Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Akt Světové poštovní unie, přijatých v Dauhá dne 11. října 2012

Všeobecná ustanovení

Tento Jednací řád (dále jen „Řád“) se vydává na základě Akt Unie a je jim podřízen. Při rozporu mezi některým z jeho ustanovení a ustanovením Akt jsou směrodatná Akta.

Delegace

1. 1. Výrazem „delegace“ se rozumí osoba nebo skupina osob určených členskou zemí k účasti na kongresu. Delegace se skládá z vedoucího delegace, jakož i popřípadě zástupce vedoucího delegace, jednoho nebo několika delegátů a případně jednoho nebo několika doprovázejících úředníků (včetně expertů, sekretářů atd.).
2. 2. Vedoucí delegací, jejich zástupci, jakož i delegáti jsou zástupci členských zemí ve smyslu článku 14.2 Ústavy, jsou-li vybaveni plnými mocemi odpovídajícími podmínkám stanoveným v článku 3 tohoto Řádu.
3. 3. Doprovázející úředníci se mohou zúčastnit zasedání a mají právo zúčastnit se rokování, ale v zásadě nemají hlasovací právo. Mohou však být svým vedoucím delegace zmocněni, aby hlasovali jménem své země na zasedáních komisí. Taková zmocnění musejí být předána písemně před začátkem zasedání předsedovi příslušné komise.

Plné moci delegátů

1. 1. Plné moci delegátů musejí být podepsány hlavou státu nebo předsedou vlády nebo ministrem zahraničních věcí příslušné země. Musejí být sepsány ve správné a náležité formě. Plné moci delegátů zmocněných k podpisu Akt (zplnomocněnců) musejí obsahovat rozsah oprávnění k podpisu (podpis s výhradou ratifikace nebo schválení, podpis „ad referendum“, definitivní podpis). Chybí-li toto upřesnění, je podpis považován za podpis s výhradou ratifikace nebo schválení. Plné moci opravňující k podpisu Akt zahrnují v sobě automaticky právo zúčastnit se jednání a hlasovat. Delegáti, kterým příslušné orgány udělily plné moci bez upřesnění jejich rozsahu, jsou oprávněni rokovat, hlasovat a podepsat Akta, pokud z textu plných mocí výslovně nevyplývá opak.
2. 2. Plné moci musejí být od zahájení kongresu uloženy u orgánu, který je k tomu určen.
3. 3. Delegáti, kteří nejsou vybaveni plnými mocemi nebo své plné moci nepředloží, se mohou, pokud byli svou vládou ohlášeni vládě zvoucí země, zúčastnit rokování a hlasovat od okamžiku, kdy se začnou zúčastňovat prací kongresu. Stejně je tomu u těch, jejichž plné moci nebyly uznány z důvodu určitých nepravidelností. Tito delegáti pozbudou oprávnění hlasovat od okamžiku, kdy kongres schválí poslední zprávu komise pro ověřování plných mocí, v níž je uvedeno, že jejich plné moci chybějí nebo jsou v nich nepravidelnosti, až do doby, kdy dojde k nápravě. Poslední zpráva musí být kongresem schválena před volbami, s výjimkou volby předsedy kongresu, a před schválením návrhů Akt.
4. 4. Plné moci členské země, která je zastupována na kongresu delegací jiné členské země (zmocnění), musejí mít stejnou formu jako plné moci uvedené v odstavci 1.
5. 5. Plné moci a zmocnění zaslané telegraficky nejsou přípustné. Naproti tomu se přijímají telegramy odpovídající na žádost o informaci ve věci plných mocí.
6. 6. Delegace, která se po předložení svých plných mocí nemůže zúčastnit jednoho nebo více zasedání, má možnost nechat se zastupovat delegací jiné členské země za podmínky, že to písemně ohlásí předsedovi příslušného zasedání. Jedna delegace však může zastupovat kromě své země pouze jednu další zemi.
7. 7. Delegáti členských zemí, které nejsou účastníky některého ujednání, se mohou zúčastnit jednání kongresu týkajícího se tohoto ujednání bez práva hlasovat.

Zasedací pořádek

1. 1. Na zasedáních kongresu a komisí jsou delegace seřazeny podle francouzského abecedního pořádku přítomných členských zemí.
2. 2. Předseda Administrativní rady určí ve vhodné době losem jméno země, která zaujme při zasedáních kongresu a komisí místo v čele před předsednickým stolem.

Pozorovatelé a pozorovatelé ad hoc

1. 1. Pozorovatelé uvedení v článku 105.1 Generálního řádu jsou zváni k účasti na plenárních zasedáních a zasedáních komisí kongresu.
2. 2. Pozorovatelé ad hoc uvedení v článku 105.2 Generálního řádu mohou být přizváni, aby se zúčastnili určitých jednání kongresu a jeho komisí, jestliže je to v zájmu Unie nebo prací kongresu.
3. 3. Pozorovatelé a pozorovatelé ad hoc nemají právo hlasovat, se souhlasem předsedy zasedání však mohou vystupovat.
4. 4. Jestliže to důvěrnost projednávané záležitosti vyžaduje, může být za výjimečných okolností právo pozorovatelů a pozorovatelů ad hoc k účasti na určitých zasedáních nebo částech zasedání omezeno. Musejí být o tom informováni co možná nejdříve. Rozhodnutí o takovémto omezení může být přijato případ od případu kterýmkoli z dotčených orgánů nebo jeho předsedou. Takováto rozhodnutí jsou přezkoumávána předsednictvem kongresu, které má právo je potvrdit nebo zrušit prostou většinou hlasů.

