V rámci Společenství se stanoví základní standardy ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření.
Výrazem „základní standardy“ se rozumí:
Komise vypracuje základní standardy po obdržení stanoviska skupiny osobností jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států, zejména odborníků v oblasti veřejného zdraví. Komise si k takto vypracovaným základním standardům vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru.
Základní standardy přijme Rada po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou na návrh Komise, která jí předá obdržená stanoviska výborů.
Na žádost Komise nebo členského státu mohou být základní standardy revidovány nebo doplněny v souladu s postupem stanoveným v článku 31.
Komise je povinna přezkoumat každou žádost podanou členským státem.
Každý členský stát vydá právní a správní předpisy k dodržování přijatých základních standardů a přijme opatření nezbytná k výuce, vzdělávání a odborné přípravě.
Komise vydá vhodná doporučení, která uvedou do souladu stávající právní předpisy členských států v této oblasti.
Za tím účelem jsou členské státy povinny sdělit Komisi tyto právní předpisy, pokud jsou závazné v okamžiku vstupu této smlouvy v platnost, jakož i všechny pozdější návrhy právních předpisů stejné povahy.
Případná doporučení Komise týkající se návrhů právních ustanovení musí být vydána ve lhůtě tří měsíců ode dne sdělení těchto návrhů.
Kterýkoli členský stát, na jehož území se mají uskutečnit zvláště nebezpečné pokusy, je povinen přijmout doplňující opatření pro ochranu zdraví poté, co k nim obdržel stanovisko Komise.
Mohou-li účinky těchto pokusů ohrozit území jiných členských států, je nutné souhlasné stanovisko Komise.
Každý členský stát zřídí zařízení nezbytná k soustavnému monitorování úrovně radioaktivity v ovzduší, vodě a půdě a ke kontrole dodržování základních standardů.
Komise má právo přístupu do těchto monitorovacích zařízení; může prověřovat jejich provoz a účinnost.
Příslušné orgány budou Komisi pravidelně sdělovat informace o monitorování podle článku 35 tak, aby byla Komise průběžně informována o úrovni radioaktivity, které je obyvatelstvo vystaveno.
Každý členský stát je povinen poskytnout Komisi všeobecné údaje, které se týkají veškerých plánů na zneškodňování radioaktivních odpadů v jakékoli formě, aby mohla určit, zda provedení takového plánu může vést k radioaktivnímu zamoření vody, půdy nebo vzdušného prostoru jiného členského státu.
Komise po poradě se skupinou odborníků zmíněnou v článku 31 vydá své stanovisko ve lhůtě šesti měsíců.
Komise vydá pro členské státy doporučení týkající se úrovně radioaktivity v ovzduší, ve vodě a v půdě.
V naléhavém případě Komise přijme směrnici, kterou vyzve dotyčný členský stát, aby ve lhůtě stanovené Komisí přijal opatření nezbytná k zamezení překročení základních standardů a k zajištění dodržování právních předpisů.
Jestliže dotyčný stát nedosáhne souladu se směrnicí Komise ve stanovené lhůtě, může Komise nebo jakýkoli zúčastněný členský stát, odchylně od článků 141 a 142, neprodleně předložit věc Soudnímu dvoru.
Komise zřídí v rámci Společného střediska jaderného výzkumu ihned po jeho založení oddělení pro dokumentaci a výzkum v oblasti ochrany zdraví.
Posláním tohoto oddělení je zejména shromažďovat dokumentaci a informace podle článků 33, 36 a 37 a pomáhat Komisi při plnění úkolů svěřených jí touto kapitolou.
Aby vyvolala iniciativu osob a podniků a usnadnila koordinovaný rozvoj jejich investic v oblasti jaderné energie, zveřejňuje Komise pravidelně programy informativní povahy, které se týkají zejména cílů výroby jaderné energie a investic jakékoli povahy nezbytných pro jejich dosažení.
Komise si vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru k těmto programům před jejich zveřejněním.
Osoby a podniky působící v průmyslových odvětvích vyjmenovaných v příloze II této smlouvy jsou povinny sdělit Komisi investiční záměry pro nová zařízení, jakož i pro náhrady nebo přeměny stávajících zařízení, které odpovídají typem a rozsahem požadavkům stanoveným Radou na návrh Komise.
Seznam výše uvedených průmyslových odvětví může Rada měnit kvalifikovanou většinou na návrh Komise, která si předem vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru.
