Vyhláška ministerstva stavebního průmyslu o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby.

§ 81.

Instalační předměty.*)

(1) Kuchyňský dřez se provede ocelový smaltovaný, jednodílný nebo dvoudílný s nesmaltovanou hranou a se snímatelným nebo odklápěcím rámem z tvrdého dřeva a s odkládací plochou; v kuchyních pro hromadné stravování se opatří zachycovačem odpadků. Odpad syfonu musí mít průměr 40 mm, nástěnná baterie (pro teplou a studenou vodu) průměr 13 mm a otočné rameno. Dokud nebudou závazné normy ČSN 91 4210 a 91 4214 a dokud nebudou normalisované typy vyráběny, možno použiti běžně vyráběných typů, na př. Sfinx 47 cm X 47 cm.

(2) Vana pro koupelnu v bytech je buď rozměrů 1550 mm X 680 mm, po případě 1650 mm X 760 mm, má-li být obložena, nebo velikosti 1600 mm X 760 mm, stojí-li volně na nohách. Pro jiné účely, zejména v nemocnicích, možno použít vany ostatních velikostí podle normy ČSN 91 4112 nebo 91 4110. Průměr odpadního syfonu i otvoru ve vaně je 50 mm. Syfon buď pro snadné čištění lehce přístupný. Vana musí být vodivě spojena s odpadem.

(3) Umyvadlo v koupelně se použije ze zdravotní keramiky, bez zadní stěny, jako vzor č. 644 katalogu Spojených keramických závodů, národní podnik v Teplicích, dř. Dittmar Urbach (dále jen katalog) o velikosti 650 mm X 450 mm, odsazené od zdi alespoň 3 cm. Odpad syfonu buď nejméně o průměru 32 mm a přepad (i v otvorech přepadových) stejného průřezu jako výtokový otvor z mísy. Umyvadlo se vybaví nástěnnou baterií o průměru 13 mm s otočným ramenem, umístěnou mimo rovinu souměrnosti umyvadla a pokud možno společnou i pro vanu. Nebude-li k umyvadlu zavedena teplá voda, použije se výtokového ventilu rovněž mimostředně umístěného o průměru 13 mm s otočným ramenem nebo výjimečně stojánkového ventilu. Pro léčebné a ošetřovací ústavy, školy, průmyslové a jiné účelové stavby se použije jiných vhodných běžně vyráběných typů. Použije-li se umývátek, volí se jako vzor č. 229, 239 nebo 106 katalogu.

(4) Pro záchody se použije splachovacích nádržek, a jenom kde je to nezbytně nutné, tlakových splachovačů. Při splachovacích nádržkách se použije mis ze zdravotní keramiky vzoru Panama č. 150 až 150f katalogu nebo vzoru Baltik č. 160 až 160d katalogu nebo vzorů podobných. Při tlakových splachovačích se použije mísy vzor č. 9100 b, c, d, e nebo í katalogu nebo podobného vzoru. Je-li kloset v koupelně, musí se použít sedátka s víkem. V záchodech, kde není zavedena voda, se použije klapkových mis.

(5) Bidet se zvolí vzoru č. 9089 katalogu nebo podobného vzoru.

(6) Dětské klosety do nemocnic, škol a jeslí se zvolí jako typ č. 156 katalogu.

(7) Dětské vany jsou ocelové, smaltované, délky 800 až 1000 mm nebo ze zdravotní keramiky jako vzor č. 306 nebo 307 katalogu.

§ 82.

Armatury.*)

V každém bytě buď alespoň jeden výtok upraven tak, aby bylo lze bez použití nástrojů nasadit hadici 13 mm světlého průměru se šroubením.

§ 83.

Kanalisační potrubí.

(1) U přízemních a jednopatrových budov se zakazuje užívat litinových trub odpadních. Kanalisační potrubí vodorovně musí být z kameniny, svislé z kameniny nebo z osinkocementových asfaltovaných trub. Toto omezení se nevztahuje na svislé potrubí pro stavby zdravotní a telekomunikační.

(2) Kameninových trub se použije ve stavebních délkách 609—1000 mm. Jako svislého kanalisačního potrubí se smí užít kameniny jen pro budovy nejvýše o dvou podlažích. Jako součást těsnění se použije konopných dehtovaných provazců a těsnění se zalije asfaltem. Ležaté kameninové potrubí musí mít dostatečné krytí. Pro kameninové dvorní vpustě se použije plzeňského normálu Ø 300 mm.

