Vyhláška ministra financí o místním poplatku z bytu.

§ 1.

účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatku z bytů s větší obytnou plochou (dále jen „poplatek”) podléhají byty, u nichž z úhrnu podlahové plochy obytných místností připadá na uživatele bytu (§ 22) a každého dalšího příslušníka jeho domácnosti více než 12 m²; bydlí-li v bytě s jeho uživatelem aspoň jeden příslušník jeho rodiny, připočítá se na takovou rodinu k součtu této výměry podlahových ploch ještě 6 m².

účinné od 1. 7. 1957(2) Bydlí-li v bytě více rodin a je-li z každé této rodiny aspoň jeden její příslušník spoluuživatelem bytu (§ 22), posuzují se příslušníci domácnosti podle každého spoluuživatele. K součtu výměry podlahových ploch, připadající podle odstavce 1 na spoluuživatele bytu a příslušníky jejich domácností, se připočítá v takovém případě 6 m² na rodinu každého spoluuživatele, s nímž v bytě bydlí aspoň jeden příslušník jeho rodiny; přitom však lze tutéž osobu počítat za příslušníka jen jedné rodiny.

§ 2.

účinné od 1. 7. 1957(1) Z bytu, jejž tvoří toliko jediná obytná místnost a v němž bydlí pouze jeho uživatel bez příslušníků domácnosti, platí se poplatek tehdy, jestliže podlahová plocha této místnosti přesahuje 20 m²; je-li součástí tohoto bytu kromě uvedené obytné místnosti ještě přímo osvětlená a přímo větratelná neobytná kuchyně, poplatek se platí tehdy, jestliže úhrn podlahové plochy obytné místnosti a uvedené neobytné kuchyně přesahuje 20 m².

účinné od 1. 7. 1957(2) Za neobytnou se považuje přímo osvětlená přímo větratelná kuchyně

1. účinné od 1. 7. 1957a) o podlahové ploše do 12 m²;
2. účinné od 1. 7. 1957b) o podlahové ploše větší než 12 m², kterou nelze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět nebo která není vzhledem ke svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k bydlení.

§ 3.

účinné od 1. 7. 1957(1) Při zjišťování úhrnu podlahové plochy obytných místností bytu (§ 1 odst. 1 a § 2) se nepřihlíží k obytným místnostem, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení (§ 9).

účinné od 1. 7. 1957(2) Ustanovení §§ 1 a 2 se nevztahují na byty, jichž se zcela užívá k jiným účelům než k bydlení (§ 9).

§ 4.

účinné od 1. 7. 1957Základ pro vyměření poplatku.

účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek se platí z té části úhrnu podlahových ploch obytných místností (v případě § 2 zvýšeného o podlahovou plochu neobytné kuchyně), která převyšuje výměru připadající podle §§ 1 a 2 na uživatele bytu, na příslušníky jeho domácnosti a na jeho rodinu.

účinné od 1. 7. 1957(2) Jestliže zdravotní stav (vážná, choroba, na př. tuberkulosa a pod.) uživatele bytu nebo příslušníků jeho domácnosti podle posudku okresního hygienika nezbytně vyžaduje, aby tyto osoby bydlely v oddělené místnosti, platí se poplatek z poplatné plochy (odstavec 1) snížené o 8 m² za každou osobu, jejíž zdravotní stav vyžaduje oddělené bydlení; s výměrou připadající podle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 činí tedy nepoplatná plocha u těchto osob celkem 20 m², po případě 28 m². Vydávání posudků upraví směrnicemi ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy financi a místního hospodářství.

účinné od 1. 7. 1957(3) Je-li součástí bytu III. třídy (§ 6) obytná místnost s podlahovou plochou větší než 25 m², platí se poplatek z poplatné plochy snížené o tu část podlahové plochy každé takové místnosti, o kterou tato plocha přesahuje 25 m².

§ 5.

účinné od 1. 7. 1957Kdo platí poplatek.

účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek platí uživatel bytu. Spoluuživatelé bytu jsou povinni platit poplatek rukou společnou a nerozdílnou.

účinné od 1. 7. 1957(2) Za poplatek ručí rukou společnou a nerozdílnou s uživatelem bytu příslušníci jeho domácnosti, vyjímajíc osoby, které pro něho za plat obstarávají domácí nebo jiné práce.

§ 6.

účinné od 1. 7. 1957Sazby poplatku.

účinné od 1. 7. 1957(1) Sazby poplatku jsou odstupňovány podle vybavení bytů; se zřetelem k tomuto vybavení se byty podléhající poplatku roztřídí způsobem uvedeným v příloze 1, která je součástí této vyhlášky.

účinné od 1. 7. 1957(2) Poplatek za každý i započatý 1 m² základu pro vyměření (§ 4) činí měsíčně z prvních 10 m² základu 3 Kčs u bytů I. třídy, 2 Kčs u bytů II. třídy a 1,50 Kčs u bytů III. třídy; při základu vyšším než 10 m² zvyšuje se poplatek do 30 m² základu po 10 m² a přes 30 m² základu po 5 m², a to u bytů I. třídy o 2 Kčs, u bytů II. třídy o 1 Kčs a u bytů III. třídy o 0,50 Kčs za každý í započatý 1 m².

účinné od 1. 7. 1957(3) Výpočet poplatku podle sazeb stanovených odstavci 2 je v příloze 2, která je součástí této vyhlášky.

§ 7.

účinné od 1. 7. 1957Osvobození.

účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek se neplatí:

1. účinné od 1. 7. 1957a) z bytu při zemědělském hospodářství, je-li uživatelem bytu člen jednotného zemědělského družstva nebo jednotlivě hospodařící rolník;
2. účinné od 1. 7. 1957b) z bytu v rodinném domku, je-li uživatelem bytu vlastník tohoto domku nebo jeho ženaté (vdané) dítě anebo jeho rodiče;
3. účinné od 1. 7. 1957c) z bytu v pohraničním okresu, je-li uživatelem bytu přesídlenec, kterému byly přiznány výhody podle opatření v akci dosídlení pohraničí;
4. účinné od 1. 7. 1957d) z naturálního bytu domovníka, skládá-li se byt jen ze dvou obytných místností;
5. účinné od 1. 7. 1957e) z bytu s vybavením bytu třídy III. písm. b), je-li příslušenství bytu (některá jeho část) společné pro dva nebo více bytů, dále z bytu, u něhož chybí z vybavení bytu třídy III. písm. b) předsíň, kuchyně nebo záchod nebo u něhož je záchod mimo byt, a konečně z jednotlivé obytné místnosti se záchodem společným pro dva nebo více bytů nebo se záchodem mimo dům;
6. účinné od 1. 7. 1957f) z bytu, u něhož základ pro vyměření poplatku nepřesahuje 3 m² u bytu I. třídy, 5 m² u bytu II. třídy a 7 m² u bytu III. třídy.

účinné od 1. 7. 1957(2) Za byt při zemědělském hospodářství podle odstavce 1 písm. a) se považuje byt v budově, která tvoří jeden celek s hospodářskými budovami sloužícími také živočišné výrobě při zemědělském hospodářství uživatele bytu. Zemědělským hospodářstvím se rozumí hospodářství, z něhož příjem podléhá zemědělské dani, i když se tato daň neplatí pro malou výši nebo nízký základ.

§ 8.

účinné od 1. 7. 1957Zmocnění výkonných orgánů místních národních výboru.

