vyhlášené znění

OdkazNázev dokumentuPoužitelné oddíly a pododdílyPoužitelné pro schválení nového typu nebo pro obnoveníPoslední datum pro odejmutí existujících typových schválení
(1)(2)(3)(4)(5)
Pro konstrukci a výrobu
Příloha I, Části 1-3 k 84/525/EECSměrnice Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se bezešvých ocelových plynových lahví, uveřejněná v Official Journal of the European Communities6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
No. L 300 z 19.11.1984
Příloha I, Části 1-3 k 84/526/EECSměrnice Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se bezešvých plynových lahví z čistého hliníku nebo ze slitiny hliníku, uveřejněná v Official Journal of the European Communities No. L 300 z 19.11.19846.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
Příloha I, Části 1-3 k 84/527/EECSměrnice Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se svařovaných ocelových plynových lahví bez slitin, uveřejněná v Official Journal of the European Communities No. L 300 z 19.11.19846.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 1442:1998 + AC:1999Přepravitelné opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve na zkapalněný ropný plyn (LPG) – Konstrukce a výroba6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1.7.2001 a 30.6.200731.12.2012
EN 1442:1998 + A2:2005Přepravitelné opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve na zkapalněný ropný plyn (LPG) –Konstrukce a výroba6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1.1.2009 a 31.12.2010
EN 1442:2006 + A1:2008Přepravitelné opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve na zkapalněný ropný plyn (LPG) – Konstrukce a výroba6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 1800:1998 + AC:1999Přepravitelné plynové láhve - Láhve na acetylen- Základní požadavky a definice6.2.1.1.9Mezi 1.1.2009 a 31.12.2010
EN 1800:2006Přepravitelné plynové láhve - Láhve na acetylen- Základní požadavky, definice a typová zkouška6.2.1.1.9Mezi 1.1.2009 a 31.12.2016
EN ISO 3807:2013Lahve na plyny - Lahve na acetylen - Základní požadavky a zkoušení typu6.2.1.1.9Až do odvolání
POZNÁMKA: Láhve nesmějí být opatřeny tavnými zátkami.
EN 1964 -1:1999Přepravitelné plynové láhve -Specifikace pro konstrukci a výrobu opakovaně plnitelných přepravitelných bezešvých ocelových plynových lahví s objemem od 0,5 litru až do 150 litrů - Část 1: Láhve vyrobené bez svarů z oceli s hodnotou Rm menší než 1 100 MPa6.2.3.1 a 6.2.3.4Do 31.12.2014
EN 1975:1999 (kromě přílohy G)Přepravitelné plynové láhve -Specifikace pro konstrukci a výrobu opakovaně plnitelných přepravitelných bezešvých plynových lahví z hliníku a ze slitiny hliníku s objemem od 0,5 litru až do 150 litrů6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1.7.2005
EN 1975:1999 + A1:2003Přepravitelné plynové láhve - Specifikace pro konstrukci a výrobu opakovaně plnitelných přepravitelných bezešvých plynových lahví z hliníku a ze slitiny hliníku.s objemem od 0,5 litru do 150 litrů6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1.1.2009 a 31.12.2016
EN ISO 7866:2012 + AC:2014Plynové láhve – Opakovaně plnitelné bezešvé plynové láhve z hliníkové slitiny – Konstrukce, výroba a zkoušení (ISO 7866:2012)6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN ISO 11120:1999Plynové láhve – Opakovaně plnitelné bezešvé ocelové trubkové nádoby pro přepravu stlačeného plynu s hydraulických vnitřním objemem mezi 150 litry a 3000 litry – Konstrukce, výroba a zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN ISO 11120:1999 + A1:2013Lahve na přepravu plynů - Znovuplnitelné bezešvé ocelové velkoobjemové lahve na plyny s vodním objemem mezi 150 litry a 3 000 litry - Návrh, konstrukce a zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi
1.7. 2001 a 30. 6. 2015
31. 12. 2015 pro trubkové nádoby označené písmenem „H“ podle 6.2.2.7.4 (p)
