Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Aarhusu dne 24. června 1998

vyhlášené znění

Na důkaz toho připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.
V Aarhusu (Dánsko) dvacátého čtvrtého června roku tisíc devět set devadesát osm.

PŘÍLOHA I

LÁTKY NAPLÁNOVANÉ K VYLOUČENÍ

Pokud není v tomto protokolu uvedeno jinak, tato příloha se nevztahuje na látky uvedené níže, pokud se vyskytují: i) jako znečišťující látky v produktech; nebo ii) v předmětech již vyrobených nebo používaných k datu uplatnění; nebo iii) jako místně omezené chemické meziprodukty při výrobě jedné nebo více různých látek, takže jsou chemicky transformovány. Pokud není uvedeno jinak, každá povinnost určená níže nabude účinku dnem vstupu tohoto protokolu v platnost.

PŘÍLOHA I LÁTKY NAPLÁNOVANÉ K VYLOUČENÍ
LátkaPožadavky na naplňování
VyloučeníPodmínky
aldrin
CAS: 309-00-20		výrobyžádné
použitížádné
chlordan
CAS: 57-74-9		výrobyžádné
použitížádné
chlordecon
CAS: 143-50-0		výrobyžádné
použitížádné
DDT
CAS: 50-29-3		výroby1. Vyloučení z výroby do jednoho roku formou 1 konsensu smluvních stran v tom, že existují vhodné alternativy z hlediska ochrany lidského zdraví proti chorobám, jako jsou malárie a encefalitida.
2. S cílem vyloučit výroby DDT co možná nejdříve, smluvní strany přezkoumají dostupnost a schůdnost a podle vhodnosti podpoří komercializaci bezpečnějších a ekonomicky životaschopných alternativ DDT nejpozději do dvou let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost a poté, v případech nutnosti, periodicky a za konzultací se Světovou zdravotnickou organizací, s Organizací OSN pro výživu a zemědělství a s Programem OSN pro životní prostředí.
použitíŽádné, kromě výjimek v případech identifikovaných v 1 příloze II.
dieldrin
CAS: 60-57-1		výrobyžádné
použitížádné
endrin
CAS: 72-20-8		výrobyžádné
použitížádné
heptachlor
CAS: 76-44-8		výrobyžádné
použitížádné
Žádné, kromě využívání personálem s osvědčením pro kontrolu všežravých mravenců, např. Solenospis geminata (fire ants) v uzavřených průmyslových elektrických propojovacích krabicích či v odbočných skříních za předpokladu, že tyto použití budou znovu vyhodnoceny v rámci tohoto protokolu nejpozději do dvou let po dni, kdy vstoupí v platnost.
hexabrombifenyl
CAS: 36355-01-8		výrobyžádné
použitížádné
hexachlorbenzen CAS: 118-74-1výrobyŽádné, kromě produkce pro omezené použití určené v 1 prohlášení uloženém danou smluvní stranou s přechodnou ekonomikou při podpisu nebo při přistoupení k tomuto protokolu.
použitíŽádné, kromě omezeného spektra použitím určených v prohlášení uloženém danou smluvní stranou s přechodnou ekonomikou při podpisu nebo při přistoupení k tomuto protokolu.
mirex
CAS: 2385-85-5		výrobyžádné
použitížádné
PCB
a/		výrobyŽádné, kromě států s přechodnou ekonomikou, které vyloučí výrobu co možná nejdříve, nejpozději do 31. 12. 2005, a které tento záměr uvedou v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
použitímŽádné kromě výjimek v případech identifikovaných v příloze II.
toxafen
CAS: 8001-35-2		výrobyžádné
použitížádné
  • a/: Smluvní strany souhlasí se znovuposouzením výroby a použitím polychlorovaných terfenylů a preparátů “ugilec“ [tj. preparátů na bázi monoethyltetrachlordifenylmethanu (U141) nebo monomethyldichlordifenylmethanu (U121)] v rámci tohoto protokolu do 31. prosince 2004.

