Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii

Právní subjektivita

1. 1. Europol má právní subjektivitu.
2. 2. Europol v každém členském státě požívá nejrozsáhlejší způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům, která je právnickým osobám přiznána podle práva tohoto státu. Europol může zejména nabývat a zcizovat movitý nebo nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
3. 3. Europol je oprávněn uzavřít s Nizozemským královstvím dohodu o sídle a s ostatními státy a jinými subjekty uzavírat ve smyslu čl. 10 odst. 4 nezbytné dohody o utajení podle čl. 18 odst. 6, jakož i jiné dohody v rámci pravidel jednomyslně stanovených Radou na základě této úmluvy a hlavy VI Smlouvy o Evropské unii.

Orgány Europolu

1. Orgány Europolu jsou
2. 1) správní rada,
3. 2) ředitel,
4. 3) finanční kontrolor,
5. 4) finanční výbor.

Správní rada

1. 1. Europol má správní radu. Správní rada
   1. 1) se podílí na rozšiřování úkolů Europolu (čl. 2 odst. 2);
   2. 2) vymezuje jednomyslně práva a povinnosti styčných důstojníků vůči Europolu (článek 5);
   3. 3) jednomyslně rozhoduje o počtu styčných důstojníků, které mohou členské státy k Europolu vyslat (článek 5);
   4. 4) připravuje prováděcí pravidla týkající se souborů údajů (článek 10);
   5. 5) podílí se na přijetí pravidel upravujících vztahy Europolu k třetím státům a třetím subjektům ve smyslu čl. 10 odst. 4 (čl. 10, 18 a 42);
   6. 6) jednomyslně rozhoduje o podrobné úpravě indexového systému (článek 11);
   7. 7) schvaluje dvoutřetinovou většinou příkazy k založení souborů údajů (článek 12);
   8. 8) může vydávat stanoviska k připomínkám a zprávám společného kontrolního orgánu (článek 24);
   9. 9) projednává otázky, na které ji upozorní společný kontrolní orgán (čl. 24 odst. 5);
   10. 10) rozhoduje o podrobnostech postupu řízení o prověřování přípustnosti vyhledávání v informačním systému (článek 16);
   11. 11) podílí se na jmenování a odvolávání z funkce ředitele a náměstků ředitele (článek 29);
   12. 12) dohlíží na správné plnění povinností ředitele (články 7 a 29);
   13. 13) podílí se na přijímání služebního řádu (článek 30);
   14. 14) podílí se na přípravě dohod o utajení a přijetí pravidel o utajení (články 18 a 31);
   15. 15) podílí se na sestavování rozpočtu včetně plánu pracovních míst, provádění auditu a udělování absolutoria řediteli (články 35 a 36);
   16. 16) jednomyslně přijímá pětiletý plán financování (článek 35);
   17. 17) jednomyslně jmenuje finančního kontrolora a dohlíží na plnění jeho povinností (článek 35);
   18. 18) podílí se na přijetí finančního nařízení (článek 35);
   19. 19) jednomyslně schvaluje uzavření dohody o sídle (článek 37);
   20. 20) jednomyslně přijímá pravidla pro bezpečnostní prověřování zaměstnanců Europolu;
   21. 21) rozhoduje dvoutřetinovou většinou spory mezi členskými státy a Europolem nebo mezi členskými státy týkající se náhrady škod vyplývající z odpovědnosti za nepřípustné nebo nesprávné zpracování údajů (článek 38);
   22. 22) podílí se na případných změnách této úmluvy (článek 43);
   23. 23) je příslušná pro veškeré jiné úkoly, kterými ji pověří Rada, zejména v rámci prováděcích pravidel k této úmluvě.

