Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je Přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

(a) příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 10 cm od libovolného místa vnějšího povrchu nebaleného přístroje nebo výrobku není vyšší než 0,1 mSv/h;

(b) každý přístroj nebo výrobek je opatřen na vnějším povrchu značkou „RADIOAKTIVNÍ“ („RADIOACTIVE“) s výjimkou:

(i) hodin nebo zařízení opatřených značením provedeným barvami světélkujícími na základě radioluminiscence;

(ii) spotřebních výrobků majících povolení příslušného úřadu podle 1.7.1.4 (e) nebo jednotlivě nepřevyšují meze aktivity pro vyjmuté zásilky, specifikované v tabulce 2.2.7.2.2.1 (sloupec 5), za předpokladu, že takové výrobky jsou dopravovány v obalu, který je označen značkou „Radioaktivní“ („Radioactive“) na jeho vnitřním povrchu takovým způsobem, že toto upozornění na přítomnost radioaktivní látky je viditelné při otevření obalu;

(iii) ostatních přístrojů nebo výrobků, které jsou příliš malé, aby mohly být označeny značkou „Radioaktivní“ („Radioactive“), za předpokladu, že jsou dopravovány v obalu, který je označen značkou „Radioaktivní“ („Radioactive“) na jeho vnitřním povrchu takovým způsobem, že toto upozornění na přítomnost radioaktivní látky je viditelné při otevření obalu;

(c) radioaktivní látka je úplně uzavřena neaktivními součástmi (přitom zařízení, jehož jediným účelem je obsahovat radioaktivní látku nelze považovat za přístroj nebo výrobek ve výše uvedeném smyslu);

(d) platí limity specifikované ve sloupcích 2. a 3. tabulky 2.2.7.2.4.1.2 pro každou jednotlivou položku a každý kus;

(e) (Vyhrazeno);

(f) pokud kus obsahuje štěpné látky, platí jedno z ustanovení v 2.2.7.2.3.5 (a) až (f).

(a) kus udrží svůj radioaktivní obsah za podmínek běžné přepravy;

(b) kus je označen značkou „Radioaktivní“ („Radioactive“), buď:

(i) na vnitřním povrchu takovým způsobem, že upozornění na přítomnost radioaktivní látky je viditelné při otevření obalu, nebo

(ii) na vnějším povrchu kusu, je-li nepraktické takto označovat na vnitřní povrch; a

(c) pokud kus obsahuje štěpné látky, platí jedno z ustanovení v 2.2.7.2.3.5 (a) až (f).

(a) hmotnost hexafluoridu uranu v kusu je menší než 0,1 kg;

(b) jsou splněny podmínky 2.2.7.2.4.5.2 a 2.2.7.2.4.1.4 (a) a (b).

(a) je v bezvadném stavu a je bezpečně uzavřen;

(b) vnější povrch každé jeho součásti z uranu nebo thoria je uzavřen neaktivním pláštěm z kovového nebo jiného tuhého materiálu;

(c) úroveň nefixované kontaminace na jeho vnitřním povrchu o ploše větší než 300 cm2 nepřekračuje:

(i) 400 Bq/cm² pro beta a gama zářiče a nízkotoxické alfa zářiče; a

(ii) 40 Bq/cm² pro všechny ostatní alfa zářiče;

(d) veškeré bezpečnostní značky, které na něm mohly být umístěny v souladu s 5.2.2.1.11.1, jsou zakryty, znehodnoceny nebo odstraněny; a

(e) pokud obal obsahoval štěpné látky, platí jedno z ustanovení v 2.2.7.2.3.5 (a) až (f) nebo jedno z ustanovení pro vynětí v 2.2.7.1.3.

Radioaktivní látka může být zatříděna jako látka LSA za předpokladu, že je splněna definice látky LSA v 2.2.7.1.3 a podmínky dle 2.2.7.2.3.1, 4.1.9.2 a 7.5.11 CW33 (2).

Radioaktivní látka může být zatříděna jako SCO za předpokladu, že je splněna definice SCO v 2.2.7.1.3 a podmínky dle 2.2.7.2.3.2, 4.1.9.2 a 7.5.11 CW33 (2).

Kusy obsahující radioaktivní látky mohou být zatříděny jako kus typu A za předpokladu dodržení následujících podmínek:

Kusy typu A nesmí obsahovat aktivity větší než jedna z následujících hodnot:

(a) hodnotu A₁; pro radioaktivní látku zvláštní formy;

(b) hodnotu A₂; pro všechny ostatní radioaktivní látky.

