Příloha 2
účinné od 1. 10. 1958 k vyhlášce č. 144/1958 Ú. l.účinné od 1. 10. 1958Provozní poměry, provozní podmínky a přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry
účinné od 1. 10. 1958Provozní poměry a provozní podmínkyúčinné od 1. 10. 1958Část I
účinné od 1. 10. 1958Provozní poměry; přirážky na provozní poměryúčinné od 1. 10. 1958Oddíl 1
- účinné od 1. 10. 19581. Provozní poměry jsou určeny sklonitostí silnice, povrchem vozovky, zvláštní povahou dopravy a použitím přívěsů. Vliv provozních poměrů na opotřebení vozidla a plášťů, na rychlost vozidla a tím na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen zvláštními přirážkami, stanovenými pro jednotlivý druh provozních poměrů.
- účinné od 1. 10. 19582. Nejede-li vozidlo v provozních poměrech vzatých v úvahu při stanovení technickohospodářských norem, tj. provozních poměrech příznivých, přepočítávají se ujeté kilometry na základní kilometry s použitím přirážek na provozní poměry uvedených v odstavci 3.*)
- účinné od 1. 10. 19583. Pro potřebu použití technickohospodářských norem se stanoví tyto druhy provozních poměrů a přirážek na provozní poměry:
účinné od 1. 10. 1958 Příloha 2 Provozní poměry, provozní podmínky a přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry Provozní poměry a provozní podmínky Provozní poměry; přirážky na provozní poměry a) sklonitost silnice označení přirážka % aa — rovinná silnice nebo cesta, třeba v hornatém kraji, jejíž podélný profil vykazuje sklony nejvýše 5 %, takže téměř není třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr R O bb — kopcovitá silnice nebo cesta, na jejíž podélném profilu se rovina často střídá s kopci o sklonu nad 5 %, takže je třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr, a to na úsecích delších než 500 m K 15 cc — horská silnice nebo cesta v horách, která má sklony nad 10 % a zákruty vyžadující častého řazení a dlouhých jízd při zařazeném nižším rychlostním stupni H 25 dd — strmá silnice nebo cesta v horách, která má sklonitost nad 15 % S 40 b) povrch vozovky aa — rovný (asfaltovaný, betonový dlážděný kostkou, špalíčkovaný, dehtový, válcovaný nebo s jiným rovným povrchem) I 0 bb — nerovný (ve špatném stavu — výtluky) II 15 cc — rozježděný (s hlubokými rýhami, nerovný, kamenitý, blátivý) III 25 dd — terén za sucha s hrubou navážkovou úpravou (na stavbách, v pískovištích, lomech, pole, louky, měkké polní cesty) IV 50 ee — terén rozmoklý (rozježděný bez úpravy, sypký písek, mokrý jíl, mokrá zemina) V 90 účinné od 1. 10. 1958Určitému úseku silnice lze přiznat toliko jedinou přirážku ze skupiny a) a jedinou přirážku ze skupiny b). Pro potřebu přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry se však tyto přirážky sčítají v jedinou přirážku na provozní poměry.
