vyhlášené znění

Protokol č. 2

o Faerských ostrovech

OdkazČlánek 1

Dokud dánská vláda neučiní prohlášení uvedená v článcích 25, 26 a 27 aktu o přistoupení, nejdéle však do 31. prosince 1975, není vyžadována žádná změna celního režimu vztahujícího se ke dni přistoupení na dovoz zboží, které pochází nebo je dováženo z Faerských ostrovů do jiných oblastí Dánska.

Zboží dovážené z Faerských ostrovů do jiných oblastí Dánska za využití uvedeného režimu nelze považovat za zboží ve volném oběhu v tomto státě ve smyslu článku 10 Smlouvy o EHS, pokud je zpětně vyvezeno do jiného členského státu.

OdkazČlánek 2

Učiní-li dánská vláda prohlášení uvedená v článku 1, vztahují se ustanovení aktu o přistoupení na Faerské ostrovy, přičemž se přihlíží k následujícím ustanovením:

  1. – dovoz na Faerské ostrovy podléhá clům, která by byla ukládána, kdyby smlouva a rozhodnutí o přistoupení byly používány od 1. ledna 1973;
  2. – orgány Společenství budou v rámci společné organizace trhu s produkty rybolovu hledat řešení odpovídající zvláštním problémům Faerských ostrovů;
  3. – úřady Faerských ostrovů mohou zachovat za dohledu Společenství vhodná opatření pro zajištění zásobování obyvatelstva Faerských ostrovů mlékem za přiměřené ceny.
OdkazČlánek 3

Pokud během období uvedeného v článku 1 informuje dánská vláda Radu na základě usnesení přijatého místní vládou Faerských ostrovů, že nemůže učinit prohlášení uvedené v článku 1, posoudí Rada na žádost dánské vlády vzniklou situaci. Na návrh Komise Rada rozhodne o opatřeních potřebných k řešení problémů, které by z této situace mohly vzniknout pro Společenství, a zejména pro Dánsko a Faerské ostrovy.

OdkazČlánek 4

Dánští státní příslušníci s bydlištěm na Faerských ostrovech jsou považováni za státní příslušníky členského státu ve smyslu původních smluv až ode dne, k němuž se tyto původní smlouvy začnou na tyto ostrovy vztahovat.

OdkazČlánek 5

Prohlášení uvedená v článku 1 musí být učiněna současně a mohou tedy vést pouze k současnému použití původních smluv na Faerské ostrovy.

Protokol č. 3

o britských Normanských ostrovech a o ostrovu Man

OdkazČlánek 1
  1. 1. Právní úprava Společenství v oblasti cel a množstevních omezení, zejména úprava uvedená v aktu o přistoupení, se vztahuje na britské Normanské ostrovy a ostrov Man za stejných podmínek jako na Spojené království. Zejména cla a poplatky s rovnocenným účinkem mezi těmito územími a Společenstvím v původním složení a mezi těmito územími a novými členskými státy jsou postupně snižovány podle časového rozvrhu uvedeného v článcích 32 a 36 aktu o přistoupení. Společný celní sazebník a sjednocený sazebník ESUO jsou použitelné postupně podle časového rozvrhu uvedeného v článcích 39 a 59 aktu o přistoupení a s přihlédnutím k článkům 109, 110 a 119 tohoto aktu.
  2. 2. U zemědělských produktů a produktů vzniklých jejich zpracováním, na něž se vztahuje zvláštní obchodní režim, se použijí vůči třetím zemím poplatky a další opatření při dovozu stanovená právními předpisy Společenství a použitelná Spojeným královstvím.

    Stejně tak jsou použitelné právní předpisy Společenství, zejména ty, jež jsou uvedeny v aktu o přistoupení, které jsou nezbytné k zajištění volného pohybu zboží a k dodržování obvyklých podmínek hospodářské soutěže při obchodu s těmito produkty.

    Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou určí podmínky, za nichž se předchozí pododstavce použijí na těchto územích.

OdkazČlánek 2

Práva, jichž ve Spojeném království požívají státní příslušníci těchto území, nejsou aktem o přistoupení dotčena. Nemohou však využívat ustanovení Společenství týkajících se volného pohybu osob a služeb.

OdkazČlánek 3

Ustanovení Smlouvy o ESAE, která se vztahují na osoby nebo podniky ve smyslu článku 196 zmíněné smlouvy, se na tyto osoby či podniky vztahují za předpokladu, že mají bydliště nebo jsou usazeny na uvedených územích.

OdkazČlánek 4

Úřady těchto území zacházejí se všemi fyzickými nebo právnickými osobami Společenství stejně.

OdkazČlánek 5

Pokud by během používání právní úpravy stanovené tímto protokolem vyvstaly na kterékoli straně obtíže ve vztazích mezi Společenstvím a těmito územími, navrhne Komise neprodleně Radě vhodná opatření k nápravě, včetně podmínek a způsobu jejich provedení.

Rada rozhodne kvalifikovanou většinou ve lhůtě jednoho měsíce.

