95.
Nařízení ministra spravedlnosti
ze dne 19. prosince 1952,
kterým se vydává jednací řád pro soudy.
Ministr spravedlnosti podle §§ 44, 138 odst. 1, § 511 odst. 2, § 577 odst. 1, § 582 odst. 3 a § 677 zákona č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanský soudní řád) a v dohodě s ministrem národní obrany podle § 325 zákona č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) a podle §§ 49 a 50 zákona č. 66/1952 Sb., o organisaci soudů, nařizuje:
(1) Soudnictví u lidových a krajských soudů vykonávají soudci a soudci z lidu; práce souvisící s výkonem soudnictví obstarávají správní zaměstnanci.
(2) V řízení ve věcech občanskoprávních mohou správní zaměstnanci zvlášť k tomu určení obstarávat též jednoduché úkony, které jsou jinak svěřeny soudci nebo předsedovi senátu (§ 677 o. s. ř., § 30 odst. 2, § 35 odst. 1, § 96 odst. 2, § 151 odst. 3, § 154 odst. 2 a § 156).
Veškeré práce u lidových a krajských soudů se obstarávají zpravidla podle druhu agendy v jednotlivých soudních odděleních (oddělení trestní, oddělení občanskoprávní).
(1) Vyžaduje-li to rozsah trestní nebo občanskoprávní agendy, zřídí se pro její obstarávání několik trestních nebo občanskoprávních oddělení. V takovém případě se soustředí věci téhož druhu zpravidla v oddělení jednom (na př. trestní soudnictví ve věcech podle hlavy prvé zvláštní části trestního zákona, trestní soudnictví nad mládeží, trestní soudnictví vykonávané v druhé stolici, věci z pracovního poměru, věci nájemní, věci exekuční).
(2) Vyžaduje-li to rozsah agendy, mohou být pro obstarávání věcí souvisících s činností celého soudu zřízena zvláštní samostatná soudní oddělení (na př. oddělení doručné, oddělení výkonné).
(3) Jsou-li lidový a krajský soud umístěny v téže budově, mohou mít společnou podatelnu, doručné oddělení a spisovnu.
Připouští-li to rozsah agendy, mohou soudci, soudci z lidu a správní zaměstnanci obstarávat práce v několika soudních odděleních.
(1) Činnost správních zaměstnanců, kteří v soudním oddělení obstarávají práce souvisící s výkonem soudnictví, pokud nejde o práce uvedené v § 156, řídí, na ni dohlíží a za ni odpovídá správní zaměstnanec určený rozvrhem práce - vedoucí úředník soudního oddělení (dále jen „vedoucí úředník oddělení“).
(2) Na řádný chod celého soudního oddělení dohlíží a za něj odpovídá předseda senátu.
(3) Na řádný chod všech soudních oddělení dohlíží a za tento chod odpovídá předseda soudu.
(4) Výkonem dohledu podle odstavců 2 a 3 nesmí být dotčena soudcovská nezávislost.
(1) Z důležitých důvodů může vedoucí krajské soudní správy v dohodě s předsedou lidového soudu a se souhlasem ministra spravedlnosti nařídit, aby lidový soud obstarával trestní a občanskoprávní agendu nebo některé její druhy pro některé obce svého obvodu v jednom nebo v několika soudních odděleních umístěných mimo stálé sídlo soudu (pobočka lidového soudu).
(2) Před rozhodnutím o zřízení pobočky lidového soudu vyžádá si vedoucí krajské soudní správy vyjádření předsedy krajského soudu a krajského prokurátora, jakož i vyjádření místních národních výborů zúčastněných obcí a okresního národního výboru, v jehož obvodu tyto obce leží.
Změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které vedly k zřízení pobočky lidového soudu, nařídí vedoucí krajské soudní správy v dohodě s předsedou lidového soudu a se souhlasem ministra spravedlnosti, aby činnost pobočky lidového soudu byla rozšířena, omezena nebo zastavena. Při tom se obdobně užije ustanovení § 6 odst. 2.
Zřízení pobočky lidového soudu, rozšíření, omezení nebo zastavení její činnosti vyhlásí vedoucí krajské soudní správy na soudní desce lidového soudu a v zúčastněných obcích. Je-li toho třeba, uvede to ve známost i jiným vhodným způsobem. Zřízení pobočky nebo zastavení její činnosti vyhlásí také v úředním listě.
(1) Pro usnadnění styku pracujících se soudem může vedoucí krajské soudní správy v dohodě s předsedou lidového soudu nařídit, aby lidový soud měl mimo své sídlo pravidelné úřední dny (dále jen „úřední dny“) pro některé obce svého obvodu.
(2) Před rozhodnutím o zavedení úředních dnů vyžádá si vedoucí krajské soudní správy vyjádření okresního prokurátora, jakož i vyjádření místních národních výborů zúčastněných obcí a okresního národního výboru, v jehož obvodu tyto obce leží.
