Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Dohoda o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1. a) „surovinami“ látky používané při výrobě průmyslových výrobků, s výjimkou energetického zboží, zpracovaných zemědělských produktů nebo produktů rybolovu, avšak včetně přírodního kaučuku, surové kůže a kožky, dřeva, buničiny, hedvábí, vlny, bavlny a jiných rostlinných textilních vstupů;
2. b) „energetickým zbožím“ na základě Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace (HS) a kombinované nomenklatury Evropské unie, zemní plyn, zkapalněný zemní plyn, zkapalněný ropný plyn (LPG) (HS 27.11), elektrická energie (HS 27.16), ropa a ropné produkty (HS 27.09-27.10 a 27.13-27.15) a uhlí a jiná tuhá paliva (HS 27.01-27.04);
3. c) „partnerstvím“ jakýkoli právní subjekt, který je obchodní organizací, nad níž má pravomoc či kontrolu jedna ze stran, a může to být například korporace, trust, partnerství, společný podnik nebo sdružení;
4. d) „poskytovatelem služeb“ poskytovatel služeb ve smyslu čl. 40 písm. q);
5. e) „opatřením“ opatření ve smyslu čl. 40 písm. a);
6. f) „dopravou“ přenos a distribuce energetického zboží prostřednictvím přenosových ropovodů, potrubí pro ropné produkty, vysokotlakých plynovodů, elektrických přenosových sítí a vedení vysokého napětí, železnic, silnic a jiných zařízení, po nichž se přepravuje energetické zboží;
7. g) „nepovoleným odběrem“ činnost spočívající v neoprávněném odběru energetického zboží z přenosových ropovodů, potrubí pro ropné produkty, vysokotlakých plynovodů, elektrických přenosových sítí a vedení vysokého napětí, železnic, silnic a jiných zařízení, po nichž se přepravuje energetické zboží;
8. h) „mimořádnou situací“ situace, jež má za důsledek závažné narušení nebo fyzické přerušení dodávek zemního plynu, ropy nebo elektrické energie mezi Evropskou unií a Republikou Kazachstán, včetně dodávek přes území třetích zemí, nebo situace výjimečně vysoké poptávky po energetickém zboží v Evropské unii nebo v Republice Kazachstán, kdy tržní opatření nejsou dostatečná a je nutno dodatečně zavést netržní opatření;
9. i) „požadavkem na místní podíl“
   1. i) pokud jde o zboží, požadavek, aby podnik nakupoval nebo používal zboží domácího původu nebo z domácích zdrojů, specifikovaného buď podle konkrétních výrobků, objemu či hodnoty výrobků nebo podle poměrné části objemu či hodnoty jeho domácí výroby;
   2. ii) pokud jde o služby, požadavek, který omezuje výběr poskytovatele služeb nebo poskytované služby na úkor služeb nebo poskytovatelů služeb druhé strany;

1. j) „státním podnikem“ podnik, který se účastní obchodní činnosti a v němž některá strana na ústřední nebo nižší úrovni přímo nebo nepřímo vlastní více než 50 % upsaného kapitálu nebo hlasů, které plynou z podílů či akcií vydaných podnikem;
2. k) „právnickou osobou“ právnická osoba ve smyslu čl. 40 písm. d);
3. l) „právnickou osobou strany“ právnická osoba některé strany ve smyslu čl. 40 písm. e).

Regulace cen

1. 1. Strany usilují o to, aby cena za dodávku surovin nebo energetického zboží pro průmyslové uživatele, pokud je vládou strany regulována, pokrývala náklady a zajišťovala přiměřený zisk.
2. 2. Pokud se cena surovin nebo energetického zboží prodávaného na domácím trhu liší od vývozní ceny stejného výrobku, poskytne vyvážející strana na požádání druhé strany informace o tomto rozdílu, kromě přepravních nákladů a vývozních daní.

Obchodní a vývozní monopoly

Strany si nezachovávají ani nezřídí obchodní nebo vývozní monopol na suroviny či energetické zboží s výjimkou případů, kdy strana uplatňuje své přednostní právo nakupovat nečištěný a suchý plyn a zlato.