OdkazČlánek 6

Ve smyslu tohoto protokolu se za státního příslušníka britských Normanských ostrovů nebo ostrova Man považuje kterýkoli občan Spojeného království a jeho kolonií, který této státní příslušnosti nabyl na základě skutečnosti, že se on sám nebo jeden z jeho rodičů nebo prarodičů narodil nebo byl osvojen, naturalizován nebo zapsán do matriky na jednom z uvedených ostrovů; není však považován za státního příslušníka uvedených území, pokud se on sám nebo jeden z jeho rodičů nebo prarodičů narodil nebo byl osvojen, naturalizován nebo zapsán do matriky ve Spojeném království. Rovněž se za státního příslušníka těchto území nepovažuje, pokud měl někdy obvyklý pobyt ve Spojeném království po dobu pěti let.

Správní opatření nezbytná pro určení uvedených osob budou oznámena Komisi.

Protokol č. 4

o Grónsku

OdkazČlánek 1

Dánsko je oprávněno zachovat vnitrostátní právní předpisy, podle nichž se vyžaduje pobyt v Grónsku po dobu šesti měsíců, aby bylo možné získat oprávnění pro přístup k některým obchodním činnostem v této oblasti.

Rada může postupem podle článku 57 Smlouvy o EHS rozhodnout o liberalizaci tohoto systému.

OdkazČlánek 2

Orgány Společenství budou v rámci společné organizace trhu s produkty rybolovu usilovat o řešení odpovídající zvláštním problémům Grónska.

Protokol č. 5

o Svalbardu

Protokol č. 6

o některých množstevních omezeních týkajících se Irska

  1. I. IRSKO
    1. 1. Množstevní omezení dovozů platná v Irsku, která se vztahují na níže uvedené zboží, jsou postupně odstraňována otevřením dále uvedených celkových kvót:
      Protokol č. 2 o Faerských ostrovech Protokol č. 3 o britských Normanských ostrovech a o ostrovu Man Protokol č. 4 o Grónsku Protokol č. 5 o Svalbardu Protokol č. 6 o některých množstevních omezeních týkajících se Irska
      ObdobíPunčochy 1 Č. ex 60.03 a ex 60.04 podle SCSPružiny pro motorová vozidla 2 Č. ex 73.35 podle SCSSvíčky do zapalování a jejich kovové součásti a oddělené díly Č. ex 85.08 D podle SCSKartáče a košťata o hodnotě 1,50 £ nebo více za tucet Č. ex 96.01 a ex 96.02 podle SCSKartáče a košťata o hodnotě méně než 1,50 £ za tucet Č. ex 96.01 a ex 96.02 podle SCS
      páry£jednotkykusykusy
      Od 1. ledna 1973 do 30. června 19732 000 00050 000300 000130 000600 000
      Od 1. července 1973 do 30. června 19745 000 000150 000900 000460 0001 600 000
      Od 1. července 1974 do 30. června 19756 000 000200 0001 250 000660 0002 200 000
    2. 1 Kvóta se vztahuje na punčochy a punčochové kalhoty, kromě podkolenek, vyrobené úplně nebo převážně z hedvábí nebo ze syntetických či umělých textilních vláken, přičemž jejich hodnota nepřesahuje £ 2,50 za tucet párů.
    3. 2 Kvóta se vztahuje na pružiny a listy pružin z válcovaného železa či oceli, určené pro motorová vozidla.
    4. Tato omezení se zrušují ke dni 1. července 1975.

    1. 2. Irsko je oprávněno zachovávat vůči zemím jiným, než je Spojené království, kvótu na dovoz superfosfátů položky 31.03 A I společného celního sazebníku. Podkladem pro stanovení objemu této kvóty je irská produkce v roce 1970:
      1. 3 % objemu této produkce v roce 1973,
      2. 6 % objemu této produkce v roce 1974,
      3. polovina 8 % objemu této produkce v prvním pololetí roku 1975.

      Tato kvóta se zrušuje ke dni 1. července 1975.

    1. 3. Irsko je oprávněno zachovávat až do 1. července 1975 množstevní omezení vývozu níže uvedeného zboží určeného do jiných členských států:
      Protokol č. 2 o Faerských ostrovech Protokol č. 3 o britských Normanských ostrovech a o ostrovu Man Protokol č. 4 o Grónsku Protokol č. 5 o Svalbardu Protokol č. 6 o některých množstevních omezeních týkajících se Irska
      Číslo společného celního sazebníkuPopis zboží
      ex 41.01Surové kůže (čerstvé, solené, sušené, vápněné, piklované), včetně neodchlupených ovčích a jehněčích kůží:
      – surové ovčí kůže (čerstvé, solené, sušené, vápněné, piklované),včetně neodchlupených ovčích a jehněčích kůží
      44.01Palivové dřevo (polena, špalky, větve nebo otepi), odpad včetně pilin
      44.03Surové dřevo, též odkoměné nebo nahrubo opracované
      44.04Dřevo dvoustranně nebo čtyřstranně hrubě opracované
      44.05Dřevo podélně rozřezané, přiříznuté nebo loupané, tloušťky přes 5 mm
      ex 74.01Měděný kamínek: surová měď (měď pro rafinaci a rafinovaná měď);
      měděný odpad a šrot:
      - měděný odpad a šrot
      ex 75.01Niklový kamínek: míšeň a jiné meziprodukty metalurgie
      niklu; surový nikl (kromě anod čísla 75.05); niklový odpad a šrot:
      - niklový odpad a šrot
      76.01Surový hliník, hliníkový odpad a šrot:
      B. Odpad a šrot
      78.01Surové olovo (též obsahující stříbro), olověný odpad a šrot:
      B. Odpad a šrot
      79.01Surový zinek: zinkový odpad a šrot:
      B. Odpad a šrot

Protokol č. 7

o dovozu motorových vozidel a o montážním průmyslu v Irsku

OdkazČlánek 1

Irsko je oprávněno zachovat do 1. ledna 1985 režim vztahující se na montáž a dovoz motorových vozidel (dále jen „Scheme“), prováděný podle „Motor Vehicles (Registration of Importers) Act, 1968“ (dále jen „Act“).

