Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii

Zřízení

1. 1. Členské státy Evropské unie (dále jen „členské státy“) zřizují touto úmluvou Evropský policejní úřad, dále jen „Europol“.
2. 2. Europol je v každém členském státě ve styku s jedinou národní jednotkou, která bude zřízena nebo určena podle článku 4.

Cíle

1. 1. Cílem Europolu je v rámci spolupráce členských států podle čl. K.1 bodu 9 Smlouvy o Evropské unii zdokonalit prostřednictvím opatření uvedených v této úmluvě výkonnost a spolupráci příslušných orgánů v členských státech při předcházení terorismu, nedovolenému obchodu s drogami a jiným závažným formám mezinárodní trestné činnosti a při boji proti nim tam, kde jsou konkrétní známky, že jde o zločinné spolčení, a dva nebo více členských států je dotčeno těmito formami trestné činnosti takovým způsobem, že to vzhledem k rozsahu, významu a následkům trestných činů vyžaduje společný postup členských států.
2. 2. K postupnému dosažení cílů uvedených v odstavci 1 je zpočátku úkolem Europolu předcházet nedovolenému obchodu s drogami, obchodu s jadernými a radioaktivními látkami, převaděčství, obchodu s lidmi a obchodu s odcizenými motorovými vozidly a bojovat proti této trestné činnosti.
   Dále se Europol nejpozději do dvou let od vstupu této úmluvy v platnost zabývá spáchanými trestnými činy nebo těmi, které by mohly být spáchány, v rámci teroristických činů proti životu, zdraví a osobní svobodě nebo majetku. Rada může postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii jednomyslně rozhodnout, že se Europol bude zabývat těmito teroristickými činy již před uplynutím této lhůty.
   Rada může postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii jednomyslně rozhodnout, že Europol bude pověřen zabývat se dalšími formami trestné činnosti uvedenými v příloze k této úmluvě nebo jejich zvláštními projevy. Než rozhodne, pověří Rada správní radu, aby připravila její rozhodnutí, a zejména, aby při tom uvedla i rozpočtové a personální důsledky pro Europol.
3. 3. Příslušnost Europolu pro určitou formu trestné činnosti nebo její zvláštní projevy zahrnuje současně
   1. 1) praní peněz spojené s těmito formami trestné činnosti nebo jejich zvláštními projevy;
   2. 2) s nimi související trestné činy.

   Za související trestné činy, se kterými se zachází v souladu s články 8 a 10, se považují

   1. – trestné činy, jimiž se mají obstarat prostředky k spáchání trestných činů spadajících do působnosti Europolu;
   2. – trestné činy spáchané proto, aby usnadnily nebo dokonaly trestné činy spadající do působnosti Europolu;
   3. – trestné činy, jimiž má být zajištěno, aby trestné činy spadající do působnosti Europolu zůstaly nepotrestány.

1. 4. „Příslušnými orgány“ ve smyslu této úmluvy se rozumějí všechny orgány veřejné moci existující v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva příslušné pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní.
2. 5. „Nedovoleným obchodem s drogami“ ve smyslu odstavců 1 a 2 se rozumějí trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 1 Úmluvy Organizace spojených národů ze dne 20. prosince 1988 o nedovoleném obchodu s omamnými a psychotropními látkami a v aktech pozměňujících nebo nahrazujících tuto úmluvu.

Úkoly

1. 1. Europol má v rámci svých cílů podle čl. 2 odst. 1 přednostně za úkol
   1. 1) usnadňovat výměnu informací mezi členskými státy;
   2. 2) získávat, shromažďovat a analyzovat informace a poznatky;
   3. 3) bezodkladně sdělovat prostřednictvím národních jednotek určených podle článku 4 příslušným orgánům členských států informace, které se jich týkají, a všechny zjištěné souvislosti mezi trestnými činy;
   4. 4) napomáhat vyšetřování v členských státech předáváním důležitých informací národním jednotkám;
   5. 5) udržovat počítačový systém shromažďovaných informací, který obsahuje údaje v souladu s články 8, 10 a 11.

1. 2. Aby se prostřednictvím národních jednotek v rámci plnění cílů stanovených v čl. 2 odst. 1 zdokonalila spolupráce a výkonnost příslušných orgánů v členských státech, plní navíc Europol tyto další úkoly:
   1. 1) prohlubuje odborné znalosti vyšetřovacích postupů používaných příslušnými orgány členských států a nabízí při vyšetřování odborné konzultace;
   2. 2) předává strategické poznatky, aby se usnadnilo a podpořilo účinné a racionální používání prostředků dostupných na vnitrostátní úrovni pro operativní činnosti;
   3. 3) připravuje souhrnné zprávy o situaci.

1. 3. Kromě toho může Europol v rámci svých cílů podle čl. 2 odst. 1 v mezích svých personálních a rozpočtových možností a v mezích stanovených správní radou podporovat členské státy konzultacemi a výzkumem v těchto oblastech:
   1. 1) další vzdělávání zaměstnanců příslušných orgánů;
   2. 2) organizace a materiální vybavení těchto orgánů;
   3. 3) metody trestní prevence;
   4. 4) kriminalistické a kriminologické metody a vyšetřovací metody.