Přístup k uhlovodíkům a právo vyhledávat, prozkoumávat a těžit uhlovodíky (ropa a zemní plyn)

1. 1. Žádné ustanovení této dohody nemá vliv na plnou svrchovanost stran v souladu s mezinárodním právem, pokud jde o zdroje uhlovodíků na jejich území a v jejich vnitrozemských, souostrovních a teritoriálních vodách, jakož i na jejich svrchovaná práva za účelem průzkumu a využívání zdrojů uhlovodíku nacházejících se v jejich výlučné ekonomické zóně a kontinentálním šelfu.
2. 2. Strany si zachovávají právo určit na svých územích, jakož i ve svých vnitrozemských, souostrovních a teritoriálních vodách, ve svých výlučných ekonomických zónách a svém kontinentálním šelfu, oblasti kde lze provádět vyhledávání, průzkum a těžbu uhlovodíků.
3. 3. Pokud je přijato svrchované rozhodnutí strany popsané v odstavci 2, zajistí každá strana, aby podniky druhé strany nebyly diskriminovány, pokud jde o přístup a výkon práv na vyhledávání, průzkum nebo těžbu uhlovodíků, za předpokladu, že daný podnik je usazen jakožto právnická osoba na území hostitelské strany, která uděluje přístup.
4. 4. Každá strana může od podniku, jenž obdržel povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků, vyžadovat finanční příspěvek nebo příspěvek ve formě uhlovodíků.
5. 5. Strany přijmou nezbytná opatření zajišťující, aby licence či jiná povolení, která dávají podniku práva na vyhledávání, průzkum a těžbu uhlovodíků, byly uděleny na základě zveřejněného řízení nebo oznámením výzvy, aby případní zájemci ze stran podali žádosti. V oznámení se uvede druh licence nebo povolení, příslušná zeměpisná oblast a předpokládané datum nebo lhůta pro udělení licence nebo jiné formy povolení.
6. 6. Odstavce 3 až 5 se použijí, aniž je dotčeno právo státního podniku získat přístup k uhlovodíkům a práva na jejich vyhledávání, průzkum nebo těžbu prostřednictvím přímých jednání se svou stranou. Pokud se takový státní podnik rozhodne převést zcela nebo zčásti své právo na vyhledávání, průzkum nebo těžbu uhlovodíků, použijí se povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 5.
7. 7. Článek 53 se použije na licenční podmínky a postup schvalování licence.

Podmínky pro investice do surovin a energetického zboží

Aby se posílily investice do vyhledávání, průzkumu a těžby surovin a energetického zboží, nesmí žádná strana:

1. a) ponechat v platnosti nebo přimout opatření, která stanoví požadavky na místní podíl, jež ovlivňují výrobky, poskytovatele služeb, investory nebo investice druhé strany, nestanoví-li Protokol o přistoupení Republiky Kazachstán k WTO a listiny specifických závazků Evropské unie a jejích členských států podle GATS jinak;
2. b) ponechat v platnosti nebo přijmout opatření, v jejichž rámci je podnik druhé strany povinen převést nebo sdílet práva duševního vlastnictví za účelem prodeje výrobků, poskytování služeb nebo investování na území uvedené strany. Stranám se nebrání v sjednávání smluv o takových dobrovolných převodech s investory, kteří usilují o práva na vyhledávání, průzkum a těžbu surovin a energetického zboží, pokud jsou uzavřeny za tržních podmínek a za tržní cenu.

Tranzit

1. 1. Strany přijmou veškerá opatření nezbytná k usnadnění tranzitu energetického zboží, která jsou v souladu se zásadou volného tranzitu a s čl. 7 odst. 1 a 3 Smlouvy o energetické chartě.
2. 2. Každá strana zakáže neoprávněný odběr surovin a energetického zboží přenášeného či přepravovaného přes její území jakýmkoli subjektem podléhajícím jeho kontrole nebo pravomoci a přijme veškerá vhodná opatření s cílem řešit takový neoprávněný odběr.

Přerušení

1. 1. Každá strana přijme veškerá možná opatření k zajištění toho, aby provozovatelé hlavních energetických tranzitních nebo přepravních potrubí a sítí:
   1. a) minimalizovali riziko náhodného přerušení, snížení či zastavení tranzitu nebo přepravy;
   2. b) okamžitému obnovení přenosu či přepravy, jež byly náhodně přerušeny, sníženy či zastaveny.

