vyhlášené znění

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.

V Římě dne dvacátého pátého března tisíc devět set padesát sedm.

P. H. SPAAK
ADENAUER
PINEAU
Antonio SEGNI
BECH
J. LUNS
J. Ch. SNOY et d’OPPUERS
HALLSTEIN
M. FAURE
Gaetano MARTINO
Lambert SCHAUS
J. LINTHORST HOMAN
PŘÍLOHY

PŘÍLOHA I

Oblasti výzkumu jaderné energie

uvedené v článku 4 Smlouvy

  1. I. Suroviny
    1. 1. Metody průzkumu a těžby ložisek základních surovin (uran, thorium a jiné produkty zvláštní důležitosti pro jadernou energii).
    2. 2. Metody koncentrace a přeměny těchto surovin na technicky čisté sloučeniny.
    3. 3. Metody přeměny těchto technicky čistých sloučenin na sloučeniny a kovy jaderné čistoty.
    4. 4. Metody přeměny a zpracování těchto sloučenin a kovů – jakož i plutonia, uranu 235 nebo 233 čistých nebo obsažených v těchto sloučeninách nebo kovech – v chemickém, keramickém nebo hutním průmyslu na palivové články.
    5. 5. Metody ochrany těchto palivových článků proti vnějším korozním nebo erozním činidlům.
    6. 6. Metody výroby, čištění, zpracování a uchovávání ostatních zvláštních materiálů z oblasti jaderné energie, zejména:
      1. moderátorů jako například těžké vody, jaderně čistého grafitu, berylia a oxidu berylnatého,
      2. a) konstrukčních materiálů jako například zirkonia (bez příměsi hafnia), niobu, lanthanu, titanu, berylia a oxidu berylnatého, karbidů a jiných sloučenin použitelných v oblasti jaderné energie,
      3. b) chladiv jako například helia, organických kapalin, sodíku, slitin sodíku a draslíku, vizmutu, slitin olova a vizmutu.
    1. 7. Metody izotopové separace:
      1. a) uranu,
      2. b) podstatného množství materiálů, které lze použít při výrobě jaderné energie, například lithia 6 a 7, dusíku 15, bóru 10,
      3. c) izotopů používaných v malém množství pro výzkum.
  1. II. Aplikovaná fyzika v oblasti jaderné energie
    1. 1. Aplikovaná teoretická fyzika:
      1. a) nízkoenergetické jaderné reakce, zejména reakce vyvolané neutrony,
      2. b) štěpení,
      3. c) interakce ionizujícího záření a fotonů s hmotou,
      4. d) teorie pevné fáze,
      5. e) výzkum jaderné syntézy, zejména chování ionizované plazmy pod účinkem elektromagnetických sil a termodynamiky extrémně vysokých teplot.
    1. 2. Aplikovaná experimentální fyzika:
      1. a) oblasti stejné jako v bodě 1,
      2. b) výzkum vlastností transuranových prvků důležitých pro jadernou energii.
    1. 3. Výpočet reaktorů:
      1. a) makroskopická neutronová teorie,
      2. b) experimentální neutronová měření: exponenciální a kritická měření,
      3. c) termodynamické výpočty a výpočty materiálových napětí,
      4. d) odpovídající experimentální měření,
      5. e) reaktorová kinetika, problémy kontroly řízení reaktorů a související experimenty,
      6. f) výpočty vztahující se k radiační ochraně a související experimenty.
  1. III. Fyzikální chemie reaktorů
    1. 1. Výzkum změn fyzikální a chemické struktury a výzkum změn technických vlastností různých materiálů v reaktorech působením:
      1. a) tepla,
      2. b) povahy činidel, se kterými jsou v kontaktu,
      3. c) mechanických vlivů.
    1. 2. Výzkum degradace a ostatních jevů způsobených ozářením:
      1. a) u palivových prvků,
      2. b) u konstrukčních prvků a u chladiv,
      3. c) u moderátorů.
    1. 3. Analytická chemie a analytická fyzikální chemie pro studium součástí reaktorů.
    2. 4. Fyzikální chemie homogenních reaktorů: radiochemie, koroze.
  1. IV. Úprava radioaktivních látek
    1. 1. Metody získávání plutonia a uranu 233 z vyhořelého paliva, případné zpětné získání uranu nebo thoria.
    2. 2. Chemie a metalurgie plutonia.
    3. 3. Metody získávání a chemie jiných transuranových prvků.
    4. 4. Metody získávání a chemie využitelných radioizotopů:
      1. a) produktů štěpení,
      2. b) získaných ozářením.
    1. 5. Shromažďování a uchovávání nevyužitelného radioaktivního odpadu.
  1. V. Použití radioizotopů

    Použití radioizotopů jako aktivních prvků a stopovačů:

    1. a) v průmyslu a ve vědě,
    2. b) v lékařství a biologii,
    3. c) v zemědělství.
  1. VI. Výzkum škodlivých účinků záření na živé tvory
    1. 1. Výzkum metod detekce a měření škodlivého záření.
    2. 2. Výzkum vhodné prevence a ochranných opatření a odpovídajících bezpečnostních norem.
    3. 3. Výzkum léčby účinků záření.
  1. VII. Zařízení

    Výzkum metod výroby a zdokonalování speciálního zařízení určeného nejen pro reaktory, ale také pro veškeré výzkumné a průmyslové provozy nezbytné pro uvedený výzkum. Jako příklady mohou být zmíněny:

