vyhlášené znění

STROJNÍ SKUPINAKAPITOLA III

Pravidlo III/1

Základní principy, které je třeba dodržovat při strojní strážní službě

  1. 1. Strany musí nasměrovat pozornost vlastníků lodí, provozovatelů lodí, kapitánů, prvních strojních důstojníků a personálu strážní služby na následujících principy, které musí být dodrženy, aby byla za všech okolností zajištěna bezpečná strojní strážní služba.
  2. 2. V tomto pravidle se používá termín „strážní služba“, který znamená buď skupinu osob tvořících strážní službu nebo dobu plnění povinností strojního důstojníka, během níž může anebo nemusí být jeho fyzická přítomnost v prostoru strojního zařízení nutná.
  3. 3. Na všech lodích je nutné brát v úvahu následující základní principy, jejichž výčet však není vyčerpávající.
  4. 4. Obecné

    (a) První strojní důstojník na každé lodi je povinen, po poradě s kapitánem, zajistit, aby byla organizace strážní služby odpovídající pro výkon bezpečné strážní služby. Při rozhodování o složení strážní služby, jejíž součástí mohou být příslušní členové strojního mužstva, se musí zohlednit, mimo jiné, následující faktory:

    (i) typ lodi;

    (ii) typ a stav strojního zařízení;

    (iii) zvláštní provozní režimy dané podmínkami, například počasí, námraza, znečištěná voda, mělká voda, nouzové podmínky, porušení těsnosti nebo omezení znečištění;

    (iv) kvalifikace a zkušenosti strážní služby;

    (v) bezpečnost lidského života, lodi, nákladu a přístavu a ochrana životního prostředí;

    (vi) dodržování mezinárodních, národních a místních předpisů;

    (vii) zajištění běžného provozu lodi.

    (b) Pod vedením prvního strojního důstojníka musí nést strojní strážní důstojník odpovědnost za kontrolu, provoz a požadované prověrky všech strojů a zařízení spadajících pod jeho odpovědnost. Strojní strážní důstojník je zástupcem prvního strojního důstojníka a jeho hlavní odpovědností za všech okolností musí být bezpečný a efektivní provoz a údržba strojních zařízení, které ovlivňují bezpečnost lodi.

    (c) První strojní důstojník musí po poradě s kapitánem předem určit potřeby pro plánovanou plavbu a to s přihlédnutím k požadavkům na palivo, vodu, maziva, chemikálie, spotřební a jiné náhradní díly, nástroje, zásoby a jakékoliv další požadavky.

  1. 5. Provoz

    (a) Strojní strážní důstojník musí zajistit, aby byla udržována ustanovená strážní služba. Pod jeho obecným vedením musí členové strojní posádky, jsou-li součástí strážní služby, pomáhat při zajišťování bezpečného a efektivního provozu pohonného strojního zařízení a pomocných zařízení.

    (b) Při zahájení strojní strážní služby se musí ověřit aktuální provozní parametry a stav veškerého strojního zařízení. Veškeré strojní zařízení, které nefunguje správně, předpokládá se, že u něho dojde k poruše nebo požadující zvláštní údržbu, musí být zaznamenáno i se všemi již přijatými opatřeními. V případě potřeby je nutné připravit plány jakýchkoli dalších kroků.

    (c) Strojní strážní důstojník musí zajistit, aby hlavní pohonné ústrojí a pomocné systémy byly pod neustálým dohledem, aby se ve vhodných intervalech prováděly kontroly strojních zařízení a prostorů kormidelního zařízení a aby byla přijata příslušná opatření k odstranění zjištěných závad.

    (d) Jsou-li prostory strojovny ve stavu s přítomnou posádkou, strojní strážní důstojník musí být za všech okolností připraven a schopen ovládat pohonné zařízení v reakci na potřebu změny směru nebo rychlosti. Jsou-li prostory strojovny periodicky bez posádky, musí být určený strojní strážní důstojník okamžitě k dispozici a na výzvu se dostavit do prostor strojovny.

    (e) Všechny rozkazy z můstku musí být vykonány neprodleně. Změny směru nebo rychlosti hlavní pohonné jednotky musí být zaznamenány, vyjma případů, kdy správní orgán určí, že velikost nebo vlastnosti konkrétní lodi znamenají, že takový záznam nelze pořídit. Strojní strážní důstojník, musí zajistit, že ovládací prvky hlavní pohonné jednotky, je-li jednotka v manuálním provozním režimu, budou neustále pod dozorem v pohotovostním režimu nebo v režimu manévrování.

    (f) Strojnímu strážnímu důstojníkovi nesmí být přiděleny nebo nesmí vykonávat povinnosti, které by mu bránily v plnění jeho strážní služby ve vztahu k hlavnímu pohonnému systému a jeho pomocným zařízením. Tento důstojník se musí zajistit, aby byly hlavní pohonný systém a pomocná zařízení pod neustálým dohledem, dokud není řádně uvolněn.

    (g) Zvláštní pozornost je nutné věnovat údržbě a zázemí všech strojů, včetně mechanických, elektrických, hydraulických a pneumatických systémů, jejich ovládacích zařízení a souvisejícího zabezpečovacího vybavení, všech systémy ubytovacích prostor a záznamům o použití zásob a náhradních dílů.

    (h) První strojní důstojník musí zajistit, aby byl strojní strážní důstojník informován o veškeré preventivní údržbě, omezování rozsahu poškození nebo opravách, které se budou provádět v průběhu strážní služby. Strojní strážní důstojník je odpovědný za odpojení, přemostění a seřízení všech strojních zařízení spadajících pod jeho odpovědnost, na kterém se má pracovat a musí veškeré prováděné práce zadokumentovat.

    (i) Před odchodem ze služby, musí strojní strážní důstojník zajistit, aby byly všechny události související s hlavním a pomocným strojním zařízením řádně zadokumentovány.

    (j) Aby se zabránilo vzniku jakéhokoli ohrožení bezpečnosti lodi a její posádky, musí strojní strážní důstojník okamžitě oznámit na můstek případy požáru, vynucené zásahy v prostorech strojoven, které mohou způsobit snížení rychlosti lodi, okamžité selhání kormidelního zařízení, zastavení pohonného systému lodi nebo jakoukoli změnu ve výrobě elektrické energie nebo podobné ohrožení bezpečnosti. Toto oznámení, je-li to možné, musí být provedeno ještě před nástupem těchto změn, aby bylo možné poskytnout můstku maximální možný čas k podniknutí všech možných kroků pro předcházení možné námořní nehodě.

