Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, 58/2002 Sb. m. s., vyhlášené znění

Předchozí stránka

PŘÍLOHA II

ŘÍZENÍ PŘED VYŠETŘOVACÍ KOMISÍ PODLE ČLÁNKŮ 4 A 5

1. Navrhující strana nebo strany oznámí sekretariátu, že předkládá (předkládají) dotaz (dotazy) vyšetřovací komisi zřízené podle ustanovení této přílohy. V oznámení se vysvětlí předmět šetření. Sekretariát ihned informuje všechny strany Úmluvy o této žádosti.
2. Vyšetřovací komise se skládá ze tří členů. Jak navrhující strana, tak druhá strana řízení jmenují každá vědeckého nebo technického odborníka a dva takto jmenovaní odborníci určí po vzájemné dohodě třetího odborníka, který bude předsedou vyšetřovací komise. Tento odborník nesmí být státním příslušníkem ani jedné ze stran řízení, nesmí mít své obvyklé místo pobytu na území jedné z těchto stran, nesmí být jimi zaměstnán, ani nesmí mít žádný jiný vztah k věci.
3. Jestliže není předseda vyšetřovací komise určen do dvou měsíců po jmenování druhého odborníka, určí na žádost kterékoli strany řízení předsedu vyšetřovací komise v průběhu dalších dvou měsíců výkonný tajemník Evropské hospodářské komise.
4. Jestliže některá ze stran řízení nejmenuje odborníka do jednoho měsíce po obdržení oznámení od sekretariátu, může o tom druhá strana uvědomit výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise, který určí předsedu vyšetřovací komise v průběhu dalších dvou měsíců. Po svém určení požádá předseda vyšetřovací komise stranu, která ještě nejmenovala odborníka, aby tak učinila do jednoho měsíce. Neučiní-li tak v této lhůtě, oznámí to předseda vyšetřovací komise výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise, který provede toto jmenování v další lhůtě dvou měsíců.
5. Vyšetřovací komise přijme svůj jednací řád.
6. Vyšetřovací komise může přijmout všechna vhodná opatření pro plnění svých funkcí.
7. Strany řízení usnadňují práci vyšetřovací komise a s využitím všech dostupných prostředků, zejména:
1. a) poskytují vyšetřovací komisi všechny příslušné dokumenty, vybavení a informace;
2. b) umožňují vyšetřovací komisi, pokud je to nezbytné, předvolání svědků nebo odborníků a získání jejich výpovědí.

8. Strany a odborníci chrání důvěrnost jakékoli informace, kterou jako důvěrnou získaly během práce vyšetřovací komise.
9. Jestliže se některá ze stran řízení nedostaví před vyšetřovací komisi nebo jestliže se nevyjádří k věci, může druhá strana požádat vyšetřovací komisi, aby pokračovala v řízení a dokončila svoji práci. Nepřítomnost jedné ze stran před komisí nebo opomenutí strany vyjádřit se k věci není překážkou pro pokračování ani dokončení práce vyšetřovací komise.
10. Pokud vyšetřovací komise nerozhodne z důvodů daných konkrétními okolnostmi věci jinak, ponesou náklady vyšetřovací komise, včetně odměn jejích členů, strany řízení rovným dílem. Vyšetřovací komise vede účetní záznamy o všech svých nákladech a předloží o nich stranám řízení závěrečné vyúčtování.
11. Kterákoli strana, která má o předmět řízení věcný zájem a která by mohla být dotčena stanoviskem vyšetřovací komise, se může se souhlasem vyšetřovací komise řízení zúčastnit.
12. Rozhodnutí vyšetřovací komise o procedurálních otázkách se přijímají většinou hlasů jejích členů. Konečný posudek vyšetřovací komise odráží názor většiny jejích členů a je případně doplněn odůvodněním odlišných názorů.
13. Vyšetřovací komise vydá svůj konečný posudek do dvou měsíců ode dne, kdy byla zřízena, pokud neusoudí, že je nutné prodloužit tuto lhůtu o dobu, která by neměla přesáhnout dva měsíce.
14. Konečný posudek vyšetřovací komise je založen na uznávaných vědeckých zásadách. Vyšetřovací komise předá konečný posudek stranám řízení a sekretariátu.