Pro směsi radionuklidů jejichž identita a příslušné aktivity jsou známy, platí následující podmínka pro radioaktivní látky kusu typu A:

1. kde:
   1. B(i) je aktivita radionuklidu i jako radioaktivní látky zvláštní formy;
   2. A₁(i) je hodnota A₁ pro radionuklid i;
   3. C(j) je aktivita radionuklidu j jako radioaktivní látky jiné než radioaktivní látka zvláštní formy;
   4. A₂(j) je hodnota A₂ pro radionuklid j.

1. 2.2.7.2.4.5.1 Hexafluorid uranu může být přiřazen pouze k:

   (a) UN 2977, LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ;

   (b) UN 2978, LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná; nebo

   (c) UN 3507 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, VYJMUTÝ KUS, obsahující méně než 0,1 kg látky na balení, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná.

1. 2.2.7.2.4.5.2 Obsah kusu obsahujícího hexafluorid uranu musí splňovat následující požadavky:

   (a) pro UN 2977 a UN 2978, nesmí být hmotnost hexafluoridu uranu odlišná od hmotnosti povolené typovým schválením kusu a pro UN 3507 musí být hmotnost hexafluoridu uranu menší než 0,1 kg;

   (b) hmotnost hexafluoridu uranu nesmí být větší než taková hodnota, která by umožňovala menší než 5 % volný objem při maximální teplotě kusu, jak je specifikována pro systémy toho zařízení, kde se bude kus používat; a

   (c) hexafluorid uranu musí být v pevném skupenství a vnitřní tlak nesmí být vyšší než tlak atmosférický při předání k dopravě.

1. 2.2.7.2.4.6.1 Kusy, které nejsou zatříděny podle 2.2.7.2.4 (2.2.7.2.4.1 až 2.2.7.2.4.5) musí být zatříděny v souladu s rozhodnutím o typovém schválení kusu vydaným příslušným orgánem v zemi původu nebo konstrukce vzoru.
2. 2.2.7.2.4.6.2 Obsah kusů typu B(U), typu B(M) nebo typu C musí být takový, jak je specifikováno v rozhodnutí o typovém schválení kusu.

Radioaktivní látka musí být zatříděna jako přepravovaná podle zvláštního ujednání když je určena k přepravě v souladu s 1.7.4.

1. 2.2.8.1 Definice, všeobecná ustanovení a kritéria
   1. 2.2.8.1.1 Žíravé látky jsou látky, které svým chemickým účinkem způsobí nevratné poškození kůže nebo, v případě úniku, mohou způsobit škody na jiných věcech nebo na dopravních prostředcích nebo je mohou zničit. Pod název této třídy spadají také látky, které teprve s vodou tvoří žíravé kapaliny, nebo které za přítomnosti přirozené vlhkosti vzduchu vytvářejí žíravé páry nebo mlhy.
   2. 2.2.8.1.2 Pro látky a směsi, které jsou žíravé pro kůži, jsou základní ustanovení klasifikace uvedena v pododdílu 2.2.8.1.4. Poleptání kůže vede k tvorbě nevratných poškození kůže, jmenovitě viditelná nekróza pokožky a škáry po expozici látky nebo směsi.
   3. 2.2.8.1.3 U kapalin a u tuhých látek, které mohou zkapalnět během přepravy, u nichž se předpokládá, že nejsou žíravé pro kůži, je třeba ještě zohlednit jejich schopnost způsobit korozi některých kovových povrchů v souladu s kritérii v 2.2.8.1.5.3 (c) (ii).
   4. 2.2.8.1.4 Základní ustanovení klasifikace
      1. 2.2.8.1.4.1 Látky a předměty třídy 8 jsou rozděleny následovně:

