části 1 odpovídající dále uvedenému vzoru č.1 A nebo 1 B, pokud nebyla zpracována již pro protokol o zkoušce podle odstavce bodu 26; a
části 3 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 4 A, 4 B, 4 C, 5 nebo 6 a musí být sepsán o každé zkoušce dopravního nebo přepravního prostředku.
buď se rozhodnout pro metody popsané v odstavcích 29 až 44 tohoto dodatku;
nebo jmenovat znalce a zplnomocnit je k použití následujících ustanovení:
(a) Chlazené dopravní a přepravní prostředky jiné než s eutektickými deskami
Ověřuje se, zda je možno vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, nejprve vyrovnanou s vnější teplotou, přivést na mezní teplotu předepsanou touto přílohou pro třídu, do níž tento dopravní nebo přepravní prostředek náleží, a udržet ji pod zmíněnou mezní teplotou po dobu “t“,
ΔT představuje rozdíl mezi + 30 °C a zmíněnou mezní teplotou, a
ΔT' rozdíl mezi střední vnější teplotou během zkoušky a zmíněnou mezní teplotou, při vnější teplotě nejméně + 15 °C.
Jsou-li výsledky vyhovující, může tento dopravní nebo přepravní prostředek zůstat v provozu jako chlazený dopravní nebo přepravní prostředek v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.
(b) Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky
Ověřuje se, zda je možno při vnější teplotě nejméně + 15 °C vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, který byl předtím vyhřát nebo ochlazen na teplotu rovnou vnější teplotě, upravit za dobu nejvýše 6 hodin takto:
Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.
(c) Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky
Ověřuje se, zda lze dosáhnout a po dobu nejméně 12 hodin udržet rozdíl mezi vnitřní teplotou dopravního nebo přepravního prostředku a vnější teplotou, předepsaný v této příloze, který určuje třídu, do které dopravní nebo přepravní prostředek náleží (rozdíl 22 K pro třídu A a 32 K pro třídu B). Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu jako vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.
(d) Teplotní měřící body
Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí uvnitř a vně skříně.
Pro měření vnitřní teploty skříně (Ti) nejméně 2 měřící body se umístní do skříně v maximální vzdálenosti 50 cm od čelní stěny, 50 cm od zadních dveří, ve výšce minimálně 15 cm a maximálně 20 cm nad plochu podlahy.
Pro měření vnější teploty skříně (Te) nejméně 2 měřící body se umístní ve vzdálenosti nejméně 10 cm od vnějších stěn, nejméně 20 cm od vstupu vzduchu do kondenzátoru jednotky.
Výsledné hodnoty musí být vzaty z teplejšího bodu uvnitř a studenějšího bodu vně skříně.
(e) Společná ustanovení pro chlazené, chladicí a mrazicí a vyhřívací dopravní a přepravní prostředky
(i) Nejsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě pouze za podmínky, že úspěšně projdou zkouškami ve zkušební stanici podle bodů 29 až 44 této přílohy; v tomto případě mohou zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let.
(ii) Jedná-li se o chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní a přepravní prostředky určitého typu sériově vyráběné, odpovídající ustanovením odstavce 2 dodatku 1 k této příloze a patřící témuž vlastníku (provozovateli), pak kromě kontroly tepelných zařízení provedené za účelem zjištění, zda jejich povšechný stav je uspokojivý, lze provést ve zkušební stanici kontrolu funkční účinnosti chladicích nebo vytápěcích zařízení nejméně u 1 % těchto dopravních nebo přepravních prostředků podle ustanovení odstavců 29 až 44 tohoto dodatku. Jsou-li výsledky těchto kontrol vyhovující, mohou všechny uvedené dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let.
(f) Protokoly o zkouškách
Protokol sestávající z
U je tepelná ztráta kalorimetru, nebo izolovaného boxu ve Watech /°C
ΔT je rozdíl mezi střední vnitřní teplotou Ti a střední vnější teplotou Te kalorimetru, nebo izolované skříně (K);
Wj je teplo rozptýlené ventilátorem topného zařízení tak, aby každý teplotní rozdíl byl udržen v rovnováze.
V každém případě je před měřením výkonu změřen celkový prostup tepla při jedné střední teplotě stěny. Aritmetický korekční faktor založený na zkušenostech zkušební stanice se volí takový, aby byla vzata v úvahu průměrná teplota stěn při každé vyrovnané teplotě během zjišťování skutečného chladícího výkonu.
Pro získání maximální přesnosti se doporučuje přednostně používat kalibrovanou kalorimetrickou skříň.
