Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

vyhlášené znění

Protokol č. 23

o uplatňování všeobecného systému celních preferencí Evropského hospodářského společenství novými členskými státy

  1. 1. Nové členské státy jsou oprávněny odložit až do 1. ledna 1974 používání všeobecného systému celních preferencí používaného Evropským hospodářským společenstvím pro produkty, které pocházejí z rozvojových zemí.
  2. 2. Pokud jde o produkty podléhající nařízením (EHS) č. 2796/71, č. 2797/71, č. 2798/71 a č. 2799/71, je Irsko nicméně oprávněno až do 31. prosince 1975 uplatňovat vůči zemím, které využívají všeobecné preference, cla ve výši cel, které se vztahují na stejné produkty z jiných členských států, kromě Spojeného království.

Protokol č. 24

o příspěvcích nových členských států do fondů Evropského společenství uhlí a oceli

Příspěvky nových členských států do fondů Evropského společenství uhlí a oceli jsou stanoveny takto:

Protokol č. 23 o uplatňování všeobecného systému celních preferencí Evropského hospodářského společenství novými členskými státy Protokol č. 24 o příspěvcích nových členských států do fondů Evropského společenství uhlí a oceli
Spojené království 57 000 000 zúčtovacích jednotek
Dánsko635 500 zúčtovacích jednotek
Irsko77 500 zúčtovacích jednotek

Platba těchto příspěvků se provádí ve třech stejných ročních splátkách, počínaje přistoupením.

Každá z těchto splátek je hrazena ve volně směnitelné národní měně jednotlivých nových členských států.

Protokol č. 25

o výměně poznatků s Dánskem v oblasti jaderné energie

OdkazČlánek 1
  1. 1. Bezprostředně po přistoupení budou Dánsku zpřístupněny poznatky sdělované členským státům, osobám a podnikům v souladu s článkem 13 Smlouvy o ESAE, které je na svém území šíří jen v omezeném rozsahu, za podmínek stanovených ve výše uvedeném článku.
  2. 2. Bezprostředně po přistoupení zpřístupní Dánsko Evropskému společenství pro atomovou energii stejný objem poznatků v níže uvedených oblastech. Podrobný výklad těchto poznatků bude uveden v dokumentu, který bude předán Komisi. Komise sdělí tyto poznatky podnikům ve Společenství za podmínek stanovených v článku uvedeném v odstavci 1.
  3. 3. Dánsko zpřístupní Společenství informace v těchto oblastech:
    1. – DOR Reaktor moderovaný těžkou vodou a chlazený organickým chladivém;
    2. – DT-350, DK-400 Těžkovodní reaktory s tlakovou nádobou;
    3. – vysokoteplotní plynová smyčka;
    4. – měřicí systém a zvláštní elektronické zařízení;
    5. – spolehlivost;
    6. – jaderná fyzika, dynamika reaktorů a přenos tepla;
    7. – zkoušky materiálu a vnitřní vybavení reaktoru.
  1. 4. Dánsko se zavazuje zpřístupňovat Společenství, zejména v průběhu návštěv pracovníků Společenství nebo členských států ve výzkumném středisku v Riso, veškeré doplňkové informace k předávaným zprávám, za podmínek, jež budou stanoveny v jednotlivých případech vzájemnou dohodou.
OdkazČlánek 2
  1. 1. V oblastech, v nichž Dánsko zpřístupňuje své poznatky Společenství, udělují příslušné subjekty, v současnosti „Atomenergikommission“, na žádost a za obchodních podmínek licence členským státům, osobám a podnikům Společenství, pokud jsou držiteli výhradních práv na patenty přihlášené v členských státech Společenství a pokud nemají žádnou povinnost vůči třetím osobám udělovat nebo nabízet výlučné licence nebo částečně výlučné licence na práva vyplývající z těchto patentů.
  2. 2. Je-li udělena výlučná nebo částečně výlučná licence, Dánsko podporuje a usnadňuje postup, při němž držitelé takových licencí udělují za obchodních podmínek sublicence členským státům, osobám a podnikům Společenství.

    Udělení takových výlučných nebo částečně výlučných licencí se provádí na běžné obchodní bázi.

Protokol č. 26

o výměně poznatků s Irskem v oblasti jaderné energie

OdkazČlánek 1
  1. 1. Bezprostředně po přistoupení budou Irsku zpřístupněny poznatky sdělované členským státům, osobám a podnikům v souladu s článkem 13 Smlouvy o ESAE, které je na svém území šíří jen v omezeném rozsahu, za podmínek stanovených ve výše uvedeném článku.
  2. 2. Bezprostředně po přistoupení zpřístupní Irsko Evropskému společenství pro atomovou energii stejný objem poznatků v níže uvedených oblastech. Podrobný výklad těchto poznatků bude uveden v dokumentu, který bude předán Komisi. Komise sdělí tyto poznatky podnikům ve Společenství za podmínek stanovených v článku uvedeném v odstavci 1.
  3. 3. Tyto informace se týkají zejména výzkumu k vývoji energetických reaktorů a prací o radioizotopech a o jejich použití v lékařství, včetně otázek týkajících se radiační ochrany.
OdkazČlánek 2
  1. 1. V oblastech, v nichž Irsko zpřístupňuje své poznatky Společenství, udělují příslušné subjekty na žádost a za obchodních podmínek licence členským státům, osobám a podnikům Společenství, pokud jsou držiteli výhradních práv na patenty přihlášené v členských státech Společenství a pokud nemají žádnou povinnost vůči třetím osobám udělovat nebo nabízet výlučné licence nebo částečně výlučné licence na práva vyplývající z těchto patentů.
  2. 2. Je-li udělena výlučná nebo částečně výlučná licence, Irsko podporuje a usnadňuje postup, při němž držitelé takových licencí udělují za obchodních podmínek sublicence členským státům, osobám a podnikům Společenství.

    Udělení takových výlučných nebo částečně výlučných licencí se provádí na běžné obchodní bázi.

Protokol č. 27

o výměně poznatků s Norskem v oblasti jaderné energie

Protokol č. 28

o výměně poznatků se Spojeným královstvím v oblasti jaderné energie

OdkazČlánek 1
  1. 1. Bezprostředně po přistoupení budou Spojenému království zpřístupněny poznatky sdělované členským státům, osobám a podnikům v souladu s článkem 13 Smlouvy o ESAE, které je na svém území šíří jen v omezeném rozsahu, za podmínek stanovených ve výše uvedeném článku.
  2. 2. Bezprostředně po přistoupení zpřístupní Spojené království Evropskému společenství pro atomovou energii stejný objem poznatků v níže uvedených oblastech. Podrobný výklad těchto poznatků bude uveden v dokumentu, který bude předán Komisi. Komise sdělí tyto poznatky podnikům ve Společenství za podmínek stanovených v článku uvedeném v odstavci 1.
  3. 3. S přihlédnutím ke zvláštnímu zájmu Společenství o některé oblasti klade Spojené království zvláštní důraz na předávání poznatků v těchto oblastech:
    1. – výzkum a vývoj rychlých reaktorů (včetně jejich bezpečnosti);
    2. – základní výzkum (použitelný pro jednotlivé řady reaktorů);
    3. – bezpečnost reaktorů jiných než rychlých;
    4. – metalurgie, oceli, slitiny zirkonia a betonů;
    5. – slučitelnost strukturálních materiálů;
    6. – experimentální výroba paliva;
    7. – termohydrodynamika;
    8. – měřicí systém.
OdkazČlánek 2
  1. 1. V oblastech, v nichž Spojené království zpřístupňuje své poznatky k dispozici Společenství, udělují příslušné subjekty, v současnosti „United Kingdom Atomic Energy Authority“ a „United Kingdom Generating Boards“, na žádost a za obchodních podmínek licence členským státům, osobám a podnikům Společenství, pokud jsou držiteli výhradních práv na patenty přihlášené v členských státech Společenství a pokud nemají žádnou povinnost vůči třetím osobám udělovat nebo nabízet výlučné licence nebo částečně výlučné licence na práva vyplývající z těchto patentů.
  2. 2. Je-li udělena výlučná nebo částečně výlučná licence, Spojené království podporuje a usnadňuje postup, při němž držitelé takových licencí udělují za obchodních podmínek sublicence členským státům, osobám a podnikům Společenství.

    Udělení takových výlučných nebo částečně výlučných licencí se provádí na běžné obchodní bázi.

PŘÍLOHA

Seznam oblastí uvedených v čl. 1 odst. 2

  1. I. Základní výzkum
    1. – Fyzika reaktorů
    2. – Základní práce v metalurgii a v chemii
    3. – Práce s izotopy
    4. – Chemické inženýrství
  1. II. Reaktory
    1. a) Výzkum a vývoj systémů reaktorů
    2. b) Operativní výzkum týkající se reaktorů Magnox (včetně výzkumů o provozu reaktorů)
    3. c) Bezpečnost reaktorů (s výjimkou rychlých reaktorů)
    4. d) Výzkum a vývoj týkající se rychlých reaktorů (včetně bezpečnosti)
    5. e) Provozní zkušenosti s reaktory pro zkoušky materiálu
  1. III. Základní materiály a složky
    1. a) Chemie grafitu a chladiva
    2. b) Slučitelnost strukturálních materiálů pro reaktory
    3. c) Ocel a beton (včetně koroze); svařování a zkoušky svařování
    4. d) Experimentální výroba prvků paliva a hodnocení její koncepce a účinků
    5. e) Tepelná výměna
    6. f) Metalurgie
  1. IV. Měřicí systém (včetně měřicího systému na ochranu zdraví)
  2. V. Radiobiologie
  3. VI. Lodní pohon

Protokol č. 29

o dohodě s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii

Dánské království a Irsko se zavazují přistoupit k dohodě mezi některými původními členskými státy spolu s Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii na straně druhé o uplatnění záruk uvedených ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní na územích některých členských států Společenství, a to za podmínek, které budou v této dohodě stanoveny.