         C1 - C11	Žíravé látky bez vedlejšího nebezpečí a předměty obsahující takové látky
         	C1 - C4	kyselé látky
         		C1	anorganické, kapalné
         		C2	anorganické, tuhé
         		C3	organické, kapalné
         		C4	organické, tuhé
         	C5 - C8	alkalické (zásadité) látky
         		C5	anorganické, kapalné
         		C6	anorganické, tuhé
         		C7	organické, kapalné
         		C8	organické, tuhé
         	C9 - C10	jiné žíravé látky
         		C9	kapalné
         		C10	tuhé
         	C11	předměty
         CF	žíravé látky, hořlavé
         	CF1	kapalné
         	CF2	tuhé
         CS	žíravé látky, schopné samoohřevu
         	CS1	kapalné
         	CS2	tuhé
         CW	žíravé látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
         	CW1	kapalné
         	CW2	tuhé
         CO	žíravé látky, podporující hoření
         	CO1	kapalné
         	CO2	tuhé
         CT	žíravé látky, toxické a předměty obsahující takové látky
         	CT1	kapalné
         	CT2	tuhé
         	CT3	předměty
         CFT	žíravé látky, kapalné, hořlavé, toxické
         COT	žíravé látky, podporující hoření, toxické.

      1. 2.2.8.1.4.2 Látky a směsi třídy 8 jsou na základě svého stupně nebezpečí, které představují při přepravě, přiřazeny k následujícím obalovým skupinám:

         (a) Obalová skupina I: velmi nebezpečné látky a směsi;

         (b) Obalová skupina II: látky a směsi představující střední nebezpečí;

         (c) Obalová skupina III: látky a směsi představující nízké nebezpečí.

      1. 2.2.8.1.4.3 Přiřazení látek uvedených v tabulce A kapitoly 3.2 k obalovým skupinám ve třídě 8 je založeno na získaných zkušenostech se zohledněním dalších faktorů, jako nebezpečí při vdechnutí (viz 2.2.8.1.4.5) a schopnost reagovat s vodou (včetně vytvoření nebezpečných produktů rozkladu).
      2. 2.2.8.1.4.4 Nové látky a směsi mohou být přiřazeny k obalovým skupinám na základě doby působení, která je nezbytná pro vyvolání nevratného poškození neporaněné kožní tkáně v souladu s kritérii uvedenými v 2.2.8.1.5. Pro směsi mohou být obdobně použita kritéria v 2.2.8.1.6.
      3. 2.2.8.1.4.5 Látka nebo směs, která splňuje kritéria třídy 8 a odpovídá toxicitou při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) obalové skupině I, ale toxicitu při požití nebo absorpcí kůží odpovídá jen obalové skupině III nebo nižší, musí být přiřazeny ke třídě 8 (viz 2.2.61.1.7.2).
   1. 2.2.8.1.5 Přiřazení látek a směsí k obalovým skupinám
      1. 2.2.8.1.5.1 První úroveň hodnocení představují data získaná z testování u lidí a zvířat, včetně informací z jednorázové nebo opakované expozice, neboť poskytují informace, které jsou přímo relevantní pro hodnocení účinků na kůži.
      2. 2.2.8.1.5.2 Při přiřazování látek k obalovým skupinám v souladu s pododdílem 2.2.8.1.4.4 se musí zohlednit zkušenosti získané při jejich náhodném působení. Jestliže takové zkušenosti chybí, je třeba klasifikaci provést na základě výsledků pokusů podle směrnice pro zkoušení OECD^9,10,11,12. Látka nebo směs, která podle směrnice pro zkoušení OECD^9,10,11,12 není určena jako látka žíravá, smí být považována pro účely RID bez dalšího zkoušení za látku, která není žíravá vůči pokožce. Pokud výsledky in vitro testu naznačují, že látka nebo směs je žíravá a není zařazena do obalové skupiny I, ale zkušební metoda neumožňuje rozlišení mezi obalovými skupinami II a III, považuje se za obalovou skupinu II.
      3. 2.2.8.1.5.3 Žíravé látky jsou přiřazeny k obalovým skupinám v souladu s následujícími kritérii (viz tabulka 2.2.8.1.5.3):

         (a) K obalové skupině I jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 60 minut, začínají působit po době působení 3 minut nebo kratší nevratné poškození neporaněné kožní tkáně;

         (b) K obalové skupině II jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 14 dní, počínající po době působení delší než 3 minuty, nejvýše však 60 minut, začínají působit nevratné poškození neporaněné kožní tkáně;

         (c) K obalové skupině III jsou přiřazeny látky:

         (i) které během pozorovací doby 14 dní, počínající po době působení delší než 60 minut, nejvýše však 4 hodiny, začínají působit nevratné poškození neporaněné kožní tkáně; nebo