    • PŘÍLOHA II

    LÁTKY, JEJICHŽ UŽÍVÁNÍ MÁ BÝT OMEZENO

    Pokud není v tomto protokolu uvedeno jinak, tato příloha se nevztahuje na látky uvedené níže, pokud se vyskytují: i) jako znečišťující látky v produktech; nebo ii) v předmětech již vyrobených nebo používaných k datu uplatňování; nebo iii) jako místně omezené chemické meziprodukty při výrobě jedné nebo více různých látek, takže jsou chemicky transformovány. Pokud není uvedeno jinak, každá povinnost určená níže nabude účinku dnem vstupu tohoto protokolu v platnost.

    PŘÍLOHA II LÁTKY, JEJICHŽ UŽÍVÁNÍ MÁ BÝT OMEZENO
    látkapožadavky na naplňování
    omezení použitípodmínky
    DDT
    CAS: 50-29-3    		1. K ochraně lidského zdraví před nemocemi, jako je například malárie a encefalitida.

    2. Jako chemický meziprodukt určený k výrobě látky dikofol (Dicofol).    		1. Použití je povoleno pouze jako součást integrované strategie preventivní péče zaměřené proti škůdcům a pouze v rozsahu nezbytně nutném a pouze po dobu jednoho roku po datu skončení produkce v souladu s přílohou I.
    2. Toto použití bude přehodnoceno nejpozději do dvou let po dni, kdy tento protokol vstoupí v platnost.
    HCH
    CAS: 608-73-1    		Technický HCH (tj. HCH jako směs isomerů) je omezen na využití jako meziprodukt chemických výrob.
    Produkty HCH, obsahující nejméně 99 % isomeru v gama formě (tj. lindan, CAS 58-89-9) jsou omezeny na následující použití:
    1. ošetření semen;
    2. půdní použití, po nichž přímo následuje zavedení do vrchní povrchové vrstvy;
    3. profesionální nápravné a průmyslové ošetření kulatiny, řeziva a výřezu;
    4. jako místní aktuálně vhodný insekticid k ochraně zdraví lidí nebo zvířat;
    5. nikoli plošné použití pro ošetření sadby stromů, ošetřování trávníků v malém rozsahu, interiérové a exteriérové použití k ošetřování pěstitelských školek a okrasných stromů;
    6. interiérové průmyslové a bytové použití.    		Veškeré omezené použití lindanu budou přehodnoceny v rámci protokolu nejpozději do dvou let po jeho vstupu v platnost.
    PCB a/Látky PCB používané ke dni, kdy protokol vstoupí v platnost.Smluvní strany uskuteční dohodnuté akce směřující k:

    a) vyloučení použití identifikovatelných PCB v zařízeních (například v transformátorech, kondenzátorech a v dalších nádržích obsahujících zbylé kapalné zásoby) obsahujících více než 5 dm3 objemu látek obsahujících PCB v koncentracích rovných 0,05 % PCB a vyšších, a to co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2010, a pro země s přechodnou ekonomikou do 31. prosince 2015;
    b) likvidaci či dekontaminaci všech kapalných PCB uvedených v písm. a) environmentálně šetrným způsobem, stejně tak dalších látek s obsahem PCB více než 0,005 % v jiných zařízeních, co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2015, a pro země s přechodnou ekonomikou do 31.12.2020; a
    c) k dekontaminaci nebo zneškodnění zařízení uvedeného v písm. a) environmentálně šetrným způsobem
  • a) Smluvní strany souhlasí s opětovným posouzením výroby a použitím polychlorovaných terfenylů a “ugilec“ [tj. preparátů na bázi monoethyltetrachlordifenylmethanu (U141) nebo monomethyldichlordifenylmethanu (U121)] v rámci tohoto protokolu do 31. prosince 2004.