Záměry uvedené v článku 41 musí být sděleny Komisi a pro informaci zúčastněným členským státům nejpozději tři měsíce před uzavřením prvních smluv s dodavateli nebo tři měsíce před zahájením prací, pokud mají být provedeny vlastními prostředky podniku.
Rada může na návrh Komise tuto lhůtu změnit.
Komise projedná s osobami nebo podniky všechny stránky investičních záměrů spojené s cíli této smlouvy.
Komise sdělí svůj názor zúčastněnému členskému státu.
Komise může se souhlasem členských států, osob a podniků zveřejnit investiční záměry, které jí byly sděleny.
Podniky, které mají prvořadý význam pro rozvoj jaderného průmyslu ve Společenství, mohou být v souladu s následujícími články zřízeny jako společné podniky ve smyslu této smlouvy.
Komise si za tím účelem opatří stanovisko členských států, jakož i všech veřejných a soukromých subjektů, které by podle jejího názoru mohly poskytnout k projektu objasnění.
Vydá-li příznivé stanovisko o nezbytnosti zamýšleného společného podniku, předloží Komise Radě návrhy týkající se:
Komise připojí podrobnou zprávu o celém projektu.
Předloží-li Komise věc Radě, může si tato od Komise vyžádat další informace a šetření, jež pokládá za nezbytné.
Shledá-li Rada usnesením přijatým kvalifikovanou většinou, že projekt předložený Komisí se zamítavým stanoviskem má být přesto uskutečněn, je Komise povinna předložit Radě návrhy a podrobnou zprávu ve smyslu ustanovení článku 46.
V případě příznivého stanoviska Komise nebo v případě uvedeném v předchozím pododstavci se Rada usnáší kvalifikovanou většinou o každém návrhu Komise.
Rada se však musí vyslovit jednomyslně, pokud jde o
Rada může jednomyslně na návrh Komise umožnit každému společnému podniku požívání všech výhod nebo části výhod uvedených v Příloze III této smlouvy; každý členský stát je povinen zajistit poskytnutí těchto výhod v rozsahu, jež mu přísluší.
Rada může stejným postupem stanovit podmínky, na něž je poskytnutí těchto výhod vázáno.
Společné podniky se zřizují rozhodnutím Rady.
Každý společný podnik má právní subjektivitu.
V každém z členských států požívá společný podnik nejširší právní způsobilosti, jakou dotyčné vnitrostátní právní předpisy přiznávají právnickým osobám; může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
Nestanoví-li tato smlouva či stanovy společného podniku jinak, vztahují se na každý společný podnik předpisy závazné pro průmyslové či obchodní podniky; stanovy mohou odkazovat podpůrně na vnitrostátní právní předpisy členských států.
S výhradou pravomocí, které tato smlouva přiznává Soudnímu dvoru, rozhodují spory týkající se společných podniků příslušné vnitrostátní soudy.
Stanovy společných podniků jsou popřípadě měněny v souladu se zvláštními ustanoveními, která jsou v nich za tím účelem obsažená.
Tyto změny však mohou vstoupit v platnost až po schválení Radou, která rozhoduje na návrh Komise za stejných podmínek, jaké stanoví článek 47.
Komise zajistí provádění všech rozhodnutí Rady, která se týkají zřízení společných podniků, až do doby, kdy budou ustaveny orgány odpovědné za provoz těchto podniků.
Agentura nemůže diskriminovat uživatele v závislosti na tom, k jakému účelu hodlají dodávky použít, pokud toto použití není protiprávní nebo pokud toto použití není v rozporu s podmínkami stanovenými pro dotyčné dodávky dodavatelem vně Společenství.
Agentura podléhá dozoru Komise, která jí poskytuje směrnice, má právo veta proti jejím rozhodnutím a jmenuje jejího generálního ředitele a jeho náměstka.
Každý úkon Agentury učiněný mlčky či výslovně při výkonu jejího opčního práva nebo výlučného práva uzavírat smlouvy o dodávkách může být zúčastněnými stranami předložen Komisi, která o věci rozhodne ve lhůtě jednoho měsíce.
Agentura má právní subjektivitu a je finančně samostatná.
Stanovy Agentury přijme Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise.
Stejným způsobem mohou být stanovy měněny.
Stanovy určí základní kapitál Agentury a způsob jeho upisování. Většina základního kapitálu musí v každém případě náležet Společenství a členským státům. O rozdělení základního kapitálu rozhodují členské státy vzájemnou dohodou.
Stanovy určí způsob obchodního vedení Agentury. Mohou stanovit poplatky za obchody určené k pokrytí výdajů spojených s činností Agentury.
