Vyhláška báňského hejtmanství v Praze o zabezpečení hnědouhelných dolů proti ohňům a výbuchům.

§ 130.

Karbidové lampy musí vyhovovat těmto podmínkám:

1. a) Součástky lampy nesmějí být zhotoveny z kovů, které sloučením s acetylenem tvoří výbušné látky.
2. b) Uzávěr lampy musí být stále těsný.
3. c) Lampová nádobka musí být tak upravena, aby se dala rychle a řádně vyčistit a aby bylo možno z ní snadno odstranit zbytky karbidu.
4. d) Vodní nádržka lampy musí být uvnitř chráněna proti rezavění.
5. e) Řiditelné kapací zařízení musí být tak sestrojeno, aby nemohlo být náhodou posunuto.
6. f) Lampa musí být schopná svítit aspoň 9 hodin.

§ 131.

(1) Jestliže se při zkoumaní na plyny podle § 36 zjistí v dole I. třídy nebezpečí methan (§ 37 odst. 1), je nutno postupovat podle § 37 odst. 2 až 4.

(2) Takové pracoviště smí být opět obsazeno po řádném vyvětrání teprve na výslovný rozkaz závodního, který určí, zda se smí dále užívat otevřeného osvětlení a za jakých podmínek. Teto své rozhodnutí oznámí závodní ihned písemně revírnímu báňskému úřadu.

§ 132.

(1) K bezpečnostnímu osvětlení slouží:

1. a) stálé elektrické osvětlovací zařízení (§ 128 odst. 2),
2. b) důlní elektrická lampa,
3. c) jiné přenosné elektrické svítidlo s vlastním zdrojem proudu,
4. d) bezpečnostní benzinová lampa (větérka), která slouží především ke zjišťování třaskavých nebo nedýchatelných plynů.

(2) Pro osvětlování pracovišť se smí používat jen svítidel uvedených v písm. a) až c) předchozího odstavce.

(3) Větérky smějí být vydávány jen lidem, které jmenovitě určí závodní nebo jím pověřená osoba (§ 36 odst. 3).

§ 133.

Důlní elektrické lampy musí vyhovovat těmto podmínkám:

1. a) Obal uzavírající zdroj proudu musí být silný, těsný a nepropustný pro používané tekutiny.
2. b) Žárovka musí být kryta silným, neprodyšně přiléhajícím a dobře upevněným ochranným sklem, které musí být zajištěno proti rozbití ochrannou kovovou mříží nebo jinak.
3. c) Smí se používat jen žárovek připuštěného druhu pro stanovenou intensitu a napětí proudu.
4. d) Ochranné sklo a jeho kryt musí být tak zajištěny, aby je nikdo nemohl sejmout v dole.
5. e) Póly akumulátoru musí být tak isolovány, aby nemohlo vzniknout krátké spojení ani přes vodivý obal lampy.
6. f) Svorkové a spínací dotyky musí být tak zařízeny, aby bylo vyloučeno jiskření při zapínání a vypínání nebo aby mohlo nastati jen v uzavřeném prostoru lampy.

1. g) Průměrná doba svítivostí lampy musí být nejméně 10 hodin.

§ 134.

Větérky musí vyhovovat těmto podmínkám:

1. a) Musí mít dva drátěné koše, ochranný plechový plášť, magnetický uzávěr a bezpečný jiskrový zapalovač.
2. b) Oba drátěné koše musí mít nejméně 144 ok na 1 cm² při síle drátu 0,35 mm, jejich obruby musí být vespod spojeny i zploštěny a nesmějí vyčnívat dovnitř lampy.
3. c) Spodní průměr vnitřního drátěného koše má se shodovat s vnitřním průměrem skleněného válce.
4. d) Skleněný válec musí být zhotoven z druhu skla povoleného báňským hejtmanstvím a základny válce musí být kolmé k jeho ose.
5. e) Skleněný válec musí těsně přiléhat k nádobce lampy a ke spodku drátěných košů.
6. f) Knot musí být okrouhlý.
7. g) Průměrná doba normální svítivosti větérky musí být nejméně 10 hodin.

§ 135.