Protokol č. 30

o Irsku

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

přejíce si vyřešit některé zvláštní problémy týkající se Irska,

po dohodě o dále uvedených ustanoveních,

připomínají, že základní cíle Evropského hospodářského společenství zahrnují neustálé zlepšování životních a pracovních podmínek obyvatelstva v členských státech, stejně jako harmonický rozvoj hospodářství těchto zemí zmenšováním rozdílů mezi jednotlivými regiony a odstraněním zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů;

berou na vědomí skutečnost, že irská vláda provádí politiku industrializace a hospodářského rozvoje, jejímž cílem je přiblížit životní úroveň v Irsku životní úrovni ostatních evropských národů a odstranit nedostatečnou zaměstnanost a přitom postupně vyrovnávat regionální rozdíly v úrovni rozvoje;

uznávají, že dosažení cílů této politiky je v jejich společném zájmu;

dohodly se doporučit za tímto účelem orgánům Společenství, aby uplatňovaly veškeré prostředky a postupy podle Smlouvy o EHS, zejména přiměřeným využitím prostředků Společenství, jež jsou k dispozici pro uskutečnění výše uvedených cílů Společenství;

uznávají zejména, že v případě používání článků 92 a 93 Smlouvy o EHS bude třeba přihlížet k cílům hospodářského rozvoje a zvyšování životní úrovně obyvatelstva.

VÝMĚNA DOPISŮ K MĚNOVÝM OTÁZKÁM

V Bruselu, dne 22. ledna 1972

Excelence,

  1. 1. Na zasedání ministrů v rámci konference ze dne 7. června 1971 bylo dohodnuto, že mé prohlášení k měnovým otázkám učiněné na tomto zasedám bude předmětem výměny dopisů, jež budou přiloženy k aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv. Proto si Vám nyní dovoluji potvrdit, že jsem na uvedeném zasedání učinil toto prohlášení:
    1. „a) Po svém přistoupení jsme ochotni zahájit řízené a postupné snižování úředního salda libry šterlinků.
    2. b) Po svém přistoupení ke Společenství budeme připraveni jednat o vhodných opatřeních pro postupné sbližování zahraničních charakteristik a praxe u libry šterlinků s charakteristikami a praxí u ostatních měn Společenství, v rámci pokroku směřujícího k dosažení hospodářské a měnové unie v rozšířeném Společenství, a jsme přesvědčeni, že postavení úřední libry šterlinků(*) nám umožní plně se zapojit do uskutečňování tohoto pokroku.
    3. c) Mezitím budeme utvářet naši politiku s ohledem na stabilizaci úředního salda libry šterlinků způsobem, který bude v souladu s těmito dlouhodobými cíli.
    4. d) Jsem přesvědčen, že Společenství přijme toto prohlášení jako uspokojivou záruku vyřešení otázky libry šterlinků i problémů s tím souvisejících, takže další jednání se již budou týkat pouze stanovení toho, jak Spojené království může splnit podmínky směrnic o pohybu kapitálu v souladu s Římskou smlouvou.“
  1. 2. Delegace Společenství vyjádřila na uvedeném zasedání dne 7. června s tímto prohlášením souhlas.
  2. 3. Usuzuji, že svůj souhlas s prohlášením, jehož znění je uvedeno v tomto dopise, vyjádřily rovněž delegace Dánského království, Irska a Norského království.
  3. 4. Byl bych Vám velice vděčen, kdybyste mi laskavě potvrdil přijetí tohoto dopisu a souhlas vlád členských států Společenství i vlád Dánského království, Irska a Norského království s předchozím prohlášením.

Přijměte prosím, Vaše Excelence, ujištění o mé nejhlubší úctě.

G. RIPPON
Chancellor of the Duchy of Lancaster

V Bruselu, dne 22. ledna 1972

  • (*) „úřední librou šterlinků“ se rozumí „úřední saldo libry šterlinků“.
    • Pan Gaston THORN
    Ministr zahraničních věcí
    Lucemburského velkovévodství

    Excelence,

    ve Vašem dnešním dopise jste mi laskavě zaslal toto sdělení:

    1. „1. Na zasedání ministrů v rámci konference ze dne 7. června 1971 bylo dohodnuto, že mé prohlášení k měnovým otázkám učiněné na tomto zasedání bude předmětem výměny dopisů, jež budou přiloženy k aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv. Proto si Vám nyní dovoluji potvrdit, že jsem na uvedeném zasedání učinil toto prohlášení:
      1. „a) Po svém přistoupení jsme ochotni zahájit řízené a postupné snižování úředního salda libry šterlinků.
      2. b) Po svém přistoupení ke Společenství budeme připraveni jednat o vhodných opatřeních pro postupné sbližování zahraničních charakteristik a praxe u libry šterlinků s charakteristikami a praxí u ostatních měn Společenství, v rámci pokroku směřujícího k dosažení hospodářské a měnové unie v rozšířeném Společenství, a jsme přesvědčeni, že postavení úřední libry šterlinků(*) nám umožní plně se zapojit do uskutečňování tohoto pokroku.
      3. c) Mezitím budeme utvářet naši politiku s ohledem na stabilizaci úředního salda libry šterlinků způsobem, který bude v souladu s těmito dlouhodobými cíli.
      4. d) Jsem přesvědčen, že Společenství přijme toto prohlášení jako uspokojivou záruku vyřešení otázky libry šterlinků i problémů s tím souvisejících, takže další jednání se již budou týkat pouze stanovení toho, jak Spojené království může splnit podmínky směrnic o pohybu kapitálu v souladu s Římskou smlouvou.“
    1. 2. Delegace Společenství vyjádřila na uvedeném zasedání dne 7. června s tímto prohlášením souhlas.
    2. 3. Usuzuji, že svůj souhlas s prohlášením, jehož znění je uvedeno v tomto dopise, vyjádřily rovněž delegace Dánského království, Irska a Norského království.
    3. 4. Byl bych Vám velice vděčen, kdybyste mi laskavě potvrdil přijetí tohoto dopisu a souhlas vlád členských států i vlád Dánského království, Irska a Norského království s předchozím prohlášením.“

    Mám čest potvrdit Vám přijetí Vašeho sdělení a souhlas vlád členských států Společenství i vlád Dánského království, Irska a Norského království s prohlášením uvedeným v odstavci 1 Vašeho dopisu.

  • (*) „úřední librou šterlinků“ se rozumí „úřední saldo libry šterlinků“.
    • The Right Honorable Geoffrey RIPPON, Q.C., M.P.
    Chancellor of the Duchy of Lancaster

    Přijměte prosím, Vaše Excelence, ujištění o mé nejhlubší úctě.

    Gaston THORN
    Ministre des affaires étrangѐres
    du Grand-Duché de Luxembourg
    P. HARMEL
    Ministre des affaires étrangѐres du Royaume de Belgique
    Minister van Buitenlandse Zaken van het Koninkrijk Belgiё
    Ivar NØRGAARD
    Kongeriget Danmarks udenrigsøkonomiminister
    Walter SCHEEL
    Bundesminister des Auswärtigen der Bundesrepublik Deutschland
    Maurice SCHUMANN
    Ministre des affaires étrangères de la République française
    Pádraig Ó ÍRIGHILE
    Aire Gnóthai Eachtracha na hÉireann
    Aido MORO
    Ministro per gli Affari Esteri della Repubblica Italiana
    W. K. N. SCHMELZER
    Minister van Buitenlandse Zaken van het Koninkrijk der Nederlanden
    Andreas CAPPELEN
    Kongeriget Norges utenriksminister

    ZÁVĚREČNÝ AKT

    Zplnomocnění zástupci

    Jeho Veličenstva krále Belgičanů,

    Jejího Veličenstva královny Dánska,

    prezidenta Spolkové republiky Německo,

    prezidenta Francouzské republiky,

    prezidenta Irska,

    prezidenta Italské republiky,

    Jeho královské Výsosti velkovévody Lucemburska,

    Jejího Veličenstva královny Nizozemska,

    Jeho Veličenstva krále Norska,

    Jejího Veličenstva královny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska,

    a Rada Evropských společenství, zastoupená svým předsedou,

    shromážděni v Bruselu dne dvacátého druhého ledna tisíc devět set sedmdesát dva u příležitosti podpisu Smlouvy o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii,

    potvrzují skutečnost, že v rámci konference mezi Evropskými společenstvími a státy žádajícími o přistoupení k Evropským společenstvím byly vypracovány a přijaty následující dokumenty:

    1. I. Smlouva o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii,
    2. II. Akt o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv,
    3. III. níže uvedené dokumenty, které se připojují k Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv:
      Protokol č. 23 o uplatňování všeobecného systému celních preferencí Evropského hospodářského společenství novými členskými státy Protokol č. 24 o příspěvcích nových členských států do fondů Evropského společenství uhlí a oceli Protokol č. 25 o výměně poznatků s Dánskem v oblasti jaderné energie Protokol č. 26 o výměně poznatků s Irskem v oblasti jaderné energie Protokol č. 27 o výměně poznatků s Norskem v oblasti jaderné energie Protokol č. 28 o výměně poznatků se Spojeným královstvím v oblasti jaderné energie Seznam oblastí uvedených v čl. 1 odst. 2 Protokol č. 29 o dohodě s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii Protokol č. 30 o Irsku VÝMĚNA DOPISŮ K MĚNOVÝM OTÁZKÁM ZÁVĚREČNÝ AKT
      A.Příloha ISeznam uvedený v článku 29 aktu o přistoupení,
      Příloha IISeznam uvedený v článku 30 aktu o přistoupení,
      Příloha IIISeznam výrobků uvedený v článcích 32, 36 a 39 aktu o přistoupení (Euratom),
      Příloha IVSeznam výrobků uvedený v článku 32 aktu o přistoupení (Výrobky Britského společenství národů, které jsou ve Spojeném království předmětem dohodnutých preferenčních sazeb),
      Příloha VSeznam uvedený v článku 107 aktu o přistoupení,
      Příloha VISeznam států uvedený v článku 109 aktu o přistoupení a v protokolu č. 22,
      Příloha VIISeznam uvedený v článku 133 aktu o přistoupení,
      Příloha VIIISeznam uvedený v čl. 148 odst. 1 aktu o přistoupení,
      Příloha IXSeznam uvedený v čl. 148 odst. 2 aktu o přistoupení,
      Příloha XSeznam uvedený v článku 150 aktu o přistoupení,
      Příloha XISeznam uvedený v článku 152 aktu o přistoupení,
      B.Protokol č. 1o statutu Evropské investiční banky,
      Protokol č. 2o Faerských ostrovech,
      Protokol č. 3o britských Normanských ostrovech a o ostrovu Man,
      Protokol č. 4o Grónsku
      Protokol č. 5o Svalbardu
      Protokol č. 6o některých množstevních omezeních týkajících se Irska a Norska,
      Protokol č. 7o dovozu motorových vozidel a montážním průmyslu v Irsku,
      Protokol č. 8o fosforu položky 28.04 C IV společného celního sazebníku,
      Protokol č. 9o oxidu hlinitém a hydroxidu hlinitém položky 28.20 A společného celního sazebníku,
      Protokol č. 10o tříselných výtažcích z mimózy položky 32.01 A společného celního sazebníku a o tříselných výtažcích z kaštanovníku položky ex 32.01 C společného celního sazebníku,
      Protokol č. 11o překližce čísla ex 44.15 společného celního sazebníku,
      Protokol č. 12o buničině položky 47.01 A II společného celního sazebníku,
      Protokol č. 13o novinovém papíru položky 48.01 A společného celního sazebníku,
      Protokol č. 14o surovém olovu položky 78.01 A společného celního sazebníku,
      Protokol č. 15o surovém zinku položky 79.01 A společného celního sazebníku,
      Protokol č. 16o zemědělských trzích a obchodu se zemědělskými produkty,
      Protokol č. 17o dovozu cukru do Spojeného království ze zemí a území uvedených v dohodě Britského společenství národů o cukru,
      Protokol č. 18o dovozu másla a sýrů z Nového Zélandu do Spojeného království,
      Protokol č. 19o alkoholických nápojích vyráběných z obilovin,
      Protokol č. 20o norském zemědělství,
      Protokol č. 21o režimu rybolovu pro Norsko,
      Protokol č. 22o vztazích mezi Evropským hospodářským společenstvím a přidruženými státy Afriky a Madagaskarem, jakož i nezávislými rozvojovými zeměmi Britského společenství národů v Africe, v Indickém oceánu, v Tichém oceánu a v karibské oblasti,
      Protokol č. 23o používání všeobecného systému celních preferencí Evropského hospodářského společenství novými členskými státy,
      Protokol č. 24o příspěvcích nových členských států do fondů Evropského společenství uhlí a oceli,
      Protokol č. 25o výměně poznatků s Dánskem v oblasti jaderné energie,
      Protokol č. 26o výměně poznatků s Irskem v oblasti jaderné energie,
      Protokol č. 27o výměně poznatků s Norskem v oblasti jaderné energie,
      Protokol č. 28o výměně poznatků se Spojeným královstvím v oblasti jaderné energie,
      Protokol č. 29o dohodě s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii,
      Protokol č. 30o Irsku,
      C.Výměna dopisů k měnovým otázkám,
      D.Znění Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jakož i smluv, které je pozměnily nebo doplnily, v jazyce anglickém, dánském, irském a norském.

    Zplnomocnění zástupci vzali na vědomí rozhodnutí Rady Evropských společenství ze dne 22. ledna 1972 o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému společenství uhlí a oceli.

    Zplnomocnění zástupci a Rada dále přijali níže uvedená prohlášení, která se připojují k tomuto závěrečnému aktu:

    1. 1. Společné prohlášení o Soudním dvoru,
    2. 2. Společné prohlášení o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru,
    3. 3. Společné prohlášení o rybolovu,
    4. 4. Společné prohlášení o záměru rozvoje obchodních vztahů s Cejlonem, Indií, Malajsií, Pákistánem a Singapurem,
    5. 5. Společné prohlášení o volném pohybu pracovníků.

    Zplnomocnění zástupci a Rada rovněž vzali na vědomí prohlášení, které se připojuje k tomuto závěrečnému aktu:

    Prohlášení vlády Spolkové republiky Německo o uplatňování rozhodnutí o přistoupení k Evropskému společenství uhlí a oceli a Smlouvy o přistoupení k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii na Berlín.

    Zplnomocnění zástupci a Rada dále vzali na vědomí dohodu o postupu při přijímání některých rozhodnutí a ostatních opatření, která mají být přijata v období před přistoupením nových členských států, které bylo dosaženo v rámci konference mezi Evropskými společenstvími a státy žádajícími o přistoupení k Evropským společenstvím a která se připojuje k tomuto závěrečnému aktu.

    Závěrem byla učiněna níže uvedená prohlášení, která se připojují k tomuto závěrečnému aktu:

    1. 1. Prohlášení vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o definici výrazu „státní příslušníci“,
    2. 2. Prohlášení o hospodářském a průmyslovém rozvoji Irska,
    3. 3. Prohlášení o konzumním mléku, vepřovém mase a vejcích,
    4. 4. Prohlášení o systému stanovení cen zemědělských produktů ve Společenství,
    5. 5. Prohlášení o zemědělské činnosti v kopcovitých oblastech.

    Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto závěrečnému aktu své podpisy

    V Bruselu dne dvacátého druhého ledna tisíc devět set sedmdesát dva.

    G. EYSKENS
    P. HARMEL
    J. VAN DER MEULEN
    J. O. KRAG
    I. NORGAARD
    J. CHRISTENSEN
    W. SCHEEL
    H.-G. SACHS
    M. SCHUMANN
    J.-M. BOEGNER
    J. A. LYNCH
    P. J. HILLERY'
    E. COLOMBO
    A. MORO
    G. BOMBASSEI DE VETTOR
    G. THORN
    J. DONDELINGER
    N. SCHMELZER
    TH. WESTERTERP
    SASSEN
    T. BRATTELI
    A. CAPPELEN
    S. CHR. SOMMERFELT
    E. HEATH
    ALEC DOUGLAS-HOME
    G. RIPPON

    Společné prohlášení

    o Soudním dvoru

    Rada přijme na žádost Soudního dvora dodatečná opatření, která se mohou po přistoupení nových členských států ukázat nezbytná, aby bylo možno zvýšit počet generálních advokátů na čtyři a provést nezbytné úpravy ustanovení čl. 32 třetího pododstavce Smlouvy o ESUO, čl. 165 třetího pododstavce Smlouvy o EHS a čl. 137 třetího pododstavce Smlouvy o Euratomu.

    Společné prohlášení

    o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru

    Právní úprava, kterou se budou řídit vztahy mezi Evropským hospodářským společenstvím a výsostnými oblastmi Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru, bude stanovena v rámci případné dohody mezi Společenstvím a Kyperskou republikou.

    Společné prohlášení

    o rybolovu

    1. 1. Orgány Evropského hospodářského společenství přezkoumají problémy v odvětví výroby rybích mouček a rybích tuků a na základě zjištěného stavu přijmou nezbytná opatření pro toto odvětví, pokud jde o používanou surovinu. Tato opatření musí být v souladu s požadavky na ochranu a rozumné využívání biologických zdrojů moře, aniž budou podporovat vznik či přežívání nedostatečně rentabilních výrobních subjektů.
    2. 2. Používání společných norem pro prodej některých čerstvých či chlazených ryb nesmí vést k vyloučení žádného způsobu uvádění na trh, a naopak žádný z těchto způsobů prodeje nesmí bránit používání uvedených norem; v tomto duchu mohou být také otázky, které se vyskytnou, upraveny ve vhodném čase orgány Evropského hospodářského společenství.
    3. 3. Evropské hospodářské společenství si je vědomo významu norského vývozu produktů rybolovu do třetích zemí, který podléhá, podobně jako vývoz z ostatních členských států Společenství, nařízení (EHS) č. 2142/70.
    4. 4. Předpokládá se, že v co nejkratší době bude provedena podrobná právní studie týkající se podmínek, za kterých lze používat norský zákon o uvádění rybích produktů zpracovatelského průmyslu na trh ze dne 18. prosince 1970 s ohledem na právní předpisy Společenství.

    Společné prohlášení o záměru

    rozvoje obchodních vztahů s Cejlonem, Indií, Malajsií, Pákistánem a Singapurem

    Vedeno přáním rozšiřovat a upevňovat obchodní vztahy s nezávislými rozvojovými zeměmi Britského společenství národů v Asii (Cejlonem, Indií, Malajsií, Pákistánem a Singapurem) je Evropské hospodářské společenství připraveno po přistoupení společně s těmito zeměmi zkoumat případné obtíže v oblasti obchodu tak, aby byla nalezena vhodná řešení, která budou zohledňovat dosah všeobecného systému celních preferencí, a situaci rozvojových zemí v tomto regionu.

