vyhlášené znění

  1. 6.1.5.7.2 Zvláštní příprava zkušebního vzorku pro zkoušku, Zkušební vzorky se předem uskladní s originální náplní podle 6.1.5.2.5 nebo u obalů z polyetylénu se standardní kapalinou - směs uhlovodíků (White spirit) podle 6.1.5.2.6.
  2. 6.1.5.7.3 Zkušební postup, Zkušební vzorky naplněné látkou, pro kterou má být obal schválen, se před a po 28 denním skladování při teplotě 23 °C a 50 % relativní vlhkosti vzduchu zváží. U obalů z polyetylénu smí být zkouška provedena se standardní kapalinou směsi uhlovodíků (White spirit) namísto benzenu, toluenu nebo xylenu.
  3. 6.1.5.7.4 Kritérium pro vyhovění zkoušce: propustnost nesmí být větší než 0,008 g/l.h.
  1. 6.1.5.8 Zkušební protokol
    1. 6.1.5.8.1 O provedených zkouškách musí být sepsán zkušební protokol, obsahující minimálně následující údaje a musí být k disposici uživatelům obalů
      1. 1. Název a adresa zkušebny;
      2. 2. Jméno a adresa žadatele, pokud je to vhodné;
      3. 3. Jednoznačná identifikace protokolu o zkoušce (např. číslo);
      4. 4. Datum protokolu o zkoušce;
      5. 5. Výrobce obalu;
      6. 6. Popis konstrukčního typu obalu (např. rozměry, materiály, uzávěry, tloušťka atd.) včetně způsobu výroby (např. vyfukování lisování, atd.), který může zahrnovat výkres(y) a/nebo fotografii(e);
      7. 7. Nejvyšší vnitřní objem;
      8. 8. Charakteristiky zkušebních náplní, např. viskozita a relativní hustota pro kapaliny a rozměry částic pro tuhé látky;
      9. 9. Popis zkoušky a výsledky;
      10. 10. Protokol o zkoušce musí být podepsán s uvedením jména a funkce podepsaného.
    1. 6.1.5.8.2 Protokol o zkoušce musí obsahovat prohlášení, že obal určený pro přepravu byl odzkoušen podle příslušných požadavků tohoto oddílu a že použití jiných metod balení nebo komponent, může mít za následek jeho neplatnost. Kopie protokolu o zkoušce musí být dána k dispozici příslušnému orgánu.
  1. 6.1.6 Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů a IBC z polyetylénu podle 6.1.5.2.6, popřípadě 6.5.6.3.5
    1. 6.1.6.1 Pro tyto plasty se používají následující standardní kapaliny:

      (a) Smáčecí roztok pro látky, které u polyetylénu pod napětím silně působí na vznik trhlin, zejména pro všechny roztoky a přípravky obsahující smáčecí prostředky.

      Musí se použít vodný roztok 1 % alkylbenzensulfonátu, nebo vodný roztok 5 % nonylfenolethoxylátu, který byl předtím skladován nejméně 14 dní při teplotě 40 °C, předtím než byl poprvé použit pro zkoušky. Povrchové napětí tohoto roztoku musí být 31 až 35 mN/m při 23 °C.

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,20.

      Je-li prokázána dostatečná chemická snášenlivost se smáčecím roztokem, nevyžaduje se zkouška snášenlivosti s kyselinou octovou.

      Pro originální náplně způsobující v polyetylénu trhliny pod napětím, který je odolný působení smáčecího prostředku, může být důkazem odpovídající chemické snášenlivosti provedení předběžného třítýdenního skladování, avšak s originální náplní při 40 °C podle 6.1.5.2.6.

      (b) Kyselina octová pro látky a přípravky, které u polyetylénu způsobují za napětí vznik trhlin, zejména pro monokarboxylové kyseliny a jednomocné alkoholy.

      Musí se použít kyselina octová o koncentraci 98 až 100 %. Relativní hustota = 1,05.

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,1.

      Pro originální náplně způsobující že polyetylén nabobtnává více než působením kyseliny octové tak, že hmotnost polyetylénu se zvýší až o 4 %, může být důkazem odpovídající chemické snášenlivosti provedení předběžného třítýdenního skladování, avšak s originální náplní při 40 °C podle 6.1.5.2.6.

      (c) n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený n-butylacetátem pro látky a přípravky, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše asi o 4 %, a které současně způsobují vznik trhlin za napětí, zejména pro prostředky k ochraně rostlin, tekuté barvy a estery. Pro předběžné skladování podle 6.1.5.2.6 se musí použít n-butylacetát o koncentraci 98 až 100 %.

      Pro zkoušku stohováním v souladu s 6.1.5.6 se musí použít zkušební kapalina sestávající z 1 až 10 % vodného roztoku smáčecího prostředku smíseného s 2 % n-butylacetátu podle předcházejícího odstavce a).

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.

      U plnicích látek, jejichž působením polyetylén nabobtnává více než působením n-butylacetátu a tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše o 7,5 %, smí být odpovídající chemická snášenlivost prokázána po předběžném třítýdenním skladování při 40 °C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální náplní.

      (d) Směs uhlovodíků (White spirit) pro látky a přípravky, které působí nabobtnávání polyetylénu, zejména pro uhlovodíky, estery a ketony.

      Musí se použít směs uhlovodíků s rozmezím bodu varu od 160 do 200 °C, relativní hustotou 0,78 až 0,80, bodem vzplanutí vyšším než 50 °C a obsahem aromatických uhlovodíků od 16 do 21 %.

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.

      U plnicích látek, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší o více než 7,5 %, smí být přiměřená chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním předběžném skladování při 40 °C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.

      (e) Kyselina dusičná pro všechny látky a přípravky, které působí na polyetylén oxidačně a způsobují molekulární degradaci (a následně snižují molekulární hmotnost) stejnou nebo menší než 55 % kyselina dusičná.

      Musí se použít kyselina dusičná o koncentraci nejméně 55 %.

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,4.

      U originálních náplní, které oxidují silněji než 55 % kyselina dusičná, nebo které snižují molekulární hmotnost, se musí postupovat podle 6.1.5.2.5.

      Doba životnosti obalu musí být v takových případech stanovena pozorováním stupně poškození (např. dva roky pro kyselinu dusičnou o koncentraci nejméně 55 %).

      (f) Voda pro látky, které nenapadají polyetylén způsoby uvedenými v předchozích odstavcích a) až e), zejména pro anorganické kyseliny a louhy, vodné roztoky solí, vícemocné alkoholy a organické látky ve vodném roztoku.

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,2.

      Zkouška konstrukčního typu s vodou se nevyžaduje, pokud je prokázána přiměřená chemická snášenlivost se smáčecím roztokem nebo s kyselinou dusičnou.