OdkazČlánek 2
  1. 1. Od přistoupení jsou všichni dovozci a osoby provádějící montáž vozidel značek vyráběných ve Společenství, kteří jsou registrovaní v rámci „Act“ a kteří i nadále splňují podmínky požadované pro tuto registraci, oprávněni dovážet bez omezení již smontovaná vozidla pocházející z jiných členských států značek vyráběných v těchto státech.
  2. 2. V rámci snížení celních sazeb, které Irsko provádí ve smyslu článku 32 aktu o přistoupení, používá tento stát od 1. ledna 1974 nediskriminující celní režim pro vozidla dovážená dovozci provádějícími montáž, uvedenými v odstavci 1.
  3. 3. Irsko má i nadále možnost nahradit daňové složky cel na motorová vozidla a jejich součástky vnitrostátními daněmi, které odpovídají článku 95 Smlouvy o EHS a článku 38 aktu o přistoupení. Tyto poplatky nesmějí vést zejména k diskriminačnímu ukládání cel na:
    1. – součástky vyráběné v Irsku a součástky dovážené z jiných členských států;
    2. – motorová vozidla montovaná v Irsku a montovaná vozidla dovážená z jiných členských států;
    3. – součástky vyráběné v Irsku nebo dovážené z jiných členských států a motorová vozidla montovaná v Irsku nebo dovážená z jiných členských států.
OdkazČlánek 3
  1. 1. Od 1. ledna 1974 se celní režim uvedený v čl. 2 odst. 2 vztahuje rovněž na celkovou kvótu, kterou Irsko po přistoupení otevře členským státům pro motorová vozidla pocházející ze Společenství, která nepodléhají zvláštní právní úpravě vyplývající ze „Scheme“.
  2. 2. Objem této kvóty je každoročně stanoven na základě procentního podílu z celkového počtu vozů smontovaných v Irsku v průběhu předchozího roku. Tento podíl činí 3 % v roce 1973 a každoročně se zvyšuje o jeden procentní bod tak, aby dosáhl 14 % v roce 1984.

    Irsko může rozdělit objem této kvóty mezi následující kategorie vozidel:

    1. I. - Osobní vozy
      1. a) s objemem válců nejvýše 1 500 cm3
      2. b) s objemem válců větším než 1 500 cm3.
    1. II. - Užitková vozidla
      1. a) o hmotností prázdného vozidla nejvýše 3,5 t
      2. b) o hmotností prázdného vozidla větší než 3,5 t.

      Hmotnost prázdného vozidla se určuje podle pravidel klasifikace vozidel pro stanovení silniční daně v Irsku.

  1. 3. V rámci tohoto rozdělení může Irsko stanovit tyto kvóty:

    Kategorie I - osobní vozy ... 85 % celkové kvóty, rozdělené takto:

    Protokol č. 2 o Faerských ostrovech Protokol č. 3 o britských Normanských ostrovech a o ostrovu Man Protokol č. 4 o Grónsku Protokol č. 5 o Svalbardu Protokol č. 6 o některých množstevních omezeních týkajících se Irska Protokol č. 7 o dovozu motorových vozidel a o montážním průmyslu v Irsku
    I. a) (do 1500 cm3)75 %
    I. b) (nad 1500 cm3)25 %

    Kategorie II - užitková vozidla ... 15 % celkové kvóty, rozdělené takto:

    Protokol č. 2 o Faerských ostrovech Protokol č. 3 o britských Normanských ostrovech a o ostrovu Man Protokol č. 4 o Grónsku Protokol č. 5 o Svalbardu Protokol č. 6 o některých množstevních omezeních týkajících se Irska Protokol č. 7 o dovozu motorových vozidel a o montážním průmyslu v Irsku
    II. a) (do 3,5 t)75 %
    II. b) (nad 3,5 t)25 %
  1. 4. Pokud se při používání kvóty ukáže, že není plně využívána z důvodů spočívajících v rozdělení kvóty podle výše uvedených ustanovení, může Komise po konzultaci s irskou vládou stanovit vhodná opatření usnadňující plné využití celkové kvóty.
OdkazČlánek 4

Pokud by uplatňování tohoto protokolu, zejména jeho čl. 2 odst. 1, vedlo mezi dovozci provádějícími montáž vozů usazenými v Irsku k narušení hospodářské soutěže, jež by mohlo ohrozit postupný přechod od režimu používaného ke dni přistoupení k režimu podle Smlouvy o EHS, může Komise zmocnit irskou vládu k přijetí vhodných opatření k nápravě situace. Tato opatření nemohou zpochybnit konečné datum stanovené pro zrušení „Scheme“.

OdkazČlánek 5

Irsko provede veškeré další nezbytné úpravy „Scheme“ za účelem usnadnění přechodu od režimu používaného ke dni přistoupení k režimu podle Smlouvy o EHS.