PŘÍLOHA III

POSTUPY PODLE ČLÁNKU 4

1. Strana původu může požadovat konzultace s jinou stranou v souladu s odstavci 2 až 5 této přílohy, aby zjistila, zda tato strana je dotčenou stranou.
2. Pokud je navrhovaná nebo existující činnost nebezpečná, oznámí to strana původu na všech vhodných úrovních s cílem zahájit účinné a vhodné konzultace každé straně, která by mohla být podle ní dotčena, co možná nejdříve a nejpozději do chvíle, co bude informovat svou vlastní veřejnost o dotyčné činnosti. V případě existujících nebezpečných činností bude toto oznámení podáno nejpozději do dvou let po vstupu této úmluvy v platnost pro stranu původu.
3. Toto oznámení obsahuje zejména:
1. a) informace o nebezpečné činnosti, včetně jakékoli dostupné informace nebo zprávy, například informace poskytnuté podle článku 6, o účincích přesahujících hranice států, které by tato činnost mohla mít v případě průmyslové havárie;
2. b) uvedení přiměřené lhůty pro sdělení odpovědi podle odstavce 4 této přílohy s ohledem na podstatu činnosti. Toto oznámení může obsahovat informace uvedené v odstavci 6 této přílohy.

4. Strany, které obdržely oznámení, odpoví straně původu ve lhůtě určené v oznámení a potvrdí příjem oznámení a uvedou, zda zamýšlejí zahájit konzultace.
5. Jestliže strana, které bylo předáno oznámení, oznámí, že nezamýšlí zahájit konzultace nebo neodpoví ve lhůtě určené v oznámení, ustanovení uvedená v následujících odstavcích se nepoužijí. V takovém případě není dotčeno právo strany původu rozhodnout, zdali má provést hodnocení a analýzu na základě svého vnitrostátního práva a praxe.
6. Pokud některá strana, které předala oznámení, oznámí své přání zahájit konzultace, poskytne strana původu této straně, jestliže tak ještě neučinila:
1. a) patřičné informace o průběhu analýzy s časovým plánem pro předávání připomínek;
2. b) patřičné informace o nebezpečné činnosti a jejích účincích přesahujících hranice států, které by mohla mít v případě průmyslové havárie;
3. c) možnost účasti na hodnocení informací nebo jakékoli zprávy ukazující možné účinky přesahující hranice států.

7. Dotčená strana poskytne straně původu na její žádost informace, které lze skutečně získat, pokud jde o oblast spadající do její jurisdikce, která by mohla být zasažena, jestliže jsou tyto informace nezbytné pro zahájení hodnocení, analýzy a pro opatření, která mají být přijata. Informace jsou poskytnuty okamžitě, jak je to vhodné, prostřednictvím společného orgánu, pokud existuje.
8. Strana původu poskytne dotčené straně přímo, bude-li třeba, nebo prostřednictvím společného orgánu, pokud existuje, dokumentaci týkající se analýzy a hodnocení, která je uvedena v odstavcích 1 a 2 přílohy V.
9. Zúčastněné strany uvědomí veřejnost v oblastech, které by mohly být skutečně dotčeny nebezpečnou činností, a přijmou opatření, aby byla veřejnosti a úředním orgánům dotyčných oblastí rozdána dokumentace týkající se analýzy a hodnocení. Strany jim nabídnou možnost vyslovit připomínky nebo námitky k nebezpečné činnosti a snaží se, aby jejich názory byly předány příslušnému úřednímu orgánu strany původu buď přímo, nebo, bude-li třeba, prostřednictvím strany původu v přiměřené lhůtě.
10. Jakmile je dokumentace týkající se analýzy a hodnocení připravena, zahájí strana původu bez zbytečného odkladu konzultace s dotčenou stranou, zejména o účincích nebezpečné činnosti přesahujících hranice států v případě průmyslové havárie a o vlastních opatřeních ke snížení těchto účinků nebo k jejich zneškodňování. Konzultace se mohou týkat:
1. a) možných náhradních řešení, včetně nulové varianty, a opatření, která by mohla být přijata ke zmírnění účinků přesahujících hranice států na náklady strany původu;
2. b) jiných forem zamýšlené vzájemné pomoci při omezení jakýchkoli účinků přesahujících hranice států;
3. c) jakékoli jiné závažné otázky.
Zúčastněné strany se dohodnou na začátku konzultací na přiměřené lhůtě, po kterou bude trvat doba konzultací. Konzultace mohou být vedeny prostřednictvím vhodného společného orgánu, pokud existuje.