    Otázku vývozu cukru z Indie do Společenství po 31. prosinci 1974, kdy vyprší platnost dohody Britského společenství národů o cukru, musí Společenství upravit s přihlédnutím k tomuto prohlášení o záměru a k ustanovením, která mohou být přijata a která se týkají dovozu cukru z nezávislých zemí Britského společenství národů zmíněných v protokolu č. 22 o vztazích mezi Evropským hospodářským společenstvím a přidruženými státy Afriky a Madagaskarem, jakož i nezávislými rozvojovými zeměmi Britského společenství národů v Africe, v Indickém oceánu, v Tichém oceánu a v karibské oblasti.

    Společné prohlášení

    o volném pohybu pracovníků

    Rozšíření Společenství by mohlo nést s sebou určité obtíže v sociální situaci jednoho nebo více členských států, pokud jde o používání ustanovení o volném pohybu pracovníků.

    Členské státy si tímto prohlášením vyhrazují pro případ takových obtíží právo obrátit se na orgány Společenství, aby tyto problémy byly vyřešeny v souladu se smlouvami o založení Evropských společenství a s předpisy přijatými na jejich základě.

    Prohlášení

    vlády Spolkové republiky Německo o uplatňování rozhodnutí o přistoupení k Evropskému společenství uhlí a oceli a smlouvy o přistoupení k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii na Berlín

    Vláda Spolkové republiky Německo si vyhrazuje právo prohlásit ke dni nabytí účinku přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému společenství uhlí a oceli a při ukládání své listiny o ratifikaci smlouvy o přistoupení těchto zemí k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, že se rozhodnutí Rady ze dne 22. ledna 1972 o přistoupení k Evropskému společenství uhlí a oceli a výše uvedená smlouva vztahují rovněž na zemi Berlín.

    Prohlášení

    vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o definici výrazu „státní příslušníci“

    Vláda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska vydává při příležitosti podpisu smlouvy o přistoupení následující prohlášení:

    „V případě Spojeného království Velké Británie a Severního Irska pojmy „státní příslušníci“, „státní příslušníci členských států“ nebo „státní příslušníci členských států a jejich zámořských zemí a území“ obsažené ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství, ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, ve Smlouvě o založení Evropského společenství uhlí a oceli nebo v ostatních aktech Společenství, které vyplývají z výše uvedených smluv, je potřeba chápat v těchto významech:

    1. a) osoby, jež jsou občany Spojeného království a jeho kolonií, nebo osoby, jež jsou poddanými britské koruny a nemají zmíněné občanství ani občanství jiné země či území Britského společenství národů, a které mají v obou případech právo trvalého pobytu ve Spojeném království a na základě této skutečnosti jsou ve Spojeném království osvobozeny od imigrační kontroly;
    2. b) osoby, jež jsou občany Spojeného království a jeho kolonií, protože se narodili, byli zapsáni do matriky nebo naturalizováni v Gibraltaru, nebo osoby, jejichž otec se narodil, byl zapsán do matriky nebo byl naturalizován v Gibraltaru.“

    Prohlášení

    o hospodářském a průmyslovém rozvoji Irska

    Na šestém zasedání ministrů v průběhu jednání mezi Společenstvím a Irskem, které se uskutečnilo dne 19. října 1971, pan A. Moro, ministr zahraničních věcí Italské republiky, učinil jménem delegace Společenství prohlášení uvedené v části I.

    Pan P. J. Hillery, ministr zahraničních věcí Irska, odpověděl jménem irské delegace prohlášením uvedeným v části II.

    1. I. Prohlášení pana A. Mora, ministra zahraničních věcí Italské republiky, jménem delegace Společenství
      1. I
        1. 1. Irská delegace zdůraznila, že se irská vláda potýká s vážnými projevy hospodářské a sociální nerovnováhy regionální a strukturální povahy. Irská delegace rovněž prohlásila, že je potřeba tuto nerovnováhu odstranit, aby bylo dosaženo takového stupně harmonizace, který bude odpovídat cílům Společenství a zejména potřebám uskutečňování hospodářské a měnové unie. Irská delegace požádala Společenství, aby se svými prostředky zapojilo do podpory programů irské vlády k odstranění této nerovnováhy a aby specifické problémy Irska v této oblasti vzalo se vší vážností v úvahu při dalším rozvoji komplexní regionální politiky Společenství.
        2. 2. Irská delegace předložila delegaci Společenství dokumenty, které naznačují směřování a nástroje irských regionálních programů. Irská delegace rovněž vyložila, jakým způsobem jsou podporována irská vývozní průmyslová odvětví pomocí daňových úlev. I v tomto případě jde o opatření, jejichž cílem je odstranit sociální a hospodářskou nerovnováhu prostřednictvím rozvoje průmyslu.
      1. II
        1. 1. Delegace Společenství v této souvislosti připomíná, že – jak ostatně vyplývá z preambule Římské smlouvy – základní cíle Společenství zahrnují neustálé zlepšování životních a pracovních podmínek obyvatelstva členských států, stejně jako harmonický vývoj hospodářství těchto zemí, a to zmenšováním rozdílů mezi jednotlivými regiony a odstraněním zaostalosti nejméně vyspělých regionů.
        2. 2. Společné politiky i různé nástroje, jež si Společenství vytvořilo v hospodářské a sociální oblasti, zmíněné cíle konkretizují a mají být dále rozvíjeny. Evropský sociální fond získal další směr pro svou činnost. Evropská investiční banka neustále rozšiřuje oblast své činnosti. Orgány Společenství v poslední době při jednáních rozhodují o tom, jaké nástroje Společenství mohou být použity pro uskutečňování cílů regionální politiky a jakým způsobem.

          Podpory poskytované členskými státy, včetně podpor v podobě osvobození od daně, podléhají pravidlům stanoveným v článcích 92 až 94 Smlouvy o EHS. Ohledně státních podpor s regionálním účelem je třeba připomenout, že podle čl. 92 odst. 3 písm. a) mohou být „podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností“, považovány za slučitelné se společným trhem. Zkušenost ukazuje, že citované ustanovení je dostatečně pružné na to, aby orgány Společenství mohly přihlížet ke specifickým potřebám nejméně vyspělých regionů.

          Osvobození od daně – podobně jako ostatní podpory poskytované v Irsku ke dni přistoupení – přezkoumá Komise v běžném rámci průběžného zkoumání existujících podpor. Pokud by se přitom ukázalo, že některou podporu nelze ve stávající podobě zachovat, je úkolem Komise stanovit v souladu s ustanoveními smlouvy lhůty a postupy pro přechodné období.

        1. 3. Delegace Společenství navrhuje vzhledem k výše uvedeným specifickým obtížím, jimž Irsko čelí, připojit k příloze aktu o přistoupení protokol o hospodářském a průmyslovém rozvoji Irska.
    1. II. Prohlášení pana P.J. Hilleryho, ministra zahraničních věcí Irska, jménem irské delegace

      Jsem potěšen, že mohu vyjádřit souhlas irské delegace se zněním navrhovaného protokolu o Irsku, který byl předmětem jednání obou našich delegací a jehož východiska jste tak jasně vyložil ve svém úvodním prohlášení. Schválené znění umožní irské vládě pokračovat v provádění plánů hospodářského a sociálního rozvoje svědomím, že Společenství je připraveno sní prostřednictvím svých orgánů a agentur spolupracovat na uskutečňování vytyčených cílů.

      Během jednání jsem opakovaně upozornil na problémy, které vyplývají z rozdílné úrovně hospodářského rozvoje takového celku, jakým bude rozšířené Společenství. Rovněž jsem se pokusil Vám osvětlit obtíže, se kterými se země jako Irsko, ležící na okraji rozšířeného Společenství, bude muset potýkat, aby se přiblížila úrovni hospodářského rozvoje ostatních členských států. Plně si uvědomuji vůli a odhodlání Společenství uskutečnit cíle, které si vytklo ve Smlouvě o EHS, což znamená zajistit neustálé zlepšování životních a pracovních podmínek obyvatelstva v členských státech, stejně jako harmonický vývoj jejich hospodářství. Protokol, na jehož znění jsme se dnes shodli, je přesvědčivým vyjádřením snahy Společenství o naplnění těchto základních cílů reálným obsahem. Tento protokol bude představovat nástroj s praktickou hodnotou, neboť mé zemi umožní převzít rovnocennou úlohu při uskutečňování těchto cílů uvnitř rozšířeného Společenství. Jeho účinnost, pokud jde právě o uskutečňování uvedených cílů, značně posílí rozvoj komplexní regionální politiky Společenství. V této souvislosti si dovoluji prohlásit, že můj optimismus pramení zejména ze současného úsilí o vyřešení této důležité otázky v rámci vývoje Společenství.

      V situaci, ve které se nachází Irsko, je třeba účinnost rozvojových opatření, ať již na úrovni samotného státu či Společenství, posuzovat podle pokroku dosaženého v oblasti snižování nezaměstnanosti a emigrace, jakož i růstu životní úrovně. Zejména pro naše stále početnější pracovní síly musí být vytvářena potřebná pracovní místa, bez nichž zůstane podstatná část našeho nejcennějšího hospodářského zdroje nevyužita nebo bude ztracena v důsledku odchodu do zahraničí a bez nichž bude zpomalen hospodářský růst.

