vyhlášené znění

58

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. března 1992 byla v Helsinkách přijata Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států.

S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky.

Listina o přístupu České republiky k Úmluvě, podepsaná prezidentem republiky dne 16. května 2000, byla uložena u generálního tajemníka OSN, depozitáře Úmluvy, dne 12. června 2000.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 30 odst. 1 dne 19. dubna 2000. Pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu s ustanovením odstavce 3 téhož článku dne 10. září 2000.

Anglické znění a český překlad Úmluvy se vyhlašují současně.

PŘEKLAD

ÚMLUVA O ÚČINCÍCH PRŮMYSLOVÝCH HAVÁRIÍ PŘESAHUJÍCÍCH

HRANICE STÁTŮ

Strany této úmluvy,

vědomy si zvláštního významu ochrany lidí a životního prostředí před vlivem průmyslových havárií v zájmu nynějších i budoucích pokolení;

uznávajíce, že je důležité a naléhavé předcházet závažným škodlivým účinkům průmyslových havárií na lidi a životní prostředí a rozvíjet všechna opatření, která podporují racionální, hospodárné a účinné uplatňování opatření týkajících se prevence, připravenosti a odezvy na havárie s tím, aby byl zajištěn ekologicky nezávadný a udržitelný ekonomický rozvoj;

berouce v úvahu, že účinky průmyslových havárií mohou být pociťovány za hranicemi a že vyžadují spolupráci mezi státy;

potvrzujíce nutnost rozvíjet aktivní mezinárodní spolupráci mezi dotyčnými státy před havárií, během havárie a po ní, zlepšit vhodné politiky a posílit a koordinovat činnost na všech vhodných úrovních s cílem snadněji předcházet účinkům průmyslových havárií přesahujících hranice států, připravit se na ně a omezit je;

berouce na vědomí závažnost a prospěšnost dvoustranných a vícestranných dohod o prevenci průmyslových havárií, připravenosti a odezvy na ně;

vědomy si úlohy, kterou v tomto ohledu hraje Evropská hospodářská komise (EHK) Organizace spojených národů, a připomínajíce zejména kodex EHK o chování při havarijním znečištění vnitrozemských vod přesahujících hranice států a Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států;

berouce v úvahu závažná ustanovení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), výsledný dokument Vídeňské schůzky představitelů účastnických států KBSE a výsledky Sofijské schůzky KBSE o ochraně životního prostředí, jakož i příslušné činnosti a mechanismy Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí (UNEP), zejména program APELL, Mezinárodní organizace práce (ILO), zvláště Zásady opatření k odvrácení závažných průmyslových havárií, a dalších příslušných mezinárodních organizací;

berouce v úvahu závažná ustanovení deklarace Konference Organizace spojených národů o životním prostředí, zejména zásadu 21, podle níž mají státy v souladu s Chartou Organizace spojených národů a zásadami mezinárodního práva svrchované právo využívat své vlastní zdroje v souladu se svou politikou v oblasti životního prostředí a povinnost jednat tak, aby činnosti prováděné v působnosti jejich jurisdikce nebo pod jejich kontrolou nezpůsobily škodu na životním prostředí jiných států nebo oblastí za hranicemi působnosti vnitrostátní jurisdikce;

majíce na mysli zásadu „platí ten, kdo znečišťuje“ jako obecnou zásadu mezinárodního práva v oblasti životního prostředí;

zdůrazňujíce zásady mezinárodního práva a mezinárodních zvyklostí, zejména zásady dobrých sousedských vztahů, vzájemnosti, nediskriminace a dobré vůle,

se dohodly takto:

OdkazČlánek 1

Definice

Pro účely této úmluvy se rozumí:

  1. a) „průmyslovou havárií“ událost vzniklá následkem nekontrolovaného vývoje během jakékoli činnosti spojené s nebezpečnými látkami:

    (i) v zařízení, například při jejich výrobě, používání, skladování, manipulaci nebo zneškodňování; nebo

    (ii) při dopravě, pokud je uvedena v článku 2 odst. 2 písm. d);