Předsednictví a místopředsednictví kongresu a komisí

1. 1. Na svém prvním plenárním zasedání zvolí kongres na návrh hostitelské země kongresu předsedu kongresu a pak schválí na návrh Administrativní rady jmenování členských zemí, které budou zajišťovat místopředsednictví kongresu, jakož i předsednictví a místopředsednictví komisí. Tyto funkce jsou přidělovány pokud možno s přihlédnutím k spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí.
2. 2. Předsedové zahajují a ukončují zasedání, kterým předsedají, řídí diskuse, udělují slovo řečníkům, dávají hlasovat o návrzích a oznamují většinu požadovanou pro hlasování, vyhlašují rozhodnutí a s výhradou schválení kongresem podávají případně výklad těchto rozhodnutí.
3. 3. Předsedové dbají na dodržování toho Řádu a dodržování pořádku v průběhu zasedání.
4. 4. Každá delegace se může odvolat ke kongresu nebo komisi proti rozhodnutí předsedy kongresu nebo komise na základě ustanovení Řádu nebo jeho výkladu; rozhodnutí předsedy však zůstává v platnosti, nebylo-li zrušeno většinou přítomných a hlasujících členů.
5. 5. Nemůže-li členská země pověřená předsednictvím nadále zajišťovat tuto funkci, je kongresem nebo komisí určen pro její nahrazení jeden z místopředsedů.

Předsednictvo kongresu

1. 1. Předsednictvo je ústředním orgánem pověřeným řídit práce kongresu. Skládá se z předsedy a místopředsedů kongresu, jakož i z předsedů komisí. Schází se pravidelně, aby projednalo postup prací kongresu a jeho komisí a aby formulovalo doporučení podporující dobrý průběh. Pomáhá předsedovi při vypracování programu každého plenárního zasedání a při koordinaci prací komisí. Činí doporučení, která se vztahují k zakončení kongresu.
2. 2. Generální sekretář kongresu a zástupce generálního sekretáře, kteří jsou uvedeni v článku 10. 1, se zúčastní zasedání předsednictva kongresu.

Členové komisí

1. 1. Členské země zastoupené na kongresu jsou z moci práva členy komisí pověřených projednáním návrhů týkajících se Ústavy, Generálního řádu a Úmluvy.
2. 2. Členské země zastoupené na kongresu, které jsou účastníky jednoho nebo více fakultativních ujednání, jsou z moci práva členy komise nebo komisí pověřených revizí těchto ujednání. Hlasovací právo členů této komise nebo těchto komisí je omezeno na ujednání, jejichž jsou účastníky.
3. 3. Delegace, které nejsou členy komisí projednávajících ujednání, mají možnost být přítomny na zasedáních těchto komisí a účastnit se jednání bez hlasovacího práva.

Pracovní skupiny

Kongres a každá komise mohou vytvářet pracovní skupiny ke studiu určitých otázek.

Sekretariát kongresu a komisí

1. 1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu vykonává funkci generálního sekretáře a náměstek generálního ředitele funkci zástupce generálního sekretáře kongresu.
2. 2. Generální sekretář a zástupce generálního sekretáře jsou přítomni na zasedáních kongresu a předsednictva kongresu, kde se účastní jednání bez hlasovacího práva. Za stejných podmínek se mohou zúčastnit zasedání komisí nebo se tam dát zastoupit některým vyšším úředníkem Mezinárodního úřadu.
3. 3. Práce sekretariátu kongresu, předsednictva kongresu a komisí zajišťují pracovníci Mezinárodního úřadu ve spolupráci s hostitelskou členskou zemí.
4. 4. Vyšší úředníci Mezinárodního úřadu vykonávají funkce sekretářů kongresu, předsednictva kongresu a komisí. Pomáhají předsedovi během zasedání a odpovídají za sepisování zpráv.
5. 5. Sekretářům kongresu a komisí pomáhají zástupci sekretářů.

Jednací jazyky

1. 1. S výhradou odstavce 2 je pro jednání prostřednictvím systému simultánního nebo následného tlumočení přípustný jazyk francouzský, anglický, španělský a ruský.
2. 2. Jednání redakční komise probíhají ve francouzském jazyce.
3. 3. Pro jednání uvedená v odstavci 1 se povolují i jiné jazyky. V tomto ohledu má přednost jazyk hostitelské země. Delegace, které používají jiné jazyky, zajistí simultánní tlumočení do některého z jazyků uvedených v odstavci 1 buď pomocí systému simultánního tlumočení, pokud je možno provést technické úpravy, nebo zvláštními tlumočníky.
4. 4. Náklady na instalaci a údržbu technického zařízení nese Unie.
5. 5. Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země používající stejný jazyk úměrně k jejich příspěvkům na výdaje Unie.

Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu

1. 1. Dokumenty vypracované během kongresu, včetně návrhů rozhodnutí předkládaných ke schválení kongresu, publikuje sekretariát kongresu ve francouzském jazyce.
2. 2. K tomuto účelu musejí být dokumenty pocházející od delegací členských zemí předkládány v tomto jazyce, buď přímo, nebo prostřednictvím překladatelských služeb při sekretariátu kongresu.
3. 3. Tyto služby, provozované na jejich vlastní náklady jazykovými skupinami, jež jsou ustaveny podle příslušných ustanovení Generálního řádu, mohou též překládat dokumenty kongresu do jejich příslušných jazyků.

Návrhy

1. 1. Všechny otázky předkládané kongresu jsou předmětem návrhů.
2. 2. Všechny návrhy publikované Mezinárodním úřadem před zahájením kongresu se považují za předložené kongresu.
3. 3. V období dvou měsíců před zahájením kongresu nebude brán v úvahu žádný návrh kromě těch, které směřují ke změně původních návrhů.
4. 4. Za pozměňovací návrh se pokládá každý návrh na změnu, který, aniž změní podstatu návrhu, obsahuje zrušení, doplnění části původního návrhu nebo revizi části tohoto návrhu. Žádný návrh na změnu nebude považován za pozměňovací návrh, je-li neslučitelný se smyslem nebo záměrem původního návrhu. V případech pochybností přísluší rozhodnutí v této otázce kongresu nebo komisi.
5. 5. Pozměňovací návrhy předložené kongresu k již podaným návrhům musejí být předloženy sekretariátu písemně ve francouzském jazyce do 12 hodin dva dny přede dnem, kdy budou projednávány, tak, aby mohly být téhož dne distribuovány delegátům. Tato lhůta neplatí pro pozměňovací návrhy vyplývající přímo z diskuse na kongresu nebo v komisi. V takovém případě musí autor, je-li to požadováno, předložit svůj text písemně ve francouzském jazyce, nebo, v případě problémů, v jakémkoli jiném jednacím jazyce. Příslušný předseda návrh přečte nebo jej dá přečíst.
6. 6. Postup uvedený v odstavci 5 platí rovněž pro předkládání návrhů, které nemají za cíl změnu textu Akt (návrhy rezolucí, doporučení, formálních stanovisek atd.), jestliže tyto návrhy vyplývají z prací kongresu.
7. 7. Každý návrh nebo pozměňovací návrh musí obsahovat konečné znění textu, který má být zařazen do Akt Unie, samozřejmě s výhradou upřesnění redakční komisí.