    • PŘÍLOHA III

    LÁTKY UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 50 PÍSM. a) A REFERENČNÍ ROK PRO DANOU POVINNOST

    PŘÍLOHA III LÁTKY UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 50 PÍSM. a) A REFERENČNÍ ROK PRO DANOU POVINNOST
    látkareferenční rok
    PAH a/1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;
    dioxiny / furany (PCDD a PCDF)
    b/    		1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;
    hexachlorbenzen1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;
  • a) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH): pro účely emisní inventury budou využity následující čtyři indikační sloučeniny: benzo[a]pyren, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, a indeno[1,2,3-cd]pyren.
  • b) Dioxiny a furany (PCDD/PCDF): polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF) jsou tricyklické aromatické sloučeniny tvořené dvěma benzenovými kruhy, které jsou spojeny dvěma kyslíkovými atomy v případě PCDD a jedním kyslíkovým atomem v případě PCDF, jejichž vodíkové atomy mohou být nahrazeny až osmi atomy chloru.

    • PŘÍLOHA IV

    MEZNÍ HODNOTY PRO PCDD/PCDF Z HLAVNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

    1. I. Úvod
      1. 1. Definice dioxinů a furanů (PCDD/PCDF) je uvedena v příloze III tohoto protokolu.
      2. 2. Mezní hodnoty jsou vyjádřeny v ng/m3 nebo v mg/m3 za standardních podmínek (273.15 K, 101.3 kPa, suchý plyn).
      3. 3. Mezní hodnoty se vztahují k normálním provozním situacím, včetně procedur najíždění a odstavování provozu, pokud pro tyto situace nebyly stanoveny specifické mezní hodnoty.
      4. 4. Vzorkování a analýzy všech polutantů budou prováděny v souladu s normami stanovenými evropským výborem pro normalizaci (CEN - Comité européen de normalisation), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo podle odpovídajících referenčních metod platných v USA nebo v Kanadě. V mezidobí do vypracování norem CEN a ISO budou používány vnitrostátní normy.
      5. 5. Pro účely verifikace musí být při interpretaci měřených výsledků vzhledem k mezním hodnotám brána v úvahu také nepřesnost použité metody měření. Mezní hodnoty jsou pokládány za splněné, pokud výsledky měření, z nichž je odečtena chyba měření, nepřesahují mezní hodnotu.
      6. 6. Emise různých kongenerů PCDD a PCDF jsou udávány v ekvivalentech toxicity (TE) v porovnání s 2,3,7,8 - TCDD - použitím systému navrženého výborem NATO pro problémy a výzvy moderní společnosti (NATO Committee on the Chalenges of the Modern Society - NATO-CCMS) v roce 1988.
    1. II. MEZNÍ HODNOTY PRO HLAVNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE
      1. 7. Následující mezní hodnoty, vztažené k 11% koncentraci kyslíku v odpadním plynu, platí pro následující typy spaloven:
        1. - komunální tuhé odpady (spalující více než tři tuny za hodinu)

          0,1 ng TE/m3

        1. - nemocniční tuhé odpady (spalující více než jednu tunu za hodinu)

          0,5 ng TE/m3

        1. - nebezpečné odpady (spalující více než jednu tunu za hodinu)

          0,2 ng TE/m3

    PŘÍLOHA V

    NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ PERZISTENTNÍCH

    ORGANICKÝCH POLUTANTŮ Z VELKÝCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

