Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Aarhusu dne 24. června 1998

Definice

Pro účely tohoto protokolu se:

1. 1. “úmluvou“ rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;
2. 2. zkratkou “EMEP“ rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;
3. 3. “výkonným orgánem“ rozumí výkonný orgán úmluvy zřízený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;
4. 4. “Komisí“ rozumí Evropská hospodářská komise OSN (EHK OSN);
5. 5. “smluvní stranou“ rozumí smluvní strana tohoto protokolu, pokud z kontextu nevyplývá jinak;
6. 6. “geografickým rozsahem EMEP“ rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 protokolu k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), přijatého v Ženevě dne 28. září 1984;
7. 7. “perzistentními organickými polutanty“ (POPs) rozumějí organické látky, které: i) vykazují toxické vlastnosti; ii) jsou perzistentní; iii) se bioakumulují; iv) u nichž dochází k dálkovému přenosu v ovzduší přesahujícím hranice států a k depozicím; v) u nichž je pravděpodobný významný škodlivý vliv na lidské zdraví nebo škodlivé environmentální účinky v místech blízkých i vzdálených od jejich zdrojů;
8. 8. “látkou“ rozumí samostatná chemická látka či několik chemických látek, které tvoří specifickou skupinu tím, že a) mají podobné vlastnosti a jsou do životního prostředí emitovány společně; b) tvoří směs která je normálně obchodována jako jedna jediná komodita.
9. 9. “emisemi“ rozumí vypouštění určité látky z bodového nebo difuzního zdroje do ovzduší;
10. 10. “stacionárním zdrojem“ rozumí jakákoli stabilně umístěná budova, stavba, zařízení, instalace nebo vybavení, které přímo nebo nepřímo emituje nebo může emitovat jakékoli perzistentní organické polutanty do ovzduší;
11. 11. “kategorií velkých stacionárních zdrojů“ rozumí některá z kategorií stacionárních zdrojů popsaných v příloze VIII.
12. 12. “novým stacionárním zdrojem“ rozumí každý stacionární zdroj, jehož stavba či podstatná úprava byla zahájena po uplynutí dvou let ode dne vstupu v platnost: i) tohoto protokolu; nebo ii) změny příloh III nebo VIII, v jejichž důsledku bude daný stacionární zdroj podléhat ustanovením tohoto protokolu pouze na základě této změny. Příslušné vnitrostátní orgány rozhodnou o tom, zda určitá úprava je či není podstatná, přičemž budou brány v úvahu faktory, jako jsou např. environmentální přínosy příslušné úpravy.

Cíl

Cílem předkládaného protokolu je omezovat, snižovat nebo vylučovat vypouštění, emise a ztráty perzistentních organických polutantů.

Základní povinnosti

1. 1. S výjimkou případů vyňatých v souladu s čl. 4 smluvní strany přijmou účinná opatření:
   1. a) k vyloučení výroby a využívání látek uvedených na seznamu v příloze I v souladu s požadavky naplňování tam určenými;
   2. b) i) k zajištění toho, že pokud jsou látky ze seznamu v příloze I likvidovány či zneškodňovány, že tato likvidace nebo zneškodňování probíhá environmentálně šetrným způsobem, přičemž jsou brány v úvahu relevantní subregionální, regionální a globální režimy regulující hospodaření s nebezpečnými odpady a jejich zneškodňování, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování;
      1. ii) k zajištění, že zneškodňování či likvidace látek uvedených na seznamu v příloze I probíhá v tuzemsku, přičemž jsou brány v úvahu případné environmentální ohledy;
      2. iii) k zajištění toho, že pokud jsou látky ze seznamu v příloze I přepravovány přes státní hranice, že tato přeprava probíhá environmentálně šetrným způsobem, přičemž jsou brány v úvahu příslušné subregionální, regionální a globální režimy upravující přepravu nebezpečných odpadů, hospodaření s nebezpečnými odpady a jejich zneškodňování, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.
   1. c) Omezovat využívání látek uvedených na seznamu v příloze II k popsaným použitím, v souladu s požadavky naplňování určenými v uvedené příloze II.