- účinné od 1. 10. 1958Podle velikosti této provozní přirážky je možno uspořádat provozní poměry v tuto řadu:
účinné od 1. 10. 1958 Příloha 2 Provozní poměry, provozní podmínky a přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry Provozní poměry a provozní podmínky Provozní poměry; přirážky na provozní poměry přirážka R I silnice rovinná, povrch rovný 0 R II silnice rovinná, povrch nerovný 15 K I silnice kopcovitá, povrch rovný 15 R III silnice rovinná, povrch rozježděný 25 H I silnice horská, povrch rovný 25 K II silnice kopcovitá, povrch nerovný 30 S I silnice strmá, povrch rovný 40 H II silnice horská, povrch nerovný 40 K III silnice kopcovitá, povrch rozježděný 40 R IV rovinný terén za sucha 50 H III silnice horská, povrch rozježděný 50 S II silnice strmá, povrch nerovný 55 S III silnice strmá, povrch rozježděný 65 K IV kopcovitý terén za sucha 65 H IV horský terén za sucha 75 S IV strmý terén za sucha 90 R V rovinný terén za mokra 90 K V kopcovitý terén za mokra 105 H V horský terén za mokra 115 S V strmý terén za mokra 130
účinné od 1. 10. 1958 Příloha 2 Provozní poměry, provozní podmínky a přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry Provozní poměry a provozní podmínky Provozní poměry; přirážky na provozní poměry c) rozvážkové nebo sběrné jízdy při průměrné vzdáleností zastávek do 500 m nebo
doprava do vzdálenosti 500 m10 % d) použití přívěsů aa — u nákladního automobilu a autobusu 1. rovná-li se celková váha přívěsu nosnosti tažného vozidla 25 % 2. rovná-li se celková váha přívěsu třem čtvrtinám nosnosti tažného vozidla 20 % 3. rovná-li se celková váha přívěsu polovině nosnosti tažného vozidla 15 % bb — druhý přívěs u traktorů 20 % cc — u osobního automobilu 10 % - účinné od 1. 10. 1958Podle velikosti této provozní přirážky je možno uspořádat provozní poměry v tuto řadu:
- účinné od 1. 10. 19584. Přirážka uvedená pod písmenem c) se sčítá jen s přirážkami uvedenými pod písmeny a) a b); součtu těchto přirážek se použije k přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry (viz část II oddíl 1 odst. 1). Přirážky uvedené pod písmenem d) se s přirážkami uvedenými pod písmeny a) až c) nesčítají; tyto přirážky zvyšují přepočítané základní kilometry pro jízdu vozidla (viz část II oddíl 1 odst. 6).
- účinné od 1. 10. 19585. Provádí-li se v určitém silničním úseku větší počet jízd z různých nebo do různých míst tohoto úseku, může být držitelem vozidla zavedena jednotná průměrná přirážka na provozní poměry celého úseku (traťová přirážka).
- účinné od 1. 10. 1958Traťová přirážka se vypočte takto:
účinné od 1. 10. 1958Kilometry celého úseku se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí traťová přirážka podle vzorce
účinné od 1. 10. 1958
účinné od 1. 10. 1958Přiklad: Úsek měří 180 skutečných kilometrů. Počet přepočtených základních kilometrů jest 207.
účinné od 1. 10. 1958
účinné od 1. 10. 1958Traťová přirážka pro uvedený úsek činí 15 %.
- účinné od 1. 10. 1958Traťová přirážka se vypočte takto:
- účinné od 1. 10. 19586. Pro určenou územní oblast, v níž se vozidly téhož držitele provádí větší počet jízd, může být zavedena jednotná průměrná přirážka vycházející ze skutečných provozních poměrů silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel v této oblasti (oblastní přirážka). Vypočtenou oblastní přirážku předloží ke schválení příslušnému výkonnému orgánu krajského národního výboru držitel vozidla. Schválená oblastní přirážka se použije pro všechny jízdy provedené ve stanovené oblasti, pokud nedojde k podstatné změně provozních poměrů.
- účinné od 1. 10. 1958Oblastní přirážka se vypočte takto:
účinné od 1. 10. 1958Kilometry všech úseků silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel ve stanovené oblasti, se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí oblastní přirážka podle vzorce
účinné od 1. 10. 1958
účinné od 1. 10. 1958Příklad:
účinné od 1. 10. 1958
účinné od 1. 10. 1958Oblastní přirážka pro stanovenou oblast činí 10 %.
- účinné od 1. 10. 1958Oblastní přirážka se vypočte takto:
účinné od 1. 10. 1958Provozní podmínky; přirážky a srážky na provozní podmínkyúčinné od 1. 10. 1958Oddíl 2
- účinné od 1. 10. 19581. Okolnosti, které kromě provozních poměrů ovlivňují spotřebu pohonných hmot, nikoli však opotřebení vozidel a plášťů, se nazývají provozními podmínkami.