    1. 1. o strojní zařízení:
      1. a) čerpadla pro zvláštní kapaliny,
      2. b) výměníky tepla,
      3. c) přístroje pro výzkum v jaderné fyzice (například neutronové rychlostní selektory),
      4. d) zařízení pro dálkové ovládání.
    1. 2. Tato elektrická zařízení:
      1. a) přístroje pro detekci a měření záření využité zejména:
        1. - při průzkumu nerostných ložisek,
        2. - ve vědeckém a technickém výzkumu,
        3. - při kontrole reaktorů,
        4. - při ochraně zdraví,
      1. b) zařízení pro řízení reaktorů,
      2. c) urychlovače částic nízkých energií do 10 MeV.
  1. VIII. Hospodářská hlediska výroby energie
    1. 1. Teoretické a experimentální srovnávací studie různých typů reaktorů.
    2. 2. Technickohospodářské studie palivových cyklů.

PŘÍLOHA II

Průmyslové činnosti uvedené v článku 41 smlouvy

  1. 1. Těžba uranových a thoriových rud.
  2. 2. Koncentrování uranových a thoriových rud.
  3. 3. Chemická úprava a rafinace koncentrátů uranových a thoriových rud.
  4. 4. Příprava jaderného paliva ve všech formách.
  5. 5. Výroba jaderných palivových článků.
  6. 6. Výroba fluoridu uranového.
  7. 7. Výroba obohaceného uranu.
  8. 8. Přepracování ozářeného paliva za účelem oddělení všech nebo části obsažených prvků.
  9. 9. Výroba moderátorů pro jaderné reaktory.
  10. 10. Výroba zirkonia bez příměsi hafnia nebo jeho sloučenin.
  11. 11. Jaderné reaktory všech typů a pro všechny způsoby využití.
  12. 12. Zařízení pro průmyslové zpracování radioaktivního odpadu vybudovaná ve spojení s jedním nebo více provozy definovanými v tomto seznamu.
  13. 13. Poloprovozy určené k přípravě výstavby provozů náležejících do činností 3 až 10.

PŘÍLOHA III

Výhody, které mohou být poskytnuty společným podnikům podle článku 48 smlouvy

  1. 1. a) Přiznání povahy veřejné prospěšnosti ve smyslu vnitrostátních právních předpisů pro nabytí nemovitostí, které jsou nezbytné pro zřízení společných podniků.
    1. b) Použití vyvlastňovacího postupu v souladu s vnitrostátními předpisy z důvodů veřejné prospěšnosti za účelem nabytí nemovitostí, nedojde-li ke smíru.
  1. 2. Udělení licence v rozhodčím řízení nebo z moci úřední podle článků 17 až 23.
  2. 3. Osvobození ode všech daní a poplatků v souvislosti se zřízením společných podniků a ze všech poplatků ze zvýšení základního kapitálu.
  3. 4. Osvobození ode všech daní a poplatků z převodů v souvislosti s nabytím nemovitosti a poplatků spojených s přepsáním a registrací.
  4. 5. Osvobození ode všech přímých daní, kterým by jinak společné podniky a jejich majetek, aktiva a příjmy podléhaly.
  5. 6. Osvobození ode všech cel nebo poplatků s rovnocenným účinkem a ode všech dovozních a vývozních zákazů a omezení hospodářské nebo fiskální povahy v souvislosti s:
    1. a) vědeckým a technickým materiálem, s výjimkou stavebního materiálu a materiálu pro administrativní účely,
    2. b) jakoukoli látkou, která byla nebo má být upravena ve společném podniku.
  1. 7. Devizové úlevy podle čl. 182 odst. 6.
  2. 8. Vynětí z omezení vstupu a pobytu státních příslušníků členských států zaměstnaných ve společných podnicích pro jejich manžele, manželky a jimi vyživované rodinné příslušníky.

PŘÍLOHA IV

Seznamy zboží a produktů,

na které se vztahuje kapitola IX o společném jaderném trhu

SEZNAM A1

Uranové rudy o hmotnostním obsahu přírodního uranu vyšším než 5%.

Smolinec o hmotnostním obsahu přírodního uranu vyšším než 5%.

Oxid uranu.

Anorganické sloučeniny přírodního uranu jiné než oxid uranu a fluorid uranový.

Organické sloučeniny přírodního uranu.

Přírodní uran surový nebo zpracovaný.

Slitiny obsahující plutonium.

Organické a anorganické sloučeniny uranu obohacené organickými nebo anorganickými sloučeninami uranu 235.

Organické a anorganické sloučeniny uranu 233. Thorium obohacené uranem 233. Organické a anorganické sloučeniny plutonia.

Uran obohacený plutoniem.

Uran obohacený uranem 235. Slitiny obsahující uran obohacený uranem 235 nebo uranem 233. Plutonium.

Uran 233.

Fluorid uranový.

Monazit.

Thoriové rudy o hmotnostním obsahu thoria vyšším než 20%.

Urano-thorianit o obsahu thoria vyšším než 20%.

Thorium surové nebo zpracované.

Oxid thoria.

Anorganické sloučeniny thoria jiné než oxid thoria.

Organické sloučeniny thoria.

SEZNAM A2

Deuterium a jeho sloučeniny (včetně těžké vody), ve kterých je poměr počtu atomů deuteria k počtu atomů vodíku vyšší než 1:5000.