  1. b) „nebezpečnou činností“ jakákoli činnost, při níž je přítomna nebo může být přítomna jedna nebo více nebezpečných látek v množstvích rovnajících se nebo přesahujících mezní množství uvedená v příloze I této úmluvy a která by mohla mít účinky přesahující hranice států;
  2. c) „účinky“ jakýkoli přímý nebo nepřímý okamžitý nebo pozdější škodlivý důsledek průmyslové havárie, zejména pro:

    (i) lidi, flóru a faunu;

    (ii) půdu, vodu, ovzduší a krajinu;

    (iii) vzájemné vztahy mezi faktory uvedenými v bodech (i) a (ii);

    (iv) hmotné statky a kulturní dědictví, včetně historických památek;

  1. d) „účinky přesahujícími hranice států“ závažné účinky spadající do jurisdikce jedné strany v důsledku průmyslové havárie vzniklé v rámci jurisdikce druhé strany;
  2. e) „provozovatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně orgánů státní správy, která je odpovědná za činnost, nad níž například vykonává dohled, kterou hodlá provozovat nebo kterou provozuje;
  3. f) „stranou“ smluvní strana této úmluvy, pokud není v textu uvedeno jinak;
  4. g) „stranou původu“ strana nebo strany, v jejíž nebo v jejichž jurisdikci vznikne nebo může vzniknout průmyslová havárie;
  5. h) „dotčenou stranou“ jakákoli strana nebo strany, jíž nebo jichž se dotýkají nebo mohou dotknout účinky průmyslové havárie přesahující hranice států;
  6. i) „zúčastněnými stranami“ jakákoli strana původu a jakákoli dotčená strana a
  7. j) „veřejností“ jedna nebo více fyzických nebo právnických osob.
OdkazČlánek 2

Oblast působnosti

  1. 1. Tato úmluva se vztahuje na prevenci průmyslových havárií, které by mohly mít účinky přesahující hranice států, včetně vlivu havárií způsobených přírodními pohromami, a na opatření, která mají být přijata pro připravenost a odezvu na ně, jakož i na mezinárodní spolupráci týkající se vzájemné pomoci, výzkumu a vývoje, výměny informací a výměny technologie v oblasti prevence, připravenosti a odezvy na průmyslové havárie.
  2. 2. Tato úmluva se nevztahuje na:
    1. a) jaderné havárie nebo radiační mimořádné situace;
    2. b) havárie na vojenských zařízeních;
    3. c) havárie přehrad kromě účinků průmyslových havárií vyvolaných těmito haváriemi přehrad;
    4. d) havárie v pozemní dopravě kromě:

      (i) havarijního zásahu v důsledku takových havárií;

      (ii) přepravy v místě nebezpečné činnosti;

    1. e) náhodné úniky geneticky modifikovaných organismů;
    2. f) havárie způsobené činností v mořském prostředí, včetně průzkumu nebo těžby na mořském dně;
    3. g) úniky ropy nebo jiných škodlivých látek do moře.
OdkazČlánek 3

Všeobecná ustanovení

  1. 1. Strany s ohledem na akce již probíhající na národní a mezinárodní úrovni přijmou vhodná ustanovení a budou spolupracovat v rámci této úmluvy s cílem chránit lidi a životní prostředí před průmyslovými haváriemi, předcházet v mezích možností těmto haváriím, snížit počet a závažnost těchto havárií a omezit jejich účinky. Za tím účelem přijmou opatření týkající se prevence, připravenosti a odezvy na průmyslové havárie, včetně obnovovacích opatření.
  2. 2. Strany prostřednictvím výměny informací, konzultací a dalších opatření v oblasti spolupráce stanoví a provádějí bez zbytečného prodlení politiky a strategie vedoucí ke snížení rizika průmyslových havárií a ke zdokonalování opatření týkajících se prevence, připravenosti a odezvy na průmyslové havárie, včetně obnovovacích opatření, a to s ohledem na akce, které již byly podniknuty na národní a mezinárodní úrovni, s cílem zabránit zbytečné duplicitě.
  3. 3. Strany zajistí povinnost provozovatele přijmout všechna nezbytná opatření ke spolehlivě zabezpečenému provádění nebezpečné činnosti a k prevenci průmyslových havárií.
  4. 4. Strany přijmou k provedení této úmluvy vhodná zákonodárná, nápravná, správní a finanční opatření s cílem prevence průmyslových havárií, připravenosti a odezvy na ně.
  5. 5. Ustanoveními této úmluvy nejsou dotčeny povinnosti stran podle mezinárodního práva týkající se průmyslových havárií a nebezpečných činností.
OdkazČlánek 4