Protokol č. 8

o fosforu položky 28.04 C IV společného celního sazebníku

  1. 1. Od 1. ledna 1974 do 31. prosince 1977 je Spojené království oprávněno otevřít roční celní kvótu pro fosfor položky 28.04 C IV společného celního sazebníku v objemu odpovídajícím potřebám této země, nepřekračujícím však 40 000 tun ročně.
  2. 2. V průběhu let 1974, 1975 a 1976 podléhá tato kvóta nulové celní sazbě.

    Rada může jednomyslně rozhodnout o změně celní sazby týkající se této celní kvóty, přičemž přihlíží k situaci na trhu s fosforem z hlediska hospodářské soutěže, zásobování a výroby.

  1. 3. Pro rok 1977 stanoví Rada jednomyslným rozhodnutím celní sazbu pro tuto kvótu. Pokud takovéto rozhodnutí nebude učiněno, vztahuje se na tuto kvótu celní sazba rovnající se polovině použitelné sazby společného celního sazebníku.
  2. 4. Spojené království použije od 1. ledna 1978 celní sazby podle společného celního sazebníku.
  3. 5. Od 1. dubna 1973 použije Spojené království nulovou celní sazbu na dovoz fosforu ze Společenství v původním složení.

Protokol č. 9

o oxidu hlinitém a hydroxidu hlinitém položky 28.20 A společného celního sazebníku

  1. 1. Nejpozději od 1. ledna 1975 se všeobecná celní sazba společného celního sazebníku pro oxid hlinitý a hydroxid hlinitý položky 28.20 A společného celního sazebníku pozastavuje na výši 5,5 %, a to na dobu neurčitou.
  2. 2. Nové členské státy uskuteční k 1. lednu 1976 první přiblížení svých celních sazeb pro uvedené výrobky ke společnému celnímu sazebníku, přičemž sníží k uvedenému dni o 50 % rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou 5,5 %.
  3. 3. Nové členské státy použijí od 1. července 1977 celní sazbu ve výši 5,5 %.
  4. 4. Rada posoudí situaci jednak v případě, že by Společenství nepoužívalo nulovou celní sazbu při dovozu oxidu hlinitého a hydroxidu hlinitého z nezávislých rozvojových zemí Britského společenství národů, zejména ze zemí karibské oblasti, jednak v případě, že by to vyžadovaly specifické podmínky průmyslu zpracování hliníku.

Protokol č. 10

o tříselných výtažcích z mimózy položky 32.01 A společného celního sazebníku a o tříselných výtažcích z kaštanovníku položky ex 32.01 C společného celního sazebníku

  1. 1. Nejpozději od 1. ledna 1974 se všeobecná celní sazba společného celního sazebníku týkající se tříselných výtažků z mimózy položky 32.01 A společného celního sazebníku pozastavuje na výši 3 %, a to na dobu neurčitou.
  2. 2. Irsko a Spojené království použijí od 1. července 1973 nulovou celní sazbu na dovoz tříselných výtažků z mimózy položky 32.01 A společného celního sazebníku a tříselných výtažků kaštanovníku položky ex 32.01 C společného celního sazebníku ze států Společenství v původním složení.

Protokol č. 11

o překližce čísla ex 44.15 společného celního sazebníku

  1. 1. Pro výrobky:
    Protokol č. 2 o Faerských ostrovech Protokol č. 3 o britských Normanských ostrovech a o ostrovu Man Protokol č. 4 o Grónsku Protokol č. 5 o Svalbardu Protokol č. 6 o některých množstevních omezeních týkajících se Irska Protokol č. 7 o dovozu motorových vozidel a o montážním průmyslu v Irsku Protokol č. 8 o fosforu položky 28.04 C IV společného celního sazebníku Protokol č. 9 o oxidu hlinitém a hydroxidu hlinitém položky 28.20 A společného celního sazebníku Protokol č. 10 o tříselných výtažcích z mimózy položky 32.01 A společného celního sazebníku a o tříselných výtažcích z kaštanovníku položky ex 32.01 C společného celního sazebníku Protokol č. 11 o překližce čísla ex 44.15 společného celního sazebníku
    ex 44.15překližka z jehličnanů, bez přídavků jiných látek, o tloušťce nejméně 9 mm, s loupanými povrchem
    ex 44.15překližka z jehličnanů, bez přídavků jiných látek, obroušená, o tloušťce nejméně 18,5 mm
    1. se otevírají od 1. ledna 1974 dvě samostatné kvóty Společenství s nulovou celní sazbou. Jejich objemy jsou stanovovány každoročně po zjištění, že všechny možnosti zásobování na vnitřním trhu Společenství budou vyčerpány během doby otevření určených kvót.
  1. 2. Rada posoudí situaci v případě, kdy by došlo k vážné změně dovozu překližky z Finska do Irska a do Spojeného království podléhajícího nulové celní sazbě nebo kdy by k takové změně došlo v režimu celních preferencí používaných Společenstvím na některé produkty pocházející z rozvojových zemí.
  2. 3. Od 1. dubna 1973 použijí Dánsko, Irsko a Spojené království nulovou celní sazbu na dovoz překližky ze Společenství v původním složení.