Těžký parafin, ve kterém je poměr počtu atomů deuteria k počtu atomů vodíku vyšší než 1:5000.

Směsi a roztoky, u nichž je poměr počtu atomů deuteria k počtu atomů vodíku vyšší než 1:5000.

Jaderné reaktory.

Zařízení pro separaci izotopů uranu plynovou difúzí nebo jinými způsoby.

Zařízení pro výrobu deuteria, jeho sloučenin (včetně těžké vody), derivátů, směsí nebo roztoků obsahujících deuterium, ve kterých je poměr počtu atomů deuteria k počtu atomů vodíku vyšší než 1:5000:

  1. — pro elektrolýzu vody;
  2. — pro destilaci vody, zkapalňování vodíku atd.;
  3. — pro izotopovou výměnu mezi sirovodíkem a vodou založené na změně teploty;
  4. — pro ostatní techniky.

Zařízení speciálně určené pro chemickou úpravu radioaktivních materiálů:

  1. — pro zpracování ozářeného paliva:
    1. — chemickými procesy (rozpouštění, srážení, iontová výměna atd.);
    2. — fyzikálními procesy (frakční destilace atd.);
  1. — pro úpravu odpadu;
  2. — pro recyklaci paliva.

Vozidla speciálně vyvinutá pro přepravu vysoce radioaktivních látek:

  1. — otevřené i uzavřené nákladní vagóny pro kolejovou dopravu všech rozchodů;
  2. — nákladní automobily;
  3. — nákladní motorová vozidla;
  4. — přívěsy, polopřívěsy a návěsy a jiná nemotorová vozidla.

Obaly s olověným stíněním na ochranu proti záření pro přepravu nebo skladování radioaktivních látek.

Umělé radioizotopy a jejich anorganické nebo organické sloučeniny.

Dálkové mechanické manipulátory speciálně vyvinuté pro zacházení s vysoce radioaktivními látkami:

  1. — mechanicky ovládaná zařízení, pevná nebo pohyblivá, ale neřiditelná ručně.

Seznam B

Části a komponenty jaderných reaktorů.

Lithiové rudy a koncentráty.

Kovy jaderné čistoty:

  1. — surové beryllium (glucinium);
  2. — surový vizmut;
  3. — surový niob (kolumbium);
  4. — surové zirkonium (bez příměsi hafnia);
  5. — surové lithium;
  6. — surový hliník;
  7. — surový vápník;
  8. — surový hořčík.

Fluorid boritý.

Bezvodá kyselina fluorovodíková.

Fluorid chloritý.

Fluorid bromitý.

Hydroxid lithný.

Fluorid lithný.

Chlorid lithný.

Hydrid lithný.

Uhličitan lithný.

Oxid berylnatý (glucinia) jaderné čistoty.

Žárovzdorné cihly z oxidu berylnatého jaderné čistoty.

Ostatní žárovzdorné výrobky z oxidu berylnatého jaderné čistoty.

Umělý grafit ve formě bloků nebo tyčí o obsahu bóru nižším nebo rovným jedné částici na milion a s mikroskopickým účinným průřezem pro absorpci termálních neutronů nižším nebo rovným 5 milibarnům.

Uměle separované stabilní izotopy.

Elektromagnetické iontové separátory včetně hmotových spektrografů a hmotových spektrometrů.

Reaktorové simulátory (speciální typ analogového počítače).

Mechanické dálkové manipulátory:

  1. — pro ruční ovládání (tzn. pracující jako ruční nástroj).

Čerpadla pro tekuté kovy.

Vysokovakuové vývěvy.

Výměníky tepla určené speciálně pro jaderné elektrárny.

Přístroje pro detekci záření (a odpovídající náhradní díly) jednoho z následujících typů, speciálně vyvinutých nebo upravených pro detekci nebo měření ionizujícího záření, například alfa a beta částic, záření gama, neutronů a protonů:

  1. — Geigerovy trubice a proporcionální ionizační počítače;
  2. — detekční nebo měřicí přístroje s Geiger-Müllerovými trubicemi nebo proporcionálními ionizačními počítači;
  3. — ionizační komory;
  4. — zařízení s ionizačními komorami;
  5. — přístroje pro detekci nebo měření záření pro průzkum nerostných ložisek, kontrolu reaktorů a monitorování vzduchu, vody a půdy;
  6. — trubice pro detekci neutronů používající bór, fluorid boritý, vodík nebo štěpné prvky;
  7. — detekční nebo měřicí přístroje s trubicemi pro detekci neutronů používajícími bór, fluorid boritý, vodík nebo štěpné prvky;
  8. — scintilační krystaly, vestavěné nebo zapouzdřené v kovu (pevné scintilátory);
  9. — detekční nebo měřicí přístroje obsahující tekuté, pevné nebo plynné scintilátory;
  10. — zesilovače speciálně vyvinuté pro jaderná měření, včetně lineárních zesilovačů, předzesilovačů, zesilovačů s rozloženými prvky a amplitudové analyzátory impulzů;
  11. — koincidenční přístroje pro použití s detektory záření;
  12. — elektroskopy a elektrometry včetně dozimetrů (ale s výjimkou přístrojů určených k výuce, jednoduchých elektroskopů s kovovým listy, dozimetrů speciálně určených pro použití u lékařských rentgenových přístrojů a elektrostatických měřicích přístrojů);
  13. — přístroje schopné měřit proud menší než jeden pikoampér;
  14. — fotonásobiče s citlivostí fotokatody nejméně 10 mikroampérů na jeden lumen a průměrným faktorem zesílení vyšším než 105 a všechny ostatní elektrické násobiče aktivované kladnými ionty;
  15. — měřicí stupnice a elektronické integrátory pro detekci záření.