11. Zúčastněné strany dbají na to, aby byly řádně brány v úvahu analýza a hodnocení, jakož i přijaté připomínky podle odstavce 9 této přílohy a závěrů konzultací uvedených v odstavci 10 této přílohy.
12. Strana původu oznámí dotčeným stranám jakékoli rozhodnutí přijaté o činnosti, jakož i důvody a úvahy, na nichž je založeno.
13. Jestliže se dodatečné závažné informace, týkající se účinků nebezpečné činnosti přesahujících hranice států, které nebyly dostupné ve chvíli, kdy tato činnost byla předmětem konzultací, stanou dostupné pro zúčastněnou stranu, uvědomí o nich tato strana jinou zúčastněnou (nebo jiné zúčastněné strany). Pokud o to jedna ze zúčastněných stran požádá, konají se další konzultace.

PŘÍLOHA IV

PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ PODLE ČLÁNKU 6

Následující opatření mohou být použita podle vnitrostátního práva nebo praxe stranami, příslušnými úředními orgány nebo provozovateli nebo v rámci společného úsilí:

1. Stanovení obecných nebo zvláštních cílů bezpečnosti.
2. Přijetí právních předpisů nebo směrnic týkajících se bezpečnostních opatření a bezpečnostních norem.
3. Určení nebezpečných činností, které vyžadují použití zvláštních preventivních opatření, včetně případně systému licencí a povolení.
4. Hodnocení analýz týkajících se rizik nebo bezpečnostních studií nebezpečných činností a plán činnosti pro použití nezbytných opatření.
5. Poskytnutí nezbytných informací příslušným úředním orgánům k hodnocení rizik.
6. Použití nejvhodnější technologie za účelem prevence průmyslových havárií a ochrany lidí a životního prostředí.
7. Organizace vhodného výcviku a školení pro všechny osoby, které se účastní nebezpečných činností na místě za obvyklých i neobvyklých podmínek, za účelem prevence průmyslových havárií.
8. Vytvoření vnitřních řídících struktur a postupů, které umožní účinně používat a dodržovat bezpečnostní předpisy.
9. Monitorování a prověřování nebezpečných činností a provádění inspekcí.

PŘÍLOHA V

ANALÝZA A HODNOCENÍ

1. Rozsah a podrobnost analýzy a hodnocení nebezpečné činnosti by se měly lišit v závislosti na jejich předmětu.

2. Následující tabulka uvádí základní informace, které je třeba vzít v úvahu při analýze a hodnocení pro účely uvedené v jednotlivých článcích a vyjmenované dále:

