Nařízení, kterým se vydává jednací řád pro soudy

§ 66.

Zúčastní-li se prokurátor řízení ve věcech občanskoprávních (§ 6 o. s. ř.), uvede se to ve vyhotovení soudního rozhodnutí (§§ 157 a 168 odst. 1 o. s. ř.).

§ 67.

(1) Předseda senátu může vypracováním písemného vyhotovení rozhodnutí pověřit některého soudce, který je členem senátu, nebo soudcovského čekatele; vypracování písemného vyhotovení jednoduchého usnesení může svěřit též správnímu zaměstnanci.

(2) Nemůže-li předseda senátu ani jiný člen senátu vypracovat písemné vyhotovení vyhlášeného (vyneseného) rozhodnutí pro překážku delšího trvání, může je na příkaz předsedy soudu vypracovat jiný soudce, který nebyl členem senátu.

(3) Písemné vyhotovení se opatří datem jeho vyhlášení (vynesení).

§ 68.

Písemné vyhotovení rozhodnutí podepisuje předseda senátu a ten, kdo je vypracoval. Nemůže-li předseda senátu písemné vyhotovení rozhodnutí podepsat pro překážku delšího trvání, podepíše je za něho jiný člen senátu. Důvod, proč podpis předsedy senátu odpadl, poznamená se na písemném vyhotovení rozhodnutí.

§ 69.

(1) Při usneseních jednoduché povahy, která v plném rozsahu vyhovují podanému návrhu a nemusí být odůvodněna, může být písemné vyhotovení usnesení nahrazeno stručným povolovacím záznamem („Návrhu se vyhovuje“).

(2) V povolovacím záznamu se dále uvede, zda se má pro pořízení stejnopisu vyhotovení rozhodnutí použít předepsaného vzoru („Návrhu se vyhovuje, vzor č. ....“) nebo povolovacího razítka („Návrhu se vyhovuje, raz.“).

(3) Povolovacího razítka lze použít, je-li po ruce dostatečný počet stejnopisů písemného podání nebo dostatečný počet stejnopisů rubrik; tato podání nebo tyto rubriky musí obsahovat určitý návrh souhlasný s písemným podáním, jakož i právní poučení o opravném prostředku.

(4) Je-li toho třeba, uvede se v povolovacím záznamu též výše určených nákladů.

§ 70.

(1) Povolovací razítko se otiskne na přední straně stejnopisu písemného podání nebo rubriky.

(2) Povolovací razítko má tento vzor:

§ 71.

Použití návrhu usnesení předloženého účastníky.

V občanskoprávních věcech mohou účastníci pro urychlení vyřízení věci předložit soudu současně s podáním též potřebné stejnopisy usnesení, které navrhují a které se má vydat bez slyšení účastníků. Hodí-li se tyto stejnopisy, může jich soud po případném provedení doplňků použít.

§ 72.

(1) Stejnopisy vyhotovení rozhodnutí (usnesení o schválení soudního smíru), listiny o ustanovení poručníka nebo opatrovníka (§ 253 odst. 2, § 262 odst. 1 o. s. ř.), listiny o ustanovení správce likvidační podstaty (§ 581 o. s. ř.), úřední potvrzení (vysvědčení) (§ 39), doložka o právní moci nebo vykonatelnosti rozhodnutí (§§ 76 a 77), ověřovací doložky (§ 152 odst. 2, § 155 odst. 3), jakož i všechny stejnopisy vyřízení určené pro soudy nebo úřady v cizině opatří vedoucí úředník oddělení kulatým úředním razítkem.

(2) Stejnopisy vyhotovení usnesení ve zkrácené formě (§§ 69 a 70) se kulatým úředním razítkem neopatřují; kulatého úředního razítka není třeba užít též, jestliže doložka o právní moci nebo vykonatelnosti anebo ověřovací doložka je již opatřena malým státním znakem.