Cyklotrony, „Van de Graaf“ nebo „Cockroft a Walton“ elektrostatické generátory, lineární urychlovače a jiná zařízení schopná předávat částicím energii vyšší než 1 milion elektronvoltů.

Magnety speciálně vyvinuté a zkonstruované pro výše uvedené stroje a zařízení (cyklotrony atd.).

Urychlovací trubice a fokusační trubice pro hmotové spektrometry a hmotové spektrografy.

Intenzivní elektronické zdroje kladných iontů určené k použití v urychlovačích částic, hmotových spektrometrech a jiných obdobných přístrojích.

Sklo pro ochranu proti radiaci:

  1. — lité nebo válcované sklo (včetně vyztuženého nebo plátovaného skla) jednoduše broušené nebo leštěné dále neopracované, ve čtvercových nebo obdélníkových plátech nebo listech;
  2. — lité nebo válcované sklo (broušené, leštěné nebo prosté) jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru, ohýbané nebo jinak zpracované (se zabroušenými hranami, s rytím atd.);
  3. — tvrzené nebo vrstvené bezpečnostní sklo i zpracované.

Ochranné oděvy proti ozáření nebo radioaktivnímu zamoření vyrobené z:

  1. — umělé hmoty;
  2. — pryže;
  3. — potahovaných nebo impregnovaných tkanin:
  4. — pro muže,
  5. — pro ženy.

Difenyl (jedná-li se o aromatický uhlovodík C6H5C6H5).

Trifenyl.

PŘÍLOHA V

Úvodní program výzkumu a vzdělávání uvedený v článku 215 smlouvy

  1. I. Program Společného střediska
    1. 1.
      1. 1. Laboratoře, vybavení a infrastruktura

        Společné středisko bude zahrnovat:

        1. a) obecné chemické, fyzikální, elektronické a metalurgické laboratoře;
        2. b) speciální laboratoře pro následující činnosti:
          1. — jaderná syntéza;
          2. — separace izotopů jiných než uran 235(tato laboratoř bude vybavena elektromagnetickým separátorem s vysokou rozlišovací schopností);
          3. — prototypy přístrojů pro průzkum ložisek;
          4. — mineralogie;
          5. — radiobiologie;
        1. c) centrum pro metrologické standardy v oblasti jaderné energie pro izotopové analýzy a absolutní měření záření a absorpce neutronů, který bude vybaven vlastním výzkumným reaktorem;
      1. 2. Dokumentace, informace a vzdělávání

        Společné středisko bude dbát o širokou výměnu informací, zejména v následujících oblastech:

        1. — základní suroviny: metody průzkumu, těžby, koncentrování, přeměny, zpracování atd.;
        2. — aplikovaná fyzika v oblasti jaderné energie;
        3. — fyzikální chemie reaktorů;
        4. — zpracování radioaktivních materiálů;
        5. — aplikace radioizotopů.

        Středisko bude organizovat specializované kursy, které se zaměří zejména na vzdělávání odborníků na průzkum ložisek a aplikaci radioizotopů.

        Oddělení pro dokumentaci a výzkum v oblasti ochrany zdraví uvedené v článku 39 bude soustřeďovat dokumentaci a nezbytné informace.

      1. 3. Prototypy reaktorů

        Po vstupu Smlouvy v platnost bude zřízena skupina odborníků. Po porovnání vnitrostátních programů dá Komisi co nejdříve vhodná doporučení týkající se výběru, který má být v této oblasti učiněn, a podrobnosti provedení.

        Zamýšlí se vybudování tří nebo čtyř prototypů s nízkým výkonem a podíl, například formou dodávek paliva a moderátorů, na třech výkonových reaktorech.

      1. 4. Reaktory s vysokým tokem neutronů

        Středisko musí co nejdříve disponovat reaktorem s vysokým tokem rychlých neutronů pro testování materiálů ozařováním.

        Po vstupu této Smlouvy v platnost bude zahájen přípravný výzkum.

        Reaktor s vysokým tokem rychlých neutronů bude vybaven rozsáhlými experimentálními prostory a vhodnými provozními laboratořemi.

  1. II. Výzkum prováděný na základě smluv mimo Středisko

    Významná část výzkumu bude prováděna na základě smluv mimo Společné středisko v souladu s článkem 10. Smlouvy o výzkumu mohou mít následující podobu:

    1. 1. Výzkumy doplňující činnost Společného střediska budou prováděny v oblasti jaderné syntézy, separace izotopů jiných než uran 235, chemie, fyziky, elektroniky, metalurgie a radiobiologie.
    2. 2. Před uvedením plánovaného reaktoru pro testování materiálů do provozu si může Středisko pronajmout pro zkušební účely reaktory s vysokým tokem neutronů v členských státech.
    3. 3. Středisko může využít specializovaná zařízení společných podniků, které mají být vytvořeny podle kapitoly V, a smlouvou je pověřit obecným vědeckým výzkumem.

