Vyhláška ministerstva dopravy o nákladním tarifu automobilové dopravy a o cenách zasilatelských služeb

účinné od 1. 1. 1959Tarif platí

1. účinné od 1. 1. 1959a) pro přepravy vozových zásilek, pro něž nelze použít některého ze zvláštních tarifů (část I),
2. účinné od 1. 1. 1959b) pro zvláštní výkony s použitím vozidla (část II).

účinné od 1. 1. 1959(1) Za přepravu se počítá:

1. účinné od 1. 1. 1959a) základní sazba (čl. 103),
2. účinné od 1. 1. 1959b) náhrada za jízdu s nákladem (čl. 104),
3. účinné od 1. 1. 1959c) náhrada za jízdu bez nákladu (čl. 105),
4. účinné od 1. 1. 1959d) náhrada za nakládání a vykládání (čl. 107),
5. účinné od 1. 1. 1959e) náhrada za zaměstnance (čl. 109),
6. účinné od 1. 1. 1959f) náhrada za překročení stanovené doby pro nakládání a vykládání (čl. 106),
7. účinné od 1. 1. 1959g) jiné náhrady (za čekání apod.) nebo příplatky (za jízdu v terénu), popřípadě hotové výdaje podle ustanovení a sazeb vyhlášky.

účinné od 1. 1. 1959(2) Za zkrácení stanovené doby nakládání (vykládání) se poskytuje prémie (čl. 106).

účinné od 1. 1. 1959(1) Základní sazba činí za vozidlo nosnosti

účinné od 1. 1. 1959(2) Provede-li se pro téhož přepravce týmž vozidlem v téže směně více přeprav na sebe navazujících (bez zřetele k použitému tarifu), tj. takových, jejichž sled nebyl přerušen z viny nebo na příkaz tohoto přepravce, počítá se základní sazba jen jednou. Dojde-li během pracovní směny k výměně vozidla z provozních důvodů dopravního podniku, nesmí se základní sazba za náhradní vozidlo počítat.

účinné od 1. 1. 1959(1) Náhrada za jízdu s nákladem se počítá za váhu nákladu (odstavec 3) sazbou odpovídající přepravní vzdálenosti (§ 7 vyhlášky) a tarifní třídě (odstavec 2) odstupňovanou podle toho, jde-li o přepravu vozidly nosnosti

1. účinné od 1. 1. 1959a) do 5 tun (odstavec 5),
2. účinné od 1. 1. 1959b) nad 5 tun.

účinné od 1. 1. 1959(2) Podle možnosti využití nosnosti vozidel se zřetelem k povaze zásilky se druhy přepravovaného zboží zařazují do dvou tarifních tříd.

účinné od 1. 1. 1959Do 1. tarifní třídy patří druhy zboží uvedené v seznamu (příloha X) a z druhů tam neuvedených zboží, jimž se využije plně nosnosti použitého vozidla při využití ložného prostoru, jaké připouští povaha zboží a předpisy o bezpečnosti provozu na silnici.

účinné od 1. 1. 1959Ostatní druhy zboží patří do 2. tarifní třídy.

účinné od 1. 1. 1959(3) Náhrada za jízdu s nákladem se počítá za skutečnou váhu nákladu přepravenou při jedné jízdě, zaokrouhlenou nahoru na 100 kg; nejméně však za 2500 kg v 1. tarifní třídě a 2000 kg ve 2. tarifní třídě a výjimkami uvedenými v odstavci 4. Do této váhy se započítává i váha připevněné cisterny, schrán na živá zvířata apod.

účinné od 1. 1. 1959(4) Náhrada za jízdu s nákladem se nepočítá za váhu uvedenou v odstavci 3, nýbrž za váhu

1. účinné od 1. 1. 1959a) uvedenou v objednávce přepravy, je-li vyšší než 2500 kg v 1. tarifní třídě (2000 kg v 2. tarifní třídě), dodal-li přepravce menší váhu, než uvedl v objednávce a nosnost použitého vozidla zůstala proto nevyužita;
2. účinné od 1. 1. 1959b) odpovídající nosnosti použitého vozidla, nebylo-li jí využito z těchto důvodů:
   1. účinné od 1. 1. 19591. jde o přepravu druhu nákladů, jimiž pro jejich povahu (objemnost) nelze nosnosti vozidla využít,
   2. účinné od 1. 1. 19592. přepravce, pokud sám nakládal, naložil bez souhlasu nebo pokynu dopravního podniku menší váhu, než jaká odpovídá nosnosti použitého vozidla,
   3. účinné od 1. 1. 19593. jde o přepravy podle § 4 odst. 2 písm. d) vyhlášky.

