Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Göteborgu dne 30. listopadu 1999
2. Pro východní Kanadu byly stanoveny kritické zátěže síry a dusíku pro zalesněné ekosystémy prostřednictvím vědeckých metod a kritérii (Zhodnocení kanadského kyselého deště v Kanadě, 1997) podobných metodám a kritériím v Příručce metod a kritérií pro mapování kritických zátěží/úrovní a geografických oblastí, kde jsou překračovány, vypracované na základě úmluvy. Kritické zátěže acidity ve východní Kanadě (ve smyslu článku 1) jsou pro sírany ve srážkách vyjádřeny v kg/ha/r. Alberta v západní Kanadě, kde úrovně depozice v současnosti leží pod environmentálními limity, přijala podobný systém klasifikace kritických zátěží jako systém pro potenciální aciditu půdy používaný v Evropě. Potenciální acidita je definována odečtením celkové depozice (mokré a suché) základních kationtů od depozice síry a dusíku. Kromě kritických zátěží pro potenciální aciditu je v Albertě pro řízení acidifikujících emisí stanovena cílová zátěž a monitorování zátěže.
3. Ve Spojených státech amerických jsou účinky acidifikace vyhodnocovány posouzením citlivosti ekosystémů, celkového zátěže ekosystémů acidifikujícími sloučeninami a nejistoty spojené s procesy odstraňování dusíku uvnitř ekosystémů.
4. Tyto zátěže a účinky jsou využity v modelech integrovaného posuzování a skýtají vodítko pro stanovení emisních stropů a/nebo snížení emisí pro Kanadu a Spojené státy americké v příloze II.