kterou nebylo uznáno za nutné otevřít, odevzdá se ihned adresátovi, jinak se vrátí podniku, který ji vydal.

§ 136.

účinné od 1. 8. 1950Je-li nebezpečí v prodlení, může orgán povolaný k vyhledávání za podmínek uvedených v § 83 nařídit zdržení zásilek; nedojde-li však podniku provádějícímu dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů nařízení prokurátora, aby mu zásilky byly vydány, nesmí podnik dopravu zásilek dále zdržovat.