         (ii) u kterých se předpokládá, že nezpůsobí nevratné poškození neporaněné kožní tkáně, u kterých však rychlost koroze buď na ocelových, nebo hliníkových površích při zkušební teplotě 55 °C překračuje hodnotu 6,25 mm za rok, zkouší-li se na obou materiálech. Pro zkoušky je nutno použít ocel typu S235JR+CR (1.0037 resp. St 37-2), S275J2G3+CR(1.0144 resp. St 44-3), ISO 3574, Unifikovaný číslovací systém (UNS) G10200 nebo SAE 1020 a pro zkoušky hliníku nepotažené typy 7075-T6 nebo AZ5GU-T6. Uznávaná zkouška je předepsána v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 37.

      4. POZNÁMKA: Pokud první zkouška buď na oceli, nebo hliníku ukáže, že je zkoušená látka korozivní, nevyžaduje se již následná zkouška na druhém kovu.

      Tabulka 2.2.8.1.5.3 Tabulka sumarizující kritéria uvedená v 2.2.8.1.5.3

      Tabulka 2.2.8.1.5.3 Tabulka sumarizující kritéria uvedená v 2.2.8.1.5.3

      Obalová skupina	Doba působení	Pozorovací doba	Účinek
      I	≤ 3 min	≤ 60 min	Nevratné poškození neporaněné kožní tkáně
      II	> 3 min ≤ 1 h	≤ 14 d	Nevratné poškození neporaněné kožní tkáně
      III	> 1 h ≤ 4 h	≤ 14 d	Nevratné poškození neporaněné kožní tkáně
      III	-	-	Rychlost koroze buď na ocelových, nebo hliníkových površích překračuje 6,25 mm za rok při zkušební teplotě 55 °C, zkouší-li se na obou materiálech

   1. 2.2.8.1.6 Alternativní metody přiřazování obalových skupin pro směsi: postupný přístup
      1. 2.2.8.1.6.1 Všeobecná ustanovení

         U směsí je nezbytné získat nebo odvodit informace, které umožní využití kritérií pro klasifikaci a přiřazení obalových skupin. Přístup ke klasifikaci a přiřazení obalových skupin je odstupňován a je závislý na množství dostupných informací pro směs samotnou, pro podobné směsi a/nebo pro její složky. Schematický postup na Obrázku 2.2.8.1.6.1 níže popisuje proces, který má být dodržen:

         Schéma 2.2.8.1.6.1: Vývojový diagram klasifikace a přiřazení obalové skupiny žíravým směsím

         
      1. 2.2.8.1.6.2 Zásady extrapolace

         Pokud směs nebyla podrobena zkoušce ke zjištění jejího potenciálu žíravosti pro kůži, ale existují dostatečné údaje o jednotlivých složkách a podobných zkoušených směsích tak, aby bylo možné směs klasifikovat a přiřadit k obalové skupině, budou tato data použita v souladu s následujícími zásadami extrapolace. Tím je zajištěno, že se v procesu klasifikace využívají k charakterizaci nebezpečí směsi dostupné údaje v největší možné míře.

         (a) Ředění: Pokud je testovaná směs zředěna ředidlem, které nesplňuje kritéria pro třídu 8 a neovlivňuje obalovou skupinu ostatních složek, smí být nová zředěná směs přiřazena ke stejné obalové skupině jako původní zkoušená směs.

      2. POZNÁMKA: V určitých případech může zředění směsi nebo látky vést ke zvýšení žíravých vlastností. Pokud tomu tak je, tuto metodu extrapolace nelze použít.

      (b) Dávkování: Potenciál žíravosti pro kůži zkoušené výrobní šarže směsi smí být považován za rovnocenný jiné směsi – nezkoušené výrobní šarže téhož obchodního produktu, je-li vyráběn stejným výrobcem nebo pod kontrolou téhož výrobce, pokud není důvod se domnívat, že došlo k významné změně tak, že se potenciál pro kůži nezkoušené výrobní šarže změnil. Pokud k tomu dojde, je nutná nová klasifikace.

      (c) Koncentrace směsí obalových skupin I: Je-li zkoušená směs splňující kritéria pro zařazení do obalové skupiny I koncentrovaná, pak více koncentrovaná nezkoušená směs smí být zařazena do obalové skupiny I bez dalších zkoušek.