Stanovení nebezpečnosti, konzultace a stanovisko

  1. 1. Vzhledem k přijetí preventivních opatření a k vypracování přípravných opatření přijme strana původu vhodná ustanovení týkající se určení nebezpečných činností spadajících do její jurisdikce a zajistí, aby dotčené strany obdržely oznámení o jakékoli navrhované nebo stávající činnosti tohoto druhu.
  2. 2. Zúčastněné strany zahájí na žádost kterékoli z nich diskusi týkající se určení nebezpečných činností, které by mohly mít prokazatelně účinky přesahující hranice států. Jestliže se zúčastněné strany nedohodnou na tom, je-li nějaká činnost nebezpečnou činností tohoto druhu, kterákoli z těchto stran může předložit tuto otázku ke stanovisku vyšetřovací komisi podle přílohy II této úmluvy, ledaže by se zúčastněné strany dohodly na jiné metodě, jak otázku vyřešit.
  3. 3. Pokud jde o nebezpečné činnosti, navrhované nebo existující, použijí strany postupy uvedené v příloze III této úmluvy.
  4. 4. Pokud je nebezpečná činnost předmětem posuzování vlivů na životní prostředí v souladu s Úmluvou o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států a pokud toto posuzování zahrnuje zejména účinky průmyslových havárií přesahující hranice států, které jsou výsledkem nebezpečné činnosti, jež je vykonávána v souladu s ustanoveními této úmluvy, splňuje konečné rozhodnutí přijaté pro účely Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států náležité podmínky požadované touto úmluvou.
OdkazČlánek 5

Dobrovolné rozšíření postupu

Zúčastněné strany by měly z podnětu kterékoli z nich zahájit diskusi o vhodné příležitosti projednat činnost, která není uvedena v příloze I, jako činnost nebezpečnou. Po vzájemné dohodě mohou k vyjasnění této otázky využít konzultací podle vlastního výběru nebo vyšetřovací komise podle přílohy II. Pokud zúčastněné strany souhlasí, vztahuje se Úmluva nebo jedna její část na dotyčnou činnost, jako by se jednalo o činnost nebezpečnou.

OdkazČlánek 6

Prevence

  1. 1. Strany přijmou vhodná opatření k prevenci průmyslových havárií, včetně opatření vedoucí provozovatele ke snížení rizika takových havárií. Opatření, která mohou být přijata, zahrnují mimo jiné opatření uvedená v příloze IV této úmluvy, nejsou však na ně omezena.
  2. 2. Pro jakoukoli nebezpečnou činnost vyžaduje strana původu, aby provozovatel prokázal, že je zajištěna bezpečnost v průběhu této činnosti poskytnutím informací, jako jsou například základní údaje o procesu, které se neomezují na analýzu a hodnocení podrobně uvedené v příloze V této úmluvy.
OdkazČlánek 7

Rozhodování o volbě místa

V rámci svého právního systému se strana původu snaží zavést politiky volby místa nových nebezpečných činností a důležité změny existujících nebezpečných činností s cílem omezit, pokud možno co nejvíce, riziko pro obyvatelstvo a životní prostředí všech dotčených stran. V rámci svého právního systému se dotčené strany snaží zavést politiky týkající se významných návrhů úprav v oblastech, které by mohly být zasaženy účinky průmyslové havárie přesahujícími hranice států, vyplývající z nebezpečné činnosti, aby se pokud možno co nejvíce omezila rizika. Při vypracování a zavádění těchto politik by strany měly vzít v úvahu základní informace uvedené v příloze V odst. 1 bodech 1 až 8 a v příloze VI této úmluvy.