1. 2. Správní rada se skládá z jednoho zástupce z každého členského státu. Každý člen správní rady má jeden hlas.
2. 3. Každý člen správní rady může být zastoupen náhradníkem; v nepřítomnosti řádného člena může náhradník vykonávat jeho hlasovací právo.
3. 4. Komise Evropských společenství je přizvána, aby se účastnila bez hlasovacího práva schůzí správní rady. Správní rada však může rozhodnout, že bude jednat bez zástupce Komise.
4. 5. Členové nebo náhradníci jsou oprávněni, aby je na schůzích správní rady doprovázeli a radili jim odborníci z jejich členského státu.
5. 6. Správní radě předsedá zástupce členského státu, který předsedá Radě.
6. 7. Správní rada přijme jednomyslným rozhodnutím svůj jednací řád.
7. 8. Nepřítomnost nebrání správní radě, aby přijala rozhodnutí, které má být přijato jednomyslně.
8. 9. Správní rada se schází nejméně dvakrát ročně.
9. 10. Správní rada přijímá jednomyslně každý rok
   1. 1) obecnou zprávu o činnosti Europolu v předchozím roce,
   2. 2) zprávu o budoucí činnosti Europolu s přihlédnutím k operativním požadavkům členských států a rozpočtovým a personálním důsledkům pro Europol.

   Zpráva se předkládá Radě postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii.

Ředitel

1. 1. V čele Europolu stojí ředitel jmenovaný na dobu čtyř let s možností jednoho opětovného jmenování, jednomyslně Radou postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii po obdržení stanoviska správní rady.
2. 2. Řediteli jsou nápomocni náměstci ředitele, jejichž počet určí Rada, jmenovaní na období čtyř let, s možností jednoho opětovného jmenování, postupem podle odstavce 1. Jejich úkoly podrobněji stanoví ředitel.
3. 3. Ředitel odpovídá za
   1. 1) plnění úkolů svěřených Europolu,
   2. 2) běžnou správu,
   3. 3) personální otázky,
   4. 4) správnou přípravu a provádění rozhodnutí správní rady,
   5. 5) přípravu návrhu rozpočtu, návrhu plánu pracovních míst a návrhu pětiletého plánu financování a za plnění rozpočtu Europolu,
   6. 6) všechny ostatní úkoly, které jsou mu svěřeny touto úmluvou nebo správní radou.

1. 4. Ředitel odpovídá za plnění svých povinností správní radě. Účastní se jejích schůzí.
2. 5. Ředitel je zákonným zástupcem Europolu.
3. 6. Ředitel a náměstci ředitele mohou být odvoláni z funkce rozhodnutím Rady dvoutřetinovou většinou členských států přijatým postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii po obdržení stanoviska správní rady.
4. 7. Odchylně od odstavců 1 a 2 trvá první funkční období po vstupu této úmluvy v platnost pět let pro ředitele, čtyři roky pro prvního náměstka a tři roky pro druhého náměstka ředitele.

Zaměstnanci

1. 1. Ředitel, náměstci ředitele a zaměstnanci Europolu se při své činnosti řídí cíli a úkoly Europolu a nepřijímají ani nevyžadují příkazy od žádné vlády, orgánu, organizace ani osoby mimo Europol, pokud tato úmluva nestanoví jinak a aniž je dotčena hlava VI Smlouvy o Evropské unii.
2. 2. Ředitel je nadřízeným náměstků ředitele a zaměstnanců Europolu. Přijímá a propouští zaměstnance. Při výběru zaměstnanců přihlíží kromě osobní způsobilosti a odborné kvalifikace k potřebě zajistit přiměřené zastoupení státních příslušníků všech členských států a úředních jazyků Evropské unie.
3. 3. Podrobnosti stanoví služební řád, který přijme Rada jednomyslně postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii po obdržení stanoviska správní rady.

Utajení

1. 1. Europol a členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu informací podléhajících utajení, které jsou získány nebo vyměňovány Europolu na základě této úmluvy. K tomuto účelu přijme Rada jednomyslně vhodná pravidla o utajení vypracovaná správní radou a předložená Radě postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii.
2. 2. Pokud Europol pověří osoby činností citlivou z bezpečnostního hlediska, zaváží se členské státy na žádost ředitele Europolu provést bezpečnostní prověrku svých státních příslušníků podle svých vnitrostátních předpisů, a za tímto účelem si poskytují vzájemnou pomoc. Orgán příslušný podle vnitrostátních předpisů informuje Europol pouze o výsledcích bezpečnostní prověrky, které jsou pro Europol závazné.
3. 3. Každý členský stát a Europol mohou pověřit zpracováním údajů u Europolu pouze ty osoby, které prošly zvláštním školením a bezpečnostní prověrkou.