    (k) Pokud je strojovna uvedena do pohotovostního stavu, musí strojní strážní důstojník zajistit, aby byly všechny stroje a zařízení, které mohou být použity při manévrování, ve stavu okamžité připravenosti a je zajištěna dostatečná rezerva energie pro kormidelní zařízení a další požadavky.

  1. 6. Požadavky na strážní službu

    (a) Každý člen strážní služby musí být obeznámen s jemu přidělenými strážními povinnostmi. Kromě toho musí každý člen ve vztahu k této lodi disponovat:

    (i) znalostmi použití vhodných systémů interní komunikace;

    (ii) znalostmi únikových cest z prostor strojovny;

    (iii) znalostmi poplachových systémů v prostorech strojovny a schopnost rozlišovat mezi různými druhy poplachů se zvláštním zřetelem na poplach CO2;

    (iv) znalostmi rozmístění a použití hasicího zařízení v prostorech strojovny.

    (b) Složení strážní služby za plavby musí být za všech okolností dostatečné potřebám zajištění bezpečného provozu všech strojů ovlivňující provoz lodi, buď v automatickém nebo v manuálním režimu a musí být přiměřené s ohledem na převládajících okolnosti a podmínky. K dosažení tohoto cíle je mimo jiné nutné vzít v úvahu následující

    (i) neustálý dostatečný dohled nad strojním zařízením ovlivňujícím bezpečný provoz lodi;

    (ii) stav a spolehlivost každého dálkově ovládaného pohonného a kormidelního zařízení a jejich ovládacích prvků, umístění ovládání a postupům jejich uvedení do manuálního provozního režimu v případě poruchy nebo stavu nouze;

    (iii) umístění a ovládání zabudovaných zařízení a přístrojů k detekci požáru, hašení požárů a lokalizaci požáru;

    (iv) použití a provozní stav pomocných, pohotovostních a nouzových zařízení ovlivňujících bezpečnost plavby, uvazovací operace nebo přístavní provoz lodě;

    (v) opatření a postupy nezbytné k udržení takového stavu strojních zařízení, aby byl zajištěn jejich efektivní provoz ve všech režimech provozu lodi;

    (vi) veškeré jiné požadavky na strážní službu, které mohou vzniknout v důsledku zvláštních provozních podmínek.

    (c) Na nechráněném kotvišti musí první strojní důstojník konzultovat s kapitánem, zdali udržovat strážní službu pro režim za plavby či nikoli.

  1. 7. Způsobilost k službě

    Systém strážní služby musí být takový, aby nebyla výkonnost strážní služby snížena únavou. Povinnosti musí být zorganizovány prvním strojním důstojníkem tak, aby první strážní služba při zahájení plavby a následné střídající strážní služby byly dostatečně odpočinuté a i jinak způsobilé k výkonu strážní služby.

  1. 8. Ochrana mořského prostředí

    Všichni strojní důstojníci a členové strojního mužstva si musí být vědomi vážných důsledků provozního nebo havarijního znečištění mořského prostředí a musí přijmout veškerá nezbytná opatření, aby se zabránilo takovému znečištění, a to zejména v rámci příslušných mezinárodních a přístavních předpisů.

Pravidlo III/2

Povinné minimální požadavky na certifikaci prvních strojních důstojníků a druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším

  1. 1. Každý první strojní důstojník a druhý strojní důstojník na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti.
  2. 2. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti:

    (a) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch;

    (b) splňovat požadavky na vystavení průkazu způsobilosti strojního strážního důstojníka a

    (i) pro vystavení průkazu způsobilosti druhého strojního důstojníka musí vykonat úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 12 měsíců jako strojní asistent nebo strojní důstojník;

    (ii) pro vystavení průkazu způsobilosti prvního strojního důstojníka musí vykonat úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 36 měsíců, z níž nejméně 12 měsíců jako strojní důstojník v odpovědném postavení s kvalifikací požadovanou pro výkon funkce druhého strojního důstojníka;

    (c) mít ukončený úředně schválený praktický protipožární kurz;

    (d) složit příslušnou zkoušku podle požadavků správního orgánu. Tato zkouška musí zahrnovat materiál uvedený v Dodatku k tomuto pravidlu, s tou výjimkou, že správní orgán může požadavky této zkoušky změnit pro důstojníky na lodích s omezeným výkonem pohonu používaných k příbřežním plavbám, které považuje za nezbytné s ohledem na vliv na bezpečnost všech lodí, které mohou plout ve stejných vodách.

  1. 3. Výcvik k získání potřebných teoretických znalostí a praktických zkušeností musí zohledňovat příslušné mezinárodní předpisy a doporučení.
  2. 4. Úroveň znalostí požadovaných v rámci jednotlivých odstavců Dodatku lze měnit podle toho, zdali se průkaz způsobilosti vystavuje na úrovni prvního strojního důstojníka nebo druhého strojního důstojníka.

Dodatek k pravidlu III/2

Minimální požadavky na certifikaci prvních strojních důstojníků a druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším

  1. 1. Zkušební osnovy uvedené níže jsou sestaveny k přezkušování žadatelů o vystavení průkazů způsobilosti prvních strojních důstojníků nebo druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším. Vzhledem k tomu, že druhý strojní důstojník musí být schopen, kdykoli převzít povinnosti prvního strojního důstojníka, musí být přezkoušení z těchto předmětů navrženo na ověření jeho schopnosti vstřebávat veškeré dostupné informace, které ovlivňují bezpečný provoz lodního strojního zařízení.
  2. 2. S ohledem na níže uvedený odstavec 4(a) může správní orgán vynechat požadavky na znalost typů pohonných strojů jiných než jsou strojní zařízení, na něž se bude vystavovaný průkaz způsobilosti vztahovat. Průkaz způsobilosti vystavený na tomto základě se nebude vztahovat na všechny kategorie strojních zařízení, které byly vynechány, dokud strojní důstojník v těchto otázkách neprokáže své schopnosti podle požadavků správního orgánu. Veškerá tato omezení musí být v průkazu způsobilosti uvedena.
  3. 3. Každý žadatel musí mít teoretické znalosti z následujících předmětů:

    (a) termodynamika a přenos tepla;

    (b) mechanika a hydromechanika;

    (c) provozní principy lodních pohonných zařízení (dieselových, parních a plynových turbín) a chlazení;

    (d) fyzikální a chemické vlastnosti paliv a maziv;

    (e) technologie materiálů;

    (f) chemické a fyzikální aspekty vzniku požáru a hasící prostředky;

    (g) lodní elektrotechnika, elektronika a elektrická zařízení;

    (h) základy automatizace, měření a řídících systémů;

    (i) námořní architektura a konstrukce lodí, včetně omezování rozsahu poškození.