    1. I. Úvod
      1. 1. Účelem této přílohy je poskytnout smluvním stranám Úmluvy vodítko pro identifikaci nejlepších dostupných technik s cílem umožnit jim splnit povinnosti čl. 3 odst. 5 protokolu.
      2. 2. Pojem “nejlepší dostupná technika“ (BAT) znamená nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a jejich pracovních či provozních metod, které indikují praktickou vhodnost jednotlivých technik a jejich využití jako principiálního základu pro stanovení emisních limitů určených k prevenci emisí a v případech, kde preventivní vyloučení emisí není uskutečnitelné, obecně ke snížení emisí a jejich dopadů na životní prostředí jako celek:
        1. - “techniky“ zahrnují jak používané techniky, tak způsob, jakým je dané zařízení projektováno, konstruováno či vybudováno, udržováno, provozováno a odstaveno/ demontováno,
        2. - “dostupnost“ techniky znamená techniky vyvinuté v takovém měřítku, které umožňuje jejich uplatnění v příslušném průmyslovém sektoru za ekonomicky a technicky schůdných podmínek, přičemž jsou brány v úvahu náklady a výhody, bez ohledu na skutečnost, zda jsou či nejsou dotyčné techniky využívány či vyráběny na území dotyčné smluvní strany, pokud jsou tyto techniky přiměřeně dostupné jejich provozovateli,
        3. - “nejlepší“ znamená nejúčinnější při dosahování vysoké obecné úrovně ochrany životního prostředí jako celku.
          1. Při určování nejlepších dostupných technik by měla být věnována zvláštní pozornost, obecně nebo ve zvláštních případech, faktorům uvedeným níže, přičemž jsou brány v úvahu náklady a přínosy opatření a principy předběžné opatrnosti a prevence:
        1. - využití nízkoodpadových technologií,
        2. - využití méně nebezpečných látek,
        3. - posilování regenerace a recyklování látek vznikajících a využívaných v procesech a posilování regenerace a recyklování odpadů,
        4. - srovnatelné procesy, zařízení nebo metody provozu, které již byly úspěšně ověřeny v průmyslovém měřítku,
        5. - technický pokrok a změny vědeckotechnických poznatků a jejich interpretaci,
        6. - povaha, účinky a množství dotčených emisí,
        7. - datum objednání nových nebo stávajících zařízení,
        8. - doba potřebná k zavedení nejlepších dostupných technik,
        9. - spotřeba a povaha surovin (včetně vody) využitých v procesu a jeho energetická účinnost,
        10. - potřeba předcházet nebo snižovat na minimum celkové dopady emisí na životní prostředí a příslušných souvisejících rizik pro životní prostředí,
        11. - potřeba předcházet haváriím a minimalizovat jejich důsledky pro životní prostředí.

        Pojem nejlepší dostupné techniky není zaměřen na předepisování nějaké specifické technologie nebo techniky, ale na to, aby byly brány v úvahu technické charakteristiky sledovaných zařízení, jejich geografické umístění a místní environmentální podmínky.

      1. 3. Údaje ohledně účinnosti opatření k omezování emisí a o jejich nákladech jsou založeny na dokumentech získaných a přezkoumaných účelovou pracovní skupinou a přípravnou pracovní skupinou o perzistentních organických polutantech. Pokud není uvedeno jinak, jsou uvedené techniky pokládány za zavedené a osvědčené na základě provozních zkušeností.
      2. 4. Zkušenosti s novými závody zahrnující nízkoemisní techniky a zkušenosti s dovybavováním existujících závodů stále rostou; tuto přílohu proto bude nutno pravidelně doplňovat, pozměňovat a aktualizovat. Nejlepší dostupné techniky (BAT) zjištěné pro nové závody mohou být obvykle používány i ve stávajících závodech za předpokladu, že bude poskytnuta dostatečná doba pro přechod na novou technologii a že tyto technologie jsou přizpůsobeny.
      3. 5. Tato příloha uvádí řadu opatření s širokým rozsahem nákladů a účinností. Volba opatření pro každý konkrétní případ bude záviset na řadě faktorů, včetně ekonomických podmínek a okolností, jako je např. technická infrastruktura a kapacita, a již zavedená opatření na omezování emisí.
      4. 6. Nejdůležitějšími perzistentními organickými polutanty emitovanými ze stacionárních zdrojů jsou:
        1. a) polychlorované dibenzo-p-dioxiny/furany (PCDD/PCDF);
        2. b) hexachlorbenzen (HCB);
        3. c) polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH).