Povinnost mlčenlivosti a utajení

1. 1. Orgány Europolu, jejich členové, náměstci ředitele, zaměstnanci Europolu a styční důstojníci se musí zdržet jakékoli činnosti a vyjádření, které by mohly poškodit vážnost Europolu nebo jeho činnost.
2. 2. Orgány Europolu, jejich členové, náměstci ředitele, zaměstnanci Europolu a styční důstojníci, jakož i každá osoba se zvláštní povinností mlčenlivosti a utajení jsou povinni nevyzradit žádné skutečnosti a informace, které se dozvědí při plnění svých povinností nebo při výkonu své činnosti, žádné neoprávněné osobě ani veřejnosti. To se nevztahuje na skutečnosti a informace, které nevyžadují utajení. Povinnost mlčenlivosti a utajení platí i po odchodu z funkce nebo ze zaměstnání nebo po skončení činnosti. Zvláštní povinnost uvedenou v první větě musí Europol oznámit a uvést právní důsledky jejího porušení; toto oznámení se písemně zaznamená.
3. 3. Orgány Europolu, jejich členové, náměstci ředitele, zaměstnanci Europolu a styční důstojníci, jakož i osoby podléhající povinnosti uvedené v odstavci 2 nesmějí podávat svědectví u soudu ani jinde ani činit jakákoli prohlášení o skutečnostech a informacích, které se dozvěděli při plnění svých povinností nebo při výkonu své činnosti, bez souhlasu ředitele, a v případě ředitele bez souhlasu správní rady.
   Ředitel nebo případně správní rada se obrátí na soud nebo jiný příslušný subjekt za účelem přijetí nezbytných opatření podle vnitrostátního práva platného pro subjekt, na který se obrátili; účelem těchto opatření je buď přizpůsobit podávání svědectví tak, aby bylo zajištěno utajení informací, nebo za podmínky, že to odpovídající vnitrostátní právo dovoluje, odmítnout sdělení těchto informací, pokud je to nezbytné pro ochranu zásadních zájmů Europolu nebo členských států.
   Pokud právo členského státu dovoluje odmítnutí svědectví, musí osoby požádané o podání svědectví obdržet povolení tak učinit. Povolení uděluje ředitel, a pokud jde o svědectví, které má podat ředitel, správní rada. Pokud má svědectví, které se týká informací získaných od Europolu, podat styčný důstojník, musí být toto povolení uděleno se souhlasem členského státu, o jehož styčného důstojníka se jedná.
   Navíc, pokud se jeví, že se svědectví může rozšířit na informace a poznatky, které členský stát sdělil Europolu, anebo které se zjevně členského státu týkají, musí být před tím, než je povolení uděleno, vyžádáno stanovisko tohoto členského státu.
   Povolení k podání svědectví může být odmítnuto, pouze pokud je to nezbytné pro ochranu zásadních zájmů Europolu nebo dotčeného členského státu nebo členských států.
   Tato povinnost platí i po odchodu z funkce nebo ze zaměstnání nebo po skončení činnosti.
4. 4. Každý členský stát považuje porušení povinnosti mlčenlivosti a utajení stanovené v odstavcích 2 a 3 za porušení povinností uložených jeho předpisy na ochranu služebního tajemství nebo předpisy o ochraně utajovaných skutečností.
   Každý členský stát popřípadě přijme nejpozději ke dni vstupu této úmluvy v platnost předpisy nezbytné pro potrestání porušení povinnosti mlčenlivosti a utajení stanovené v odstavcích 2 a 3. Zajistí, aby se tyto předpisy vztahovaly také na jeho vlastní zaměstnance, kteří jsou při své práci ve styku s Europolem.

Jazyky

1. 1. Zprávy a všechny ostatní podklady a dokumenty předkládané správní radě se předkládají ve všech úředních jazycích Evropské unie; pracovními jazyky správní rady jsou úřední jazyky Evropské unie.
2. 2. Překlady potřebné pro práci Europolu obstarává překladatelské středisko orgánů Evropské unie.

Informování Evropského parlamentu

1. 1. Předsednictví Rady zašle každoročně Evropskému parlamentu zvláštní zprávu o práci Europolu. Při jakékoli změně této úmluvy je konzultován Evropský parlament.
2. 2. Předsednictví Rady nebo jeho zástupce určený předsednictvím musí ve vztahu k Evropskému parlamentu vzít v úvahu povinnost mlčenlivosti a utajení.
3. 3. Povinnostmi uvedenými v tomto článku nejsou dotčena práva vnitrostátních parlamentů, článek K.6 Smlouvy o Evropské unii a obecné zásady, kterými se řídí vztahy k Evropskému parlamentu podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii.