- účinné od 1. 10. 19582. Vliv provozních podmínek na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen přirážkami a srážkami v % k základní normě spotřeby pohonných hmot.
- účinné od 1. 10. 19583. Na provozní podmínky, které ovlivňují spotřebu pohonných hmot v závislosti na počtu ujetých kilometrů, stanoví se tyto přirážky a srážky:
účinné od 1. 10. 1958 Příloha 2 Provozní poměry, provozní podmínky a přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry Provozní poměry a provozní podmínky Provozní poměry; přirážky na provozní poměry Provozní podmínky; přirážky a srážky na provozní podmínky přirážka % a) jízda uvnitř města Prahy, Brna, Bratislavy, Ostravy 20 b) jízda v koloně (nejméně 3 vozidla za sebou ve vzdálenosti 15 až 40 m) 10 c) rozvážkové nebo sběrné jízdy při průměrné vzdálenosti zastávek do 500 m, opakující se jízdy do vzdálenosti 500 m nebo jízdy výlučně uvnitř závodu 20 d) jízda v zimním období při teplotě vzduchu od 0 °C až —25 °C 10 pod —25 °C 15 e) vysoká projetá vrstva sněhu na silnici nebo vrstva neprojetého sněhu do 15 cm 10 f) vrstva neprojetého sněhu vyšší než 15 cm 15 g) je-li váha přívěsu větší než dvojnásobná provozní váha tažného vozidla, počítá se za každou tunu na tuto váhu 3 h) jízda v mlze mírnou rychlostí nejvýše 10 ch) jízda vozidla do prvních 2500 km (záběh) s novým vozidlem nebo po generální opravě, popřípadě střední opravě, při níž byla provedena celková oprava motoru nejvýše 10 i) přechodné zhoršení technického stavu vozidla, mající bezprostřední vliv na zvýšení spotřeby pohonných hmot nejdéle po dobu 3 měsíců nejvýše 10 j) jízdy pro potřebu výcviku řidičů 10 srážka % k) vozidlo jezdí bez nákladu nebo s nákladem do 30 % užitečného zatížení 10 l) traktor jezdí bez přívěsu 50 m) je-li celková váha přívěsu nižší než dvojnásobná provozní váha traktoru, odečítá se za každou tunu 5 - účinné od 1. 10. 1958Poznámka:
- účinné od 1. 10. 1958a) při jízdě vozidla nelze zároveň použít přirážek uvedených pod písmeny a) a b), b) a j), c) a j), e) a f), ch) a i),
- účinné od 1. 10. 1958b) přirážku uvedenou pod písmenem „i” je možno použít pouze u vozidel zařazených do skupiny „C” podle zásad ministerstva dopravy pro hodnocení značek a typů vozidel. Opakované použití této přirážky u téhož vozidla pro tutéž technickou závadu v období 12 měsíců není dovoleno,
- účinné od 1. 10. 1958c) srážka podle písmene „j” se provádí za ucelený (denní) výkon; je-li z celkově ujetých kilometrů ujeto 30 % prázdných kilometrů, srážka se nezapočítává; je-li ujeto 31 až 70 % prázdných kilometrů, započítává se srážka 5 %; je-li ujeto přes 70 % prázdných kilometrů, započítává se srážka 10 %.