účinné od 1. 7. 1957(1) Se souhlasem rady národního výboru vyššího stupně může rada místního národního výboru:

1. účinné od 1. 7. 1957a) v nedosídlené obci v pohraničí stanovit, že se pro celý obvod obce nebo jen pro některou její část snižují sazby poplatku stanovené pro jednotlivé třídy poplatných bytů nebo že se od vybírání poplatku v obci (její části) zcela upouští:
2. účinné od 1. 7. 1957b) pro celý obvod své působnosti nebo jen pro některou jeho část až o 50 % snížit sazby poplatku stanovené pro jednotlivé třídy poplatných bytů, jsou-li vzhledem k místní bytové potřebě odůvodněny nižší než stanovené sazby; použije-li tohoto zmocnění, zvýší rada místního národního výboru přiměřeně výměry rozhodné pro osvobození bytů od poplatku podle § 7 odst. 1 písm. f);
3. účinné od 1. 7. 1957c) pro celý obvod své působnosti nebo jen pro některou jeho část stanovit, že u bytu, jehož část uživatel dal nebo dá s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru do podnájmu (do užívání obdobného podnájmu), se sníží poplatná plocha (§ 4 odst. 1) o podlahovou plochu místnosti dané do podnájmu (do užívání obdobného podnájmu).

účinné od 1. 7. 1957(2) Výkonný orgán místního národního výboru může v jednotlivém případě:

1. účinné od 1. 7. 1957a) vyměřit poplatek z poplatné plochy podle § 4 odst. 1 bez snížení podle odstavce 3 téhož paragrafu (místnosti s podlahovou plochou přes 25 m², je-li to vzhledem k místní bytové potřebě v zájmu rovnoměrnějšího rozdělení bytového prostoru;
2. účinné od 1. 7. 1957b) v pochybnostech rozhodnout, do které třídy uvedené v příloze 1 má být byt zařazen, po případě stanovit, do které třídy má být zařazen byt, u něhož chybí některý druh příslušenství uvedeného v příloze 1, je-li byt vybaven tak, že jej nelze považovat za tolik znehodnocený, aby spadal do nižší třídy bytů nebo byl od poplatku osvobozen (na př. byt, který sice nemá předsíň, ale je vybaven koupelnou);
3. účinné od 1. 7. 1957c) ke zmírnění nebo odstranění tvrdosti poplatek snížit nebo prominout, zejména
   1. účinné od 1. 7. 19571. s přihlédnutím k okolnostem, které byt znehodnocují;
   2. účinné od 1. 7. 19572. nelze-li byt prokazatelně směnit a jeho uživatel by poplatek nemohl platit bez ohrožení potřebné výživy vlastní nebo výživy osob, kterým má podle zákona poskytovat úhradu na osobní potřeby;
   3. účinné od 1. 7. 19573. dal-li nebo dá-li uživatel část bytu s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru do podnájmu (do užívání obdobného podnájmu), pokud rada místního národního výboru nestanovila úlevu podle odstavce 1 písm. c).

§ 9.

účinné od 1. 7. 1957Předmět poplatku.

účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatku z bytů užívaných k jiným účelům než k bydlení (dále jen „poplatek”) podléhá byt nebo část bytu, jichž se za platnosti této vyhlášky užívá k jiným účelům než k bydlení, zejména jako kanceláří, lékařských ordinací, k provozním účelům a podobné.

účinné od 1. 7. 1957(2) Poplatku podle odstavce 1 nepodléhá byt nebo část bytu, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jestliže byla změna užívání projednána stavebním úřadem jako změna stavebního projektu.^*)

účinné od 1. 7. 1957(3) Část bytu užívaná vědeckými a uměleckými pracovníky jako pracovna se nepovažuje za užívanou k jiným účelům než k bydlení.

§ 10.

účinné od 1. 7. 1957Základ pro vyměření poplatku.

účinné od 1. 7. 1957Poplatek se platí z úhrnu podlahové plochy všech místností bytu, jehož se zcela užívá k jiným účelům než k bydlení. Užívá-li se k jiným účelům než k bydlení jen části bytu, platí se poplatek z podlahové plochy místnosti (místností) užívané k jiným účelům než k bydlení.

§ 11.

účinné od 1. 7. 1957Kdo platí poplatek.

