Vyhláška ministerstva stavebního průmyslu o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby.

§ 102.

Návrh na zahájení stavebního řízení.

(1) Jde-li o novostavbu, přístavbu, nástavbu, stavební změnu nebo udržovací práce (s výjimkami podle odstavců 2 a 3), předloží stavebník stavebnímu úřadu dvojmo stavební projekt, doklad, jímž stavba byla zařazena do jednotného hospodářského plánu nebo stavební projekt zařazen do plánu projekčních prací, a podle možnosti vyjádření místního národního výboru, není-li stavebním úřadem, a ostatních účastníků řízení. Zároveň uvede, zda je vlastníkem stavebního pozemku nebo má oprávnění podle práva stavby nebo žádá o vyvlastnění.

(2) Jde-li o opravu nebo barvení fasády anebo změnu druhu nebo barvy krytiny beze změn v konstrukci krovu, je vlastník povinen ohlásit to stavebnímu úřadu nejpozději 8 dnů před počátkem prací.

(3) Ostatní drobné udržovací práce není třeba hlásit. U staveb památkově nebo jinak významných anebo z jiných důležitých důvodů však může stavební úřad stanovit, že určité drobné udržovací práce lze provést jen s jeho předchozím souhlasem.

§ 103.

Stavební projekt.

(1) Stavební projekt obsahuje

1. 1. kopii výkresu zastavovacího plánu, a není-li tohoto plánu, kopii popisné mapy, znázorňující stavební pozemek a jeho okolí v rozsahu potřebném pro posouzení projektu s vyznačením půdorysu zamýšlené stavby a úpravy nezastavěné části stavebního pozemku, světových stran a po případě ochranných pásem a doplněnou jmény a adresami vlastníků sousedních nemovitostí, jakož i výpočtem plochy celého stavebního pozemku a plochy zastavěné,
2. 2. stavební výkresy (výsledné výkresy podle norem ČSN 1571 a 1572-1950 (v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 a v provedení podle normy ČSN 1104-1933 (pokud ministerstvo stavebního průmyslu nepovolí odchylku) s vyznačením napojení na veřejná zařízeni; u obytných staveb ( s výjimkou staveb typisovaných) je třeba zakreslit veškerý nábytek a vybavení pro normální podlaží do zvláštního disposičního výkresu půdorysu v měřítku 1 : 50,
3. 3. stavební výkresy zvláštních konstrukcí v měřítku 1:50 nebo větším,
4. 4. statické výpočty všech závažných konstrukcí,
5. 5. technický popis stavby (i úpravy nezastavěné části stavebního pozemku) a podle potřeby rozbory provozní funkce.

(2) Stavební úřad může podle potřeby požadovat doplnění stavebního projektu

1. 1. náčrtem nebo průsvitkou k mapě v měřítku 1 : 25.000 nebo 1 : 75.000 se zakreslením situace stavby podle projektu.
2. 2. podle povahy stavby (s výjimkou staveb obytných) dalšími doklady o přívozu v ní,
3. 3. v závažných případech (zvláště jsou-li dotčeny zájmy památkové) výkres průčelí sousedních nebo protějších staveb v rozsahu potřebném pro úplné architektonické posouzení zamýšlené stavby, a to po případě s fotografiemi nebo modelem, nebo
4. 4. fotografickými, po případě jinými snímky, se zakreslením zamýšlené úpravy nebo modelem, jde-li o přístavbu, nástavbu nebo stavební změnu památkově nebo jinak významné stavby.

(3) Jde-li o obytné stavby téhož stavebníka, řazené ve skupinovém zastavění, na rovném terénu a s použitím téhož závazného typu staveb, postačí předložit stavební projekt jen pro jednu stavbu ze skupiny a ostatní stavby jen vyznačit v kopii zastavovacího plánu nebo popisné mapy. Stavební úřad může požadovat předložení pohledu na celou skupinu staveb v měřítku 1 : 200.

(4) Stavební projekt podepíší stavebník, projektant a stavební podnik pověřený provedením stavby, po případě krajský národní výbor, pokud je to stanoveno zvláštními předpisy.

§ 104.