1. 2. Požadavky určené v odst. 1 písm. b) nabudou účinku pro každou látku dnem, kdy je vyloučena její výroba nebo kdy je vyloučeno její využívání, pokud toto nastane později.
2. 3. Pro látky uvedené na seznamech v přílohách I, II a III každá smluvní strana vypracuje vhodné strategie k identifikaci předmětů stále ještě využívaných a odpadů, které obsahují tyto látky, a přijme vhodná opatření k zajištění toho, že uvedené předměty poté, kdy se stanou odpadem, budou zlikvidovány či zneškodněny environmentálně šetrným způsobem.
3. 4. K účelům odstavce 1 až 3 budou pojmy odpad, zneškodňování, likvidace a environmentálně šetrný způsob interpretovány konzistentně s jejich použitím podle Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.
4. 5. Každá smluvní strana:
   1. a) sníží své celkové roční emise každé z látek uvedených na seznamu v příloze III z úrovně emisí v referenčním roce zvoleném v souladu s touto přílohou přijetím účinných opatření, vhodných v jejích zvláštních podmínkách;
   2. b) nejpozději podle harmonogramu určeného v příloze IV uplatní:
      1. i) nejlepší dostupné techniky, přičemž je brána v úvahu příloha V, pro každý nový stacionární zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů, pro který příloha V zahrnuje nejlepší dostupné techniky;
      2. ii) mezní hodnoty přinejmenším stejně přísné, jako jsou mezní hodnoty uvedené v příloze IV pro každý nový stacionární zdroj z kategorie zdrojů uvedených v této příloze, přičemž je brána v úvahu příloha V. Smluvní strana alternativně může uplatnit odlišnou strategii snižování emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;
      3. iii) nejlepší dostupné techniky, přičemž je brána v úvahu příloha V, pro každý stávající stacionární zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů, pro který příloha V zahrnuje nejlepší dostupné techniky, pokud je to technicky a ekonomicky schůdné. Smluvní strana alternativně může uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;
      4. iv) mezní hodnoty přinejmenším stejně přísné, jako jsou mezní hodnoty uvedené v příloze IV pro každý stávající stacionární zdroj z kategorie zdrojů uvedených v této příloze, pokud je to technicky a ekonomicky schůdné, přičemž je brána v úvahu příloha V. Smluvní strana může alternativně uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;
      5. v) účinná opatření k omezování emisí z mobilních zdrojů, přičemž je brána v úvahu příloha VII.

1. 6. V případě bytových spalovacích zdrojů se povinnosti stanovené v odst. 5 písm. b) bodech i) a iii) vztahují na všechny stacionární zdroje v této kategorii uvažované dohromady.
2. 7. V případě, že smluvní strana po použití odst. 5 písm. b) nemůže dosáhnout splnění požadavků odst. 5 písm. a) pro určitou látku určenou v příloze III, bude vyňata z povinnosti uvedené v odst. 5 písm. a) pro tuto látku.
3. 8. Každá strana vypracuje, povede a bude udržovat emisní inventury pro látky uvedené na seznamech v příloze III. Bude sbírat dostupné údaje o produkci a prodeji látek uvedených na seznamech v přílohách I a II, pro smluvní strany v rámci geografického rozsahu EMEP s využitím minimálně časoprostorového rozlišení a metod určených řídícím orgánem EMEP a pro smluvní strany mimo rámec geografického rozsahu EMEP užitím metod vypracovaných v rámci pracovního plánu řídícího orgánu EMEP jako vodítka. Smluvní strana bude o těchto informacích podávat zprávu v souladu s požadavky na podávání zpráv stanovených v článku 9.

Výjimky

1. 1. Ustanovení čl. 3 odst. 1 se nevztahuje na množství látek určených pro výzkum v laboratorním měřítku nebo jako referenční standardy.
2. 2. Smluvní strana může udělit výjimku z čl. 3 odst. 1 písm. a) a c) vzhledem k určité látce za předpokladu, že tato výjimka není udělena způsobem, který by ohrozil splnění cílů předkládaného protokolu, a může být udělena pouze k následujícím účelům a za následujících podmínek:
   1. a) k výzkumu jinému než je uvedeno v odstavci 1 v případech, kdy:
      1. i) v průběhu navrhovaného využití a následného zneškodnění těchto látek není očekáváno uvolnění významného množství těchto látek do prostředí;
      2. ii) cíle a parametry takového výzkumu jsou posouzeny a schváleny uvedenou smluvní stranou; a
      3. iii) výjimka přestane okamžitě platit v případě, že dojde k významnému uvolnění určitých látek do rostředí, a kdy budou, v případech vhodnosti, přijata opatření ke snížení těchto uvolnění a kdy bude posouzeno opatření na izolaci od prostředí před opětovným zahájením výzkumu;
   1. b) ke zvládání nouzových stavů ohrožujících lidské zdraví, v nezbytných případech, kdy:
      1. i) smluvní straně nejsou dostupná žádná alternativní opatření pro řešení nouzových situací;
      2. ii) přijatá opatření jsou úměrná rozsahu a závažnosti daného stavu nouze;
      3. iii) jsou přijata vhodná předběžná opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí a k zajištění toho, že daná látka není použita mimo geografickou oblast postiženou stavem nouze;
      4. iv) výjimky jsou udělovány na období nepřesahující trvání nouzového stavu;
      5. v) po skončení stavu nouze jakékoli zbývající zásoby dotyčných látek podléhají ustanovením čl. 3 odst. 1 písm. b).
   1. c) pro minoritní použití pokládané danou smluvní stranou za nezbytně nutné v případech, kdy:
      1. i) výjimka je udělována na maximálně pět let;
      2. ii) tato výjimka nebyla podle tohoto článku dříve udělena;
      3. iii) pro navrhované využití neexistuje jiná vhodná alternativa;
      4. iv) smluvní strana odhadla emise dotyčné látky v důsledku výjimky a příspěvek této emise k celkovým emisím této látky od všech smluvních stran;
      5. v) byla přijata vhodná preventivní opatření k minimalizaci těchto emisí do prostředí; a
      6. vi) po ukončení platnosti výjimky všechny zbylé zásoby dané látky budou podléhat ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b).