      (d) Interpolace v rámci jedné obalové skupiny: Pro tři směsi (A, B a C) s identickými složkami, jestliže směsi A a B byly vyzkoušeny a jsou ve stejné obalové skupině, a jestliže nezkoušená směs C má tytéž složky třídy 8 jako směsi A a B, ale má koncentrace složek třídy 8 mezi koncentracemi ve směsích A a B, pak se předpokládá, že směs C je ve stejné obalové skupině jako směsi A a B.

      (e) Podobnost směsí: Jsou-li dány následující předpoklady:

      (i) dvě směsi: (A + B) a (C + B);

      (ii) Koncentrace složky B je stejná v obou směsích;

      (iii) Koncentrace složky A ve směsi (A + B) se rovná koncentraci složky C ve směsi (C + B);

      (iv) Údaje o žíravosti složek A a C pro kůži jsou dostupné a jsou v podstatě ekvivalentní, to znamená, že jsou ve stejné obalové skupině a neovlivňují potenciál žíravosti pro kůži.

      Pokud je směs (A + B) nebo (C + B) již klasifikována na základě údajů ze zkoušek, pak smí být další směs zařazena do stejné obalové skupiny.

      1. 2.2.8.1.6.3 Výpočtová metoda založená na klasifikaci látek
         1. 2.2.8.1.6.3.1 Pokud směs nebyla zkoušena za účelem stanovení jejího potenciálu žíravosti pro kůži a zároveň nejsou k dispozici ani dostatečné údaje o podobných směsích, považuje se za nutné klasifikovat žíravé vlastnosti látek ve směsi a přiřadit směs k obalové skupině.

            Použití výpočtové metody je povoleno pouze tehdy, pokud neexistují žádné synergické efekty, které činí směs více žíravou než součet jejích látek. Toto omezení platí pouze tehdy, bude-li směs zařazena do obalové skupiny II nebo III.

         1. 2.2.8.1.6.3.2 Při použití výpočtové metody musí být vzaty v úvahu všechny složky třídy 8, které jsou přítomny v koncentraci ≥ 1 %, nebo <1 %, jsou-li tyto složky stále relevantní pro klasifikaci směsi jako žíravé pro kůži.
         2. 2.2.8.1.6.3.3 Pro stanovení, zda směs obsahující žíravé látky musí být považována za žíravou směs a musí být přiřazena k obalové skupině, se použije výpočtová metoda uvedená v diagramu na Obrázku 2.2.8.1.6.3. Pro tuto metodu výpočtu se použijí obecné koncentrační limity, pokud se v prvním kroku pro posouzení látek v obalové skupině I použije 1 % látek a v dalších krocích 5 %.
         3. 2.2.8.1.6.3.4 Je-li v tabulce A kapitoly 3.2 nebo ve zvláštním ustanovení určité látce přiřazen specifický koncentrační limit (SCL), použije se tento limit namísto obecných koncentračních limitů (GCL).
         4. 2.2.8.1.6.3.5 Pro tento účel musí být sumární vzorec pro každý krok výpočtu přizpůsoben. To znamená, že tam, kde je to vhodné, se obecný koncentrační limit nahradí specifickým koncentračním limitem pro látku/y (SCLi), a upravený vzorec je váženým průměrem různých přiřazených koncentračních limitů různých látek ve směsi:
            1. Kde:
               1. PG _Xi = je koncentrace látky 1, 2,....i ve směsi přiřazené k obalové skupině x (I, II nebo III)
               2. GCL = obecný koncentrační limit
               3. SCLi = specifický koncentrační limit přiřazený látce i

            Kritérium pro obalovou skupinu je splněno, když je výsledek výpočtu ≥ 1. Obecné koncentrační limity, které se použijí pro hodnocení v každém kroku výpočtové metody, jsou uvedeny v Obrázku 2.2.8.1.6.3.

            Příklady použití výše uvedeného vzorce naleznete v poznámce níže.

         5. POZNÁMKA: Příklady použití výše uvedeného vzorce

            Příklad 1: Směs obsahuje jednu žíravou látku v koncentraci 5% přiřazenou k obalové skupině I bez specifického koncentračního limitu:

            Výpočet pro obalovou skupinu I: 5/(5 (GCL))=1 → Zařadit do třídy 8, obalová skupina I.