(3) Osinkocementových trub, těsněných konopným provazcem a zalitých asfaltem se použije pro celé svislé kanalisační potrubí u budov nejvýše o dvou podlažích, u budov vyšších jen pro odvětrávací potrubí.

(4) Při domovní kanalisaci zapojené do uliční stoky lze do jednoho svislého odpadového potrubí zapojit odpady od klosetových mis, van, umyvadel, kuchyňských dřezů a vpustí pro odvodnění dlažeb. U všech odvodňovaných předmětů kromě záchodové mísy se musí v tomto případě použít hluboké vodní uzávěrky (asi 80 mm) a musí být postaráno o řádné odvětrávání. Délka připojovacího potrubí od odpadního potrubí musí být co nejkratší.

(5) Olověných trub se použije v nejkratších délkách a jen tam, kde je toho nevyhnutelně třeba. Musí se náležitě chránit proti vlivu stavebnin.

(6) pro zavěšená potrubí a pro připojení jednotlivých odvodňovacích předmětů do odpadního potrubí (svislého) je možno použít litiny.

(7) V odůvodněných případech může stavební úřad povolit výjimku z ustanovení odstavců 1 až 6.

§ 84.

Vodovodní potrubí.

(1) Potrubí ležaté i stoupací se může provést z trub ocelových asfaltovaných, jutovaných nebo litinových tlakových s klínovým těsněním a při volné montáži se může použít i trub se spojením přírubovým. Pozinkovaných trub se smí použít jen ve výjimečných případech, po případě se souhlasem místní vodárny. Náhradních hmot lze použít, pokud jsou schváleny ministerstvem stavebního průmyslu. Stoupací potrubí se provede tak, aby jeho výměna při proděravění byla snadná.

(2) V obytných domech nejvýše o čtyřech podlažích nad terénem se vyvede stoupačka, která je nejblíže u vchodu na půdu, o průměru nejméně 25 mm (1“) nad úroveň půdy a opatří se ventilem se šroubením pro hadicovou spojku a odvodněním zámrzné části. V obytných domech o více než čtyřech podlažích nad terénem se provede nebo alespoň navrhne a stavebně připraví provedení zvláštní samostatné požární stoupačky v prostoru schodiště.

(3) Uzavírací ventily se osazují na hlavní vedení, na spodním konci svislých stoupaček v přístupném místě a v bytech u všech ohřívačů a splachovačů. Při soustředěné instalaci se, doporučuje použít jednoho uzavíracího ventilu pro celý byt na místě jednotlivých uzavíracích ventilů pro jednotlivé spotřebiče.

§ 85.

Příprava a rozvod teplé vody.

(1) Při stavbách obytných domů o více bytech je přípustná ústřední příprava teplé vody a její rozvedení do bytů. V domech o menším počtu bytů se doporučuje opatřit teplou vodu stejně anebo v každém bytě plynovým průtokovým automatem nebo elektrickým zásobníkem. V rodinných domcích se opatří teplá voda plynovým průtokovým automatem nebo elektrickým zásobníkem.

(2) Není-li zamýšleno rozvádět teplou vodu, zřídí se koupelna s normálními uhelnými lázeňskými kamny 12“; přívodní potrubí musí mít průměr 13 mm. Při řešení koupelny a prádelny v jedné místnosti se použijí místo lázeňských uhelných kamen kamna „Brutar“, a je-li k disposici studená tlaková voda k těmto kamnům, speciální ejektorová míchací baterie.

§ 86.

Plynové spotřebiče a instalace.*)

(1) V obytných stavbách se smí používat jen plynových spotřebičů značkovaných Plynárenským, vodárenským a zdravotně technickým svazem.**)

(2) V místech, kde nejsou podmínky energetické dobře známy, nutno si před zavedením instalace pro plyn vyžádat posudek koordinační komise Československých energetických závodů, národního podniku.

(3) Domovní instalace se zřídí s použitím černých ocelových trubek.

(4) Do komínů pro odvádění spalin plynových spotřebičů se nesmějí společně zaúsťovat jiná topeniště.

§ 87.

Elektrické instalace.***)

Při zařizování elektrických instalací je třeba dbát největší možné úspory barevných kovů a jiných instalačních potřeb. Smí se použiti jen hmot vyhovujících vyhlášce ministerstva průmyslu č. 340/1945 Ú. l. I., o povinné kontrole a zkoušení elektrických výrobků, ve znění vyhlášek ji měnících nebo doplňujících.