EN 1964-3:2000Přepravitelné plynové láhve – Specifikace pro konstrukci a výrobu opakovaně plnitelných přepravitelných bezešvých ocelových plynových lahví s objemem od 0,5 litru do 150 litrů – Část 3: Láhve vyrobené bez svarů z nerezové oceli s hodnotou Rm menší než 1 100 MPa6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 12862:2000Přepravitelné plynové láhve - Specifikace pro konstrukci a výrobu opakovaně plnitelných přepravitelných svařovaných plynových lahví ze slitiny hliníku6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 1251-2:2000Kryogenní nádoby – Přepravitelné, vakuově izolované, s objemem nejvýše 1000 litrů – Část 2: Konstrukce, výroba, inspekce a zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 12257:2002Přepravitelné plynové láhve – Bezešvé kompozitní láhve ovinuté obručí6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 12807:2001 (mimo přílohu A)Přepravitelné opakovaně plnitelné na tvrdo pájené ocelové láhve na zkapalněný ropný plyn (LPG) – Konstrukce a výroba6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1.1.2005 a 31.12.201031.12.2012
EN 12807:2008Přepravitelné opakovaně plnitelné na tvrdo pájené ocelové láhve na zkapalněný ropný plyn (LPG) – Konstrukce a výroba6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 1964-2:2001Přepravitelné plynové láhve - Specifikace pro konstrukci a výrobu opakovaně plnitelných přepravitelných bezešvých ocelových plynových lahví s hydraulickým vnitřním objemem od 0,5 litru do 150 litrů včetně – Část 2: Láhve vyrobené bez svarů z oceli s hodnotou Rm větší nebo rovnou 1 100 MPa6.2.3.1 a 6.2.3.4Do 31.12.2014
EN ISO 9809-1:2010Lahve na plyny – Znovuplnitelné bezešvé ocelové lahve na plyny – Návrh, konstrukce a zkoušení – Část 1: Lahve ze zušlechtěné oceli s mezí pevnosti v tahu menší než 1 100 MPa (ISO 9809-1:2008)6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN ISO 9809-2:2010Lahve na plyny – Znovuplnitelné bezešvé ocelové lahve na plyny – Návrh, konstrukce a zkoušení – Část 2: Lahve ze zušlechtěné oceli s mezí pevnosti v tahu 1 100 MPa nebo větší (ISO 9809-2:2008)6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN ISO 9809-3:2010Lahve na plyny – Znovuplnitelné bezešvé ocelové lahve na plyny – Návrh, konstrukce a zkoušení – Část 3: Lahve z normalizačně žíhané oceli (ISO 9809-3:2008)6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 13293:2002Přepravitelné plynové láhve - Specifikace pro konstrukci a výrobu opakovaně plnitelných přepravitelných bezešvých plynových lahví z normalizované uhlíkové a manganové oceli s hydraulickým vnitřním objemem až do 0,5 litru pro stlačené, zkapalněné a rozpuštěné plyny a až do 1 litru pro oxid uhličitý6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 13322-1:2003Přepravitelné plynové láhve – Opakovaně plnitelné svařované ocelové plynové láhve – Konstrukce a výroba – Část 1: Svařovaná ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1.7.2007
EN 13322-1:2003 +A1:2006Přepravitelné plynové láhve –Opakovaně plnitelné svařované ocelové plynové láhve - Konstrukce a výroba - Část 1: Svařovaná ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 13322-2:2003Přepravitelné plynové láhve -Opakovaně plnitelné svařované plynové láhve z nerezové oceli - Konstrukce a výroba- Část 2: Svařovaná nerezová ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1.7.2007
EN 13322-2:2003 +A1:2006Přepravitelné plynové láhve –Opakovaně plnitelné svařované plynové láhve z nerezové oceli - Konstrukce a výroba - Část 2: Svařovaná nerezová ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 12245:2002Přepravitelné plynové láhve - Plně ovinuté kompozitní láhve6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1.1.2015
EN 12245:2009 +A1:2011Lahve na přepravu plynů – Plně ovinuté kompozitové lahve6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 12205:2001Přepravitelné plynové láhve - Kovové plynové láhve pro jedno použití6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 13110:2002Přepravitelné opakovaně plnitelné svařované hliníkové láhve na zkapalněný ropný plyn (LPG) - Konstrukce a výroba6.2.3.1 a 6.2.3.4Do 31. 12. 2014
EN 13110:2012Přepravitelné opakovaně plnitelné svařované hliníkové láhve na zkapalněný ropný plyn (LPG) - Konstrukce a výroba6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 14427:2004Přepravitelné opakovaně plnitelné plně ovinuté kompozitní láhve na zkapalněné ropné plyny - Konstrukce a výroba6.2.3.1a
6.2.3.4
Před 1.7.2007
POZNÁMKA: Tato norma se používá pouze pro láhve vybavené ventily na vyrovnávání tlaku
EN 14427:2004 + A1:2005Přepravitelné opakovaně plnitelné plně ovinuté kompozitní láhve na zkapalněné ropné plyny - Konstrukce a výroba6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1.1.2007 a 31.12.2016
POZNÁMKA 1: Tato norma se používá pouze pro láhve vybavené ventily na vyrovnávání tlaku
