Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Římského statutu Mezinárodního trestního soudu

Úloha států při výkonu trestu odnětí svobody

1. 1. a) Trest odnětí svobody se vykonává ve státu určeném Soudem ze seznamu států, které Soud uvědomily o své ochotě přijímat odsouzené.
   1. b) Při prohlášení o ochotě přijímat odsouzené může stát stanovit podmínky přijímání, na kterých se dohodne se Soudem a které jsou v souladu s touto částí.
   2. c) Stát určený v konkrétním případu neprodleně informuje Soud, zda přijímá určení Soudu.

1. 2. a) Stát výkonu trestu uvědomí Soud o jakýchkoli okolnostech, včetně plnění jakýchkoli podmínek dohodnutých podle odstavce 1, které by mohly podstatným způsobem ovlivnit podmínky či rozsah odnětí svobody. O jakýchkoli takových známých či předvídatelných okolnostech bude Soud vyrozuměn alespoň 45 dnů předem. V této lhůtě nepodnikne stát výkonu trestu nic, co by mohlo být na újmu jeho závazkům podle čl. 110.
   1. b) Pokud Soud nemůže souhlasit s okolnostmi uvedenými v písmenu a), vyrozumí o tom stát výkonu trestu a dále postupuje podle čl. 104 odst. 1.

1. 3. Při výkonu svého diskrečního práva určit stát podle odstavce 1 vezme Soud v úvahu následující:
   1. a) zásadu, že smluvní strany by měly sdílet odpovědnost za výkon trestu odnětí svobody, v souladu se zásadami spravedlivého rozdělení stanovenými Jednacím a důkazním řádem;
   2. b) uplatňování široce uznávaných mezinárodních smluvních standardů, kterými se řídí zacházení s vězni;
   3. c) názory odsouzeného;
   4. d) státní občanství odsouzeného;
   5. e) jiné faktory související s okolnostmi zločinu nebo situací odsouzeného, nebo s účinným výkonem trestu, které přichází v úvahu při určení státu výkonu trestu.

1. 4. Pokud podle odstavce 1 není určen žádný stát, vykoná se trest odnětí svobody ve vězeňském zařízení poskytnutém hostitelským státem v souladu s podmínkami stanovenými dohodou o sídle Soudu zmíněnou v čl. 3 odst. 2. Náklady související s výkonem trestu odnětí svobody v takovém případě hradí Soud.

Změna určení státu výkonu trestu

1. 1. Soud může kdykoli rozhodnout o převozu odsouzeného do věznice v jiném státu.
2. 2. Odsouzený může kdykoli požádat Soud o převoz ze státu výkonu trestu.

Výkon trestu

1. 1. S výhradou podmínek, které stát mohl stanovit v souladu s čl. 103 odst. 1 písm. b), je trest odnětí svobody závazný pro smluvní strany, které jej v žádném případě nesmí měnit.
2. 2. Jedině Soud má právo rozhodnout o odvolání či žádosti o přezkum. Stát výkonu trestu nesmí odsouzenému bránit v podání jakékoli takové žádosti.

Dozor nad výkonem trestu a podmínkami výkonu trestu

1. 1. Výkon trestu odnětí svobody podléhá dozoru Soudu a musí být v souladu s široce uznávanými mezinárodními smluvními standardy, kterými se řídí zacházení s vězni.
2. 2. Podmínky výkonu trestu se řídí právním řádem státu výkonu trestu a musí být v souladu s široce uznávanými mezinárodními smluvními standardy, kterými se řídí zacházení s vězni; tyto podmínky nesmí v žádném případě být více nebo méně příznivé než podmínky platné pro vězně odsouzené pro podobné trestné činy ve státu výkonu trestu.
3. 3. Komunikace mezi odsouzeným a Soudem je bez omezení a důvěrná.

