Vyhláška ministerstva stavebního průmyslu o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby.

§ 88.

(1) Podle rozsahu bytové plochy jsou stanoveny tyto základní skupiny bytů:

1. a) garsoniéra (zásadně pro jednoho svobodného) buď s nejnutnějším příslušenstvím do 30 m², po případě méně, je-li příslušenství společné, anebo s nejnutnějším příslušenstvím do 48 m², je-li o jednu místnost více,
2. b) byt o jedné místnosti s kuchyní a příslušenstvím do 65 m²,
3. c) obývací místnost, 1 ložnice, kuchyň a příslušenství do 80 m²,
4. d) obývací místnost, 2 ložnice, kuchyň a příslušenství do 95 m²,
5. e) obývací místnost, 2 ložnice, pracovna, kuchyň a příslušenství do 110 m².

V rozsahu stanovených bytových ploch je přípustno i jiné rozdělení, avšak uvedené výměry se nemají zpravidla překročit o více než 5%.

(2) Do plošné výměry, stanovené v odstavci 1, se započítává celá zastavěná plocha bytu (na př. s arkýřem a s omezujícími zdmi) a poměrný díl schodiště a společných komunikací v obytných podlažích.

(3) Byt v domech o třech a více podlažích má být umístěn zásadně v jednom podlaží. V rodinných domcích může být umístěn byt ve dvou podlažích, na př. v přízemí a zčásti v podkroví nebo v přízemí a v prvním patře.

§ 89.

(1) Při zastavování stavebních mezer je třeba se přizpůsobit dosavadnímu vyhovujícímu zastavění, zejména pokud jde o výšku stavby k hlavní římse.

(2) Zakazuje se zřizovat byty, u nichž je podlaha v některé obytné místnosti níže než 30 cm nad povrchem přilehlého chodníku, dvora, zahrady nebo okolního terénu. Přístup do obytné místnosti v podkroví musí být oddělen od vstupu do ostatního půdního prostoru.

(3) K severu se má umístit jen příslušenství a z obytných místností nejvýše jídelní kout obývací místnosti nebo ložnice rodičů, má-li byt aspoň 2 ložnice.

(4) Větrání bytů nutno zabezpečit buď orientací bytu ke dvěma světovým stranám (t. j. buď ke dvěma protilehlým průčelím nebo v rohové poloze), anebo vhodným větracím zařízením. Nevylučuje se však řešení více bytů v jednom podlaží, zvláště vede-li k hospodárné disposici.

(5) Byt pro domovníka má být o 2 místnostech (pokoj s kuchyní a s příslušenstvím podle povahy domu), způsobilý k řádnému a zdravému užívání a položený pokud možno blízko domovních dveří.

§ 90.

(1) Výměra jednotlivých místností nesmí být menší než tyto plochy:

1. a) obytný pokoj — 18 m², jedna ložnice — 14 m², druhá ložnice — 10 m²,
2. b) kuchyně s jídelním stolem — 12 m²; pracovní kuchyně 6 m², kuchyňský kout 4 m², jsou-li vybaveny elektřinou nebo plynem.

(2) Při návrhu vnitřní disposice bytu nutno velmi bedlivě dbát řádné provozní souvislosti, snadného udržování bytu a nezávadného používání příslušenství.

§ 91.

1. Pro navrhování jednotlivých obytných, místností a příslušenství platí tyto zásady:
2. 1. Půdorysné rozměry vnitřního vybavení bytu předpokládají:
   1. a) jídelní stůl 60 cm X 85 cm (židle zaujímají 45 cm šířky), křesla 55 cm X 60 cm,
   2. b) pracovní plocha v kuchyni (ve výši 86 cm nad podlahou nebo dlažbou kuchyně) nejméně 60 cm X 120 cm, dřez 60 cm X 50 cm bez odkládací plochy, při čemž horní hrana dřezu má být ve výši 86 cm nad podlahou nebo dlažbou kuchyně a odkapní plocha má být nalevo od dřezu, plocha pro kuchyňské nářadí rodiny 60 cm X 120 cm,
   3. c) skříně hloubky 60 cm a šířky 60 cm nebo jejího násobku; žádá-li to půdorysná disposice bytu, lze počítat s šířkou v násobku 50 cm (při tom třeba předpokládat pro dospělou osobu nutnou plochu pro skříň na šaty a prádlo celkem 60 cm X 120 cm a pro knihovnu 60 cm X 60 cm),
   4. d) lůžka pro dospělé osoby a gauče 90 cm X 205 cm, pomocné odkládací plochy k lůžkům, po případě noční stolky 45 cm X 45 cm, dětské postýlky 70 cm X 140 cm.