  1. 4. Každý žadatel musí mít příslušné praktické zkušenosti minimálně v následujících předmětech:

    (a) provoz a údržba:

    (i) lodních dieselových motorů;

    (ii) lodních parních pohonných jednotek;

    (iii) lodních plynových turbín;

    (b) provoz a údržba pomocného strojního zařízení, včetně čerpacích a potrubních systémů, pomocné kotelny a systémů kormidelního zařízení;

    (c) provoz, zkoušky a údržba elektrického a ovládacího zařízení;

    (d) provoz a údržba překládacího zařízení a palubních strojů;

    (e) zjišťování poruch strojů, lokalizace poruch a opatření předcházející škodám;

    (f) organizování bezpečných postupů údržby a oprav;

    (g) metody a pomůcky požární prevence, zjišťování a hašení požárů;

    (h) metody a pomůcky k předcházení znečištění životního prostředí z lodí;

    (i) předpisy, které musí být dodrženy, aby se zabránilo znečištění mořského prostředí;

    (j) dopady znečištění moří na životní prostředí;

    (k) první pomoc související s úrazy, které lze očekávat v prostorech strojovny a použití výbavy pro první pomoc;

    (l) funkce a použití prostředků k záchraně lidského života;

    (m) metody omezování rozsahu škod;

    (n) bezpečné pracovní postupy.

  1. 5. Každý žadatel musí disponovat znalostmi mezinárodního námořního práva tak, jak je začleněno do mezinárodních dohod a úmluv, protože se dotýkají zvláštních povinností a odpovědností strojní skupiny, zejména těch, které se týkají bezpečnosti a ochrany mořského prostředí. Rozsah znalostí námořní národní legislativy je ponechán na uvážení správního orgánu, ale musí zahrnovat národní opatření k provádění mezinárodních dohod a úmluv.
  2. 6. Každý žadatel musí disponovat znalostmi personálního řízení, organizace a výcviku na lodi.
Pravidlo III/3

Povinné minimální požadavky na certifikaci prvních strojních důstojníků a druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu mezi 750 kW a 3 000 kW

  1. 1. Každý první strojní důstojník a druhý strojní důstojník na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu mezi 750 kW a 3 000 kW musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti.
  2. 2. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti musí:

    (a) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch;

    (b) splňovat požadavky na vystavení průkazu způsobilosti strojního strážního důstojníka a

    (i) pro vystavení průkazu způsobilosti druhého strojního důstojníka musí vykonat úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 12 měsíců jako strojní asistent nebo strojní důstojník;

    (ii) pro vystavení průkazu způsobilosti prvního strojního důstojníka musí vykonat úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 24 měsíců, z níž nejméně 12 měsíců s kvalifikací požadovanou pro výkon funkce druhého strojního důstojníka;

    (c) mít ukončený úředně schválený praktický protipožární kurz;

    (d) složit příslušnou zkoušku podle požadavků správního orgánu. Tato zkouška musí zahrnovat materiál uvedený v Dodatku k tomuto pravidlu, kromě toho, že správní orgán může požadavky této zkoušky a námořní službu změnit pro důstojníky na lodích používaných k příbřežním plavbám, s ohledem na typy automatických a dálkově ovládaných prvků, kterými jsou tyto lodě vybavené a které mají vliv na bezpečnost všech lodí, které mohou plout ve stejných vodách.

  1. 3. Výcvik k získání potřebných teoretických znalostí a praktických zkušeností musí zohledňovat příslušné mezinárodní předpisy a doporučení.
  2. 4. Úroveň znalostí požadovaných v rámci jednotlivých odstavců Dodatku lze měnit podle toho, zdali se průkaz způsobilosti vystavuje na úrovni prvního strojního důstojníka nebo druhého strojního důstojníka.
  3. 5. Každý strojní důstojník, který je kvalifikován k službě jako druhý strojní důstojník na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo větším může sloužit jako první strojní důstojník lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu nižším než 3 000 kW za předpokladu, že absolvoval úředně schválenou dobu námořní služby v trvání nejméně 12 měsíců jako strojní důstojník v odpovědném postavení.

Dodatek k pravidlu III/3

Minimální požadavky na certifikaci prvních strojních důstojníků a druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu mezi 750 kW a 3 000 kW

  1. 1. Zkušební osnovy uvedené níže jsou sestaveny k přezkušování žadatelů o vystavení průkazu způsobilosti prvních strojních důstojníků nebo druhých strojních důstojníků na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu mezi 750 kW a 3 000 kW. Vzhledem k tomu, že druhý strojní důstojník musí být schopen, kdykoli převzít povinnosti prvního strojního důstojníka, musí být přezkoušení z těchto předmětů zaměřeno na ověření jeho schopnosti vstřebávat veškeré dostupné informace, které ovlivňují bezpečný provoz lodního strojního zařízení.
  2. 2. S ohledem na níže uvedené odstavce 3(d) a 4(a) může správní orgán vynechat požadavky na znalost typů pohonných strojů jiných než jsou strojní zařízení, na něž se bude vystavovaný průkaz způsobilosti vztahovat. Průkaz způsobilosti vystavený na tomto základě se nebude vztahovat na všechny kategorie strojních zařízení, které byly vynechány, dokud strojní důstojník v těchto otázkách neprokáže své schopnosti podle požadavků správního orgánu. Veškerá tato omezení musí být v průkazu způsobilosti uvedena.
  3. 3. Každý žadatel musí disponovat dostatečnými základními teoretickými znalostmi nutnými k porozumění základním principům, které jsou součástí následujících předmětů:

    (a) procesy spalování;

    (b) přenos tepla;

    (c) mechanika a hydromechanika;

    (d) (i) lodní dieselové motory;

    (ii) lodní parní pohonné jednotky;

    (iii) lodní plynové turbíny;

    (e) systémy kormidelních zařízení;

    (f) vlastnosti paliv a maziv;

    (g) vlastnosti materiálů;

    (h) hasící látky;

    (g) lodní elektrická zařízení;

    (j) automatizace, měření a řídící systémy;

    (k) konstrukce lodí, včetně omezování rozsahu škod;

    (l) pomocné systémy.

