Vyhláška ministerstva národní obrany, kterou se vydává vojenský nemocenský řád.

Čl. 34.

Úhrada nákladů na zvláštní léčebnou péči.

(1) Byla-li povolena zvláštní léčebná péče pro výlučnou indikaci, uhradí vojenská správa plně ošetřovací sazbu.

(2) Při povolení zvláštní léčebné péče v ostatních případech (při indikaci relativní) může vojenská správa stanovit podmínku, že nemocný uhradí ze svého část ošetřovací sazby (odstavec 4).

(3) Částečná úhrada se nepožaduje:

1. a) jde-li o účastníka, který má alespoň 3 nezaopatřené děti (§ 2, odst. 1, písm. c), d), e), odst. 2 písm. b) zákona), nebo jde-li o rodinného příslušníka takového pojištěnce, nebo
2. b) nedosahuje-li hrubý měsíční příjem členů rodiny žijících ve společné domácnosti 6000 Kčs, u bezdětných 4000 Kčs, nebo
3. c) jde-li o účastníka pracujícího na služebním místě zdravotně mimořádně ohroženém nebo s hlediska státního hospodářství obzvláště významném.

(4) Příspěvek účastníka (rodinného příslušníka) podle odstavce 2, nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, může činiti nejvýše:

1. a) jednu třetinu ošetřovací sazby, jde-li o účastníka, který má dva nebo více rodinných příslušníků (§ 3 zákona), nebo o rodinného příslušníka takového účastníka;
2. b) dvě třetiny ošetřovací sazby, jde-li o účastníka, který má jen jednoho nebo nemá žádného rodinného příslušníka (§ 3 zákona) nebo o rodinného příslušníka takového účastníka.

(5) Hradí-li vojenská správa plně ošetřovací sazbu, hradí též lázeňskou taxu. V ostatních případech ji hradí účastník (rodinný příslušník).

(6) Nastoupil-li léčení účastník (rodinný příslušník), aniž vyčkal povolovacího výměru nebo předvolání, hradí si náklady ze svého. Vojenská správa není povinna poskytnouti mu jakoukoliv náhradu, a to ani do výše, kterou by jinak na léčení přispívala.

Čl. 35.

Ambulantní léčení v lázních (léčebných ústavech).

Účastníkům (rodinným příslušníkům), kteří bydlí nebo pracují v lázeňském místě (v místě léčebného ústavu) nebo v jejich blízkém okolí, může být povoleno ambulantní léčení v lázních (léčebném ústavě), je-li zde indikace pro poskytnutí zvláštní léčebné péče a nevyžaduje-li stav nemoci ústavního ošetřování. Takové ambulantní léčení se posuzuje jako odborné ošetřování podle čl. 6 nebo 7.

Čl. 36.

(1) Vojenská správa poskytuje účastníkům (rodinným příslušníkům) pomoc při zmrzačení, zohyzdění a tělesných vadách (§ 1 zákona) jako při ošetřování v nemoci v rozsahu ustanovení §§ 7—9 zákona, má-li zmrzačení, zohyzdění nebo tělesná vada nepříznivý vliv na výkon povolání postiženého, na činnost přiměřenou dosavadnímu povolání, na činnost odpovídající schopnostem, školení a výcviku postiženého. U manželek, družek, sester nebo dcer účastníků, vedoucích domácnost, klade se vedení domácnosti na roveň povolání. U dětí (pastorků, osvojenců, schovanců, sourozenců a vnuků) je rozhodující budoucí přiměřené povolání (vedení domácnosti). Ve sporných případech se přihlíží k posudkům úřadu ochrany práce, po případě poraden pro volbu povolání a psychotechnických ústavů.

(2) U rodinných příslušníků [§ 2, odst. 2, písm. a) zákona] platí ustanovení odstavce 1, první věty obdobně.

(3) Tuto pomoc poskytuje vojenská správa též přímo, jako součást léčení v souvislosti s ošetřením v nemoci (po úraze), hrozí-li zmrzačení nebo zohyzdění.

(4) Potřebné plastické operace jsou poskytovány jen v případech, kdy jsou splněny podmínky předchozích ustanovení, nikoli však k odstranění prostých vad kosmetických.

(5) V případech zvláštního zřetele hodných může být poskytnuta plně nebo částečně pomoc podle odstavců 1 až 4, i když nejsou splněny podmínky v nich uvedené, s přihlédnutím k věku a pohlaví postiženého.

(6) Potřebné pomocné prostředky poskytuje vojenská správa v rozsahu a za podmínek uvedených v čl. 21 až 26.

(7) Pomoc podle předchozích ustanovení se poskytuje na žádost postiženého, doloženou návrhem ošetřujícího lékaře nebo léčebného ústavu. Při jejím poskytování platí ustanovení čl. 3 až 35.

Čl. 37.

(1) Při podezření na neplodnost při manželském soužití (soužití druha a družky) mají účastníci (rodinní příslušníci) nárok na zjištění příčiny neplodnosti, po případě na její léčení.

(2) Oba manželé (druh a družka) jsou povinni se podrobit potřebnému vyšetření, při čemž muž má být vyšetřen napřed.

(3) Zjistí-li se lékařským vyšetřením, že je naděje na vyléčení neplodnosti, poskytuje se ošetření v rozsahu ustanovení čl. 3 až 35.

(4) Ukáže-li se, že léčení neplodnosti dosažitelnými léčebnými prostředky je beznadějné, nelze je na účet vojenské správy prodlužovat.

(5) Pomoc podle odstavce 1 povoluje vojenská správa na žádost postiženého, doloženou návrhem ošetřujícího lékaře nebo léčebného ústavu.