PŘÍLOHA V ANALÝZA A HODNOCENÍ
Předmět analýzy	Základní informace, které je třeba vzít v úvahu
Připravenost na havarijní situace podle článku 8	1. Množství a vlastnosti nebezpečných látek na místě. 2. Stručné popisné scénáře typických příkladů průmyslových havárií, které mohou vzniknout při nebezpečné činnosti, včetně uvedení pravděpodobnosti každé z nich. 3. Pro každý scénář: a) Přibližné množství úniku; b) Rozsah a závažnost důsledků vyplývajících jak pro obyvatele, tak pro životní prostředí za příznivých a nepříznivých podmínek, včetně rozsahu rizikových oblastí; c) Doba, během níž by se mohla z počáteční události vyvinout průmyslová havárie; d) Jakákoli akce, která by mohla být podniknuta s cílem omezit pokud možno co nejvíce pravděpodobnost zhoršení. 4. Počet a rozložení obyvatelstva v sousedství, včetně jakéhokoli velkého soustředění osob, které by se mohly nacházet v rizikové oblasti. 5. Věk, mobilita a vnímavost obyvatelstva. Kromě základních informací uvedených výše v pododstavcích 1 až 5:
Rozhodování o volbě místa podle článku 7	6. Závažnost škody způsobené osobám a životnímu prostředí podle povahy a okolností úniku. 7. Vzdálenost místa nebezpečné činnosti, v níž mohou být skutečně pozorovány škodlivé účinky na osobách a životním prostředí v případě průmyslové havárie. 8. Stejná informace nejen s ohledem na současnou situaci, ale i na plánované úpravy nebo úpravy, které lze skutečně předvídat. Kromě základních informací uvedených výše v pododstavcích 1 až 4:
Informování veřejnosti podle článku 9	9. Osoby, které mohou být zasaženy v případě průmyslové havárie.
Preventivní opatření podle článku 6	Kromě základních informací uvedených výše v pododstavcích 4 až 9, budou nutné podrobnější verze popisů a hodnocení uvedených v pododstavcích 1 až 3 s ohledem na přijetí preventivních opatření. Mimo tyto popisy a hodnocení bude třeba vzít v úvahu následující informace: 10. Množství nebezpečných látek, s nimiž se manipuluje, a podmínky manipulace. 11. Seznam scénářů pro různé druhy průmyslových havárií se závažnými účinky, s příklady všech možných nehod podle závažnosti a účinků, které mohou mít činnosti provozované v sousedství. 12. Pro každý scénář popis jevů, které by mohly být původem průmyslové havárie a sledem událostí, jež by mohly způsobit zhoršení této havárie. 13. Hodnocení, alespoň v obecné rovině, stupně pravděpodobnosti každé z těchto událostí s ohledem na opatření uvedená v pododstavci 14. 14. Popis preventivních opatření týkajících se zařízení i postupů vedoucích pokud možno co nejvíce ke snížení pravděpodobnosti každé události. 15. Hodnocení účinků, které by mohly mít odchylky od běžných provozních podmínek, s popisem opatření, která mají být v důsledku toho přijata, aby se bezpečně zastavila nebezpečná činnost nebo jakákoli její fáze v případě havarijní situace, a potřeby školení pracovníků, aby mohly být rychle odhaleny odchylky, které by mohly mít závažné následky, a přijata vhodná opatření. 16. Hodnocení uvádějící, do jaké míry by mohly změny, opravy a údržba týkající se nebezpečné činnosti ohrozit kontrolní opatření a opatření, která mají být v důsledku toho přijata, aby byla tato kontrola dodržována.

PŘÍLOHA VI

ROZHODOVÁNÍ O VOLBĚ MÍSTA PODLE ČLÁNKU 7

Následující ustanovení uvádějí základní informace, které by měly být vzaty v úvahu podle článku 7:

1. výsledky analýzy a hodnocení rizik, včetně hodnocení podle přílohy V fyzikálních charakteristik oblasti, kde je plánována nebezpečná činnost;
2. výsledky konzultací a účast veřejnosti;
3. analýza zvýšení nebo snížení rizika způsobeného jakýmkoli novým faktorem na území dotčené strany v souvislosti s existující nebezpečnou činností na území strany původu;
4. hodnocení environmentálních rizik, včetně jakýchkoli účinků přesahujících hranice států;
5. hodnocení nových nebezpečných činností, které by mohly být zdrojem rizika;
6. možnost umístit nové nebezpečné činnosti a změnit významně existující nebezpečné činnosti dostatečně daleko od existujících osídlení, aby jejich bezpečnost nebyla ohrožena, a zřídit bezpečnostní oblast kolem místa nebezpečných činností; uvnitř této bezpečnostní oblasti by měly být pečlivě zkoumány nové faktory, které by mohly ovlivnit zvýšení počtu obyvatelstva vystaveného riziku nebo jiným způsobem zvýšit závažnost rizika.