        Příslušné definice jsou uvedeny v příloze III tohoto protokolu.

    1. II. Velké stacionární zdroje emisí perzistentních organických polutantů
      1. 7. PCDD/PCDF jsou emitovány z termických procesů spalujících organickou hmotu a chlor je jako výsledek neúplného spalování nebo chemických reakcí. Velkými stacionárními zdroji emisí PCDD/PCDF mohou být následující zdroje:
        1. a) spalování odpadů, včetně spoluspalování odpadů;
        2. b) termické metalurgické procesy, například produkce hliníku a dalších neželezných kovů, produkce železa a oceli;
        3. c) spalovací závody produkující energii;
        4. d) spalování k vytápění obydlí; a
        5. e) specifické chemické výrobní procesy uvolňující meziprodukty a vedlejší produkty.
      1. 8. Velkými stacionárními zdroji emisí PAH mohou být následující zdroje:
        1. a) vytápění domácností dřevem a uhlím;
        2. b) otevřené ohně, například spalování odpadků, lesní požáry, vypalování strnišť;
        3. c) výroba koksu a uhlíkových anod;
        4. d) výroba hliníku Soederbergovým procesem;
        5. e) zařízení na konzervaci dřeva, kromě případů smluvních stran, pro které tato kategorie nepředstavuje významný příspěvek k celkovým emisím PAH (podle definice v příloze III).
      1. 9. Emise HCB vznikají stejným typem termických a chemických procesů jako emise PCDD/PCDF a HCB je tvořen podobným mechanismem. Velkými stacionárními zdroji emisí HCB mohou být následující zdroje:
        1. a) spalovny odpadů, včetně procesů spoluspalování odpadů;
        2. b) termické zdroje metalurgického průmyslu; a
        3. c) používání paliv obsahujících chlor v pecních zařízeních.
    1. III. Obecné strategie k omezování emisí perzistentních organických polutantů
      1. 10. Pro omezování nebo prevenci emisí perzistentních organických polutantů ze stacionárních zdrojů existuje několik strategií. Tyto strategie zahrnují nahrazování příslušných vstupních materiálů, modifikaci procesů (včetně údržby a provozních kontrol) a dovybavování stávajících zařízení. Následující seznam uvádí obecné indikace dostupných opatření, které mohou být uplatňovány samostatně nebo v kombinaci:
        1. a) nahrazení vstupních materiálů obsahujících perzistentní organické polutanty nebo materiály, které jsou přímo spojeny se vznikem emisí perzistentních organických polutantů z daných zdrojů;
        2. b) nejlepší environmentální postupy, například udržování pořádku, programy preventivní údržby nebo změny procesu, jako je například uzavření systému (například v koksárnách) nebo použití inertních elektrod pro elektrolýzu (namísto elektrod uhlíkových);
        3. c) modifikace projekčního návrhu procesu, aby bylo zajištěno úplné spalování, které by preventivně vylučovalo tvorbu perzistentních organických polutantů prostřednictvím řízení parametrů, jako je například spalovací teplota a doba zdržení;
        4. d) metody čištění odpadních plynů, jako je například termické či katalytické spalování nebo oxidace, odlučování prachu, adsorpce;
        5. e) zpracování zbytků, odpadů a splaškových kalů například termickým zpracováním nebo jejich transformací na inertní materiál.
      1. 11. Emisní úrovně dané pro různá opatření v tabulkách 1, 2, 4, 5, 6, 8 a 9 jsou obecně specifické pro dané případy. Údaje nebo jejich rozsahy udávají emisní úrovně jako procentní podíl hodnot emisních limitů při použití konvenčních metod.
      2. 12. Hodnocení nákladové účinnosti může být založeno na celkových nákladech za rok na jednotku potlačených emisí (včetně kapitálových a provozních nákladů). Náklady na snížení emisí perzistentních organických polutantů by měly být rovněž zvažovány v rámci celkové ekonomiky procesu, například vzhledem k dopadům opatření omezujících emise a k výrobním nákladům. Investiční a provozní náklady silně závisí na konkrétních podmínkách jednotlivých případů vzhledem k mnoha specifickým faktorům.
    1. IV. Omezující techniky pro snížení emisí PCDD/PCDF