POZNÁMKA 2: V 5.2.9.2.1 a 5.2.9.3.1 musí být obě láhve podrobeny zkoušce na prasknutí, pokud vykazují poškození stejné nebo horší, nežli jsou kritéria pro zamítnutí
EN 14427:2014Znovuplnitelné plně ovinuté kompozitové lahve na přepravu zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) - Návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 14208:2004Přepravitelné plynové láhve - Specifikace pro svařované tlakové sudy s objemem až do 1000 litrů pro přepravu plynů - Konstrukce a výroba6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 14140:2003Přepravitelné opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve na zkapalněný ropný plyn (LPG) - Alternativní konstrukce a výroba6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1.1.2005 a 31.12.2010
EN 14140:2003 + A1:2006Zařízení pro LPG a jejich příslušenství - Přepravitelné opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve na LPG - Alternativní konstrukce a výroba6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 13769:2003Přepravitelné plynové láhve - Svazky lahví - Konstrukce, výroba, identifikace a zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1.7.2007
EN 13769:2003 + A1:2005Přepravitelné plynové láhve - Svazky lahví - Konstrukce, výroba, identifikace a zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1.1.2015
EN ISO 10961:2012Lahve na plyny – Svazky lahví – Návrh, výroba, zkoušení a kontrola6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 14638-1:2006Přepravitelné plynové láhve - Opakovaně plnitelné svařované nádoby s objemem nepřevyšujícím 150 litrů - Část 1: Svařované láhve z austenitické nerezové oceli zkonstruované experimentálními postupy6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 14893:2006 + AC:2007Zařízení pro LPG a jejich příslušenství- Přepravitelné svařované ocelové tlakové sudy na LPG s objemem mezi 150 litry a 1 000 litry6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1.1.2009 31.12.2016
EN 14893:2014Zařízení a příslušenství na LPG - Svařované ocelové tlakové sudy k přepravě zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) o objemu od 150 litrů do 1000 litrů6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN ISO 7866:2011Lahve na plyny – Znovuplnitelné bezešvé lahve na plyny z hliníkových slitin – Návrh, konstrukce a zkoušení (ISO/DIS 7866:2011)6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 14638-3:2010Lahve na přepravu plynů – Znovuplnitelné svařované nádoby o objemu nejvýše 150 litrů – Část 3: Svařované lahve z uhlíkové oceli vyrobené podle návrhu podloženého experimentálními metodami6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
Pro uzávěry
EN 849:1996 (mimo přílohu A)Přepravitelné plynové láhve - Ventily lahví - Specifikace a typová zkouška6.2.3.1 a 6.2.3.3Před 1.7.200331.12.2014
EN 849:1996/ A2:2001Přepravitelné plynové láhve - Ventily lahví: Specifikace a typová zkouška6.2.3.1 a 6.2.3.3Před 1.7.200731.12.2016
EN ISO 10297:2006Přepravitelné plynové láhve - Ventily lahví: Specifikace a typová zkouška6.2.3.1 a 6.2.3.3Až do odvolání
EN ISO 14245:2010Lahve na plyny – Technické požadavky a zkoušení ventilů lahví na LPG – Samouzavírací ventily (ISO 14245:2006)6.2.3.1 a 6.2.3.3Až do odvolání
EN 13152:2001Specifikace a zkoušení ventilů lahví na LPG – samouzavíracích6.2.3.1 a 6.2.3.3Mezi 1.7.2005 a 31.12.2010
EN 13152:2001 + A1:2003Specifikace a zkoušení ventilů lahví na LPG – samouzavíracích6.2.3.1 a 6.2.3.3Mezi 1.1.2009 a 31.12.2014
EN ISO 15995:2010Lahve na plyny – Technické požadavky a zkoušení ventilů lahví na LPG – Ručně ovládané ventily (ISO 15995:2006)6.2.3.1 a 6.2.3.3Až do odvolání
EN 13153:2001Specifikace a zkoušení ventilů lahví na LPG - ručně ovládaných6.2.3.1 a 6.2.3.3Mezi 1.7.2005 a 31.12.2010
EN 13153:2001 + A1:2003Specifikace a zkoušení ventilů lahví na LPG - ručně ovládaných6.2.3.1 a 6.2.3.3Mezi 1.1.2009 a 31.12.2014
EN ISO 13340:2001Lahve na přepravu plynů – Ventily lahví na jedno použití (kartuše) – Technické podmínky a prototypové zkoušky6.2.3.1 a 6.2.3.3Až do odvolání
EN 13648 – 1:2008Kryogenní nádoby - Pojistná zařízení na ochranu proti nadměrnému tlaku - Část 1: Pojistné ventily pro provoz za nízkých teplot6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 1626:2008 (kromě ventilu kategorie B)Kryogenní nádoby - Ventily pro provoz za nízkých teplot6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
  1. 6.2.4.2 Periodické inspekce a zkoušky