1. 3. Každá smluvní strana nejpozději 90 dnů po udělení výjimky podle článku 2 poskytne sekretariátu minimálně následující údaje:
   1. a) chemický název látky, která je předmětem udělené výjimky;
   2. b) účel, pro který byla výjimka udělena;
   3. c) podmínky, za kterých byla výjimka udělena;
   4. d) délka období, pro které byla výjimka udělena;
   5. e) osoby nebo organizace, na které se daná výjimka vztahuje; a
   6. f) pro výjimky udělené podle odst. 2 písm. a) a c), odhady emisí dané látky, k nimž dojde v důsledku výjimky a posouzení jejich příspěvku k celkovým emisím dané látky od všech smluvních stran.

1. 4. Sekretariát zpřístupní oznámení a údaje přijaté podle odstavce 3 všem smluvním stranám.

Výměna informací a technologií

Smluvní strany budou v souladu s vlastními právními předpisy a zvyklostmi vytvářet příznivé podmínky pro usnadnění výměny informací a technologií určených ke snížení vzniku emisí perzistentních organických polutantů a k vyvíjení nákladově účinných alternativ podporou, mimo jiné:

1. a) styků a spolupráce mezi vhodnými organizacemi a jednotlivci v soukromé a veřejné oblasti, které/kteří jsou schopny/ni poskytovat služby týkající se technologií, projektů a inženýrství, zařízení nebo financí;
2. b) výměny informací a přístupu k informacím o vývoji a využívání alternativ za perzistentní organické polutanty a o vyhodnocování rizik, které tyto alternativy představují pro lidské zdraví a pro životní prostředí, a informacím o ekonomických a sociálních nákladech spojených s těmito alternativami;
3. c) kompilace seznamů jejich jmenovaných orgánů zapojených do podobných mezinárodních aktivit na mezinárodních fórech a jejich pravidelných aktualizací;
4. d) výměny informací o aktivitách probíhajících na jiných mezinárodních fórech.

Povědomí veřejnosti

Smluvní strany budou v souladu s vlastními právními předpisy a zvyklostmi podporovat poskytování informací široké veřejnosti, včetně jednotlivců, kteří jsou přímými uživateli perzistentních organických polutantů. Tyto informace mohou zahrnovat mimo jiné:

1. a) informace zahrnující označování výrobků, údaje o posuzování rizik a nebezpečí;
2. b) informace o snižování rizik;
3. c) informace podněcující vylučování perzistentních organických polutantů nebo snižování jejich využívání, včetně, v případech vhodnosti, údajů o integrované péči o prevenci škůdců, o integrované péči o plodiny a informace o ekonomických a sociálních dopadech tohoto vylučování nebo snižování; a
4. d) informace o alternativách k perzistentním organickým polutantům a vyhodnocení rizik, které tyto alternativy představují pro lidské zdraví a pro životní prostředí, a informace o ekonomických a sociálních dopadech těchto alternativ.