- účinné od 1. 10. 19584. Na provozní podmínky, které ovlivňují spotřebu pohonných hmot vozidla nezávisle na počtu ujetých kilometrů (například vozidel se zvláštním zařízením, zapojeným na motor vozidla) se stanoví tyto přirážky pro zvláštní činnost:
účinné od 1. 10. 1958 Příloha 2 Provozní poměry, provozní podmínky a přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry Provozní poměry a provozní podmínky Provozní poměry; přirážky na provozní poměry Provozní podmínky; přirážky a srážky na provozní podmínky a) — vozidlo je opatřeno motorovou sklápěčkou; za 1 sklopení 1 % b) — vozidle je opatřeno navijákem; za jednu hodinu použití navijáku 10 % c) — vozidlo je opatřeno zařízením pro čerpání mléka; za přečerpání 100 l mléka aa — u benzínových motorů 1 % bb — u naftových motorů 0,5 % d) — zahřívání motoru v zimních měsících u nákladních automobilů a autobusů chodem motoru; za jedno zahřívání 3 % účinné od 1. 10. 1958Pro činnost zvláštních zařízení, zapojených na motor vozidla, které nelze zahrnout pod písmena a)—d) (například přesávání cementu), stanoví přirážku pro zvláštní činnost držitel vozidla. Při stanovení přirážky přihlíží k technickým normám výrobce a k výši přirážky té činnosti, která je svou povahou nejblíže.
- účinné od 1. 10. 1958Poznámka:
účinné od 1. 10. 1958Zahřívání motoru se provádí při teplotě —5 °C až —15 °C jedenkrát za tři hodiny. Při teplotě nižší než —15 °C nebo při teplotě —5 °C, ale za silného větru, jedenkrát za dvě hodiny. Zahříváním motoru se rozumí jeho nastartování a ponechání v chodu na nízké otáčky při zakrytém chladiči. Urychlené zahřívání vysokým počtem otáček není dovoleno.
- účinné od 1. 10. 19585. Spotřebu pohonných hmot pro činnost zvláštních zařízeni vozidla, při níž se nepoužije motoru vozidla (např. vytápění vozidla, jeřáb atp.), určuje výrobce zařízení. K této spotřebě se přirozeně nepřihlíží při stanovení normované spotřeby pohonných hmot pro celkovou činnost vozidla.
účinné od 1. 10. 1958Přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry a výpočet spotřeby pohonných hmot (normované spotřeby)účinné od 1. 10. 1958Část II
účinné od 1. 10. 1958Přepočet ujetých kilometrů na základní kilometryúčinné od 1. 10. 1958Oddíl 1
- účinné od 1. 10. 19581. Ujeté kilometry se přepočítávají
- účinné od 1. 10. 1958a) s použitím přirážky na provozní poměry v %,
- účinné od 1. 10. 1958b) s použitím traťové přirážky na provozní poměry v %,
- účinné od 1. 10. 1958c) s použitím oblastní přirážky na provozní poměry v %.
- účinné od 1. 10. 19582. Pro přepočet ujetých kilometrů a pro výpočet normované spotřeby pohonných hmot při jízdě vozidla zjišťují se ujeté kilometry s pomocí tachometru, tachografu (po přepočítání příslušné odchyky přístrojů) nebo podle silničních map.
- účinné od 1. 10. 19583. Kilometry ujeté se přepočítají na základní kilometry podle vzorce
účinné od 1. 10. 1958
- účinné od 1. 10. 1958Příklad:
účinné od 1. 10. 1958Silnice mezi obcemi A—B měří 60 km. Ze sklonitosti silnice a povrchu silnice vyplývají provozní poměry K I, na něž připadá 15 % přirážka.
- účinné od 1. 10. 1958Přepočet:
účinné od 1. 10. 1958
účinné od 1. 10. 195860 ujetých kilometrů mezi obcemi A a B = 69 základních kilometrů.
- účinné od 1. 10. 1958Příklad:
- účinné od 1. 10. 19584. Má-li silnice, po které vozidlo jezdí, několik úseků s rozdílnými provozními poměry, provede se přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry pro každý úsek samostatně.
- účinné od 1. 10. 1958Příklad:
účinné od 1. 10. 1958Silnice mezi obcemi C až D měří 180 km.