    Normy v níže uvedené tabulce musí být použity pro periodické inspekce a zkoušky tlakových nádob jak je uvedeno ve sloupci (3), aby byly splněny požadavky uvedené v 6.2.3.5, které mají ve všech případech přednost.

    Použití uvedených norem je závazné.

    Pokud je tlaková nádoba konstruovaná v souladu s ustanovením 6.2.5, postup pro periodickou inspekci, pokud je specifikován v typovém schválení, musí být dodržen.

    Jestliže je více nežli jedna norma uvedena pro použití stejných požadavků, musí být použita pouze jedna z nich, avšak v úplném znění, pokud není v tabulce níže specifikováno jinak.

    Rozsah platnosti každé normy je specifikována v ustanovení o rozsahu platnosti, pokud není v níže uvedené tabulce uvedeno jinak.

    OdkazNázev dokumentuPoužitelnost
    (1)(2)(3)
    Pro periodickou inspekci a zkoušku
    EN 1251-3:2000Kryogenní nádoby- Přepravitelné, vakuově izolované, s objemem nejvýše 1000 litrů- Část 3: Požadavky na provozAž do odvolání
    EN 1968:2002 + A1:2005 (mimo přílohu B)Přepravitelné plynové láhve - Periodická inspekce a zkoušení bezešvých ocelových plynových lahvíAž do odvolání
    EN 1802:2002 (mimo přílohu B)Přepravitelné plynové láhve - Periodická inspekce a zkoušení bezešvých plynových lahví z hliníkových slitinAž do odvolání
    EN 12863:2002 + A1:2005Přepravitelné plynové láhve - Periodická inspekce a údržba lahví na rozpuštěny acetylenDo 31.12.2016
    POZNÁMKA: V této normě se „první inspekcí“ rozumí „ první periodická inspekce“ po konečném schválení nové acetylenové láhve
    EN ISO 10642:2013Plynové láhve - Láhve na acetylen – Periodické inspekce a údržba (ISO 10642:2013)Povinně od 1.1.2017
    EN 1803:2002 (mimo přílohu B)Přepravitelné plynové láhve - Periodická inspekce a zkoušení svařovaných ocelových plynových lahvíAž do odvolání
    EN ISO 11623:2002 (mimo doložku 4)Přepravitelné plynové láhve - Periodická inspekce a zkoušení kompozitních plynových lahvíAž do odvolání
    EN ISO 22434:2012Přepravitelné plynové láhve - Inspekce a údržba ventilů lahví (ISO 22434:2006)Až do odvolání
    EN 14876:2007Přepravitelné plynové láhve - Periodická inspekce a zkoušení svařovaných ocelových tlakových sudůAž do odvolání
    EN 14912:2005Zařízení pro LPG a jejich příslušenství - Inspekce a údržba ventilů lahví na LPG během periodické inspekce lahvíAž do odvolání
    EN 15888:2011Lahve na přepravu plynů – Svazky lahví – Pravidelná revize a zkoušeníPovinně od 1.1.2015
    EN 1440:2008 + A1:2012 (kromě Příloh G a H)Zařízení a příslušenství na LPG – Pravidelná revize znovuplnitelných lahví na přepravu zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG)Až do odvolání
    EN 15888:2014Lahve pro přepravu plynů - Svazky lahví - Periodické kontroly a zkoušeníAž do odvolání
  1. 6.2.5 Požadavky na tlakové nádoby neodpovídající UN, které nejsou zkonstruovány, vyrobeny a odzkoušeny podle norem

    S ohledem na vědecký a technický pokrok nebo tam, kde není uvedena žádná norma v seznamu v 6.2.2 nebo 6.2.4, nebo jde-li o specifické aspekty neuvedené v seznamu norem v 6.2.2 nebo 6.2.4, může příslušný orgán připustit používání technického předpisu zaručujícího stejnou úroveň bezpečnosti.

    V typovém schválení musí vydávající organizace specifikovat postup pro periodickou inspekci, pokud normy odkazované v 6.2.2 nebo 6.2.4 nejsou nebo nesmí být použity.

    Příslušný orgán musí předat sekretariátu EHK OSN seznam technických předpisů, které připouští. Seznam by měl zahrnovat následující podrobnosti: název a datum předpisu, účel předpisu a informace, jak je možno je získat. Sekretariát musí tuto informaci zpřístupnit na svých webových stránkách.

    Norma, která byla přijata pro odkaz do příštího vydání ADR, může být schválena příslušným orgánem pro použití bez oznámení sekretariátu EHK OSN.

    Požadavky 6.2.1, 6.2.3 a následující požadavky musí být splněny.

  2. POZNÁMKA: Pro tento oddíl musí odkazy na technické normy v 6.2.1 být považovány jako odkazy na technické předpisy.
    1. 6.2.5.1 Materiály

      Následující ustanovení obsahují příklady materiálů, které mohou být použity pro splnění požadavků na materiály podle 6.2.1.2.

      (a) Uhlíková ocel pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny, jakož i pro látky nepatřící do třídy 2, které jsou uvedeny v tabulce 3 pokynu pro balení P200 v 4.1.4.1;

      (b) Slitiny oceli (speciální oceli), nikl, slitiny niklu (např. Monelův kov) pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny, jakož i pro látky nepatřící do třídy 2, které jsou uvedeny v tabulce 3 pokynu pro balení P200 v 4.1.4.1;

      (c) Měď pro:

      (i) plyny s klasifikačními kódy 1A, 1O, 1F a 1TF, jejichž plnicí tlak vztažený na teplotu 15 °C nepřekročí 2 MPa (20 bar);

      (ii) plyny s klasifikačním kódem 2A a také UN 1033 dimethylether, UN 1037 chlorethan (ethylchlorid), UN 1063 chlormethan (methylchlorid), UN 1079 oxid siřičitý, UN 1085 vinylbromid, UN 1086 vinylchlorid a UN 3300 ethylenoxid a oxid uhličitý, směs s více nežli 87 % ethylenoxidu;

      (iii) plyny s klasifikačním kódem 3A, 3O a 3F;

      (d) Hliníkové slitiny, viz zvláštní požadavek „a” v pokynu pro balení P200 (10) v 4.1.4.1;

      (e) Kompozitní materiály pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny;

      (f) Syntetické materiály pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny; a

      (g) Sklo pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s klasifikačním kódem 3A, jiné než UN 2187 oxid uhličitý, hluboce zchlazený, kapalný nebo jeho směsi, a pro plyny s klasifikačním kódem 3O.

