Vyhláška ministerstva výživy o úpravě výrobních a odbytových poměrů podniků, které vyrábějí mlýnské výrobky z obilí a luštěnin, dětskou krupičku, chléb, pečivo, těstoviny, sušenou čekanku, sušenou řepu cukrovku a kávoviny.

§ 1.

Československé mlýny, národní podnik (v dalším jen „Československé mlýny“), se pověřují, aby podle směrnic ministerstva výživy řídily výrobu všech výrobků v této vyhlášce uvedených.

§ 2.

Všeobecná ustanovení.

Podle této vyhlášky se rozumí:

1. a) obilím: všechny druhy pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice, pohanky, čiroku, prosa a rýže, jakož i směsi dvou nebo několika druhů obilí;
2. b) luštěninami: hrách, soja a extrahovaný sojový šrot;
3. c) mlýnskými výrobky: mouka, krupice, kroupy, krupky, vločky, jáhly, loupané obilí, loupaný hrách, šrot, otruby a jiné výrobky získané mlýnským zpracováním nebo opracováním obilí a luštěnin;
4. d) obchodním mletím: zpracování nebo opracování obilí nebo luštěnin na mlýnské výrobky určené k prodeji nebo k zpracování ve vlastním podniku za účelem prodeje nebo k výdeji zaměstnancům mlýna jako deputátu;
5. e) námezdním mletím: zpracování nebo opracování obilí na jedlé mlýnské výrobky ve mzdě pro samozásobitele a zpracování nebo opracování krmiv ve mzdě pro držitele hospodářského zvířectva.

§ 12.

Obilí se smí zpracovávat na mlýnské výrobky pro samozásobení podle těchto ustanovení:

(1) Převzaté množství zapíše mlýn odděleně podle druhů do předepsané knihy o námezdním mletí ihned po převzetí.

(2) Druh a množství jednotlivých druhů mlýnských výrobků vyráběných a vydávaných v námezdním mletí se řídí podle dohody mezi mlýnem a mlečem. Při tom jest mlýn povinen vydat mleči veškeré mlýnské výrobky, které byly získány zpracováním odevzdaného obilí nebo se při zpracování odevzdaného obilí obvykle získávají, nejméně však všech mlýnských výrobků dohromady:

(3) Při výdeji výrobků zapíše mlýn množství a druh vydaných mlýnských výrobků do předepsané knihy o námezdním mletí.

§ 13.

(1) Výrobci těstovin smějí vyrábět a uvádět do oběhu pouze ty druhy těstovin, jejichž výroba je povolena ministerstvem výživy.

(2) Obsah vody (vlhkost) v těstovinách nesmí přestoupit 13% a množství kuchyňské soli (chloridu sodného NaCl) nesmí býti vyšší jak 1%.

(3) Umělé přibarvení těstovin barvivy zdravotně nezávadnými (k barvení poživatin přípustnými) je dovoleno pouze za náležité deklarace na obalech s označením „barveno“.

§ 14.

Výroba těstovin ve mzdě je dovolena jen se souhlasem ministerstva výživy.

§ 15.

Jako chléb se smí vyrábět a uvádět do oběhu jen:

1. a) žitný chléb vyrobený ze žitné mouky bez příměsi jiné mouky;
2. b) speciální chléb vyrobený z obilních nebo jiných surovin, které byly zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem. K výrobě speciálního chleba je třeba povolení ministerstva výživy.

§ 16.

(1) Jako pečivo se smí vyrábět a uvádět do oběhu jen:

1. a) žitné pečivo vyrobené ze žitné mouky s příměsí 25%, pšeničné mouky (dalamánky, bosňáci, sůvy, točenice a pod.). Jest buď nesypané nebo sypané solí, kmínem nebo obojím;
2. b) pšeničné pečivo žemlové vyrobené z pšeničné mouky bez použití cukru a tuku (bulky, žemle tlačené, žemle řezané a pod.);
3. c) pšeničné pečivo běžné vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku podle váhy (počítáno na mouku). Musí býti zhotoveno pletením, vinutím nebo jiným způsobem a je sypané nebo nesypané (na př. housky, rohlíky, hvězdičky, večky a pod.);
4. d) pšeničné šišky na chlebíčky vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku podle váhy (počítáno na mouku);
5. e) pšeničné pečivo jemné vyrobené z pšeničné mouky, s použitím nejméně 15% cukru a nejméně 15% tuku podle váhy (počítáno na mouku). Může býti zpracováno do různých, tvarů (rohlíčky, koláčky, šátečky, briošky, buchty, koláče, vánočky, mazance, třené bábovky a pod.) a je sypané nebo nesypané, s náplní nebo bez náplně; vyráběny mohou být jen ty druhy jemného pečiva, pro které jsou stanoveny ceny;
6. f) slané tyčinky nebo preclíky vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejméně 2% cukru a nejméně 8% tuku podle váhy (počítáno na mouku). Jsou sypané nebo nesypané a mohou býti vařené nebo nevařené. Nejvyšší obsah vody nesmí přestoupiti 10% podle váhy ve vychladlém výrobku. Mohou býti vyráběny buď jako malé slané tyčinky nebo malé slané preclíky, při čemž jednotlivý kus smí vážit nejvýše 10 g, nebo jako velké slané tyčinky nebo velké slané preclíky, při čemž jednotlivý kus musí vážiti 25 g nebo 50 g;
7. g) speciální pečivo vyrobené z obilí nebo jiných surovin, které byly zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem. K jeho výrobě je třeba povolení ministerstva výživy.

(2) Jako houskové kostky do knedlíků se smějí uvádět do oběhu kostky vyrobené rozkrájením nesypaného pšeničného pečiva žemlového nebo pšeničného pečiva k tomu účelu zvlášť vyrobeného.

(3) Jako pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu strouhanka vyrobená rozemletím pšeničného pečiva k tomu účelu zvlášť vyrobeného.

§ 17.

(1) Při výrobě všech druhů chleba a pečiva, houskových kostek do knedlíků a pšeničné strouhanky je dovoleno používat běžných přísad jako soli, sladu, mléka, vajec, mandlí, oříšků, rozinek a pod.

(2) Pomocných přísad, jimiž se rozumějí přísady kypřící, barvící, kořenící, aromatické cukry, vazné mouky, přísady kyselící, tukové, lecitinové, luštěninové, produkty odbourávání škrobu, přísady proti vadám a nemocem chleba a pečiva a pod., lze používat jen, pokud jejich výroba a používání byty povoleny ministerstvem výživy a, pokud je toho třeba, též ministerstvem zdravotnictví.

(3) Používání jiných přísad chemických je zakázáno.

§ 18.

(1) Každý chléb musí býti opatřen značkou výrobce, t. j. jménem nebo začátečními písmenami jeho jména nebo jeho zapsanou ochrannou známkou. Značka musí být vytlačena do kůrky chleba tak, aby byla jasně zřetelná. K označení chleba lze též použíti papírových štítků, které se vpekou na chléb. Přilepování těchto štítků lepidlem na chléb není dovoleno.

(2) Je-li uváděn do oběhu chléb balený v papírových nebo jiných obalech, může býti značka uvedena přímo na obalu. V tomto případě lze upustit od označování na kůrce.

§ 19.

(1) Žitný chléb smí býti vyráběn pouze o váze 1, 2, 3, 4 a 5 kg.

(2) Při kontrole váhy chleba se postupuje takto:

1. a) přezkoušení váhy třeba provésti na chlebě téhož původu v prodejně a jestliže jsou nutné další zkoušky, ve výrobně. Převažují se pouze vychladlé nezabalené chleby;
2. b) kontrola váhy chleba se provede v přítomnosti odpovědného vedoucího podniku nebo jeho zástupce. V případě závady musí vedoucí nebo jeho zástupce potvrdit svým podpisem správnost zjištěné váhy;
3. c) jednotlivý chléb do 24 hodin po upečení může mít úchylky na váze až 4% označené váhy. Je-li ztráta na váze u jednotlivého chleba vyšší jak 4%, je třeba zjistit průměrnou váhu nejméně 10 kusů; průměrná váha 10 kusů žitných chlebů stejně označené váhy může mít úchylky ve váze až do 2%.

§ 20.

(1) Žitné pečivo se smí vyrábět jen o váze 50 g nebo 100 g, pšeničné pečivo žemlové o váze 38 g nebo 77 g, pšeničné pečivo běžné o váze 33 g nebo 70 g.