(3) Jsou-li stejnopisy uvedené v odstavci 1 určeny pro cizinu, podepisuje je předseda senátu vlastnoručně; správnost ostatních stejnopisů potvrzuje vedoucí úředník oddělení.

§ 73.

Stejnopisy poukazů, kterými se nařizuje vydání peněz nebo jiných hodnot, podepisuje vlastnoručně předseda senátu; poukaz opatří předseda soudu (soudce pověřený vedením pobočky) osmihranným úředním razítkem.

§ 74.

Vypravení stejnopisů vyhotovení rozhodnutí.

Stejnopisy vyhotovení rozhodnutí mají být vypraveny s největším urychlením, nejpozději však do patnácti dnů po vyhlášení (vynesení) rozhodnutí. Tato lhůta může být prodloužena jen se souhlasem předsedy soudu.

§ 75.

Doručení rozhodnutí soudu druhé stolice.

Rozhodnutí soudu druhé stolice se zašle v potřebném počtu stejnopisů i se spisy soudu prvé stolice, který zařídí jeho doručení (§§ 29 a 64 tr. ř., §§ 189 a 196 o. s. ř.).

§ 76.

Doložka o právní moci rozhodnutí.

(1) Jakmile rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená vedoucí úředník oddělení na vyhotovení rozhodnutí tuto skutečnost, jakož i den, kdy právní moc nastala. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, je nutno to v záznamu přesně vyjádřit.

(2) Záznam uvedený v odstavci 1 se učiní též na stejnopisech vyhotovení rozhodnutí, kterými se vyrozumívají jiné soudy nebo orgány státní správy; na žádost osoby, které byl stejnopis vyhotovení rozhodnutí doručen ještě před tím, než nabylo právní moci, učiní se tento záznam i na stejnopise, který tato osoba předloží.

§ 77.

Doložka o vykonatelnosti rozhodnutí.

(1) Na žádost osoby, které byl doručen stejnopis vyhotovení rozhodnutí nebo vydán stejnopis vyhotovení schváleného soudního smíru, vyznačí vedoucí úředník oddělení vykonatelnost rozhodnutí (soudního smíru) na stejnopise, který tato osoba předloží.

(2) Vykonatelnost rozhodnutí v trestních věcech vyznačuje vedoucí úředník oddělení přímo na vyhotovení rozhodnutí, a to z úřední povinnosti. Ustanovení § 76 odst. 2 se užije obdobně.

(3) Je-li návrh na povolení exekuce podán u soudu, který jako rozhodující soud prvé stolice se účastnil ve věci, o které bylo vydáno rozhodnutí nebo v níž uzavřen soudní smír, tvořící exekuční titul, vyznačí vedoucí úředník oddělení spolu s ostatními náležitostmi stanovenými zákonem i vykonatelnost rozhodnutí a druh vymáhaného nároku přímo na návrhu na povolení exekuce, a to z úřední povinnosti.

§ 78.

(1) Doručení písemností a jeho způsob nařizuje předseda senátu. K písemnostem, jejichž doručení musí být prokázáno, se připojí doručenka.

(2) Písemnosti se doručují zpravidla poštou jako zásilky listovní, v naléhavých případech jako zásilky spěšné.

(3) Uzná-li to předseda senátu za výhodnější, vykoná se doručení soudním doručovatelem.

(4) Ve zvláště naléhavých případech může předseda senátu požádat o doručení příslušný místní národní výbor nebo, zejména při nařízeném předvedení, příslušnou součást národní bezpečnosti (okresní nebo obvodní oddělení veřejné bezpečnosti).

(5) Má-li být písemnost doručena při nějakém úředním úkonu (na př. při výkonu exekuce zabavením movitých věcí), obstará její doručení orgán, který má úkon vykonat; v takových případech se doručenka nepřipojuje a výkon doručení se osvědčí v protokole, který byl o úkonu sepsán.

(6) Adresát může písemnost převzít také u soudu; její převzetí potvrdí ve spise.

