Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

Zavedení režimů podpor v nových členských státech

V České republice, v Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, v Litvě, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku (dále jen „nový členský stát“ nebo „nové členské státy“) budou přímé platby poskytované podle režimů podpor uvedených v článku 1 zavedeny v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procením podíl používané úrovně plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004:

1. 25 % v roce 2004
2. 30 % v roce 2005
3. 35 % v roce 2006
4. 40 % v roce 2007
5. 50 % v roce 2008
6. 60 % v roce 2009
7. 70 % v roce 2010
8. 80% v roce 2011
9. 90 % v roce 2012
10. 100 % od roku 2013

Režim jednotné platby na plochu pro nové členské státy

1. 1. Nové členské státy se mohou nejpozději ke dni přistoupení rozhodnout, že po dobu použitelnosti uvedenou v odstavci 9 nahradí platby podle režimů podpor uvedených v článku 1 jednotnou platbou (dále jen „jednotná platba na plochu“), jež bude vypočtena podle odstavce 2.
2. 2. Jednotná platba na plochu se provádí jednou ročně. Vypočte se rozdělením ročního finančního rámce stanoveného podle odstavce 3 na zemědělskou plochu každého nového členského státu zjištěnou podle odstavce 4.
3. 3. Pro každý nový členský stát stanoví Komise roční finanční rámec:
   1. – jako souhrn prostředků, které budou dostupné na daný kalendami rok pro poskytování přímých plateb v nových členských státech podle režimů podpor uvedených v článku 1,
   2. – podle odpovídajících pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství (MZM), blíže určených v aktu o přistoupení pro jednotlivé režimy podpor, a
   3. – upravený s použitím odpovídajících procentních podílů uvedených v článku 1a pro postupné zavedení přímých plateb.

1. 4. Zemědělskou plochou nového členského státu pro účely režimu jednotné platby na plochu se rozumí ta část jeho využívané zemědělské plochy, která byla uchovávána v dobrém zemědělském stavu k 30. červnu 2003, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k zemědělské produkci, případně upravená v souladu s objektivními kritérii, která stanoví nové členské státy po schválení Komisí.

   „Využívanou zemědělskou plochou“ se rozumí celková plocha orné půdy, trvalých pastvin, trvalých kultur a zelinářských zahrad, jak je vymezuje Komise (Eurostat) pro své statistické účely.

1. 5. Platby podle režimu jednotné platby na plochu lze poskytovat na všechny zemědělské pozemky odpovídající kritériím stanoveným v odstavci 4.

   Minimální velikost plochy na podnik, na kterou lze žádat o platby, činí 0,3 ha. Každý nový členský stát se však může na základě objektivních kritérií po schválení Komisí rozhodnout, že stanoví minimální velikost na vyšší úrovni, nejvýše však 1 ha.

1. 6. Nebude žádná povinnost produkovat ani používat faktory produkce. Zemědělci však mohou využívat půdu uvedenou v odstavci 4 pro jakékoli zemědělské účely. V případě produkce konopí kódu KN 5302 10 00 se použijí čl. 5a odst. 2 nařízení (ES) č. 1251/1999¹ a článek 7b nařízení (ES) č. 2316/1999².

   Veškerá půda, pro kterou jsou poskytovány platby podle režimu jednotné platby na plochu, musí být uchovávána v dobrém zemědělském stavu slučitelném s ochranou životního prostředí.

1. 7. Pokud by v určitém roce jednotné platby na plochu v některém novém členském státě měly překročit jeho roční finanční rámec, sníží se vnitrostátní částka na hektar použitelná v tomto novém členském státě úměrně použitím koeficientu snížení.
2. 8. Pravidla Společenství týkající se integrovaného administrativního a kontrolního systému (dále jen „integrovaný systém“) stanoveného v nařízení (EHS) č. 3508/92¹, a zejména v článku 2 uvedeného nařízení, se v nezbytném rozsahu použijí i na režim jednotné platby na plochu. V souladu s tím každý nový členský stát, který si jej zvolí:
   1. – připravuje a zpracovává roční žádosti zemědělců o podporu. Tyto žádosti obsahují pouze údaje o žadatelích a o přihlášených zemědělských pozemcích (identifikační číslo a plocha);
   2. – zavede systém identifikace zemědělských pozemků, aby zajistil, že pozemky, na které byly podány žádosti o podporu, lze určit a zjistit jejich plochu, že tyto pozemky zahrnují zemědělskou půdu a že na ně nebyla podána žádná jiná žádost;
   3. – disponují počítačovou databází zemědělských podniků, pozemků a žádostí o podporu;
   4. – prověřují žádosti o podporu v souladu s články 7 a 8 nařízení (EHS) č. 3508/92.
3. Uplatňováním režimu jednotné platby na plochu není nijak dotčena povinnost kteréhokoli nového členského státu zavést pravidla Společenství o identifikaci a registraci zvířat stanovená směrnicí 92/102/EHS¹ a nařízením (ES) č. 1760/2000².