Převoz osoby po vykonání trestu

1. 1. Po vykonání trestu může být osoba, která není státním občanem státu výkonu trestu, v souladu s právním řádem státu výkonu trestu převezena do státu, který je povinen ji přijmout, či do jiného státu, který souhlasí s jejím přijetím, s přihlédnutím k jakýmkoli přáním osoby, která má být převezena do tohoto státu, s výjimkou případů, kdy stát výkonu trestu povolí, aby tato osoba zůstala na jeho území.
2. 2. Pokud náklady související s převozem osoby do jiného státu podle odstavce 1 nehradí žádný stát, hradí tyto náklady Soud.
3. 3. Za podmínek ustanovení čl. 108 může stát výkonu trestu v souladu se svým vnitrostátním právním řádem rovněž vydat nebo jinak předat tuto osobu státu, který požádal o vydání či předání této osoby pro účely soudního řízení či výkonu trestu.

Omezení stíhání nebo trestu pro jiné trestné činy

1. 1. Odsouzený, kterého má v moci stát výkonu trestu, nepodléhá stíhání či trestu nebo vydání do třetího státu pro jakékoli jednání, k němuž došlo před dodáním této osoby do státu výkonu trestu, s výjimkou případů, kdy takové stíhání, trest nebo vydání schválí Soud na žádost státu výkonu trestu.
2. 2. Soud v této věci rozhodne po vyslechnutí názorů odsouzeného.
3. 3. Odstavec 1 neplatí, pokud odsouzený dobrovolně zůstane na území státu výkonu trestu déle než 30 dnů poté, co vykonal celý trest uložený Soudem, nebo se na území tohoto státu vrátí poté, co jej opustil.

Výkon peněžitého trestu a opatření ohledně propadnutí majetku

1. 1. Smluvní strany vykonávají příkazy k zaplacení peněžitého trestu či propadnutí majetku vydané Soudem podle části 7, aniž by tím byla dotčena práva třetích stran nabytá v dobré víře, a v souladu s postupy stanovenými jejich vnitrostátním právem.
2. 2. Pokud smluvní strana není schopna vykonat příkaz k propadnutí majetku, přijme opatření k získání náhrady za hodnotu výnosů, majetku nebo aktiv, jejichž propadnutí Soud nařídil, aniž by tím byla dotčena práva třetích stran nabytá v dobré víře.
3. 3. Majetek, výnos z prodeje nemovitostí nebo, podle okolností, prodeje jiného majetku, který smluvní strana získá v důsledku výkonu rozsudku Soudu, se předá Soudu.

Soudní přezkum trestu v souvislosti se snížením trestu

1. 1. Stát výkonu trestu nesmí osobu propustit na svobodu, dokud nevykoná trest uložený Soudem.
2. 2. Jedině Soud má právo rozhodnout o snížení trestu, a vydá rozhodnutí v této věci po vyslechnutí osoby.
3. 3. Pokud osoba vykonala dvě třetiny trestu nebo 25 let v případě doživotního trestu, Soud přezkoumá trest s cílem rozhodnout, zda by měl být trest snížen. Takový přezkum nesmí být proveden před uplynutím této lhůty.
4. 4. Při přezkumu podle odstavce 3 může Soud rozhodnout o snížení trestu, pokud shledá, že existuje jeden nebo více následujících faktorů:
   1. a) osoba od počátku byla a nadále je ochotna spolupracovat se Soudem při vyšetřováních a stíháních;
   2. b) osoba dobrovolně pomáhala při umožňování výkonu rozsudků a příkazů Soudu v jiných případech, a zejména poskytla pomoc při vypátrání věcí, na něž se vztahují příkazy k zaplacení peněžitého trestu, propadnutí majetku nebo odškodnění, které lze použít ve prospěch obětí; nebo
   3. c) jiné faktory potvrzující zřejmou a výraznou změnu okolností, která je dostatečným důvodem ke snížení trestu podle Jednacího a důkazního řádu.

1. 5. Pokud Soud při prvním přezkumu podle odstavce 3 rozhodne, že není vhodné snížit trest, přezkoumává poté otázku snížení trestu ve lhůtách a za použití kritérií stanovených Jednacím a důkazním řádem.

Útěk

Pokud odsouzený uprchne z vězení a unikne ze státu výkonu trestu, tento stát může po konzultaci se Soudem požádat stát, v němž se tato osoba zdržuje, o předání této osoby podle daných dvoustranných a mnohostranných ujednání nebo může vyžadovat, aby o předání této osoby požádal Soud v souladu s částí 9. Může určit, aby osoba byla dodána do státu, v němž vykonávala trest, nebo do jiného státu určeného Soudem.