1. 2. Rozměry topidel se řídí podle současné výroby.
2. 3. Ložnice mají mít každá zvláštní přístup. Jsou-li dvě vedle sebe, mohou být spojeny dveřmi.
3. 4. Pracovní kuchyně má mít nejméně 2 m šířky. Kuchyně nebo kuchyňský kout musí být vždy přímo osvětleny a větrány. Disposičním řešením se má co nejvíce usnadnit provoz v kuchyni.
4. 5. Lázeň má být pokud možno situována mezi vytápěnými místnostmi a musí být tak dimensována, aby v ní bylo možno umístit vanu rozměru alespoň 68 cm X 155 cm (kromě obložení) se sprchou, umyvadlo, jež nemá být docela v rohu, plynový nebo elektrický ohřívač s topným zařízením, koupelnová kamna, stoličku a věšák. U garsoniér stačí po případě sprchové zařízení s odpadem v podlaze, umyvadlo, ohřívač, stolička, věšák, po případě záchodová mísa.
5. 6. Záchod má být samostatně přístupný, zpravidla z předsíně; u bytu menší půdorysné plochy než 70 m² může být umístěn v lázni, pokud je přímo větraná.
6. 7. Spíž je přístupná z předsíně nebo z kuchyně; zřizuje se v chladné poloze, co nejdéle od komínového tělesa a plynových odkuřovačů.
7. 8. Komora má velikost zpravidla 1,5—2 m² a její rozměry nemají v obou směrech přesahovat 1,5 m. Má být umístěna pokud možno u kuchyňské části bytu nebo u předsíně. Lze ji nahradit vestavěnou skříní, při níž třeba pamatovat na dobré odvětrávání.
8. 9. Úkolem šatny je aspoň částečně uvolnit prostor ložnic od skříní.

§ 92.

(1) Pokud jde o světlou výšku, doporučují se tyto rozměry: pro obytnou, místnost v normálním podlaží nejméně 2,50 m, v podkroví nejméně 2,30 m (měřeno svisle na nejnižší stěně) a pro sklep 2,10 m, po případě 2,40 m tam, kde je ústřední vytápění.

(2) Průchozí šířka ramene schodiště (t. j. u dvojramenného schodiště volná šířka ramene mezi zábradlím a stěnou, zvětšená o 5 cm) u nájemních domů nejvýše o 4 podlažích nad zemí (přízemí a 3 patra) je nejméně 120 cm; u vyšších domů je přiměřeně větší, šířku podest je třeba zvětšit pro snazší dopravu nábytku.

(3) U rodinných domků budiž schodiště pokud možno bez kosých stupňů, přímočaré, jednoramenné nebo dvouramenné a o světlé šířce nejméně 85 cm. Při návrhu schodiště je nutno vždy pamatovat na možnost stěhování nábytku.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 neplatí pro komunikace) které neslouží pravidelnému provozu v domě. Užije-li se výstupných žebříků na půdu, musí být řádně upevněny a opatřeny záchytným madlem.

(5) U rodinných domků buď pamatováno na zádveří vždy aspoň na, severní a západní straně a vůbec tam, kde jde o vyšší polohu (nad 400 m n. m.) anebo o polohu nechráněnou nebo vystavenou vlivům povětrnostním.

§ 93.

Osvětlení a větrání.

(1) Obytné místnosti mají mít dostatečné (t. zv. střední) osvětleni, t. j. poměr plochy oken k podlahové ploše zpravidla 1 : 6 až 1 : 8 za předpokladu dostatečného volného prostoru před okny; v úzkých tmavých ulicích u vysokého a hustého zastavění nebo s překážkami před okny (na př. stromy) nebo při parapetu a nadpraží, volených nepříznivě pro osvětlení, má být osvětlení přiměřeně větší (1 : 4 až 1 : 5).

(2) Je nutno pamatovat na řádné větrání, zejména v kuchyních při plynových spotřebičích.