(1) Stavební úřad přezkoumá

1. 1. zda zamýšlená stavba
   1. a) je přípustná s hlediska jednotného hospodářského plánu,
   2. b) je ve shodě s územním a zastavovacím plánem; není-li těchto plánů, zda vyhovuje podmínkám stanoveným při určování stavebního obvodu nebo pro stavby přípustné mimo stavební obvod,
   3. c) je v příslušném stavebním obvodu nebo jde o stavbu přípustnou mimo tento obvod a v tomto případě zda není v ochranném pásmu nebo v území stavební uzávěry,

1. 2. zda stavební projekt
   1. a) je úplný, byl vypracován na podkladě předem zjištěných poměrů základové půdy,
   2. b) byl vypracován na podkladě stanovených typů, závazných hospodářských a technických norem a ostatních stavebních předpisů, po případě zda byla povolena výjimka a bylo vyhověno podmínkám stanoveným při jejím udělení,
   3. c) navrhuje použití nových stavebnin nebo nových stavebních způsobů a zda tyto stavebniny nebo stavební způsoby byly povoleny podle příslušných předpisů a
   4. d) vyhovuje požadavkům účelnosti a hospodárnosti, zejména požadavku nejvyšší úspory stavebnin, kterých je nedostatek, dále požadavkům bezpečnosti statické a požární, zájmům obrany vlasti, zájmům zdravotním a požadavkům výtvarným i zájmům ochrany památek, přírody a krajiny,

1. 3. zda a kteří účastníci řízení podali vyjádření a zda jejich námitky jsou odůvodněny s hlediska příslušných předpisů.

(2) Pokud jde o statickou bezpečnost, je stavební úřad povinen přezkoumat vhodnost volby stavebnin a druhu konstrukce, přiměřenost předpokládaných užitých zatížení, jakož i přípustnost prokázaných dovolených namáhání a měr bezpečnosti; podrobně přezkoumávat statický výpočet a detailní konstruktivní výkresy je povinen, jen není-li u projektanta zřízena vnitropodniková kontrola.

(3) Stavební úřad není povinen přezkoumávat stavební projekt s hlediska, s něhož již přezkoumal projekt vyšší stavební úřad nebo které je dáno závazným typem.

§ 105.

(1) Stavební řízení je podle možnosti spojovat s řízením o zboření stavby, o vyvlastnění stavebního pozemku, s projednáním napojení stavby na vodovod a kanalisaci, po případě s řízením živnostenskoprávním nebo vodoprávním a pod.

(2) V rozhodnutí, jehož součástí je stavební projekt, uvede stavební úřad zejména

1. 1. přesné označení stavebníka, stavby a stavebního pozemku.
2. 2. označení projednaného stavebního projektu (projektant, datum vyhotovení a součásti projektu),
3. 3. podmínky pro provedení stavby a po případě změny nebo doplňky stavebního projektu,
4. 4. údaje o zařazení stavby do jednotného hospodářského plánu a
5. 5. rozhodnutí o námitkách účastníků řízení a záznam o jejich námitkách vyplývajících ze soukromých ujednání nebo poměrů, které nebylo lze odstranit dohodou. Účastníci řízení se vyrozumějí jen o těch částech rozhodnutí, které se jich dotýkají.

(3) V rozhodnutí se zaznamenají odděleně od výroku stavebního úřadu také podmínky, které podle jiných předpisů již stanovily příslušné úřady.

(4) Na obou vyhotoveních stavebního projektu vyznačí stavební úřad, zda a kdy byl projekt projednán na místě a kterým výměrem se potvrzuje.

§ 106.

Změna stavebního projektu.

(1) Pro řízení o změně stavebního projektu platí obdobně ustanovení o jeho potvrzení, stavebnímu úřadu se však předloží původní potvrzený stavební projekt, nově dvojmo ty jeho součásti nebo jejich části, v nichž má nastat změna, a podle potřeby doklad o tom, že změna je přípustná též podle jiných předpisů (na př. při přeměně bytu na provozovnu).

(2) Jde-li o změnu v účelu stavby nebo její části anebo ve způsobu jejího užívání, aniž je třeba jakýchkoli stavebních práci, připojí se k oznámení stavebnímu úřadu jen původní potvrzený stavební projekt.

(3) Rozhodne-li stavební úřad, že změna je přípustná, vyznačí ji zároveň v původním stavebním projektu, který vrátí stavebníkovi.

§ 107.

Vytýčení stavebních čar a výškové úrovně.