Protokol č. 12

o buničině položky 47.01 A II společného celního sazebníku

  1. 1. Všeobecná celní sazba společného celního sazebníku pro buničinu položky 47.01 A II společného celního sazebníku bude zcela pozastavena podle časového rozvrhu, který bude určen.
  2. 2. Až do dne úplného pozastavení uvedené sazby jsou členské státy oprávněny otevřít celní kvóty s nulovou celní sazbou pro uvedené výrobky. Uvědomí o tom Komisi.

Protokol č. 13

o novinovém papíru položky 48.01 A společného celního sazebníku

  1. 1. Definice novinového papíru položky 48.01 A společného celního sazebníku je upravena tak, že se dolní hranice plošné hmotnosti snižuje z 48 na 40 g/m2.
  2. 2. Celní kvóta 625 000 tun s nulovou celní sazbou, uvedenou ve Všeobecné dohodě o clech a obchodu, bude snížena.
  3. 3. Každoročně se otevírá samostatná celní kvóta s nulovou celní sazbou, pokud se prokáže, že všechny možnosti zásobování vnitřního trhu Společenství budou vyčerpány během doby otevření stanovené kvóty.

Protokol č. 14

o surovém olovu položky 78.01 A společného celního sazebníku

  1. 1. Pro užitkové olovo definované takto:
    Protokol č. 2 o Faerských ostrovech Protokol č. 3 o britských Normanských ostrovech a o ostrovu Man Protokol č. 4 o Grónsku Protokol č. 5 o Svalbardu Protokol č. 6 o některých množstevních omezeních týkajících se Irska Protokol č. 7 o dovozu motorových vozidel a o montážním průmyslu v Irsku Protokol č. 8 o fosforu položky 28.04 C IV společného celního sazebníku Protokol č. 9 o oxidu hlinitém a hydroxidu hlinitém položky 28.20 A společného celního sazebníku Protokol č. 10 o tříselných výtažcích z mimózy položky 32.01 A společného celního sazebníku a o tříselných výtažcích z kaštanovníku položky ex 32.01 C společného celního sazebníku Protokol č. 11 o překližce čísla ex 44.15 společného celního sazebníku Protokol č. 12 o buničině položky 47.01 A II společného celního sazebníku Protokol č. 13 o novinovém papíru položky 48.01 A společného celního sazebníku Protokol č. 14 o surovém olovu položky 78.01 A společného celního sazebníku
    78.01 A 1surové olovo s obsahem stříbra nejméně 0,02 % hmotnostních a určené k rafinaci (užitkové olovo)
    1. se na dobu neurčitou otevírá celní kvóta Společenství s nulovou celní sazbou až do úplného pozastavení celní sazby na užitkové olovo. Nové členské státy se na ní podílejí od 1. ledna 1974. Roční objem této celní kvóty se rovná součtu požadavků předložených zúčastněnými členskými státy, zvýšenému o rezervu.

    Ke správě celní kvóty Společenství slouží systém zajišťující, že takto dovážené užitkové olovo je uživatelem skutečně zušlechtěno.

  1. 2. Užitkové olovo podléhá valorickému clu ve výši 4,5 %.
  2. 3. Všeobecná celní sazba na užitkové olovo je pozastavena na výši 2 % od 1. ledna 1975.
  3. 4. Rada každoročně přezkoumá možnost zcela pozastavit všeobecnou celní sazbu na užitkové olovo, a to na dobu neurčitou.
  4. 5. Pro surové olovo jiné než užitkové budou přijata tato opatření:
    1. a) stávající celní sazba 1,32 zúčtovací jednotky/100 kg se od 1. ledna 1974 mění na valorickou celní sazbu ve výši 4,5 %, přičemž minimální výše je 1,1 zúčtovací jednotky/100 kg;
    2. b) od 1. ledna 1974 se nové členské státy podílejí na celní kvótě Společenství 55 000 tun s nulovou celní sazbou pro surové olovo jiné než užitkové. Od roku 1975 se objem postupně snižuje tak, že ke zrušení kvóty dojde k 31. prosinci 1977;
    3. c) před zrušením kvóty posoudí Rada situaci za účelem rozhodnutí o případném snížení všeobecné celní sazby na surové olovo jiné než užitkové, přičemž minimální výše je 1,1 zúčtovací jednotky/100 kg.

Protokol č. 15

o surovém zinku položky 79.01 A společného celního sazebníku

  1. 1. Od 1. ledna 1974 podléhá surový zinek položky 79.01 A společného celního sazebníku celní sazbě 4,5 %, přičemž minimální výše je 1,1 zúčtovací jednotky/100 kg.
  2. 2. Od stejného dne se nové členské státy podílejí na každoročně stanovené a postupně snižované celní kvótě Společenství s nulovou celní sazbou pro surový zinek, přičemž počáteční objem této kvóty je pro rok 1971 stanoven na 30 000 tun. Celní kvóta pro rok 1974 má stejný objem jako v roce 1973. Objem se postupně snižuje od roku 1975 až do úplného zrušení kvóty k 31. prosinci 1977.