(3) U záchodů buď postaráno o řádné větrání přímé nebo svislým ventilačním tahem za předpokladu, že každý kloset má svůj ventilační tah se zabezpečenou účinností. Nesplachovací záchod musí být přímo osvětlen a větrán a při tom oddělen od bytu přímo větranou předsíňkou. Doporučuje se užít v něm klapkové mísy s nejmenším nutným množstvím vody pro spláchnutí.

(4) Lázeň musí být větrána buď přímo, anebo nepřímo průduchem nebo svislým ventilačním tahem dostatečného průřezu a dostatečné tepelné isolace, a to zvlášť pro každou lázeň. Ohřívá-li se voda nebo vytápí se plynem, nutno odvádět spaliny samostatným komínovým tahem. V malých koupelnách, vytápěných plynem, má být postaráno o přívod vzduchu.

(5) Špíž má být zpravidla větrána přímo; postačí ventilační otvory při podlaze a stropu.

(6) Zřizování šachtových světlíků pro osvětlení obytných místností nebo kuchyní se zakazuje. Výjimečně lze je zřídit jen, kde to vyžaduje hloubka sousední budovy, a to pro osvětlení podřadných prostorů.

§ 94.

Instalace.

(1) Instalační zařízení pro kloset, lázeň a kuchyňský dřez (po případě vylévku) buďte co nejvíce soustředěna, a to nejen v jednotlivém podlaží, nýbrž i v podlažích nad sebou. Plynové potrubí se musí vést podle příslušných předpisů; zejména se nesmí vést volně uzavřenými vzduchovými prostory.

(2) Potrubí vodovodní a vodovodní zařizovací předměty se smějí umisťovat na vnějších zdech jen zcela výjimečně a musí být dostatečně isolovány tepelně.

§ 95.

Tepelné a zvukové isolace.

(1) Zásadně se nemají zřizovat u bytů, na chodbách a schodištích, pokud se vytápějí, jednoduchá okna v obvodových zdech. Nutno se také vystříhat zbytečné členitosti obvodových zdí a nadměrné výměry okenních ploch. Také k akumulaci tepla je třeba přihlížet.

(2) Stropy a podlahy mají mít součinitel prostupu „k“ nejvýše 1,00 kcal/m²hod.°C; to platí i pro ploché střechy obytných budov bez půdního prostoru.

(3) Z důvodů tepelné hospodárnosti se doporučuje užívat u obytných místností takových konstrukcí oken, jejichž součinitel prostupu tepla „k“ je menší než 3,8 kcal/m². hod.° C.

(4) Průzvučnost konstrukcí mezi obytnými místnostmi dvou bytů má být nejvýše taková, jako oboustranně omítnuté příčky z plných pálených cihel na maltu vápennou, jednu cihlu tlusté (29 cm).

(5) Je-li venkovní prostor hlučný (na př. rušná dopravní ulice o hlasitosti hluku nejméně 80 fonů) průzvučnost venkovní stěny obytných místností nemá být větší než zdi z plných pálených cihel na maltu vápennou, oboustranně omítnuté, půldruhé cihly tlusté (44 cm);. okna mají býti dvojitá (nebo se sdruženými křídly), velmi dobře těsnící.

§ 96.

Vytápění bytu.

(1) Zpravidla je třeba počítat s lokálním vytápěním. Kde lze už nyní vybavit byty ústředním vytápěním, nutno pamatovat v každé bytové jednotce alespoň na jeden komín k umožnění lokálního vytápění v nutných případech.

(2) Kde nelze vybavit byty ústředním vytápěním, má být počítáno s možností pozdější instalace ústředního vytápění.

(3) Při lokálním vytápění buď počítáno s vytápěním zpravidla každé obytné místnosti, dále kuchyně (ať pracovní nebo kuchyňského koutu) a lázně, není-li možno je přitápěti plynem nebo elektřinou. Plynová kamna se musí opatřit úpravám i pro odvádění spalin podle platných předpisů. V disposici nutno pamatovat na to, aby se soustředěním komínových těles zmenšil jejich počet.

§ 97.

Je-li v obci zařízena kanalisace, musí se na ni připojit každý stavební celek (dům, řada, skupina). Výjimky se dovolí jen ve zvláště odůvodněných případech. Jsou-li na kanalisaci připojeny podzemní prostory, musí se zamezit vnikání vzduté vody. Odpadové trouby okapové se musí připojit k domovní kanalisaci. Všechny vpustě a odpady kromě střešních se musí opatřit vodní uzávěrkou. Čisticí a revisní šachty musí mít neprodyšné příklopy.