Rozpočet

1. 1. Odhady všech příjmů a výdajů Europolu včetně všech nákladů společného kontrolního orgánu a jeho sekretariátu podle článku 24 se sestaví pro každý finanční rok a tyto položky se zaznamenají do rozpočtu; k rozpočtu se přikládá plán pracovních míst. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
   Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
   Společně s rozpočtem se navrhuje pětiletý plán financování.
2. 2. Rozpočet je financován z příspěvků členských států a z jiných příležitostných příjmů. Finanční příspěvek každého členského státu se stanoví podle poměru jeho hrubého národního produktu k úhrnné částce hrubého národního produktu členských států v roce předcházejícím roku, pro který se rozpočet sestavuje. Pro účely tohoto odstavce se „hrubým národním produktem“ rozumí hrubý národní produkt ve smyslu směrnice Rady 89/130/EHS, Euratom ze dne 13. února 1989 o harmonizaci výpočtu hrubého národního produktu v tržních cenách.
3. 3. Nejpozději do 31. března každého roku vypracuje ředitel návrh rozpočtu a návrh plánu pracovních míst pro následující rozpočtový rok a předloží je po posouzení finančním výborem správní radě spolu s návrhem pětiletého plánu financování.
4. 4. Správní rada přijme rozhodnutí o pětiletém plánu financování. Rozhoduje při tom jednomyslně.
5. 5. Po obdržení stanoviska správní rady přijme Rada postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii rozpočet Europolu nejpozději do 30. června roku předcházejícího rozpočtovému roku. Rozhoduje při tom jednomyslně. Z přijetí rozpočtu Radou vyplývá pro každý členský stát povinnost dát ve stanovenou dobu k dispozici finanční příspěvek, který na něj připadá.
6. 6. Ředitel plní rozpočet v souladu s finančním nařízením podle odstavce 9.
7. 7. Kontrolu závazků a plateb výdajů a stanovování a vybírání příjmů provádí finanční kontrolor, kterého jmenuje správní rada jednomyslným rozhodnutím a který je jí odpovědný. V případě určitých příjmových nebo výdajových položek může finanční nařízení stanovit následnou kontrolu finančním kontrolorem.
8. 8. Finanční výbor se skládá z jednoho zástupce z každého členského státu, který je odborníkem na otázky rozpočtu. Jeho úkolem je připravovat jednání o rozpočtových a finančních otázkách.
9. 9. Rada přijme jednomyslně postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii finanční nařízení, které blíže upraví zejména navrhování, změny a plnění rozpočtu a kontroly jeho plnění, jakož i způsob placení finančních příspěvků členskými státy.

Audit

1. 1. Účty týkající se všech příjmů a výdajů zaznamenaných do rozpočtu spolu s účetní rozvahou aktiv a pasiv Europolu podléhají každoročnímu auditu podle finančního nařízení. K tomuto účelu musí ředitel nejpozději do 31. května následujícího roku předložit zprávu o roční účetní závěrce.
2. 2. Audit provádí společný revizní výbor složený ze tří členů jmenovaných Účetním dvorem Evropských společenství na návrh jeho předsedy. Funkční období členů je tříleté, přičemž se střídají takovým způsobem, aby byl každý rok nahrazen člen, který byl členem revizního výboru po tři roky. Odchylně od druhé věty je funkční období člena, který je při losování
   1. – první, dvouleté,
   2. – druhý, tříleté,
   3. – třetí, čtyřleté,
   4. pokud jde o počáteční složení společného revizního výboru, poté co Europol zahájí činnost.

   Náklady na audit jsou hrazeny z rozpočtu uvedeného v článku 35.

1. 3. Společný revizní výbor předloží Radě postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii revizní zprávu o roční účetní závěrce; ještě před tím musí být řediteli a finančnímu kontrolorovi dána příležitost k vydání stanoviska k revizní zprávě a zprávu musí projednat správní rada.
2. 4. Ředitel Europolu poskytne členům společného revizního výboru všechny informace a veškerou pomoc, kterou požadují, aby mohli splnit svůj úkol.
3. 5. Po prostudování zprávy o roční účetní závěrce udělí Rada řediteli absolutorium za plnění rozpočtu v daném rozpočtovém roce.
4. 6. Podrobnější úpravu provádění auditu stanoví finanční nařízení.