      A. Spalování odpadů

      1. 13. Spalování odpadů zahrnuje komunální odpady, nebezpečné odpady a nemocniční odpady a spalování splaškových kalů.
      2. 14. Hlavními opatřeními pro omezení emisí PCDD/PCDF ze zařízení na spalování odpadů jsou:
        1. a) primární opatření týkající se spalovaných odpadů;
        2. b) primární opatření týkající se technologií procesů;
        3. c) opatření k regulaci fyzikálních parametrů spalovacího procesu a odpadních plynů (např. teplotních stádií, rychlosti chlazení, obsahu kyslíku, atd.);
        4. d) čištění odpadních plynů;
        5. e) zpracování zbytků z čistícího procesu.
      1. 15. Primární opatření týkající se spalovaných odpadů, zahrnující regulaci vstupních materiálů snižující přívod halogenovaných látek a jejich nahrazování nehalogenovanými alternativami, nejsou pro spalování komunálních a nebezpečných odpadů vhodná. Účinnější je modifikovat proces spalování a instalovat sekundární opatření pro čištění odpadních plynů. Řízení vstupního materiálu je účelné primární opatření snižující množství vznikajících odpadů a vede k možným přídatným přínosům recyklování. Tato opatření mohou vést k nepřímému snížení emisí PCDD/PCDF v důsledku snížení množství odpadů určených ke spalování.
      2. 16. Modifikace technologií procesů, optimalizující podmínky spalování, je důležité a účinné opatření pro snížení emisí PCDD/PCDF (obvykle znamená teplotu 850 °C nebo vyšší, posouzení zdroje kyslíku závisí na spalném teplu a na konzistenci odpadů, dostatečná doba zdržení - přibližně 2 sec pro 850 °C - a turbulentní proudění plynu, vyloučení chladných oblastí plynu ve spalovacím reaktoru atd.). Fluidní lože spalovny udržuje teplotu nižší než 850 °C s adekvátními emisními výsledky. Pro stávající spalovny by tyto požadavky normálně znamenaly rekonstrukci nebo odstavení spalovny - a tato možnost nemusí být ekonomicky schůdná ve všech zemích. Obsah uhlíku v popelu by měl být minimalizován.
      3. 17. Opatření týkající se odpadního plynu. Pro přiměřeně efektivní snížení obsahu PCDD/PCDF v odpadním plynu existují následující možná opatření. De novo syntéza se odehrává při 240-450 °C. Tato opatření jsou podmínkou nutnou pro další snížení, kterým lze dosáhnout požadovaných úrovní na výstupu:
        1. a) chlazení odpadních plynů (velmi účinné a relativně levné);
        2. b) přídavek inhibitorů, jako je například triethanolamin nebo triethylamin (může snižovat i koncentrace NOx), ale z bezpečnostních důvodů musí být věnována pozornost vedlejším reakcím;
        3. c) užitím sběrného systému prachu pro teploty mezi 800 až 1000 °C, např. keramické filtry či cyklony;
        4. d) použití nízkoteplotních systémů elektrického výboje; a
        5. e) vyloučení depozice popílku v systému odvodu odpadního plynu.
      1. 18. Postupy pro čištění odpadního plynu jsou:
        1. a) konvenční odlučovače prachu pro snížení emisí PCDD/PCDF vázaných na částice;
        2. b) selektivní katalytická redukce (SCR) nebo selektivní nekatalytická redukce (SNCR);
        3. c) adsorpce na aktivním uhlí nebo koksu v systémech s pevným či s fluidním ložem;
        4. d) různé typy adsorpčních metod a optimalizované systémy praček se směsí aktivního uhlí, uhlí z martinských pecí, roztoky vápna a vápence v reaktorech s ložem pevným, pohyblivým nebo fluidním. Účinnost sběru pro plynné PCDD/PCDF může být zlepšena použitím vhodných předřazených vrstev aktivovaného uhlí na povrchu pytlových filtrů;
        5. e) oxidace peroxidem vodíku; a
        6. f) postupy katalytického spalování s využitím různých typů katalyzátorů (například Pt/Al2O3 nebo Cu/Cr2O3 ve spojení s různými aktivátory stabilizujícími povrch katalyzátoru a snižující jejich stárnutí).
      1. 19. Metody uvedené výše jsou schopny snížit emisní úrovně PCDD/PCDF v odpadních plynech až na koncentraci 0,1 ng TE/m3. Avšak v systémech s aktivním uhlím nebo s adsorpcí/filtrací na vrstvách koksu musí být věnována pozornost zajištění, aby uniklý uhlíkový prach nezpůsoboval zvýšení emisí PCDD/PCDF ve směru toku. Mělo by rovněž být upozorněno na fakt, že adsorbéry a odprašující zařízení vřazené před katalyzátorem (u postupů SCR) vedou ke zbytkům obsahujícím PCDD/PCDF, které je nutno přepracovat nebo vhodným způsobem zneškodnit.
      2. 20. Srovnávání různých opatření ke snížení PCDD/PCDF v odpadním plynu je velmi složité. Výsledná matice zahrnuje široké spektrum průmyslových závodů s různými kapacitami a konfiguracemi. Nákladové parametry zahrnují opatření ke snížení minimalizující rovněž obsah dalších polutantů, např. těžkých kovů (vázaných na částice i na ně nevázaných). Přímý vztah pro snížení emisí PCDD/PCDF nemůže být proto ve většině případů oddělen od jiných vlivů. Souhrn dostupných údajů o různých opatřeních omezujících emise je uveden v tabulce 1.