  1. 4. Každý žadatel musí disponovat příslušnými praktickými zkušenostmi minimálně v následujících předmětech:

    (a) provoz a údržba:

    (i) lodních dieselových motorů;

    (ii) lodní parní pohonné jednotky;

    (iii) lodní plynové turbíny;

    (b) provoz a údržba pomocného strojního zařízení, včetně systémů kormidelního zařízení;

    (c) provoz, zkoušky a údržba elektrického a ovládacího zařízení;

    (d) provoz a údržba překládacího zařízení a palubních strojů;

    (e) zjišťování poruch strojů, lokalizace poruch a opatření předcházející škodám;

    (f) organizování bezpečných postupů údržby a oprav;

    (g) metody a pomůcky požární prevence, zjišťování a hašení požárů;

    (h) předpisy, které musí být dodrženy ohledně znečištění mořského prostředí a metod a pomůcek určených k předcházení tomuto znečišťování;

    (i) první pomoc související s úrazy, které lze očekávat v prostorech strojovny a použití výbavy pro první pomoc;

    (j) funkce a použití prostředků k záchraně lidského života;

    (k) způsoby omezování rozsahu poškození se zvláštním zřetelem na opatření, která mají být přijata v případě zaplavení strojovny mořskou vodou;

    (l) bezpečné pracovní postupy.

  1. 5. Každý žadatel musí disponovat znalostmi mezinárodního námořního práva tak, jak je začleněno do mezinárodních dohod a úmluv, protože se dotýkají zvláštních povinností a odpovědností strojní skupiny, zejména těch, které se týkají bezpečnosti a ochrany mořského prostředí. Rozsah znalostí námořní národní legislativy je ponechán na uvážení správního orgánu, ale musí zahrnovat národní opatření k provádění mezinárodních dohod a úmluv.
  2. 6. Každý žadatel musí disponovat znalostmi personálního řízení, organizace a výcviku na lodi.
Pravidlo III/4

Povinné minimální požadavky na certifikaci strojních strážních důstojníků ve strojovnách s tradiční nepřetržitou strážní službou nebo službu konajících strojních důstojníků v periodicky bezobslužných strojovnách

  1. 1. Každý strojní strážní důstojník ve strojovnách s tradiční nepřetržitou strážní službou nebo určený strojní důstojník v periodicky bezobslužných strojovnách na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 750 kW nebo větším musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti.
  2. 2. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti musí:

    (a) být starší 18 let;

    (b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch;

    (c) absolvovat celkem nejméně tři roky úředně schváleného vzdělávání nebo výcviku, týkajícího se povinností lodního strojníka;

    (d) absolvovat námořní službu o přiměřeném trvání, která může být zahrnuta do tříletého období uvedeného v pododstavci (c);

    (e) přesvědčit správní orgán, že disponuje teoretickými a praktickými znalostmi o provozu a údržbě lodních strojních zařízení odpovídající povinnostem strojního důstojníka;

    (f) mít ukončený úředně schválený praktický protipožární kurz;

    (g) disponovat znalostmi o bezpečných pracovních postupech.

    Správní orgán může požadavky pododstavců (c) a (d) změnit pro strojní důstojníky na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu nižším než 3 000 kW provozovaných na příbřežních plavbách a to s ohledem na vliv na bezpečnost všech lodí, které mohou plout ve stejných vodách.

  1. 3. Každý žadatel musí disponovat znalostmi o provozu a údržbě hlavního a pomocného strojního zařízení, což zahrnuje znalost příslušných právních požadavků a také znalost alespoň následujících zvláštních položek:

    (a) Postupy strážní služby

    (i) povinnosti spojené s převzetím a přijetím strážní služby;

    (ii) běžné povinnosti prováděné během strážní služby;

    (iii) vedení deníku strojovny a význam měřených hodnot;

    (iv) povinnosti spojené s předáním strážní služby;

    (b) Hlavní a pomocné strojní zařízení

    (i) pomoc při přípravě hlavního strojního zařízení a při přípravě pomocného strojního zařízení k provozu;

    (ii) provoz parních kotlů, včetně systému hořáků;

    (iii) způsoby kontroly hladiny vody v parních kotlích a opatření nezbytná v případech, kdy je hladina vody nesprávná;

    (iv) lokalizace běžných poruch strojů a zařízení ve strojovně a kotelně a kroky nezbytné k předcházení poškození.

    (c) Čerpací systémy

    (i) běžné čerpací činnosti;

    (ii) provoz stokových, balastních a nákladových čerpacích systémů

    (d) Zařízení na výrobu elektrické energie

    Příprava, spouštění, připojování a přepínání alternátorů nebo generátorů.

    (e) Bezpečnostní a nouzové postupy

    (i) bezpečnostní opatření, která je třeba dodržovat během strážní služby a okamžitá opatření, která mají být přijata v případě požáru nebo nehody a to zejména s ohledem na systémy manipulace s ropnými látkami;

    (ii) bezpečné odpojení a izolace elektrických a jiných typů vybavení a zařízení nutné před tím, než bude personálu dovoleno pracovat na tomto vybavení a zařízení.

    (f) Postupy předcházení znečištění

    Opatření, která je třeba dodržovat za účelem předcházení znečišťování životního prostředí ropnými látkami, zbytky lodního nákladu, odpadní vodou, kouřem nebo jinými znečišťujícími látkami. Používání zařízení určeného k předcházení znečišťování, včetně odlučovačů pro ropnými látkami znečištěné vody, systémů sběrných kalových nádrží a čistírny odpadních vod.

    (g) První pomoc

    Základy první pomoci související s úrazy, které lze v prostorech strojovny očekávat.