§ 88.

(1) Podle rozsahu bytové plochy jsou stanoveny tyto základní skupiny bytů:

1. a) garsoniéra (zásadně pro jednoho svobodného) buď s nejnutnějším příslušenstvím do 30 m², po případě méně, je-li příslušenství společné, anebo s nejnutnějším příslušenstvím do 48 m², je-li o jednu místnost více,
2. b) byt o jedné místnosti s kuchyní a příslušenstvím do 65 m²,
3. c) obývací místnost, 1 ložnice, kuchyň a příslušenství do 80 m²,
4. d) obývací místnost, 2 ložnice, kuchyň a příslušenství do 95 m²,
5. e) obývací místnost, 2 ložnice, pracovna, kuchyň a příslušenství do 110 m².

V rozsahu stanovených bytových ploch je přípustno i jiné rozdělení, avšak uvedené výměry se nemají zpravidla překročit o více než 5%.

(2) Do plošné výměry, stanovené v odstavci 1, se započítává celá zastavěná plocha bytu (na př. s arkýřem a s omezujícími zdmi) a poměrný díl schodiště a společných komunikací v obytných podlažích.

(3) Byt v domech o třech a více podlažích má být umístěn zásadně v jednom podlaží. V rodinných domcích může být umístěn byt ve dvou podlažích, na př. v přízemí a zčásti v podkroví nebo v přízemí a v prvním patře.

§ 89.

(1) Při zastavování stavebních mezer je třeba se přizpůsobit dosavadnímu vyhovujícímu zastavění, zejména pokud jde o výšku stavby k hlavní římse.

(2) Zakazuje se zřizovat byty, u nichž je podlaha v některé obytné místnosti níže než 30 cm nad povrchem přilehlého chodníku, dvora, zahrady nebo okolního terénu. Přístup do obytné místnosti v podkroví musí být oddělen od vstupu do ostatního půdního prostoru.

(3) K severu se má umístit jen příslušenství a z obytných místností nejvýše jídelní kout obývací místnosti nebo ložnice rodičů, má-li byt aspoň 2 ložnice.

(4) Větrání bytů nutno zabezpečit buď orientací bytu ke dvěma světovým stranám (t. j. buď ke dvěma protilehlým průčelím nebo v rohové poloze), anebo vhodným větracím zařízením. Nevylučuje se však řešení více bytů v jednom podlaží, zvláště vede-li k hospodárné disposici.

(5) Byt pro domovníka má být o 2 místnostech (pokoj s kuchyní a s příslušenstvím podle povahy domu), způsobilý k řádnému a zdravému užívání a položený pokud možno blízko domovních dveří.

§ 90.

(1) Výměra jednotlivých místností nesmí být menší než tyto plochy:

1. a) obytný pokoj — 18 m², jedna ložnice — 14 m², druhá ložnice — 10 m²,
2. b) kuchyně s jídelním stolem — 12 m²; pracovní kuchyně 6 m², kuchyňský kout 4 m², jsou-li vybaveny elektřinou nebo plynem.

(2) Při návrhu vnitřní disposice bytu nutno velmi bedlivě dbát řádné provozní souvislosti, snadného udržování bytu a nezávadného používání příslušenství.

§ 91.

1. Pro navrhování jednotlivých obytných, místností a příslušenství platí tyto zásady:
2. 1. Půdorysné rozměry vnitřního vybavení bytu předpokládají:
   1. a) jídelní stůl 60 cm X 85 cm (židle zaujímají 45 cm šířky), křesla 55 cm X 60 cm,
   2. b) pracovní plocha v kuchyni (ve výši 86 cm nad podlahou nebo dlažbou kuchyně) nejméně 60 cm X 120 cm, dřez 60 cm X 50 cm bez odkládací plochy, při čemž horní hrana dřezu má být ve výši 86 cm nad podlahou nebo dlažbou kuchyně a odkapní plocha má být nalevo od dřezu, plocha pro kuchyňské nářadí rodiny 60 cm X 120 cm,
   3. c) skříně hloubky 60 cm a šířky 60 cm nebo jejího násobku; žádá-li to půdorysná disposice bytu, lze počítat s šířkou v násobku 50 cm (při tom třeba předpokládat pro dospělou osobu nutnou plochu pro skříň na šaty a prádlo celkem 60 cm X 120 cm a pro knihovnu 60 cm X 60 cm),
   4. d) lůžka pro dospělé osoby a gauče 90 cm X 205 cm, pomocné odkládací plochy k lůžkům, po případě noční stolky 45 cm X 45 cm, dětské postýlky 70 cm X 140 cm.