        Tabulka 1

        Porovnání různých opatření pro čištění odpadních plynů a modifikací procesu ve spalovnách odpadu ke snížení emisí PCDD/PCDF
        A. Tabulka 1 Porovnání různých opatření pro čištění odpadních plynů a modifikací procesu ve spalovnách odpadu ke snížení emisí PCDD/PCDF
        alternativa řízeníemisní úroveň (%)odhad nákladůrizika řízení
        Primární opatření - modifikace vstupních materiálů:
        - eliminace prekurzorů a chlor obsahujících vstupních materiálů;
        - řízení odpadních proudů.        		Výsledná úroveň emisí nebyla ještě určena; zdá se být nelineární funkcí vstupujícího množství.
        -//-        		Předtřídění vstupního materiálu není účinné; jen část lze získat sběrem;
        řadu z nich nelze vyloučit (např. sůl, papír); pro chemické odpady to není žádoucí.
        Účelné primární opatření a schůdné ve zvláštních případech, (např. elektrické součásti, odpadní oleje atd.) s možnými přínosy recyklování materiálů.
        Modifikace techniky procesu
        - optimalizace spalovacích podmínek;
        - vyloučení teplot pod 850 °C a chladných oblastí v odpadním plynu;
        - dostatečný obsah kyslíku; řízení vstupu kyslíku v závislosti na výhřevnosti a konzistentnost vstupního materiálu; a
        - dostatečná doba zdržení a turbulence.        		Nutné je dovybavení celého procesu.
        Opatření ohledně odpadního plynu:
        vyloučení depozice částic:
        - čističem sazí, mechanickými drapáky, zvukovými nebo parními šoky.Odstraňování sazí parou může zvýšit rychlost tvorby PCDD / PCDF.
        Odstranění prachu ve spalovnách odpadů< 10středníOdstranění PCDD / PCDF adsorbovaných na částice. Odstraňování částic z horkého proudu odpadních plynů jen ve zkušebních zařízeních.
        - textilní filtry;1 - 0.1vyššíUžití při teplotách pod 150 °C.
        - keramické filtry;nízká účinnostUžití při teplotách 800 až 1000 °C.
        - cyklony; a/nízká účinnoststřední
        - elektrostatické odlučovače.střední účinnostUžití při teplotách 450 °C;
        možná podpora tvorby nových PCDD / PCDF, vyšší emise NOx, snížení regenerace tepla.
        Katalytická oxidaceUžití při teplotách 800 až 1000 °C; nutné zvláštní přečištění plynní fáze
        Chlazení plynu
        Vysoce účinná adsorpční jednotka s přídavkem částic aktivního uhlí (elektrodynamická venturi)
        Selektivní katalytická redukcevysoké
        investice
        nízké
        provozní
        náklady        		Při přídavku NH3 snížení emisí NOx; vysoké nároky na prostor; zbytky aktivního uhlí (AC) nebo lignitového koksu (ALC) lze zneškodnit; katalyzátor lze většinou přepracovat; AC i ALC lze za přísně řízených podmínek spálit.