Shromáždění smluvních stran

1. 1. Tímto se ustavuje Shromáždění smluvních stran tohoto Statutu. Každá smluvní strana má ve Shromáždění jednoho zástupce, kterého mohou doprovázet alternáti a poradci. Ostatní státy, které podepsaly tento Statut nebo Závěrečný akt, mohou být ve Shromáždění pozorovateli.
2. 2. Shromáždění:
   1. a) podle okolností zvažuje a přijímá doporučení Přípravné komise;
   2. b) zajišťuje dozor nad předsednictvem, žalobcem a tajemníkem ve věcech týkajících se správy Soudu;
   3. c) projednává zprávy a činnost výboru ustaveného podle odstavce 3 a v souvislosti s tím přijímá vhodná opatření;
   4. d) projednává rozpočet Soudu a rozhoduje o něm;
   5. e) rozhoduje o změnách počtu soudců podle čl. 36;
   6. f) projednává otázky související s neposkytnutím součinnosti podle čl. 87 odst. 5 a 7;
   7. g) vykonává jiné funkce slučitelné s tímto Statutem nebo Jednacím a důkazním řádem.

1. 3. a) Shromáždění má Výbor sestávající z předsedy, dvou místopředsedů a 18 členů volených Shromážděním na tříleté funkční období.
   1. b) Výbor má reprezentativní charakter, se zvláštním zřetelem na rovnoměrné zastoupení geografických oblastí a odpovídající zastoupení hlavních světových právních systémů.
   2. c) Výbor se schází podle potřeby, avšak alespoň jednou ročně. Výbor pomáhá Shromáždění při plnění jeho povinností.

1. 4. Shromáždění může podle potřeby ustavit podřízené orgány, včetně nezávislého kontrolního mechanismu pro inspekci, hodnocení a šetření v rámci Soudu, s cílem zvýšit jeho efektivitu a hospodárnost.
2. 5. Předseda Soudu, žalobce a tajemník nebo jejich zástupci se mohou podle okolností účastnit zasedání Shromáždění a Výboru.
3. 6. Shromáždění se schází jednou ročně v sídle Soudu nebo v sídle Organizace spojených národů a, když si to okolnosti vyžádají, se konají zvláštní zasedání. Nestanoví-li tento Statut jinak, zvláštní zasedání svolává výbor z vlastní iniciativy nebo na žádost jedné třetiny smluvních stran.
4. 7. Každá smluvní strana má jeden hlas. V rámci Shromáždění a Výboru musí být vyvinuto veškeré úsilí k dosažení rozhodnutí na základě konsensu. Pokud nelze dosáhnout konsensu, nestanoví-li tento Statut jinak:
   1. a) rozhodnutí ve věcných otázkách musí být přijata dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících smluvních stran, přičemž kvórum tvoří absolutní většina smluvních stran;
   2. b) rozhodnutí v procedurálních otázkách se přijímají prostou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran.

1. 8. Smluvní strana, která je v prodlení s placením peněžních příspěvků na krytí nákladů Soudu, nemá právo hlasovat ve Shromáždění a ve Výboru, pokud se částka jeho nedoplatku rovná částce příspěvků, který měl zaplatit za předchozí dva roky, nebo pokud tuto částku převyšuje. Shromáždění však může povolit takové smluvní straně hlasování ve Shromáždění a ve Výboru, pokud se ujistí, že nedoplatek byl způsoben okolnostmi, na které tato smluvní strana nemá vliv.
2. 9. Shromáždění přijme svůj vlastní jednací řád.
3. 10. Úředními a pracovními jazyky Shromáždění jsou jazyky Valného shromáždění Organizace spojených národů.

Finanční předpisy

Není-li výslovně stanoveno jinak, veškeré finanční záležitosti související se Soudem a zasedáními Shromáždění smluvních stran, včetně jeho výboru a podřízených orgánů, se řídí tímto Statutem a Finančními předpisy a pravidly přijatými Shromážděním smluvních stran.

Úhrada výdajů

Výdaje Soudu a Shromáždění smluvních stran, včetně jeho Výboru a podřízených orgánů, jsou hrazeny z prostředků Soudu.