  1. 4. V případech, kdy součástí lodního strojního zařízení nejsou parní kotle může správní orgán vypustit požadavky na znalosti uvedené v odstavcích 3(b)(ii) a (iii). Průkaz způsobilosti vystavený na tomto základě se nebude vztahovat na službu na lodích, kde parní kotle tvoří součást lodního strojního zařízení, dokud strojní důstojník v těchto vypuštěných otázkách neprokáže své schopnosti podle požadavků správního orgánu. Veškerá tato omezení musí být v průkazu způsobilosti uvedena.
  2. 5. Výcvik k získání potřebných teoretických znalostí a praktických zkušeností musí zohledňovat příslušné mezinárodní předpisy a doporučení.
Pravidlo III/5

Povinné minimální požadavky k zajištění stálé odbornosti a aktualizace znalostí pro strojní důstojníky

  1. 1. Každý strojní důstojník, který je držitelem průkazu způsobilosti a který slouží na moři nebo má v úmyslu vrátit se na moře po určité době strávené na pevnině, musí za účelem neustálého prohlubování kvalifikace pro námořní službu ve funkci odpovídající jeho průkaz způsobilosti v pravidelných intervalech nejvýše pěti let vyhovět správnímu orgánu pokud jde o:

    (a) zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch a

    (b) odbornou způsobilost;

    (i) úředně schválenou službou jako strojní důstojník v trvání minimálně jednoho roku během předchozích pěti let nebo

    (ii) na základě výkonu funkcí zahrnujících povinnosti odpovídající stupni drženého průkazu způsobilosti, které jsou považovány za alespoň rovnocenné námořní službě požadované v odstavci 1 (b)(i) nebo

    (iii) jedním z následujících:

    1. - úspěšným složením schválené zkoušky nebo
    2. - úspěšným absolvováním schváleného kurzu či kurzů nebo
    3. - absolvováním úředně schválené námořní služby jako strojní důstojník trvající ne méně než tři měsíce v nadpočetné pozici nebo v nižší funkci než pro kterou drží průkaz způsobilosti a to bezprostředně před převzetím pozice v hodnosti, na kterou má nárok z titulu svého průkazu způsobilosti.
  1. 2. Kurz nebo kurzy uvedené v odstavci 1(b)(iii) musí zejména zahrnovat změny v oblasti příslušných mezinárodních předpisů a doporučení, které se týkají bezpečnosti lidského života na moři a ochrany mořského prostředí.
  2. 3. Správní orgán musí zajistit, aby byly lodím plujícím pod jeho jurisdikcí zpřístupněny texty aktuálních změn mezinárodních předpisů o bezpečnosti lidského života na moři a ochrany mořského prostředí.
Pravidlo III/6

Povinné minimální požadavky pro mužstvo tvořící součást strojní strážní služby

  1. 1. Minimální požadavky na člena mužstva, pokud tvoří součást strojní strážní služby musí být takové, jak je uvedeno v odstavci 2. Tyto požadavky neplatí pro:

    (a) člena mužstva jmenovaného jako pomocník strojního strážního důstojníka;*

    (b) člena mužstva, který je ve výcviku;

    (c) člena mužstva, jehož povinnosti při výkonu strážní služby nemají odbornou povahu.

  1. 2. Každý člen mužstva tvořící součást strojní strážní služby musí:

    (a) být starší 16 let;

    (b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch;

    (c) splnit požadavky správního orgánu týkající se:

    (i) zkušeností nebo výcviku zaměřeného na hašení požárů, zásady poskytování první pomoci, osobní záchranné techniky, zdravotní rizika a osobní bezpečnost;

    (ii) schopnost porozumět rozkazům a dorozumět se v otázkách důležitých pro plnění jeho úkolů;

    (d) přesvědčit správní orgán, že:

    (i) disponuje praxí získanou na pevnině, která je relevantní pro jeho námořní povinnosti doplněné námořní službou přiměřeného trvání tak, jak požaduje správní orgán nebo

    (ii) absolvoval odborný výcvik, buď na pevnině nebo na lodi, včetně námořní služby přiměřeného trvání tak, jak požaduje správní orgán nebo

    (iii) absolvovat úředně schválenou dobu námořní služby v délce nejméně šest 12 měsíců.

  1. 3. Každý takový člen mužstva musí disponovat znalostmi o:

    (a) postupech strážní služby ve strojovně a schopnostech plnit běžné postupy strážní služby přiměřené jeho povinnostem;

    (b) bezpečných pracovních postupech souvisejících s činnostmi ve strojovně;

    (c) terminologii používané ve strojovnách a názvech strojů a zařízení souvisejících s jeho povinnostmi;

    (d) základních postupech zaměřených na ochranu životního prostředí.

  1. 4. Každý člen mužstva, který bude držet strážní službu u kotlů musí disponovat znalostmi o bezpečném provozování kotlů a musí být schopen udržovat správnou hladinu vody a tlak páry.
  2. 5. Každý člen mužstva tvořící součást strojní strážní služby musí být obeznámen se svými povinnostmi strážní služby ve strojovně na lodi, na níž má sloužit. Zejména s ohledem na danou loď musí člen mužstva:

    (a) disponovat znalostmi o použití vhodných systémů interní komunikace;

    (b) disponovat znalostmi o únikových cestách z prostor strojovny;

    (c) disponovat znalostmi o poplachových systémech v prostorech strojovny a být schopen rozlišovat mezi různými druhy poplachů se zvláštním zřetelem na poplach hašení plynem;

    (d) být obeznámen s rozmístěním a použitím hasicího zařízení v prostorech strojovny.

  1. 6. Správní orgán může souhlasit s tím, že námořník splnil požadavky tohoto pravidla, pokud námořník sloužil v příslušné pozici ve strojní skupině po dobu nejméně jednoho roku v průběhu posledních pěti let předcházejících vstupu této úmluvy v platnost pro daný správní orgán.

RADIOKOMUNIKAČNÍ SKUPINAKAPITOLA IV

STRÁŽNÍ RADIOKOMUNIKAČNÍ SLUŽBA A ÚDRŽBA

  1. Vysvětlivka:

    Povinná ustanovení týkající se strážní radiokomunikační služby jsou uvedena v Radiokomunikačním řádu a ustanovení týkající se bezpečnosti strážní radiokomunikační služby jsou uvedena v Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři a v Radiokomunikačním řádu, neboť tyto dva právní předpisy mohou být pozměňovány a jsou v platnosti. Pozornost je také potřeba věnovat příslušným usnesením přijatým na Mezinárodní konferenci o výcviku a kvalifikaci námořníků, 1978.

Pravidlo IV/1

Povinné minimální požadavky na certifikaci radiodůstojníků

  1. 1. Každý radiodůstojník pověřený plněním nebo plnící radiokomunikační povinnosti na lodi musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti, nebo příslušných osvědčení, vystavených nebo uznaných správním orgánem na základě ustanovení Radiokomunikačního řádu a musí absolvovat službu dostatečnou k získání způsobilosti.
  2. 2. Kromě toho radiodůstojník musí:

    (a) být starší 18 let;

    (b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch;

    (c) splňovat požadavky Dodatku k tomuto pravidlu.