V úředních dnech se konají tytéž úkony a v témž rozsahu jako v sídle lidového soudu. Předseda senátu není při úředních dnech vázán rozvrhem práce.
Náklady spojené s úředními dny se hradí z rozpočtových prostředků justiční správy.
Změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které vedly k zavedení úředních dnů, nařídí vedoucí krajské soudní správy v dohodě s předsedou lidového soudu jejich rozšíření, omezení nebo zrušení. Při tom se obdobně užije ustanovení § 9 odst. 2.
Zavedení, rozšíření, omezení nebo zrušení úředních dnů vyhlásí vedoucí krajské soudní správy na soudní desce lidového soudu a v zúčastněných obcích, jakož i na budově určené ke konání úředních dnů; je-li toho třeba, uvede to ve známost i jiným vhodným způsobem. Opisem vyhlášky se o tom uvědomí předseda krajského soudu, okresní a krajský prokurátor a okresní národní výbor.
Rozvrh práce pro příští kalendářní rok sestaví předseda soudu koncem každého roku.
(1) V rozvrhu práce se trestní i občanskoprávní agenda rozdělí mezi jednotlivá soudní oddělení; zároveň se určí, do kterých soudních oddělení se jednotliví soudci, soudci z lidu a správní zaměstnanci začleňují.
(2) Kromě toho se v rozvrhu práce stanoví, jakým způsobem se jednotliví soudci a jednotlivé senáty zastupují.
Předseda soudu může předsedat kterémukoli senátu.
Předseda soudu může za účelem stejnoměrného rozdělení práce nebo pro naléhavost věci anebo z jiných důležitých důvodů přidělit jednotlivé věci také odchylně od rozvrhu práce anebo může rozvrh práce vcelku nebo v jednotlivostech i během roku měnit.
Práce v senátu rozděluje jeho předseda.
(1) Jednotlivá soudní oddělení se v rozvrhu práce označují běžnými arabskými číslicemi v tomto pořadí: oddělení trestní, oddělení občanskoprávní, ostatní samostatná soudní oddělení a pobočky lidového soudu. Podatelna a spisovna se uvedou na konci pořadí bez označení číslem.
(2) V rozvrhu práce se dále uvede bližší rozdělení pracovní doby, doba určená pro styk s pracujícími a místo a čas úředních dnů.
(3) Umístění jednotlivých oddělení s uvedením agendy, kterou vyřizují, a údaje uvedené v odstavci 2 se vyznačí na orientační tabuli, kterou je nutno umístit blízko vchodu do budovy soudu.
Rozvrh práce lidových soudů a jeho podstatné změny schvaluje vedoucí krajské soudní správy v dohodě s předsedou krajského soudu; rozvrh práce krajských soudů a jeho podstatné změny schvaluje ministerstvo spravedlnosti.
(1) U všech soudů se konají pravidelné pracovní porady (dále jen „porady“), a to pokud možno za účasti všech soudců a správních zaměstnanců činných v jednotlivých soudních odděleních.
(2) Kromě porad uvedených v odstavci 1 konají se u krajských soudů širší pravidelné pracovní porady (dále jen „širší porady“), a to pokud možno za účasti všech předsedů senátu krajského soudu, předsedů lidových soudů, po případě všech soudců a správních zaměstnanců pověřených obstaráváním úkonů uvedených v § 156, činných v obvodu krajského soudu.
(3) Porady (širší porady) svolává předseda soudu podle předem stanoveného plánu.
(1) K poradám a k širším poradám má být přibrán příslušný prokurátor a orgán krajské soudní správy.
(2) K poradám u lidových soudů mají být pozváni všichni státní notáři a ostatní zaměstnanci státních notářství, hromadní poručníci a ostatní zaměstnanci úřadoven ochrany mládeže, činní v obvodu lidového soudu; k širším poradám u krajských soudů mají být pozváni státní notáři stojící v čele jednotlivých státních notářství, po případě i ostatní státní notáři a vedoucí úřadoven ochrany mládeže, činní v obvodu krajského soudu.
(3) K poradám u soudu mají být přibráni zástupci důvěrnického sboru soudců z lidu; k širším poradám u krajského soudu mají být přibráni zástupci důvěrnického sboru soudců z lidu od jednotlivých lidových soudů.
(4) O každé širší poradě je třeba uvědomit nejvyšší soud a pozvat k ní zástupce krajského výboru Svazu zaměstnanců veřejné správy a justice.
(5) Je-li třeba, svolá předseda krajského soudu všechny státní notáře, notářské čekatele, po případě i jiné zaměstnance státních notářství ke zvláštní poradě. Na tuto poradu může pozvat též předsedy odvolacích senátů pro věci občanskoprávní.
Na poradách (širších poradách) se mají zejména