      Má vláda bude potěšena, že naše dnešní jednání ukázalo, že přistoupení Irska ke Společenství jí umožní pokračovat ve snahách o uskutečnění jeho cílů uvedených v protokolu. Zejména mám teď na mysli neustálý růst průmyslu, který zaujímá přední místo mezi našimi obecnými cíli hospodářského růstu. Zachování pokroku v této oblasti pomocí účinných podpůrných opatření pro průmysl se nám jeví jako zcela nezbytné. Plně chápu, že stejně jako ostatní režimy státních podpor, i podpory poskytované irskému průmyslu budou po našem přistoupení přezkoumány se zřetelem k pravidlům Společenství. S uspokojením jsem se dozvěděl, že uznáváte nezbytnost politiky podpor v Irsku, avšak jsem si zároveň vědom toho, že mohou vyvstat určité otázky ohledně podoby našeho režimu podpor, který se vyvinul ještě v době, kdy jsme stáli mimo Společenství.

      Rád bych v této souvislosti upozornil na otázku závazků, které jsme převzali v dřívější době. Samozřejmě budeme muset těmto závazkům dostát, ale jsme připraveni projednat všechna hlediska přechodu na každý nový režim podpor, který by mohl být stanoven, a přispějeme k uspokojivému vyřešení těchto problémů.

      Poté, co jsem vyslechl Vaše ujištění o pružnosti příslušných ustanovení Smlouvy, jsem plně přesvědčen, že orgány Společenství vezmou při přezkoumání našeho režimu podpor plně v úvahu naše specifické problémy. Vzhledem k tomu, že irská vláda i Společenství sledují totožné cíle, jsem rovněž přesvědčen, že i bude-li třeba zmíněný režim podpor do určité míry upravit, dokáže irská vláda udržet tempo růstu průmyslu v Irsku a dosáhnout neustálého zlepšování úrovně životních a pracovních podmínek.

      Závěrem si dovoluji prohlásit, že oceňuji pochopení a porozumění, jaké Společenství prokázalo, když se zabývalo našimi regionálními problémy a podporami pro průmysl, které pro mou zemi mají ten nejvyšší význam. Dohoda, jíž jsme dosáhli, slibuje mnoho pro naši budoucí spolupráci v rozšířeném Společenství a pro uskutečňování základních cílů Smlouvy. Právě v této budoucí spolupráci vidím prostředek, jímž my v Irsku můžeme lépe dosáhnout svých vnitrostátních cílů v hospodářské oblasti.

    Prohlášení

    o konzumním mléku, vepřovém mase a vejcích

    Na druhém zasedání ministrů v průběhu jednání mezi Společenstvím a Spojeným královstvím, které se uskutečnilo dne 27. října 1970, pan G. Rippon, kancléř Lancasterského vévodství, vystupující jménem delegace Spojeného království, a pan W. Scheel, ministr zahraničních věcí Spolkové republiky Německo, vystupující jménem delegace Společenství, učinili následující dvě prohlášení.

    Závěrem obě delegace konstatovaly, že bylo dosaženo dohody na základě těchto dvou prohlášení.

    1. I. Prohlášení pana G. Rippona, kancléře Lancasterského vévodství, jménem delegace Spojeného království
      1. 1. Na prvním zasedání ministrů, které se uskutečnilo dne 21. července, můj předchůdce prohlásil, že Spojené království je připraveno převzít společnou zemědělskou politiku v rámci rozšířeného Společenství. Dodal nicméně, že budeme muset pozorně prozkoumat řadu bodů, mimo jiné důsledky režimu, jejž Společenství uplatňuje na mléko, vepřové maso a vejce, pro výrobu, uvádění na trh a spotřebu těchto produktů ve Spojeném království.
      2. 2. Od té doby proběhlo mnoho informačních schůzek a jednání jak s Komisí na technické úrovni, tak také v obecné podobě při setkáních našich zástupců. Z naší strany bylo cílem zjistit, zda mohou nastat nějaké vážné obtíže, a pokud ano, jak se jim dá co nejlépe předejít. S potěšením mohu prohlásit, že nám Společenství poskytlo značné množství upřesňujících informací a že prokázalo velkou mini pochopení, což nám umožnilo tuto záležitost do značné míry objasnit a na základě čehož mohu vyjádřit naději, že se nám podaří dospět k dohodě, a tím uvedenou problematiku vyřadit z dalšího pořadu jednání.

        Mléko

        Soudíme, že je v zájmu Společenství i Spojeného království důležité, abychom dokázali v dostatečném rozsahu zajistit zásobování konzumním mlékem, a tím uspokojili celoroční poptávku spotřebitelů z celého území státu. Vzhledem k ujištění, které jsme od Společenství obdrželi v odpovědi na náš výklad oblasti působnosti a povahy stávajících a navrhovaných ujednání, se domníváme, že tohoto cíle bude možné dosáhnout. Je proto důležité připomenout hlavní body tohoto výkladu:

        1. i) jedním z cílů společné zemědělské politiky je využití co největšího množství mléka určeného ke spotřebě v tekutém stavu na celém území Společenství; společnou zemědělskou politiku tedy nelze provádět tak, aby bylo ohroženo dosažení tohoto cíle;
        2. ii) cenový rozdíl mezi mlékem dodávaným ke zpracování a mlékem určeným ke spotřebě v tekutém stavu, uvedený v usnesení Rady ze dne 24. července 1966, není závazný; toto usnesení bude v příhodnou dobu nahrazeno nařízením Společenství o mléku; podle stávajících předpisů mají členské státy u mléka určeného ke spotřebě v tekutém stavu možnost, avšak nikoli povinnost určovat maloobchodní cenu;
        3. iii) nařízení (EHS) č. 804/68 se vztahuje pouze na opatření vlád členských států umožňující vyrovnání cen; nevládní organizace producentů tedy může, jedná-li v rámci ustanovení Smlouvy o EHS a sekundárního práva, podle vlastního uvážení dodávat mléko kamkoli tak, aby dosáhla maximálního výnosu pro své členy, příjmy shromažďovat ve fondu a svým členům vyplácet odměny podle svých představ.

        Vepřové maso

        Domníváme se, že je rovněž v zájmu rozšířeného Společenství, jehož potřeba vepřového masa je více než pokryta, aby byla zajištěna přiměřená stabilita trhu včetně stability na trhu slaniny ve Spojeném království. Dosavadní systém Společenství tento významný trh, kterým ročně projde cca 640 tisíc tun slaniny v hodnotě více než jedné miliardy zúčtovacích jednotek, samozřejmě nebral v úvahu. Právě tento trh by však mohl významnou měrou přispět k zamýšlené stabilitě, a to v zájmu nejen přímo dotčených výrobců slaniny ze Spojeného království a ostatních zemí, ale i všech producentů vepřového masa v rozšířeném Společenství.

        Na základě našich diskusí jsme nedospěli k závěru, že by stávající úprava ve Společenství, která se týká vepřového masa, byla nutně nevyhovující nebo že by neumožňovala zvládnout novou situaci vyplývající z rozšíření.

        Přesto považujeme za prvořadé ujištění, že uznáváte podstatný význam trhu slaniny v rozšířeném Společenství, výhody, jež by s sebou přinesl pro produkci vepřového masa v celém Společenství, bude-li zachována jeho stabilita za podmínek korektní hospodářské soutěže, a tedy i nezbytnost pečlivě se zabývat touto problematikou během přechodného období i později.

        Vejce

        Rozšířené Společenství bude schopno pokrýt poptávku po vejcích vlastními zdroji, takže ceny bude pravděpodobně určovat spíše vnitřní tržní mechanismus než opatření upravující dovoz. Jelikož tato situace existuje ve stávajícím Společenství i ve Spojeném království, bude trh rozšířeného Společenství zřejmě podléhat stejným, možná jen nepatrně silnějším cenovým výkyvům, než jsou výkyvy na jednotlivých trzích dnes. Na druhé straně tendence směřující ke koncentraci výroby v rukou specializovaných producentů spolu se souběžným vývojem distribuce a prodeje by v dlouhodobějším horizontu měly tuto nestabilitu zmírňovat. Proto se domnívám, že budeme schopni se přizpůsobit úpravě Společenství.

      1. 3. Jestliže nám nyní budete moci formálně potvrdit, že jsme správně pochopili možnosti, jež se nám naskýtají v oblasti produkce mléka, že souhlasíte s mnou vyjádřenými názory na význam a zvláštní povahu trhu slaniny v rozšířeném Společenství a uznáváte, že je žádoucí stabilita produkce vepřového masa a vajec, můžeme Vás ubezpečit, že k těmto produktům nebudeme v průběhu jednání vznášet žádné další otázky, s výjimkou obecného rámce přechodných ujednání.
    1. II. Prohlášení pana W. Scheela, ministra zahraničních věcí Spolkové republiky Německo, jménem delegace Společenství

      Delegace Společenství souhlasí s Vaším rozborem cílů společné politiky v odvětví mléka, stávajících možností při stanovení maloobchodních cen konzumního mléka, jakož i činnosti nevládních organizací producentů. Delegace připomíná, je-li to nutné, že zákaz vnitrostátních opatření umožňujících vyrovnávání cen různých mléčných výrobků, stanovený nařízením (EHS) č. 804/68, se týká rovněž všech vnitrostátních právních předpisů, jejichž cílem by bylo dosažení takovéhoto vyrovnání.

      Delegace Společenství souhlasí s Vaším prohlášením o významu a zvláštní povaze trhu slaniny v rozšířeném Společenství. S ohledem na cíle, které sleduje společná politika v odvětvích vepřového masa a vajec, delegace sdílí Váš zájem na stabilitě těchto odvětví.