Musí se používat měření a postupy uvedené v předchozích odstavcích 1 až 14; je však dostačující měřit U přímo, hodnota tohoto součinitele se pak určí podle vztahu:
W je tepelná energie (ve wattech) spotřebovaná vnitřním topením a ventilátory;
ΔTm je rozdíl mezi střední vnitřní teplotou Ti a střední vnější teplotou Te;
U je tepelný tok na stupeň rozdílu mezi teplotou vzduchu vně a uvnitř kalorimetrické skříně nebo přepravního prostředku měřený při namontované chladící jednotce.
Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku se umístí do zkušební komory. Jestliže se použije kalorimetrická skříň, U.ΔT nesmí být větší než 35 % celkového tepelného toku Wo.
Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku musí být se zesílenou izolací.
Pro zjištění skutečného chladicího výkonu se odečítá topný výkon přenášený ventilátory pro cirkulaci vzduchu (Wf). Je obtížné měřit Wf, jestliže ventilátory pro cirkulaci vzduchu jsou poháněna vnějším motorem: v tomto případě se metoda entalpie nedoporučuje. Jestliže jsou ventilátory poháněny elektrickými motory, elektrická energie se měří vhodnými přístroji s přesností ± 3 %. Hmotnostní tok chladiva se měří s přesností ± 3 %.
Vhodné metody jsou uvedeny v normách ISO 971, BS 3122, DIN, NEN atd. Elektrický ohřívač je umístěn uvnitř dopravního nebo přepravního prostředku pro zajištění tepelné rovnováhy.
Zkušební stanice musí být vybaveny přístroji pro měření hodnoty U s přesností ± 5 %. Tepelná ztráta únikem vzduchu nesmí být větší než 5 % celkového prostupu tepla stěnami kalorimetrické skříně nebo dopravních nebo přepravních prostředků. Chladicí výkon musí být stanoven s přesností ± 5 %.
Měřicí přístroje kalorimetrické skříně nebo chladicí jednotky dopravního nebo přepravního prostředku musí odpovídat přístrojům uvedeným v předchozích odstavcích 3 a 4. Musí být měřeny:
(a) Teploty vzduchu: Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěny ve vstupu výparníku;
Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve výstupu výparníku;
Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve vstupu(ech) vzduchu do chladicí jednotky;
Teploměry musí být chráněny proti sálání (radiačnímu teplu).
Přesnost systému měřícího teploty musí být ± 0,2 K.
(b) Spotřeba energie: Přístroje musí zajistit měření elektrické energie nebo spotřeby paliva chladicí jednotky.
Elektrická energie a spotřeba paliva musí být stanovena s přesností ± 0,5 %.
(c) Rychlost otáček: Přístroje musí zajistit měření rychlosti otáček kompresorů a ventilátorů nebo jejich záznam pro výpočet, pokud jejich přímé měření není možné.
Rychlost otáček musí být měřena s přesností ± 1 %.
(d) Tlak: Tlakoměry s vysokou přesností (± 1 %) musí být připojeny ke kondenzátoru a výparníku a ke vstupu kompresoru, jestliže výparník je vybaven regulátorem tlaku.
(e) Množství tepla: Tepelný tok vháněný ventilátory pro vnitřní ohřev vybavenými elektrickými reostaty nesmí přesáhnout 1 W/cm2 a topné jednotky musí být chráněny obaly s nízkým vyzařováním.
Spotřeba elektrické energie musí být stanovena s přesností ± 0,5 %.
(i) Průměrná teplota vzduchu ve vstupu(ech) do chladicí jednotky musí být udržována na úrovni 30 °C ± 0,5 K.
Maximální rozdíl mezi teplotami v nejteplejších a nejchladnějších bodech nesmí přesáhnout 2 K.
(ii) Uvnitř kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku (ve vstupu vzduchu do výparníku): musí být tři úrovně teploty mezi - 25 °C a + 12 °C v závislosti na charakteristikách chladicí jednotky, jedna úroveň teploty musí odpovídat minimu předepsanému pro třídu požadovanou výrobcem s tolerancí ± 1K.
Střední vnitřní teplota musí být udržována s tolerancí ± 0,5 K. Během měření chladícího výkonu tepelné ztráty kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku musí být udržovány na konstantní úrovni s tolerancí ± 1 %.
Při předávání chladicí jednotky ke zkouškám musí jeho výrobce současně předložit:
Zkouška musí být rozdělena do dvou hlavních částí, chladicí fáze a měření skutečného chladícího výkonu při třech zvyšujících se úrovních teploty.