účinné od 1. 7. 1957Poplatek platí uživatel bytu. Spoluuživatelé bytu (jeho části) jsou povinni platit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Užívá-li se k jiným účelům něj k bydlení jen části bytu, která je dána do podnájmu, platí poplatek podnájemník.

§ 12.

účinné od 1. 7. 1957Sazby poplatku.

účinné od 1. 7. 1957(1) Z bytu (části bytu) s ústředním nebo dálkovým topením platí se poplatek

1. účinné od 1. 7. 1957a) ve výši dvojnásobku poplatku z bytů s větší obytnou plochou, stanoveného v § 6 pro byty I. třídy, užívá-li se bytu zcela k jiným účelům než k bydlení,
2. účinné od 1. 7. 1957b) ve výši poplatku z bytů s větší obytnou plochou, stanoveného v § 6 pro byty I. třídy, užívá-li se jen části bytu k jiným účelům než k bydlení.

účinné od 1. 7. 1957(2) Z bytu (části bytu) bez ústředního nebo dálkového topení platí se poplatek

1. účinné od 1. 7. 1957a) ve výši dvojnásobku poplatku z bytů s větší obytnou plochou, stanoveného v § 6 pro byty II. třídy, užívá-li se bytu zcela k jiným účelům než k bydlení;
2. účinné od 1. 7. 1957b) ve výši poplatku z bytů s větší obytnou plochou stanoveného v § 6 pro byty II. třídy, užívá-li se jen části bytu k jiným účelům než k bydlení.

§ 13.

účinné od 1. 7. 1957Osvobození.

účinné od 1. 7. 1957Poplatek neplatí domáčtí dělníci z částí svých bytů, jichž užívají jako dílen.

§ 14.

účinné od 1. 7. 1957Zmocnění výkonných orgánů místních národních výborů.

účinné od 1. 7. 1957(1) Rada místního národního výboru může se souhlasem rady národního výboru vyššího stupně

1. účinné od 1. 7. 1957a) s přihlédnutím k místní bytové potřebě snížit pro celý obvod své působnosti až o 50 % sazby poplatku stanovené v § 12;
2. účinné od 1. 7. 1957b) osvobodit od poplatku byty používané jako kanceláře, zdravotnická a sociální zařízení společenskými, rozpočtovými a hospodářskými organisacemi.

účinné od 1. 7. 1957(2) Výkonný orgán místního národního výboru může ke zmírnění nebo odstranění tvrdostí poplatek v jednotlivém případě snížit nebo prominout, zejména

1. účinné od 1. 7. 1957a) jestliže se k jiným účelům než k bydlení užívá jen části bytu a jestliže by byt nepodléhal poplatku podle § 1 nebo § 2, i kdyby se odchylkou od § 3 odst. 1 přihlíželo k podlahové ploše místnosti užívané k jiným účelům než k bydlení;
2. účinné od 1. 7. 1957b) jestliže by poplatník užívající jen části bytu k jiným účelům než k bydlení nemohl poplatek platit bez ohrožení potřebné výživy vlastní nebo výživy osob, kterým má podle zákona poskytovat úhradu na osobní potřeby.

§ 15.

účinné od 1. 7. 1957Doba rozhodná pro poplatkovou povinnost.

účinné od 1. 7. 1957Pro poplatkovou povinnost a výši poplatku je rozhodný stav k prvnímu dni měsíce.

§ 16.

účinné od 1. 7. 1957Splatnost poplatku.

účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek je splatný měsíčně pozadu, a to nejpozději pátého dne následujícího měsíce.

účinné od 1. 7. 1957(2) Ministerstvo financí může stanovit, že poplatky, které měsíčně nepřesahují určitou částku, jsou splatné najednou za celé čtvrtletí.

§ 17.

účinné od 1. 7. 1957Ohlašovací povinnost.

účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatník (§§ 5 a 11) je povinen hlásit výkonnému orgánu místního národního výboru všechny skutečnosti rozhodné pro poplatkovou povinnost, a to přiznáním, které podá na předepsaném tiskopise; zánik poplatkové povinnosti vyklizením poplatného bytu je však povinen ohlásit jen písemně výkonnému orgánu místního národního výboru. Uživatelé bytů, které jsou od poplatku osvobozeny podle §§ 7 a 13, jsou povinni podat přiznání, jen vyzve-li je k tomu výkonný orgán místního národního výboru. Přiznání (hlášení) je poplatník povinen předložit vlastníkovi domu, který svým podpisem potvrdí správnost údajů v přiznání (hlášení) uvedených.

účinné od 1. 7. 1957(2) Spoluuživatelé poplatného bytu podají společné přiznání (hlášení) podle odstavce 1 za celý byt na jednom tiskopise. Jsou-li však části bytu přiděleny jako samostatné byty různým uživatelům, po případě se společným užíváním příslušenství nebo některé jeho časti, je uživatel bytu, který podléhá poplatku, povinen podat samostatné přiznání.

účinné od 1. 7. 1957(3) Skutečnostmi rozhodnými pro poplatkovou povinnost jsou:

1. účinné od 1. 7. 1957a) skutečnosti zakládající poplatnost určitého bytu, dále
2. účinné od 1. 7. 1957b) skutečnosti zakládající změnu této povinnosti (změnu výše poplatku, na př. při změně počtu příslušníků domácností uživatele poplatného bytu) nebo
3. účinné od 1. 7. 1957c) zánik poplatkové povinnosti (na př. zvýšením počtu příslušníků domácnosti uživatele poplatného bytu nebo vyklizením poplatného bytu).

účinné od 1. 7. 1957(4) Byty podléhající poplatku ke dni 1. července 1957 jsou poplatníci povinni přiznat (odstavec 1) do 31. července 1957. Skutečnosti zakládající změnu poplatkové povinnosti těchto bytů, pokud nastaly během července 1957, jsou poplatníci povinni přiznat (hlásit) do 8. srpna 1957. Jinak jsou poplatníci povinni podat přiznání (hlášení) do 8 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající poplatkovou povinnost, její změnu nebo zánik; změnu počtu příslušníků rodiny nastalou těhotenstvím je poplatník povinen přiznat do 8 dnů ode dne, kdy bylo těhotenství lékařsky prokázáno.

účinné od 1. 7. 1957(5) Vlastník domu, kterému poplatník nepředložil podle předcházejících odstavců ve stanovené lhůtě přiznání (hlášení) k potvrzení správnosti jeho údajů, je povinen ohlásit to výkonnému orgánu místního národního výboru do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající ohlašovací povinnost poplatníka, po případě do 15 dnů ode dne, kdy vlastník o této skutečnosti zvěděl, jestliže mu v době jejího vzniku nemohla být známa. U bytů, které mají poplatníci podle odstavce 4 přiznat do 31. července 1957, je vlastník domu povinen podat uvedené hlášení do 15. srpna 1957; skutečnosti, které vlastníkovi nemohly být do tohoto dne známy, je vlastník povinen hlásit do 15 dnů ode dne, kdy o nich zvěděl. V písemném hlášení o tom uvede vlastník domu kromě své adresy místo (ulici, čtvrť, obec, okres), kde dům leží, popisné číslo domu, číslo poplatníkova bytu a jméno a příjmení poplatníka.

§ 18.

účinné od 1. 7. 1957Výpočet a způsob placení poplatku.

účinné od 1. 7. 1957Poplatník je povinen poplatek sám vypočítat a ve stanovené lhůtě zaplatit na účet místního národního výboru.

§ 19.

účinné od 1. 7. 1957Vyměření poplatku.