            Příklad 2: Směs obsahuje tři látky žíravé pro kůži; dvě z nich (A a B) mají specifické koncentrační limity; pro třetí (C) platí obecný koncentrační limit. Zbytek směsi není třeba brát v úvahu:

            Tabulka 2.2.8.1.5.3 Tabulka sumarizující kritéria uvedená v 2.2.8.1.5.3 Schéma 2.2.8.1.6.1: Vývojový diagram klasifikace a přiřazení obalové skupiny žíravým směsím

            Tabulka 2.2.8.1.5.3 Tabulka sumarizující kritéria uvedená v 2.2.8.1.5.3 Schéma 2.2.8.1.6.1: Vývojový diagram klasifikace a přiřazení obalové skupiny žíravým směsím

            Látka X ve směsi a její obalová skupina v rámci třídy 8	Koncentrace (konc.) ve směsi v %	Specifický koncentrační limit (SCL) pro OS I	Specifický koncentrační limit (SCL) pro OS II	Specifický koncentrační limit (SCL) pro OS III
            A, přiřazená k obalové skupině I	3	30%	žádný	žádný
            B přiřazená k obalové skupině I	2	20%	10%	žádný
            C, přiřazená k obalové skupině III	10	žádný	žádný	žádný

            Výpočet pro obalovou skupinu I:

            Kritérium pro obalovou skupinu I není splněno.

            Výpočet pro obalovou skupinu II:

            Kritérium pro obalovou skupinu I není splněno.

            Výpočet pro obalovou skupinu III:

            Kritérium pro obalovou skupinu III je splněno, směs musí být zařazena do třídy 8, obalová skupina III.

         Schéma 2.2.8.1.6.3: Výpočtová metoda

         
   1. 2.2.8.1.7 Jestliže látky třídy 8 vlivem příměsí spadají do jiných kategorií nebezpečnosti než do těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
   2. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady), viz také oddíl 2.1.3.
   1. 2.2.8.1.8 Na základě kritérií uvedených v pododdílu 2.2.8.1.6 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs obsahující jmenovitě uvedenou látku takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením této třídy.
   2. POZNÁMKA: UN 1910 OXID VÁPENATÝ a UN 2812 HLINITAN SODNÝ, které jsou uvedeny ve Vzorových předpisech OSN, nepodléhají předpisům RID.

1. 2.2.8.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
   1. 2.2.8.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 8 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.
   2. 2.2.8.2.2 K přepravě nejsou připuštěny následující látky:
      1. – UN 1798 KYSELINA DUSIČNÁ A CHLOROVODÍKOVÁ (solná), SMĚS,
      2. – chemicky nestálé směsi odpadní kyseliny sírové,
      3. – chemicky nestálé směsi nitrační kyseliny nebo směsi odpadní kyseliny sírové a dusičné, nedenitrované,
      4. – kyselina chloristá, vodné roztoky s více než 72 % hm. čisté kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jinými kapalnými látkami než s vodou.

      Následující látka není připuštěna k železniční přepravě:

      1. – oxid sírový, minimálně 99,95 % čistý, nestabilizovaný (bez inhibitorů).

1. 2.2.8.3 Seznam hromadných položek
   

1. 2.2.9.1 Kritéria
   1. 2.2.9.1.1 Název třídy 9 zahrnuje látky a předměty, které během přepravy představují jiné nebezpečí, než jsou nebezpečí ostatních tříd.
   2. 2.2.9.1.2 Látky a předměty třídy 9 jsou rozděleny následovně:

      Tabulka 2.2.8.1.5.3 Tabulka sumarizující kritéria uvedená v 2.2.8.1.5.3 Schéma 2.2.8.1.6.1: Vývojový diagram klasifikace a přiřazení obalové skupiny žíravým směsím Schéma 2.2.8.1.6.3: Výpočtová metoda

      M1	látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví
      M2	látky a předměty, které mohou v případě požáru vytvářet dioxiny
      M3	látky uvolňující hořlavé páry
      M4	lithiové baterie
      M5	záchranné prostředky
      M6-M8	látky ohrožující životní prostředí
      	M6	látky znečišťující vodu, kapalné
      	M7	látky znečišťující vodu, tuhé
      	M8	geneticky změněné mikroorganismy a organismy
      M9-M10	zahřáté látky
      	M9	kapalné
      	M10	tuhé
      M11	jiné látky a předměty, které během přepravy představují nebezpečí a neodpovídají definici žádné jiné třídy.

      Definice a klasifikace