    1. 6.2.5.2 Provozní výstroj

      (Vyhrazeno)

    1. 6.2.5.3 Kovové láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví

      Při zkušebním tlaku nesmí napětí v kovu v nejvíce namáhaném bodě tlakové nádoby překročit 77 % zaručené minimální meze průtažnosti (Re).

      „Mez průtažnosti” znamená napětí, při kterém došlo k trvalému prodloužení 2 na tisíc (tj. 0,2 %) nebo, pro austenitické ocele, 1 % kontrolní délky na zkušebním vzorku.

    2. POZNÁMKA: V případě plechu osa tahu zkušebního vzorku musí být v pravém úhlu ve směru válcování. Trvalé prodloužení při prasknutí musí být měřeno na zkušebním vzorku, na kterém kontrolní délka „l” je rovna pětinásobku průměru „d” (l = 5d); pokud jsou použity zkušební vzorky obdélníkového průřezu, musí být kontrolní délka vypočtena podle vzorce:

      kde F0 označuje počáteční plochu průřezu zkušebního vzorku.

    3. Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které budou odolné proti křehkému lomu a proti trhlinkové korozi za napětí při teplotách mezi -20 °C a + 50 °C.

      Sváry musí být provedeny odborně a musí zaručovat plnou bezpečnost.

    1. 6.2.5.4 Dodatečné předpisy vztahující se na tlakové nádoby z hliníkových slitin pro stlačené plyny, zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a pro plyny, které nejsou pod tlakem a jsou předmětem zvláštních požadavků (vzorky plynů), jakož i na předměty obsahující plyn pod tlakem, jiné nežli aerosolové rozprašovače a malé nádoby obsahující plyn (plynové kartuše)
      1. 6.2.5.4.1 Materiály tlakových nádob ze slitin hliníku, které mají být akceptovány, musí splňovat následující požadavky:
        ABCD
        Pevnost v tahu, Rm, v MPa (= N/ mm2)49 až 186196 až 372196 až 372343 až 490
        Mez průtažnosti, Re, v MPa (= N/mm2) (trvalé prodloužení λ = 0,2 %)10 až 16759 až 314137 až 334206 až 412
        Trvalé prodloužení při zlomu (l = 5d) v procentech12 až 4012 až 3012 až 3011 až 16
        Zkouška na ohyb (původní průměr d = n x e, kde e je tloušťka zkušebního vzorku)n = 5 (Rm ≤ 98) n = 6 (Rm ≤ 325) n = 6 (Rm ≤ 325) n = 7 (Rm ≤ 392)
        n = 6 (Rm > 98)n = 7 (Rm > 325)n = 7 (Rm > 325) n = 8 (Rm > 392)
        Sériové číslo Hliníkové Asociacea1000500060002000
      2. a viz „Aluminium Standards and Data“, páté vydání, leden 1976, vydáno Aluminium Association, 750 Third Avenue, New York.
      3. Skutečné vlastnosti budou záviset na složení dané slitiny a na konečném provedení tlakové nádoby, avšak pro jakoukoliv slitinu musí být tloušťka tlakové nádoby vypočtena podle jednoho ze dvou následujících vzorců:

        nebo

        kde

        1. e = minimální tloušťka stěny tlakové nádoby, v mm
        2. PMPa = zkušební tlak, v MPa
        3. Pbar = zkušební tlak, v barech
        4. D = jmenovitý vnější průměr tlakové nádoby, v mm; a
        5. Re = zaručená minimální mez průtažnosti při trvalém prodloužení 0,2 %, v MPa (= N/mm2)

        Navíc, hodnota minimální zaručené meze průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí být v žádném případě větší nežli 0,85 násobek zaručené minimální pevnosti v tahu (Rm), při jakémkoli typu použité slitiny.

      4. POZNÁMKA 1: Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dřívější zkušenosti s následujícími materiály použitými pro tlakové nádoby:

        Sloupec A: Hliník, nelegovaný, čistota 99 %;

        Sloupec B: Slitiny hliníku a hořčíku;

        Sloupec C: Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, jako ISO/R209-AI-Si-Mg (Aluminium Association 6351);

        Sloupec D: Slitiny hliníku, mědi a hořčíku.

      5. POZNÁMKA 2: Trvalé prodloužení při přetržení se měří pomocí zkušebních vzorků kruhového průměru, ve kterých standardní délka „l” je rovna pětinásobku průměru „d” (l=5d); pokud se použije zkušební vzorek obdélníkového průřezu standardní délka se vypočte ze vzorce:

        kde F0 je počáteční plocha zkušebního vzorku.