(2) Pšeničné šišky na chlebíčky smějí se vyrábět o váze 460 g.

(3) Pšeničné jemné pečivo se smí vyrábět o váze 23 g nebo jeho násobku, při čemž touto vahou se vždy rozumí váha jemného pečiva bez jakékoliv náplně.

(4) Jednotlivý kus pečiva může mít úchylky na váze až 6% z označené váhy. Je-li úchylka na váze u jednotlivého kusu vyšší jak 6%, je třeba zjistit průměrnou váhu 30 kusů téhož druhu. Průměrná váha 30 kusů pečiva stejného druhu může mít do 24 hodin po upečení úchylky ve váze nejvyše 5%. Při kontrole váhy je směrodatná váha pečiva bez náplně a bez obalu.

§ 21.

(1) Pečením ve mzdě se rozumí pečení chleba nebo pečiva z mouky nebo těsta, které zákazník sám dodá, po případě výměna mouky přímo za chléb nebo pečivo. Výměna dodané mouky je dovolena pouze u výrobce, t. j. v pekárně, nikoliv u překupníka; toto omezení neplatí pro pekárny provozované národními, družstevními nebo komunálními podniky. Pečení pšeničného chleba ve mzdě není dovoleno.

(2) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni vydat zákazníkům z dodané mouky veškerý chléb a veškeré pečivo, které bylo získáno zpracováním odevzdané mouky nebo se při zpracování odevzdané mouky obvykle získává, nejméně však:

1. a) za každých 730 g žitné mouky 1 kg žitného chleba nebo za 1 kg žitné mouky nejméně 1370 g žitného chleba;
2. b) za 1 kg pšeničné mouky 36 kusů pšeničného pečiva běžného po 33 g nebo 17 kusů pšeničného pečiva po 70 g.

§ 28.

Osoby a podniky, které vyrábějí mlýnské výrobky z obilí, chléb a pečivo, těstoviny, sušenou čekanku nebo sušenou řepu cukrovku a kávoviny, musí vésti záznamy, podávati hlášení a vydávati doklady podle směrnic ministerstva výživy, po případě státního úřadu plánovacího.

§ 29.

Pokud v této vyhlášce není jinak stanoveno a v hospodářských smlouvách nebyly sjednány jiné podmínky, jsou pro dodávky výrobků rozhodující zvyklosti té plodinové bursy, v jejímž obvodě bylo zboží dodáno, pokud se smluvní strany nepodrobily zvyklostem jiné plodinové bursy.

§ 30.

Ministerstvo výživy může stanoviti nebo povoliti výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 31.

Přestupky ustanovení této vyhlášky a předpisů podle ní vydaných se trestají podle §§ 8 a 9 dekretu presidenta republiky č. 118/1945 Sb., ve znění zákona č. 274/1948 Sb.

§ 32.

Dnem účinnosti této vyhlášky pozbývají platnosti:

1. 1. Vyhláška ministerstva výživy č. 714/1949 Ú. l. I, o samozásobení mlýnskými výrobky z pšenice a žita.
2. 2. Ustanovení § 2 odst. 1 a 2 vyhlášky ministerstva výživy č. 971/1949 Ú. l. I, o dávkách potravin.
3. 3. Vyhláška ministerstva výživy č. 978/1949 Ú. l. I, kterou se upravuje mletí obilí a luštěnin a hospodaření s jedlými mlýnskými výrobky.
4. 4. Vyhláška ministerstva výživy č. 980/1949 Ú. l. I, o výrobě těstovin.
5. 5. Vyhláška ministerstva výživy č. 981/1949 Ú. l. I, o výrobě chleba a pečiva, ve znění vyhlášky ministerstva výživy č. 76/1950 Ú. l. I.
6. 6. Vyhláška ministerstva výživy č. 1039/1949 Ú. l. I, kterou se upravuje sušení čekanky a řepy cukrovky, výroba kávovin a jejich rozdělování.
7. 7. Vyhláška ministerstva výživy č. 931/1949 Ú. l. I, o vedení záznamů, podávání hlášení a vydávání dokladů podniky, které vyrábějí mlýnské výrobky z obilí a luštěnin, chléb a pečivo, těstoviny, sušenou čekanku, sušenou řepu cukrovku a kávoviny nebo které toto zboží rozdělují.

§ 33.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí pouze v zemích českých.