účinné od 1. 10. 1958 Příloha 2 Provozní poměry, provozní podmínky a přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry Provozní poměry a provozní podmínky Provozní poměry; přirážky na provozní poměry Provozní podmínky; přirážky a srážky na provozní podmínky Přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry a výpočet spotřeby pohonných hmot (normované spotřeby) Přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry Z toho je 48 km v provozních poměrech RI, tj. 0 % na provozní poměry 62 km v provozních poměrech K II, tj. 15 % na provozní poměry 70 km v provozních poměrech R III, tj. 25 % na provozní poměry - účinné od 1. 10. 1958Přepočet:
účinné od 1. 10. 1958 Příloha 2 Provozní poměry, provozní podmínky a přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry Provozní poměry a provozní podmínky Provozní poměry; přirážky na provozní poměry Provozní podmínky; přirážky a srážky na provozní podmínky Přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry a výpočet spotřeby pohonných hmot (normované spotřeby) Přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry 206,8 zaokrouhleno 207
účinné od 1. 10. 1958180 ujetých kilometrů = 207 základních kilometrů.
- účinné od 1. 10. 1958Přepočet:
- účinné od 1. 10. 1958Příklad:
- účinné od 1. 10. 19585. Při opakujících se jízdách vozidly téhož držitele z místa A do místa B (např. pravidelná autobusová linka, pravidelný svoz nebo rozvoz mléka atp.) použije držitel základní kilometry, vypočtené pro takový úsek podle předešlých odstavců pro všechny další jízdy vozidel.
- účinné od 1. 10. 19586. Při jízdě vozidla s přívěsem se zvyšují základní kilometry vypočtené z kilometrů ujetých vozidlem o přirážku za použití přívěsu podle vzorce
účinné od 1. 10. 1958
účinné od 1. 10. 1958Příklad:
účinné od 1. 10. 1958Vozidlo ujelo 120 km s přívěsem. Počet přepočtených základních kilometrů v určitých provozních poměrech pro jízdu vozidla jest 137. Přirážka na jízdu vozidla s přívěsem činí např. 20 %.
účinné od 1. 10. 1958Výpočet:
účinné od 1. 10. 1958
účinné od 1. 10. 1958120 kilometrů ujetých vozidlem s přívěsem = 164 základních kilometrů.
účinné od 1. 10. 1958Výpočet normované spotřeby pohonných hmotúčinné od 1. 10. 1958Oddíl 2
- účinné od 1. 10. 19581. Normovaná spotřeba pohonných hmot určuje přiměřenou a hospodárnou spotřebu pro jízdu určitého vozidla.
- účinné od 1. 10. 19582. Normovaná spotřeba pro jízdu vozidla, při které se nevyskytují některé z provozních podmínek, pro něž jsou stanoveny přirážky a srážky, se vypočte ze základních kilometrů a ze základní normy spotřeby, pohonných hmot podle vzorce
účinné od 1. 10. 1958
- účinné od 1. 10. 19583. Normovaná spotřeba pro jízdu vozidla, při které se vyskytují některé z provozních podmínek, pro něž jsou stanoveny přirážky a srážky, se vypočte podle vzorce
účinné od 1. 10. 1958
účinné od 1. 10. 1958Ve vzorci uvedená normovaná spotřeba na 100 km se vypočte ze základní normy spotřeby pohonných hmot zvýšené o součet přirážek a srážek na provozní podmínky podle vzorce
účinné od 1. 10. 1958
- účinné od 1. 10. 19584. Normovaná spotřeba pohonných hmot pro zvláštní činnost vozidla, která je nezávislá na počtu ujetých kilometrů se vypočte ze základní normy spotřeby pohonných hmot zvýšené o přirážky na zvláštní činnost vozidla a z počtu úkonů podle vzorce
účinné od 1. 10. 1958
účinné od 1. 10. 1958Ve vzorci uvedená normovaná spotřeba pohonných hmot pro jeden úkon se vypočte podle vzorce
účinné od 1. 10. 1958
- účinné od 1. 10. 19585. Normovanou spotřebu pohonných hmot pro celou činnost vozidla tvoří součet normované spotřeby pohonných hmot pro jízdu vozidla a pro zvláštní činnost vozidla.