      6. POZNÁMKA 3:

        (a) Zkouška na ohyb (viz schéma) musí být provedena na vzorku získaném vyseknutím dvou stejných částí tloušťky 3e, ale v žádném případě ne menší nežli 25 mm, kruhové sekce válce. Vzorky musí být strojně obrobeny všude kromě hran;

        (b) Zkouška ohybem musí být provedena mezi ohýbacím trnem o průměru (d) a dvěma kruhovými podpěrami oddělenými mezerou o velikosti (d+3e) Během zkoušky musí být vnitřní čela oddělena mezerou ne větší nežli je průměr ohýbacího trnu;

        (c) Vzorek nesmí vykazovat trhliny, pokud byl ohnut směrem do dovnitř okolo ohýbacího trnu, dokud jsou vnitřní čela oddělena mezerou nevětší, nežli je průměr jádra;

        (d) Poměr (n) mezi průměrem ohýbacího trnu a tloušťkou vzorku musí být v souladu s hodnotami uvedenými v tabulce.

      7. Obrázek
      1. 6.2.5.4.2 Nižší hodnota minimálního prodloužení je přijatelná za předpokladu, že dodatečná zkouška schválená příslušným orgánem země, ve které je tlaková nádoba vyrobena, prokáže, že bezpečnost přepravy je zajištěna na stejné úrovni, jako v případě tlakových nádob zkonstruovaných tak, aby splnily vlastnosti uvedené v tabulce 6.2.5.4.1 ( viz rovněž EN 1975:1999 + A1:2003).
      2. 6.2.5.4.3 Tloušťka stěny tlakové nádoby v nejslabším bodě musí být následující:
        1. – kde je průměr tlakové nádoby menší než 50 mm, ne menší než 1.5 mm,
        2. – kde je průměr tlakové nádoby od 50 do 150 mm, ne menší než 2 mm a
        3. – kde je průměr tlakové nádoby větší než 150 mm, ne menší než 3 mm.
      1. 6.2.5.4.4 Dna tlakových nádob musí mít polokruhový, eliptický nebo nepravidelně eliptický profil; musí poskytovat stejný stupně bezpečnosti jako těleso tlakové nádoby.
    1. 6.2.5.5 Tlakové nádoby z kompozitních materiálů

      Pro láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, které využívají kompozitní materiály, musí být konstrukce taková, aby minimální poměr mezi tlakem při prasknutí a zkušebním tlakem) je:

      1. – 1,67 pro tlakové nádoby vyztužené obručemi;
      2. – 2,00 pro tlakové nádoby plně vyztužené.
    1. 6.2.5.6 Uzavřené kryogenní nádoby

      Na konstrukci uzavřených kryogenních nádob pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny se vztahují následující požadavky:

      1. 6.2.5.6.1 Pokud se použijí nekovové materiály, musí odolat křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě tlakové nádoby včetně její výstroje.
      2. 6.2.5.6.2 Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být zkonstruována takovým způsobem, aby pracovala bezvadně i při svých nejnižších provozních teplotách. Jejich funkční spolehlivost při této teplotě musí být stanovena a ověřena vyzkoušením každého zařízení nebo vzorku zařízení stejného konstrukčního typu.
      3. 6.2.5.6.3 Ventily a zařízení pro vyrovnávání tlaku tlakových nádob musí být zkonstruovány takovým způsobem, aby bylo zabráněno vystřikování kapaliny.
  1. 6.2.6 Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) a zásobníky do palivových článků obsahující zkapalněný hořlavý plyn
    1. 6.2.6.1 Návrh a konstrukce
      1. 6.2.6.1.1 Aerosolové rozprašovače (UN 1950 aerosoly) obsahující pouze plyn nebo směs plynů a nádobky, malé, obsahující plyn (kartuše) UN 2037, musí být vyrobeny z kovu. Tento požadavek se nevztahuje na aerosoly a nádobky, malé, obsahující plyn (kartuše), s vnitřním objemem nejvýše 100 ml pro UN 1011 butan. Jiné aerosolové nádobky (UN 1950) musí být vyrobeny z kovu, syntetického materiálu nebo skla. Nádobky vyrobené z kovu s vnějším poloměrem nejméně 40 mm musí mít vyduté dno.
      2. 6.2.6.1.2 Vnitřní objem nádobek vyrobených z kovu nesmí být větší než 1000 ml; vnitřní objem nádobek vyrobených ze syntetického materiálu nebo ze skla nesmí být větší než 500 ml.
      3. 6.2.6.1.3 Každý typ nádobek (aerosolů nebo kartuší) musí být před uvedením do provozu s úspěchem podroben hydraulické tlakové zkoušce podle 6.2.6.2.
      4. 6.2.6.1.4 Odpouštěcí ventily a rozprašovací zařízení aerosolových nádobek s plyny pod tlakem (UN 1950 aerosoly) a ventily UN 2037 nádobek, malých obsahujících plyny (kartuší) musí zajišťovat, že nádobky jsou neprodyšně uzavřeny a že jsou chráněny proti nežádoucímu otevření. Ventily a rozprašovací zařízení, které jsou uzavřeny pouze účinkem vnitřního tlaku, jsou nepřípustné.
      5. 6.2.6.1.5 Vnitřní tlak aerosolových rozprašovačů při 50 °C nesmí překročit ani dvě třetiny zkušebního tlaku ani 1,32 MPa (13,2 bar). Musí být plněny tak, aby při teplotě 50 °C kapalné fáze nepřesahovala 95 % jejich objemu. Malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) musí splňovat požadavky na zkušební tlak a plnění podle P200 odstavce 4.1.4.1.
    1. 6.2.6.2 Zkouška hydraulickým přetlakem
      1. 6.2.6.2.1 Použitý vnitřní tlak (zkušební tlak) musí být 1,5 násobek vnitřního tlaku při 50 °C, s minimálním tlakem 1 MPa (10 barů);
      2. 6.2.6.2.2 Hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny s nejméně pěti prázdnými nádobkami každého typu.

