Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Akt Světové poštovní unie, přijatých v Dauhá dne 11. října 2012

Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele

1. 1. Generální ředitel a náměstek generálního ředitele Mezinárodního úřadu jsou voleni kongresem na období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy; minimální doba jejich mandátu činí čtyři roky. Znovu zvoleni mohou být pouze jednou. Pokud nerozhodne kongres jinak, datum jejich nástupu do funkce je stanoven na 1. leden roku následujícího po kongresu.
2. 2. Nejméně sedm měsíců před zahájením kongresu zašle generální ředitel Mezinárodního úřadu vládám členských zemí nótu, v níž je vyzve, aby předložily případné kandidatury na funkce generálního ředitele a jeho náměstka, a zároveň jim sdělí, zda mají generální ředitel nebo náměstek generálního ředitele, kteří jsou ve funkci, zájem o případné obnovení svého mandátu. Kandidatury provázené životopisem musí Mezinárodní úřad obdržet alespoň dva měsíce před zahájením kongresu. Kandidáti musejí být státními příslušníky členských zemí, které jejich kandidaturu předkládají. Mezinárodní úřad zpracuje potřebnou dokumentaci pro kongres. Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele se koná tajným hlasováním, jako první se provádí volba do funkce generálního ředitele.
3. 3. Uprázdní-li se místo generálního ředitele, přebírá jeho funkce náměstek generálního ředitele až do konce mandátu generálního ředitele; může být zvolen na toto místo a je přijat z moci úřední jako kandidát za předpokladu, že jeho původní mandát jako náměstka generálního ředitele nebyl již jednou prodloužen předešlým kongresem a že ohlásí svůj zájem, aby byl považován za kandidáta na místo generálního ředitele.
4. 4. Uprázdní-li se současně místo generálního ředitele a náměstka generálního ředitele, zvolí Administrativní rada na podkladě kandidatur, které jí byly předloženy po vypsání konkursu, náměstka generálního ředitele na období do příštího kongresu. Pro předkládání kandidatur se analogicky aplikuje ustanovení odstavce 2.
5. 5. Uprázdní-li se místo náměstka generálního ředitele, pověří Administrativní rada na návrh generálního ředitele jednoho z ředitelů hodnosti D 2 v Mezinárodním úřadě, aby až do příštího kongresu vykonával funkce náměstka generálního ředitele.

Kompetence generálního ředitele

1. 1. Generální ředitel organizuje, spravuje a řídí Mezinárodní úřad, jehož je zákonným představitelem.
2. 2. Pokud jde o přiřazování pracovních míst, jmenování a povyšování:
   1. 2.1 generální ředitel je oprávněn přiřazovat pracovní místa k hodnostem G 1 až D 2 a jmenovat a povyšovat zaměstnance do těchto hodností;
   2. 2.2 při jmenování do hodností P 1 až D 2 musí brát v úvahu odbornou kvalifikaci kandidátů doporučených členskými zeměmi, jejichž jsou příslušníky, nebo ve kterých vykonávají svou odbornou činnost, s přihlédnutím ke spravedlivému zeměpisnému rozdělení podle světadílů a jazyků. Místa hodnosti D 2 musejí být v mezích možností obsazována kandidáty z různých regionů a z jiných regionů, než ze kterých pocházejí generální ředitel a náměstek generálního ředitele, přičemž se v prvé řadě dbá na zajištění výkonnosti Mezinárodního úřadu. V případě, kdy místo vyžaduje speciální kvalifikaci, může se generální ředitel obracet mimo;
   3. 2.3 při jmenování nových zaměstnanců přihlíží rovněž k tomu, že osoby zaujímající místa hodností D 2, D 1 a P 5 musejí být zpravidla příslušníky různých členských zemí Unie;
   4. 2.4 stejný princip jako v odstavci 2.3 nemusí aplikovat při povyšování pracovníka Mezinárodního úřadu do hodností D 2, D 1 a P 5;
   5. 2.5 k požadavkům na spravedlivé zeměpisné a jazykové rozdělení při jmenování se přihlíží až po ocenění schopností;
   6. 2.6 generální ředitel informuje jednou ročně Administrativní radu o jmenováních a povýšeních do hodností P 4 až D 2.