1. 2. Rozměry topidel se řídí podle současné výroby.
2. 3. Ložnice mají mít každá zvláštní přístup. Jsou-li dvě vedle sebe, mohou být spojeny dveřmi.
3. 4. Pracovní kuchyně má mít nejméně 2 m šířky. Kuchyně nebo kuchyňský kout musí být vždy přímo osvětleny a větrány. Disposičním řešením se má co nejvíce usnadnit provoz v kuchyni.
4. 5. Lázeň má být pokud možno situována mezi vytápěnými místnostmi a musí být tak dimensována, aby v ní bylo možno umístit vanu rozměru alespoň 68 cm X 155 cm (kromě obložení) se sprchou, umyvadlo, jež nemá být docela v rohu, plynový nebo elektrický ohřívač s topným zařízením, koupelnová kamna, stoličku a věšák. U garsoniér stačí po případě sprchové zařízení s odpadem v podlaze, umyvadlo, ohřívač, stolička, věšák, po případě záchodová mísa.
5. 6. Záchod má být samostatně přístupný, zpravidla z předsíně; u bytu menší půdorysné plochy než 70 m² může být umístěn v lázni, pokud je přímo větraná.
6. 7. Spíž je přístupná z předsíně nebo z kuchyně; zřizuje se v chladné poloze, co nejdéle od komínového tělesa a plynových odkuřovačů.
7. 8. Komora má velikost zpravidla 1,5—2 m² a její rozměry nemají v obou směrech přesahovat 1,5 m. Má být umístěna pokud možno u kuchyňské části bytu nebo u předsíně. Lze ji nahradit vestavěnou skříní, při níž třeba pamatovat na dobré odvětrávání.
8. 9. Úkolem šatny je aspoň částečně uvolnit prostor ložnic od skříní.

§ 92.

(1) Pokud jde o světlou výšku, doporučují se tyto rozměry: pro obytnou, místnost v normálním podlaží nejméně 2,50 m, v podkroví nejméně 2,30 m (měřeno svisle na nejnižší stěně) a pro sklep 2,10 m, po případě 2,40 m tam, kde je ústřední vytápění.

(2) Průchozí šířka ramene schodiště (t. j. u dvojramenného schodiště volná šířka ramene mezi zábradlím a stěnou, zvětšená o 5 cm) u nájemních domů nejvýše o 4 podlažích nad zemí (přízemí a 3 patra) je nejméně 120 cm; u vyšších domů je přiměřeně větší, šířku podest je třeba zvětšit pro snazší dopravu nábytku.

(3) U rodinných domků budiž schodiště pokud možno bez kosých stupňů, přímočaré, jednoramenné nebo dvouramenné a o světlé šířce nejméně 85 cm. Při návrhu schodiště je nutno vždy pamatovat na možnost stěhování nábytku.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 neplatí pro komunikace) které neslouží pravidelnému provozu v domě. Užije-li se výstupných žebříků na půdu, musí být řádně upevněny a opatřeny záchytným madlem.

(5) U rodinných domků buď pamatováno na zádveří vždy aspoň na, severní a západní straně a vůbec tam, kde jde o vyšší polohu (nad 400 m n. m.) anebo o polohu nechráněnou nebo vystavenou vlivům povětrnostním.

§ 93.

Osvětlení a větrání.

(1) Obytné místnosti mají mít dostatečné (t. zv. střední) osvětleni, t. j. poměr plochy oken k podlahové ploše zpravidla 1 : 6 až 1 : 8 za předpokladu dostatečného volného prostoru před okny; v úzkých tmavých ulicích u vysokého a hustého zastavění nebo s překážkami před okny (na př. stromy) nebo při parapetu a nadpraží, volených nepříznivě pro osvětlení, má být osvětlení přiměřeně větší (1 : 4 až 1 : 5).

(2) Je nutno pamatovat na řádné větrání, zejména v kuchyních při plynových spotřebičích.