účinné od 1. 10. 1958Příklady přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry a příklady výpočtu normované spotřeby pohonných hmot vozidlaúčinné od 1. 10. 1958Oddíl 3
- účinné od 1. 10. 1958Pro usnadnění výpočtu ujetých kilometrů na základní kilometry a výpočtu normované spotřeby pohonných hmot vozidla podle oddílu 1 je připojen k této příloze speciální vzorový nomogram.*) Použití je zřejmé z těchto příkladů:
účinné od 1. 10. 1958Přiklad 1.
účinné od 1. 10. 1958Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech a podmínkách s nulovou přirážkou. Vozidlo jelo celou trať s nákladem. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
- účinné od 1. 10. 1958Má se stanovit:
- účinné od 1. 10. 1958a) počet základních kilometrů,
- účinné od 1. 10. 1958b) normovaná spotřeba na celý výkon.
- účinné od 1. 10. 1958ad a) Protože přirážka na provozní poměry se rovná nule, rovnají se skutečně ujeté kilometry základním kilometrům, tj. 120 základním kilometrům.
- účinné od 1. 10. 1958ad b) Na stupnici B najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 120 na stupnicí F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 36 l.
účinné od 1. 10. 1958Příklad 2.
účinné od 1. 10. 1958Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech s 14 % přirážkou; přirážka na provozní podmínky se rovná nule. Vozidlo jelo celou trať s nákladem. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
- účinné od 1. 10. 1958Má se stanovit:
- účinné od 1. 10. 1958a) počet základních kilometrů,
- účinné od 1. 10. 1958b) normovaná spotřeba na celý výkon.
- účinné od 1. 10. 1958ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 137 základních kilometrů.
- účinné od 1. 10. 1958ad b) Na stupnici B najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 137 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot, na celý výkon vozidla, tj. 41 l.
účinné od 1. 10. 1958Příklad 3.
účinné od 1. 10. 1958Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 70 km v provozních poměrech s 20 % přirážkou; přirážka na provozní podmínky činí 10 % (zimní období). Vozidlo jelo celou trať s nákladem; základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
- účinné od 1. 10. 1958Má se stanovit:
- účinné od 1. 10. 1958a) počet základních kilometrů,
- účinné od 1. 10. 1958b) normovaná spotřeba na celý výkon.
- účinné od 1. 10. 1958ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 70 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 20 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 84 základní kilometry.
- účinné od 1. 10. 1958ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 33 l. Nyní hodnotu 33 na stupnici B spojíme s hodnotou 84 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 28 l.
účinné od 1. 10. 1958Příklad 4.
účinné od 1. 10. 1958Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech se 14 % přirážkou; přirážka na provozní podmínky činí 10 % (zimní období). Vozidlo ujelo celou trať s přívěsem*) a bylo plně vytíženo. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
- účinné od 1. 10. 1958Má se stanovit:
- účinné od 1. 10. 1958a) počet základních kilometrů,
- účinné od 1. 10. 1958b) normovaná spotřeba pohonných hmot na celý výkon.
- účinné od 1. 10. 1958ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 137 základních kilometrů. Protože vozidlo jelo s přívěsem, zvýšíme tento počet základních kilometrů o 20 % a obdržíme 164 základní kilometry.
- účinné od 1. 10. 1958ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 33 l. Nyní hodnotu 33 na stupnici B spojíme s hodnotou 164 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 54 l.
