§ 160.
Odkaz § 160.Pro vojenské soudy neplatí ustanovení §§ 8 až 15, 17, 19 a 20 části prvé. Ostatních ustanovení se užije pro vojenské soudy a pro vojenské kolegium nejvyššího soudu obdobně, pokud následující ustanovení neobsahují odchylek.
Pro vojenské soudy neplatí ustanovení §§ 8 až 15, 17, 19 a 20 části prvé. Ostatních ustanovení se užije pro vojenské soudy a pro vojenské kolegium nejvyššího soudu obdobně, pokud následující ustanovení neobsahují odchylek.
Vojenské soudy jsou ve svých obvodech ve styku s veliteli vojenských jednotek a ostatních ozbrojených sborů a poskytují jim veškerou podporu při udržování a zvyšování vojenské kázně, pořádku a bojeschopnosti a při upevňování velitelské pravomoci. K plnění těchto úkolů jsou povinny znát stupeň bojeschopnosti, stav kázně a trestnosti jednotek, u nichž jsou zřízeny, po případě u útvarů, které jsou v jejich obvodu.
Náčelník soudu může podle potřeby určit, že všechny nebo některé senáty, které vyřizují věci téhož druhu, tvoří společné soudní oddělení.
Tam, kde se mluví o vedoucím úředníku soudního oddělení, rozumí se tím vedoucí kanceláře soudního oddělení.
Náčelník vojenského soudu vypracuje plán svého útvaru.
Pobočky vojenských soudů zřizuje a zrušuje po dohodě s hlavním vojenským prokurátorem ministr spravedlnosti.
Opatřování poukazů úředním razítkem (§ 73) se u vojenských soudů řídí vojenskými předpisy.
V budovách ozbrojených sborů nebo v budovách ozbrojenými sbory obsazených může vojenský soud konat potřebné úkony jen s vědomím příslušného velitele.
Součásti výzbroje nebo výstroje některého ozbrojeného sboru, o nichž vojenský soud rozhodl v trestním řízení, budou vydány, jakmile jich nebude pro trestní řízení třeba, útvaru, v jehož stavu jsou, a nelze-li takový útvar zjistit, útvaru, který určí velitel vojenského okruhu (vyšší velitel ozbrojeného sboru), v jehož obvodu je soud zřízen.
Znalce a tlumočníky z řad příslušníků ozbrojených sborů ustanovuje předseda senátu z osob navržených orgánem zmocněným k tomu příslušným ministrem. Není-li mezi příslušníky ozbrojených sborů osoba způsobilá pro funkci znalce z příslušného oboru, ustanoví předseda senátu znalcem zpravidla osobu zapsanou v seznamu znalců u krajské soudní správy.
Má-li být duševní stav obviněného zkoumán ve veřejném ústavu (§ 124 odst. 2 tr. ř.), zařídí předseda senátu jeho dodání do ústavu, který je ministerstvem národní obrany pověřen vyšetřováním duševního stavu a podáváním posudku. Odevzdat obviněného do jiného ústavu lze jen se souhlasem ministerstva národní obrany, po případě ministerstva národní bezpečnosti.
Vezme-li soud do vazby příslušníka ozbrojeného sboru, uvědomí ten, kdo vazbu nařizuje, vždy také služebního představeného, který je oprávněn podat na obviněného trestní oznámení.
(1) U vojenských soudů zjistí vyslýchající na počátku výslechu vždy též hodnost vyslýchaného, branný poměr a jeho příslušnost k útvaru v ozbrojených sborech.
(2) Rozsudek vojenského soudu musí (kromě náležitostí uvedených v § 26 tr. ř. a v § 2 zák. č. 85/1950 Sb., o opatřeních souvisících s úpravou kázeňského práva příslušníků ozbrojených sborů) obsahovat také údaj o hodnosti obviněného, o útvaru, jehož je příslušníkem a o jeho třídním původu.
Práva, která podle tohoto nařízení, vyjímaje hlavu prvou části prvé, příslušejí předsedovi soudu (na př. § 26 odst. 2 a § 38 odst. 4) nebo náčelníku vojenského soudu, vykonává u vojenského kolegia nejvyššího soudu jeho předseda.
Pro polní řízení se užije přiměřeně ustanovení této části s tím, že předvolávání, předvádění a vyrozumívání o úkonech, jakož i doručování písemností se děje bez všech formálností, zpravidla prostřednictvím příslušného velitele.
Kde se v tomto nařízení mluví o předsedovi senátu, rozumí se tím i soudce jediný (§ 54 odst. 2 tr. ř., § 4 o. s. ř.), po případě člen senátu (§ 55 tr. ř., § 95 odst. 3 o. s. ř.), jakož i správní zaměstnanec pověřený obstaráváním úkonů podle § 156.
Ustanovení §§ 78 až 89 o doručování a ustanovení § 96 (§§ 90 až 95) o určování výše svědečného se užije přiměřeně i v řízení před prokurátorem.
(1) Trestní spisy, ve kterých již byla podána žaloba, je prokurátor povinen zapůjčit ministerstvu spravedlnosti a krajským soudním správám. Orgánům soudní správy je prokurátor povinen umožnit prohlédnutí všech uvedených trestních spisů u prokuratury k účelům kontroly činnosti soudů; za tím účelem jim umožní i nahlédnutí do rejstříků a jiných evidenčních pomůcek prokuratury.
(2) Oprávnění uvedená v odstavci 1 příslušejí k účelům kontroly činnosti prokuratur též orgánům generálního (krajského - vyššího vojenského) prokurátora vůči soudům.
Všechna ustanovení týkající se věcí upravených tímto nařízením se zrušují.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953.