(1) Dříve než se začne s novostavbou nebo přístavbou, vytyčí okresní národní výbor nebo osoba oprávněná k zeměměřickým pracím na staveništi stavební čáry, jakož i nejméně jeden pevný bod pro výškovou úroveň stavby; které stavební čáry se vytyčí, určí stavební úřad.

(2) Stavební čáry ohraničují zastavitelnou část stavebního pozemku vůči části, která má zůstat nezastavěna, po případě také vůči ulici nebo jinému veřejnému prostranství (uliční čáry).

(3) Stavební čáry se vytyčí

1. a) přesně podle zastavovacího plánu. Při vytyčení stavební čáry pro jednotlivou stavbu se přezkoumá, zda navazuje plynule na čáru již dříve vytyčenou nebo na průčelí dosavadních staveb, pokud podle zastavovacího plánu není zřejmě zamýšlena jiná úprava; vyskytnou-li se při tom drobné nesrovnalosti, rozhodne výměrem okresní národní výbor;
2. b) jde-li o stavbu přípustnou mimo stavební obvod, podle podmínek, za nichž byl vysloven souhlas se stavbou, po případě se stavebním projektem.

§ 108.

Zařízení na staveništi.

(1) Staveniště musí být upraveno a zařízeno úměrně k rozsahu prací tak, aby provádění prací bylo co nejvíce urychleno, ale aby byla při tom zajištěna hospodárnost.

(2) Je-li třeba, aby staveniště přesáhlo hranice stavebního pozemku, stanoví jeho rozsah a podmínky užívání jiných ploch stavební úřad; zvláště je třeba dbát, aby tím nebyla ohrožena bezpečnost dopravy.

§ 109.

Stavební deník.

(1) O každé pozemní stavbě a jakýchkoli pracích na ní se vede stavební deník.

(2) Stavební deník musí podávat úplný a jasný obraz o postupu stavby a obsahovat všechny ostatní údaje důležité pro posouzení hospodárnosti a jakosti stavby.

§ 110.

Podstatné stavební odchylky.

(1) Za podstatnou odchylku od potvrzeného stavebního projektu je třeba považovat změny, které

1. 1. zvětšují nebo zmenšují půdorysný nebo výškový rozsah stavby,
2. 2. mají za následek změnu statických poměrů konstrukce, zejména její bezpečnost,
3. 3. znamenají použití jiného druhu stavebnin, pokud to má vliv na volbu konstrukce nebo na vzhled stavby,
4. 4. zasahují do disposičního řešení (v celkovém pojetí i v jednotlivostech anebo v určení účelu stavby nebo její části).
5. 5. mění achitektonickou úpravu kteréhokoli průčelí nebo vnitřku anebo
6. 6. nově upravují stavební pozemek.

(2) Tyto změny proti potvrzenému stavebnímu projektu je povinen stavební podnik neprodleně oznámit stavebnímu úřadu a může je provést, jen když stavební úřad výměrem směnil stavební projekt.

§ 111.

Dozor stavebního úřadu.

(1) Při provádění stavby je stavební úřad povinen a oprávněn občasným dozorem přezkoumávat, zda

1. a) stavba je prováděna podnikem nebo orgánem k tomu oprávněným a vedena odborně způsobilým stavbyvedoucím,
2. b) jsou na staveništi všechny doklady potřebné k provádění stavby (zejména doklad o zařazení stavby do jednotného hospodářského plánu a stavebním úřadem potvrzený stavební projekt),
3. c) na stavbě je řádně veden stavební deník o průběhu stavby,
4. d) stavební práce jsou prováděny odborně a hospodárně, zejména podle závazných norem hospodářských a technických a příslušných předpisů, zda jsou prováděny předepsané zkoušky jakosti stavebnin a konstrukcí a zda při provádění stavby nejsou ohrožovány obecné zájmy, zvláště bezpečnost osob,
5. e) závady, které se vyskytnou při provádění stavby a které podnik nebo orgán provádějící stavbu oznámí stavebnímu úřadu, neohrožují bezpečnost stavby,
6. f) stavba se neprovádí nebo nebyla provedena odchylně od potvrzeného stavebního projektu nebo bez potvrzeného stavebního projektu,
7. g) u stavby, jejíž další provádění bylo zastaveno, jsou nutná zabezpečovací opatření.

(2) Je-li zřízena vnitropodniková kontrola stavební výroby, je stavební úřad povinen dozírat, jen zda řádně kontroluje provádění stavby.