OdkazČlánek 8

Havarijní připravenost

  1. 1. Strany přijmou vhodná opatření k organizaci přípravy na havarijní situace a k udržování uspokojivého stavu připravenosti, aby mohly reagovat na průmyslové havárie. Strany dbají na to, aby opatření k připravenosti byla přijata s cílem zmírnit účinky havárií přesahující hranice států. Opatření, která mají být přijata na místě, jsou v působnosti provozovatelů. Opatření, která mohou být přijata, zahrnují mimo jiné opatření uvedená v příloze VII této úmluvy. Zejména zúčastněné strany se vzájemně informují o svých havarijních plánech.
  2. 2. Strana původu dbá, pokud jde o nebezpečné činnosti, o vypracování a provádění havarijních plánů na místě, včetně vhodných opatření týkajících se odezvy na havárie a ostatních opatření k prevenci nebo k co největšímu omezení účinků přesahujících hranice států. Strana původu poskytuje ostatním zúčastněným stranám základní informace k vypracování havarijních plánů.
  3. 3. Každá strana dbá, pokud jde o nebezpečné činnosti, o vypracování a provádění vnějších havarijních plánů uvádějících opatření, která mají být přijata na jejím území k prevenci nebo k co největšímu omezení účinků přesahujících hranice států. Při vypracování těchto plánů jsou brány v úvahu závěry analýzy a hodnocení, zejména základní informace uvedené v příloze V odst. 2 bodech 1 až 5. Zúčastněné strany se snaží, aby jejich plány byly slučitelné. Bude-li třeba, vyhotoví společně vnější havarijní plány, aby usnadnily přijetí vhodných opatření k odezvě na průmyslové havárie.
  4. 4. Havarijní plány by měly být pravidelně přezkoumávány nebo, pokud to okolnosti vyžadují, brát v úvahu zkušenost získanou při řešení skutečných havarijních situací.
OdkazČlánek 9

Informování a účast veřejnosti

  1. 1. Strany dbají na to, aby byly poskytovány vhodné informace veřejnosti v oblastech, které by mohly být zasaženy průmyslovou havárií vyplývající z nebezpečné činnosti. Tyto informace jsou rozšiřovány způsoby, které považují strany za vhodné, obsahují základní informace uvedené v příloze VIII této úmluvy a měly by brát v úvahu základní informace uvedené v příloze V bodech 1 až 4 a 9.
  2. 2. V souladu s ustanoveními této úmluvy a pokaždé, kdy je to možné a vhodné, poskytne strana původu veřejnosti v oblastech, které by mohly být zasaženy, možnost zúčastnit se závažných řízení s cílem poznat její názory a obavy ohledně opatření týkajících se prevence a připravenosti a dbá na to, aby možnost nabídnutá veřejnosti dotčené strany byla rovnocenná možnosti, která je poskytnuta její vlastní veřejnosti.
  3. 3. Strany v souladu se svým právním systémem a na základě vzájemnosti, pokud si to přejí, umožní fyzickým a právnickým osobám, které strádají nebo by mohly strádat vzhledem k účinkům průmyslové havárie přesahujícím hranice států, která se udála na území jedné strany, přístup za rovnocenných podmínek na závažná správní a soudní řízení, jež mohou zahájit osoby spadající do jejich vlastní jurisdikce, a zejména jim nabídnou možnost podat soudní žalobu a odvolat se proti rozhodnutí poškozujícímu jejich práva a zajistí jim rovnocenné jednání v rámci těchto řízení.
OdkazČlánek 10

Systémy ohlašování průmyslových havárií

  1. 1. Strany počítají se zavedením a využitím slučitelných a účinných systémů ohlašování průmyslových havárií na vhodných úrovních s cílem přijímat a předávat hlášení o průmyslových haváriích obsahující informace nutné k omezování účinků přesahujících hranice států.
  2. 2. V případě průmyslové havárie nebo bezprostřední hrozby průmyslové havárie, která má nebo by mohla mít účinky přesahující hranice států, dbá strana původu na to, aby hlášení o havárii bylo neprodleně předáno dotčeným stranám na vhodných úrovních prostřednictvím systémů ohlašování průmyslových havárií. Toto hlášení obsahuje základní informace uvedené v příloze IX této úmluvy.
  3. 3. Zúčastněné strany dbají na to, aby v případě průmyslové havárie nebo bezprostřední hrozby průmyslové havárie byly havarijní plány vypracované podle článku 8 uvedeny v činnost co možná nejdříve a v míře, jakou vyžadují okolnosti.
OdkazČlánek 11