Protokol č. 16

o zemědělských trzích a obchodu se zemědělskými produkty

  1. 1. Používání režimu Společenství platného pro zemědělství, ve spojení s přechodnými opatřeními uvedenými ve čtvrté části hlavy II aktu o přistoupení, novými členskými státy povede ode dne použitelnosti těchto ustanovení k rozšíření preference Společenství na zemědělské produkty v celém Společenství.
  2. 2. Základní charakteristika organizace trhů spočívá v umožnění rozvoje obchodu uvnitř Společenství za podmínek srovnatelných s podmínkami vnitřního trhu.
  3. 3. Zeměpisné rozšíření Společenství však může vyvolat obtíže, které je třeba s ohledem na plynulost obchodu, zejména v odvětví obilovin (pšenice a rýže), vyloučit.

    Orgány Společenství dbají na to, aby ve shodě s cíli uvedenými ve Smlouvě o EHS a v nařízeních o společné organizaci trhů zůstal při používání těchto nařízení zabezpečen volný pohyb zboží pro všechny produkty.

  1. 4. Strukturální změny mezinárodního obchodu jsou přirozeným důsledkem rozšíření Společenství o další státy.
  2. 5. Při plném dodržování článků 39 a 110 Smlouvy o EHS by mělo být po dobu používání přechodných opatření možné přistupovat vstřícně k obtížím, které v danou chvíli mohou vyvstat pro některé třetí země v určitých konkrétních případech.

    Pokud vyvstanou takové obtíže, posoudí orgány konkrétní případy v souvislosti se všemi specifickými prvky dané situace tak, jak to činily až dosud v obdobných případech, přičemž po dobu používání přechodných opatření musí, bude-li to nezbytné, přijmout v souladu se zásadami společné zemědělské politiky a v rámci jejích mechanismů opatření, která mají tyto obtíže řešit.

  1. 6. K překonání obtíží, které by mohly vyvstat z používání přechodných mechanismů na trzích Společenství, disponují orgány Společenství různými prostředky vyplývajícími ze Smlouvy o EHS, z právních aktů přijatých na základě této smlouvy a z tohoto aktu a v případě nutnosti tyto prostředky použijí.

Protokol č. 17

o dovozu cukru do Spojeného království ze zemí a území uvedených v dohodě Britského společenství národů o cukru

  1. 1. Až do 28. února 1975 je Spojené království oprávněno dovážet ze zemí a území uvedených v dohodě Britského společenství národů o cukru takové objemy cukru, které odpovídají smluvním kvótám v dohodnuté ceně, stanoveným v rámci této dohody, a to za níže uvedených podmínek.
  2. 2. Při těchto dovozech se vybírá
    1. a) zvláštní dávka odpovídající rozdílu mezi cenou CIF na světových trzích a cenou, za niž je cukr prodáván na trhu Spojeného království. Ustanovení čl. 55 odst. 1 písm. b) aktu o přistoupení se nepoužijí;
    2. b) daň stanovená na základě rozdílu mezi cenou CIF surového cukru na světových trzích a dohodnutou nákupní cenou CIF; tato daň slouží k financování dalšího prodeje Úřadem pro cukr Spojeného království.

    Pokud je cena CIF surového cukru na světových trzích vyšší než dohodnutá nákupní cena CIF, vyplatí uvedený úřad rozdíl dovozci.

  1. 3. Cena, za niž je uvedený cukr prodáván na trhu Spojeného království, je stanovena na úrovni umožňující uvedená množství skutečně a bez ohrožení odbytu cukru Společenství prodávat.
  2. 4. Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 766/68, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování náhrad při vývozu cukru, může být na základě tohoto protokolu poskytnuta náhrada použitelná ve Spojeném království v případě vývozu bílého cukru, který byl vyroben ze surového cukru dovezeného podle tohoto protokolu.
  3. 5. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijme opatření nezbytná k provádění tohoto protokolu, aby po dobu používání odstavce 2 bylo zajištěno řádné fungování společné organizace trhů v odvětví cukru, a zejména dodržování ceny pro prodej tohoto cukru na trhu Spojeného království.

