Vyhláška Ústřední národní pojišťovny, kterou se vydává léčebný řád.

Čl. 64.

Všeobecná ustanovení.

(1) Pojišťovna poskytne za podmínek dále stanovených pojištěncům (rodinným příslušníkům) na předložení dokladu náhradu dopravních výloh osobním vlakem nebo jiným hromadným dopravním prostředkem podle nejnižší třídy s vyloučením zařízení, sloužících místní dopravě, jestliže:

1. a) zdravotní stav znemožňuje nemocnému chůzi, nebo
2. b) chůze by měla podle lékařského posudku za následek zhoršení zdravotního stavu, nebo
3. c) použití dopravního prostředku je odůvodněno vzdáleností.

Jestliže nemocný má nárok na zlevněné jízdné, vyplácí pojišťovna náhradu jen do výše tohoto zlevněného jízdného

(2) Pojišťovna hradí zpravidla náhradu jízdného rychlíkem na vzdálenost delší než 100 km; pod tuto vzdálenost jen při nebezpečí z prodlení ověřeném lékařem, nebo jestliže jízda rychlíkem umožní nemocnému, aby se dostavil na určené místo v týž den, anebo aby se téhož dne vrátil. Při dopravě letadlem rozhodne pojišťovna o výši náhrady podle okolností případu.

(3) Náhradu převozu autem nebo jiným zvláštním dopravním prostředkem poskytne pojišťovna podle úředně schválených sazeb v odůvodněných nutných případech. Takovými jsou převozy, které byly pojišťovnou (lékařem pojišťovny nebo léčebného ústavu) nařízeny, po případě — jde-li o první pomoc (čl. 10 odst. 5) — lékařem dodatečně schváleny, poněvadž stav nemocného nebo dopravní poměry vyžadovaly jedině tohoto způsobu dopravy. Splnění těchto podmínek osvědčí nemocný potvrzením lékaře (ústavu). Poplatek za čekání vozidla se zpravidla nehradí.

(4) Má-li pojišťovna vlastní vozidla k dopravě nemocných, je třeba používati přednostně těchto dopravních prostředků.

Čl. 65.

Doprava k lékaři.

(1) Pojišťovna hradí náklady nutné dopravy nemocného k nejbližšímu nebo k nejsnáze dosažitelnému lékaři — po případě nazpět — jen při první pomoci, kdy je nutna doprava nemocného k lékaři, pokud vzhledem k stavu nemocného není nutná nebo vhodnější návštěva lékaře v bytě nemocného.

(2) Mimo tento případ hradí pojišťovna dopravu nemocných pouze, nařídila-li vyšetření (ošetření) sama, nebo ve vážných případech ošetřující lékař, a to zásadně v těchto případech:

1. a) náklady potřebné dopravy k nejbližšímu smluvnímu odbornému lékaři oněch oborů, k nimž je přistup jen na poukaz pojišťovny nebo ošetřujícího lékaře (čl. 9 odst. 1) a případně nazpět, hradí pojišťovna podle čl. 64, jestliže pojištěnec (rodinný příslušník) byl k odbornému vyšetření (ošetření) poukázán smluvním ošetřujícím lékařem nebo pojišťovnou ve smyslu čl. 12 odst. 2;
2. b) náklady potřebné dopravy k nejbližšímu odbornému lékaři oněch oborů, k nimž je přímý přístup (čl. 9 odst. 2) a po případě nazpět, hradí pojišťovna podle čl. 64, jestliže sama pojištěnce (rodinného příslušníka) k vyšetření (ošetřování) poukázala, po případě udělila schválení, vzhledem k ustanovení čl. 12 odst. 3. Doprava k odborným dětským lékařům (pro děti do ukončení 8. roku) se hradí jako doprava k praktickému lékaři podle odstavce 1;
3. c) jde-li o dopravu k smluvnímu odbornému lékaři (do ambulatoria) mimo obvod pojišťovny, může si pojišťovna, zejména pro určité obory, vyhraditi předběžný souhlas; o tom vyrozumí své smluvní lékaře a vydá vyhlášku.

(3) Náklady dopravy při péči o chrup v zubním ambulatoriu a u zubního, po případě praktického lékaře, zubního technika se nehradí kromě případů první pomoci nebo případů předem schválených pojišťovnou; o péči ortodontické platí ustanovení odstavce 2 písm. a) a c).

Čl. 66.

Doprava do ústavního ošetřování.

(1) Pojišťovna hradí nutné náklady za dopravu hromadným dopravním prostředkem z místa onemocnění do nejbližší vhodné (čl. 31 odst. 3) nemocnice nebo jiného ústavu uvedeného v čl. 29 a zpět. Není-li místem onemocnění bydliště, pracoviště nebo místo školení, rozhodne pojišťovna o výši náhrady podle okolností případu.

(2) Jestliže nebyl nemocný přijat do léčebného a ošetřovacího ústavu, uhradí pojišťovna náklad dopravy podle odstavce 1 do dalšího nejbližšího vhodného léčebného a ošetřovacího ústavu.