Benzin pro větérky musí vyhovovat těmto podmínkám:

1. a) Nesmí obsahovat benzen (benzol).
2. b) Smí obsahovat jen součásti, které se vypařují při teplotě 18—21° C.
3. c) Smí obsahovat jen součásti, které zkapalňují při teplotě 60—140° C.
4. d) Musí obsahovat 60—70% součástí zkapalňujících při teplotě do 100° C.
5. e) Jeho specifická váha při +15° C nesmí býti větší než 0.735 g/cm³.

§ 136.

(1) Při přejímání bezpečnostní lampy se musí každý přesvědčit, zda je lampa v pořádku. Zjistí-li závadu, má lampu ihned vrátit a žádat náhradní lampu.

(2) Otvírání bezpečnostních lamp v dole je zakázáno. Vadu, poškození nebo špatné seřízení lampy, které dělník zjistil až v dole, musí ihned hlásit svému dozorci. Shaslé elektrické lampy a shaslé větérky s vadným zapalovačem musí být doneseny do lampovny k opravě.

§ 137.

(1) Větérka se musí při chůzi a při práci držet svisle, co možná nízko; větérkou se nesmí mávat.

(2) Větérka se musí zavěšovat asi 1 m nad spodkem díla na dobře chráněném místě a tak, aby nemohla spadnout.

(3) Větérka se nesmí nikdy stavět nebo zavěšovat před ústí větraček, ani jinde, kde je silný průvan.

(4) Větérka nesmí nikde v dole zůstati bez dohledu, ani je-li zhaslá.

§ 138.

(1) Na třaskavé plyny se zkoumá pomalým zdviháním větérky ke stropu díla takto:

1. a) Nejprve se musí zkoumat normálním plamenem. Jestliže se plamen prodlužuje, musí být větérka pomalu spuštěna dolů a musí být postupováno podle § 37 odst. 2 až 4.
2. b) Jestliže se normální plamen neprodloužil, musí se zkoumat plamenem zmenšeným tak, že má co nejmenší svítící hrot.

(2) Vznítí-li se třaskavé plyny v koši větérky, musí se větérka pomalu svisle spouštět dolů a shasnout stažením knotu nebo zamezením přístupu vzduchu, nikdy trhnutím nebo sfouknutím.

(3) Na nedýchatelné plyny se zkoumá pozvolným spouštěním větérky k počvě.

§ 139.

Větérka se smí v dole rozsvěcovat jen vnitřním zapalovačem a jen ve vtažném průchodním větrním proudu. Při tom se musí držet u spodku díla.

§ 140.

Každého dělníka, jemuž má být z příkazu závodní správy po prvé přidělena větérka, musí určený orgán poučit o jejím zařízení, o jejích možných vadách a o zjišťování plynů.

§ 141.

(1)Ve všech dolech, i když se v nich smí užívat otevřeného světla, musí být na vhodných místech připraven přiměřený počet záložních bezpečnostních lamp.

(2) Za záložní lampy podle předchozího odstavce lze pokládat též přenosné lampy dělníků, kteří jsou zaměstnáni na místech osvětlených stálým světlem.

§ 142.

Každý závod musí mít lampovnu pro přenosné lampy používané na závodě.

§ 143.

(1) Každá místnost lampovny musí mít vlastní východ, jehož dveře se musí otvírat ven.

(2) K hašení ohně musí být připraveny nádoby s pískem u východu z každé místnosti lampovny.

(3) Čisticí hmoty a jiné hořlaviny musí být uschovávány v uzavřených plechových nádobách. Upotřebené hmoty musí býti denně odstraňovány z lampovny.

(4) Lampovny smějí být osvětlovány jen elektricky nebo zvenčí.

(5) Elektrické zařízení lampovny musí být provedeno podle předpisů ESČ pro místa nebezpečná výbuchem.

§ 144.

(1) Karbidové lampovny musí vyhovovat těmto podmínkám:

1. a) Užívá-li se na závodě nejvýše 30 lamp, postačí pro úschovu a přípravu lamp jakákoli suchá dostatečně větraná místnost. Pracuje-li se s karbidem, musí být patřičně vzdálen otevřený oheň, otevřené světlo a voda.
2. b) Užívá-li se na závodě 31—200 lamp, musí být lampovna suchá, dobře větraná a ohnivzdorná.
3. c) Lampovna pro 201—400 lamp musí mít dvě místnosti, a to jednu pro uschování lamp a druhou pro čištění a plnění lamp. Tyto místnosti musí být od sebe odděleny zdí a železnými nebo plechem pobitými dveřmi, jež mají být stále zavřeny.
4. d) Lampovna pro více než 400 lamp musí být vzdálena od obytných budov nejméně 10 m, od provozoven aspoň 5 m, anebo musí být od provozoven oddělena zdí alespoň 45 cm silnou.

