Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Akt Světové poštovní unie

Terminální výdaje

1. 1. Odchylkou od článků 49.1.3 a 51.1.3 nejsou poštovní správy Egypta, Kataru, Kuvajtu, Lotyšska, Ománu, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie (Arabské rep.) a Vietnamu povinny platit dodatečnou odměnu za dodávání doporučených listovních zásilek pocházejících z jejich země.
2. 2. Odchylkou od článků 49.1.3 a 51.1.3 nejsou poštovní správy Džibutska, Ghany, Indie, Jemenu a Nepálu povinny platit dodatečnou odměnu za dodávání doporučených a cenných listovních zásilek odeslaných z jejich země.
3. 3. Nehledě k výhradám, které některé země uplatnily vůči článkům 49.1.3 a 51.1.3, nebude poštovní správa Austrálie vyžadovat podpis příjemce při dodávání doporučených zásilek, u kterých se neplatí dodatečná odměna za dodávání.
4. 4. Ve vztahu k zemím, které uplatnily výhrady vůči povinnostem, vyplývajícím z článků 49.1.3 a 51.1.3 týkajících se dodatečné odměny za doporučené a cenné zásilky, si Spojené státy americké vyhrazují právo zacházet s takovými zásilkami jako s obyčejnými a nevyplácet náhradu za ztrátu, poškození nebo úbytek obsahu těchto zásilek v jejich službě.
5. 5. Nehledě k výhradám uplatněným v článku XXIV si Spojené království Velké Británie a Severního Irska a zámořská území Velké Británie vyhrazují právo aplikovat v plném rozsahu ustanovení schválená Kongresem v Pekingu týkající se vybírání dodatečné odměny za dodávání doporučených a cenných listovních zásilek ve styku s ostatními zeměmi.
6. 6. Nehledě k výhradám uplatněným v článku XXIV. 1 a 2 si následující členské země vyhrazují právo aplikovat ve vzájemném styku se zeměmi, které tyto výhrady podepsaly, dodatečnou odměnu za dodávání doporučených listovních zásilek schválenou Kongresem v Pekingu: Bahamy, Barbados, Belize, Benin, Bolívie, Brazílie, Bulharsko (Rep.), Burkina Faso, Česká republika, Dominikánská republika, Dominika, Egypt, Estonsko, Finsko, Francie, Gabon, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras (Rep.), Chile, Island, Itálie, Jamajka, Japonsko, Jihoafrická republika, Kamerun, Kanada, Kapverdy, Kostarika, Kuba, Lichtenštejnsko, Malajsie, Mali, Maroko, Mauritánie, Mexiko, Moldavsko, Nikaragua, Nizozemsko, Peru, Pobřeží slonoviny (Rep.), Polsko (Rep.), Rakousko, Řecko, S. Kitts a Nevis, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Salvador, Senegal, Singapur, Slovensko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Súdán, Surinam, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Trinidad a Tobago, Tunisko, Uruguay a Venezuela.
7. 7. Svou rezolucí C 46/1999 Kongres ukládá Radě poštovního provozu vypracovat do r. 2002 vzorec pro přepočet vnitrostátních sazeb a/nebo nákladů poštovních správ na sazby terminálních výdajů a stanovit konečný podíl v procentech z vnitrostátních sazeb používaných v r. 2004 a 2005. Nebude-li tento úkol včas splněn, Německo si vyhrazuje právo samo stanovit podíl v procentech pro r. 2004 a 2005 podle článku 48.3 v souladu se zásadami uvedenými v tomto článku.
8. 8. Svou rezolucí C 46/1999 Kongres ukládá Radě poštovního provozu vypracovat do r. 2002 vzorec pro přepočet vnitrostátních sazeb nebo nákladů poštovních správ na sazby terminálních výdajů a stanovit konečný podíl v procentech z vnitrostátních sazeb používaných v r. 2004 a 2005. Nehledě k článku XXIV.7, kterým si jedna země vyhrazuje právo stanovit sama tento procentní podíl pro r. 2004 a 2005 podle článku 48.3, jestliže Rada poštovního provozu nesplní včas pokyn uložený rezolucí C 46/1999, Nizozemsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké si vyhrazují právo dále používat sazby terminálních výdajů založené na metodě a procentním podílu pro přepočet vnitrostátních sazeb na sazby terminálních výdajů platné pro r. 2001 až 2003, ledaže by bylo dosaženo dohody o používání vzájemně domluvených odlišných sazeb terminálních výdajů nebo ledaže by Rada poštovního provozu stanovila pro r. 2004 a 2005 nové procentní podíly z vnitrostátních sazeb.
9. 9. Poštovní správa Německa si vyhrazuje právo sama spravovat finanční zdroje poskytnuté finančnímu fondu pro zvyšování kvality služby v rozvojových zemím podle článku 50.1.1.1, dokud nebudou realizovány zásady a kritéria stanovené Radou poštovního provozu pro systém správy, financování a funkční struktury tohoto fondu.
10. 10. Spojené státy americké podporují systém terminálních výdajů popsaný v článcích 47 až 51. Pokud však jde o výměnu s členy Světové obchodní organizace, vyhrazují si Spojené státy americké právo aplikovat tyto dohody o terminálních výdajích v souladu s ustanoveními přijatými při budoucích jednáních týkajících se Všeobecné dohody o obchodu se službami.
11. 11. Nehledě k výhradám uplatněným v článku XXIV si následující členské země vyhrazují právo aplikovat ve vzájemném styku se zeměmi, které podepsaly tyto výhrady, v plném rozsahu ustanovení schválená Kongresem v Pekingu týkající se terminálních výdajů: Bahamy, Barbados, Belize, Benin, Bolívie, Brazílie, Bulharsko (Rep.), Burkina Faso, Česká republika, Dominikánská republika, Dominika, Egypt, Ekvádor, Estonsko, Finsko, Francie, Gabon, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras (Rep.), Chile, Itálie, Jamajka, Jihoafrická republika, Kamerun, Kanada, Keňa, Kongo (Rep.), Kostarika, Kuba, Lichtenštejnsko, Mali, Maroko, Mauritánie, Mexiko, Moldavsko, Nikaragua, Nizozemsko, Peru, Pobřeží slonoviny (Rep.), Polsko (Rep.), Portugalsko, Rakousko, Řecko, S. Kitts a Nevis, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Salvador, Senegal, Slovensko, Súdán, Surinam, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Trinidad a Tobago, Tunisko, Uruguay a Venezuela.