1. 3. Generální ředitel má dále následující pravomoci:
   1. 3.1 zajišťovat funkce depozitáře Akt Unie a prostředníka v procesu přistoupení a přijetí do Unie, stejně jako vystoupení z ní;
   2. 3.2 oznamovat rozhodnutí přijatá kongresem vládám všech členských zemí;
   3. 3.3 informovat všechny členské země a jejich určené provozovatele o Řádech vyhotovených nebo revidovaných Radou poštovního provozu;
   4. 3.4 připravovat návrh ročního rozpočtu Unie na nejnižší možné úrovni slučitelné spotřebami Unie a ve vhodné době ho předložit k posouzení Administrativní radě; po schválení Administrativní radou rozeslat rozpočet členským zemím Unie a plnit jej;
   5. 3.5 vykonávat specifické činnosti požadované orgány Unie a ty, které mu stanovují Akta;
   6. 3.6 přijímat opatření pro realizaci cílů určených orgány Unie v rámci stanovené politiky a disponibilních finančních prostředků;
   7. 3.7 předkládat připomínky a návrhy Administrativní radě nebo Radě poštovního provozu;
   8. 3.8 po skončení kongresu předložit Radě poštovního provozu návrhy týkající se změn Řádů vyplývající z rozhodnutí kongresu v souladu s jednacím řádem Rady poštovního provozu;
   9. 3.9 připravovat pro Administrativní radu a na základě pokynů vydaných Radami návrh strategie pro předložení kongresu;
   10. 3.10 vyhotovovat pro schválení Administrativní radou čtyřletou zprávu o výsledcích členských zemí, pokud jde o realizaci strategie Unie schválené předchozím kongresem, která bude předkládána následujícímu kongresu;
   11. 3.11 zajišťovat reprezentaci Unie;
   12. 3.12 sloužit jako prostředník ve vztazích mezi:
       1. 3.12.1 SPU a užšími uniemi;
       2. 3.12.2 SPU a Organizací spojených národů;
       3. 3.12.3 SPU a mezinárodními organizacemi, na jejichž činnosti má Unie zájem;
       4. 3.12.4 SPU a mezinárodními orgány, asociacemi nebo podniky, se kterými si orgány Unie přejí vést konzultace nebo se připojit k jejich pracím;
   1. 3.13 vykonávat funkci generálního sekretáře orgánů Unie a z tohoto titulu dbát se zřetelem na zvláštní ustanovení tohoto Řádu zejména na:
      1. 3.13.1 přípravu a organizaci prací orgánů Unie;
      2. 3.13.2 zpracování, výrobu a distribuci dokumentů, zpráv a zápisů;
      3. 3.13.3 fungování sekretariátu během zasedání orgánů Unie;
   1. 3.14 být přítomen zasedání orgánů Unie a účastnit se jednání bez hlasovacího práva, s možností dát se zastupovat.

Kompetence náměstka generálního ředitele

1. 1. Náměstek generálního ředitele pomáhá generálnímu řediteli a je mu odpovědný.
2. 2. Při nepřítomnosti nebo zaneprázdnění generálního ředitele vykonává jeho pravomoci náměstek generálního ředitele. Stejně je tomu v případě uprázdnění místa generálního ředitele uvedeném v článku 126.3.

Obecné údaje

1. 1. Sekretariát orgánů Unie a Poradního výboru je zajišťován Mezinárodním úřadem a odpovídá za něj generální ředitel.

Příprava a distribuce dokumentů orgánů Unie

1. 1. Mezinárodní úřad připravuje a zveřejňuje na webových stránkách Světové poštovní unie všechny dokumenty vydané při každém zasedání. Mezinárodní úřad rovněž oznamuje zveřejnění nového elektronického dokumentu na webu Světové poštovní unie pomocí účinného systému určeného k tomuto účelu.

Seznam členských zemí (Ústava čl. 2)

1. 1. Mezinárodní úřad sestavuje a udržuje v aktuálním stavu seznam členských zemí Unie, v němž je u každé země uvedena její příspěvková třída, zeměpisná skupina a její situace ve vztahu k Aktům Unie.

Informace. Dobrozdání. Žádosti o vysvětlení a změnu Akt. Ankety. Zprostředkování při vyrovnávání účtů

(Ústava čl. 20, Generální řád čl. 139, 140, 143)

1. 1. Mezinárodní úřad je trvale k dispozici Administrativní radě, Radě poštovního provozu a členským zemím a jejich určeným provozovatelům, aby jim poskytoval všechny potřebné informace ke služebním otázkám.
2. 2. Zejména je pověřen, aby shromažďoval, koordinoval, zveřejňoval a distribuoval informace všeho druhu, které zajímají obor mezinárodního poštovnictví; aby na žádost zúčastněných stran podával dobrozdání o sporných otázkách; aby reagoval na žádosti o vysvětlení a změnu Akt Unie a, obecně, aby prováděl studie a redakční nebo dokumentační práce, jež mu uvedená Akta ukládají nebo které mu byly svěřeny v zájmu Unie.
3. 3. Na žádost členských zemí a jejich určených provozovatelů rovněž provádí ankety, jejichž cílem je zjistit názor ostatních členských zemí a jejich určených provozovatelů na určitou otázku. Výsledek ankety nemá povahu hlasování a není formálně závazný.
4. 4. Může působit jako zúčtovací místo při vyrovnávání účtů všeho druhu týkajících se poštovních služeb.
5. 5. Mezinárodní úřad zajistí důvěrnost a bezpečnost obchodních údajů poskytnutých členskými zeměmi a/nebo jejich určenými provozovateli pro vykonávání jeho úkolů vyplývajících z Akt nebo rozhodnutí Unie.