        Různé typy mokré a suché adsorpce se směsí aktivního uhlí, koksu, vápna a vápenného mléka v reaktorech s ložem pevným, pohyblivým a fluidním:
        - reaktor s pevným ložem, adsorbce na aktivním uhlí nebo koksu; a< 2 (0,1 ng TE/m3)vysoké investiční a střední provozníOdstraňování zbytků; vysoké nároky na prostor.
        - reaktor s cirkulujícím fluidním ložem nebo se strhávaným tokem s přídavkem aktivovaného dřevěného uhlí / vápence / vápenného mléka a následné zařazení textilních filtrů.< 10 (0,1 ng TE/m3)nízké
        investiční a střední provozní náklady        		Odstraňování zbytků.
        Přídavek peroxidu vodíku (H202)2-5 (0,1 ng TE/m3)nízké
        investiční a nízké provozní náklady
        a/ Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.
      1. 21. Spalovny odpadů ze zdravotnických zařízení mohou být v mnoha zemích velkým emisním zdrojem PCDD/PCDF. Specifické nemocniční odpady, například části lidských těl, infekční odpady, injekční jehly, plasma a cytostatika, jsou pokládány za zvláštní formu nebezpečných odpadů a jako takové likvidovány, zatímco ostatní nemocniční odpady jsou často spalovány na místě jejich vzniku ve vsádkovém (diskontinuálním) provozním režimu. Spalovny provozované ve vsádkovém režimu nemohou splnit stejné požadavky na snížení emisí PCDD/PCDF jako ostatní spalovny odpadů.
      2. 22. Smluvní strany mohou uvážit přijetí politiky ke stimulování spalování komunálních odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení spíše ve velkých regionálních zařízeních, než v menších spalovnách. Tento přístup může vést k vyšší nákladové účinnosti nejlepších dostupných technik.
      3. 23. Zpracování zbytků z procesů pro čištění odpadních plynů: na rozdíl od popela po spalování tyto zbytky obsahují relativně vysoké koncentrace těžkých kovů, organických polutantů, včetně PCDD/PCDF, chloridů a sulfidů. Postupy pro jejich zneškodňování či likvidaci musí být proto dobře řízeny. Velké množství kyselých a kontaminovaných kapalných odpadů vzniká v mokrých odlučovačích. Existují zvláštní postupy zpracování, které zahrnují:
        1. a) katalytické zpracování prachu z tkaninových filtrů za nízké teploty a nedostatku kyslíku;
        2. b) očištění prachu tkaninových filtrů 3-R procesem (extrakce těžkých kovů kyselinami, a destrukce organických hmot spálením);
        3. c) vitrifikace prachu tkaninových filtrů;
        4. d) další metody imobilizace;
        5. e) použití plasmové techniky.