PŘÍLOHA VII

PŘIPRAVENOST NA HAVARIJNÍ SITUACE PODLE ČLÁNKU 8

1. Všechny havarijní plány jak vnitřní, tak vnější by měly být koordinovány tak, aby obsahovaly úplný soubor opatření umožňujících účinnou odezvu na průmyslové havárie.
2. Havarijní plány by měly obsahovat nezbytná opatření k lokalizaci havarijních situací a k prevenci nebo k co možná největšímu omezení jejich účinků přesahujících hranice států. Měly by také předvídat opatření k varování obyvatelstva a, bude-li třeba, opatření k organizaci jeho evakuace a další akce k jeho ochraně a záchraně, jakož i zdravotnické služby.
3. Havarijní plány by měly obsahovat, z podnětu pracovníků pracujících na místě, osob, kterým hrozí riziko zasažení mimo toto místo, a záchranných skupin, upřesnění postupu, jenž má být dodržen z hlediska technického plánu i pokud jde o organizaci, aby se mohlo čelit průmyslové havárii, která by mohla mít účinky přesahující hranice států, a předejít a omezit, co možná nejvíce její škodlivé účinky na obyvatelstvo a životní prostředí jak na místě, tak mimo ně.
4. Vnitřní havarijní plány použitelné na místě by mohly například:
1. a) určit organizační pravomoci a odpovědnosti na místě v případě havarijní situace;
2. b) popsat postup, který má být dodržen v případě průmyslové havárie nebo bezprostřední hrozby takové havárie, aby se zvládla situace nebo událost, nebo uvést, kde je možné tento popis nalézt;
3. c) popsat dostupné zařízení a zdroje;
4. d) uvést opatření, která mají být přijata v případě průmyslové havárie k rychlému varování orgánu veřejné moci pověřeného první pomocí mimo místo, včetně druhu informací, které mají být sděleny během počátečního varování, a opatření, která mají být přijata k poskytnutí podrobnějších informací, pokud budou dostupné;
5. e) uvést opatření o školení pracovníků týkající se úkolů, které budou povoláni plnit.

5. Vnější havarijní plány použitelné mimo místo by mohly například:
1. a) určit organizační pravomoci a odpovědnosti v případě mimořádné situace, zejména podmínky, jak je začlenit do vnitřních havarijních plánů;
2. b) určit metody a postupy, které by měli dodržovat záchranní a lékařští pracovníci;
3. c) určit metody, které mají být použity k rychlému určení zasažené oblasti;
4. d) uvést opatření, která mají být přijata, aby byla průmyslová havárie ihned oznámena dotčeným stranám nebo stranám, které by mohly být dotčeny, a aby bylo později toto spojení udržováno;
5. e) určit zdroje nezbytné k provádění plánu a koordinačních opatření;
6. f) uvést opatření o informování veřejnosti včetně opatření, bude-li třeba, k doplnění a opětovnému šíření základních informací, které jsou veřejnosti sděleny podle článku 9;
7. g) uvést opatření týkající se oblasti školení a cvičení.

6. Havarijní plány by mohly určit opatření, která mají být přijata k bezpečnému zpracování, sběru, úklidu, skladování, odstranění a zneškodnění nebezpečných látek a kontaminovaných materiálů a k obnově.

PŘÍLOHA VIII

INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI PODLE ČLÁNKU 9

1. Název společnosti, adresa místa nebezpečné činnosti, uvedení funkce osoby poskytující informaci.
2. Jednoduché vysvětlení nebezpečné činnosti, včetně rizik.
3. Obecné názvy nebo druhové názvy nebo obecná klasifikace nebezpečnosti látek a přípravků, které jsou používány při nebezpečné činnosti, a určení jejich hlavních nebezpečných vlastností.
4. Obecné informace vyplývající z hodnocení vlivů na životní prostředí, jsou-li dostupné a závažné.
5. Obecné informace o podstatě průmyslové havárie, ke které by mohlo dojít při nebezpečné činnosti, včetně účinků, které by mohla mít na obyvatelstvo a na životní prostředí.
6. Přiměřené informace o způsobu, jakým bude zasažené obyvatelstvo varováno a informováno v případě průmyslové havárie.
7. Přiměřené informace o opatřeních, které by mělo zasažené obyvatelstvo přijmout, a o chování, které by si mělo osvojit v případě průmyslové havárie.
8. Přiměřené informace o opatřeních, která byla přijata s ohledem na nebezpečnou činnost, včetně spojení s pohotovostními službami, s cílem čelit průmyslovým haváriím, omezit jejich závažnost a zmírnit jejich účinky.
9. Obecné informace o vnějším havarijním plánu vypracovaném pohotovostními službami, aby se zabránilo jakémukoli účinku průmyslové havárie, včetně účinků přesahujících hranice států.
10. Obecné informace o zvláštních požadavcích a podmínkách, kterým musí vyhovět nebezpečná činnost podle příslušných vnitrostátních právních a/nebo správních předpisů, včetně systému licencí nebo povolení.
11. Údaje umožňující veřejnosti dozvědět se, kam se má obrátit, aby získala podrobnější informace.