    Rozčlenění výdajů nezbytných k provádění programu výzkumu a vzdělávání podle hlavních položek

    (v milionech zúčtovacích jednotek)

    PŘÍLOHA V Úvodní program výzkumu a vzdělávání uvedený v článku 215 smlouvy Rozčlenění výdajů nezbytných k provádění programu výzkumu a vzdělávání podle hlavních položek
    VYBAVENÍPROVOZ1VYBAVENÍ a/nebo PROVOZCELKEM
    I. SPOLEČNÉ STŘEDISKO
    1. Laboratoře, vybavení a infrastruktura
    a) Obecné chemické, fyzikální, elektronické a metalurgické laboratoře12
    3,5
    b) Speciální laboratoře:1. rok1,3
    jaderná syntéza22. rok4,3
    separace izotopů (s výjimkou uranu 235)13. rok6,5
    4. rok7,4
    35. rok8,5
    průzkum ložisek a mineralogie2866
    8
    c) Centrum pro metrologické standardy v oblasti jaderné energie
    8,5
    38
    1
    1. rok0,6
    d) Ostatní vybavení Společného střediska a jeho oddělení8
    e) Infrastruktura2. rok1,6
    3. rok1,6
    4. rok1,6
    2. Dokumentace, informace a vzdělávání5. rok1,659,32
    760
    3. Prototypy reaktorů151. rok0,734,4
    Skupina odborníků pro výběr prototypů
    Program6
    4. Reaktory s vysokým tokem neutronů34. rok5,2
    245. rok5,2
    Reaktor10,425
    Laboratoř7,5
    Údržba a výměna vybavení
    II. VÝZKUM PROVÁDĚNÝ NA ZÁKLADĚ SMLUV MIMO STŘEDISKO1
    3,1
    1. Doplňkový výzkum k činnosti Střediska
    a) Chemie, fyzika, elektronika, metalurgie6446,6
    46,6
    b) Jaderná syntéza
    c) Separace izotopů (s výjimkou uranu 235)
    d) Radiobiologie
    2. Pronájem reaktorů s vysokým tokem neutronů v členských státech
    3. Výzkum prováděný ve společných podnicích
    CELKEM215

Protokol o používání Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii na

mimoevropské části Nizozemského království

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

PŘEJÍCE SI při podpisu Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii upřesnit dosah ustanovení článku 198 Smlouvy vůči Nizozemskému království,

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují k této smlouvě:

Vláda Nizozemského království je na základě ústavního uspořádání království stanoveného Statutem ze dne 29. prosince 1954 oprávněna odchylně od článku 198 ratifikovat Smlouvu buď pro Nizozemské království jako celek, nebo pro království v Evropě a Nizozemskou Novou Guineu. V případě, že ratifikace bude omezena na evropskou část království a Nizozemskou Novou Guineu, může vláda Nizozemského království formou oznámení vládě Italské republiky, u níž jsou uloženy ratifikační listiny, kdykoli prohlásit, že se tato smlouva vztahuje též na Surinam nebo Nizozemské Antily nebo na Surinam i Nizozemské Antily.

V Římě dne dvacátého pátého března roku tisíc devět set padesát sedm.
P. H. SPAAK
ADENAUER
PINEAU
Antonio SEGNI
BECH
J. LUNS
J. CH. SNOY et d’ OPPUERS
HALLSTEIN
M. FAURE
Gaetano MARTINO
Lambert SCHAUS
J. LINTHORST HOMAN

Protokol o statutu Soudního dvora Evropského společenství pro atomovou energii

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY SMLOUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII,

PŘEJÍCE SI stanovit statut Soudního dvora podle článku 160 Smlouvy,

JMENOVALY za tím účelem své zplnomocněné zástupce:

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ:

baron J. CH. SNOY et d´OPPUERS,

generální tajemník ministerstva hospodářství, předseda belgické delegace na mezivládní konferenci;

ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO:

profesor doktor Carl Friedrich OPHÜLS,

velvyslanec Spolkové republiky Německo, předseda německé delegace na mezivládní konferenci;

ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY:

pan Robert MARJOLIN,

profesor právnické fakulty, místopředseda francouzské delegace na mezivládní konferenci;

ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY:

pan V. BADINI CONFALONIERI,

státní podtajemník ministerstva zahraničních věcí, předseda italské delegace na mezivládní konferenci;

ZA JEJÍ KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODKYNI LUCEMBURSKA:

pan Lambert SCHAUS,

velvyslanec Lucemburského velkovévodství, předseda lucemburské delegace na mezivládní konferenci;

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA:

pan J. LINTHORST HOMAN,

předseda nizozemské delegace na mezivládní konferenci;

KTEŘÍ SE po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, DOHODLI na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

OdkazČlánek 1

Soudní dvůr zřízený článkem 3 Smlouvy se ustaví a vykonává své funkce v souladu s ustanoveními Smlouvy a tohoto statutu.

POSTAVENÍ SOUDCŮ A GENERÁLNÍCH ADVOKÁTŮHLAVA I

OdkazČlánek 2

Každý soudce je povinen před nastoupením do své funkce složit na veřejném zasedání slib, že bude vykonávat svou funkci zcela nestranně a svědomitě a že bude zachovávat tajnost porad Soudního dvora.

OdkazČlánek 3

Soudci jsou vyňati z pravomoci soudů. Pokud jde o úkony spojené s výkonem jejich funkce včetně ústních a písemných projevů, jsou vyňati z pravomoci soudů i po skončení své funkce.

Soudní dvůr může rozhodnutím přijatým v plénu této imunity zbavit.