Členské státy Agentuře sdělují nebo zajistí, aby jí byly sdělovány, veškeré informace nezbytné k výkonu jejího opčního práva a jejího výlučného práva uzavírat smlouvy o dodávkách.
Členské státy zaručí Agentuře na svých územích svobodný výkon jejích činností.
Členské státy mohou vytvořit subjekt nebo subjekty, jež budou příslušné ve vztazích s Agenturou zastupovat výrobce a uživatele z mimoevropských území podléhajících jejich pravomoci.
S výhradou článků 58, 62 a 63 je každý producent povinen nabídnout Agentuře rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály, které produkuje na územích členských států, před jejich užitím, převodem nebo uskladněním.
Provádí-li producent několik stupňů zpracování počínaje těžbou rudy a konče výrobou kovu, je pouze povinen nabídnout Agentuře produkt ve stupni zpracování, který si sám zvolí.
Totéž platí pro podniky, mezi nimiž existují vazby, které byly Komisi včas oznámeny a projednány s ní postupem podle článků 43 a 44.
Neuplatní-li Agentura své opční právo k celé produkci nebo její části, je producent oprávněn:
Komise nemůže udělit oprávnění, jestliže příjemci těchto dodávek neposkytují veškeré záruky, že obecné zájmy Společenství budou respektovány, nebo jestliže ustanovení a podmínky těchto smluv jsou v rozporu s cíli této smlouvy.
Případní uživatelé Agentuře pravidelně sdělují své požadavky na dodávky s upřesněním množství, fyzikálních a chemických vlastností, místa původu, použití, dodacích lhůt a cen, které by měly tvořit ustanovení a podmínky dodací smlouvy, jež chtějí uzavřít.
Obdobně sdělují producenti Agentuře nabídky, které jsou schopni učinit, se všemi podrobnostmi nezbytnými k vytvoření svých výrobních programů, zejména s dobou trvání smluv. Doba trvání těchto smluv nesmí přesáhnout deset let, neschválí-li Komise delší dobu trvání.
Agentura informuje všechny případné uživatele o nabídkách a o objemu žádostí, které obdržela, a vyzve je, aby podali své objednávky ve stanovené lhůtě.
Po obdržení těchto objednávek oznámí Agentura podmínky, za kterých je může splnit.
Jestliže Agentura není schopna zcela splnit všechny obdržené objednávky, rozdělí dodávky poměrně podle objednávek, které odpovídají každé z nabídek, s výhradou ustanovení článků 68 a 69.
Nařízení Agentury, které podléhá schválení Komise, stanoví podrobnosti vyrovnání nabídky a poptávky.
Agentura je povinna splnit všechny objednávky, pokud jejich splnění nebrání právní nebo faktické překážky.
Agentura může, dodrží-li požadavky článku 52, požadovat od uživatelů, aby při uzavření smlouvy poskytli přiměřenou zálohu buď jako záruku, nebo k usnadnění vlastních dlouhodobých závazků vůči producentům, které jsou nezbytné ke splnění objednávky.
Rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály získané společnými podniky jsou uživatelům přidělovány v souladu se stanovami nebo smluvními ujednáními, kterými se řídí tyto podniky.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, má Agentura výlučné právo uzavírat dohody nebo smlouvy, jejichž hlavním předmětem jsou dodávky rud, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů pocházejících ze zemí vně Společenství; jedná při tom případně v rámci dohod uzavřených mezi Společenstvím a třetí zemí nebo mezinárodní organizací.
Článek 60 se použije na požadavky uživatelů a na smlouvy uzavřené mezi uživateli a Agenturou o dodávkách rud, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů pocházejících ze zemí vně Společenství.
Agentura však může určit zeměpisný původ dodávek, aby zajistila uživateli podmínky přinejmenším tak výhodné, jako podmínky uvedené v objednávce.
Jestliže Komise na žádost dotyčných uživatelů zjistí, že Agentura není schopna v přiměřené lhůtě splnit zcela nebo zčásti objednané dodávky nebo je schopna je splnit pouze za nekalou cenu, mají uživatelé právo uzavřít přímo smlouvy na dodávky pocházející ze zemí vně Společenství, pokud tyto smlouvy v zásadě odpovídají potřebám vyjádřeným v jejich objednávce.
Toto právo se uděluje na dobu jednoho roku s možností prodloužení, jestliže i nadále trvá stav, který odůvodňuje jeho udělení.