Projednávání návrhů na kongresu a v komisích

1. 1. Návrhy redakční povahy (za jejichž číslem následuje písmeno „R“) se přidělují redakční komisi buď přímo, nemá-li Mezinárodní úřad žádné pochybnosti o jejich povaze (jejich seznam pro redakční komisi sestavuje Mezinárodní úřad), nebo, má-li Mezinárodní úřad pochybnosti o jejich povaze, teprve poté, co ostatní komise potvrdily jejich povahu jako čistě redakční (seznam takových návrhů je sestavován rovněž pro příslušné komise). Jsou-li však takovéto návrhy vázány na jiné návrhy věcných změn, které mají být projednávány kongresem nebo jinými komisemi, zahájí redakční komise jejich projednávání až poté, co se kongres nebo ostatní komise vysloví k příslušným návrhům věcných změn. Návrhy, jejichž číslo není doplněno písmenem „R“, avšak jsou podle názoru Mezinárodního úřadu redakční povahy, se předávají přímo komisím, které projednávají příslušné návrhy na věcné změny. Tyto komise při zahájení svých prací rozhodnou, které z těchto návrhů budou přiděleny přímo redakční komisi. Mezinárodní úřad sestavuje seznam těchto návrhů pro komise, kterých se to týká.
2. 2. Je-li k jedné otázce podáno několik návrhů, rozhodne předseda o pořadí jejich projednávání; v zásadě se začíná návrhem, který se nejvíce odchyluje od základního textu a který obsahuje největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu.
3. 3. Lze-li návrh rozdělit na několik částí, může být každá z nich se souhlasem autora nebo shromáždění projednávána a dána k hlasování odděleně.
4. 4. Každý návrh, který jeho autor na kongresu nebo v komisi vzal zpět, může být znovu předložen delegací jiné členské země. Stejně tak, byl-li autorem původního návrhu přijat pozměňovací návrh, může jiná delegace znovu předložit původní nezměněný návrh.
5. 5. Každý pozměňovací návrh, který byl přijat delegací, jež předložila původní návrh, se ihned začlení do textu původního návrhu. Nepřijme-li autor původního návrhu pozměňovací návrh, rozhodne předseda, zda se má hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu nebo o návrhu původním; začíná při tom zněním, jež se nejvíce odchyluje od smyslu nebo cíle základního textu a které přináší největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu.
6. 6. Způsobem uvedeným v odstavci 5 se postupuje i tehdy, je-li k jednomu návrhu podáno více pozměňovacích návrhů.
7. 7. Předseda kongresu a předsedové komisí po každém zasedání zařídí odevzdání písemných textů návrhů, pozměňovacích návrhů nebo přijatých rozhodnutí redakční komisi.

Diskuse

1. 1. Delegáti se mohou ujmout slova teprve tehdy, když obdrželi souhlas předsedy zasedání. Je jim doporučeno, aby mluvili beze spěchu a zřetelně. Předseda musí dát delegátům možnost vyjádřit svobodně a plně svůj názor na projednávanou věc, pokud je to slučitelné s normálním chodem jednání.
2. 2. Nerozhodne-li většina přítomných a hlasujících členů jinak, nesmějí vystoupení trvat déle než pět minut. Předseda má právo přerušit každého řečníka, který překročil uvedenou dobu. Může také vyzvat delegáta, aby se neodchyloval od tématu.
3. 3. V průběhu diskuse může předseda se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů prohlásit seznam přihlášených řečníků za uzavřený, když jej předtím přečetl. Když je seznam vyčerpán, prohlásí diskusi za skončenou s výhradou, že autorovi projednávaného návrhu může i po uzavření diskuse udělit právo odpovědět na jakákoli vystoupení.
4. 4. Předseda také může se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů omezit počet vystoupení jedné a téže delegace k určitému návrhu nebo skupině návrhů; autor návrhu musí však mít možnost svůj návrh uvést a vystoupit později, požádá-li o to, aby uvedl nové skutečnosti jako odpověď na vystoupení jiných delegací, a to tak, aby mohl mít poslední slovo, požádá-li o to.
5. 5. Se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů může předseda omezit počet vystoupení k určitému návrhu nebo skupině návrhů; toto omezení nesmí být nižší než pět pro a pět proti projednávanému návrhu.

Pořádkové návrhy a procedurální návrhy

1. 1. Během diskuse o kterékoli otázce, a případně dokonce i po skončení diskuse, může kterákoli delegace podat pořádkový návrh, v němž požaduje:
   1. - vysvětlení k průběhu diskuse;
   2. - dodržování Jednacího řádu;
   3. - změnu pořadí diskuse o návrzích stanoveného předsedou.

   Pořádkový návrh má přednost před všemi otázkami včetně procedurálních návrhů uvedených v odstavci 3.

1. 2. Předseda okamžitě podá požadovaná upřesnění nebo učiní rozhodnutí, které pokládá za vhodné ve věci pořádkového návrhu. V případě námitky se ihned přikročí k hlasování o rozhodnutí předsedy.
2. 3. Kromě toho může delegace během diskuse o jakékoli otázce přednést procedurální návrh s cílem navrhnout:
   1. a) přerušení zasedání;
   2. b) ukončení zasedání;
   3. c) odložení diskuse o projednávané otázce;
   4. d) ukončení diskuse o projednávané otázce.
   5. Procedurální návrhy mají přednost ve shora uvedeném pořadí před všemi ostatními návrhy, kromě pořádkových návrhů uvedených v odstavci 1.

1. 4. O podaných návrzích na přerušení nebo ukončení zasedání se nevede diskuse, ale ihned se o nich hlasuje.
2. 5. Navrhne-li některá delegace odložení nebo ukončení diskuse o projednávané otázce, je dáno slovo pouze dvěma řečníkům, kteří jsou proti odložení nebo ukončení diskuse, a pak se o návrhu hlasuje.
3. 6. Delegace, která podá pořádkový nebo procedurální návrh, nemůže ve svém vystoupení hovořit o podstatě projednávané otázky. Autor procedurálního návrhu jej může vzít zpět ještě před tím, než o něm bylo hlasováno, a každý takový návrh, který byl vzat zpět, může převzít, pozměněný či beze změn, jiná delegace.