(3) Zjistí-li stavební úřad závady, učiní potřebná opatření,

(4) Orgán stavebního úřadu je oprávněn kdykoli vstupovat na staveniště a konat tam šetření potřebná pro výkon své funkce, pokud tomu nebrání zvláštní předpisy.

§ 112.

Zabezpečovací opatření.

(1) Stavební úřad nařídí podle potřeby a pokud možno po slyšení stavebníka zabezpečovací opatření, je-li stavba zastavena proto,

1. 1. je prováděna podstatné odchylně od potvrzeného stavebního projektu,
2. 2. vyskytly se při jejím provádění závady, které ohrožují její bezpečnost (pro vady v projektu nebo při provádění stavby) nebo
3. 3. ve stavbě nelze pokračovat z jakýchkoli jiných důvodu.

(2) Před nařízením zabezpečovacích opatření rozhodne stavební úřad, zda je účelné provést ještě některé stavební práce; při určování obsahu a rozsahu těchto opatření dbá, aby

1. 1. provedené práce hlavní a přidružené stavební výroby byly zabezpečeny proti povětrnostním vlivům a po případě bylo usnadněno pozdější dokončení stavby,
2. 2. stavebniny, instalační hmoty a předměty, lešení, stroje a ostatní zařízení, pokud se jich nepoužije jinak, byly zajištěny proti znehodnocení a
3. 3. byl zamezen přístup na staveniště a zejména do rozestavěné stavby.

§ 113.

Řízení o užívacím povolení.

(1) K oznámení o dokončení stavby je třeba připojit potvrzený stavební projekt, po případě s projednávanými změnami, a došlo-li ke stavebním změnám proti němu, které nebyly nebo nemusely být předem projednány, také dvojmo výkres skutečného provedení v měřítku stavebního výkresu.

(2) Řízení o tom, zda lze stavby užívat, provede stavební úřad co nejrychleji. K místnímu šetření přizve vedle stavebníka také projektanta, podnik provádějící stavbu a všechny účastníky stavebního řízení.

(3) Zjistí-li stavební úřad, že byly provedeny podstatné změny proti potvrzenému projektu, nedoložené výkresem skutečného provedení, anebo že stavba nebo její část nebyla provedena řádně a odborně a že jí nelze užívat bez závad, nařídí podle okolností buď opatření k odstranění zjištěných závad, anebo dodatečné projednání změny stavebního projektu.

(4) Zjistí-li stavební úřad menší nedostatky, které nebrání užívání stavby, uvede je ve výměru o užívacím povolení a stanoví lhůtu, v níž je stavebník povinen mu ohlásit, že byly odstraněny.

(5) Ve výměru o užívacím povolení uvede stavební úřad také všechny nepodstatné změny, provedené na stavbě proti stavebnímu projektu, a rozhodne o námitkách účastníků, pokud o nich nebylo dosaženo dohody a pokud nevyplývají ze soukromých ujednání a poměrů. Provedené změny vyznačí ve stavebním projektu.

§ 114.

Udržování stavby.

(1) Vlastník stavby je povinen udržovat stavbu v řádném stavu tím, že

1. a) dá včas provést potřebné udržovací práce, po případě vyvolá nutné předběžné řízení (stavební nebo o zařazení údržby do jednotného hospodářského plánu),
2. b) ohlásí neprodleně stavebnímu úřadu závady na stavbě, které vzbuzují obavu, že by jimi mohla být ohrožena bezpečnost stavby, a provede opatření podle rozhodnutí stavebního úřadu.

(2) Vlastník stavby je povinen sdělovat stavebnímu úřadu na jeho požádání údaje o stavu stavby a jejím udržování.

§ 115.

Užívání stavby.

(1) Za podstatnou změnu v účelu stavby nebo její části se považuje zejména změna v užívání místností (na př. určení bytů k výrobě), změna v zatížení nosných nebo podporujících částí stavby (na př. změna v umístění motorů a jiného strojního zařízení), změna, která by vyžadovala zvětšení kapacity veřejných nebo vnitřních zařízení, a pod.

(2) Podstatnou změnu v účelu stavby nebo její části je třeba projednat jako změnu stavebního projektu, i když není k ní třeba stavebních úprav.

§ 16.

Všeobecné podmínky.