Je-li po zbavení imunity zahájeno proti některému soudci trestní řízení, může být tento soudce v každém členském státě postaven pouze před takový soud, který je příslušný k trestnímu řízení proti soudcům nejvyšších soudních instancí v tomto členském státě.

OdkazČlánek 4

Soudci nesmí vykonávat žádnou politickou nebo správní funkci.

Neudělí-li Rada mimořádně výjimku z tohoto pravidla, nesmějí během funkčního období vykonávat žádnou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.

Při svém nástupu se slavnostně zavazují během výkonu své funkce i po jeho ukončení zachovávat povinnosti vyplývající z jejich funkce, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.

V případě pochybnosti rozhoduje Soudní dvůr.

OdkazČlánek 5

Funkce soudce zaniká kromě pravidelných obměn a smrti odstoupením.

V případě odstoupení soudce se dopis o odstoupení zasílá předsedovi Soudního dvora s tím, aby jej předložil předsedovi Rady. Jeho uvědoměním se místo uvolňuje. Mimo případy, na které se použije článek 6, zastává každý soudce svoji funkci, dokud se jí neujme jeho nástupce.

OdkazČlánek 6

Soudce může být zbaven funkce nebo mu může být odňat nárok na důchod nebo jej nahrazující požitky pouze tehdy, nesplňuje-li nadále podle jednomyslného názoru soudců a generálních advokátů Soudního dvora požadované podmínky nebo neplní-li nadále povinnosti vyplývající ze své funkce. Dotyčný soudce se těchto jednání neúčastní.

Tajemník Soudního dvora sdělí rozhodnutí Soudního dvora předsedům Shromáždění a Komise a oznámí je předsedovi Rady.

V případě rozhodnutí o zbavení některého soudce jeho funkce se místo uvolňuje oznámením tohoto rozhodnutí předsedovi Rady.

OdkazČlánek 7

Skončí-li výkon funkce soudce před uplynutím jeho funkčního období, je nahrazen na zbývající část funkčního období.

ORGANIZACEHLAVA II

OdkazČlánek 9

Tajemník Soudního dvora skládá před Soudním dvorem slib, že bude vykonávat svou funkci zcela nestranně a svědomitě a že bude zachovávat tajnost porad Soudního dvora.

OdkazČlánek 10

Soudní dvůr zajistí zastupování tajemníka v případě překážky jeho účasti.

OdkazČlánek 11

Soudnímu dvoru jsou přiděleni úředníci a jiní zaměstnanci, aby zajistili jeho chod. Jsou podřízeni tajemníkovi Soudního dvora pod dohledem předsedy.

OdkazČlánek 12

Na návrh Soudního dvora může Rada jednomyslně rozhodnout o jmenování pomocných zpravodajů a upravit jejich postavení. Pomocní zpravodajové mohou být za podmínek stanovených jednacím řádem povoláni k účasti na přípravném šetření ke věcem předloženým Soudnímu dvoru a ke spolupráci se soudcem zpravodajem.

Pomocné zpravodaje jmenuje Rada z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a mají požadovanou právnickou kvalifikaci. Před Soudním dvorem skládají slib, že budou svou funkci vykonávat zcela nestranně a svědomitě a že budou zachovávat tajnost porad Soudního dvora.

OdkazČlánek 13

Soudci, generální advokáti a tajemník musí mít bydliště v místě sídla Soudního dvora.

OdkazČlánek 14

Soudní dvůr vykonává svou činnost nepřetržitě. Trvání soudních prázdnin stanoví Soudní dvůr s ohledem na své úřední potřeby.

OdkazČlánek 15

Soudní dvůr může platně rozhodovat jen v lichém počtu soudců. Rozhodnutí pléna Soudního dvora jsou platná, pokud je přítomno pět soudců.

Rozhodnutí senátů jsou platná, jen jsou-li přijata třemi soudci; v případě překážky účasti jednoho soudce senátu může být za podmínek stanovených jednacím řádem povolán soudce, který je členem jiného senátu.

OdkazČlánek 16

Soudci a generální advokáti se nemohou účastnit rozhodování v žádné věci, ve které dříve vystupovali jako zmocněnci, poradci nebo advokáti jedné ze stran nebo o níž byli povoláni rozhodnout jako členové soudu či vyšetřovací komise nebo v jakémkoli jiném postavení.

Jestliže má soudce nebo generální advokát ze zvláštního důvodu za to, že se nemůže účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, sdělí to předsedovi. V případě, že se předseda domnívá, že se některý soudce nebo generální advokát nemá ze zvláštního důvodu účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, upozorní na to dotyčného.

V případě obtíží při použití tohoto článku rozhoduje Soudní dvůr.

Strana se nemůže dovolávat státní příslušnosti soudce nebo skutečnosti, že soudce její státní příslušnosti není členem Soudního dvora nebo některého senátu, za tím účelem, aby žádala změnu složení Soudního dvora nebo některého senátu.

ŘÍZENÍHLAVA III

OdkazČlánek 17

Státy a orgány Společenství zastupuje před Soudním dvorem zmocněnec, který je jmenován pro jednotlivou věc; zmocněnci může být nápomocen poradce nebo advokát zapsaný v seznamu advokátů některého členského státu.

Jiné strany musí být zastoupeny advokátem zapsaným v seznamu advokátů některého členského státu.