Kvorum

1. 1. S výhradou odstavců 2 a 3 je kvorum nezbytné pro zahájení zasedání a pro hlasování tvořeno polovinou členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo.
2. 2. Při hlasování o změně Ústavy a Generálního řádu tvoří požadované kvorum dvě třetiny členských zemí Unie majících hlasovací právo.
3. 3. Pokud jde o ujednání, tvoří požadované kvorum pro zahájení zasedání a pro hlasování polovina členských zemí zastoupených na kongresu, které jsou účastníky příslušného ujednání a které mají hlasovací právo.
4. 4. Přítomné delegace, které se určitého hlasování nezúčastní nebo které prohlásí, že se hlasování nechtějí zúčastnit, se nepovažují při určování kvora požadovaného podle odstavců 1 až 3 za nepřítomné.

Zásada a postup při hlasování

1. 1. Otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují hlasováním.
2. 2. Hlasování se provádí buď tradičním způsobem, nebo elektronickým hlasovacím zařízením. Zpravidla se provádí elektronickým hlasovacím zařízením, má-li je shromáždění k dispozici. Při tajném hlasování je však možné postupovat podle tradičního způsobu, požádá-li o to některá delegace a je-li její žádost podporována většinou přítomných a hlasujících delegací.
3. 3. Při tradičním způsobu se hlasuje takto:
   1. a) zdvižením ruky: zavdá-li výsledek tohoto hlasování příčinu k pochybnostem, může předseda z vlastní vůle nebo na žádost některé delegace přikročit ihned k jmenovitému hlasování o téže otázce;
   2. b) jmenovitě: na žádost některé delegace nebo podle vůle předsedy; vyvolávání zastoupených zemí se provádí podle francouzské abecedy počínaje zemí, jejíž jméno předseda určil losem; výsledek hlasování, seznam zemí a údaj, jak hlasovaly, se uvede v protokolu zasedání;
   3. c) tajným hlasováním: hlasovacím lístkem na žádost dvou delegací; v tomto případě předseda určí tři skrutátory, přičemž vezme v úvahu princip spravedlivého zeměpisného zastoupení a úroveň ekonomického rozvoje členských zemí, a učiní potřebná opatření, aby zajistil tajnost hlasování.

1. 4. Při použití elektronického zařízení se hlasuje takto:
   1. a) nezaznamenané hlasování: nahrazuje hlasování zdvižením ruky;
   2. b) zaznamenané hlasování: nahrazuje jmenovité hlasování; k jmenovitému hlasování se však přikročí pouze tehdy, požádá-li o to některá delegace a je-li tento návrh podporován většinou přítomných a hlasujících delegací;
   3. c) tajné hlasování: nahrazuje tajné hlasování hlasovacími lístky.

1. 5. Bez ohledu na použitý způsob má tajné hlasování přednost před všemi ostatními hlasovacími postupy.
2. 6. Jakmile je hlasování zahájeno, nemůže je žádná delegace přerušit, s výjimkou případu, že jde o pořádkový návrh týkající se způsobu, jímž se hlasování provádí.
3. 7. Po hlasování může předseda umožnit delegátům, aby své hlasování vysvětlili.

Podmínky pro schvalování návrhů

1. 1. Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu Akt schváleny:
   1. a) jde-li o Ústavu: nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie, které mají právo hlasovat;
   2. b) jde-li o Generální řád: většinou členských zemí zastoupených na kongresu, které mají právo hlasovat;
   3. c) jde-li o Úmluvu: většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají právo hlasovat;
   4. d) jde-li o ujednání: většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které jsou účastníky příslušných ujednání a které mají právo hlasovat.

1. 2. Procedurální otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají právo hlasovat. Stejný postup platí pro rozhodnutí, jež se netýkají změny Akt, ledaže by kongres rozhodl jinak většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají právo hlasovat.
2. 3. S výhradou odstavce 5 se výrazem „přítomné a hlasující členské země“ rozumějí členské země, které mají právo hlasovat, hlasující „pro“ nebo „proti“, přičemž ty, jež se hlasování zdržely, se neberou při počítání hlasů potřebných pro dosažení většiny v úvahu, stejně jako se při tajném hlasování neberou v úvahu prázdné nebo neplatné lístky.
3. 4. Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.
4. 5. Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování, a prázdných nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících (pro, proti, zdržení se), odloží se projednávání otázky na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování stejně jako prázdné nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu.

Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu

Dostane-li několik zemí při volbách členů Administrativní rady nebo Rady poštovního provozu stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi předseda losem.

Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu

1. 1. Volby generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu se provádí tajným hlasováním postupně na jednom nebo více zasedáních v témže dni. Je zvolen kandidát, který dostal většinu hlasů přítomných a hlasujících členských zemí. Hlasování se opakuje podle potřeby, dokud určitý kandidát nedosáhne této většiny.
2. 2. Za „přítomné a hlasující členské země“ se považují ty, které hlasují pro některého z řádně ohlášených kandidátů; ty, které se hlasování zdržely, se při počítání hlasů potřebných pro dosažení většiny neberou v úvahu, stejně jako se neberou v úvahu prázdné nebo neplatné hlasovací lístky.
3. 3. Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování, a prázdných nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících podle odstavce 2, odloží se volba na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování stejně jako prázdné nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu.
4. 4. Kandidát, který v jednom hlasovacím kole získá nejméně hlasů, je vyřazen.
5. 5. Při rovnosti hlasů se přikročí k prvnímu, popř. k druhému dodatečnému hlasování, aby bylo mezi kandidáty spravedlivě rozhodnuto, přičemž se hlasuje pouze o těchto kandidátech. Je-li výsledek negativní, rozhoduje los. Losování provádí předseda.
6. 6. Kandidáti na místa generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu mohou být na svoji žádost přítomni při sčítání hlasů.