PŘÍLOHA IX

SYSTÉMY OHLAŠOVÁNÍ PRŮMYSLOVÝCH HAVÁRIÍ PODLE ČLÁNKU 10

1. Systémy ohlašování průmyslových havárií umožňují co možná nejrychlejší přenos údajů a předpovědí podle předem stanovených kódů, využívají se přitom slučitelné systémy pro přenos a zpracování dat pro vyhlášení poplachu a zásahu v případě havarijní situace a pro přijetí opatření s cílem co možná nejvíce omezit a lokalizovat následky účinků přesahujících hranice států a brát v úvahu různé potřeby na různých úrovních.
2. Ohlášení průmyslové havárie zahrnuje zejména následující základní informace:
1. a) druh a rozsah průmyslové havárie, přítomné nebezpečné látky (jsou-li známy) a závažnost účinků, které může případně mít;
2. b) hodinu a přesné místo havárie;
3. c) jakékoli další dostupné informace, které jsou nutné k účinné odezvě na průmyslovou havárii.

3. Ohlášení průmyslové havárie musí být doplňováno v přiměřených intervalech, nebo kdykoli je to potřeba, o další závažné informace o vývoji situace týkající se účinků přesahujících hranice států.
4. Jsou prováděny pravidelné zkoušky a revize, aby se prověřila účinnost systémů ohlašování průmyslových havárií, a dotyční pracovníci jsou pravidelně školeni. Je-li třeba, tak se tyto zkoušky, revize a školení provádějí společně.

PŘÍLOHA X

VZÁJEMNÁ POMOC PODLE ČLÁNKU 12

1. Za veškeré řízení, kontrolu, koordinaci a dohled nad pomocí je odpovědná strana, která žádá o pomoc. Pracovníci účastnící se pomoci jednají v souladu s příslušnými právními předpisy strany žádající o pomoc. Příslušné úřední orgány žádající strany spolupracují s úředním orgánem určeným stranou poskytující pomoc podle článku 17, aby převzal přímý dohled nad pracovníky a zařízením poskytovanými touto stranou.
2. Žádající strana poskytne podle svých možností místní vybavení a služby k vhodnému a účinnému řízení pomoci a zajistí ochranu pracovníků, materiálu a zařízení dopraveného na její území za tímto účelem stranou, která poskytuje pomoc, anebo jejím jménem.
3. Pokud se zúčastněné strany nedohodnou jinak, je pomoc poskytnuta na náklady strany žádající o pomoc. Strana poskytující pomoc se může kdykoli zcela nebo částečně vzdát nároku na úhradu svých nákladů.
4. Strana žádající o pomoc vynaloží veškeré své úsilí, aby poskytla straně poskytující pomoc a osobám jednajícím jejím jménem výsady, imunity nebo služby, které potřebují pro výkon svých funkcí v rámci pomoci. Na straně žádající o pomoc nebude požadováno, aby uplatňovala tato opatření na své vlastní státní příslušníky a osoby s trvalým bydlištěm nebo jim poskytovala výše uvedené výhody a imunity.
5. Strany se snaží, na žádost strany žádající o pomoc nebo strany poskytující pomoc, aby usnadnily přechod přes své území - na území a z území strany žádající o pomoc - pracovníků zařízení a majetku používaných v rámci pomoci, kteří jsou předmětem oznámení podaného v dobré a náležité formě.
6. Strana žádající o pomoc se snaží, aby pracovníci, kteří jsou předmětem oznámení podaného v dobré a náležité formě, stejně jako zařízení a majetek používaný v rámci pomoci měli snadný vstup a pobyt na jejím území a výstup z jejího území.
7. Pokud jde o činy přímo vyplývající z poskytnuté pomoci, strana žádající o pomoc, v případě úmrtí osob nebo tělesné újmy, ztráty majetku nebo hmotných škod nebo škod na životním prostředí způsobených na jejím území během poskytování požadované pomoci, zprostí obvinění a odškodní stranu poskytující pomoc nebo osoby jednající jejím jménem a poskytne jim odškodnění v případě úmrtí těchto osob nebo škod, které utrpěly, v případě ztráty zařízení nebo jiného majetku nebo škod na zařízení nebo na jiném majetku používaném v rámci pomoci. Strana žádající o pomoc musí odpovědět na žádosti o odškodnění předložené třetími stranami proti straně poskytující pomoc nebo osobám jednajícím jejím jménem.
8. Zúčastněné strany úzce spolupracují, aby usnadnily vyřešení soudních řízení o žádostech o odškodnění, které by mohly být vyvolány činností v rámci pomoci.
9. Kterákoli strana může požádat o pomoc ohledně lékařské péče nebo dočasného umístění osob postižených havárií na území jiné strany.
10. Dotčená strana nebo strana žádající o pomoc může kdykoli poté, co zahájila konzultace, požádat prostřednictvím oznámení o zastavení pomoci přijaté nebo poskytnuté podle této úmluvy. Jakmile je taková žádost učiněna, zúčastněné strany se poradí za účelem přijetí opatření k vhodnému ukončení pomoci.