Prostředky Soudu a Shromáždění smluvních stran

Výdaje Soudu a Shromáždění smluvních stran, včetně jeho Výboru a podřízených orgánů, stanovené rozpočtem, o němž rozhoduje Shromáždění smluvních stran, se hradí z následujících zdrojů:

1. a) vyměřené příspěvky smluvních stran;
2. b) prostředky poskytnuté Organizací spojených národů podléhající souhlasu Valného shromáždění, zejména pokud jde o výdaje vzniklé v souvislosti se situacemi postoupenými Soudu Radou bezpečnosti.

Dobrovolné příspěvky

Aniž by tím byla dotčena ustanovení čl. 115, může Soud přijímat a využívat jako dodatečné prostředky dobrovolné příspěvky vlád, mezinárodních organizací, fyzických osob, právnických osob a jiných subjektů v souladu s příslušnými kritérii přijatými Shromážděním smluvních stran.

Stanovení výše příspěvku

Výše příspěvku smluvních stran se stanoví podle schválené příspěvkové stupnice, která vychází ze stupnice přijaté Organizací spojených národů pro účely jejího řádného rozpočtu a pozměněné v souladu se zásadami, na nichž je tato stupnice založena.

Každoroční audit

Záznamy, účetní knihy a účetnictví Soudu, včetně výročních zpráv, každoročně kontroluje nezávislý auditor.

Řešení sporů

1. 1. Spory ohledně soudních funkcí Soudu se řeší rozhodnutím Soudu.
2. 2. Jakékoli jiné spory mezi dvěma či více smluvními stranami ohledně výkladu či provádění tohoto Statutu, které nebyly vyřešeny jednáním do tří měsíců od svého vzniku, se postoupí Shromáždění smluvních stran. Shromáždění může samo usilovat o vyřešení sporu nebo doporučit další prostředky řešení sporu, včetně postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru v souladu se Statutem tohoto soudního dvora.

Výhrady

K tomuto Statutu nemohou být učiněny žádné výhrady.

Změny

1. 1. Po uplynutí sedmi let od vstupu tohoto Statutu v platnost může kterákoli smluvní strana navrhnout jeho změny. Text navrhované změny se předloží generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který jej neprodleně předá všem smluvním stranám.
2. 2. Ne dříve než tři měsíce od data oznámení rozhodne nejbližší Shromáždění smluvních stran většinou hlasů přítomných a hlasujících smluvních stran, zda se bude návrhem zabývat. Shromáždění může projednat návrh přímo nebo svolat revizní konferenci, pokud k tomu daná otázka dává dostatečný důvod.
3. 3. K přijetí změny na zasedání Shromáždění smluvních stran nebo na revizní konferenci, během nichž nelze dosáhnout konsensu, je zapotřebí dvoutřetinová většina hlasů smluvních stran.
4. 4. S výjimkou ustanovení odstavce 5 vstupuje změna v platnost pro všechny smluvní strany jeden rok poté, co sedm osmin z nich uloží ratifikační listiny či listiny o přijetí u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
5. 5. Změna čl. 5, 6, 7 a 8 tohoto Statutu vstoupí v platnost pro ty smluvní strany, které tuto změnu přijaly, jeden rok od uložení jejich listin o ratifikaci či přijetí. Ve vztahu k smluvní straně, jenž tuto změnu nepřijala, nebude Soud vykonávat jurisdikci nad zločinem, kterého se tato změna týká, pokud je tento zločin spáchán státními občany této smluvní strany či na jejím území.
6. 6. Pokud je změna přijata sedmi osminami smluvních stran v souladu s odstavcem 4, smluvní strana, která tuto změnu nepřijala, může s okamžitou platností odstoupit od Statutu nezávisle na čl. 127 odst. 1, ale s výhradou čl. 127 odst. 2 výpovědí podanou nejpozději jeden rok od vstupu takové změny v platnost.
7. 7. Generální tajemník Organizace spojených národů předá všem smluvním stranám změny přijaté na zasedání Shromáždění smluvních stran či na revizní konferenci.