Zprávy

1. 1. Zprávy z plenárních zasedání kongresu zaznamenávají průběh zasedání, shrnují stručně vystoupení a uvádějí návrhy a výsledek jednání.
2. 2. Jednání zasedání komisí jsou předmětem zpráv pro kongres. Pracovní skupiny sestavují obvykle zprávu pro orgán, který je vytvořil.
3. 3. Každý delegát má však právo požádat, aby do zpráv bylo pojato ve zkrácené podobě nebo v plném znění jakékoli prohlášení, jež učinil, s podmínkou, že odevzdá jeho francouzský text sekretariátu nejpozději do dvou hodin po ukončení zasedání.
4. 4. Od okamžiku, kdy byly rozdány návrhy zpráv, mají delegáti lhůtu dvaceti čtyř hodin, aby předložili své připomínky sekretariátu, který v případě potřeby slouží jako prostředník mezi zúčastněnou stranou a předsedou příslušného zasedání.
5. 5. S výhradou odstavce 4 předloží předseda zpravidla na začátku každého zasedání kongresu zprávu z předcházejícího zasedání ke schválení. Stejně je tomu u zpráv komisí. Zprávy z posledních zasedání, které nemohly být schváleny na kongresu nebo v komisi, schvalují příslušní předsedové těchto zasedání. Mezinárodní úřad přihlíží rovněž k případným připomínkám, které mu delegáti členských zemí sdělí ve lhůtě čtyřiceti dnů od odeslání zmíněných zpráv.
6. 6. Mezinárodní úřad je oprávněn opravit ve zprávách o zasedáních kongresu a komisí věcné chyby, které nebyly zjištěny při jejich schvalování podle odstavce 5.

Odvolání proti rozhodnutím přijatým komisemi a kongresem

1. 1. Jakákoli delegace se může odvolat proti návrhům (Akt, rezolucí atd.), které byly přijaty nebo zamítnuty v komisi. Odvolání musí být oznámeno předsedovi kongresu písemně ve lhůtě čtyřiceti osmi hodin po skončení zasedání komise, na které byl návrh přijat nebo odmítnut. Odvolání se projedná na následujícím plenárním zasedání.
2. 2. Návrh, který byl přijat nebo odmítnut kongresem, může být týmž kongresem projednán znovu jen tehdy, je-li odvolání podporováno nejméně deseti delegacemi. Takové odvolání musí být schváleno dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, kteří mají právo hlasovat. Tato možnost se týká pouze návrhů předkládaných přímo plenárním zasedáním, přičemž platí, že jedna a táž otázka může být předmětem pouze jednoho odvolání.

Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.)

1. 1. Každý návrh Akt předložený redakční komisí je zpravidla posuzován po jednotlivých článcích. Se souhlasem většiny může předseda použít rychlejší postup, např. po jednotlivých kapitolách. Může být pokládán za přijatý až po kladném hlasování o celém návrhu. Pro takovéto hlasování platí ustanovení článku 19.1.
2. 2. Mezinárodní úřad je oprávněn opravovat v definitivních Aktech věcné chyby, které nebyly zjištěny při projednávání návrhů Akt, číslování článků a odstavců, jakož i odvolávek.
3. 3. Návrhy jiných rozhodnutí než těch, která mění Akta, předložené redakční komisí, se obvykle projednávají jako celek. Ustanovení odstavce 2 platí rovněž pro návrhy těchto rozhodnutí.

Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu

Na doporučení svého předsednictva přiděluje kongres studie Administrativní radě a Radě poštovního provozu podle složení a příslušných pravomocí těchto dvou orgánů tak, jak jsou popsány v článcích 106, 107, 112 a 113 Generálního řádu.

Výhrady k Aktům

1. 1. Výhrady se musí předkládat ve formě návrhu sekretariátu v jednom z pracovních jazyků Mezinárodního úřadu (návrhy týkající se Závěrečného protokolu) co možná nejdříve po přijetí návrhu vztahujícího se k článku, který je předmětem výhrady.
2. 2. Aby bylo možné zajistit distribuci návrhů, které se týkají výhrad, všem členským zemím před přijetím Závěrečného protokolu kongresem, stanoví sekretariát kongresu lhůtu pro předložení výhrad a oznámí ji členským zemím.
3. 3. K výhradám k Aktům Unie, předloženým po lhůtě stanovené sekretariátem, ani sekretariát ani kongres nepřihlíží.

Podpis Akt

Akta definitivně schválená kongresem se předkládají k podpisu zplnomocněncům.

Změny Řádu

1. 1. Každý kongres může měnit Jednací řád. Návrhy na změnu tohoto Řádu, pokud nejsou předkládány orgánem Světové poštovní unie, který je k jejich podávání oprávněn, musejí být na kongresu podporovány nejméně deseti delegacemi, aby je bylo možno projednat.
2. 2. Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu tohoto Řádu schváleny nejméně dvěma třetinami členských zemí zastoupených na kongresu, které mají právo hlasovat.

Předmět Ujednání

1. 1. Každá členská země vyvine maximální úsilí k zajištění toho, aby na jejím území byla poskytována alespoň jedna z následujících poštovních peněžních služeb:
   1. 1.1 Poukázka v hotovosti: odesílatel složí peněžní částku v místě přístupu ke službě určeného provozovatele a požádá o vyplacení celé částky bez jakékoli srážky v hotovosti adresátovi.
   2. 1.2 Převodová poukázka (účet - hotovost): odesílatel dá příkaz k odepsání částky ze svého účtu vedeného určeným provozovatelem a požádá o vyplacení celé částky bez jakékoli srážky v hotovosti adresátovi.
   3. 1.3 Převodová poukázka (hotovost - účet): odesílatel složí peněžní částku v místě přístupu ke službě určeného provozovatele a požádá o její připsání bez jakékoli srážky na účet adresáta.
   4. 1.4 Poštovní převod: odesílatel dá příkaz k odepsání částky ze svého účtu vedeného určeným provozovatelem a požádá o připsání ekvivalentní částky bez jakékoli srážky na účet příjemce vedený vyplácejícím určeným provozovatelem;
   5. 1.5 Dobírková poukázka: adresát zásilky na dobírku složí peněžní částku v místě přístupu ke službě určeného provozovatele nebo dá příkaz k odepsání částky ze svého účtu a požádá, aby celá částka určená odesílatelem zásilky na dobírku byla odesílateli zásilky bez jakékoli srážky vyplacena;
   6. 1.6 Urgentní poukázka: odesílatel předá poštovní platební příkaz v místě přístupu ke službě určeného provozovatele a požádá o jeho odeslání do třiceti minut a vyplacení celé částky adresátovi při jeho první žádosti, bez jakékoli srážky, ve kterémkoli místě přístupu ke službě země určení (v souladu se seznamem míst přístupu ke službě země určení).