(3) Pojišťovna hradí náklady spojené s převozem z jednoho léčebného a ošetřovacího ústavu do druhého, nehradí však náklady spojené s převozem z léčebného a ošetřovacího ústavu do jeho pobočky; v tomto případě hradí však po propuštění náklady dopravy z místa pobočky podle všeobecných ustanovení.

(4) Náhrada za dopravu nemocného se neposkytuje, jestliže byl nemocný propuštěn z ústavního ošetřování pro svévolné porušení léčení nebo pro porušení ústavního řádu.

(5) Při ambulantním ošetření v nemocnici (ústavu) hradí pojišťovna nutnou dopravu jako při mimoústavním ošetření (čl. 65 odst. 2).

(6) Jde-li o osobu stiženou některou nemocí přenosnou na lidi, jež je uvedena v § 12 odst. 5 zák. č. 60/1948 Sb., může býti její převoz, po případě převoz osoby podezřelé z takové nemoci do nemocnice prováděn pouze vozy k tomu účelu zvláště určenými. Pojišťovna nehradí v těchto případech náklady převozu, ježto jdou na vrub místního národního výboru (§ 23 zák. č. 60/1948 Sb.).

Čl. 67.

Doprava při zvláštní léčebné péči.

(1) Jestliže pojišťovna povolila plnou úhradu zvláštní léčebné péče, hradí též plně náklady dopravy do ústavu a zpět, avšak jen do výše jízdného třetí třídy se slevou, po případě se zvláštní slevou, na kterou je nemocný povinen uplatniti nárok. Totéž platí při přemístění do jiného ústavu.

(2) Nese-li nemocný částečnou úhradu podle čl. 37 odst. 2, nehradí pojišťovna zpravidla náklady dopravy. V případech hodných zvláštního zřetele, může pojišťovna povoliti příspěvek nebo plnou úhradu, zejména v případech léčení náhradního.

(3) Náhrada za dopravu zpět z ústavu se neposkytuje, byl-li nemocný propuštěn z ústavu pro svévolné přerušení léčení nebo pro porušení ústavního řádu.

Čl. 68.

Náhrada dopravních výloh při předvolání.

(1) Náklady dopravy do pojišťovny, po případě na jiné určené místo a nazpět za účelem důvěrné (revisní) lékařské prohlídky pojištěnce (rodinného příslušníka) se hradí, předvolala-li ho pojišťovna písemně nebo dal-li k prohlídce příkaz lékař. Pojišťovna nehradí náklady dopravy, jestliže si pojištěnec o své újmě vyžádá revisní prohlídku, leč by lékař důvěrné služby uznal tuto revisní prohlídku za nutnou a účelnou.

(2) Pojišťovna poskytne dále náhradu dopravních výloh:

1. a) byl-li žadatel o zvláštní léčebnou péči předvolán k prohlídce;
2. b) byl-li pojištěnec (rodinný příslušník) předvolán pojišťovnou k preventivní prohlídce;
3. c) při nezbytné návštěvě nejbližšího vhodného orthopedického závodu za účelem opatření therapeutické nebo orthopedické pomůcky;
4. d) také v jiných případech předvolání pojištěnce (rodinného příslušníka) může pojišťovna hraditi dopravní výlohy.

Čl. 69.

Náhrada dopravních výloh za průvodce.

(1) Náhradu dopravních výloh za průvodce poskytne pojišťovna pouze tehdy, jestliže lékař potvrdil, že průvodce je nebo byl nezbytně nutný; výše náhrady se určí podle stejných zásad jako u osob nemocných. Nezbytnost průvodce dítěte mladšího 14 let není třeba prokazovat.

(2) Potvrzení lékaře podle odstavce 1 podléhá přezkoumání pojišťovny.

Čl. 70.

Nocležné a stravné.

(1) Byl-li pojištěnec (rodinný příslušník) v případech uvedených v čl. 68 a 69 nucen přenocovati mimo své bydliště, protože mu nebylo možno v týž den vykonati zpáteční cestu, nebo protože bylo nařízeno vyšetření nebo ošetření ještě další den, vyplatí pojišťovna nemocnému, pokud sama neposkytla ubytování, nocležné, jehož podmínky a výši stanoví Ústřední národní pojišťovna směrnicemi vydanými po projednání s jednotnou odborovou organisací.

(2) Směrnicemi podle odstavce 1 stanoví se též podmínky pro poskytování stravného a jeho výše pro případy uvedené v čl. 68.

Čl. 71.

Náhrada nákladů desinfekce.

(1) Byla-li nařízena desinfekce podle zákonných předpisů o potírání nemocí přenosných na lidi, hradí pojišťovna náklady lékařem předepsaných prostředků na běžnou desinfekci.

(2) Náklady závěrečné desinfekce ani případné škody desinfekcí způsobené pojišťovna nehradí (§§ 20 a 23 zák. č. 60/1948 Sb.).