Odezva na průmyslové havárie

  1. 1. Strany dbají na to, aby v případě průmyslové havárie nebo bezprostřední hrozby průmyslové havárie byla co možná nejdříve přijata vhodná opatření pomocí nejúčinnějších prostředků, aby se pokud možno co nejvíce zadržely a omezily její účinky.
  2. 2. V případě průmyslové havárie nebo bezprostřední hrozby průmyslové havárie, která má nebo by mohla mít účinky přesahující hranice států, dbají zúčastněné strany na to, aby byly účinky odhadnuty, bude-li třeba společně, s ohledem na přijetí vhodných opatření týkajících se odezvy na havárii.
OdkazČlánek 12

Vzájemná pomoc

  1. 1. Pokud některá strana potřebuje pomoc v případě průmyslové havárie, může o ni požádat ostatní strany s uvedením rozsahu a druhu nutné pomoci. Strana, která obdrží žádost o pomoc, přijme rychlé rozhodnutí a okamžitě oznámí straně, která předložila žádost, je-li s to poskytnout nutnou pomoc, a uvede rozsah pomoci, již by mohla poskytnout, a podmínky poskytnutí této pomoci.
  2. 2. Zúčastněné strany spolupracují, aby usnadnily rychlé poskytnutí pomoci dohodnuté podle odstavce 1 tohoto článku, bude-li třeba, včetně opatření vedoucích co nejvíce k omezení následků a účinků průmyslové havárie, a aby poskytly obecnou pomoc. Pokud se opatření mezi stranami o poskytnutí vzájemné pomoci neřídí dvoustrannými nebo mnohostrannými dohodami, je pomoc poskytnuta podle přílohy X této úmluvy, ledaže by se strany dohodly jinak.
OdkazČlánek 13

Odpovědnost

Strany podporují vhodné mezinárodní iniciativy k vypracování pravidel, kritérií a postupů týkajících se odpovědnosti.

OdkazČlánek 14

Výzkum a vývoj

Bude-li třeba, zahájí strany práce na výzkumu a vývoji metod a technologií, které mají být použity k prevenci, připravenosti a odezvě na průmyslové havárie, a spolupracují při provádění takových prací. Za tím účelem strany podporují vědeckou a technickou spolupráci a aktivně jí napomáhají, včetně výzkumu méně nebezpečných postupů s ohledem na omezení rizik havárie a na prevenci a omezení následků průmyslových havárií.

OdkazČlánek 15

Výměna informací

Strany si na mnohostranné nebo dvoustranné úrovni vyměňují informace, které mohou skutečně získat, včetně základních informací uvedených v příloze XI této úmluvy.

OdkazČlánek 16

Výměna technologie

  1. 1. Strany v souladu se svými vnitrostátními předpisy a praxí usnadní výměnu technologie pro prevenci účinků průmyslových havárií, připravenost a odezvu na ně, zejména se přitom zaměří na podporu:
    1. a) výměny dostupných technologií podle různých finančních podmínek;
    2. b) přímých průmyslových kontaktů a spolupráce;
    3. c) výměny informací a zkušeností a
    4. d) poskytování technické pomoci.
  1. 2. Při podporování činností upřesněných v odstavci 1 písm. a) až d) této úmluvy vytváří strany příznivé podmínky usnadňováním přímých kontaktů a spolupráce mezi příslušnými organizacemi a osobami v soukromém i veřejném sektoru, které jsou schopny poskytovat technologii, konstrukční návrhy nebo projekty a inženýrské služby, zařízení nebo finanční prostředky.
OdkazČlánek 17

Příslušné úřední orgány a kontaktní místa

  1. 1. Každá strana určí nebo zřídí jeden nebo několik příslušných úředních orgánů pro účely této úmluvy.
  2. 2. Aniž jsou dotčeny jiné dohody uzavřené na dvoustranné nebo mnohostrané úrovni, každá strana určí nebo zřídí jedno kontaktní místo pro ohlašování průmyslových havárií, jak uvádí článek 10, a jedno kontaktní místo pro vzájemnou pomoc uvedenou v článku 12. Bylo by výhodnější, kdyby určené kontaktní místo bylo stejné pro oba případy.
  3. 3. Každá strana uvědomí, pokud jde o ni, do tří měsíců od vstupu této úmluvy v platnost ostatní strany prostřednictvím sekretariátu uvedeného v článku 20 o tom, který úřední orgán (které úřední orgány) určila, aby vykonával (vykonávaly) funkci kontaktního místa (kontaktních míst) a příslušného úředního orgánu (příslušných úředních orgánů).
  4. 4. Každá strana do jednoho měsíce od rozhodnutí uvědomí ostratní strany o jakékoli změně jmenování, které (která) učinila podle odstavce 3 tohoto článku.
  5. 5. Každá strana se snaží, aby její kontaktní místo a systémy ohlašování průmyslových havárií uvedené v článku 10 byly stále v provozu.
  6. 6. Každá strana se snaží, aby její kontaktní místo a úřední orgány pověřené posílat a přijímat žádosti o pomoc a přijímat nabídky pomoci v souladu s článkem 12 byly stále v provozu.
OdkazČlánek 18