(7) Prokurátoru se písemnosti soudu doručují v trestních věcech zpravidla zároveň se spisy, aby do nich mohl nahlédnout.

§ 79.

Několik písemností pro jednu osobu může být doručeno na jednu doručenku jen tehdy, jde-li o tutéž věc.

§ 80.

Adresátovi lze písemnosti doručit v bytě, na pracovišti nebo kdekoli bude zastižen.

§ 81.

Písemnosti určené soudům, orgánům státní správy, ústavům, podnikům nebo právnickým osobám doručují se jejich zaměstnancům oprávněným písemnosti přijímat (podatelně). Není-li takových osob, doručují se kterémukoli přítomnému zaměstnanci, který je ochoten je přijmout.

§ 82.

(1) Písemnosti, určené v trestním řízení příslušníkům ozbrojených sborů v činné službě, doručují se prostřednictvím představeného těchto osob. Není-li znám představený vojáků v činné službě, doručí se takové písemnosti prostřednictvím posádkové správy; není-li znám představený příslušníků národní bezpečnosti v činné službě, doručí se takové písemnosti prostřednictvím nejbližší součásti národní bezpečnosti.

(2) Předseda senátu může nařídit, aby se i v jednotlivé občanskoprávní věci doručovalo způsobem uvedeným v odstavci 1.

(3) Písemnosti, určené osobám, které jsou ve vazbě nebo na nichž se vykonává trest, doručují se prostřednictvím velitelství ústavu.

§ 83.

Písemnosti určené osobám, kterým přísluší právo exteritoriality, nebo osobám v bytech osob exteritoriálních nebo v exteritoriálních budovách nebo místnostech předloží se ministerstvu spravedlnosti, které jejich doručení zařídí.

§ 84.

Odepření přijetí doručované písemnosti.

(1) Jestliže adresát odepřel písemnost přijmout, vrátí ji doručovatel soudu. Na doručence uvede datum a důvod odepření přijetí.

(2) Uznal-li soud, že přijetí písemnosti bylo bezdůvodně odepřeno, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno. Na tyto následky musí doručovatel adresáta upozornit a na doručence poznamenat, že se tak stalo.

§ 85.

(1) Nebyl-li adresát zastižen v bytě, kde mu má být písemnost doručena, ačkoli se v místě doručení zdržuje, může být písemnost doručena každé dorostlé osobě v bytě spolubydlící, a kdyby takové osoby nebylo, pronajimateli bytu nebo osobě pověřené v domě dozorem, jestliže tam bydlí a jsou ochotni písemnost přijmout.

(2) Nebyl-li adresát zastižen na pracovišti, kde mu má být písemnost doručena, ačkoli se v místě doručení zdržuje, může být písemnost určená zaměstnavateli doručena každému jeho zaměstnanci, jestliže je ochoten ji přijmout; písemnost určená zaměstnanci může být doručena jeho zaměstnavateli nebo zástupci zaměstnavatele anebo spoluzaměstnancům, jsou-li ochotni ji přijmout.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 se na obálce písemnosti uvede osoba, které při náhradním doručení nesmí být písemnost doručena pro její zájem na věci nebo i z jiných důvodů.

(4) Nezdržuje-li se adresát v místě určení a může-li doručovatel ihned zjistit nové místo jeho pobytu, zašle písemnost za adresátem, není-li na zásilce výslovně uvedeno, že doručení mimo místo určení je vyloučeno.

§ 86.

(1) Není-li možno písemnost doručit některým ze způsobů uvedených v § 85 odst. 1 a 2, uloží ji:

1. a) soudní doručovatel
   1. aa) u soudu, doručuje-li v sídle soudu,
   2. bb) u místního národního výboru, doručuje-li mimo sídlo soudu,

1. b) orgán místního národního výboru u místního národního výboru,
2. c) poštovní doručovatel
   1. aa) u poštovního úřadu,
   2. bb) není-li v místě doručení poštovní úřad, u místního národního výboru.