(3) U záchodů buď postaráno o řádné větrání přímé nebo svislým ventilačním tahem za předpokladu, že každý kloset má svůj ventilační tah se zabezpečenou účinností. Nesplachovací záchod musí být přímo osvětlen a větrán a při tom oddělen od bytu přímo větranou předsíňkou. Doporučuje se užít v něm klapkové mísy s nejmenším nutným množstvím vody pro spláchnutí.

(4) Lázeň musí být větrána buď přímo, anebo nepřímo průduchem nebo svislým ventilačním tahem dostatečného průřezu a dostatečné tepelné isolace, a to zvlášť pro každou lázeň. Ohřívá-li se voda nebo vytápí se plynem, nutno odvádět spaliny samostatným komínovým tahem. V malých koupelnách, vytápěných plynem, má být postaráno o přívod vzduchu.

(5) Špíž má být zpravidla větrána přímo; postačí ventilační otvory při podlaze a stropu.

(6) Zřizování šachtových světlíků pro osvětlení obytných místností nebo kuchyní se zakazuje. Výjimečně lze je zřídit jen, kde to vyžaduje hloubka sousední budovy, a to pro osvětlení podřadných prostorů.

§ 94.

Instalace.

(1) Instalační zařízení pro kloset, lázeň a kuchyňský dřez (po případě vylévku) buďte co nejvíce soustředěna, a to nejen v jednotlivém podlaží, nýbrž i v podlažích nad sebou. Plynové potrubí se musí vést podle příslušných předpisů; zejména se nesmí vést volně uzavřenými vzduchovými prostory.

(2) Potrubí vodovodní a vodovodní zařizovací předměty se smějí umisťovat na vnějších zdech jen zcela výjimečně a musí být dostatečně isolovány tepelně.

§ 95.

Tepelné a zvukové isolace.

(1) Zásadně se nemají zřizovat u bytů, na chodbách a schodištích, pokud se vytápějí, jednoduchá okna v obvodových zdech. Nutno se také vystříhat zbytečné členitosti obvodových zdí a nadměrné výměry okenních ploch. Také k akumulaci tepla je třeba přihlížet.

(2) Stropy a podlahy mají mít součinitel prostupu „k“ nejvýše 1,00 kcal/m²hod.°C; to platí i pro ploché střechy obytných budov bez půdního prostoru.

(3) Z důvodů tepelné hospodárnosti se doporučuje užívat u obytných místností takových konstrukcí oken, jejichž součinitel prostupu tepla „k“ je menší než 3,8 kcal/m². hod.° C.

(4) Průzvučnost konstrukcí mezi obytnými místnostmi dvou bytů má být nejvýše taková, jako oboustranně omítnuté příčky z plných pálených cihel na maltu vápennou, jednu cihlu tlusté (29 cm).

(5) Je-li venkovní prostor hlučný (na př. rušná dopravní ulice o hlasitosti hluku nejméně 80 fonů) průzvučnost venkovní stěny obytných místností nemá být větší než zdi z plných pálených cihel na maltu vápennou, oboustranně omítnuté, půldruhé cihly tlusté (44 cm);. okna mají býti dvojitá (nebo se sdruženými křídly), velmi dobře těsnící.

§ 96.

Vytápění bytu.

(1) Zpravidla je třeba počítat s lokálním vytápěním. Kde lze už nyní vybavit byty ústředním vytápěním, nutno pamatovat v každé bytové jednotce alespoň na jeden komín k umožnění lokálního vytápění v nutných případech.

(2) Kde nelze vybavit byty ústředním vytápěním, má být počítáno s možností pozdější instalace ústředního vytápění.

(3) Při lokálním vytápění buď počítáno s vytápěním zpravidla každé obytné místnosti, dále kuchyně (ať pracovní nebo kuchyňského koutu) a lázně, není-li možno je přitápěti plynem nebo elektřinou. Plynová kamna se musí opatřit úpravám i pro odvádění spalin podle platných předpisů. V disposici nutno pamatovat na to, aby se soustředěním komínových těles zmenšil jejich počet.

§ 97.

Je-li v obci zařízena kanalisace, musí se na ni připojit každý stavební celek (dům, řada, skupina). Výjimky se dovolí jen ve zvláště odůvodněných případech. Jsou-li na kanalisaci připojeny podzemní prostory, musí se zamezit vnikání vzduté vody. Odpadové trouby okapové se musí připojit k domovní kanalisaci. Všechny vpustě a odpady kromě střešních se musí opatřit vodní uzávěrkou. Čisticí a revisní šachty musí mít neprodyšné příklopy.

