Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Göteborgu dne 30. listopadu 1999
vyhlášené znění
Předchozí stránkaNA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.V Göteborgu (Švédsko) třicátého listopadu tisíc devět set devadesát devět.
PŘÍLOHA I
KRITICKÉ ZÁTĚŽE A ÚROVNĚ
I. KRITICKÉ ZÁTĚŽE ACIDITY
A. Pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP
1. Kritické zátěže acidity pro ekosystémy (ve smyslu článku 1) jsou stanoveny v souladu s Příručkou metodik a kritérií pro mapování kritických zátěží/úrovní a geografických oblastí, kde jsou překračovány, vypracované na základě úmluvy. Kritické zátěže představují maximální množství acidifikující depozice, kterou může ekosystém dlouhodobě tolerovat, aniž by byl poškozen. Kritické zátěže acidity způsobené dusíkem berou v úvahu procesy odstraňování dusíku v rámci ekosystému (např. příjmem dusíku rostlinami). Kritické zátěže acidity způsobené sírou tyto jevy v úvahu neberou. Kombinovaná kritická zátěž acidity způsobená dusíkem a sírou uvažuje dusík pouze tehdy, je-li depozice dusíku vyšší, než odstraňování dusíku ekosystémovými procesy. Všechny kritické zátěže sdělené smluvními stranami jsou shrnuty pro využití při modelovém integrovaném posuzování použitém jako vodítko pro stanovení emisních stropů v příloze II.