Technická spolupráce (Ústava čl. 1)

1. 1. Mezinárodní úřad je pověřen, aby v rámci mezinárodní technické spolupráce rozvíjel poštovní technickou pomoc ve všech jejích formách.

Tiskopisy dodávané Mezinárodním úřadem (Ústava čl. 20)

1. 1. Mezinárodní úřad je pověřen, aby zařídil výrobu mezinárodních odpovědek a zásoboval jimi za výrobní cenu členské země nebo jejich určené provozovatele, kteří o to požádají.

Akta užších unií a zvláštní ujednání (Ústava čl. 8)

1. 1. Sekretariáty užších unií nebo, neexistují-li, jedna ze smluvních stran, zasílají Mezinárodnímu úřadu dvě vyhotovení Akt těchto unií a zvláštních ujednání uzavřených podle ustanovení článku 8 Ústavy.
2. 2. Mezinárodní úřad dohlíží na to, aby Akta užších unií a zvláštní ujednání nestanovovala méně výhodné podmínky pro veřejnost, než jaké jsou obsaženy v Aktech Unie. Oznamuje Administrativní radě každou nepravidelnost zjištěnou na základě tohoto ustanovení.
3. 3. Mezinárodní úřad informuje členské země a jejich určené provozovatele o existenci výše uvedených užších unií a zvláštních ujednání.

Časopis Unie

1. 1. Mezinárodní úřad vydává s pomocí dokumentů dávaných mu k dispozici časopis v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, německém, ruském a španělském.

Výroční zpráva o činnosti Unie

(Ústava čl. 20, Generální řád čl. 107.1.24)

1. 1. Mezinárodní úřad vypracovává výroční zprávu o činnosti Unie, která je po schválení řídícím výborem Administrativní rady zasílána členským zemím a jejich určeným provozovatelům, užším uniím a Organizaci spojených národů.

Postup při předkládání návrhů kongresu (Ústava čl. 29)

1. 1. Pro předkládání návrhů všeho druhu členskými zeměmi kongresu platí, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 2 a 5, následující postup:
   1. 1.1 přijaty jsou návrhy, které dojdou Mezinárodnímu úřadu alespoň šest měsíců před datem stanoveným pro kongres;
   2. 1.2 žádný návrh redakční povahy se nepřijme v období šesti měsíců před stanoveným datem kongresu;
   3. 1.3 návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi šesti a čtyřmi měsíci před stanoveným datem kongresu, se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň dvěma členskými zeměmi;
   4. 1.4 návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi čtyřmi a dvěma měsíci před stanoveným datem kongresu, se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň osmi členskými zeměmi; později došlé návrhy se již nepřijmou;
   5. 1.5 podpůrná prohlášení musí dojít Mezinárodnímu úřadu ve stejné lhůtě jako návrhy, jichž se týkají.

1. 2. Návrhy týkající se Ústavy nebo Generálního řádu musejí dojít Mezinárodnímu úřadu nejpozději šest měsíců před zahájením kongresu; návrhy, které dojdou později, avšak před zahájením kongresu, mohou být vzaty v úvahu jen tehdy, jestliže o tom kongres rozhodne dvoutřetinovou většinou členských zemí zastoupených na kongresu a jsou-li dodrženy podmínky stanovené v odstavci 1.
2. 3. Každý návrh musí mít v zásadě jen jeden cíl a obsahovat jen změny odůvodnitelné tímto cílem. Rovněž každý návrh, který může přinést značné výdaje pro Unii, musí být doplněn o jeho finanční dopad připravený autorskou členskou zemí v konzultaci s Mezinárodním úřadem tak, aby bylo možno stanovit nezbytné finanční zdroje na jeho realizaci.
3. 4. Návrhy redakční povahy opatří členské země, které je předkládají, v záhlaví poznámkou „Návrh redakční povahy“ a Mezinárodní úřad je uveřejní pod číslem, za nímž následuje písmeno „R“. Návrhy, které nemají toto označení, ale podle názoru Mezinárodního úřadu se týkají jen redakční úpravy, se uveřejní s vhodnou poznámkou; Mezinárodní úřad sestaví seznam těchto návrhů pro potřebu kongresu.
4. 5. Postup předepsaný v odstavcích 1 a 4 se nevztahuje na návrhy týkající se Jednacího řádu kongresů ani na pozměňovací návrhy k návrhům již podaným.