účinné od 1. 1. 1959(5) Náhrada za jízdu s nákladem se počítá podle sazeb stanovených pro váhu do 5 tun:

1. účinné od 1. 1. 1959a) byla-li objednána přeprava nákladu o váze do 5 tun v 1. tarifní třídě (v 2. tarifní třídě o nižší váze, vyžaduje-li zásilka ložného prostoru vozidla nosnosti do 5 tun),
2. účinné od 1. 1. 1959b) použil-li dopravní podnik na přepravu nákladu, jehož váha je podle objednávky vyšší, než je uvedena pod písm. a) vozidlo nosnosti do 5 tun na žádost nebo se souhlasem přepravce,
3. účinné od 1. 1. 1959c) připouštějí-li provozní poměry (nedostatečná únosnost mostů, úzké cesty nebo vjezdy apod.) použití vozidla nosnosti jen do 5 tun,
4. účinné od 1. 1. 1959d) použil-li dopravní podnik pro přepravu vozidel nosnosti do 5 tun vzhledem k tomu, že šlo o přepravu, která nebyla v měsíčním plánu nárokována.

účinné od 1. 1. 1959(6) Podle sazeb platných pro náklady o váze do 5 tun se za jednu jízdu počítá nejvýše náhrada za jízdu s nákladem uvedená v sazebníku.

účinné od 1. 1. 1959(7) Náhrada za jízdu s nákladem za zboží 2. tarifní třídy se smí počítat nejvýše za váhu odpovídající 80 % nosnosti použitého vozidla. Ustanovení odstavce 8 zůstává nedotčeno.

účinné od 1. 1. 1959(8) Poskytne-li přepravce pro jízdu v opačném směru, než se přepravila zásilka vyžadující podle objednávky vozidlo nosnosti přes 5 tun, zásilku pro příležitostné vytížení, počítá se náhrada za jízdu s nákladem podle sazeb platných pro vozidla nosnosti nad 5 tun, i když váha zásilky k příležitostnému vytížení poskytnuté byla nižší než 5 tun.

účinné od 1. 1. 1959(1) Náhrada za jízdy vozidla bez nákladu ve spojení s provedenou přepravou se počítá sazbou uvedenou v sazebníku za všechny kilometry ujeté bez nákladu po odečtení 5 kilometrů.

1. účinné od 1. 1. 1959Položka 153

   účinné od 1. 1. 1959Je-li vozidlo při jízdě v opačném směru vytíženo jen částečně, počítá se náhrada podle předchozí věty jen za nevytíženou nosnost vozidla sazbami pol. 153 sazebníku, a to tomu přepravci, jemuž by se počítala náhrada za jízdu prázdného vozidla a nejvýše za počet kilometrů, za který by se náhrada počítala, kdyby vozidlo jelo prázdné. Pro posouzení využití nosnosti vozidla je směrodatná váha zásilky, za niž se počítá náhrada za jízdu s nákladem, u zboží druhé tarifní třídy zvýšená o 25 %.

   účinné od 1. 1. 1959Využití zpětné jízdy poznamená dopravní podnik ve vyúčtování přepravného.

účinné od 1. 1. 1959(2) Kilometry ujeté při jízdě bez nákladu při přepravách na sebe navazujících pro různé přepravce rozdělí se mezi tyto přepravce rovnoměrně podle počtu ložených kilometrů u jednotlivých přeprav, přičemž celkový počet kilometrů jízd bez nákladu u jednotlivých přeprav nesmí přesáhnout počet kilometrů, které by byly nezbytné, kdyby vozidlo provedlo přepravu jednotlivě ze svého stanoviště. Za podíly jízd bez nákladu připadající na jednotlivé přepravce se počítá náhrada podle odstavce 1.

účinné od 1. 1. 1959(1) Pro nakládání a vykládání se stanoví tyto lhůty:

1. účinné od 1. 1. 1959b) pro ruční nakládání (i s použitím ručního nebo motorového navijáku) jedné tuny kulatiny a výřezů platí lhůta 10 minut; jinak platí lhůty podle písm. a).

   účinné od 1. 1. 1959Pro stanovení lhůty se celková váha zásilky zaokrouhluje na 1000 kg tak, že se k váze do 500 kg nepřihlíží a váha nad 500 kg se zaokrouhluje nahoru.

účinné od 1. 1. 1959(3) Prémie a náhrady se počítají bez ohledu na to, kdo nakládá (vykládá) a počítají se za rozdíl mezi úhrnnou lhůtou pro nakládání, a vykládání a celkovou skutečnou dobou těchto prací, a to za nosnost vozidla zaokrouhlenou podle ustanovení poslední věty odstavce 1.

1. účinné od 1. 1. 1959Položka 152

   účinné od 1. 1. 1959Provede-li naložení a vyložení nákladu dopravní podnik nebo podílí-li se s přepravcem na nakládání nebo vykládání nebo použije-li dopravní podnik k nakládání (vykládání) mechanizačního prostředku přepravce, jehož provozní náklady sám uhrazuje, počítá náhrady stanovené sazebníkem.

1. účinné od 1. 1. 1959154
2. účinné od 1. 1. 1959155

   účinné od 1. 1. 1959Při přepravě zboží zvlášť zařízenými speciálními vozidly, provedené na žádost přepravce nebo proto, že povaha zboží nebo způsob provádění přepravy to vyžaduje, se náhrada za jízdu s nákladem a za jízdu bez nákladu zvyšuje, jak je stanoveno v sazebníku.