(1) Před rozhodnutím, kterým se nařizují úpravy na stavbách již zřízených, je třeba zjistit,

1. a) zda je lze provést v rámci jednotného hospodářského plánu,
2. b) jak je úprava naléhavá s hlediska obecného zájmu, zejména jde-li o rozhodování o pořadí různých úprav,
3. c) zda úprava by byla hospodárná vzhledem
4. aa) k době předpokládaného trvání budovy podle jejího stavebního stavu nebo polohy (komunikační překážka, rozpor se zastavovacím plánem a pod.) nebe
5. bb) k obtížnosti a nákladnosti stavebních prací, kterých by si úprava vyžádala pro zvláštní vlastnosti (konstrukci, disposice a pod.) budovy, a
6. d) jak bude opatřena úhrada nákladů.

(2) Z posouzení všech těchto okolností vyplyne zásadně důvodnost a pořadí úprav

§ 117.

Podrobnější podmínky.

(1) Při nařizování úprav je třeba dbát zejména požadavků bezpečnosti a zdravého bydlení pracujících, socialistické výroby a distribuce, jakož i odstraňování nežádoucích rozdílů mezi městem a venkovem, při jednotlivých druzích úprav pak těchto dalších podmínek:

1. 1. Připojení na zařízení vodovodní a kanalisační lze nařídit u budov, u nichž při stavebním pozemku je vybudován nebo se buduje uliční řad vodovodní, po případě kanalisační. Při tom postačí, bude-li v každém stavebně uzavřeném bytě zřízen jeden vodovodní výtok s odpadem (výlevka ) vedle výtoků, kterých bude podle okolností třeba pro splachovací záchod, koupelnu a pod. Nařídit lze též zřízení zvláštního pomocného požárního výtoku se šroubením pro hadici nebo použití takového šroubení u výtoků v bytech.
2. 2. U stavebně uzavřených bytů a po případě i jiných samostatných obytných místností lze nařídit, aby byly vybaveny koupelnami a záchody; kde není možno vybudovat kanalisaci, je nutno vybudovat pro záchody žumpu. Je-li možné snadno odvést tekuté splašky, zřizují se záchody splachovací, po případě dosavadní nesplachovací záchody se přeměňují na splachovací; podle potřeby lze nařídit opatřování vody samočinným čerpadlem.
3. 3. Za týchž podmínek, za nichž je třeba vybavovat nové stavby společnými zařízeními (prádelny, sušárny, zdviže, prostory pro dětské kočárky a jízdní kola, společné místnosti v budovách pro společné ubytování a pod.), lze nařídit, aby byla vybudována taková zařízení také u budov již zřízených, pokud to nebude větší měrou na úkor prostoru užívaného a způsobilého k obývání.
4. 4. Zřízení úkrytů lze nařídit v rozsahu odůvodněném obecným zájmem. To platí i pro spojovací průchody mezi jednotlivými domy.
5. 5. Pokud jde o způsob vytápění, bude rozhodná otázka hospodárnosti, zda bude lze nařídit, aby bylo zřízeno ústřední vytápění nebo bylo rozšířeno na byty a jiné obytné místnosti dosud na ně nepřipojené, po případě budova byla připojena na dálkové topení anebo jen aby byla upravena nebo vyměněna kamna nebo topeniště. Je třeba dbát, aby aspoň byla neúsporná a nevýkonná kamna nebo topeniště nahražováno výkonnějšími s nejmenším možným vývinem kouře. U kouřovodů, které nevyhovují pro svůj vadný systém, lze nařídit jejich úpravu tak, aby dobře odváděly kouřové plyny a neohrožovaly požární bezpečnost.
6. 6. Nařídit lze odstranění takových stavebních závad, které způsobují zdravotně nepříznivý stav budovy nebo jejího okolí. Jde tu zejména o
   1. a) zamezení vnikání vlhkosti nebo dešťové vody do stavby (isolací a pod.), jakož i odstranění následků vlhkosti (dřevokazná a zdivokazná houba, plísně a j.),
   2. b) odstranění stavebních částí, které zabraňují přístupu vzduchu nebo světla do obytných nebo pracovních místností (převislé stříšky, verandy, kolny, chlévky a pod.),
   3. c) zvětšení, po případě zřízení nových oken, dveří nebo jiných otvorů k zlepšení přístupu světla a vzduchu nebo odvětrání místností,
   4. d) zřízení, rozšíření nebo úpravy záchodů a umyváren v provozních a veřejných budovách anebo
   5. e) úpravy k zamezení unikání nebo prosakování splašků ze záchodů, žump a hnojišť do okolí (studní, částí budovy, otevřených příkonů a pod