1. 2. Před uzavřením postupu řešení sporů podle příslušné smlouvy nebo postupu řešení sporů stanoveného v kapitole 14 (Řešení sporů) této hlavy, který se týká mimořádných situací ve smyslu čl. 138 odst. h), nesmí strana, přes jejíž území se energetické zboží přepravuje či prochází v tranzitu nebo na jejímž území se přijímá a skladuje v rámci přepravní či tranzitní trasy, v případě sporu ohledně jakékoli záležitosti týkající se stran nebo jednoho či více subjektů, které podléhají kontrole nebo spadají do pravomoci jedné ze stran, přerušit nebo snížit ani jakémukoli subjektu, který podléhá její kontrole nebo spadá do její pravomoci, povolit pozastavení nebo omezení stávající tranzitní přepravy, přenosu, příjmu a skladování energetického zboží v rámci přepravní či tranzitní trasy, s výjimkou případů, kdy s tím výslovně počítá smlouva nebo jiná dohoda o tranzitu, přepravě, přijmu a skladování v rámci přepravní či tranzitní trasy.
2. 3. Za přerušení či snížení ve smyslu tohoto článku z důvodu vyšší moci nebo z důvodu neschopnosti dodávat energetické zboží ne bo zajišťovat jeho tranzit v důsledku činností, jež lze připsat třetí zemi nebo subjektu podléhajícímu kontrole nebo spadajícímu do pravomoci třetí země, nenesou strany odpovědnost.

Přístup k elektrickým přenosovým sítím a vedení vysokého napětí

1. 1. Každá strana poskytne podnikům druhé strany usazeným ve formě právnických osob na území strany, která uděluje přístup, v rámci dostupné kapacity sítí a vedení nediskriminační přístup k elektrickým přenosovým sítím a vedení vysokého napětí, které jsou částečně nebo zcela ve vlastnictví strany, která uděluje přístup, a jsou touto stranou regulovány. Tento přístup bude přidělován spravedlivým a nestranným způsobem.
2. 2. Při uplatňování opatření týkajících se těchto přenosových sítí a vedení strana zajistí, aby byly dodržovány tyto zásady:
   1. a) všechna právní a správní opatření týkající se přístupu a přepravních tarifů musí být plně transparentní;
   2. b) opatření nesmějí být diskriminační z hlediska původu výroby elektřiny na území dané strany ani z hlediska místa určení elektřiny; a
   3. c) použijí se nediskriminační přepravní sazby pro podniky Evropské unie a Republiky Kazachstán.

Regulační orgány pro elektřinu a plyn

1. 1. Každá strana určí regulační orgány a vybavil je pravomocí regulovat trhy s elektřinou a plynem na svém území. Tyto regulační orgány musí být právně odlišeny od jakýchkoli veřejných orgánů nebo účastníků na trhu a musí na nich být funkčně nezávislé.
2. 2. Rozhodnutí regulačního orgánu a postupy, jež používá, musí být nestranné vůči všem účastníkům na trhu.
3. 3. Účastník na trhu, který je dotčen jakýmkoli rozhodnutím regulačního orgánu, má právo podat k odvolacímu orgánu opravný prostředek proti rozhodnutí. Pokud odvolací orgán není nezávislý na zúčastněných stranách nebo nemá charakter soudu, jeho rozhodnutí podléhají přezkumu nestranným a nezávislým soudním orgánem. Rozhodnutí odvolacího orgánu a soudního orgánu musí uvádět důvody a být vyhotovena písemně. Strany zajistí, aby bylo konečné rozhodnutí odvolacího orgánu nebo soudního orgánu, podle toho, který rozhoduje v poslední instanci, účinně vymáháno.