(2) O uložení podle odstavce 1 vyrozumí doručovatel adresáta oznámením, které zanechá v jeho bytě nebo na pracovišti, a není-li to možné, ve schránce určené pro přijímání jeho pošty. Není-li takové schránky, upevní oznámení na dveřích vchodu do jeho bytu nebo na vhodném místě pracoviště a podle možnosti vyrozumí o tom i osoby ze sousedství nebo osoby zaměstnané na pracovišti. Tyto okolnosti uvede doručovatel na doručence, poznamená, kterého dne a kde byla písemnost uložena, a vrátí doručenku soudu.

(3) Den, kdy byla písemnost uložena, se považuje za den doručení písemnosti. Takové uložení má účinky doručení, i když se adresát o uložení písemnosti nedověděl.

§ 87.

Doručení do vlastních rukou.

Do vlastních rukou adresátových musí být písemnost doručena

1. 1. v případech stanovených zákonem [§ 65 odst. 1 tr. ř., § 13 odst. 1 písm. b), §§ 232, 261 odst. 2, §§ 324, 377, 389 odst. 2, §§ 420, 423 odst. 2, § 425 odst. 2, § 470 odst. 2, § 537 odst. 1 o. s. ř.],
2. 2. uzná-li to předseda senátu z důležitých důvodů za potřebné.

§ 88.

Náhradní doručení při doručení do vlastních rukou.

(1) Nebyl-li adresát, jemuž má být písemnost doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, vyzve doručovatel adresáta, aby byl v určitý den a hodinu přítomen k přijetí písemnosti. Výzvu zanechá v jeho bytě nebo na pracovišti, a není-li to možné, ve schránce určené pro přijímání jeho pošty. Není-li takové schránky, upevní výzvu na dveřích vchodu do jeho bytu nebo na vhodném místě pracoviště a podle možnosti vyrozumí o tom i osoby ze sousedství nebo osoby zaměstnané na pracovišti. Nebude-li výzvě vyhověno, uloží písemnost:

1. a) soudní doručovatel
   1. aa) u soudu, doručuje-li v sídle soudu,
   2. bb) u místního národního výboru, doručuje-li mimo sídlo soudu,

1. b) orgán místního národního výboru u místního národního výboru,
2. c) poštovní doručovatel
   1. aa) u poštovního úřadu,
   2. bb) není-li v místě doručení poštovní úřad, u místního národního výboru.

(2) O uložení podle odstavce 1 se adresát vyrozumí a zároveň se upozorní, že si má doručovanou písemnost do tří dnů vyzvednout.

(3) Jestliže si adresát písemnost ve lhůtě tří dnů nevyzvedne, považuje se poslední den této lhůty za den, kdy bylo doručení vykonáno, i když se adresát o uložení písemnosti nedověděl.

(4) Ustanovení odstavce 1 věty třetí a odstavců 2 a 3 nelze užít při doručení písemností, u nichž je náhradní doručení podle ustanovení § 65 odst. 2 druhé věty tr. ř. vyloučeno. V těchto případech se doručenka opatří nápadným označením „Uložení písemnosti vyloučeno“.

§ 89.

Podávání doporučených zásilek.

(1) Při doručování do vlastních rukou adresáta se použije doručenek zvlášť označených (modrým pruhem).

(2) Zásilky se zvlášť označenými doručenkami se podávají na poštu vždy doporučeně.

(3) Trestní spisy se zasílají jako zásilky zapsané (doporučené - balíkové); stejným způsobem se zasílají v odůvodněných případech i spisy ve věcech občanskoprávních.

§ 90.

(1) Účastník, který se dostavil k soudu osobně, poněvadž to bylo účelné k uplatnění nebo k obraně jeho práva, má proti osobám, vůči nimž má nárok na náhradu nákladů řízení (§§ 129 až 132 o. s. ř.), nárok na náhradu nutných vydání, a účastníci, kteří jsou v pracovním poměru, též nárok na náhradu ušlé mzdy.