Postup při předkládání návrhů na změnu Úmluvy a Ujednání mezi dvěma kongresy

1. 1. Aby byl vzat v úvahu, musí být každý návrh k Úmluvě nebo k Ujednáním podávaný některou členskou zemí mezi dvěma kongresy podporován alespoň dvěma dalšími členskými zeměmi. Tyto návrhy se nevyřizují, neobdrží-li k nim Mezinárodní úřad zároveň potřebná podpůrná prohlášení.
2. 2. Tyto návrhy se zasílají ostatním členským zemím prostřednictvím Mezinárodního úřadu.

Projednávání návrhů na změnu Úmluvy a Ujednání mezi dvěma kongresy

1. 1. Pro každý návrh týkající se Úmluvy, Ujednání a jejich závěrečných protokolů platí následující postup: jestliže členská země zašle návrh Mezinárodnímu úřadu, zašle jej tento všem členským zemím k přezkoumání. Ty mají dvouměsíční lhůtu k přezkoumání návrhu a případnému zaslání svých připomínek Mezinárodnímu úřadu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Po uplynutí této dvouměsíční lhůty Mezinárodní úřad zašle členským zemím všechny připomínky, které dostal, a vyzve každou členskou zemi, která má hlasovací právo, k hlasování pro nebo proti návrhu. U těch členských zemí, které ve lhůtě dvou měsíců neoznámily své rozhodnutí, se má za to, že se zdržely hlasování. Uvedené lhůty se počítají od data oběžníků Mezinárodního úřadu.
2. 2. Týká-li se návrh některého ujednání nebo jeho závěrečného protokolu, mohou se postupu podle odstavce 1 zúčastnit jen členské země, které jsou účastníky daného ujednání.

Postup při předkládání návrhů týkajících se přípravy nových Řádů Radě poštovního provozu s ohledem na rozhodnutí přijatá kongresem

1. 1. Řády Světové poštovní úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách vypracovává Rada poštovního provozu s přihlédnutím k rozhodnutím přijatým kongresem.
2. 2. Návrhy, které jsou důsledkem navrhovaných změn Úmluvy nebo Ujednání o poštovních peněžních službách, se Mezinárodnímu úřadu předkládají současně s návrhy pro kongres, ke kterým se vztahují. Mohou být předloženy jedinou členskou zemí bez podpory dalších členských zemí. Takové návrhy musí být zaslány všem členským zemím nejpozději jeden měsíc před kongresem.
3. 3. Jiné návrhy týkající se Řádů, které mají být posouzeny Radou poštovního provozu při přípravě nových Řádů ve lhůtě šesti měsíců po kongresu, musejí být zaslány Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před kongresem.
4. 4. Návrhy týkající se změn Řádů v důsledku rozhodnutí kongresu, předkládané členskými zeměmi, musejí dojít Mezinárodnímu úřadu nejpozději dva měsíce před zahájením Rady poštovního provozu. Tyto návrhy musejí být zaslány všem členským zemím a jejich určeným provozovatelům nejpozději jeden měsíc před zahájením Rady poštovního provozu.

Změna Řádů Radou poštovního provozu

1. 1. Návrhy na změnu Řádů projednává Rada poštovního provozu.
2. 2. Pro předložení jakéhokoli návrhu na změnu Řádů se nevyžaduje podpora členské země.
3. 3. Rada poštovního provozu takový návrh projedná pouze tehdy, jestliže uzná jeho neodkladnost.

Oznamování rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy

(Ústava čl. 29, Generální řád čl. 139, 140, 142)

1. 1. Změny v Úmluvě, ujednáních a závěrečných protokolech k těmto Aktům se potvrzují oznámením generálního ředitele Mezinárodního úřadu vládám členských zemí.
2. 2. Změny provedené Radou poštovního provozu v Řádech a jejich závěrečných protokolech jsou členským zemím a jejich určeným provozovatelům oznamovány Mezinárodním úřadem. Totéž platí pro výklady uvedené v článku 38.3.2 Úmluvy a pro příslušná ustanovení ujednání.

Nabytí účinnosti Řádů a dalších rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy

1. 1. Řády nabývají účinnosti stejným dnem a mají stejnou dobu platnosti jako Akta příslušného kongresu.
2. 2. S výhradou ustanovení odstavce 1 nabývají rozhodnutí o změnách Akt Unie přijatá mezi dvěma kongresy účinnosti nejdříve tři měsíce po jejich oznámení.