Zmocněnci, poradci a advokáti vystupující před Soudním dvorem požívají práv a záruk nezbytných k nezávislému výkonu svých úkolů za podmínek, které určí jednací řád.

Soudní dvůr má vůči poradcům a advokátům, kteří před ním vystupují, pravomoci obvykle přiznávané soudům, a to za podmínek, které určí jednací řád.

Vysokoškolští učitelé, kteří jsou státními příslušníky členských států, jejichž právní řád jim přiznává právo vystupovat před soudy, požívají u Soudního dvora práv, která tento článek přiznává advokátům.

OdkazČlánek 18

Řízení před Soudním dvorem má dvě části: písemnou a ústní.

Písemná část řízení zahrnuje doručení žalob, písemných podání, žalobních odpovědí a vyjádření a případně replik, jakož i veškerých podpůrných listin a dokladů nebo jejich ověřených opisů stranám a orgánům Společenství, jejichž rozhodnutí je předmětem sporu.

Doručení zajistí tajemník v pořadí a ve lhůtách stanovených jednacím řádem.

Ústní část řízení zahrnuje přednesení zprávy soudce zpravodaje, slyšení zmocněnců, poradců a advokátů, jakož i návrhu rozhodnutí generálního advokáta a podle potřeby i výslech svědků a znalců.

OdkazČlánek 19

Žaloba k Soudnímu dvoru se podává prostřednictvím tajemníka. Musí obsahovat jméno a bydliště nebo sídlo žalobce, postavení podepsaného, označení strany, proti níž se žaloba podává, předmět sporu, návrh rozhodnutí a stručný popis žalobních důvodů.

K žalobě musí být v případě potřeby přiložen akt, jehož zrušení se požaduje, nebo v případě uvedeném v článku 148 Smlouvy doklad o datu výzvy zmíněné v tomto článku. Jestliže tyto písemnosti nebyly k žalobě připojeny, vyzve tajemník žalobce, aby jej v přiměřené lhůtě dodal, přičemž žaloba nesmí být odmítnuta proto, že tato vada byla odstraněna teprve po uplynutí lhůty stanovené pro podání žaloby.

OdkazČlánek 20

V případech podle článku 18 Smlouvy se odvolání podává k Soudnímu dvoru prostřednictvím tajemníka. Musí obsahovat jméno a bydliště nebo sídlo žalujícího, postavení podepsaného, označení rozhodnutí, proti němuž se odvolání podává, označení sporných stran, předmět sporu, návrh rozhodnutí a stručný popis žalobních důvodů.

K odvolání musí být připojen ověřený opis napadeného rozhodnutí Rozhodčího výboru.

Zamítne-li Soudní dvůr odvolání, nabývá rozhodnutí Rozhodčího výboru právní moci.

Zruší-li Soudní dvůr rozhodnutí Rozhodčího výboru, může být řízení před Rozhodčím výborem na návrh některé ze stran znovu zahájeno. Rozhodčí výbor je přitom vázán právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí Soudního dvora.

OdkazČlánek 21

V případech uvedených v článku 150 Smlouvy oznámí příslušný vnitrostátní soud Soudnímu dvoru své rozhodnutí, jímž bylo řízení přerušeno a věc předložena Soudnímu dvoru. Toto rozhodnutí pak oznámí tajemník Soudního dvora zúčastněným stranám, členským státům a Komisi, a je-li předmětem sporu platnost nebo výklad aktu Rady, také Radě.

Do dvou měsíců od tohoto posledního oznámení mají strany, členské státy, Komise a podle okolností i Rada právo předložit Soudnímu dvoru písemná podání nebo prohlášení.

OdkazČlánek 22

Soudní dvůr může vyzvat strany, aby předložily veškeré dokumenty a poskytly veškeré informace, které pokládá za žádoucí. V případě odmítnutí to Soudní dvůr vezme na vědomí.

Soudní dvůr může rovněž požádat členské státy a orgány Společenství, které nejsou stranami sporu, o veškeré údaje, jež považuje za nezbytné pro účely řízení.

OdkazČlánek 23

Soudní dvůr může kdykoli pověřit kteroukoli osobu, sdružení osob, úřad, komisi nebo orgán podle své volby vypracováním odborného posudku.

OdkazČlánek 24

Výslech svědků se provádí za podmínek, které stanoví jednací řád.

OdkazČlánek 25

Vůči svědkům, kteří odpírají plnit svědeckou povinnost, vykonává Soudní dvůr pravomoci soudům obvykle přiznávané a může ukládat peněžité tresty za podmínek, které stanoví jednací řád.

OdkazČlánek 26

Svědci a znalci mohou být vyslechnuti pod přísahou ve formě, kterou stanoví jednací řád, anebo způsobem, který stanoví právní řád domovského státu svědka nebo znalce.

OdkazČlánek 27

Soudní dvůr může přikázat, aby byl svědek nebo znalec vyslechnut soudním orgánem v místě svého bydliště.

Tento příkaz se zašle k provedení příslušnému soudnímu orgánu způsobem, který stanoví jednací řád. Písemnosti, které byly získány na základě tohoto dožádání, se vracejí Soudnímu dvoru stejným způsobem.

Soudní dvůr nese náklady, pokud je případně nepřenese na strany.

OdkazČlánek 28

Každý členský stát posuzuje porušení přísahy svědky nebo znalci jako obdobný trestný čin spáchaný před svým vnitrostátním soudem v občanskoprávním řízení. Na základě oznámení Soudního dvora stíhá pachatele tohoto činu před příslušným vnitrostátním soudem.