(2) Lampovna musí být tak veliká, aby na každých započatých sto lamp s normálním plněním (250 g karbidu) připadlo nejméně 20 m³ vzduchu.

(3) Lampovna musí mít lehký strop a střechu Okna musí mít větrací křídla a musí se otvírat ven.

(4) Každá místnost lampovny musí být odvětrána otvorem ve stropě do zvláštního komínu. Jeho ústí nad střechou musí být upraveno tak, aby byl chráněn proti dešti a sněhu a aby plyny nebo prach nemohly z větracího komínu vniknout do jiných místností nebo aby je nikdo nemohl zapálit, Je-li větrací komín vzdálen od komínu topenišť méně než 5 m, musí končit aspoň o 1 m výše.

(5) Místa určená k vyprazdňování a čištění lamp musí být opatřena odssávacím zařízením a tak upravena, aby zbytky karbidu byly odváděny do otevřené jímky mimo budovu. Jímka musí být ohrazena zábradlím ve vzdálenosti 2 m od okraje.

(6) Pro otop lampovny se nesmí užívat železných kamen; jiných kamen lze použít, obsluhují-li se zvenčí a jsou-li dokonale uzavřena proti vniknutí acetylenu.

(7) V lampovně musí být vyvěšeny směrnice pro její provoz, schválené revírním báňským úřadem.

§ 145.

(1) Lampovna pro důlní elektrické lampy a větérky musí být prostorná a ohnivzdorná.

(2) Připravené důlní elektrické lampy a větérky musí být zavěšeny odděleně (podle druhu) na místech k tomu určených a označených číslem lampy.

(3) V blízkosti nabíjecích stojanů nesmí být použito otevřeného světla, pokud se nabíjejí akumulátory.

(4) V lampovně pro větérky se nesmí kouřit ani použít otevřeného světla k rozsvěcování větérek nebo k osvětlení lampovny.

(5) Větérka se smí rozsvěcovat v lampovně jen vnitřním zapalovačem, a to jen tehdy, je-li uzavřena.

§ 146.

(1) Užívá-li se na závodě stále více než 30 větérek, musí se zřídit při lampovně zvláštní ohnivzdorná místnost pro plnění větérek. Plnírna musí být dostatečně větrána a tak vytápěna i osvětlována, aby bylo vyloučeno zapálení benzinu nebo jeho par.

(2) Užívá-li se na závodě stále nejvíce 30 větérek, může sloužit jako plnírna

1. a) oddělený výklenek lampovny pro bezpečnostní lampy, plní-li se větérky samočinným dávkovačem benzinu, nebo
2. b) každá ohnivzdorná místnost, jež se dá zamknout a přiměřeně větrat.

§ 147.

(1) Zásoba benzinu v lampovně nesmí překročovat potřebu na 24 hodin.

(2) Nepřivádí-li se benzin ze skladiště do lampovny přímo zvláštním potrubím, smí se odebírat ze skladiště a dopravovat do lampovny jen za denního světla nebo při bezpečnostním osvětlení. V plnírně smí být benzin uložen jen v těsných uzavřených záložních nádobách. Tyto nádoby nesmějí mít větší obsah než po 25 litrech a musí být zařízeny tak, aby nemohly vzniknout jiné ztráty benzinu než nepatrným odkapáváním při plnění. Benzin odkapávající při plnění musí být zachycován do zvláštní nádobku.

(3) Jsou-li plnicí nádoby spojeny potrubím se zásobní nádobou ve skladišti, musí být potrubí opatřeno uzavíracím kohoutem jak ve skladišti, tak v plnírně. Jakmile je přečerpání skončeno, musí být oba kohouty ihned uzavřeny; používá-li se však samočinných dávkovačů benzinu, smějí být kohouty v potrubí uzavřeny teprve po ukončeném plnění větérek.

§ 148.

(1) Závodní se musí postarat., aby bezpečnostní lampy povolených typů byly dodány do lampovny v potřebném počtu a udržovány v upotřebitelném stavu.

(2) Na každém dole II. nebo III. třídy nebezpečí musí být pohotově aspoň o 10% více důlních elektrických lamp, než činí celkový stav zaměstnanců pod zemí, kteří používají těchto lamp.