1. 2. Postupy nezbytné pro provádění tohoto Ujednání jsou stanoveny v Řádu.

Definice

1. 1. Příslušný orgán: jakýkoli orgán členské země, který z moci mu svěřené zákonem či předpisy dohlíží na činnost určeného provozovatele nebo osob uvedených v tomto článku. Příslušný orgán může navázat styk se správními či soudními orgány, které se zabývají bojem proti praní špinavých peněz a financování terorismu, a zejména se státním útvarem pro finanční zpravodajství a s dozorčími orgány.
2. 2. Záloha: částečná zálohová platba vystavujícího určeného provozovatele vyplácejícímu určenému provozovateli k ulehčení situace s hotovostí při poskytování poštovních peněžních služeb vyplácejícího určeného provozovatele.
3. 3. Praní špinavých peněz: směna nebo převod peněžních prostředků provedené podnikem nebo jednotlivcem s vědomím, že tyto prostředky pocházejí z trestné činnosti nebo účasti na takovéto aktivitě s cílem zatajit nebo zakrýt nezákonný původ prostředků nebo pomoci jakékoli osobě, která se zúčastnila takové činnosti, aby se vyhnula právním důsledkům svého činu; praní špinavých peněz je vnímáno jako takové, jestliže aktivity, z nichž tyto špinavé peníze pocházejí, podléhají trestnímu stíhání na území jiné členské země nebo třetí země.
4. 4. Účelovost prostředků: povinné oddělení peněžních prostředků uživatelů a určeného provozovatele zabraňující použití prostředků uživatelů k jiným účelům, než k provedení operací poštovních peněžních služeb.
5. 5. Zúčtovací banka: v rámci mnohostranných výměn zúčtovací banka zpracovává vzájemné dluhy a pohledávky ze služeb poskytovaných jedním provozovatelem druhému. Jejím úkolem je zúčtování výměn mezi provozovateli, které jsou vyrovnávány prostřednictvím vyrovnávací banky, a přijetí nezbytných opatření v případě nepravidelností při vyrovnávání.
6. 6. Clearing: systém umožňující snížit na minimum počet plateb, jež mají být uskutečněny, periodickým sestavováním bilance aktiv a pasiv zúčastněných stran. Clearing zahrnuje dvě fáze: určení vzájemných zůstatků a poté sečtením těchto zůstatků výpočet celkového stavu každého subjektu vůči celému společenství, aby se prováděla pouze jedna úhrada podle toho, zda je dotyčný subjekt dlužníkem či věřitelem.
7. 7. Koncentrovaný účet: spojení prostředků z různých zdrojů na jediném účtu.
8. 8. Spojovací účet: žirový účet vzájemně otevřený určenými provozovateli v rámci jejich dvoustranných vztahů, jehož prostřednictvím se vyrovnávají vzájemné dluhy a pohledávky.
9. 9. Trestná činnost: jakýkoli druh účasti na spáchání trestného činu nebo přestupku ve smyslu vnitrostátních právních předpisů.
10. 10. Záruční vklad: částka složená formou hotovosti nebo cenných papírů jako záruka plateb mezi určenými provozovateli.
11. 11. Adresát: fyzická nebo právnická osoba označená odesílatelem jako příjemce poukázky nebo poštovního převodu.
12. 12. Třetí měna: zprostředkovatelská měna používaná v případech nesměnitelnosti mezi dvěma měnami nebo pro účely clearingu/vyrovnávání účtů.
13. 13. Náležitá opatrnost ve vztahu k uživatelům: všeobecná povinnost určených provozovatelů obsahující tyto povinnosti:
    1. - zjištění totožnosti uživatelů;
    2. - získání informací o účelu platebního příkazu;
    3. - kontrolu poštovních platebních příkazů;
    4. - ověření aktuálnosti informací týkajících se uživatelů;
    5. - ohlášení podezřelých transakcí příslušným orgánům.