1. 9. Každý nový členský stát může používat režim jednotné platby na plochu do konce roku 2006 s možností dvojího prodloužení o jeden rok na žádost nového členského státu. Aniž je dotčen odstavec 11, může každý nový členský stát rozhodnout o ukončení používání tohoto režimu na konci prvního nebo druhého roku doby použitelnosti. Nové členské státy oznámí svůj záměr ukončit používání tohoto režimu Komisi nejméně dva měsíce před koncem posledního roku používání.
2. 10. Před koncem doby použitelnosti režimu jednotné podpory na plochu vyhodnotí Komise připravenost daného nového členského státu plně uplatňovat režimy podpor uvedené v článku 1.

Do konce doby použitelnosti režimu jednotné platby na plochu musí nové členské státy zejména učinit všechna nezbytná opatření ke zřízení integrovaného systému stanoveného v nařízení (EHS) č. 3508/92 pro řádné fungování režimů podpor uvedených v článku 1 v tehdy použitelné podobě.

1. 11. Komise na základě svého hodnocení:
   1. a) prohlásí, že nový členský stát může vstoupit do systému režimů podpor uvedených v článku 1 uplatňovaného ve stávajících členských státech,
      1. nebo
   1. b) rozhodne o prodloužení použitelnosti režimu jednotné platby na plochu novým členským státem na dobu považovanou za nezbytnou, aby mohly být zavedeny a řádně fungovaly nezbytné řídicí a kontrolní postupy.

      Před koncem prodloužené doby použitelnosti uvedené v písmenu b) se použije odstavec 11.

      Do konce pětileté doby využívání režimu jednotné platby na plochu (tj. roku 2008) se použijí procentní podíly stanovené v článku 1a. Je-li použitelnost režimu jednotné platby na plochu prodloužena přes tento den na základě rozhodnutí přijatého podle písmene b), použije se procentní podíl stanovený v článku 1 a pro rok 2008 až do konce posledního roku použitelnosti režimu jednotné platby na plochu.

1. 12. Po konci doby použitelnosti režimu jednotné platby na plochu budou uplatňovány režimy podpor uvedené v článku 1 podle odpovídajících pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství (MZM), blíže určených v aktu o přistoupení pro jednotlivé režimy podpor, aniž jsou dotčeny možné změny vyplývající ze změn odpovídajících právních předpisů Společenství. Následně se použijí procením podíly stanovené v článku 1a pro odpovídající roky.
2. 13. Nové členské státy podrobně informují Komisi o opatřeních, která přijmou k provedení tohoto článku, a zejména o opatřeních přijatých podle odstavce 7.
3. 14. Režim jednotné platby na plochu se považuje za intervenci ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) a čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1258/1999¹.

Doplňkové vnitrostátní přímé platby v nových členských státech

1. 1. Pro účely tohoto článku se „vnitrostátním režimem podobným SZP“ rozumí jakýkoli vnitrostátní režim přímých plateb použitelný přede dnem přistoupení nových členských států, podle kterého byla zemědělcům poskytována podpora v souvislosti s produkcí, na niž se vztahuje některý z režimů přímých plateb EU uvedených v příloze I.
2. 2. Nové členské státy budou mít na základě zmocnění Komise možnost doplňovat přímou podporu vyplácenou zemědělci podle kteréhokoli režimu SZP uvedeného v příloze I až do:
   1. – 55 % úrovně přímých plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004 v roce 2004, 60 % v roce 2005 a 65 % v roce 2006 a od roku 2007 až do 30 procentních bodů nad použitelnou úrovní uvedenou v článku 1a v daném roce. Česká republika však může v odvětví bramborového škrobu přímé platby po celou dobu jejich postupného zavádění doplňovat do 100 % úrovně přímých plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004 v daném roce,
      1. nebo
   1. – celkové úrovně přímé podpory na základě produktu, na kterou by měl zemědělec nárok pro daný produkt v daném novém členském státě v kalendářním roce 2003 podle vnitrostátního režimu podobného SZP, zvýšené o 10 procentních bodů. Pro Litvu je však referenčním rokem kalendářní rok 2002 a pro Slovinsko činí uvedené zvýšení 10 procentních bodů v roce 2004, 15 procentních bodů v roce 2005, 20 procentních bodů v roce 2006 a 25 procentních bodů od roku 2007.