Národní jednotky

1. 1. Každý členský stát zřídí nebo určí národní jednotku pověřenou prováděním úkolů uvedených v tomto článku.
2. 2. Národní jednotka je jediným styčným subjektem mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Vztahy mezi národní jednotkou a příslušnými orgány upravuje vnitrostátní právo, zejména ústavní pravidla.
3. 3. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že národní jednotky budou schopny plnit své úkoly, a zejména aby měly přístup ke vhodným vnitrostátním údajům.
4. 4. Úkolem národní jednotky je
   1. 1) poskytovat Europolu z vlastního podnětu informace a poznatky potřebné pro plnění jeho úkolů;
   2. 2) odpovídat na žádosti Europolu o informace, poznatky a konzultace;
   3. 3) aktualizovat informace a poznatky;
   4. 4) v souladu s vnitrostátním právem vyhodnocovat informace a poznatky pro příslušné orgány a předávat jim je;
   5. 5) obracet se na Europol se žádostmi o konzultace, informace, poznatky a analýzy;
   6. 6) poskytovat Europolu informace k ukládání údajů do počítačového systému shromažďovaných informací;
   7. 7) zajistit dodržovaná práva při každé výměně informací mezi ní a Europolem.

1. 5. Aniž je dotčena odpovědnost členských států podle čl. K.2 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, není národní jednotka v konkrétním případě povinna poskytovat informace a poznatky podle odst. 4 bodů 1, 2 a 6 a podle článků 7 a 10, pokud by to
   1. 1) poškodilo podstatné národní bezpečnostní zájmy,
   2. 2) ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost jednotlivce, nebo
   3. 3) se to týkalo informací pocházejících ze zpravodajských služeb nebo zvláštních zpravodajských činností týkajících se vnitřní bezpečnosti státu.

1. 6. Náklady národních jednotek na komunikaci s Europolem nesou členské státy a nejsou Europolu, s výjimkou nákladů za spojení, účtovány.
2. 7. Vedoucí národních jednotek se scházejí podle potřeby, aby podpořili Europol svými radami.

Styční důstojníci

1. 1. Každá národní jednotka dočasně přidělí k Europolu nejméně jednoho styčného důstojníka. Počet styčných důstojníků, kteří mohou být vysláni členskými státy do Europolu, stanoví jednomyslným rozhodnutím správní rada; toto rozhodnutí může správní rada jednomyslným rozhodnutím kdykoli změnit. Nestanoví-li tato úmluva jinak, podléhají styční důstojníci vnitrostátnímu právu vysílajícího členského státu.
2. 2. Styční důstojníci jsou pověřeni svou národní jednotkou, aby v Europolu zastupovali její zájmy v souladu s vnitrostátním právem vysílajícího členského státu a za dodržování předpisů platných pro provoz Europolu.
3. 3. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 4 a 5, podporují styční důstojníci v rámci cílů stanovených v čl. 2 odst. 1 výměnu informací mezi národními jednotkami, které je vyslaly, a Europolem, zejména
   1. 1) poskytováním informací Europolu od vysílající národní jednotky;
   2. 2) předáváním informací z Europolu vysílající národní jednotce; a
   3. 3) spoluprací se zaměstnanci Europolu předáváním informací a konzultacemi při analýze informací týkajících se vysílajícího členského státu.

1. 4. Zároveň jsou styční důstojníci nápomocni při výměně informací od svých národních jednotek a koordinaci z toho vyplývajících opatření v souladu se svým vnitrostátním právem a v rámci cílů stanovených v čl. 2 odst. 1.
2. 5. V rozsahu potřebném pro vykonávání úkolů podle odstavce 3 mají styční důstojníci právo čerpat z různých souborů v souladu s platnými ustanoveními, která jsou obsažena v odpovídajících článcích.
3. 6. Článek 25 se vztahuje obdobně na činnost styčných důstojníků.
4. 7. Aniž jsou dotčena jiná ustanovení této úmluvy, stanoví správní rada jednomyslným rozhodnutím práva a povinnosti styčných důstojníků vůči Europolu.
5. 8. Styční důstojníci požívají při výkonu svých úkolů výsad a imunit podle čl. 41 odst. 2.
6. 9. Europol poskytne členským státům pro činnost jejich styčných důstojníků bezplatně potřebné prostory v budově Europolu. Všechny ostatní náklady, které vzniknou v souvislosti s vysláním styčných důstojníků, nesou vysílající členské státy; to platí i o nákladech na vybavení styčných důstojníků, pokud správní rada v konkrétním případě při navrhování rozpočtu Europolu jednomyslně nedoporučí jinak.

Počítačový systém shromažďovaných informací

1. 1. Europol udržuje počítačový systém shromažďovaných informací skládající se z
   1. 1) informačního systému podle článku 7 s omezeným a přesně stanoveným obsahem, který umožňuje rychlý odkaz na informace, které jsou k dispozici členským státům a Europolu,
   2. 2) pracovních souborů zřízených podle článku 10 na různá období pro účely analýzy a obsahující souhrnné informace a
   3. 3) indexový systém podle článku 11 obsahující údaje ze souborů analýz podle bodu 2.

1. 2. Europolem vedený počítačový systém shromažďovaných informací nesmí být za žádných okolností propojen s jinými systémy počítačového zpracování údajů s výjimkou počítačových systémů zpracování údajů národních jednotek.