Protokol č. 18

o dovozu másla a sýrů z Nového Zélandu do Spojeného království

OdkazČlánek 1
  1. 1. Spojené království je oprávněno na přechodnou dobu dovážet určitá množství másla a sýrů z Nového Zélandu, a to za níže uvedených podmínek.
  2. 2. Množství uvedená v odstavci 1 činí:
    1. a) pro máslo v prvních pěti letech:
      Protokol č. 2 o Faerských ostrovech Protokol č. 3 o britských Normanských ostrovech a o ostrovu Man Protokol č. 4 o Grónsku Protokol č. 5 o Svalbardu Protokol č. 6 o některých množstevních omezeních týkajících se Irska Protokol č. 7 o dovozu motorových vozidel a o montážním průmyslu v Irsku Protokol č. 8 o fosforu položky 28.04 C IV společného celního sazebníku Protokol č. 9 o oxidu hlinitém a hydroxidu hlinitém položky 28.20 A společného celního sazebníku Protokol č. 10 o tříselných výtažcích z mimózy položky 32.01 A společného celního sazebníku a o tříselných výtažcích z kaštanovníku položky ex 32.01 C společného celního sazebníku Protokol č. 11 o překližce čísla ex 44.15 společného celního sazebníku Protokol č. 12 o buničině položky 47.01 A II společného celního sazebníku Protokol č. 13 o novinovém papíru položky 48.01 A společného celního sazebníku Protokol č. 14 o surovém olovu položky 78.01 A společného celního sazebníku Protokol č. 15 o surovém zinku položky 79.01 A společného celního sazebníku Protokol č. 16 o zemědělských trzích a obchodu se zemědělskými produkty Protokol č. 17 o dovozu cukru do Spojeného království ze zemí a území uvedených v dohodě Britského společenství národů o cukru Protokol č. 18 o dovozu másla a sýrů z Nového Zélandu do Spojeného království
      1973165 811 tun
      1974158 902 tun
      1975151 994 tun
      1976145 085 tun
      1977138 176 tun
    1. b) pro sýr:
      Protokol č. 2 o Faerských ostrovech Protokol č. 3 o britských Normanských ostrovech a o ostrovu Man Protokol č. 4 o Grónsku Protokol č. 5 o Svalbardu Protokol č. 6 o některých množstevních omezeních týkajících se Irska Protokol č. 7 o dovozu motorových vozidel a o montážním průmyslu v Irsku Protokol č. 8 o fosforu položky 28.04 C IV společného celního sazebníku Protokol č. 9 o oxidu hlinitém a hydroxidu hlinitém položky 28.20 A společného celního sazebníku Protokol č. 10 o tříselných výtažcích z mimózy položky 32.01 A společného celního sazebníku a o tříselných výtažcích z kaštanovníku položky ex 32.01 C společného celního sazebníku Protokol č. 11 o překližce čísla ex 44.15 společného celního sazebníku Protokol č. 12 o buničině položky 47.01 A II společného celního sazebníku Protokol č. 13 o novinovém papíru položky 48.01 A společného celního sazebníku Protokol č. 14 o surovém olovu položky 78.01 A společného celního sazebníku Protokol č. 15 o surovém zinku položky 79.01 A společného celního sazebníku Protokol č. 16 o zemědělských trzích a obchodu se zemědělskými produkty Protokol č. 17 o dovozu cukru do Spojeného království ze zemí a území uvedených v dohodě Britského společenství národů o cukru Protokol č. 18 o dovozu másla a sýrů z Nového Zélandu do Spojeného království
      197368 580 tun
      197460 960 tun
      197545 720 tun
      197630 480 tun
      197715 240 tun

    Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou provést úpravy těchto množství másla a sýrů, pokud zůstane zajištěno množství vyjádřené v mléčném ekvivalentu, které odpovídá součtu objemů pro oba výrobky v daném roce.

  1. 3. Množství másla a sýrů uvedená v odstavci 2 se dovážejí do Spojeného království za cenu CIF, jejíž dodržování musí být Novým Zélandem zaručeno. Tato cena je stanovena na úrovni umožňující Novému Zélandu dosáhnout ceny, která odpovídá ceně, jíž tato země v průměru dosahovala na trhu Spojeného království v průběhu let 1969, 1970, 1971 a 1972.
  2. 4. Výrobky dovážené do Spojeného království podle tohoto protokolu se nemohou stát předmětem obchodu uvnitř Společenství nebo předmětem zpětného vývozu do třetích zemí.
OdkazČlánek 2
  1. 1. Při dovozu množství másla a sýrů uvedených v článku 1 do Spojeného království se ukládají zvláštní dávky. Ustanovení čl. 55 odst. 1 písm. b) aktu o přistoupení se nepoužijí.
  2. 2. Zvláštní dávky jsou stanoveny na základě ceny CIF uvedené v čl. 1 odst. 3 a tržní ceny příslušných produktů ve Spojeném království, a to na úrovni umožňující uvedená množství skutečně prodávat, aniž je ohrožen odbyt másla a sýrů ze Společenství.
OdkazČlánek 3

Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijme opatření nezbytná k provedení článků 1 a 2.

OdkazČlánek 4

Společenství bude nadále vyvíjet úsilí směřující k uzavření mezinárodní dohody o mléčných výrobcích, umožňující co nejdříve zlepšit podmínky na světovém trhu.

OdkazČlánek 5
  1. 1. V průběhu roku 1975 posoudí Rada situaci na trhu s máslem s přihlédnutím ke stavu a vývoji nabídky a poptávky v hlavních producentských a spotřebitelských zemích světa, zejména ve Společenství a na Novém Zélandu. Při tomto posouzení bere mimo jiné v úvahu tyto faktory:
    1. a) pokrok na cestě k dosažení účinné světové dohody o mléčných výrobcích, jejímiž smluvními stranami by bylo Společenství a ostatní významné spotřebitelské a producentské země,
    2. b) pokrok dosažený Novým Zélandem při diverzifikaci svého hospodářství a vývozu, přičemž Společenství bude usilovat o sledování obchodní politiky, která není v rozporu s tímto postupem Nového Zélandu.
  1. 2. Opatření umožňující zajistit po 31. prosinci 1977 další zachovávání odchylného režimu pro dovoz másla z Nového Zélandu, jakož i způsoby tohoto dovozu, stanoví Rada na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím s přihlédnutím k výsledkům uvedeného posouzení.
  2. 3. Odchylný režim dovozu sýra nebude možné uplatňovat po 31. prosinci 1977.