  1. 3. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti je povinen složit zkoušku nebo zkoušky podle požadavků dotyčného správního orgánu.
  2. 4. Úroveň znalostí požadovaná k vystavení průkazu způsobilosti musí dostačovat k tomu, aby radiodůstojník mohl vykonávat své povinnosti bezpečně a efektivně. Při stanovování příslušné úrovně znalostí a výcviku nutného k dosažení těchto znalostí a praktických dovedností musí správní orgán zohlednit požadavky Radiokomunikačního řádu a Dodatku k tomuto pravidlu. Správní orgány musí také zohlednit příslušná usnesení přijatá na Mezinárodní konferenci o výcviku a kvalifikaci námořníků, 1978, a příslušná doporučení IMO.

Dodatek k pravidlu IV/1

Minimální dodatečné požadavky na znalosti a výcvik radiodůstojníků

Kromě splnění požadavků pro vystavení průkazu způsobilosti v souladu s Radiokomunikačním řádem musí radiodůstojník disponovat znalostmi a absolvovat výcvik, včetně praktického výcviku, z následujících předmětů:

(a) poskytování radiokomunikačních služeb v mimořádných situacích, včetně

(i) opuštění lodě;

(ii) požáru na lodi;

(iii) částečného nebo úplného vyřazení radiostanice z provozu;

(b) obsluhy záchranných člunů, záchranných vorů, plovoucích záchranných prostředků a jejich vybavení a to se zvláštním zřetelem na zabudovaná a přenosná radiokomunikační zařízení na záchranných člunech a polohu udávajících nouzových radiobójí.

(c) přežití na moři;

(d) první pomoc;

(e) požární prevence a hašení požárů se zvláštním zřetelem na radiokomunikační zařízení;

(f) preventivní opatření k zajištění bezpečnosti lodě a osob v souvislosti s riziky spojenými s radiokomunikačním zařízením, včetně rizik elektrických, elektromagnetického vyzařování, chemických a mechanických rizik;

(g) použití IMO Příručky obchodních plavidel pro pátrání a záchranu (MERSAR) se zvláštním zřetelem na radiokomunikace.

(h) systémy hlášení pohybu lodi a příslušné postupy;

(i) použití Mezinárodního signálního kódu a Standardního slovníku námořní frazeologie IMO;

(j) systémy poskytování zdravotnické pomoci prostřednictvím radiokomunikace a příslušné postupy.

Pravidlo IV/2

Povinné minimální požadavky k zajištění stálé odbornosti a aktualizace znalostí pro radiodůstojníky

  1. 1. Každý radiodůstojník, který je držitelem průkazu způsobilosti vystaveného a uznaného správním orgánem musí za účelem neustálého prohlubování kvalifikace pro námořní službu vyhovět správnímu orgánu pokud jde o:

    (a) zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak, sluch a řeč a to v pravidelných intervalech nepřesahujících pět let a

    (b) odbornou způsobilost:

    (i) úředně schválenou radiokomunikační službou v pozici radiodůstojníka a to bez souvislého přerušení služby trvajícího déle než pět let;

    (ii) po takovém přerušení, úspěšným složením úředně schváleného přezkoušení nebo úspěšným absolvováním úředně schváleného výcvikového kurzu nebo kurzů na moři nebo na pevnině, který musí obsahovat prvky s bezprostřední odpadem na bezpečnost lidského života na moři a moderní radiokomunikační zařízení a může také zahrnovat radionavigační zařízení.

  1. 2. Když se na palubách lodí oprávněných plout pod vlajkou správního orgánu zavádí nové organizace provozu, zařízení nebo postupy, může správní orgán požadovat, aby radiodůstojníci absolvovali úředně schválené přezkoušení nebo aby úspěšně absolvovali příslušný kurz nebo kurzy, na moři nebo na pevnině, a to se zvláštním zřetelem na povinnosti související s bezpečností.
  2. 3. Každý radiodůstojník musí, aby byl i nadále kvalifikován k službě na moři na palubě konkrétních typů lodí, pro které byl na mezinárodní úrovni odsouhlasen odborný výcvik, úspěšně absolvovat schválený příslušný výcvik nebo zkoušky, které musí zohlednit příslušné mezinárodní předpisy a doporučení.
  3. 4. Správní orgán musí zajistit, aby byly lodím plujícím pod jeho jurisdikcí zpřístupněny texty aktuálních změn mezinárodních předpisů o radiokomunikaci souvisejících s bezpečností lidského života na moři a ochranou mořského prostředí.
  4. 5. Správním orgánům se doporučuje, aby po poradě s dotčenými subjekty formulovaly a podporovaly formulaci struktury opakovacích a aktualizačních kurzů a to buď dobrovolných nebo v případě potřeby povinných, na moři nebo na pevnině, pro radiodůstojníky, kteří slouží na moři, a zejména pro ty, kteří obnovují svoji námořní službu po přestávce. Tento kurz (nebo kurzy) musí zahrnovat prvky, které mají bezprostřední význam pro povinnosti radiodůstojníků a musí zahrnovat změny v námořních radiokomunikačních technologiích a příslušných mezinárodních předpisech a doporučeních* týkajících se bezpečnosti lidského života na moři.
Pravidlo IV/3

Povinné minimální požadavky na certifikaci radiotelefonistů

  1. 1. Každý radiotelefonista pověřený nebo plnící radiokomunikační povinnosti na lodi musí být držitelem příslušného průkazu způsobilosti, nebo příslušných osvědčení, vystavených nebo uznaných správním orgánem na základě ustanovení Radiokomunikačního řádu.
  2. 2. Kromě toho musí tento radiotelefonista na lodi, která musí být vybavena radiotelefonní stanici na základě Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři:

    (a) být starší 18 let;

    (b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost, zejména pokud jde o zrak a sluch;

    (c) splňovat požadavky Dodatku k tomuto pravidlu.

  1. 3. Každý žadatel o vystavení průkazu způsobilosti je povinen složit zkoušku či zkoušky splňující požadavky dotyčného správního orgánu.
  2. 4. Úroveň znalostí požadovaná k vystavení který je držitelem vystaveného průkazu způsobilosti musí dostačovat k tomu, aby radiotelefonista mohl vykonávat své povinnosti bezpečně a efektivně. Při stanovování příslušné úrovně znalostí a výcviku nutného k dosažení těchto znalostí a praktických dovedností musí správní orgán zohlednit požadavky Radiokomunikačního řádu a Dodatku k tomuto pravidlu. Správní orgány musí také zohlednit příslušná usnesení přijatá na Mezinárodní konferenci o výcviku a kvalifikaci námořníků, 1978, a příslušná doporučení IMO.