Odvětví obnovitelné energetiky

1. 1. Tento článek se vztahuje na opatření, která mohou ovlivnit obchod a investice mezi stranami, jež se týkají výroby energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, mimo jiné větrné, solární a vodní energie, ale nevztahuje se na produkty, z nichž je taková energie vyráběna.
2. 2. Každá strana:
   1. a) neponechá v platnosti ani nepřijme opatření vyžadující vytvoření partnerství s místními obchodními společnostmi, ledaže jsou tato partnerství považována za nezbytná z technických důvodů a strana, která ponechává v platnosti nebo přijímá taková opatření, může na žádost druhé strany tyto technické důvody prokázat;
   2. b) zajistí, aby ustanovení týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a licencí, jsou-li použitelná, zejména pokud jde o zařízení, podniky a související infrastruktury přenosových sítí, byla objektivní a transparentní, vylučovala svévoli a nediskriminovala žadatele druhé strany;
   3. c) zajistí, aby správní poplatky v odvětví energie z obnovitelných zdrojů, například ty, které platí spotřebitelé, projektanti, architekti, stavební firmy a subjekty zajišťující instalaci a dodávky zařízení, byly transparentní a svou výší se omezovaly na přibližné náklady poskytnutých služeb;
   4. d) zajistí, aby se na dovoz a použití zboží pocházejícího z druhé strany nebo na dodávky zboží dodavatelů druhé strany vztahovala ustanovení kapitoly 1 (Obchod se zbožím) této hlavy;
   5. e) zajisté, aby se na poskytování služeb ze strany dodavatelů druhé strany vztahoval článek 53;
   6. f) zajistí, aby podmínky a postupy pro připojení k přenosové síti elektrické energie a přístup do této sítě byly transparentní a nediskriminovaly dodavatele druhé strany ani elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Strany zajistí, aby opatření související s příslušnými sítěmi a trhy byla přijímána za účelem minimalizace krácení (omezování) elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie;
   7. g) neukládají ani nezachovávají požadavek, aby podnik druhé strany:
      1. i) nakupoval nebo používal výrobky domácího původu nebo z domácích zdrojů strany, která tento požadavek ukládá, specifikovaný bud’ podle konkrétních výrobků, objemu či hodnoty výrobků nebo podle poměrné části objemu či hodnoty jeho domácí výroby; nebo
      2. ii) omezil nákupy či používání dovezených výrobků na množství v poměru k objemu či hodnotě domácích výrobků, které podnik vyváží.

1. 3. Pokud existují mezinárodní nebo regionální normy týkající se zařízení a systémů pro výrobu energie z obnovitelných a nefosilních zdrojů, strany použijí tyto normy nebo jejich příslušné části jako základ pro své technické předpisy s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy nebo příslušné části nebyly účinným či vhodným prostředkem k dosažení stanovených legitimních cílů. Pro účely použití tohoto odstavce se za příslušné mezinárodní normotvorné orgány považují Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC).
2. 4. Strany v případě potřeby upřesní technické předpisy na základě požadavků na funkční způsobilost výrobku, včetně dopadu na životní prostředí, spíše než na základě návrhu nebo popisu výrobku.
3. 5. Žádné ustanovení tohoto článku nelze vykládat tak, že by kterékoli straně bránilo přijímat nebo vymáhat opatření nezbytná pro bezpečný provoz dotčených energetických sítí nebo pro bezpečnost dodávek energie, s výhradou požadavku, aby tato opatření nebyla použita způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi výrobky, poskytovateli služeb nebo investory stran, pokud převládají stejné podmínky, nebo skryté omezení obchodu a investic mezi stranami.

Spolupráce v oblasti surovin a energetického zboží

1. 1. Aniž jsou dotčeny články 204 až 208, strany se dohodly, že mezi sebou posílí spolupráci a podporu vzájemného porozumění v oblasti obchodu se surovinami a energetickým zbožím.
2. 2. Strany uznávají, že nejlepším způsobem, jak vytvořit podmínky příznivé pro přímé zahraniční investice do výroby a obchodu se surovinami a energetickým zbožím, je dodržování zásad transparentnosti a zákazu diskriminace a zajištění toho, aby pravidla nenarušovala obchod. Obecněji řečeno, takové prostředí podporuje účinné přidělování a účinné využívání surovin a energetického zboží.
3. 3. Spolupráce a podpora vzájemného porozumění se týkají dvoustranných obchodních otázek a také otázek společného zájmu spojených s mezinárodním obchodem. Mezi tyto otázky patří narušení obchodu, která mají dopad na světové trhy, otázky životního prostředí a rozvoje spojené zvláště s obchodem se surovinami a energetickým zbožím a rovněž sociální odpovědnost podniků v souladu s mezinárodně uznávanými standardy, jako jsou například Směrnice OECD pro nadnárodní podniky a Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí. Spolupráce a podpora vzájemného porozumění zahrnuje výměnu údajů a informací o regulačním rámci v oblasti surovinového a energetického odvětví. Toto nelze vykládat jako povinnost stran poskytovat informace, jejichž odtajnění je podle jejich názoru v rozporu s jejich bezpečnostními zájmy.
4. 4. Během zasedání Výboru pro spolupráci si každá strana může vyžádat uspořádání ad hoc schůzky v souvislosti se surovinami a energetickým zbožím nebo ad hoc zasedání o surovinách a energetickém zboží. Dvoustranná spolupráce by mohla být případně rozšířena na příslušná vícestranná nebo mnohostranná fóra, jichž se obě strany účastní.