Strategie, politiky, programy, opatření a informace

1. 1. Každá smluvní strana vypracuje strategie, politiky a programy pro splnění povinností tohoto protokolu nejpozději do šesti měsíců po dni, ke kterému tento protokol vstoupí pro určitou smluvní stranu v platnost.
2. 2. Každá smluvní strana bude:
   1. a) podněcovat využívání ekonomicky schůdných, environmentálně šetrných postupů hospodaření, včetně nejlepších environmentálních postupů, a to vzhledem ke všem aspektům tohoto využívání, výroby, uvolňování, zpracování a distribuce, manipulace, přepravy a přepracovávání látek podléhajících předkládanému protokolu a předmětů, směsí nebo roztoků obsahujících tyto látky;
   2. b) podněcovat provádění dalších programů řízení hospodaření, zaměřených na snížení emisí perzistentních organických polutantů, včetně dobrovolných programů a včetně použití ekonomických nástrojů;
   3. c) zvažovat přijetí dodatečné politiky a opatření podle vhodnosti v určitých podmínkách, včetně přístupů, které nejsou regulační;
   4. d) usilovat o ekonomicky schůdné úsilí ke snížení úrovní látek podléhajících tomuto protokolu, které jsou přítomny jako znečišťující příměsi v jiných látkách, v chemických výrobcích a ve vyráběném zboží, co možná nejdříve po zjištění závažnosti daného zdroje;
   5. e) ve svých programech pro vyhodnocení látek brát v úvahu charakteristiky určené v odstavci 1 rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2 o informacích, které mají být poskytovány, a o postupech pro přidávání dalších látek na seznamy v přílohách I, II nebo III, včetně jejich změn a doplňků;

1. 3. Smluvní strany mohou přijímat domácí opatření přísnější, než jsou požadována tímto protokolem.

Výzkum, vývoj a monitorování

Smluvní strany budou podporovat výzkum, vývoj a monitorování a související spolupráci zaměřenou, ale nikoli omezenou jen na:

1. a) úrovně emisí, dálkového přenosu a úrovně depozice a jejich modelování, stávající úrovně v biotickém a abiotickém prostředí, vypracování postupů pro harmonizování příslušných metodik;
2. b) inventury a cesty polutantů v reprezentativních ekosystémech;
3. c) příslušné účinky na lidské zdraví a na životní prostředí, včetně kvantifikace těchto účinků;
4. d) nejlepší dostupné techniky a postupy, včetně zemědělských postupů a technologií, omezování emisí a postupů používaných nebo vyvíjených v současnosti smluvními stranami;
5. e) metodiky umožňující zvažovat sociálně-ekonomické faktory při vyhodnocování alternativních strategií omezování emisí;
6. f) přístupy založené na účincích, které integrují vhodné informace, včetně informací získaných podle písmen a) až e), o měřených nebo modelovaných environmentálních úrovních, cestách a účincích na lidské zdraví a na životní prostředí k účelům formulování budoucích strategií omezování emisí, které berou v úvahu rovněž ekonomické a technologické faktory;
7. g) metody odhadování vnitrostátních emisí a tvorby prognóz budoucích emisí jednotlivých perzistentních organických polutantů a metody vyhodnocování způsobů, jakým tyto odhady a prognózy mohou být využívány k tvorbě struktury budoucích povinností;
8. h) úrovně látek podléhajících tomuto protokolu, které jsou obsaženy jako polutanty v dalších látkách, chemických produktech či ve vyráběných předmětech, a význam těchto úrovní pro dálkový přenos a postupy snižování těchto úrovní polutantů a dále, úrovně perzistentních organických polutantů vytvářených v průběhu životního cyklu řeziva ošetřeného pentachlorfenolem;

   Priorita by měla být udělena výzkumu látek, které nejpravděpodobněji budou muset být doplněny do seznamů tohoto protokolu podle postupů určených v čl. 14 odst. 6.

Podávání zpráv

1. 1. V souladu s vlastními právními předpisy upravujícími důvěrný charakter obchodních informací:
   1. a) každá smluvní strana podává zprávu výkonnému orgánu, prostřednictvím výkonného tajemníka Komise, o opatřeních přijatých k provádění protokolu, a to v pravidelných intervalech určených na zasedání smluvních stran s výkonným orgánem;
   2. b) každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP bude podávat zprávu EMEP prostřednictvím výkonného tajemníka Komise, a to v pravidelných intervalech určených řídícím orgánem EMEP a schválených smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu, o úrovních emisí perzistentních organických polutantů s využitím metodik a časového a prostorového rozlišení minimálně na úrovni určené řídícím orgánem EMEP. Smluvní strany v oblastech mimo geografický rozsah EMEP zpřístupní výkonnému orgánu podobné údaje, pokud o to budou požádány. Každá smluvní strana rovněž poskytne údaje o úrovních emisí látek uvedených na seznamu v příloze III v referenčním roce určeném v uvedené příloze.

1. 2. Údaje, které mají být zahrnuty do zpráv podle odst. 1 písm. a), budou v souladu s rozhodnutím týkajícím se formátu a obsahu, které smluvní strany přijaly na zasedání výkonného orgánu. Podmínky tohoto rozhodnutí se v případě nutnosti přezkoumají s cílem identifikovat dodatečné náležitosti týkající se formátu nebo obsahu informací, které by měly být do těchto zpráv zahrnuty.
2. 3. V dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného orgánu poskytne EMEP údaje o dálkovém přenosu a o depozici perzistentních organických polutantů.