Výdaje na vnitrostátní leteckou přepravu

1. 1. Odchylkou od článku 53.3 si poštovní správy Baham, Dominikánské republiky, Ekvádoru, Filipín, Gabonu, Guatemaly, Guyany, Hondurasu (Rep.), Kapverd, Konga (Rep.), Korejské lid. dem. republiky, Kuby, Mongolska, Nepálu, Papuy-Nové Guiney, Peru, Řecka, Salvadoru, Saúdské Arábie, Šalomounových ostrovů a Vanuatu vyhrazují právo vybírat dlužné platby za leteckou přepravu mezinárodních závěrů uvnitř své země.
2. 2. Odchylkou od článku 53.3 si poštovní správa Myanmaru vyhrazuje právo vybírat dlužné platby za přepravu mezinárodních závěrů uvnitř své země, ať jsou dále přepravovány letecky či nikoli.
3. 3. Odchylkou od článku 53.3 si poštovní správa Bangladéše vyhrazuje právo vybírat dlužné platby za přepravu mezinárodních závěrů uvnitř své země, ať jsou tyto závěry dále přepravovány letecky či nikoli a bez ohledu na překonanou vzdálenost.
4. 4. Odchylkou od článků 53.4 a 53.5 jsou poštovní správy Íránu (Islámské rep.), Kanady, Turecka a Spojených států amerických oprávněny vybírat ve formě jednotných sazeb od příslušných poštovních správ částky na pokrytí svých výdajů na vnitrostátní leteckou přepravu spojených s příchodem listovních zásilek ode všech správ, pro které používají kompenzaci terminálních výdajů založenou výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách.
5. 5. Poštovní správa Ománu má na základě reciprocity právo vybírat od poštovních správ uvedených v odstavcích 1 až 3 částku na pokrytí dodatečných výdajů spojených s leteckou přepravou uvnitř své země, pokud jde o listovní závěry došlé od těchto správ, ať jsou dále přepravovány letecky nebo jiným způsobem.

Výjimečné příchodní pozemní podíly

1. 1. Odchylkou od článku 56 si poštovní správa Afghánistánu vyhrazuje právo vybírat dodatečný výjimečný příchodní pozemní podíl ve výši 7,50 DTS za balík.

Zvláštní sazby

1. 1. Poštovní správy Belgie, Norska a Spojených států amerických mohou vybírat za letecké balíky vyšší pozemní podíly než za balíky pozemní.
2. 2. Poštovní správa Libanonu je oprávněna vybírat za balíky do 1 kg sazbu používanou pro balíky od 1 do 3 kg.
3. 3. Poštovní správa Panamy (Rep.) je oprávněna vybírat za pozemní balíky přepravované v průvozu leteckou cestou (S.A.L.) 0,20 DTS za kilogram.

Na důkaz toho sepsali níže uvedení zplnomocněnci tento Protokol, který bude mít stejnou účinnost a stejnou platnost, jako kdyby jeho ustanovení byla pojata do vlastního textu Úmluvy, a podepsali jedno jeho vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně vládou země, ve které se konal kongres.

Dáno v Pekingu dne 15. září 1999