Dohoda o sídle

Nezbytná opatření týkající se sídla, které má být poskytnuto Europolu ve státě sídla, a materiálních možností, které má tento stát poskytnout, jakož i zvláštních předpisů použitelných ve státě sídla Europolu vůči členům orgánů Europolu, náměstkům ředitele, zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům stanoví dohoda o sídle mezi Europolem a Nizozemským královstvím uzavřená po obdržení jednomyslného schválení správní radou.

Odpovědnost za nepovolené nebo nesprávné zpracování údajů

1. 1. Každý členský stát odpovídá v souladu se svým vnitrostátním právem za každou škodu způsobenou jednotlivci v důsledku právních nebo skutkových omylů v údajích uložených nebo zpracovaných v Europolu. Poškozený může podat žalobu o náhradu škody pouze proti členskému státu, ve kterém došlo k události, ze které vznikla škoda, u soudu příslušného podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu. Členský stát se nemůže dovolávat skutečnosti, že mu jiný členský stát nebo Europol předal nesprávné údaje, aby se zbavil odpovědnosti, kterou má podle svého vnitrostátního práva vůči poškozenému.
2. 2. Pokud dojde k těmto právním nebo skutkovým omylům v důsledku chybně sdělených údajů nebo v důsledku porušení povinností stanovených touto úmluvou jedním nebo více členskými státy nebo v důsledku nepovoleného nebo nesprávného uchovávání nebo zpracování Europolem, je Europol nebo příslušný členský stát povinen uhradit na žádost vyplacenou náhradu škody, ledaže byly údaje použity členským státem, na jehož území došlo k události, ze které vznikla škoda, v rozporu s touto úmluvou.
3. 3. Spory mezi členským státem a Europolem nebo jiným členským státem o podstatu nebo výši náhrady se předávají k řešení správní radě, která rozhodne dvoutřetinovou většinou.

Jiná odpovědnost

1. 1. Smluvní odpovědnost Europolu se řídí právem, kterým se řídí daná smlouva.
2. 2. V případě mimosmluvní odpovědnosti je Europol bez ohledu na případnou odpovědnost podle článku 38 povinen nahradit každou škodu způsobenou jeho orgány nebo náměstky ředitele nebo zaměstnanci při plnění jejich povinností v míře, v jaké jim to lze přičíst. Toto ustanovení nevylučuje jiné nároky na náhradu škody podle vnitrostátního práva členských států.
3. 3. Poškozený může žádat, aby se Europol zdržel nebo zanechal určité činnosti.
4. 4. Vnitrostátní soudy členských států příslušné k projednávání sporů týkajících se odpovědnosti Europolu podle tohoto článku jsou určeny odkazem na odpovídající ustanovení Bruselské úmluvy ze dne 27. září 1968 o příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, pozměněné úmluvami o přístupu.

Urovnávání sporů

1. 1. Každý spor mezi členskými státy týkající se výkladu nebo uplatňování této úmluvy projedná nejprve Rada postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii s cílem nalézt řešení.
2. 2. Není-li řešení nalezeno do šesti měsíců, dohodnou se členské státy, které jsou stranami sporu, na způsobu urovnání sporu.
3. 3. Ustanovení o opravných prostředcích obsažená v předpisech týkajících se podmínek zaměstnávání pro dočasné nebo pomocné zaměstnance Evropských společenství se vztahují obdobně na zaměstnance Europolu.

Výsady a imunity

1. 1. Europol, členové jeho orgánů a náměstci ředitele a zaměstnanci Europolu požívají výsady a imunity nezbytné pro plnění svých úkolů podle protokolu, který obsahuje úpravu, která se má používat ve všech členských státech.
2. 2. Nizozemské království a ostatní členské státy se dohodnou na stejných podmínkách, za kterých budou styční důstojníci přidělení ostatními členskými státy a jejich rodinní příslušníci požívat těchto výsad a imunit nezbytných pro řádné plnění úkolů styčných důstojníků v rámci Europolu.
3. 3. Protokol uvedený v odstavci 1 přijme Rada jednomyslně postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii a členské státy jej přijmou v souladu se svými ústavními pravidly.