Uživatelé, kteří uplatní právo uvedené v tomto článku, jsou povinni Komisi sdělit navrhované přímé smlouvy. Komise se může ve lhůtě jednoho měsíce vyjádřit proti uzavření takových smluv, jsou-li v rozporu s cíli této smlouvy.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, vyplývají ceny ze střetu nabídky a poptávky za podmínek stanovených v článku 60; použití odporujících vnitrostátních předpisů členských států je nepřípustné.
Ovlivňování cen s cílem zajistit některým uživatelům přednostní postavení v rozporu se zásadou rovného přístupu, vyplývající z této kapitoly, je zakázáno.
Jestliže Agentura zjistí takové jednání, oznámí je Komisi.
Jestliže Komise shledá, že zjištění je odůvodněné, může pro sporné nabídky stanovit ceny v souladu se zásadou rovného přístupu.
Rada může stanovit ceny jednomyslně na návrh Komise.
Jestliže Agentura stanoví na základě článku 60 podmínky, za kterých mohou být objednávky splněny, může navrhnout uživatelům, kteří podali objednávku, vyrovnání cen.
Komise může v mezích rozpočtu Společenství finančně přispívat za podmínek, které sama určí, na průzkum nerostných ložisek na územích členských států.
Komise může členským státům podávat doporučení v oblasti průzkumu a těžby nerostných ložisek.
Členské státy jsou povinny jednou ročně předložit Komisi zprávu o rozvoji průzkumu ložisek, těžby, o předpokládaných zásobách a o provedených nebo navržených investicích do těžby na jejich územích. Tyto zprávy se předkládají Radě se stanoviskem Komise, které se zejména soustředí na činnost členských států vyplývající z doporučení podaného podle předchozího pododstavce.
Jestliže Rada poté, co jí Komise věc předložila, kvalifikovanou většinou shledá, že i přes možnosti těžby, které se jeví dlouhodobě hospodářsky oprávněné, jsou opatření k průzkumu ložisek a zvyšování těžby i nadále znatelně nedostatečná, má se zato, že se dotyčný členský stát vzdal pro sebe i pro své státní příslušníky práva rovného přístupu k jiným zdrojům uvnitř Společenství, a to dokud nedojde k nápravě tohoto stavu.
Komise podá členským státům veškerá vhodná doporučení k daňovým předpisům nebo předpisům horního práva.
Agentura může ze zdrojů, které jsou k dispozici uvnitř nebo vně Společenství, vytvořit obchodní zásoby nezbytné k usnadnění zásobování nebo běžných dodávek Společenství.
Komise může případně rozhodnout o vytvoření bezpečnostních zásob. Způsoby financování těchto zásob schválí Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise.
Jestliže dohoda nebo smlouva mezi členským státem, osobou nebo podnikem na jedné straně a třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země na straně druhé zahrnuje rovněž dodávky produktů spadajících do pravomoci Agentury, je k uzavření nebo k prodloužení takové dohody nebo smlouvy nutný předchozí souhlas Komise, a to v rozsahu, v jakém se dohody nebo smlouvy týkají dodávek těchto produktů.
Komise může z použití ustanovení této kapitoly vyjmout převod, dovoz nebo vývoz malého množství rudy, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů, které je běžně používáno pro výzkum.
Jakýkoli převod, dovoz nebo vývoz uskutečněný na základě tohoto ustanovení musí být oznámen Agentuře.
Ustanovení této kapitoly se nepoužije na závazky, jejichž předmětem je úprava, přepracování nebo opracování rudy, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů, uzavřené mezi:
Zúčastněné osoby nebo podniky jsou však povinny oznámit Agentuře existenci těchto závazků a po podepsání smluv množství materiálů, které je předmětem tohoto pohybu. Komise se může ohradit proti závazkům uvedeným v písmenu b), má-li za to, že přepracování nebo opracování nemůže být provedeno účinně, bezpečně a bez ztrát materiálu ke škodě Společenství.
Materiály, které jsou předmětem těchto závazků, podléhají na územích členských států kontrolním opatřením uvedeným v kapitole VII. Ustanovení kapitoly VIII se však nepoužije na zvláštní štěpné materiály, které jsou předmětem závazků podle písmene c).
Na žádost členského státu nebo Komise může Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně měnit ustanovení této kapitoly, zejména pokud by nepředvídané okolnosti vyvolaly obecný nedostatek. Komise prošetří každou žádost členského státu.
Po uplynutí období sedmi let ode dne vstupu této smlouvy v platnost může Rada potvrdit tato ustanovení jako celek. Jestliže je nepotvrdí, přijme nová ustanovení týkající se předmětu této kapitoly v souladu s postupem podle předchozího pododstavce.