      Delegace Společenství bere na vědomí prohlášení delegace Spojeného království a s uspokojením konstatuje, že stávající právní úpravu výše zmíněných tří odvětví nebude nutno změnit, aby brala v úvahu obavy vyjádřené delegací Spojeného království.

    Prohlášení

    o systému stanovení cen zemědělských produktů ve Společenství

    Na druhém zasedání ministrů v průběhu jednání mezi Společenstvím a Spojeným královstvím, které se uskutečnilo dne 27. října 1970, pan W. Scheel, ministr zahraničních věcí Spolkové republiky Německo, učinil jménem delegace Společenství prohlášení o systému stanovení cen zemědělských produktů ve Společenství.

    Pan G. Rippon, kancléř Lancasterského vévodství, vyjádřil jménem delegace Spojeného království souhlas s tímto prohlášením. Doplnil, že nezpochybňuje význam, jaký má pro všechny dotčené hodnocení stavu zemědělství a záměr udržovat úzké a účinné kontakty zejména s organizacemi producentů na úrovni Společenství.

    Závěrem obě delegace konstatovaly, že bylo dosaženo dohody ve znění následujícího prohlášení pana W. Scheela:

    1. „1. Od rozhovorů vedených na toto téma v roce 1962 bylo ve Společenství zavedeno každoroční hodnocení stavu zemědělství a trhů zemědělských produktů. To je součástí postupu při stanovení cen ve Společenství.

      Postup má následující podobu:

      Různá nařízení pro oblast zemědělství obecně stanoví, že Rada na návrh Komise stanoví pro Společenství každoročně vždy před 1. srpnem ceny všech zemědělských produktů, u nichž společná organizace trhů vyžaduje stanovení ceny, a to pro hospodářský rok začínající v příštím kalendářním roce.

      Komise současně se svými návrhy předkládá rovněž výroční zprávu o stavu zemědělství a trhů zemědělských produktů. Předkládání této výroční zprávy odpovídá právním povinnostem i závazkům, jež Komise převzala.

      Výroční zprávu vypracovává Komise na základě vhodných statistických a účetních údajů získaných ze všech přístupných zdrojů v jednotlivých členských státech i ve Společenství.

      Analytická část výroční zprávy zkoumá:

      1. – hospodářskou situaci a celkový vývoj zemědělství na úrovni členských států a Společenství, jakož i v rámci celého hospodářství;
      2. – trhy jednotlivých produktů nebo skupin produktů za účelem vypracování přehledu o situaci na trhu a o vývoji jeho charakteristických znaků.

      Přezkoumání údajů provedené Komisí obsahuje zejména informace o cenových a nákladových tendencích, zaměstnanosti, produktivitě a příjmech v zemědělství.

      Ceny zemědělských produktů se stanoví postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS, což znamená, že musí být konzultováno Shromáždění.

      Shromáždění proto obdrží návrhy Komise společně s výroční zprávou; na jeho půdě poté probíhá obecná rozprava o společné zemědělské politice.

      Dále jsou návrhy a výroční zpráva pravidelně konzultovány také s Hospodářským a sociálním výborem složeným ze zástupců různých oblastí hospodářského a sociálního života. Pokud jde o úkoly tohoto výboru, článek 47 Smlouvy o EHS stanoví, že k úkolům jeho skupiny pro zemědělství patří být k dispozici Komisi při přípravě jednání výboru podle článků 197 a 198 Smlouvy o EHS.

      Před vytvářením výroční zprávy a cenových návrhů, během něj i poté udržuje Komise kontakty s profesními zemědělskými organizacemi na úrovni Společenství. Součástí těchto kontaktů jsou rozhovory o statistických a dalších údajích, které mají dopad na hospodářskou situaci a výhledy zemědělství a které Komise zohledňuje ve své zprávě pro Radu.

      Povaha cen stanovených v rámci společné zemědělské politiky vedla Komisi k rozhodnutí neomezovat tyto kontakty pouze na organizace v odvětví zemědělství, ale udržovat tyto kontakty rovněž s průmyslovými a obchodními kruhy, odborovými organizacemi a spotřebiteli.

      Takovéto kontakty dávají všem dotčeným stranám příležitost sdělit své připomínky nebo požadavky. Na druhé straně umožňují tyto kontakty Komisi vypracovat svou výroční zprávu o stavu zemědělství i své cenové návrhy s úplnou znalostí stanovisek všech dotčených stran.

      Konzultace se Shromážděním a s Hospodářským a sociálním výborem během procesu formování politické vůle završeného konečným rozhodnutím Rady, společně se soustavnými a přímými kontakty mezi orgánem odpovědným za vypracování výroční zprávy a návrhů a organizacemi dotčených stran jsou dostatečnou zárukou toho, že budou ve vyváženém poměru zohledněny zájmy všech, jichž se zmíněné rozhodnutí bude dotýkat.

    1. 2. Tento postup samozřejmě nevylučuje, aby členské státy vedle toho prováděly vlastní každoroční hodnocení stavu svého zemědělství v součinnosti s dotčenými profesními organizacemi a v souladu se svými vnitrostátními postupy.
    2. 3. Delegace Společenství navrhuje, aby konference:
      1. – konstatovala, že postupy a praxe Společenství i stávající postupy a praxe členských států budou zahrnovat odpovídající kontakty s dotčenými profesními organizacemi;
      2. – vzala na vědomí záměr orgánů Společenství používat praxe a postupy popsané v odstavci 1 také v rozšířeném Společenství;
      3. – vyjádřila názor, že provádění obou předchozích odrážek zaručí v rozšířeném Společenství systém, v němž bude možné hodnotit hospodářské poměry a výhledy zemědělství a zároveň udržovat odpovídající kontakty s profesními organizacemi producentů i s ostatními dotčenými organizacemi a stranami.“

    Prohlášení

    o zemědělské činnosti v kopcovitých oblastech

    Na osmém zasedání ministrů v průběhu jednání mezi Společenstvím a Spojeným královstvím, které se uskutečnilo ve dnech 21., 22. a 23. června 1971, pan G. Rippon, kancléř Lancasterského vévodství, učinil jménem delegace Spojeného království prohlášení uvedené v části I.

    Pan M. Schumann, ministr zahraničních věcí Francouzské republiky, odpověděl jménem delegace Společenství prohlášením uvedeným v části II.

    1. I. Prohlášení pana G. Rippona, kancléře Lancasterského vévodství, jménem delegace Spojeného království

      Pan Barber ve svém úvodním prohlášení v rámci konference dne 30. června 1970 zmínil, kromě dalších zemědělských otázek, problematiku kopcovitých zemědělských oblastí. Některé části Skotska, Walesu, Severního Irska a severní a jihozápadní Anglie tvoří kopcovité oblasti, které jsou pro své klima, půdní složení a zeměpisnou polohu vhodné pouze k extenzivnímu chovu hospodářských zvířat.

      V těchto oblastech mají zemědělská hospodářství jen omezené možnosti hospodaření a z povahy věci vyplývá, že jsou mimořádně citlivé na tržní podmínky – dokonce do té míry, že by jim vysoké konečné ceny samy o sobě neumožňovaly přežít. Z tohoto důvodu jim náš současný systém poskytuje určitou pomoc jak v rámci naší obecné hospodářské a sociální politiky, tak v rámci naší zemědělské politiky. Mnozí původní členové Společenství mají jistě oblasti, které se potýkají s obdobnými obtížemi, a my své obtíže samozřejmě zamýšlíme řešit stejně, jako Vy tak již činíte, tedy v souladu se Smlouvou a se zásadami společné zemědělské politiky. Byl bych Společenství zavázán, kdyby se laskavě ztotožnilo s mým stanoviskem, podle nějž je pro všechny členské státy rozšířeného Společenství, kteří čelí podobné situaci, nezbytné vyřešit uvedený problém tak, aby zemědělcům z těchto oblastí zůstaly zachovány přiměřené příjmy.

    1. II. Prohlášení pana M. Schumanna, ministra zahraničních věcí Francouzské republiky, jménem delegace Společenství

      Delegace Společenství pozorně vyslechla prohlášení delegace Spojeného království k zemědělské činnosti v kopcovitých oblastech Spojeného království a k opatřením přijatým ve její prospěch.

      V odpovědi na toto prohlášení delegace Společenství sděluje následující:

      Společenství si uvědomuje specifické podmínky v kopcovitých zemědělských oblastech oproti ostatním oblastem Spojeného království, ostatně stejně jako rozdíly, často značné, mezi jednotlivými oblastmi členských států dnešního Společenství.

      Specifické podmínky v určitých oblastech rozšířeného Společenství skutečně mohou vyžadovat opatření, jejichž cílem je pokusit se vyřešit problémy vyplývající z těchto specifických podmínek, zejména zachovat přiměřené příjmy zemědělců v těchto oblastech.

      Jak jste již uvedl, taková opatření samozřejmě musí být v souladu s ustanoveními Smlouvy a se zásadami společné zemědělské politiky.