Mechanismus včasného varování

1. 1. Strany zřizují mechanismus včasného varování za účelem přijetí praktických opatření, jejichž cílem je bránit vzniku mimořádných situací a rychle na ně nebo na jejich hrozbu reagovat.
2. 2. Strany společně podniknou kroky k:
   1. a) včasnému vyhodnocení možných rizik a problémů spojených s nabídkou zemního plynu, ropy nebo elektřiny a poptávkou po nich a
   2. b) předcházení hrozící či vzniklé mimořádné situaci a rychlé reakci na ni.

1. 3. Pokud jedna ze stran zjistí mimořádnou situaci nebo situaci, která by podle jejího názoru k takové situaci mohla vést, vyrozumí o tom v nejkratším možném čase druhou stranu.
2. 4. Pro účely tohoto článku se strany dohodly, že odpovědnými orgány jsou člen Evropské komise příslušný za energetiku a ministr Republiky Kazachstán příslušný pro dotčené energetické záležitosti.
3. 5. Po oznámení si strany vzájemně vymění hodnocení situace.
4. 6. Každá strana může do tří kalendářních dnů od oznámení požádat o konzultace za účelem:
   1. a) vypracování společného hodnocení situace;
   2. b) vypracování doporučení, jak odstranit mimořádnou situaci a minimalizovat její dopady;
   3. c) vytvoření zvláštní monitorovací skupiny mimo jiné k monitorování energetických toků na významných bodech dotčené infrastruktury.

1. 7. Strany budou podle potřeby spolupracovat se třetími zeměmi na odstranění hrozby mimořádné situace či na překonávání takové situace.
2. 8. V případě, že mimořádná situace přetrvává, může kterákoli strana zahájit řízení pro řešení naléhavých sporů v souladu se zvláštním mechanismem podle kapitoly 14 (Řešení sporů) této hlavy.
3. 9. Od okamžiku oznámení se strany zdrží jednání, které by mohlo, vzhledem k dané situaci, mimořádnou situaci prohloubit nebo zhoršit.
4. 10. Žádná strana nepoužívá jako důkaz v postupech řešení sporů podle této dohody a nespoléhá na:
   1. a) stanoviska či návrhy přijaté druhou stranou během postupu stanoveného v tomto článku; ani
   2. b) skutečnost, že druhá strana naznačila ochotu přijmout řešení mimořádné situace uvedené v tomto článku.

1. 11. Výbor pro spolupráci může v případě potřeby vypracovat prováděcí ustanovení pro používání tohoto článku.

Výjimky

1. 1. Tato kapitola se použije, aniž jsou dotčeny výjimky, výhrady nebo omezení stanovené v této dohodě.
2. 2. Tato kapitola se nevztahuje na výzkumné a vývojové projekty ani na demonstrační projekty nekomerční povahy.
3. 3. Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že by kterékoli straně bránila přijímat nebo vymáhat opatření nezbytná pro bezpečný provoz energetické infrastruktury, včetně energetických přepravních a výrobních zařízení v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejné bezpečnosti, včetně prevence, reakce na mimořádnou situaci, s výhradou požadavku, aby tato opatření nebyla použita způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi výrobky, poskytovateli služeb nebo investory stran, pokud převládají stejné podmínky, nebo skryté omezení obchodu a investic mezi stranami.

Souvislosti a cíle

1. 1. Strany se odvolávají na Agendu 21 Konference OSN o životním prostředí a rozvoji z roku 1992, Deklaraci MOP o zásadách a základních právech při práci z roku 1998, Johannesburský prováděcí plán o udržitelném rozvoji z roku 2002, ministerské prohlášení Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů o plné zaměstnanosti a důstojné práci z roku 2006, Deklaraci MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008 a výsledný dokument konference Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji z roku 2012 začleněný do rezoluce č. 66/288, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 27. července 2012 pod názvem „Budoucnost, jakou chceme“.
2. 2. Strany potvrzují svůj závazek podporovat rozvoj mezinárodního obchodu tak, aby přispíval k cíli udržitelného rozvoje pro blaho současných a budoucích pokolení. Strany se snaží zajistit, aby byl tento cil součástí jejich obchodního vztahu a zohledňován na všech jeho úrovních.