OdkazČlánek 29

Jednání je veřejné, nerozhodne-li Soudní dvůr z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.

OdkazČlánek 30

V průběhu jednání může Soudní dvůr vyslýchat znalce, svědky i samotné strany. Za strany však mohou ústně jednat pouze jejich zástupci.

OdkazČlánek 31

O každém jednání se sepisuje protokol, který podepisují předseda a tajemník.

OdkazČlánek 32

Pořad jednání stanoví předseda.

OdkazČlánek 33

Porady Soudního dvora jsou a zůstanou tajné.

OdkazČlánek 34

Rozsudky musí být odůvodněny. Uvádějí se v nich jména soudců, kteří se účastnili rozhodování.

OdkazČlánek 35

Rozsudky podepisují předseda a tajemník. Vyhlašují se ve veřejném zasedání.

OdkazČlánek 36

Soudní dvůr rozhoduje o nákladech řízení.

OdkazČlánek 37

Předseda Soudního dvora může ve zkráceném řízení, které se v nezbytném rozsahu může odchylovat od určitých pravidel obsažených v tomto statutu a které bude upraveno jednacím řádem, rozhodnout o návrzích na odklad uplatnění napadeného aktu podle článku 157 Smlouvy, na nařízení předběžných opatření podle článku 158 nebo na zastavení výkonu rozhodnutí podle čl. 164 třetího pododstavce.

Není-li předseda přítomen, zastoupí jej jiný soudce za podmínek stanovených jednacím řádem.

Rozhodnutí vydané předsedou nebo jeho zástupcem má pouze předběžnou povahu a nepředjímá rozhodnutí Soudního dvora ve věci samé.

OdkazČlánek 38

Členské státy a orgány Společenství mohou ve sporech předložených Soudnímu dvoru přistoupit k řízení.

Totéž právo má každá jiná osoba, která prokáže zájem na rozhodnutí sporu předloženého Soudnímu dvoru s výjimkou sporů mezi členskými státy, sporů mezi orgány Společenství nebo sporů mezi členskými státy a orgány Společenství.

Návrhy obsažené v žádosti o přistoupení k řízení se omezí na podporu návrhů jedné ze stran sporu.

OdkazČlánek 39

Jestliže žalovaná strana nepodá písemná vyjádření, ačkoli byla řádně vyrozuměna, bude proti ní vydán rozsudek pro zmeškání. Proti rozsudku se lze odvolat ve lhůtě jednoho měsíce po jeho oznámení. Nerozhodne-li Soudní dvůr jinak, nemá odvolání odkladný účinek na výkon rozsudku pro zmeškání.

OdkazČlánek 40

Členské státy, orgány Společenství a ostatní fyzické nebo právnické osoby mohou v případech a za podmínek, které budou stanoveny jednacím řádem, vznést námitky třetí osoby proti rozsudkům, jestliže se tyto rozsudky týkají jejich práv a jestliže byly vydány bez jejich účasti.

OdkazČlánek 41

V případě pochybností o smyslu a dosahu některého rozsudku je Soudní dvůr příslušný podat jeho výklad na žádost kterékoli strany nebo orgánu Společenství, jestliže prokážou, že mají na věci oprávněný zájem.

OdkazČlánek 42

Obnovu řízení lze u Soudního dvora žádat jen z toho důvodu, že byly zjištěny nové rozhodné skutečnosti, které před vynesením rozsudku nebyly známy Soudnímu dvoru ani straně, která o obnovu žádá.

Obnovené řízení se zahajuje rozhodnutím Soudního dvora, které výslovně uvádí existenci nové skutečnosti, přiznává jí význam odůvodňující obnovení řízení a prohlašuje proto žádost za přípustnou.

Žádost o obnovu řízení není přípustná po uplynutí lhůty deseti let od vydání rozsudku.

OdkazČlánek 43

Jednací řád stanoví mimořádné lhůty z důvodu vzdálenosti.

Zánik nároku pro zmeškání lhůty nelze namítat, jestliže dotyčná strana prokáže působení náhody nebo vyšší moci.

OdkazČlánek 44

Nároky vůči Společenství z mimosmluvní odpovědnosti se promlčují za pět let ode dne, kdy nastala skutečnost, na níž se zakládají. Promlčení se přerušuje buď podáním žaloby u Soudního dvora, nebo předběžnou žádostí, kterou poškozený předloží příslušnému orgánu Společenství. V naposledy uvedeném případě musí být žaloba podána ve lhůtě dvou měsíců stanovené v článku 146; podle okolností se použije čl. 148 druhý pododstavec.

OdkazČlánek 45

Jednací řád Soudního dvora přijatý podle článku 160 Smlouvy obsahuje kromě ustanovení určených tímto statutem též veškerá další ustanovení nezbytná k jeho provádění a případnému doplňování.

OdkazČlánek 46

Rada může jednomyslným rozhodnutím provádět v ustanoveních tohoto statutu doplňující změny, které mohou být nutné vzhledem k opatřením, jež Rada učiní podle čl. 137 čtvrtého pododstavce Smlouvy.

OdkazČlánek 47

Předseda Rady ihned po složení slibu určí losem soudce a generální advokáty, jejichž místa budou znovu obsazena na konci prvního tříletého období v souladu s čl. 139 druhým a třetím pododstavcem Smlouvy.