Změny ustanovení institucionální povahy

1. 1. Změny ustanovení Statutu, která jsou výhradně institucionální povahy, zejména čl. 35, čl. 36 odst. 8 a 9, čl. 37, čl. 38, čl. 39 odst. 1 (první dvě věty), 2 a 4, čl. 42 odst. 4 až 9, čl. 43 odst. 2 a 3 a čl. 44, 46, 47 a 49 může kdykoli navrhnout kterákoli smluvní strana, nezávisle na čl. 121 odst. 1. Text navrhované změny se předloží generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů nebo jiné osobě určené Shromážděním smluvních stran, která jej neprodleně rozešle všem smluvním stranám a ostatním zúčastněným ve Shromáždění.
2. 2. Změny podle tohoto článku, o nichž nelze dosáhnout konsensu, přijme Shromáždění smluvních stran či revizní konference dvoutřetinovou většinou hlasů smluvních stran. Tyto změny vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany šest měsíců od přijetí Shromážděním či případně konferencí.

Revize Statutu

1. 1. Sedm let od vstupu tohoto Statutu v platnost svolá generální tajemník Organizace spojených národů revizní konferenci za účelem projednání změn tohoto Statutu. Tato revize se může mimo jiné týkat výčtu zločinů obsaženého v čl. 5. Konference je otevřena všem zúčastněným na Shromáždění smluvních stran a za stejných podmínek.
2. 2. Kdykoli poté, na žádost smluvní strany a za účely uvedenými v odstavci 1, generální tajemník Organizace spojených národů se souhlasem většiny smluvních stran svolá revizní konferenci.
3. 3. Ustanovení čl. 121 odst. 3 až 7 se vztahují na přijetí a vstup v platnost jakékoli změny Statutu projednané revizní konferencí.

Přechodné ustanovení

Nezávisle na ustanoveních čl. 12 odst. 1 a 2 může stát, jakmile se stane smluvní stranou tohoto Statutu, prohlásit, že po dobu sedmi let od vstupu Statutu v platnost pro dotčený stát nepřijímá jurisdikci Soudu nad kategorií zločinů uvedených v čl. 8 v případech, kdy byl zločin domněle spáchán jeho státními občany či na jeho území. Prohlášení podle tohoto článku lze kdykoli odvolat. Ustanovení tohoto článku přezkoumá revizní konference svolaná v souladu s čl. 123 odst. 1.

Podpis, ratifikace, přijetí, schválení nebo přístup

1. 1. Tento Statut bude otevřen k podpisu všemi státy v Římě v sídle Organizace pro výživu a zemědělství při Organizaci spojených národů dne 17. července 1998. Poté zůstane otevřen k podpisu v Římě, na Ministerstvu zahraničních věcí Itálie do 17. října 1998. Po tomto datu zůstane Statut otevřen k podpisu v New Yorku, v sídle Organizace spojených národů, do 31. prosince 2000.
2. 2. Tento Statut podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
3. 3. Tento Statut je otevřen k přístupu všem státům. Listiny o přístupu se ukládají u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Vstup v platnost

1. 1. Tento Statut vstoupí v platnost prvního dne měsíce, který následuje po uplynutí 60 dnů ode dne uložení 60. ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
2. 2. Pro každý stát, který ratifikuje, přijme či schválí Statut nebo k němu přistoupí po uložení šedesáté ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, vstoupí Statut v platnost prvního dne měsíce, který následuje po uplynutí 60 dnů ode dne uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu takového státu.

Odstoupení

1. 1. Smluvní strana může odstoupit od tohoto Statutu písemným oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Odstoupení nabude účinnosti jeden rok od data obdržení oznámení, s výjimkou případů, kdy oznámení stanoví pozdější datum.
2. 2. Odstoupením se stát nezprošťuje závazků, které vyplývaly z tohoto Statutu v době, kdy byl smluvní stranou Statutu, včetně jakýchkoli finančních závazků, které mu případně vznikly. Jeho odstoupením není dotčena spolupráce se Soudem v souvislosti s vyšetřováními a řízeními v trestních věcech, při nichž byl odstupující stát povinen spolupracovat a která byla zahájena před datem účinnosti odstoupení, ani není jakkoli dotčeno další projednávání jakékoli věci, kterou se Soud zabýval již před datem účinnosti odstoupení.

Autentické texty

Originál tohoto Statutu, jehož arabské, čínské, anglické, francouzské, ruské a španělské znění jsou stejně autentická, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který předá jeho ověřené kopie všem státům.