    POSTUP PŘI PŘIJÍMÁNÍ NĚKTERÝCH ROZHODNUTÍ A OSTATNÍCH OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT PŘIJATA V OBDOBÍ PŘED PŘISTOUPENÍM

    1. I

      Informační a konzultační postup při přijímání některých rozhodnutí

      1. 1. K zajištění přiměřeného informování Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „přistupující státy“) jsou všechny návrhy a sdělení Komise Evropských společenství, které by mohly vést k rozhodnutím Rady Evropských společenství, dány na vědomí přistupujícím státům poté, co jsou předloženy Radě.
      2. 2. Konzultace se konají na odůvodněnou žádost přistupujícího státu, který v ní výslovně vyjádří své zájmy jako budoucí člen Společenství a uvede své připomínky.
      3. 3. Správní rozhodnutí zpravidla nejsou důvodem ke konání konzultací.
      4. 4. Konzultace se konají v rámci prozatímního výboru složeného ze zástupců Společenství a přistupujících států.
      5. 5. Členy uvedeného prozatímního výboru jsou za Společenství členové Výboru stálých zástupců nebo osoby jimi jmenované pro tento účel, zpravidla jejich zástupci. Komise je vyzvána k účasti na této práci.
      6. 6. Prozatímnímu výboru je nápomocen sekretariát, kterým je sekretariát konference, pokračující v činnosti za tímto účelem.
      7. 7. Konzultace se obvykle konají, jakmile přípravné práce, vedené na úrovni Společenství s cílem přijmout rozhodnutí Rady, dospějí k vypracování společných obecných zásad, které umožňují účelné pořádání těchto konzultací.
      8. 8. Jestliže po konzultacích zůstanou vážné obtíže, může být věc projednána na žádost přistupujícího státu na ministerské úrovni.
      9. 9. Postup stanovený ve výše uvedených bodech se použije také na každé rozhodnutí, které má být přijato přistupujícími státy a které by mohlo mít důsledky pro závazky vyplývající z jejich postavení budoucích členů Společenství.
    1. II

      Dánské království, Irsko, Norské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska přijmou nezbytná opatření, která zajistí, aby k jejich přistoupení k dohodám nebo smlouvám uvedeným v čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv došlo v mezích možností a za podmínek stanovených v uvedeném aktu ve stejné době jako ke vstupu smlouvy o přistoupení v platnost.

      Pokud dohody a smlouvy mezi členskými státy uvedené v čl. 3 odst. 1 druhé větě a odst. 2 existují jen v návrhu, nejsou ještě podepsány a pravděpodobně již nemohou být podepsány v období před přistoupením, budou přistupující státy vyzvány, aby se po podpisu smlouvy o přistoupení vhodnými postupy zapojily do přípravy uvedených návrhů v pozitivním duchu a takovým způsobem, který usnadní jejich uzavření.

    1. III

      K jednání o zamýšlených dohodách se státy ESVO, které nepožádaly o členství v Evropském společenství, a k jednání o některých úpravách preferenčních dohod uzavřených na základě smluv o založení Evropských společenství budou vedle zástupců původních členských států přizváni rovněž zástupci přistupujících států jako pozorovatelé.

      Některé nepreferenční dohody, které Společenství uzavřelo a které zůstávají v platnosti po dni 31. prosince 1972, mohou být změněny nebo přizpůsobeny s cílem přihlédnout k rozšíření Společenství. Tyto změny nebo přizpůsobení budou sjednány Společenstvím ve spojení se zástupci přistupujících států postupem uvedeným v předchozím pododstavci.

    1. IV

      Pokud jde o Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, sladí Dánské království, Irsko a Norské království při vyjednávání zámkové dohody s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) svá stanoviska se stanovisky Evropského společenství pro atomovou energii. Pokud jde o zámkové dohody, které jsou případně uzavírány s MAAE, přistupující státy požádají, aby do těchto dohod byla začleněna doložka umožňující jim nahradit tyto dohody v co nejkratší době po přistoupení zámkovou dohodou Společenství s MAAE.

      V období před přistoupením budou zahájeny konzultace mezi Spojeným královstvím a Společenstvím v souvislosti se závazkem, že Spojené království převezme kontrolní a inspekční systém předepsaný dohodou mezi více členskými státy a Evropským společenstvím pro atomovou energii na straně jedné a MAAE na straně druhé.

    1. V

      Konzultace mezi přistupujícími státy a Komisí podle čl. 120 odst. 2 aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv se uskuteční před přistoupením.

    1. VI

      Přistupující státy se zavazují, že poskytování licencí uvedených v článku 2 protokolů č. 25 až 28 o výměně poznatků v oblasti jaderné energie nebude úmyslně urychováno před přistoupením, aby byl snížen rozsah závazků obsažených v uvedených protokolech.

    1. VII

      Orgány Společenství v patřičné době vypracují znění uvedená v článku 153 aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv.

    1. VIII

      Společenství přijme potřebné předpisy, aby opatření uvedená v protokolu č. 19 o alkoholických nápojích vyráběných z obilovin vstoupila v platnost ke dni přistoupení.

    DOKUMENTY

    o přistoupení Řecké republiky k Evropským společenstvím

    STANOVISKO KOMISE

    ze dne 23. května 1979

    k žádosti o přistoupení Řecké republiky k Evropským společenstvím

    KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

    s ohledem na článek 98 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, článek 237 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a článek 205 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

    vzhledem k tomu, že Řecká republika požádala o členství v těchto Společenstvích;

    vzhledem k tomu, že Komise již měla příležitost ve svém stanovisku ze dne 29. ledna 1976 vyjádřit svůj názor na některé podstatné aspekty problémů spojených s touto žádostí;

    vzhledem k tomu, že podmínky pro přijetí Řecké republiky a úpravy smluv o založení Společenství, jež toto přistoupení vyžaduje, byly projednány v rámci konference mezi Společenstvími a žadatelským státem; že bylo zajištěno jednotné zastoupení Společenství při dodržení institucionálního dialogu upraveného těmito smlouvami;

    vzhledem k tomu, že po ukončení těchto jednání je zřejmé, že takto dohodnutá ustanovení jsou spravedlivá a přiměřená; že rozšíření za těchto podmínek umožní při uchování vnitřní soudržnosti a dynamiky Společenství posílit jeho účast na rozvoji mezinárodních vztahů;

    vzhledem k tomu, že svým členstvím ve Společenstvích přijímá žadatelský stát bez výhrad smlouvy a jejich politické cíle, všechna rozhodnutí přijatá od vstupu těchto smluv v platnost a alternativy zvolené v oblasti rozvoje a posílení Společenství;

    vzhledem zejména k tomu, že podstatnými vlastnostmi právního řádu vytvořeného smlouvami o založení Společenství jsou přímá použitelnost některých jejich ustanovení a některých aktů přijatých orgány Společenství, přednost práva Společenství před vnitrostátními předpisy, které by s ním byly v rozporu, a existence postupů, kterými lze zajistit jednotný výklad práva Společenství; že přistoupení ke Společenstvím vyžaduje uznání závaznosti těchto pravidel, jejichž dodržování je pro zajištění účinnosti a jednoty práva Společenství nezbytné;

    vzhledem k tomu, že zásady pluralitní demokracie a úcta k lidským právům tvoří součást společného dědictví lidu států spojených v Evropských společenstvích, a jsou proto základními prvky členství v těchto Společenstvích;

    vzhledem k tomu, že rozšíření Společenství přistoupením Řecké republiky přispěje k upevnění a zachování míru a svobody v Evropě,

    VYSLOVUJE SOUHLASNÉ STANOVISKO

    k přistoupení Řecké republiky k Evropským společenstvím.

    Toto stanovisko je určeno Radě.

    V Bruselu dne 23. května 1979.
    Za Komisi

    ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

    ze dne 24. května 1979

    o přistoupení Řecké republiky k Evropskému společenství uhlí a oceli

    RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

    s ohledem na článek 98 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli,

    s ohledem na stanovisko Komise,

    vzhledem k tomu, že Řecká republika požádala o přistoupení k Evropskému společenství uhlí a oceli;

    vzhledem k tomu, že podmínky přistoupení, jež mají být stanoveny Radou, byly s Řeckou republikou projednány,

    ROZHODLA TAKTO:

    OdkazČlánek 1
    1. 1. Řecká republika se může stát členem Evropského společenství uhlí a oceli tím, že za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí přistoupí ke smlouvě o založení tohoto Společenství, jak byla změněna nebo doplněna.
    2. 2. Podmínky přistoupení a úpravy Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, jež toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k tomuto rozhodnutí. Ustanovení uvedeného aktu týkající se Evropského společenství uhlí a oceli tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí.
    3. 3. Ustanovení Smlouvy uvedené v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Společenství se vztahují i na toto rozhodnutí.
    OdkazČlánek 2

    Listina o přistoupení Řecké republiky k Evropskému společenství uhlí a oceli bude uložena u vlády Francouzské republiky dne 1. ledna 1981.

    Přistoupení nabývá účinku dnem 1. ledna 1981 za podmínky, že Řecká republika uloží svou listinu o přistoupení k tomuto dni a že všechny signatářské státy Smlouvy o přistoupení Řecké republiky k Evropskému hospodářskému společenství a Evropskému společenství pro atomovou energii uloží své ratifikační listiny před uvedeným dnem.

    Vláda Francouzské republiky předá ověřený opis přístupové listiny Řecké republiky vládám členských států.

    OdkazČlánek 3

    Toto rozhodnutí, sepsané v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském a řeckém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude sděleno členským státům Evropského společenství uhlí a oceli a Řecké republice.

    V Bruselu dne 24. května 1979.
    Za Radu
    předseda
    Jean FRANÇOIS-PONCET

    ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

    ze dne 24. května 1979

    o přijetí Řecké republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii

    RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

    s ohledem na článek 237 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a článek 205 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

    vzhledem k tomu, že Řecká republika požádala o členství v Evropském hospodářském společenství a Evropském společenství pro atomovou energii,

    po obdržení stanoviska Komise,

    ROZHODLA

    vyhovět této žádosti o přijetí, přičemž podmínky tohoto přijetí a úpravy smluv, jež toto přijetí vyžaduje, jsou předmětem dohody mezi členskými státy a Řeckou republikou.