   Pro každý dotčený režim SZP si mohou nové členské státy zvolit jednu ze dvou uvedených alternativ.

   Celková přímá podpora, kterou lze zemědělci poskytnout v nových členských státech po přistoupení podle odpovídajícího režimu EU, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, nesmí přesáhnout úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok podle odpovídajícího režimu EU používaného pro členské státy ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004.

1. 3. Kypr může doplňovat přímou podporu vyplácenou zemědělci podle kteréhokoli režimu SZP uvedeného v příloze I do celkové výše podpory, na kterou by měl zemědělec nárok na Kypru v roce 2001.

   Kyperské orgány zajistí, že celková přímá podpora, která je zemědělci poskytnuta na Kypru po přistoupení podle odpovídajícího režimu EU, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, v žádném případě nepřesáhne úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok podle tohoto režimu v daném roce ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004.

   Celkové částky poskytovaných doplňkových vnitrostátních podpor jsou uvedeny v příloze II.

   Poskytované doplňkové vnitrostátní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky.

   Odstavce 2 a 5 se na Kypr nepoužijí.

1. 4. Pokud se nový členský stát rozhodne používat režim jednotné platby na plochu, může tento nový členský stát poskytovat doplňkovou vnitrostátní přímou podporu za podmínek uvedených v odstavcích 5 a 8.
2. 5. Celková částka doplňkové vnitrostátní podpory poskytnuté v určitém roce pro určité odvětví při použití režimu jednotné platby na plochu je omezena zvláštním odvětvovým finančním rámcem. Tento rámec se rovná rozdílu mezi:
   1. – celkovou částkou podpory pro odvětví, vyplývající z použití první nebo druhé odrážky odstavce 2, a
   2. – celkovou částkou přímé podpory, jež by byla dostupná v daném novém členském státě pro totéž odvětví v daném roce podle režimu jednotné platby na plochu.

1. 6. Nový členský stát může na základě objektivních kritérií po zmocnění Komisí rozhodnout o částkách poskytované doplňkové vnitrostátní podpory.
2. 7. Zmocnění Komisí:
   1. – v případě použití odst. 2 druhé odrážky blíže určí odpovídající vnitrostátní režimy přímých plateb podobné SZP,
   2. – vymezí úroveň, do které může být doplňková vnitrostátní podpora vyplácena, sazbu doplňkové vnitrostátní podpory a případně podmínky pro její poskytování,
   3. – je uděleno s výhradou jakýchkoli změn, které mohou být nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky.

1. 8. Žádné doplňkové vnitrostátní platby ani podpory nejsou poskytovány pro zemědělské činnosti, na které se vztahuje některá společná organizace trhu a které nejsou přímo podporovány režimem podpor uvedeným v článku 1.
2. 9. Kypr může kromě doplňkových vnitrostátních přímých plateb poskytovat přechodnou a sestupnou vnitrostátní podporu do konce roku 2010. Tato státní podpora bude poskytována v podobě obdobné podpoře Společenství, například v podobě oddělených plateb.

   S ohledem na povahu a výši vnitrostátní podpory poskytnuté v roce 2001 může Kypr poskytovat státní podporu (pod)odvětvím uvedeným v příloze III až do výší uvedených ve zmíněné příloze.

   Poskytované státní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky. Pokud se takové úpravy ukáží nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování změněny na základě rozhodnutí Komise.

   Kypr podává Komisi roční zprávu o provádění opatření o státní podpoře s uvedením formy a částek této podpory pro jednotlivá (pod)odvětví.

1. 10. Lotyšsko může kromě doplňkových vnitrostátních přímých plateb poskytovat přechodnou a sestupnou vnitrostátní podporu do konce roku 2008. Tato státní podpora bude poskytována v podobě obdobné podpoře Společenství, například v podobě oddělených plateb.

   Lotyšsko může poskytovat státní podporu (pod)odvětvím uvedeným v příloze IV až do výší uvedených ve zmíněné příloze.

   Poskytované státní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky. Pokud se takové úpravy ukáží nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování změněny na základě rozhodnutí Komise.

   Lotyšsko podává Komisi roční zprávu o provádění opatření o státní podpoře s uvedením formy a částek této podpory pro jednotlivá (pod)odvětví.“