Dodatek k pravidlu IV/3

Minimální dodatečné požadavky na znalosti a výcvik radiotelefonistů

Kromě splnění požadavků pro vystavení průkazu způsobilosti v souladu s Radiokomunikačním řádem musí radiotelefonista disponovat znalostmi a absolvovat výcvik, včetně praktického výcviku, z následujících předmětů:

(a) poskytování radiokomunikačních služeb v mimořádných situacích, včetně

(i) opuštění lodě;

(ii) požáru na lodi;

(iii) částečné nebo úplné poruchy radiostanice;

(b) obsluhy záchranných člunů, záchranných vorů, plovoucích záchranných prostředků a jejich vybavení a to se zvláštním zřetelem na zabudovaná a přenosná radiokomunikační na záchranných člunech a polohu udávajících nouzových radiobójí.

(c) přežití na moři;

(d) první pomoc;

(e) požární prevence a hašení požárů se zvláštním zřetelem na radiokomunikační zařízení;

(f) preventivní opatření k zajištění bezpečnosti lodě a osob v souvislosti s riziky spojenými s radiokomunikačním zařízením, včetně rizik elektrických, elektromagnetického vyzařování, chemických a mechanických rizik;

(g) použití IMO Příručky obchodních plavidel pro pátrání a záchranu (MERSAR) se zvláštním zřetelem na radiokomunikace;

(h) systémy hlášení pohybu lodi a příslušné postupy;

(i) použití Mezinárodního signálního kódu a Standardního slovníku námořní frazeologie IMO;

(j) systémy poskytování zdravotnické pomoci prostřednictvím radiokomunikace a příslušné postupy.

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA TANKERYKAPITOLA V

Pravidlo V/1

Povinné minimální požadavky na výcvik a certifikaci kapitánů, důstojníků a členů mužstva na ropných tankerech

  1. 1. Důstojníci a členové mužstva, kteří mají mít určité povinnosti, a odpovědnosti spojené s těmito povinnostmi, související s nákladem a nákladovým zařízením na ropných tankerech, a kteří ještě na ropném tankeru nesloužili jako součást pravidelné posádky lodi musí před plněním těchto povinností absolvovat příslušný požární kurz na pevnině a

    (a) službu pod dohledem na lodi v přiměřeném trvání, aby získali dostatečné znalosti bezpečných provozních postupů nebo

    (b) úředně schválený kurz na seznámení se s ropným tankerem, který zahrnuje základní bezpečnostní opatření a opatření a postupy k předcházení znečištění, schémata různých typů ropných tankerů, druhy nákladů, jejich nebezpečí a jejich překládací zařízení, všeobecné provozní postupy a terminologii týkající se ropných tankerů.

  1. 2. Kapitáni, první strojní důstojníci, první palubní důstojníci, druzí strojní důstojníci a, liší-li se od výše uvedených hodností, každá osoba s přímou odpovědností za nakládku, vykládku a péči během přepravy nebo manipulaci s nákladem, musí, kromě položek v ustanoveních odstavce 1, disponovat následujícím:

    (a) příslušnými zkušenostmi odpovídajícími jejich povinnostem na ropných tankerech a

    (b) absolvovat odborný výcvikový program odpovídající jejich povinnostem, včetně bezpečnostních opatření na ropných tankerech, protipožárních opatření a systémů, opatření k předcházení a omezování znečištění, provozních postupů a povinnostem vyplývajícím z platných právních předpisů.

  1. 3. Do dvou let po vstupu této úmluvy v platnost pro stranu lze mít za to, že námořník splnil požadavky odstavce 2(b) v případě, že během předchozích pěti let odsloužil v příslušné pozici na ropných tankerech dobu nejméně jednoho roku.
Pravidlo V/2

Povinné minimální požadavky na výcvik a certifikaci kapitánů, důstojníků a členů mužstva na tankerech pro přepravu chemikálií

  1. 1. Důstojníci a členové mužstva, kteří mají mít určité povinnosti, a odpovědnosti spojené s těmito povinnostmi, související s nákladem a nákladovým zařízením na tankerech pro přepravu chemikálií, a kteří ještě na tankeru pro přepravu chemikálií nesloužili jako součást pravidelné posádky lodi musí před plněním těchto povinností absolvovat příslušný požární kurz na pevnině a

    (a) službu pod dozorem na lodi v přiměřeném trvání, aby získali dostatečné znalosti bezpečných provozních postupů nebo

    (b) úředně schválený kurz na seznámení se s tankerem pro přepravu chemikálií, který zahrnuje základní bezpečnostní opatření a opatření a postupy k předcházení znečištění, schémata různých typů tankerů pro přepravu chemikálií, druhy nákladů, jejich nebezpečí a jejich překládací zařízení, všeobecné provozní postupy a terminologii týkající se tankerů pro přepravu chemikálií.

  1. 2. Kapitáni, první strojní důstojníci, první palubní důstojníci, druzí strojní důstojníci a, liší-li se od výše uvedených hodností, každá osoba s přímou odpovědností za nakládku, vykládku a péči během přepravy nebo manipulaci s nákladem, musí, kromě položek v ustanoveních odstavce 1, disponovat následujícím:

    (a) příslušnými zkušenostmi odpovídajícími jejich povinnostem na tankerech pro přepravu chemikálií a

    (b) absolvovat odborný výcvikový program odpovídající jejich povinnostem, včetně bezpečnostních opatření na tankerech pro přepravu chemikálií, protipožárních opatření a systémů, opatření k předcházení a omezování znečištění, provozních postupů a povinností vyplývajících z platných právních předpisů.