Konference stran

  1. 1. Představitelé stran tvoří konferenci stran této úmluvy a konají pravidelné schůze. První schůze konference stran je svolána nejpozději do jednoho roku od vstupu této úmluvy v platnost. Dále se konference stran konají alespoň jednou za rok nebo na písemnou žádost kterékoli strany za podmínky, že tuto žádost podpoří alespoň jedna třetina stran během šesti měsíců následujících po jejím sdělení sekretariátem výše uvedeným stranám.
  2. 2. Konference stran:
    1. a) sleduje uplatňování této úmluvy;
    2. b) plní poradní funkce týkající se posílení možností stran při prevenci účinků průmyslových havárií přesahujících hranice států, připravenosti a odezvy na ně a usnadňuje poskytování technické pomoci a konzultací na žádost stran, které postihly průmyslové havárie;
    3. c) podle potřeby vytváří pracovní skupiny a další vhodné mechanismy pro zkoumání otázek spojených s uplatňováním a rozvíjením této úmluvy a za tím účelem vyhotovuje studie a další náležité dokumenty a předkládá konferenci stran doporučení k posouzení;
    4. d) plní další funkce, které se mohou ukázat jako nezbytné, v souladu s ustanoveními této úmluvy;
    5. e) na své první schůzi posoudí jednací řád svých schůzí a přijme jej konsensem.
  1. 3. Při výkonu svých funkcí spolupracuje konference stran, pokládá-li to za účelné, také s ostatními příslušnými mezinárodními organizacemi.
  2. 4. Na své první schůzi vypracuje konference stran svůj plán práce a bude přitom přihlížet zejména k základním informacím uvedeným v příloze XII této úmluvy. Kromě toho konference stran rozhodne o metodách práce a zejména se vysloví k možnosti obrátit se na národní střediska a spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi, vytvořit systém usnadňující uplatňování této úmluvy, zejména pro účely vzájemné spolupráce v případě průmyslové havárie, a rozvíjet činnost prováděnou v této oblasti v rámci příslušných mezinárodních organizací. V rámci svého plánu práce posoudí konference stran existující národní, regionální a mezinárodní střediska, jakož i ostatní orgány a programy pověřené koordinací informací a úsilí týkajících se prevence průmyslových havárií a opatření přijatých k připravenosti a odezvě na ně s cílem určit další mezinárodní instituce a střediska, která mohou být nezbytná k úspěšnému plnění úkolů uvedených v příloze XII.
  3. 5. Na své první schůzi začne konference stran zkoumat postupy pro vytvoření příznivějších podmínek k výměně technologie pro prevenci průmyslových havárií, připravenost a odezvu na ně.
  4. 6. Konference stran přijme směrnice a kritéria, aby se usnadnilo určování nebezpečných činností podle této úmluvy.
OdkazČlánek 19

Hlasovací právo

  1. 1. S výjimkou ustanovení odstavce 2 tohoto článku mají strany této úmluvy každá jeden hlas.
  2. 2. Organizace regionální hospodářské integrace definované v článku 27 mají v oblastech spadajících do jejich působnosti pro výkon svého hlasovacího práva počet hlasů rovný počtu hlasů jejich členských států, které jsou stranami této úmluvy. Tyto organizace neuplatňují své hlasovací právo, pokud jejich členské státy své právo uplatňují, a naopak.
OdkazČlánek 20

Sekretariát

Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise plní následující funkce sekretariátu:

  1. a) svolává a připravuje schůze stran;
  2. b) předává stranám zprávy a ostatní informace získané v souladu s ustanoveními této úmluvy;
  3. c) plní další funkce, které mu mohou strany určit.
OdkazČlánek 21

Urovnávání sporů

  1. 1. Vznikne-li mezi dvěma nebo více stranami spor ohledně výkladu nebo uplatňování této úmluvy, hledají tyto strany řešení cestou jednání nebo jakýmkoli jiným způsobem urovnávání sporů, který považují za přijatelný.
  2. 2. Při podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení této úmluvy nebo při přistoupení k ní, nebo kdykoli poté, může strana písemně depozitáři oznámit, že pokud jde o spory, které nebyly urovnány podle odstavce 1 tohoto článku, přijímá jeden nebo oba z následujících prostředků urovnávání sporů jako závazný ve vztahu ke kterékoli straně, která přijala stejný závazek:
    1. a) předložení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;
    2. b) rozhodčí řízení v souladu s postupem uvedeným v příloze XIII.
  1. 3. Jestliže strany sporu přijaly oba způsoby urovnávání sporů uvedené v odstavci 2 tohoto článku, může být spor předložen pouze Mezinárodnímu soudnímu dvoru, ledaže by se strany sporu dohodly jinak.
OdkazČlánek 22

Omezení při poskytování informací

  1. 1. Ustanovení této úmluvy se nedotýkají práv ani povinností stran chránit v souladu s platným vnitrostátním právem a správními předpisy nebo přijatou právní praxí a použitelnými mezinárodními předpisy informace týkající se osobních údajů, průmyslového a obchodního tajemství, včetně duševního vlastnictví, nebo národní bezpečnosti.
  2. 2. Pokud se strana přece jen rozhodne poskytnout takto chráněné informace jiné straně, zachová strana, která obdrží tyto chráněné informace, jejich důvěrnost a podmínky jejich sdělování a použije výše uvedené informace jen za účelem, pro který byly poskytnuty.
OdkazČlánek 23

Uplatňování Úmluvy

Strany pravidelně podávají zprávu o uplatňování této úmluvy.

OdkazČlánek 24

Dvoustranné a mnohostranné dohody

  1. 1. Strany mohou za účelem splnění povinností, které jim připadají na základě této úmluvy, pokračovat v uplatňování dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ostatních platných dohod, nebo uzavřít nové.
  2. 2. Ustanovení této úmluvy se nedotýkají práva stran přijmout na základě dvoustranné nebo mnohostranné dohody, bude-li třeba, přísnější opatření, než jsou opatření vyžadovaná touto úmluvou.
OdkazČlánek 25

Statut příloh

Přílohy této úmluvy tvoří její nedílnou součást.

OdkazČlánek 26

Změny Úmluvy

  1. 1. Kterákoli strana může navrhnout změny této úmluvy.
  2. 2. Znění jakékoli navrhované změny této úmluvy je předloženo písemně výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise, který je předá všem stranám. Konference stran posoudí navrhované změny na své příští výroční schůzi za podmínky, že výkonný tajemník Evropské hospodářské komise předá návrhy stranám devadesát dnů předem.
  3. 3. Pokud jde o změny této úmluvy, s výjimkou změn přílohy I, pro něž je postup uveden v odstavci 4 tohoto článku:
    1. a) přijímají se změny konsensem stran přítomných na schůzi a jsou předloženy depozitářem všem stranám k ratifikaci, přijetí nebo schválení;
    2. b) ratifikační, přijímací nebo schvalovací listiny změn jsou uloženy u depozitáře. Změny přijaté v souladu s tímto článkem vstoupí v platnost pro strany, které je přijaly, devadesátým dnem následujícím po dni převzetí depozitářem šestnácté ratifikační, přijímací nebo schvalovací listiny;
    3. c) později vstoupí změny v platnost pro jakoukoli jinou stranu devadesátým dnem následujícím po touto stranou provedeném uložení její ratifikační, přijímací nebo schvalovací listiny změn.
  1. 4. Pokud jde o změny přílohy I:
    1. a) strany se snaží dosáhnout dohody konsensem. Pokud je všechno úsilí v tomto směru marné a pokud nedojde k žádné dohodě, jsou změny přijaty s konečnou platností většinou devíti desetin stran přítomných na schůzi a hlasujících. Jsou-li změny přijaty konsensem stran, jsou sděleny stranám s doporučením ke schválení;
    2. b) po uplynutí dvanácti měsíců od jejich sdělení výkonným tajemníkem Evropské hospodářské komise vstoupí změny přílohy I v platnost pro strany této úmluvy, které nepodaly oznámení podle ustanovení písmene c) tohoto odstavce, za podmínky, že nejméně šestnáct stran nepodá toto oznámení;
    3. c) jakákoli strana, která nemůže schválit změnu přílohy I této úmluvy, to oznámí písemně výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise do dvanácti měsíců od oznámení o přijetí. Výkonný tajemník uvědomí neprodleně strany o převzetí takového oznámení. Strana může své předchozí oznámení kdykoli nahradit listinou o přijetí změny a změna přílohy I tak vstoupí v platnost pro tuto stranu;
    4. d) pro účely tohoto odstavce se „přítomnými a hlasujícími stranami“ rozumějí strany, které jsou přítomny a hlasovaly bud pro, nebo proti.
OdkazČlánek 27