(a) Chladící fáze; počáteční teplota kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku musí 30 °C ± 3 K poté snížena na - 25 °C pro třídu -20 °C, -13 °C pro třídu -10 °C, nebo -2 °C pro třídu 0 °C.
(b) Měření skutečného chladícího výkonu při každé úrovni vnitřní teploty.
První zkouška musí být prováděna při každé teplotě nejméně po dobu čtyř hodin řízené termostatem (chladicí jednotky) pro vyrovnání přestupu tepla mezi vnitřkem a vnějškem kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku.
Druhá zkouška musí být prováděna s vypnutým termostatem pro stanovení maximálního chladícího výkonu chladicí jednotky, při kterém topný výkon zařízení pro vnitřní ohřev udržuje ustálené podmínky při každé úrovni teploty podle ustanovení v odstavci 52.
Trvání druhé zkoušky nesmí být kratší než čtyři hodiny.
Před změnou jedné úrovně teploty za jinou se musí skříň nebo jednotka ručně odmrazit.
Jestliže chladicí jednotka může být poháněna více než jednou formou energie, pak se musí zkoušky opakovat s každým zdrojem energie.
Jestliže je kompresor poháněn motorem vozidla, pak musí být zkouška provedena jak při minimálních, tak při nominálních otáčkách kompresoru udaných výrobcem.
Jestliže je kompresor poháněn od pohybu vozidla, pak musí být zkouška provedena při jmenovitých otáčkách kompresoru udaných výrobcem.
Stejný postup musí být dodržen při metodě entalpie uvedené v odstavci 50, avšak v tomto případě musí být též měřena ztráta tepla ventilátorem výparníku při každé úrovni teploty.
jestliže je dopravní nebo přepravní prostředek vybaven vstřikovacím systémem horkého plynu, pak musí být během zkoušky vypnut;
jestliže je chladicí jednotka vybavena automatickým řízením, které odpojuje jednotlivé válce (pro přizpůsobení chladicího výkonu chladicí jednotky příkonu od motoru), pak zkouška musí být provedena s počtem válců vhodným pro danou teplotu.
Musí být ověřeno, zda byly použity metody uvedené ve zkušebním protokolu, a dále:
(i) zda odmrazovací systém a termostat správně fungují;
(ii) zda rychlost cirkulace vzduchu odpovídá údajům výrobce.
Jestliže se má měřit průtok vzduchu chladicí jednotky, musí být použity metody vhodné pro měření celkového průtoku. Doporučuje se použití jedné z relevantních stávajících norem, např. BS 848, ISO 5801, AMCA 210-85, DIN 24163, NFE 36101, NF X10.102, DIN 4796.
(iii) zda chladicí látka (chladivo) použitá při zkouškách odpovídá údajům výrobce.
Protokol o zkoušce vhodného typu musí být vystaven podle dále uvedeného vzoru č. 10.
Rozlišovací značky předepsané v odstavci 5 dodatku 1 k této příloze sestávají z velkých latinských písmen barvy tmavomodré na bílém podkladě. Výška písmen musí být nejméně 100 mm pro rozlišovací značky a nejméně 50 mm pro data uplynutí platnosti. Pro speciální dopravní a přepravní prostředky, jako jsou dodávkové automobily, jejichž hmotnost nepřesahuje 3.5 t, výška písmen může být 50 mm pro rozlišovací značky a nejméně 25 mm pro data uplynutí platnosti.
Rozlišovací značky a značky s uplynutím doby platnosti musí být umístěny na obou stranách skříně v horních předních rozích.
Značky musí být tyto:
| Dopravní nebo přepravní prostředek: | Rozlišovací značky: |
|---|---|
| Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací | IN |
| Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek ze zesílenou izolací | IR |
| Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A | RNA |
| Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A | RRA |
| Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy B | RRB |
| Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy C | RRC |
| Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy D | RND |
| Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy D | RRD |
| Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A | FNA |
| Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy A | FRA |
| Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy B | FRB |
| Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy C | FRC |
| Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy D | FND |
| Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy D | FRD |
| Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy E | FRE |
| Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy F | FRF |
| Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A | CNA |
| Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy A | CRA |
| Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy B | CRB |
Má-li dopravní nebo přepravní prostředek snímatelné nebo nesamostatné tepelné zařízení a existují-li zvláštní podmínky pro použití tepelného zařízení, doplní se rozlišovací značky písmenem X v dále uvedených případech.
Kde eutektické desky musí být umístěny v jiné komoře pro mrazení.