  1. 3. Do dvou let po vstupu této úmluvy v platnost pro stranu lze mít za to, že námořník splnil požadavky odstavce 2(b) v případě, že během předchozích pěti let odsloužil v příslušné pozici na tankerech pro přepravu chemikálií dobu nejméně jednoho roku.
Pravidlo V/3

Povinné minimální požadavky na výcvik a certifikaci kapitánů, důstojníků a členů mužstva na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu

  1. 1. Důstojníci a členové mužstva, kteří mají mít určité povinnosti, a odpovědnosti spojené s těmito povinnostmi, související s nákladem a nákladovým zařízením na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu, a kteří ještě na tankeru pro přepravu zkapalněného plynu nesloužili jako součást pravidelné posádky lodi musí před plněním těchto povinností absolvovat příslušný požární kurz na pevnině a

    (a) službu pod dozorem na lodi v přiměřeném trvání, aby získali dostatečné znalost bezpečných provozních postupů nebo

    (b) úředně schválený kurz na seznámení se s tankerem pro přepravu zkapalněného plynu, který zahrnuje základní bezpečnostní opatření a opatření a postupy k předcházení znečištění, schémata různých typů tankerů pro přepravu zkapalněného plynu, druhy nákladů, jejich nebezpečí a jejich překládací zařízení, všeobecné provozní postupy a terminologii týkající se tankerů pro přepravu zkapalněného plynu.

  1. 2. Kapitáni, první strojní důstojníci, první palubní důstojníci, druzí strojní důstojníci a, liší-li se od výše uvedených hodností, každá osoba s přímou odpovědností za nakládku, vykládku a péči během přepravy nebo manipulaci s nákladem, musí, kromě položek v ustanoveních odstavce 1, disponovat následujícím:

    (a) příslušnými zkušenostmi odpovídajícími jejich povinnostem na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu a

    (b) absolvovat odborný výcvikový program odpovídající jejich povinnostem, včetně bezpečnostních opatření na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu, protipožárních opatření a systémů, opatření k předcházení a omezování znečištění, provozních postupů a povinností vyplývajících z platných právních předpisů.

  1. 3. Do dvou let po vstupu této úmluvy v platnost pro stranu lze mít za to, že námořník splnil požadavky odstavce 2(b) v případě, že během předchozích pěti let odsloužil na příslušné pozici na tankerech pro přepravu zkapalněného plynu dobu nejméně jeden rok.

ZPŮSOBILOST PRO ŘÍZENÍ ZÁCHRANNÉHO PLAVIDLAKAPITOLA VI

Pravidlo VI/1

Povinné minimální požadavky na vystavování průkazů způsobilosti pro řízení záchranného plavidla

Každý námořník, kterému má být vystaven průkaz způsobilosti pro řízení záchranného plavidla musí:

(a) být starší 17,5 let;

(b) splnit požadavky správního orgánu na zdravotní způsobilost

(c) absolvovat úředně schválenou dobu námořní služby v délce nejméně 12 měsíců nebo úspěšně absolvovat úředně schválený výcvikový kurz a absolvovat úředně schválenou námořní službu v délce nejméně devíti měsíců;

(d) přesvědčit správní orgán prostřednictvím zkoušky nebo průběžného hodnocení během úředně schváleného výcvikového kurzu, že disponuje znalostmi o obsahu Dodatku k tomuto pravidlu;

(e) prokázat podle požadavků správního orgánu prostřednictvím zkoušky nebo průběžného hodnocení během úředně schváleného výcvikového kurzu, že dovede:

(i) obléci si správně záchrannou vestu, bezpečně skočit z výšky do vody; nalodit se s oblečenou záchrannou vestou na záchranné plavidlo z vody;

(ii) vrátit převrácený záchranný vor do správné polohy i s oblečenou záchrannou vestou;

(iii) rozumět značení na záchranném plavidle s ohledem na počet osob, které smí přepravovat;

(iv) vydávat správné příkazy nutné ke spuštění záchranného plavidla a nalodění se na něj, odražení od lodě a řízení záchranného plavidla a vystupování z něj;

(v) připravit a bezpečně spustit záchranné plavidlo do vody a rychle odrazit od boku lodě;

(vi) postarat se o zraněné osoby a to během i po opuštění lodě;

(vii) veslovat a kormidlovat, vztyčit stěžeň, rozvinout plachtu, řídit člun pod plachtou a kormidlovat člun podle kompasu;

(viii) používat signalizační vybavení, včetně pyrotechniky;

(ix) používat přenosné radiokomunikační zařízení pro záchranné plavidlo.

Dodatek k pravidlu VI/1

Minimální znalosti potřebné pro vystavování průkazů způsobilosti pro řízení záchranného plavidla

  1. 1. Typy nouzových situací, které mohou nastat, například srážka, požár, ztroskotání
  2. 2. Zásady přežití, včetně:

    (a) důležitost výcviku a cvičení;

    (b) nutnosti být připraven na jakoukoli mimořádnou situaci;

    (c) činností, které je nutné provést v případě rozkazu dostavit se na stanoviště záchranných plavidel;

    (d) činností, které je nutné provést v případě rozkazu opustit loď;

    (e) činností, které je nutné provést nachází-li se ve vodě;

    (f) činností, které je nutné provést na palubě záchranného plavidla

    (g) hlavních nebezpečí hrozící trosečníkům.

  1. 3. Zvláštní povinnosti uložené každému členu posádky tak, jak jsou uvedeny v poplachovém rozpisu, včetně rozdílů mezi signály svolávajícími všechny členy posádky k záchrannému plavidlu a k požárním stanicím.
  2. 4. Typy záchranných prostředků kterými jsou lodě běžně vybaveny.
  3. 5. Konstrukce a vybavení záchranných plavidel a jednotlivé položky jejich vybavení.
  4. 6. Specifické vlastnosti a vybavení záchranných plavidel.
  5. 7. Různé typy zařízení používaných ke spouštění záchranných plavidel.
  6. 8. Způsoby spouštění záchranných plavidel na rozbouřené moře.
  7. 9. Činnosti, které je nutné provést po opuštění lodi.
  8. 10. Řízení záchranného plavidla v těžkém počasí.
  9. 11. Použití přídržného lana, mořské kotvy a veškerého dalšího vybavení.
  10. 12. Rozdělování potravin a vody na záchranném plavidle.
  11. 13. Způsoby zachraňování vrtulníkem.
  12. 14. Použití výbavy pro první pomoc a resuscitačních technik.
  13. 15. Radiovybavení přítomné na záchranných plavidlech, včetně polohu udávajících nouzových radiobójí.
  14. 16. Vliv podchlazení a jeho prevence; použití ochranných krytů a ochranných oděvů.
  15. 17. Způsoby startování a ovládání motoru záchranného plavidla a jeho příslušenství spolu s použitím hasicího přístroje z vybavení.
  16. 18. Použití záchranných člunů a motorových záchranných člunů k řazení záchranných vorů a k záchraně přeživších a osob v moři.
  17. 19. Najíždění záchranného plavidla na břeh.