Mnohostranné normy a dohody v oblasti životního prostředí a práce

1. 1. Strany uznávají hodnotu mezinárodní správy a dohod v oblasti životního prostředí jakožto reakci mezinárodního společenství na globální nebo regionální problémy životního prostředí.
2. 2. Strany uznávají plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny jako klíčový prvek udržitelného rozvoje pro všechny země a jako prvořadý cíl mezinárodní spolupráce.
3. 3. V této souvislosti strany znovu potvrzují svůj závazek účinně provádět ve svých právních předpisech a postupech mnohostranné dohody v oblasti životního prostředí, k nimž se připojily, a úmluvy MOP, které ratifikovaly členské státy Evropské unie a Republika Kazachstán.

Právo regulovat a úroveň ochrany

1. 1. Strany uznávají, že má každá z nich právo stanovit vlastní úroveň ochrany životního prostředí a práce na svém území a přijmout či měnit příslušné předpisy a politiky v souladu s mezinárodně uznávanými normami a dohodami uvedenými v článku 152. Strany usilují o vysokou úroveň ochrany v oblasti životního prostředí a práce.
2. 2. Strany uznávají, že je nevhodné podporovat obchod nebo investice oslabením nebo snížením úrovní ochrany, které poskytují jejich pracovněprávní předpisy nebo předpisy v oblasti ochrany životního prostředí.
3. 3. Žádná strana nebude pobízet obchod či investice svou setrvalou nebo opakující se činností či nečinností při účinném prosazování svých pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, neodchýlí se od nich a neupustí od jejich prosazování.

Obchod a investice podporující udržitelný rozvoj

1. 1. Strany znovu potvrzují svůj závazek zvyšovat příspěvek obchodu k plnění cíle udržitelného rozvoje v jeho hospodářském, sociálním a environmentálním rozměru. Proto se dohodly, že budou podporovat
   1. a) obchod s ekologickým zbožím a službami a investice do nich a do výrobků a technologií šetrných ke klimatu;
   2. b) používání koncepcí, jež zaručují udržitelnost, jako jsou spravedlivý a etický obchod nebo označování ekoznačkami; a
   3. c) sociální odpovědnost podniků.

1. 2. Strany si budou vyměňovat informace a sdílet zkušenosti ohledně svých kroků na podporu soudržnosti a vzájemné podpory mezi obchodem, sociálními a environmentálními cíli. Kromě toho strany posílí svou spolupráci a dialog o otázkách udržitelného rozvoje, jež mohou vzniknout v rámci jejich obchodních vztahů, včetně příslušných aspektů uvedených v hlavě IV (Spolupráce v oblasti hospodářského a udržitelného rozvoje).
2. 3. Do spolupráce a dialogu uvedených v odstavci 2 tohoto článku se zapojí příslušné zúčastněné strany, zejména sociální partneři, jakož i další organizace občanské společnosti, prostřednictvím spolupráce občanské společnosti navázané podle článku 251.
3. 4. Výbor pro spolupráci může přijmout pravidla pro takovou spolupráci a dialog.

Řešení sporů

Pododdíl 2 oddílu 3 kapitoly 14 (Řešení sporů) této hlavy se na spory podle této kapitoly nevztahuje. V případě takového sporu, poté, co rozhodčí tribunál vydá svou závěrečnou zprávu podle článků 180 a 182, strany vezmou tuto zprávu v úvahu a projednají vhodná opatření, která by se měla provést. Výbor pro spolupráci bude sledovat provádění těchto opatření a bude tuto záležitost nadále sledovat, mimo jiné prostřednictvím mechanismu uvedeného v čl. 154 odst. 3.

Zásady

Strany uznávají význam volné a nenarušené hospodářské soutěže ve svých obchodních vztazích. Strany uznávají, že obchodní postupy a státní zásahy včetně subvencí narušující hospodářskou soutěž mohou narušit řádné fungování trhů a ohrozit přínosy liberalizace obchodu.