    V Bruselu dne 24. května 1979.
    Za Radu
    předseda
    Jean FRANÇOIS-PONCET

    SMLOUVA

    mezi

    Belgickým královstvím,

    Dánským královstvím,

    Spolkovou republikou Německo,

    Francouzskou republikou,

    Irskem,

    Italskou republikou,

    Lucemburským velkovévodstvím,

    Nizozemským královstvím,

    Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska

    (členskými státy Evropských společenství)

    a

    Řeckou republikou

    o přistoupení Řecké republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii

    JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ,

    JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA,

    PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

    PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY,

    PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

    PREZIDENT IRSKA,

    PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY,

    JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA,

    JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA,

    JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

    JEDNOTNI ve své vůli pokračovat v uskutečňování cílů Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

    ROZHODNUTI vybudovat v duchu těchto smluv a na již položených základech ještě užší svazek mezi evropskými národy,

    VZHLEDEM K TOMU, že článek 237 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a článek 205 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii nabízejí evropským státům možnost stát se členy těchto Společenství;

    VZHLEDEM K TOMU, že Řecká republika požádala o členství v těchto Společenstvích;

    VZHLEDEM K TOMU, že Rada Evropských společenství se po obdržení stanoviska Komise vyslovila pro přijetí tohoto státu,

    SE ROZHODLI stanovit vzájemnou dohodou podmínky tohoto přijetí a nezbytné úpravy smluv o založení Evropského hospodářského společenství a o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a za tím účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci:

    ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ:

    pan Wilfried MARTENS,
    předseda vlády;
    pan Henri SIMONET,
    ministr zahraničních věcí;
    pan Joseph VAN DER MEULEN,
    velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství;

    ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA:

    pan Niels Anker KOFOED,
    ministr zemědělství;
    pan Gunnar RIBERHOLDT,
    velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství;

    ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO:

    pan Hans-Dietrich GENSCHER,
    spolkový ministr zahraničních věcí;
    pan Helmut SIGRIST,
    velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství;

    ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY:

    pan Constantinos KARAMANLIS,
    předseda vlády;
    pan Georgios RALLIS,
    ministr zahraničních věcí;
    pan Georgios CONTOGEORGIS,
    ministr bez portfeje, odpovědný za vztahy s Evropskými
    společenstvími;

    ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY:

    pan Jean FRANCOIS-PONCET,
    ministr zahraničních věcí;
    pan Pierre BERNARD-REYMOND,
    náměstek ministra zahraničních věcí;
    pan Luc de La BARRE de NANTEUIL,
    velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství;

    ZA PREZIDENTA IRSKA:

    pan John LYNCH,
    předseda vlády;
    pan Michael O’KENNEDY,
    ministr zahraničních věcí;
    pan Brendan DILLON,
    velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství;

    ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY:

    pan Giulio ANDREOTTI,
    předseda vlády;
    pan Adolfo BATTAGLIA,
    státní podtajemník zahraničních věcí;
    pan Eugenio PLAJA,
    velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství;

    ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA:

    pan Gaston THORN,
    předseda vlády, ministr zahraničních věcí;
    pan Jean DONDELINGER,
    velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství;

    ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA:

    pan Ch. A. van der KLAAUW,
    ministr zahraničních věcí;
    pan J. H. LUBBERS,
    velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství;

    ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA:

    lord CARRINGTON,
    ministr zahraničních věcí a Britské společenství národů;
    Sir Donald MAITLAND,
    velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství;

    KTEŘÍ SE po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě,

    DOHODLI na těchto ustanoveních:

    OdkazČlánek 1
    1. 1. Řecká republika se stává členem Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii a smluvní stranou smluv o založení těchto Společenství, jak byly změněny nebo doplněny.
    2. 2. Podmínky přijetí a úpravy smluv o založení Evropského hospodářského společenství a o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jež toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k této smlouvě. Ustanovení uvedeného aktu týkající se Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii tvoří nedílnou součást této smlouvy.
    3. 3. Ustanovení smluv uvedených v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Společenství stanovené těmito smlouvami se vztahují i na tuto smlouvu.
    OdkazČlánek 2

    Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky nejpozději do 31. prosince 1980.

    Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1981 za podmínky, že všechny ratifikační listiny budou uloženy před uvedeným dnem a že ke stejnému dni bude uložena listina o přistoupení Řecké republiky k Evropskému společenství uhlí a oceli.

    OdkazČlánek 3

    Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském a řeckém jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.

    Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.
    V Aténách dne dvacátého osmého května tisíc devět set sedmdesát devět.
    Wilfried MARTENS
    H. SIMONET
    J. VAN DER MEULEN
    Niels Anker KOFOED
    RIBERHOLDT
    Hans-Dietrich GENSCHER
    Helmut SIGRIST
    Costantinos CARAMANLIS
    G. RALLIS
    Georgios CONTOGEORGIS
    Seán Ó LOINSIGH
    Micheál O CINNEIDE
    Breandán DIOLIÚN
    Giulio ANDEOTTI
    Adolfo BATTAGLIA
    Eugenio PLAJA
    Gaston THORN
    J. DONDELINGER
    C.V. van der KLAAUW
    J.H. LUBBERS
    CARRINGTON
    Donald MAITLAND

    AKT

    o podmínkách přistoupení Řecké republiky a o úpravách smluv

    ZÁSADYČÁST PRVNÍ

    OdkazČlánek 1

    Pro účely tohoto aktu se:

    1. – „původními smlouvami“ rozumějí Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před přistoupením Řecké republiky; „Smlouvou o ESUO“, „Smlouvou o EHS“, „Smlouvou o Euratomu“ se rozumějí příslušné původní smlouvy ve znění doplňků nebo změn;
    2. – „stávajícími členskými státy“ rozumějí Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
    OdkazČlánek 2

    Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství stávají závaznými pro Řeckou republiku a uplatňují se v tomto státě za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu.

    OdkazČlánek 3
    1. 1. Řecká republika tímto aktem přistupuje k rozhodnutím a dohodám přijatým zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě. Zavazuje se připojit se ode dne přistoupení k jakékoli další dohodě uzavřené stávajícími členskými státy vztahující se k fungování Společenství nebo související s jeho činností.
    2. 2. Řecká republika se zavazuje přistoupit ke smlouvám uvedeným v článku 220 Smlouvy o EHS a k protokolům podepsaným členskými státy Společenství v původním nebo stávajícím složení o výkladu těchto smluv Soudním dvorem a zahájit za tímto účelem se stávajícími členskými státy jednání zaměřená na nezbytné úpravy těchto dokumentů.
    3. 3. Řecká republika se nachází ve stejném postavení jako stávající členské státy, pokud jde o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje Rady, jakož i prohlášení, usnesení nebo jiné postoje, jež se týkají Evropských společenství a jež byly přijaty vzájemnou dohodou členských států; proto bude dodržovat z nich vyplývající zásady a obecné směry a přijme opatření, jež se ukáží jako nezbytná k jejich provedení.
    OdkazČlánek 4
    1. 1. Dohody nebo smlouvy uzavřené některým z uvedených Společenství s jedním nebo více třetími státy, s některou mezinárodní organizací nebo se státním příslušníkem třetího státu zavazují Řeckou republiku za podmínek stanovených v původních smlouvách a v tomto aktu.
    2. 2. Řecká republika se zavazuje přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k dohodám nebo smlouvám uzavřeným společně stávajícími členskými státy s některým z uvedených Společenství, jakož i k dohodám uzavřeným stávajícími členskými státy, které s uvedenými dohodami nebo smlouvami souvisejí. V tomto směru poskytnou Společenství a stávající členské státy svou pomoc Řecké republice.
    3. 3. Řecká republika přistupují tímto aktem a za podmínek vněm stanovených k vnitřním dohodám uzavřeným stávajícími členskými státy k provádění dohod nebo smluv uvedených v odstavci 2.
    4. 4. Řecká republika přijme vhodná opatření, aby ve vztahu k mezinárodním organizacím a mezinárodním dohodám, jejichž smluvními stranami jsou jiné členské státy nebo jedno ze Společenství, případně přizpůsobila své postoje právům a povinnostem vyplývajícím z jejího přistoupení ke Společenstvím.
    OdkazČlánek 5

    Článek 234 Smlouvy o EHS a články 105 a 106 Smlouvy o Euratomu se u Řecké republiky použijí na dohody a smlouvy uzavřené před jejím přistoupením.

    OdkazČlánek 6

    Ustanovení tohoto aktu, není-li vněm stanoveno jinak, mohou být pozastavena, změněna nebo zrušena pouze postupy stanovenými v původních smlouvách, které revizi těchto smluv umožňují.

    OdkazČlánek 7

    Akty přijaté orgány Společenství, na něž se vztahují přechodná ustanovení tohoto aktu, si zachovávají svou právní sílu; zejména se na ně nadále vztahují postupy týkající se změn těchto aktů.

    OdkazČlánek 8

    Ustanovení tohoto aktu, jejichž účelem nebo účinkem je zrušit nebo změnit nejen na přechodnou dobu akty přijaté orgány Společenství, mají stejnou právní sílu jako ustanovení takto zrušená nebo změněná a podléhají stejným pravidlům.

    OdkazČlánek 9
    1. 1. Pro uplatňování původních smluv a aktů přijatých orgány platí přechodně odchylná ustanovení tohoto aktu.
    2. 2. S výhradou zvláštních ustanovení tohoto aktu stanovících různé termíny nebo kratší či delší lhůty končí použitelnost přechodných opatření na konci roku 1985.