účinné od 1. 10. 1958Příklad 5:
účinné od 1. 10. 1958Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech se 14 % přirážkou, z toho 65 km s přívěsem.*) Přirážka na provozní podmínky činí 10 % (zimní období). Vozidlo jelo celou trať s nákladem, základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
- účinné od 1. 10. 1958Má se stanovit:
- účinné od 1. 10. 1958a) počet základních kilometrů,
- účinné od 1. 10. 1958b) normovaná spotřeba pohonných hmot na celý výkon.
- účinné od 1. 10. 1958ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 55 (tj. 120 minus 65) a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnici F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 63 základní kilometry. Pak znovu na stupnici E najdeme hodnotu 65 a tuto spojíme s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 74, které zvýšíme o 20 % a obdržíme počet základních kilometrů vozidla ujetých s přívěsem, tj. 89. Sečtením základních kilometrů vozidla ujetých bez přívěsu a s přívěsem obdržíme celkový počet základních kilometrů, tj. 63 + 89 = 152 základní kilometry.
- účinné od 1. 10. 1958ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 33 l. Nyní hodnotu 33 na stupnici B spojíme s hodnotou 152 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby, pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 50,2 l.
účinné od 1. 10. 1958Příklad 6:
účinné od 1. 10. 1958Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech se 14 % přirážkou. Vozidlo ujelo 30 km z celkové vzdálenosti zcela nevytíženém Přirážky, popřípadě srážky na provozní podmínky se rovnají nule. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
- účinné od 1. 10. 1958Má se stanovit:
- účinné od 1. 10. 1958a) počet základních kilometrů,
- účinné od 1. 10. 1958b) normovaná spotřeba na celý výkon.
- účinné od 1. 10. 1958ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F, odečteme počet základních kilometrů, tj. 137 základních kilometrů.
- účinné od 1. 10. 1958ad b) Srážka pro nezatížené vozidlo se nezapočítává, protože počet ujetých kilometrů s prázdným vozidlem činí pouze 25 % z celkově ujetých kilometrů. Normovanou spotřebu na celý výkon vozidla proto zjistíme tak, že na stupnici B najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 137 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 41 l.
účinné od 1. 10. 1958Příklad 7:
účinné od 1. 10. 1958Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech se 14% přirážkou. Z celkové trati ujelo vozidlo 105 km zcela nevytížené. S ohledem na to že počet ujetých kilometrů s prázdným vozidlem činí 87,5 % z celkově ujetých kilometrů, jest třeba použít srážky na provozní podmínky ve výši 10 %. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
účinné od 1. 10. 1958Má se stanovit:
- účinné od 1. 10. 1958a) počet základních kilometrů,
- účinné od 1. 10. 1958b) normovaná spotřeba na celý výkon.
- účinné od 1. 10. 1958ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnici F odečteme počet základních kilometrů, tj. 137 základních kilometrů.
- účinné od 1. 10. 1958ad b) Na Stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou —10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 27 litrů. Nyní hodnotu 27 na stupnici B spojíme s hodnotou 137 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 37 l.
účinné od 1. 10. 1958Příklad 8:
účinné od 1. 10. 1958Nákladní automobil Škoda 706 RS ujel 120 km v provozních poměrech se 14 % přirážkou. Vozidlo ujelo celou trať s přívěsem,*) z toho nebylo 60 kilometrů vytížené a oři výkonu bylo 27 × použito motorové sklápěčky. S ohledem na to, že počet ujetých kilometrů s prázdným vozidlem činí 50 % z celkově ujetých kilometrů, jest třeba použít srážky na provozní podmínky ve výši 5 %. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
účinné od 1. 10. 1958Má se stanovit:
- účinné od 1. 10. 1958a) počet základních kilometrů,
- účinné od 1. 10. 1958b) normovaná spotřeba na celý výkon.
- účinné od 1. 10. 1958ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečníku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 137 základních kilometrů. Protože vozidlo jelo s přívěsem, zvýšíme tento počet základních kilometrů o 20 % a obdržíme počet základních kilometrů, kterých dosáhlo vozidlo s přívěsem, tj. 164 základní kilometry.