§ 98.

(1) Ke každému bytu se doporučuje zřídit přiměřený sklepní prostor. V každé novostavbě, u níž jsou splněny podmínky platné pro zřizování úkrytů, musí být plánován a zřízen úkryt. Ve vhodných budovách (zejména veřejných) nutno pamatovat na zřizování veřejných úkrytů, záchranných stanic a pod. Potřebné informace sdělí příslušné krajské nebo okresní velitelství požární ochrany.

(2) V každém stavebním celku se má zřídit prádelna řádně větraná s možností dobrého strojního vybavení; zároveň má být vyřešeno sušení' prádla. Při stavbě skupiny domů se doporučuje zřídit ústřední prádelnu a sušárnu, jsou-li dány podmínky pro její dobrý provoz. Je třeba pamatovat na nutné přípojky zdrojů energie, zvláště na zatrubkování přívodu elektrického proudu.

(3) U domů o více bytech, kde není výtah, je nutno zřídit zvláštní větranou místnost pro uskladnění dětských kočárků, jízdních kol a pod., a to v přízemí při vestibulu nebo v suterénu. U rodinných domků je pamatovat na místo pro kočárek v předsíni.

(4) Nutno pamatovat na vhodné umístění nádob na popel a sběr odpadků a na účelnou dopravu jich od místa uskladnění na chodník.

(5) V každém domě o více než čtyřech podlažích (t. j. o přízemí a více než 3 patrech) bud’ pamatováno na osobní výtah nejmenší nosnosti 300 kg, a to i tehdy, nebude-li možno výtah zřídit ihned.

§ 99.

(1) V nájemních domech se doporučuje zřídit telefon domácí a pokud možno také poštovní, umístěný ve vestibulu domu a přístupný všem nájemníkům. Vždy buď umožněna snadná dodatečná instalace telefonního vedení. V dohodě s Československou státní poštou, n. p., je nutno pamatovat u vhodných objektů na zřizování výklenků přístupných s ulice pro umístění veřejných telefonních mincovních automatů. Doporučuje se zřídit společnou antenu.*)

(2) V každém nájemním domě buď zřízen blok schránek na dopisy, jednotně umístěný v přízemí budovy (ve vestibulu, po případě v průjezdu nebo prostoru schodiště), u rodinných nebo jednotlivých (isolovaných) domů s oplocením se mohou schránky umístit u vchodu v oplocení.**)

(3) Měřidla, t. j. elektroměry a plynoměry, buďte umístěna tak, aby bylo možno odečíst stav spotřeby přímo z chodby nebo se schodiště.

§ 100.

Garáže.

(1) Zřizovat samostatné garáže ve dvorech činžovních domů je dovoleno jen tehdy, pokud je to přípustné podle zastavovacího plánu. Zřízením garáže nesmí být ohrožené užívání dvora pro účely domovní; garáž buď vzdálena nejméně 5 m od domovní zdi, opatřené okny nebo dveřmi.

(2) Zřizovat garáže v suterénu nebo v přízemi domu v traktu uličním nebo dvorním je možné, je-li postaráno o ohnivzdorné odděleni prostor garážových od ostatních místností obytných nebo obchodních. Je však zakázáno zřizovat garáže v průjezdech, do kterých ústí zároveň komunikace domavní. Garáže u rodinných, domků a v předzahrádkách je možno navrhovat, jen jde-li o ukládání osobních vozů obyvatel domu

(3) Nejsou-li garáže v místech nezastavěných, smějí se jejich stěny, strop i podlaha navrhovat jen z materiálu ohnivzdorného. Za místa nezastavěná se pokládají prostory ohražené, jež. jsou buď úplně nebo zčásti volné (bez staveb), a kde činí vzdálenost navrhované garáže od nejbližšího objektu stavebního alespoň 25 m.

(4) Garáže navrhované v nezastavěných místech mohou mít stěny i stropy neohnivzdorné. Neohnivzdorné garáže v těchto místech se však nesmějí zřizovat ve větším rozsahu, nýbrž může jít jen o jednotlivé garáže, které mohou pojmout nejvýše čtyři vozy.

(5) Nepřipouští se zastavovat proluky mezi sousedními stavbami přístavky nebo garážemi.

§ 101.

Ploty

Ploty musí být nízké, i v uzavřených prostorách průhledné a lehké: je třeba je navrhnout se zřetelem k rázu okolí.