PŘÍLOHA XI

VÝMĚNA INFORMACÍ PODLE ČLÁNKU 15

Vyměňované informace obsahují zejména následující základní údaje, které mohou být také příležitostí k mnohostranné a dvoustranné spolupráci:

a) legislativní a správní opatření, politiky, cíle a priority pro prevenci, připravenost a odezvu na havárie, vědeckou činnost a technická opatření ke snížení rizika průmyslových havárií při nebezpečných činnostech, včetně zmírnění jejich účinků přesahujících hranice států;
b) opatření a havarijní plány na příslušné úrovni týkající se ostatních stran;
c) programy pro monitorování, plánování, výzkum a vývoj, včetně jejich využívání a kontroly;
d) opatření přijatá s ohledem na prevenci průmyslových havárií, připravenost a odezvu na ně;
e) zkušenosti získané v oblasti průmyslových havárií a spolupráce při odezvě na průmyslové havárie mající účinky přesahující hranice států;
f) vývoj a použití nejlepších dostupných technologií pro lepší ochranu a bezpečnost životního prostředí;
g) připravenost na mimořádné situace a opatření k odezvě na ně;
h) metody používané při analýze rizik, včetně kritérií monitorování a hodnocení účinků přesahujících hranice států.

PŘÍLOHA XII

ÚKOLY PRO VZÁJEMNOU POMOC PODLE ČLÁNKU 18 ODST. 4

1. Sběr a šíření informací a dat
1. a) Zřízení a využití systému ohlašování průmyslových havárií, který umožňuje poskytování informací o průmyslových haváriích a o odbornících, za účelem možného zapojení těchto odborníků co možná nejdříve do poskytování pomoci.
2. b) Zřízení a využití databanky pro příjem, zpracování a šíření nezbytných informací o průmyslových haváriích, včetně jejich účinků, jakož i o použitých opatřeních a jejich účinnosti.
3. c) Vypracování a vedení seznamu nebezpečných látek, který obsahuje příslušné údaje o jejich vlastnostech, a informace, jak s nimi zacházet v případě průmyslové havárie.
4. d) Zřízení a vedení seznamu odborníků, kteří mohou poskytnout poradenskou pomoc i jiný druh pomoci, pokud jde o prevenci, připravenost a odezvu na průmyslové havárie, včetně opatření k obnově.
5. e) Vedení seznamu nebezpečných činností.
6. f) Vypracování a vedení seznamu nebezpečných látek uvedených v ustanoveních přílohy I části I.

2. Výzkum, školení a metodologie
1. a) Sestavení a poskytování modelů založených na zkušenostech získaných v oblasti průmyslových havárií, jakož i scénářů týkajících se prevence průmyslových havárií, připravenosti a odezvy na ně.
2. b) Podpora výcviku a školení, organizace mezinárodních sympozií a podpora spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje.

3. Technická pomoc
1. a) Poskytování poradenských služeb zaměřených na posílení schopnosti stran uplatňovat opatření týkající se prevence průmyslových havárií, připravenosti a odezvy na ně.
2. b) Na žádost strany provedení inspekce jejích nebezpečných činností a poskytnutí pomoci, která jí má umožnit organizovat své vnitrostátní inspekce podle ustanovení této úmluvy.

4. Pomoc v případě havarijní situace
Na žádost strany poskytnutí pomoci, zejména vysláním odborníků na místo průmyslové havárie, kteří jsou pověřeni poskytnout poradenské služby a jiný druh pomoci při odezvě na průmyslové havárie.