        (a) po dobu do dosažení předepsaného zkušebního tlaku se nesmí objevit žádný únik ani viditelná trvalá deformace; a

        (b) než dojde k úniku nebo roztržení, musí povoliti jako první vydutý konec, pokud existuje, a nádobka nesmí ztratit těsnost nebo se roztrhnout před dosažením 1,2 násobku zkušebního tlaku.

    1. 6.2.6.3 Zkouška těsnosti (nepropustnosti)

      Každý naplněný aerosolový rozprašovač nebo plynová kartuš nebo kartuš do palivových článků musí být podroben zkoušce v lázni s horkou vodou v souladu s 6.2.6.3.1 nebo ve schválené alternativní vodní lázni v souladu s 6.2.6.3.2.

      1. 6.2.6.3.1 Zkouška v lázni s horkou vodou
        1. 6.2.6.3.1.1 Teplota vodní lázně a doba trvání zkoušky musí být takové, aby vnitřní tlak dosáhl takového tlaku, kterého by bylo dosaženo při teplotě 55 °C (50 °C, pokud kapalná fáze nepřesahuje 95 % kapacity aerosolového rozprašovače, plynové kartuše nebo kartuše do palivových článků při 50 °C). Pokud je obsah citlivý na teplo nebo pokud aerosolové rozprašovače, plynové kartuše nebo kartuše do palivových článků jsou vyrobeny z plastového materiálu, který při této zkušební teplotě měkne, teplota lázně se musí nastavit na teplotu mezi 20 °C a 30 °C, ale kromě toho jeden aerosolový rozprašovač, plynová kartuš nebo kartuš do palivových článků ze 2000 se musí zkoušet při vyšší teplotě.
        2. 6.2.6.3.1.2 Nesmí dojít k žádnému úniku ani trvalé deformaci aerosolového rozprašovače, plynové kartuše nebo kartuše palivových článků, s výjimkou toho, že plastový aerosolový rozprašovač, plynová kartuš nebo kartuš palivových článků se může zdeformovat změkčením, pokud nedojde k úniku.
      1. 6.2.6.3.2 Alternativní metody

        Se souhlasem kompetentního orgánu je možné použít alternativní metody, které poskytují ekvivalentní bezpečnosti, za předpokladu, že jsou splněny požadavky 6.2.6.3.2.1 a podle vhodnosti 6.2.6.3.2.2 a 6.2.6.3.2.3.

        1. 6.2.6.3.2.1 Systém jakosti

          Plniči aerosolových rozprašovačů, plynových kartuší a palivových článků a výrobci komponent musí mít systém jakosti. Systém jakosti musí zavést postupy s cílem zajistit, aby všechny aerosolové rozprašovače, plynové kartuše nebo kartuše palivových článků, které unikají nebo jsou deformované, byly vyřazeny a nebyly nabízeny k přepravě.

          Systém jakosti musí obsahovat:

          (a) Popis organizační struktury a odpovědností;

          (b) Příslušné provozní instrukce pro kontrolu a zkoušení, řízení jakosti, zajišťování jakosti a provozní procesy, které se budou používat;

          (c) Záznamy o jakosti, jako jsou zprávy k kontrole, zkušební data, kalibrační údaje a certifikáty;

          (d) Přezkoumání vedením pro zajištění účinného fungování systému jakosti;

          (e) Proces řízení dokumentů a jejich revizí;

          (f) Prostředky pro řízení neshodných aerosolových rozprašovačů, plynových kartuší nebo kartuší palivových článků;

          (g) Školící programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál; a

          (h) Postupy zajišťující prevenci poškození konečného výrobku.

          Musí být proveden prvotní audit a musí se provádět periodické audity ke spokojenosti příslušného orgánu. Tyto audity musí zajistit, aby schválený systém byl a zůstal přiměřený a účinný. Všechny navrhované změny schváleného systému musí být oznámeny příslušnému orgánu v předstihu.