(2) K nutným vydáním účastníka náleží

1. a) jízdné (§§ 91 až 93),
2. b) stravné (§ 94),
3. c) nocležné (§ 95).

(3) Náhrada ušlé mzdy se poskytuje ve výši průměrného výdělku dosaženého v posledním mzdovém zúčtovacím období. Výši ušlé mzdy je účastník povinen prokázat potvrzením zaměstnavatele.

(4) Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou, jakož i v jiných podobných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce a jeho ušlá mzda součást nákladů řízení účastníka.

§ 91.

(1) Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí v místě, kde se řízení koná.

(2) Účastníku se hradí skutečné cestovní výdaje, nejvýše však jízdné za nejnižší vozovou třídu veřejného hromadného dopravního prostředku. Jízdné za použití rychlíku (rychlíkového vlaku, rychlíkového autobusu) se hradí při vzdálenostech přes 100 km, jinak jen tehdy, kdyby se účastník se zřetelem na dobu jednání nemohl dostavit na místo řízení včas nebo bude-li použitím rychlíku dosaženo vyšších úspor na nocležném nebo na náhradě ušlé mzdy.

(3) Účastníku stiženému těžkou tělesnou chorobou nebo vadou, jakož i v jiných podobných případech se může uhradit i jízdné vyšší vozové třídy.

§ 92.

(1) Jestliže účastník (§ 91) při větší vzdálenosti místa řízení od stanoviště veřejného hromadného dopravního prostředku musil použít ještě i místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.

(2) Místní přepravné se hradí též účastníku, který bydlí v místě, kde se řízení koná, jestliže pro vzdálenost místa řízení od svého bydliště nebo pracoviště použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

§ 93.

Vyžadují-li okolnosti případu, aby cesta byla vykonána jinak než veřejným hromadným dopravním prostředkem, poskytne se účastníku při cestě

1. 1. pěšky nebo jízdním kolem náhrada v částce 2 Kčs za každý kilometr,
2. 2. najatým povozem (motorovým vozidlem) náhrada skutečně vzniklých výdajů do obvyklé výše,
3. 3. vlastním povozem (motorovým vozidlem) náhrada ve výši dvou třetin obvyklých výdajů za nájemní povoz (motorové vozidlo).

§ 94.

Nárok na stravné přísluší jen účastníku, který nebydlí v místě, kde se řízení koná, trvá-li jeho pobyt v tomto místě i s cestou tam a zpět déle než 6 hodin. V takovém případě má účastník nárok, trvá-li pobyt

§ 95.

(1) Nárok na nocležné přísluší jen účastníku, který nebydlí v místě řízení, jestliže se zřetelem na dobu řízení byl nucen se ubytovat mimo domov.

(2) Nocležné činí 70 Kčs za každou noc. Nestačí-li toto nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané výši. Za noc, které účastník se zřetelem na dobu řízení použije k cestě, přísluší mu nocležné jen tehdy, musí-li se téže noci ubytovat pro časný příjezd nebo pozdní odjezd.

§ 96.

(1) Pro určení výše nutných vydání a ušlé odměny za práci, které je obviněný povinen poškozenému na jeho žádost nahradit [§ 68 odst. 1 písm. c) tr. ř.], pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo poškozeného anebo jejich zmocněnců, kteří nejsou advokáty, pro určení nákladů opatrovníka ustanoveného účastníkovi nebo poškozenému, jakož i pro určení výše svědečného (§ 113a odst. 1 tr. ř., § 107 odst. 1 o. s. ř.) užije se ustanovení §§ 90 až 95 obdobně.

(2) Rozhodování o svědečném ve věcech občanskoprávních může předseda senátu svěřit vedoucímu úředníku oddělení (§ 107 odst. 2, § 677 o. s. ř.).