- účinné od 1. 10. 1958ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou —5 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 28,5 l. Nyní hodnotu 28,5 na stupnici B spojíme s hodnotou 164 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby na celý výkon vozidla (ovšem bez sklápění), tj. 46,7 l. Norma spotřeby pro jedno sklápění činí 1 %, tj. 1 setinu ze základní normy spotřeby, tj. 0,3 litru. Normu spotřeby pro 27 sklápění proto zjistíme tak, že na stupnici B najdeme hodnotu 0,3 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 27 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává normu spotřeby pro 27 úkonů sklápění, tj. 8,1 litru. Normovaná spotřeba vozidla na celý výkon (včetně sklápění) činí: 46,7+8,1=54,8=55 litrů.
účinné od 1. 10. 1958Příklad 9.
účinné od 1. 10. 1958Autobus Škoda 706 RO ujel 186 km, z toho 78 km s přívěsem. Autobus jezdil sólo v provozních poměrech s 28% přirážkou a s přívěsem*) v provozních poměrech s 12% přirážkou. Přirážka na provozní podmínky činí 10 % (na zimní období) a 15 % (na vysokou vrstvu sněhu). Autobus byl po celou trať plně vytížen. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 kilometrů.
účinné od 1. 10. 1958Má se stanovit:
- účinné od 1. 10. 1958a) počet základních kilometrů,
- účinné od 1. 10. 1958b) normovaná spotřeba na celý výkon.
- účinné od 1. 10. 1958ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 108 (tj. 186 minus 78) a tuto spojíme přímkou s hodnotou 28 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 138 základních kilometrů. Pak znovu na stupnici E najdeme hodnotu 78 a tuto spojíme s hodnotou 12 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 87,3, které zvýšíme o 20 % a obdržíme počet základních kilometrů vozidla ujetých s přívěsem, tj. 105. Sečtením základních kilometrů vozidla ujetých bez přívěsu a s přívěsem obdržíme celkový počet základních kilometrů, tj. 138 + 105 = 243 základní kilometry.
- účinné od 1. 10. 1958ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 25 (tj. 10 %+15 %) na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 37,5 l. Nyní hodnotu 37,5 na stupnici B spojíme s hodnotou 243 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, t. j. 91 litrů.
účinné od 1. 10. 1958Příklad 10:
účinné od 1. 10. 1958Nákladní automobil Praga RN provedl rozvážkovou jízdu v Praze a ujel 36 km. Vozidlo jezdí celou trať vytíženo a provede 20 zastávek. Základní norma spotřeby činí 26 l. Protože se jedná o pravidelné jízdy, je možno stanovit oblastní přirážku na provozní poměry pro jízdu uvnitř Prahy. Tato přirážka se stanoví např. ve výši 12 %. Přirážka na provozní podmínky činí 20 % (jízda uvnitř Prahy). Přirážka na rozvážkové jízdy nepřísluší, protože průměrná vzdálenost zastávek činí 1,8 km (36:20=1,8).
účinné od 1. 10. 1958Má se stanovit:
- účinné od 1. 10. 1958a) počet základních kilometrů,
- účinné od 1. 10. 1958b) normovaná spotřeba na celý výkon.
- účinné od 1. 10. 1958ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 36 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 12 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 40 základních kilometrů.
- účinné od 1. 10. 1958ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 26 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 20 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 31,2 l. Nyní hodnotu 31,2 na stupnici B spojíme s hodnotou 40 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 12,5 l.
- účinné od 1. 10. 1958Má se stanovit:
účinné od 1. 10. 1958VZOR NOMOGRAMU
účinné od 1. 10. 1958PRO VÝPOČET:
účinné od 1. 10. 1958ZÁKLADNÍCH KILOMETRŮ NORMOVANÉ SPOTŘEBY PHM PRŮMĚRNÉ PŘIRÁŽKY NA PROV. POMĚRY V %,