Pod výše uvedenými rozlišovacími značkami musí být uvedeno datum skončení doby platnosti osvědčení vydaného pro dopravní nebo přepravní prostředek (měsíc, rok), které je zapsáno v rubrice 8 části A dodatku 3 k této příloze.
Vzor:
 | 02 = měsíc (únor) | ) ukončení doby platnosti |
| 2011 = rok | ) osvědčení |
Dopravní nebo přepravní prostředek používaný pro přepravu hluboko zmrazených potravin, kromě železničního vozu, musí být vybaven zařízením uvedeným v dodatku 1 k této příloze. Pokud se však musí přistoupit k ověření teploty potravin, musí to být provedeno podle postupu uvedeného v dodatku 2 k této příloze.
| Zmrzlina | - 20 °C |
| Zmrazené nebo hluboko zmrazené ryby, výrobky z ryb, měkkýši, korýši a všechny jiné hluboko zmrazené potraviny | - 18 °C |
| Všechny zmrazené potraviny (kromě másla) | - 12 °C |
| Máslo | - 10 °C |
Zmrazené nebo hluboko zmrazené potraviny uvedené dále určené k okamžitému dalšímu zpracování: 1/
Dopravní nebo přepravní prostředek musí být vybaven vhodným registračním přístrojem pro monitorování v častých a pravidelných intervalech teplot vzduchu stanovených pro hluboko zmrazené potraviny určené pro osobní spotřebu.
Měřicí přístroje musí být schváleny příslušnými orgány země, a dokumentace musí být dostupná ke schválení příslušným orgánem ATP.
Měřicí přístroje musí vyhovovat normám EN 12830 (Záznamníky teplot pro transport, skladování a distribuci chlazených, mražených a hluboce / rychle zmražených potravin a zmrzlin - Zkoušky, výkon, vhodnost) a EN 13486 (Záznamníky teplot a teploměry pro transport, skladování a distribuci chlazených, mražených a hluboce / rychle zmražených potravin a zmrzlin - Periodické přezkoušení).
Údaje o teplotách získané tímto způsobem musí být označeny datem a uchovány dopravcem po dobu nejméně jednoho roku nebo déle podle charakteru potravin.
Měřicí přístroje musí vyhovět podmínkám této přílohy jeden rok po datu, kdy toto nařízení vešlo v platnost. Před tímto datem již nainstalované měřicí zařízení, které ale nesplňuje výše uvedenou normu, může být používáno do 31. prosince 2009.
(i) Pokud to rozměry potraviny dovolují, čidlo se zasune do hloubky 2,5 cm od povrchu potraviny;
(ii) Pokud není možno použít postupu uvedeného v předchozím pododstavci (i) vzhledem k rozměrům potraviny, čidlo musí být zasunuto do hloubky od povrchu rovnající se troj až čtyřnásobku průměru čidla;
(iii) Vytvoření otvoru v některých potravinách vzhledem k jejich rozměrům nebo složení, např. v kusovitých potravinách, není možné nebo praktické. V těchto případech musí být určena vnitřní teplota kusu s potravinami vložením vhodného čidla s ostrou stopkou do středu kusu pro změření teploty ve styku s potravinami.
Po zasunutí čidla se musí odečíst teplota až po dosažení ustálené teploty.
(i) Čas pro dosažení 90 % rozdílu mezi počáteční a konečnou odečtenou teplotou musí být tři minuty;
(ii) 1/ Systém musí zajistit přesnost odečítání teploty ± 0,5 °C v rozsahu teplot - 20 °C až + 30 °C;
(iii) 1/ Přesnost měření se nesmí měnit v průběhu měření o více než 0,3 °C při okolní teplotě v rozsahu - 20 °C až + 30 °C; */
(iv) Škála stupnice systému musí být členěna po 0,1 oC;
(v) 1/ Přesnost systému musí být kontrolována v pravidelných intervalech*/;
(vi) Systém musí mít platný kalibrační certifikát pověřeného orgánu;
(vii) Elektrické části systému musí být chráněny proti nežádoucím účinkům kondenzace vlhkosti;
(viii) Systém musí být robustní (pevný) a odolný proti nárazům.
(i) Provozní - v případě zmrazených a hluboko zmrazených potravin krátkodobé zvýšení teploty o 3 °C nad dovolenou teplotu je v příloze 2 povoleno pro povrchovou teplotu potravin;
(ii) Metodologické - nedestruktivní měření může udat rozdíl mezi teplotou udávanou a skutečnou měřené potraviny nejvýše 2 °C, zejména s přihlédnutím k tloušťce lepenky v případě balené potraviny. Tato tolerance se nevztahuje na destruktivní měření teploty.