(3) Větérek musí být o 10% více, než je lidí, kterým smějí být vydány podle § 132 odst. 3.

§ 149.

(1) Lampař odpovídá za udržování lamp v upotřebitelném stavu a za jejich správné vydávání a přijímání (§§ 155 a 156).

(2) Lampař nesmí opatrovat a vydávat lampy, které nebyly dodány závodem.

(3) Pro záchrannou službu musí lampař udržovat neustále v pohotovém stavu potřebný počet lamp a nesmí je vydat k jinému účelu, než pro který jsou určeny.

§ 150.

U větérky se musí lampař přesvědčit před jejím vydáním, je-li větérka správně uzavřena, nemá-li prasklé sklo, přiléhají-li její části neprodyšně k sobě, není-li přeplněna benzinem, má-li dva drátěné koše s ochranným plechovým pláštěm, nejsou-li koše znečištěné, děravé nebo poškozené a zda se vzájemně nedotýkají, je-li možno šroubem lehce stáhnout knot a nemůže-li hák poškoditi koše. Kromě toho musí lampař před vydáním rozsvítit větérku a přezkoušet stlačeným vzduchem, jsou-li spoje všude těsné.

§ 151.

U elektrické důlní lampy se musí lampař před jejím vydáním přesvědčit, je-li správně uzavřena a nabitá, není-li sklo prasklé, není-li některá část lampy uvolněna, nevytéká-li z lampy kapalina a zda lampa svítí.

§ 152.

Po vrácení lampy se musí lampař přesvědčit, je-li lampa uzavřena a není-li poškozena. Zjistí-li násilné otevření nebo poškození, musí to ohlásit závodnímu. Jinak musí každou vrácenou lampu otevřít, rozebrat, vyčistit a po nabití nebo naplnění znovu složit a zavřít. Poškozenou lampu musí opravit nebo odevzdat k opravě a poznamenat její číslo.

§ 153.

(1) U elektrických lamp a větérek musí lampař čas od času namátkou přezkoušet, není-li doba jejich svítivosti kratší než 10 hodin.

(2) Každá bezpečnostní lampa musí být prohlédnuta odbojníkem před svým prvním použitím a pak aspoň jednou za rok. O výsledku těchto prohlídek musí být vedeny zvláštní záznamy.

§ 154.

(1) Kdo sjíždí do dolu, musí mít číslovanou lampu z lampovny.

(2) Každý důlní zaměstnanec musí mít vždy tutéž lampu. Její číslo se musí shodovat s číslem jeho lampové známky. Je-li tato lampa v opravě, vydá lampař zaměstnanci náhradní lampu a poznamená to.

§ 155.

(1) Každý dělník musí před sjezdem do dolu osobně odevzdat svou lampovou známku. Lampař mu za ni vydá jeho lampu.

(2) Bez lampové známky smějí být lampy vydány jen technickým zaměstnancům závodu nebo podniku, omanům báňských úřadů, jakož i z příkazu správy závodu cizím lidem, jejichž jména musí lampař zaznamenat.

(3) Pro výdej větérek platí kromě toho předpis § 132 odst. 3.

(4) Záložní lampy pro záchrannou službu smí lampař vydat jen na příkaz vedoucího dozorce nebo závodního.

(5) O výdeji lamp musí lampař vést zvláštní záznamy, z nichž lze kdykoli zjistit, komu byla určitá lampa vydána.

§ 156.

(1) Každý dělník musí po výjezdu z dolu osobně odevzdat svou lampu. Lampař mu za ni vrátí jeho lampovou známku.

(2) Lampař se musí po skončení každé směny přesvědčit, zda byly vráceny všechny lampy, které vydal před směnou nebo ve směně. Zjistí-li se, že některá lampa chybí, musí to ihned ohlásit závodnímu.

§ 157.

(1) V nepracovních směnách na malých dolech provádí lampovou kontrolu, není-li v lampovně stálá obsluha, jiný zaměstnanec na povrchu, kterého tím pověří závodní a který obdrží potřebný počet lamp.

(2) Pověřený zaměstnanec vydá lampy a zapíše jména těch, jimž vydal lampy. Po výjezdu dělníků z dolu převezme opět lampy a škrtne dotčená jména v záznamu. Zjistí-li, že některá lampa chybí, oznámí to ihned závodnímu.