1. 7. Zapojeni na vedení elektrické, plynové nebo tepelné lze nařídit, je-li příslušné vedení zařízeno při stavebním pozemku, nebo pokud jde o elektrické vedení vzdušné, v hospodárné blízkosti a je-li jím zajištěna dodávka potřebného množství energie. Je-li to hospodárné, lze nařídit zřízení teplárny (výtopny, kotelny) společné pro několik budov. Z důvodů bezpečnostních lze nařídit úpravu nebo úplnou rekonstrukci zastaralého elektrického, plynového nebo tepelného rozvodu tak, aby vyhovoval předpisům platným pro jeho nové zavádění.
2. 8. Pro zabezpečení stavby proti požáru a jiným živelním pohromám nebo nehodám lze nařídit zejména zřízení bleskosvodu (zvláště u staveb více ohrožených vzhledem k jejich poloze nebo okolí), výměnu spalných částí stavby za nespalné (krytina, schodiště a j.), zřízení nebo úpravu požárních zdí, komínů a komínových tahů, zabezpečení jejich okolí proti vznícení, opatření k zajištění stavby proti záplavám (na př. kanalisační uzávěrky, isolace zdiva do výše záplavy) a pod.
3. 9. Pro zvýšení počtu bytových jednotek nebo účelnější využití jiných místností lze nařídit
   1. a) provedení nástavby budovy za předpokladu, že je to ve shodě se zastavovacím plánem nebo platným upravovacím plánem z dřívější doby, že nebude ohrožena bezpečnost stavby (základy, stabilita a tloušťka zdí) a že nastavená podlaží bude lze účelně vyřešit,
   2. b) úpravu nadměrných bytů na dvě nebo více stavebně uzavřených bytových jednotek s veškerým příslušenstvím,
   3. c) stavební přeměnu místností užívaných jako kanceláře, dílny a pod. na byty, je-li zaručena jejich nezávadnost pro bydlení a bude-li lze je vybavit veškerým příslušenstvím,
   4. d) účelnou úpravu neobytných místností (na př. provozoven nebo skladů) tak, aby vyhovovaly potřebám výroby, distribuce a pod., a to i kdyby šlo o spojení místností s obdobnými místnostmi v sousedním domě.

1. 10. K odstranění závad ve vzhledu stavby lze nařídit
   1. a) změny ve fasádě (v tvaru i barvě), potřebné k zlepšení výtvarného účinku nebo k dosažení jednotného rázu s okolím,
   2. b) úpravy stavby k dosažení vhodných výškových přechodů k stavbám sousedním nebo v okolí (na př. snížení o podlaží), působí-li jejich seskupení neuceleným dojmem,
   3. c) u památkově významných staveb obnova fasády, krovu nebo jiných částí do původního stavu, pokud byly takové důležité části dodatečně měněny na újmu výtvarných zájmů,
   4. d) úpravu nebo zakrytí holých štítů požárních zdí.

1. 11. K odstranění závad vyskytujících se na vedlejších stavbách nebo nezastavěné části stavebního pozemku lze nařídit odstranění, přeložení nebo úpravu těchto jednotlivých staveb nebo částí (záchody, žumpy, chlévy, kolny, dvory, zahrady a pod.), pokud je toho třeba z důvodů zdravotních nebo výtvarných a pokud, jde-li o památkově význačnou stavbu nebo oblast, nebude při tom porušen ráz stavby nebo oblasti.

(2) Opravy a ostatní opatření vyplývají zásadně z obsahu zastavovacího plánu a zařazují se do programu úkolů pro výstavbu obce a musí být v souladu s jednotným hospodářským plánem.

(3) Dokud není pořízen zastavovací plán, lze nařizovat takové úpravy, které neprodlužují upotřebitelnost stavby a nekladou žádné nebo jen nepatrné požadavky na potřebu stavebnin a pracovních sil (jednodušší úpravy topenišť, odstranění částí stavby nebo jejího příslušenství, zamezení unikání splašků a pod.).

§ 118.

Řízení.