§ 98.

(1) Ke každému bytu se doporučuje zřídit přiměřený sklepní prostor. V každé novostavbě, u níž jsou splněny podmínky platné pro zřizování úkrytů, musí být plánován a zřízen úkryt. Ve vhodných budovách (zejména veřejných) nutno pamatovat na zřizování veřejných úkrytů, záchranných stanic a pod. Potřebné informace sdělí příslušné krajské nebo okresní velitelství požární ochrany.

(2) V každém stavebním celku se má zřídit prádelna řádně větraná s možností dobrého strojního vybavení; zároveň má být vyřešeno sušení' prádla. Při stavbě skupiny domů se doporučuje zřídit ústřední prádelnu a sušárnu, jsou-li dány podmínky pro její dobrý provoz. Je třeba pamatovat na nutné přípojky zdrojů energie, zvláště na zatrubkování přívodu elektrického proudu.

(3) U domů o více bytech, kde není výtah, je nutno zřídit zvláštní větranou místnost pro uskladnění dětských kočárků, jízdních kol a pod., a to v přízemí při vestibulu nebo v suterénu. U rodinných domků je pamatovat na místo pro kočárek v předsíni.

(4) Nutno pamatovat na vhodné umístění nádob na popel a sběr odpadků a na účelnou dopravu jich od místa uskladnění na chodník.

(5) V každém domě o více než čtyřech podlažích (t. j. o přízemí a více než 3 patrech) bud’ pamatováno na osobní výtah nejmenší nosnosti 300 kg, a to i tehdy, nebude-li možno výtah zřídit ihned.

§ 99.

(1) V nájemních domech se doporučuje zřídit telefon domácí a pokud možno také poštovní, umístěný ve vestibulu domu a přístupný všem nájemníkům. Vždy buď umožněna snadná dodatečná instalace telefonního vedení. V dohodě s Československou státní poštou, n. p., je nutno pamatovat u vhodných objektů na zřizování výklenků přístupných s ulice pro umístění veřejných telefonních mincovních automatů. Doporučuje se zřídit společnou antenu.*)

(2) V každém nájemním domě buď zřízen blok schránek na dopisy, jednotně umístěný v přízemí budovy (ve vestibulu, po případě v průjezdu nebo prostoru schodiště), u rodinných nebo jednotlivých (isolovaných) domů s oplocením se mohou schránky umístit u vchodu v oplocení.**)

(3) Měřidla, t. j. elektroměry a plynoměry, buďte umístěna tak, aby bylo možno odečíst stav spotřeby přímo z chodby nebo se schodiště.

§ 100.

Garáže.

(1) Zřizovat samostatné garáže ve dvorech činžovních domů je dovoleno jen tehdy, pokud je to přípustné podle zastavovacího plánu. Zřízením garáže nesmí být ohrožené užívání dvora pro účely domovní; garáž buď vzdálena nejméně 5 m od domovní zdi, opatřené okny nebo dveřmi.

(2) Zřizovat garáže v suterénu nebo v přízemi domu v traktu uličním nebo dvorním je možné, je-li postaráno o ohnivzdorné odděleni prostor garážových od ostatních místností obytných nebo obchodních. Je však zakázáno zřizovat garáže v průjezdech, do kterých ústí zároveň komunikace domavní. Garáže u rodinných, domků a v předzahrádkách je možno navrhovat, jen jde-li o ukládání osobních vozů obyvatel domu

(3) Nejsou-li garáže v místech nezastavěných, smějí se jejich stěny, strop i podlaha navrhovat jen z materiálu ohnivzdorného. Za místa nezastavěná se pokládají prostory ohražené, jež. jsou buď úplně nebo zčásti volné (bez staveb), a kde činí vzdálenost navrhované garáže od nejbližšího objektu stavebního alespoň 25 m.

(4) Garáže navrhované v nezastavěných místech mohou mít stěny i stropy neohnivzdorné. Neohnivzdorné garáže v těchto místech se však nesmějí zřizovat ve větším rozsahu, nýbrž může jít jen o jednotlivé garáže, které mohou pojmout nejvýše čtyři vozy.

(5) Nepřipouští se zastavovat proluky mezi sousedními stavbami přístavky nebo garážemi.

§ 101.

Ploty

Ploty musí být nízké, i v uzavřených prostorách průhledné a lehké: je třeba je navrhnout se zřetelem k rázu okolí.