1. 14. Elektronická data vztahující se k poštovním platebním příkazům: data předávaná elektronickou cestou jedním určeným provozovatelem druhému, vztahující se k provádění příkazů, k reklamacím, změně či opravě adresy nebo k vrácení částky; tato data jsou buďto zadávána určenými provozovateli, nebo jsou generována automaticky jejich informačním systémem, a ukazují změnu stavu poštovního platebního příkazu nebo žádosti týkající se příkazu.
2. 15. Osobní údaje: informace potřebné k identifikaci odesílatele nebo adresáta.
3. 16. Poštovní údaje: údaje nezbytné pro směrování a sledování poštovního platebního příkazu nebo pro statistické účely, jakož i pro centralizovaný clearingový systém.
4. 17. Elektronická výměna dat (electronic data interchange - EDI): výměna dat týkajících se operací mezi počítači prostřednictvím sítí a normalizovaných formátů kompatibilních se systémem Unie.
5. 18. Odesílatel: fyzická či právnická osoba, která dává určenému provozovateli příkaz k provedení poštovního platebního příkazu v souladu s Akty Unie.
6. 19. Financování terorismu: pojem zahrnující financování teroristických činů, teroristů a teroristických organizací.
7. 20. Peněžní prostředky uživatelů: částky předané odesílatelem vystavujícímu určenému provozovateli v hotovosti nebo odepsané z účtu odesílatele vedeného vystavujícím určeným provozovatelem, nebo jakýmkoli jiným zabezpečeným bankovním způsobem, které odesílatel dává k dispozici vystavujícímu určenému operátorovi nebo kterémukoli jinému provozovateli finančních služeb, za účelem výplaty adresátovi označenému odesílatelem v souladu s tímto Ujednáním a jeho Řádem.
8. 21. Dobírková poukázka - provozní termín používaný k označení poštovního platebního příkazu podaného v reakci na dodání zásilky na dobírku.
9. 22. Měna vystavení: měna země určení nebo třetí měna schválená zemí určení, ve které je příkaz vystaven.
10. 23. Vystavující určený provozovatel: určený provozovatel, který odesílá poštovní platební příkaz vyplácejícímu určenému provozovateli v souladu s Akty Unie.
11. 24. Vyplácející určený provozovatel: určený provozovatel odpovědný za provedení poštovního platebního příkazu v zemi určení v souladu s Akty Unie.
12. 25. Doba platnosti: doba, během níž může být poštovní platební příkaz právoplatně proveden nebo zrušen.
13. 26. Přístupový bod ke službě: fyzické nebo virtuální místo, kde uživatel může podat nebo přijmout poštovní platební příkaz.
14. 27. Odměna: částka, kterou vystavující určený provozovatel dluží vyplácejícímu určenému provozovateli za výplatu adresátovi.
15. 28. Odvolatelnost: možnost odesílatele odvolat svůj poštovní platební příkaz (poukázku nebo převod) až do okamžiku výplaty nebo na konci doby platnosti, jestliže platba nebyla uskutečněna.
16. 29. Riziko protistrany: riziko spojené s neplacením jedné ze smluvních stran vedoucí k riziku ztráty nebo likvidity.
17. 30. Riziko likvidity: riziko, že účastník vyrovnávacího systému nebo protistrana je dočasně neschopen/neschopna splnit v plném rozsahu povinnost v termínu splatnosti.
18. 31. Hlášení podezřelých transakcí: povinnost určeného provozovatele poskytovat informace o podezřelých transakcích příslušným vnitrostátním orgánům, založená na vnitrostátních právních předpisech a rezolucích Unie.
19. 32. Sledování a vyhledávání („track and trace“): systém umožňující sledovat cestu poštovního platebního příkazu a určit v každém okamžiku, kde se nachází a jaký je stav jeho vyřizování.
20. 33. Cena: částka uhrazená odesílatelem vystavujícímu určenému provozovateli za poštovní peněžní službu.
21. 34. Podezřelá transakce: jednotlivý či opakovaný poštovní platební příkaz nebo žádost o vrácení týkající se poštovního platebního příkazu, spojené s trestným činem praní špinavých peněz či financování terorismu.
22. 35. Uživatel: fyzická či právnická osoba, odesílatel nebo adresát, používající poštovní peněžní služby v souladu s tímto Ujednáním.

Určení provozovatele

1. 1. Členské země oznámí Mezinárodnímu úřadu do šesti měsíců po ukončení kongresu název a adresu vládního orgánu odpovědného za dohled nad poštovními peněžními službami. Dále členské země do šesti měsíců po ukončení kongresu sdělí Mezinárodnímu úřadu název a adresu provozovatele/provozovatelů oficiálně ustanovených k provozování poštovních peněžních služeb prostřednictvím jejich sítí a k plnění povinností vyplývajících z Akt Unie na svých územích. V období mezi kongresy musejí být veškeré změny týkající se vládních orgánů a oficiálně určených provozovatelů oznámeny Mezinárodnímu úřadu co nejdříve.
2. 2. Určení provozovatelé poskytují poštovní peněžní služby v souladu s tímto Ujednáním.

Kompetence členských zemí

1. 1. Členské země přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit kontinuitu poštovních peněžních služeb v případě platební neschopnosti svých určených provozovatelů, aniž by to bylo na úkor jejich odpovědnosti vůči jiným určeným provozovatelům na základě Akt Unie.
2. 2. V případě platební neschopnosti svého určeného provozovatele nebo provozovatelů informuje členská země prostřednictvím Mezinárodního úřadu ostatní členské země - účastníky tohoto Ujednání:
   1. 2.1 o pozastavení svých mezinárodních poštovních peněžních služeb od uvedeného data až do nového oznámení;
   2. 2.2 o opatřeních přijatých pro obnovení svých služeb případným novým určeným provozovatelem.

Provozní kompetence

1. 1. Určení provozovatelé jsou odpovědni za provádění poštovních peněžních služeb vůči jiným provozovatelům a uživatelům.
2. 2. Odpovídají za rizika, jako např. provozní rizika, rizika likvidity a rizika protistrany v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
3. 3. S cílem provádět poštovní peněžní služby, jejichž poskytování jim je svěřeno jejich příslušnou členskou zemí, uzavřou určení provozovatelé dvoustranné nebo mnohostranné dohody s určenými provozovateli podle své volby.

Vlastnictví finančních prostředků poštovních peněžních služeb

1. 1. Každá peněžní částka předaná v hotovosti nebo odepsaná z účtu k provedení poštovního platebního příkazu je vlastnictvím odesílatele až do okamžiku jejího vyplacení adresátovi nebo jejího připsání na adresátův účet, s výjimkou případu dobírkových poukázek.
2. 2. Během doby platnosti poštovního platebního příkazu jej odesílatel může odvolat, dokud není příslušná částka vyplacena adresátovi nebo připsána na adresátův účet, s výjimkou případu dobírkových poukázek.
3. 3. Každá peněžní částka předaná v hotovosti nebo odepsaná z účtu k provedení dobírkové poukázky je od okamžiku vystavení poukázky vlastnictvím odesílatele zásilky na dobírku. Platební příkaz je tedy neodvolatelný.

Boj proti praní špinavých peněz, financování terorismu a finanční kriminalitě

1. 1. Určení provozovatelé přijmou všechna nezbytná opatření k dodržení svých povinností vyplývajících z vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů včetně těch, které se týkají boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a finanční kriminalitě.
2. 2. V souladu s vnitrostátními zákony a předpisy ohlásí příslušným úřadům své země podezřelé transakce.
3. 3. Podrobné povinnosti určených provozovatelů, týkající se identifikace uživatelů, náležité opatrnosti a postupů při provádění předpisů v oblasti boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a finanční kriminalitě, jsou stanoveny v Řádu.