        1. 6.2.6.3.2.2 Aerosolové rozprašovače
          1. 6.2.6.3.2.2.1 Zkoušky tlaku a těsnosti aerosolových rozprašovačů před plněním Každý prázdný aerosolový rozprašovač musí být podroben tlaku rovnajícímu se nebo vyššímu než je maximum očekávané v naplněných aerosolových rozprašovačích při 55 °C (50 °C, pokud kapalná fáze nepřesahuje 95 % objemu nádobky při 50 °C). Toto musí být nejméně dvě třetiny konstrukčního tlaku aerosolového rozprašovače. Pokud kterýkoliv aerosolový rozprašovač vykazuje známky úniku (netěsnosti) o rychlosti rovnající se nebo větší než 3,3 x 10-2 mbar.l.s-1 při zkušebním tlaku, deformace nebo jiné vady, musí být vyřazen.
          2. 6.2.6.3.2.2.2 Zkoušení aerosolových rozprašovačů po naplnění

            Před plněním musí plnič zajistit, aby lemovací zařízení bylo správně nastaveno a aby byl použit správný hnací plyn.

            Každý naplněný aerosolový rozprašovač se musí zvážit a musí se provést zkouška jeho těsnosti. Zařízení pro detekci úniku musí být dostatečně citlivé, aby zjistilo alespoň rychlost úniku 2,0 x 10-3 mbar.l.s-1 těsnosti při 20 °C.

            Každý naplněný aerosolový rozprašovač, který vykazuje známky úniku, deformace nebo nadměrné hmotnosti, musí být vyřazen.

        1. 6.2.6.3.2.3 Plynové kartuše a kartuše palivových článků
          1. 6.2.6.3.2.3.1 Tlakové zkoušky plynových kartuší a kartuší palivových článků

            Každá plynová kartuš nebo kartuš palivových článků musí být podrobena zkušebnímu tlaku rovnajícímu se nebo vyššímu než je maximum očekávané v naplněné nádobě 55 °C (50 °C, pokud kapalná fáze nepřesahuje 95 % objemu nádobky při 50 °C). Tento zkušební tlak musí být tlak specifikovaný pro plynové kartuše nebo kartuše palivových článků a nesmí být menší než dvě třetiny konstrukčního tlaku plynové kartuše nebo kartuše palivových článků. Pokud kterákoliv plynová kartuš nebo kartuš palivových článků vykazuje známky úniku (netěsnosti) o rychlosti rovnající se nebo větší než 3,3 × 10-2 mbar.l.s-1 při zkušebním tlaku, nebo deformace nebo jakékoliv jiné vady, musí být vyřazena.

          1. 6.2.6.3.2.3.2 Zkoušky těsnosti plynových kartuší a kartuší palivových článků

            Před plněním a utěsněním musí plnič zajistit, aby uzávěry (pokud jsou) a související těsnící zařízení byly vhodně uzavřeny a aby byl použit specifikovaný plyn.

            U každé naplněné plynové kartuše nebo kartuše palivových článků se musí zkontrolovat správná hmotnost plynu a musí se provést zkouška těsnosti. Zařízení pro detekci úniku musí být dostatečně citlivé, aby zjistilo alespoň rychlost úniku 2,0 × 10-3 mbar.l.s-1 těsnosti při 20 °C.

            Jakákoliv plynová kartuš nebo kartuš palivových článků, u která hmotnosti plynu nejsou v souladu s deklarovanými hmotnostními limity nebo která vykazuje známky úniku nebo deformace, musí být vyřazena.

      1. 6.2.6.3.3 Se souhlasem příslušného orgánu nepodléhají aerosoly a malé nádobky ustanovením v 6.2.6.3.1 a 6.2.6.3.2, pokud musí být sterilní a mohly by být negativně ovlivněny zkouškou ve vodní lázni, pokud:

        (a) obsahují nehořlavý plyn a buď

        (i) obsahují jiné látky, které jsou součástí farmaceutických výrobků pro zdravotnické, veterinární nebo podobné účely;

        (ii) obsahují jiné látky použité ve výrobních procesech pro farmaceutické výrobky; nebo

        (iii) jsou používány ve zdravotnictví, veterinářství nebo k podobným účelům;

        (b) ekvivalentní úroveň bezpečnosti je dosažena tím, že výrobce použije alternativní způsoby pro zjišťování úniku a odolnosti proti tlaku, jako jsou detekce pomocí helia a pomocí zkoušky ve vodní lázni na statistickém vzorku nejméně 1 z 2000 každé výrobní šarže.

        (c) farmaceutické výrobky podle výše uvedených (a) (i) a (iii), jsou vyrobeny pod dohledem národního zdravotního úřadu. Pokud to vyžaduje příslušný orgán, zásady Good Manufacturing Practice (GMP) vytvořené World Health Organization (WHO)4 musí být dodrženy.

    1. 6.2.6.4 Odkazy na normy

      Požadavky tohoto oddílu se považují za splněné, pokud jsou splněny dále uvedené normy:

      1. – pro aerosolové rozprašovače (UN 1950 aerosoly): Příloha ke Směrnici Rady 75/324/EEC5 ve znění pozdějších předpisů platných v den výroby;
      2. – pro UN 2037 nádobky, malé, obsahující plyn (kartuše) obsahující UN 1965 uhlovodíky, plynné, směs, zkapalněná, j.n.: EN 417:2012 Kovové kartuše na zkapalněné ropné plyny pro jedno použití, s ventilem nebo bez ventilu, pro používání v přenosných zařízeních - Konstrukce, inspekce, zkoušení a značení.