(1) Stavební úřad před vydáním příkazu vyslechne místní národní výbor (není-li stavebním úřadem a nevyšel-li podnět od něho) a vlastníka stavby; je-li třeba konat místní šetření, přizve ještě ostatní osoby, které by v příslušném stavebním řízení byly účastníky, a projedná zároveň podle možnosti také odhad nákladů a opatření jejich úhrady,

(2) V rozhodnutí o příkazu je třeba stanovit

1. a) druh a způsob úpravy,
2. b) lhůtu k uskutečnění úpravy, a je-li třeba stavebního řízení, také lhůtu, v níž musí být předložen stavební projekt, a
3. c) odhad nákladu.

§ 119.

Příspěvek.

(1) Žádost o příspěvek na úhradu nákladů je třeba podat u stavebního úřadu nejpozději

1. a) zároveň s předložením stavebního projektu stavebnímu úřadu k projednání nebo
2. b) do 30 dnů po dni počátku právní moci příkazu k provedení úpravy, není-li třeba stavebního řízení.

(2) V žádosti je třeba uvést a pokud možno doložit

1. a) kalkulaci nákladů na úpravu, nebo není-li to možné, aspoň podrobně odůvodněný jejich odhad,
2. b) roční hrubý výnos objektu za poslední tři roky a výdaje s ním spojené v této době a
3. c) břemena váznoucí na stavbě.

(3) Nepřesahují-li náklady na úpravu 3000 Kčs, příspěvek se neposkytuje

(4) Uzná-li okresní národní výbor, že nařízená úprava není k užitku vlastníka stavby nebo že vlastník nebude moci uhradit příslušné náklady, ze zvýšeného výnosu stavby, rozhodne předběžně o výši příspěvku; přitom posoudí a po případě upraví kalkulaci nebo odhad nákladů a stanoví příspěvek určitým dílem těchto nákladů.

(5) Příspěvek se vyplácí podle postupu stavby, a to zpravidla přímo stavebnímu podniku provádějícímu stavbu podle faktur potvrzených stavebním úřadem a až do 80% předběžně stanoveného příspěvku; vlastník stavby je povinen předložiti tyto faktury do 5 dnů po dni, kdy mu byly doručeny.

(6) Konečnou výši příspěvku stanoví okresní národní výbor podle skutečného nákladu úprav po jejich dokončení a vyúčtování.

§ 138.

(1) Reklamním nebo podobným zařízením (dále jen zařízení) je každé výtvarné, po případě mechanické zařízení uplatňované samostatně anebo ve Spojení se stavebním dílem nebo jeho částí anebo jiným zařízením, pokud je zřízeno na veřejném prostranství nebo je s něho viditelné a slouží hospodářským, informačním nebo propagačním účelům.

(2) Zařízením podle odstavce 1 jsou zejména: vývěsní štíty, tabule, nápisy a znaky, označení provozoven, zařízení praporcová, vykládce krámové portály, skříňky, přístřešky a markýzy, světelná řešení průčelí budovy, osvětlování budovy nebo její části, propagační stavby, prodejní informační Stánky, osobni váhy, informační (plakátovací) tabule, návěštní pylony a automatické váhy.

(3) Tato ustanovení neplatí pro označení budov úřadu, ústavů a veřejných orgánů, pro návěští v zájmu veřejné bezpečnosit a pořádku, pro umísťování uličních, požárních, dopravních, vodovodních, kanalisačních, popisných, nivelačních a jiných značek ve veřjném zájmu, ani pro výzdobu prováděnou u příležitosti státně uznaných svátků a památných dnů, sjezdů, lidových veselic a pod., je-li zřizována na přechodnou krátkou dobu.

§ 139.

(1) Zařízení lze zřizovat nebo měnit jen s povolením stavebního úřadu; jde-li o zřízení informačních skříněk stranických a masových organisací postačí ohlášení stavebnímu úřadu.

(2) Při zřizování je třeba dbát toho, aby zařízení

1. a) bylo v souladu s hospodářským plánem a současným hospodářským uspořádáním,
2. b) bylo účelné, hospodárné a neohrožovalo veřejnou bezpečnost,
3. c) tvořilo harmonický celek s prostředím s hlediska architektonického, výtvarného, památkového, jakož i požadavků ochrany přírody a krajiny,
4. d) nebylo přímo nebo nepřímo závadou komunikační nebo bezpečnostní a nerušilo účinek dopravních značek a signálů nebo zařízení pro bezpečnost dopravy,
5. e) mělo nápisy čitelné a jazykově správné.