Podpis

Tato úmluva je otevřena k podpisu v Helsinkách od 17. do 18. března 1992 včetně, poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 18. září 1992 členským státům Evropské hospodářské komise, jakož i státům, které mají poradní statut při Evropské hospodářské komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947, a organizacím regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Evropské hospodářské komise, na něž členské státy těchto organizací přenesly pravomoc v záležitostech upravovaných touto úmluvou, včetně pravomoci uzavírat smlouvy o těchto oblastech.

OdkazČlánek 28

Depozitář

Funkci depozitáře této úmluvy vykonává generální tajemník Organizace spojených národů.

OdkazČlánek 29

Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení

  1. 1. Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy a organizacemi regionální hospodářské integrace uvedenými v článku 27.
  2. 2. Tato úmluva je otevřena pro přistoupení států a organizací uvedených v článku 27.
  3. 3. Jakákoli organizace uvedená v článku 27, která se stane stranou této úmluvy, aniž by její členské státy byly stranou Úmluvy, je vázána všemi povinnostmi stanovenými touto úmluvou. Pokud jeden nebo více členských států takové organizace je stranou této úmluvy, dohodnou se tato organizace a její členské státy na svých příslušných odpovědnostech při plnění povinností vyplývajících z této úmluvy. V takovém případě nejsou organizace a členské státy oprávněny souběžně využívat svých práv v rámci Úmluvy.
  4. 4. Ve svých ratifikačních, přijímacích, schvalovacích nebo přístupových listinách uvedou organizace regionální hospodářské integrace uvedené v článku 27 rozsah své pravomoci, pokud jde o záležitosti, o nichž jedná tato úmluva. Dále tyto organizace uvědomí depozitáře o jakékoli významné změně rozsahu své pravomoci.
OdkazČlánek 30

Vstup v platnost

  1. 1. Tato úmluva vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté ratifikační, přijímací, schvalovací nebo přístupové listiny.
  2. 2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku se listina uložená organizací uvedenou v článku 27 nepřipojuje k listinám, které jsou uloženy členskými státy této organizace.
  3. 3. Pro každý stát nebo organizaci uvedené v článku 27, které ratifikují, přijímají nebo schvalují tuto úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení šestnácté ratifikační, přijímací, schvalovací nebo přístupové listiny, vstupuje tato úmluva v platnost devadesátým dnem po dni uložení ratifikační, přijímací, schvalovací nebo přístupové listiny tímto státem nebo touto organizací.
OdkazČlánek 31

Odstoupení

  1. 1. Kdykoli po uplynutí tří let ode dne, kdy tato úmluva vstoupila v platnost pro některou stranu, může tato strana na základě písemného oznámení depozitáři od Úmluvy odstoupit. Toto odstoupení nabývá účinnosti devadesátým dnem po dni jeho převzetí depozitářem.
  2. 2. Toto odstoupení nebrání uplatňování článku 4 na činnost, která je předmětem oznámení podle článku 4 odst. 1, nebo žádosti o diskusi podle článku 4 odst. 2.
OdkazČlánek 32

Závazná znění

Prvopis této úmluvy, jejíž anglické, francouzské a ruské znění mají stejnou platnost, je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.