Důvěrnost a využívání osobních údajů

1. 1. Členské země a jejich určení provozovatelé zajistí důvěrnost a bezpečnost osobních údajů v souladu s vnitrostátními právními předpisy, případně s mezinárodními závazky a s Řádem.
2. 2. Osobní údaje uživatelů smějí být využívány pouze pro účely, ke kterým byly shromážděny v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky.
3. 3. Osobní údaje uživatelů se mohou sdělit pouze třetím stranám, které jsou podle platných vnitrostátních právních předpisů oprávněny k jejich získání.
4. 4. Určení provozovatelé informují své zákazníky o využívání jejich osobních údajů a o účelu, k němuž jsou shromažďovány.
5. 5. Údaje nezbytné k provedení poštovního platebního příkazu jsou důvěrné.
6. 6. Ke statistickým účelům a případně také pro účely vyhodnocování kvality služby a centralizovaného clearingu jsou určení provozovatelé povinni poskytnout Mezinárodnímu úřadu Světové poštovní unie nejméně jednou ročně poštovní údaje. Mezinárodní úřad zachová důvěrnost jednotlivých poštovních údajů.

Technologická neutralita

1. 1. Výměna dat potřebných pro poskytnutí služeb definovaných v tomto Ujednání se řídí zásadou technologické neutrality, což znamená, že poskytování těchto služeb nezávisí na použití určité technologie.
2. 2. Způsoby provádění poštovních platebních příkazů, včetně podmínek pro jejich podávání, zapisování, odesílaní, proplácení a vracení a pro vyřizování reklamací, a lhůta pro předání peněžní částky adresátovi se mohou lišit podle technologie použité pro předání příkazu.
3. 3. Poštovní peněžní služby mohou být poskytovány na základě kombinace různých technologií.

Všeobecné zásady

1. 1. Dostupnost prostřednictvím sítě
   1. 1.1 Poštovní peněžní služby jsou poskytovány určenými provozovateli prostřednictvím jejich sítě (sítí) a/nebo prostřednictvím jakékoli jiné partnerské sítě tak, aby byla zajištěna dostupnost těchto služeb co největšímu počtu uživatelů.
   2. 1.2 Všichni uživatelé mají přístup k poštovním peněžním službám bez ohledu na existenci jakýchkoli smluvních či obchodních vztahů s určeným provozovatelem.

1. 2. Oddělení peněžních prostředků
   1. 2.1 Peněžní prostředky uživatelů jsou odděleny. Tyto prostředky a toky, které vytvářejí, jsou odděleny od jiných prostředků provozovatelů, zejména od jejich vlastních prostředků.
   2. 2.2 Vyrovnávání účtů týkající se odměňování mezi určenými provozovateli je odděleno od vyrovnávání týkajícího se prostředků uživatelů.

1. 3. Měna vystavení a výplatní měna poštovních peněžních služeb
   1. 3.1 Částka poštovního platebního příkazu se vyjadřuje a vyplácí v měně země určení nebo v jakékoli jiné měně povolené zemí určení.

1. 4. Nemožnost popření
   1. 4.1 Předávání poštovních platebních příkazů elektronickou cestou podléhá zásadě nemožnosti popření v tom smyslu, že vystavující určený provozovatel nemůže zpochybnit existenci těchto příkazů a vyplácející určený provozovatel nemůže popřít přijetí příkazů, pokud zpráva odpovídá platným technickým normám.
   2. 4.2 Nemožnost popření poštovních platebních příkazů předávaných elektronickou cestou musí být zajištěna technickými prostředky bez ohledu na systém použitý určenými provozovateli.

1. 5. Provádění poštovních platebních příkazů
   1. 5.1 Poštovní platební příkazy předávané mezi určenými provozovateli musejí být provedeny v souladu s ustanoveními tohoto Ujednání a vnitrostátními právními předpisy.
   2. 5.2 V síti určených provozovatelů je částka předaná odesílatelem vystavujícímu určenému provozovateli stejná jako částka vyplacená adresátovi vyplácejícím určeným provozovatelem.
   3. 5.3 Výplata adresátovi není vázána na přijetí příslušných peněžních prostředků od odesílatele vyplácejícím určeným provozovatelem. Provádí se na základě plnění povinností vystavujícího určeného provozovatele, týkajících se záloh nebo rezerv na spojovacím účtu, vůči vyplácejícímu určenému provozovateli.

1. 6. Stanovení sazeb
   1. 6.1 Cenu poštovních peněžních služeb stanoví vystavující určený provozovatel.
   2. 6.2 Cena může být zvýšena o náklady na kteroukoli fakultativní nebo doplňkovou službu požadovanou odesílatelem.

1. 7. Osvobození od sazeb
   1. 7.1 Ustanovení Světové poštovní úmluvy týkající se osvobození od poštovních sazeb pro poštovní zásilky určené pro válečné zajatce a civilní internované osoby se mohou vztahovat na poštovní peněžní služby pro tuto kategorii adresátů.

1. 8. Odměna vyplácejícího určeného provozovatele
   1. 8.1 Vyplácející určený provozovatel dostává od vystavujícího určeného provozovatele odměnu za provedení poštovních platebních příkazů.

1. 9. Periodicita vyrovnávání mezi určenými provozovateli
   1. 9.1 Frekvence vyrovnávání peněžních prostředků vyplacených adresátovi nebo připsaných na jeho účet k tíži odesílatele mezi určenými provozovateli může být odlišná od frekvence při vyrovnávání odměny mezi určenými provozovateli. Vyrovnávání prostředků vyplacených adresátům nebo připsaných na jejich účet se provádí nejméně jednou měsíčně.

1. 10. Povinnost informovat uživatele
   1. 10.1 Uživatelé mají právo na následující informace, zveřejňované a zpřístupněné všem odesílatelům: podmínky poskytování poštovních peněžních služeb, ceny, poplatky, směnné kurzy a způsoby směny, podmínky přijetí odpovědnosti a adresy informačních a reklamačních služeb.
   2. 10.2 Přístup k těmto informacím je bezplatný.

Kvalita služby

1. 1. Určení provozovatelé se mohou rozhodnout, že budou poštovní peněžní služby označovat společnou značkou.
2. 2. Rada poštovního provozu definuje cíle, prvky a normy kvality služby pro poštovní platební příkazy zasílané elektronickou cestou.
3. 3. Určení provozovatelé musejí u poštovních platebních příkazů zasílaných elektronickou cestou aplikovat minimální počet prvků a norem kvality služby.