Antitrustové předpisy a předpisy o spojování podniků a jejich provádění

1. 1. Každá strana udržuje na svém území v platnosti komplexní právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže, jež účinně řeší protisoutěžní dohody, jednání ve vzájemné shodě a protisoutěžní jednostranné jednání podniků s dominantní tržní silou a které zajišťují účinný dohled nad spojováním podniků.
2. 2. Každá strana udržuje v chodu funkčně nezávislé a náležitě vybavené orgány odpovídající za účinné vymáhání právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže uvedených v odstavci 1.
3. 3. Strany uznávají význam transparentního a nediskriminačního uplatňování svých předpisů o ochraně hospodářské soutěže při dodržování zásad nestranného řízení a respektování práva dotčených podniků na obhajobu.

Státní monopoly, státní podniky a podniky se zvláštními či výlučnými právy či výsadami

1. 1. Žádné ustanovení této kapitoly nebrání kterékoli straně v tom, aby zřídila či zachovala státní monopoly nebo státní podniky nebo aby vybavila podniky zvláštními či výlučnými právy či výsadami podle svých právních předpisů.
2. 2. Každá strana zajistí, aby se na státní monopoly, státní podniky a podniky se zvláštními či výlučnými právy či výsadami vztahovaly právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže uvedené v článku 157. Pro účely této kapitoly spočívá hospodářská činnost v nabízení zboží a služeb na trhu. Nezahrnuje činnosti prováděné při výkonu státní správy, tj. činnosti neprováděné ani na komerčním základě, ani v soutěži s jedním nebo více hospodářskými subjekty.
3. 3. Použití právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže by nemělo právně nebo fakticky bránit plnění zvláštních úkolů ve veřejném zájmu, jež byly dotčeným podnikům svěřeny. Výjimky by měly být omezené a transparentní. Obchod a investice by neměly být ovlivněny do té míry, aby to ohrožovalo cíle této dohody.

Subvence

1. 1. Pro účely tohoto článku se „subvencí“ rozumí opatření, jež splňuje podmínky stanovené v článku 1 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, bez ohledu na to, zda je poskytnuto podniku na výrobu zboží nebo poskytování služeb, a které je specifické ve smyslu článku 2 uvedené dohody.
2. 2. Každá strana zajistí v oblasti subvencí transparentnost. Za tímto účelem každá strana podává každé dva roky ode dne, od kterého se použije tato hlava, druhé straně zprávu o právním základě, včetně politického cíle nebo účelu subvence, doby trvání či jiných lhůt, formy a, pokud je to možné, o výši nebo rozpočtu a o příjemci subvence poskytnuté jeho vládou nebo veřejným orgánem. Tato zpráva se považuje za poskytnutou, jestliže ji strana zpřístupní na veřejně dostupné internetové adrese nebo prostřednictvím mechanismu oznamování, který zavedla WTO.
3. 3. Pokud se jedna strana domnívá, že subvence poskytnutá druhou stranou negativně ovlivňuje její zájmy, může požádat o konzultace v této věci. Dožádaná strana věnuje této žádosti náležitou pozornost. Konzultace by měly být zaměřeny zejména na upřesnění politického účelu subvence, zda má subvence povzbuzující účinek a zda je úměrná, a na všechna opatření přijatá s cílem omezit možný negativní účinek na obchod a investice dožadující se strany (¹).
4. 4. Za účelem usnadnění konzultací poskytne dožádaná strana informace o dotyčné subvenci do 90 dnů ode dne přijetí žádosti. Pokud dožadující se strana poté, co obdrží informace o dotyčné subvenci, má za to, že tato subvence negativně ovlivňuje nebo může negativně ovlivnit nepřiměřeným způsobem její obchodní nebo investiční zájmy, vynaloží dožádaná strana veškeré úsilí, aby řešila negativní účinky pro obchodní nebo investiční zájmy dožadující se strany způsobené dotyčnou subvencí.
5. 5. Odstavce 3 a 4 se nevztahují na subvence týkající se rybolovu a obchodu se zbožím, na něž se vztahuje příloha 1 Dohody WTO o zemědělství.

Řešení sporů

Kapitola 14 (Řešení sporů) této hlavy se nevztahuje na články 156 až 158 a čl. 159 odst. 3 a 4.

Vztah k WTO

Touto kapitolou nejsou dotčena práva a povinnosti kterékoli strany podle Dohody o WTO, zejména podle Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů.

Důvěrnost informací

Při výměně informací podle této kapitoly berou strany v úvahu omezení vyplývající z požadavků služebního a obchodního tajemství.