Protokol č. 19

o alkoholických nápojích vyráběných z obilovin

  1. 1. Rada přijme postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS opatření pro usnadnění využití obilovin ze zemí Společenství pro výrobu alkoholických nápojů vyvážených do třetích zemí, zejména pro výrobu whisky, přičemž tato opatření stanoví tak, aby mohla být včas použitelná.
  2. 2. Tato opatření, jež mohou být přijata v rámci nařízení o společné organizaci trhu s obilovinami nebo společné organizaci trhu s alkoholem, musí být součástí obecné politiky Společenství týkající se alkoholu a nesmějí vést k žádné diskriminaci mezi těmito produkty a jinými alkoholickými nápoji, s přihlédnutím ke zvláštnostem v jednotlivých případech.

Protokol č. 20

o norském zemědělství

Protokol č. 21

o režimu rybolovu pro Norsko

Protokol č. 22

o vztazích mezi Evropským hospodářským společenstvím a přidruženými státy Afriky a Madagaskarem, jakož i nezávislými rozvojovými zeměmi Britského společenství národů v Africe, v Indickém oceánu, v Tichém oceánu a v karibské oblasti

I.

  1. 1. Evropské hospodářské společenství nabízí nezávislým zemím Britského společenství národů uvedeným v příloze VI aktu o přistoupení možnost uspořádat své vztahy s ním v duchu prohlášení o záměru, přijatého Radou na jejím zasedání ve dnech 1. a 2. dubna 1963, některou z následujících forem:
    1. – účast na dohodě o přidružení, která po uplynutí platnosti dohody o přidružení podepsané dne 29. července 1969 upravuje vztahy mezi Společenstvím a přidruženými africkými státy a Madagaskarem, jež tuto dohodu podepsaly;
    2. – uzavření jedné nebo více zvláštních dohod o přidružení na základě článku 238 Smlouvy o EHS, upravujících vzájemná práva a povinnosti, zejména v oblasti obchodu;
    3. – uzavření obchodních dohod za účelem usnadnění a rozvoje obchodu mezi Společenstvím a těmito zeměmi.
  1. 2. Z praktických důvodů si Společenství přeje, aby nezávislé země Britského společenství národů, jimž je určena nabídka Společenství, zaujaly stanovisko k této nabídce co nejdříve po přistoupení.

    Společenství navrhuje nezávislým zemím Britského společenství národů uvedeným v příloze VI aktu o přistoupení, aby rozhovory o uzavření dohod u jedné ze tří nabízených forem byly zahájeny po 1. srpnu 1973.

    Společenství proto vyzývá ty z nezávislých zemí Britského společenství národů, které se rozhodnou jednat o první formě, aby se účastnily společně s přidruženými africkými státy a Madagaskarem jednání o dohodě, jež bude následovat po dohodě podepsané dne 29. července 1969.

  1. 3. Jestliže se Botswana, Lesotho nebo Svazijsko rozhodnou pro jednu z prvních dvou nabízených forem,
    1. – musí být nalezena vhodná řešení pro zvláštní problémy vyplývající ze zvláštní situace těchto zemí, které jsou v celní unii s určitou třetí zemí;
    2. – musí být pro Společenství zajištěn na území těchto států stejně výhodný celní režim, jakého využívá třetí stát s nejvyššími výhodami;
    3. – musí způsoby používané právní úpravy, zejména pravidla původu, umožňovat, aby bylo vyloučeno jakékoli riziko odklonu obchodní činnosti poškozujícího Společenství vyplývající z účasti těchto států na celní unii s třetí zemí.

II.

  1. 1. Pokud jde o úpravu přidružení předpokládanou po ukončení platnosti dohody o přidružení podepsané dne 29. července 1969, je Společenství připraveno pokračovat ve své politice přidružení jak vůči přidruženým africkým státům a Madagaskaru, tak vůči nezávislým rozvojovým zemím Britského společenství národů, které budou smluvními stranami tohoto přidružení.
  2. 2. Přistoupení nových členských států ke Společenství a případné rozšíření politiky přidružení nesmí vést k oslabení vztahů mezi Společenstvím a přidruženými africkými státy a Madagaskarem, které jsou smluvními stranami dohody o přidružení podepsané dne 29. července 1969.

    Vztahy Společenství k přidruženým africkým státům a Madagaskaru zajišťují těmto státům soubor výhod a jsou založeny na strukturách, které dávají přidružení jeho vlastní charakter v oblastech obchodních vztahů, finanční a technické spolupráce a paritních orgánů.

  1. 3. Cílem politiky Společenství v oblasti přidružení zůstává zachování dosažených výsledků a výše uvedených základních zásad.
  2. 4. Způsoby tohoto přidružení, které budou stanoveny v průběhu jednání uvedených v oddílu I bodu 2 třetím pododstavci tohoto protokolu, musí odpovídajícím způsobem zohledňovat zvláštní hospodářské poměry společné jak rozvojovým nezávislým zemím Britského společenství národů v Africe, v Indickém oceánu, v Tichém oceánu a v karibské oblasti, tak přidruženým africkým státům a Madagaskaru, zohledňovat zkušenosti dosažené v rámci přidružení, přání přidružených států a důsledky, jež bude pro tyto země mít zavedení všeobecného systému celních preferencí.

III.

Společenství bude dbát na zachování zájmů všech zemí uvedených v tomto protokolu, jejichž hospodářství závisí do značné míry na vývozu základních produktů, zejména cukru.

V tomto rámci bude upravena problematika cukru, přičemž se bere v úvahu význam, jaký má vývoz tohoto produktu pro národní hospodářství řady těchto zemí, zejména zemí Britského společenství národů.