PŘÍLOHA XIII

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

1. Navrhující strana nebo strany oznámí sekretariátu, že se strany dohodly předložit spor k rozhodčímu řízení podle článku 21 odst. 2 této úmluvy. V oznámení se vysvětlí předmět rozhodčího řízení a uvedou se zejména články této úmluvy, jejichž výklad nebo uplatňování jsou předmětem sporu. Sekretariát předá získané informace všem stranám této úmluvy.
2. Rozhodčí soud se skládá ze tří členů. Jak navrhující strana nebo strany, tak ostatní strana nebo strany, jichž se spor týká, jmenují rozhodce a dva takto jmenovaní rozhodci určí na základě vzájemné dohody třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu. Tento rozhodce nesmí být státním příslušníkem ani jedné ze stran sporu, nesmí mít své obvyklé místo pobytu na území jedné z těchto stran, nesmí být jimi zaměstnán, ani nesmí mít žádný jiný vztah k věci.
3. Jestliže není předseda rozhodčího soudu určen do dvou měsíců po jmenování druhého rozhodce, určí na žádost kterékoli strany sporu předsedu rozhodčího soudu v průběhu dalších dvou měsíců výkonný tajemník Evropské hospodářské komise.
4. Jestliže některá ze stran sporu nejmenuje rozhodce do dvou měsíců po obdržení žádosti, může o tom druhá strana uvědomit výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise, který určí předsedu rozhodčího soudu v průběhu dalších dvou měsíců. Po svém určení požádá předseda rozhodčího soudu stranu, která ještě rozhodce neurčila, aby tak učinila do dvou měsíců. Nevyhoví-li strana této žádosti do uvedené lhůty, oznámí to předseda výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise, který provede toto určení během následujících dvou měsíců.
5. Rozhodčí soud rozhoduje v souladu s mezinárodním právem a s ustanoveními této úmluvy.
6. Kterýkoli rozhodčí soud ustavený podle ustanovení této přílohy přijme svůj jednací řád.
7. Rozhodčí soud rozhoduje o procedurálních otázkách i ve věci samé většinou hlasů svých členů.
8. Rozhodčí soud může přijímat veškerá vhodná opatření ke zjištění skutečností.
9. Strany sporu usnadňují práci rozhodčího soudu a s využitím všech dostupných prostředků zejména:
1. a) poskytují rozhodčímu soudu veškeré příslušné dokumenty, vybavení a informace;
2. b) umožňují rozhodčímu soudu, pokud je to nezbytné, předvolání svědků nebo znalců a získání jejich výpovědí.

10. Strany sporu a rozhodci chrání důvěrnost jakékoli informace, kterou jako důvěrnou získali v průběhu řízení před rozhodčím soudem.
11. Rozhodčí soud může na žádost některé ze stran doporučit prozatímní ochranná opatření.
12. Nedostaví-li se některá ze stran sporu k rozhodčímu soudu nebo nevyjádří-li se k věci, může druhá strana požádat soud, aby v řízení pokračoval a vynesl své konečné rozhodnutí. Nepřítomnost jedné ze stran nebo opomenutí strany vyjádřit se k věci není překážkou řízení.
13. Rozhodčí soud může jednat a rozhodnout o protinárocích, které bezprostředně souvisejí s předmětem sporu.
14. Pokud rozhodčí soud nerozhodne z důvodů daných konkrétními okolnostmi věci jinak, ponesou náklady soudního řízení, včetně odměn rozhodců, strany sporu rovným dílem. Soud vede záznamy o všech svých nákladech a předloží o nich stranám sporu závěrečné vyúčtování.
15. Pokud má některá ze stran této úmluvy na předmětu sporu právní zájem a pokud může být rozhodnutím věci dotčena, může se souhlasem soudu do řízení vstoupit.
16. Rozhodčí soud vydá svůj rozhodčí nález do pěti měsíců ode dne svého ustavení, nepovažuje-li za nezbytné prodloužit tuto lhůtu o dobu nepřesahující pět měsíců.
17. Nález rozhodčího soudu musí být odůvodněn. Je konečný a závazný pro všechny strany sporu. Rozhodčí soud předá nález stranám sporu a sekretariátu. Sekretariát postoupí získané informace všem stranám této úmluvy.
18. Spory, které mohou vzniknout mezi stranami ohledně výkladu nebo výkonu nálezu, může předložit kterákoli ze stran rozhodčímu soudu, který tento nález vynesl, nebo v případě, že tomuto soudu nelze tuto věc předložit, jinému soudu ustavenému k tomuto účelu stejným způsobem jako soud původní.