(3) Stavební úřad rozhoduje rovněž o umístění a způsobu provedení památkových nápisů a jiných výtvarných projevů, které souvisí s historií místa nebo budovy a jsou umístěny na budově. Provedené zařízení je třeba udržovat v řádném stavu, zejména se zřetelem na veřejnou bezpečnost á dobrý vzhled.

§ 140.

(1) Zařízení se nesmějí umísťovat

1. a) na budovách veřejných, památkových nebo Jinak významných a na budovách sloužících náboženským účelům, pokud jde o zařízení neslučitelné s účelem a významem budov.
2. b) na mostech a viaduktech, nábřežních zdech, zábradlích a jiných pevných zařízeních na vodních tocích, na sloupech s dopravními značkami a signály, na sloupech telefonního a telegrafního vedení, stožárech dálkového vedení, elektrick energie, telefonních budkách,
3. c) na štítových zdech všech budov,
4. d) na zdech, budovách, náhrobcích a zařízeních hřbitovů, na krematoriích a jejich nejbližším okolí,
5. e) na pomnících, památnících, pamětních deskách nebo v jejich bezprostředním okolí.

(2) Stavební úřad může zakázat umísťování zařízení v určitých částech obce, jejichž význam (lázeňský, památkový, rekreační a pod.) to nepřipouští.

(3) Zařízení lze používat pouze k účelům, pro něž jsou zřízena. Plakátovat lze jen na místech k tomu vyhrazených.

§ 141.

(1) Žádost o povolení zařízení nebo jeho změny podává stavebnímu úřadu ten, v jehož zájmu má být zařízení provedeno.

(2) K žádosti je třeba připojit:

1. a) vyjádření vlastníka objektu, na kterém má být zařízena umístěno, pokud žadatel není sám vlastníkem objektu a
2. b) dvojmo výkresy výsledného návrhu zařízení, vypracované v přiměřeném měřítku, v barvách navrhovaného provedení s technickým popisem zařízení a výkazem potřebných hmot.

(3) Stavební úřad může žadatele vyzvat, aby žádost po případě doplnil

1. a) dokladem, že provedení zařízení je v souladu s jednotným hospodářsckým plánem,
2. b) výkresy, z nichž by byl patrný vztah zařízení k objektu, na kterém má být umístěno, jeho okolí a komunikaci,
3. c) fotografií objektu se zakreslením navrhovaného zařízení.

(4) O povolení drobných změn není třeba žádat.

(5) Vypracováni návrhu zařízení je svěřit zpravidla odborným projektantům socialistického sektoru.

§ 142.

(1) Není-li místní národní výbor stavebním úřadem, opatří stavební úřad jeho vyjádření. Jde-li o zařízení dotýkající se staveb památkově nebo jinak významných, nebo jejich okolí, je třeba souhlasu orgánu veřejné památkové péče.

(2) Stavební úřad rozhodne do 15 dnů po dni, kdy k němu došel návrh zařízení. Jde-li o umístění schváleného typového zařízení a nerozhodne-li stavební úřad ve stanovené lhůtě nebo nevyhradí-li si pozdější rozhodnutí, má se za to, že se zřízením zařízení souhlasí.

§ 143.

(1) Stavební úřad může nařídit, aby v přiměřené lhůtě, kterou určí, byla změněna nebo odstraněna zařízení, která

1. a) byla zřízena nebo změněna bez jeho souhlasu,
2. b) nevyhovují s hlediska veřejných zájmů nebo
3. c) již splnila svůj účel.

(2) Nařídí-li stavební úřad, aby zařízení bylo odstraněno, je vlastník nebo držitel zařízení, nebo nelze-li jej zjistit, vlastník nemovitostí povinen odstranit, zařízení ve stanovené lhůtě na svůj náklad.

§ 144.

(1) Pro stavby k účelům obrany vlastí, stavby vojenské a jiné stavby důležité s hlediska obrany vlasti platí přiměřeně tato vyhláška, pokud by podle § 14 odst. 3 zákona č. 280/1949 Sb. provádění těchto staveb a dozor na ně nebyly upraveny odchylně.

(2) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na stavby prováděné podle §§ 9 a 14 zákona č. 97/1950 Sb., o drahách, pokud pro ně platí zvláštní předpisy.

§ 145.

Ministerstvo stavebního průmyslu v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady může na přechodnou dobu v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení této vyhlášky.

§ 146.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.