účinné od 1. 7. 1957Nebyl-li poplatek zaplacen včas nebo ve správné výši, vyměří jej výkonný orgán místního národního výboru platebním výměrem; přitom může vyměřit poplatek zvýšený až o 10 % částky včas nezaplacené. To platí také tehdy, ohlásí-li poplatník opožděně skutečnosti rozhodné pro poplatkovou povinnost. Vyměřením poplatku není dotčena jeho splatnost podle § 16.

§ 20.

účinné od 1. 7. 1957Příslušnost.

účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek spravují finanční odbory rad místních národních výborů, pokud jsou u národních výborů zřízeny; u ostatních místních národních výborů spravují poplatek jejich rady.

účinné od 1. 7. 1957(2) Výkonné orgány místních národních výborů spolupracují při správě a vybírání poplatku s vlastníky domů, uličními výbory, domovními komisemi (důvěrníky) a dobrovolnými aktivisty z řad občanstva.

§ 21.

účinné od 1. 7. 1957Určení poplatku.

účinné od 1. 7. 1957Výnosu poplatku se použije k financování oprav a údržby bytového majetku podle směrnic, které vydá ministerstvo místního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí.

§ 22.

účinné od 1. 7. 1957Uživatel bytu.

účinné od 1. 7. 1957(1) Uživatelem bytu je osoba, která je oprávněna užívat bytu na základě smlouvy s vlastníkem domu (zejména nájemník) nebo z důvodu věcného práva (zejména vlastník domu, pokud bydlí ve vlastním domě).

účinné od 1. 7. 1957(2) Nájemní poměr může být založen též rozhodnutím výkonného orgánu místního národního výboru (u vojenských bytů rozhodnutím náčelníka posádky) podle předpisů o hospodaření s byty.

účinné od 1. 7. 1957(3) Jestliže nájemní nebo jinou smlouvu o užívání bytu uzavřelo s vlastníkem domu několik osob, jsou tyto osoby spoluuživateli bytu. Totéž platí, byl-li nájemní poměr založen rozhodnutím výkonného orgánu místního národního výboru (u vojenských bytů rozhodnutím náčelníka posádky), pro více osob. Spoluuživateli bytu jsou také spoluvlastníci domu, kteří bydlí v témže bytě ve vlastním domě.

§ 23.

účinné od 1. 7. 1957Vlastník domu.

účinné od 1. 7. 1957(1) Kde se v této vyhlášce mluví o vlastníku domu, rozumí se jím u národního majetku organisace, která má dům ve správě, po případě v trvalém užívání.

účinné od 1. 7. 1957(2) Jinak se vlastníkem domu rozumí též poživatel domu a s výjimkou ustanovení § 7 odst. 1 písm. b), také národní správce.

§ 24.

účinné od 1. 7. 1957Platnost předpisů o hospodaření s byty.

účinné od 1. 7. 1957(1) Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, platí pro výklad pojmů, jichž se v ní užívá, ustanovení zákona č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty, a předpisů podle něho vydaných. Ustanovení těchto předpisů o zjištění podlahové plochy obytných místností se použije i při zjišťování podlahové plochy neobytných kuchyní a podlahové plochy bytů nebo jejich částí, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení.

účinné od 1. 7. 1957(2) V řízení o místním poplatku z bytů platí obdobně ustanovení § 48 vyhlášky č. 57/1957 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o hospodaření s byty, upravující místní ohledání.

účinné od 1. 7. 1957(3) Ustanovení této vyhlášky se nevztahuji na byty, které jsou vyňaty z působnosti zákona č. 67/1956 Sb. (§§ 85 a 86).

§ 25.

účinné od 1. 7. 1957Platnost společných ustanovení o místních poplatcích.

účinné od 1. 7. 1957Společná ustanovení o místních poplatcích obsažená v §§ 84, 85, 87 až 91 vyhlášky ministra financí č. 234/1953 Ú. l., kterou se provádí zákon o místních poplatcích, platí i o místním poplatku z bytů.

§ 26.

účinné od 1. 7. 1957Účinnost.

účinné od 1. 7. 1957Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1957.