Český lékopis 1997

Pyrogenní látky (2.6.8). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího pyrogenní látky, vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se vstřikuje na 1 kg hmotnosti králíka 1 ml roztoku obsahujícího 7,4 mg zkoušené látky (odpovídá 5 mg erythromycinu) ve vodě na injekci R.

Stanovení obsahu

Stanovení se provede kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 60,0 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (1 + 3) a zředí se touto směsí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 40,0 mg erythromycinu A CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (1 + 3) a zředí se touto směsí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 10,0 mg erythromycinu B CRL a 10,0 mg erythromycinu C CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (1 + 3) a zředí se touto směsí na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 5 mg N-demethylerythromycinu A CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (b). Přidá se 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) a zředí se porovnávacím roztokem (b) na 25 ml.

Porovnávací roztok (d). 3,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (1 + 3) na 100,0 ml.

Zkoušený roztok i porovnávací roztoky se mohou používat po dobu jednoho dne, pokud se uchovávají při 5 °C.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné styrendivinylbenzen-kopolymerem R (8 μm až 10 μm) o velikosti pórů 100 nm,
2. - mobilní fáze s průtokovou rychlostí 2,0 ml/min připravené následujícím způsobem: k 50 ml roztoku hydrogenfosforečnanu draselného R (35 g/l), jehož pH bylo upraveno kyselinou fosforečnou zředěnou RS na hodnotu 9,0, se přidá 400 ml vody R, 165 ml terc.butanolu R a 30 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 1000 ml,
3. - spektrofotometrického detektoru, 215 nm,
4. - injektoru, 100 μl,
5. - elektronického integrátoru.

Kolona se udržuje při 70 °C, nejlépe za použití vodní lázně. Nastříkne se porovnávací roztok (c) a nastaví se citlivost systému tak, aby výška píků byla nejméně 25 % rozsahu celé stupnice zapisovače. Látky se eluují v následujícím pořadí: N-demethylerythromycin A, erythromycin C, erythromycin A a erythromycin B. Zkoušku lze hodnotit pouze v případě, že rozlišení mezi píky N-demethylerythromycinu A a erythromycinu C je nejméně 0,8 a rozlišení mezi píky N-demethyl-erythromycinu A a erythromycinu A je nejméně 5,5. Je-li třeba, upraví se koncentrace terc.butanolu v mobilní fázi nebo se sníží průtoková rychlost na 1,5 ml/min nebo 1,0 ml/min. Nastříkne se šestkrát porovnávací roztok (a). Zkoušku lze hodnotit pouze tehdy, je-li relativní směrodatná odchylka plochy píku erythromycinu A nejvýše 2,0 %. Nastřikuje se střídavě zkoušený roztok a porovnávací roztoky (a) a (b).

Obsah erythromycinu A se vypočítá v procentech za použití chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Výsledek se vyjádří jako erythromyciniumlaktobionat A vynásobením procentuálního obsahu erythromycinu A faktorem 1,4877. Obsah erythromycinu B a erythromycinu C v procentech se vypočítá za použití chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Výsledek se vyjádří jako erythromyciniumlaktobionat B a erythromyciniumlaktobionat C vynásobením faktorem 1,4877.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, při teplotě nepřevyšující 25 °C. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

Separandum.

Označování

V označení se uvede, zda je látka:

1. - sterilní,
2. - prostá pyrogenních látek.

Nečistoty

1. A. R¹ = OH; R² = OH; R³ = H; R⁴ = OCH₃; R⁵ = CH₃: erythromycin F,
2. B. R¹ = OH; R² = H; R³ = H; R⁴ = OCH₃; R⁵ = H: N-demethylerythromycin A,

1. C. erythromycin E,

1. D. anhydroerythromycin A,

1. E. enolether erythromycinu A,

1. F. enolether pseudoerythromycinu A.

† Erythromycini stearas

Erythromyciniumstearat

Synonyma. Erythromycinium stearicum, stearan erythromycinia

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu, ethanolu a methanolu. Roztoky v těchto čtyřech rozpouštědlech mohou opalizovat.

Zkoušky totožnosti

1. A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 28 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 20 mg erythromycinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b). 10 mg kyseliny stearové R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku. Vyvíjí se horní vrstvou směsi objemových dílů 2-propanolu R, roztoku octanu amonného R (150 g/l), jehož pH bylo předem upraveno amoniakem 17,5 R na 9,6, a ethylacetatu R (4 + 8 + 9) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a postříká se roztokem dichlorfluoresceinu R (0,2 g/l) a rhodaminu B R (0,1 g/l) v lihu 96% R. Vrstva se vystaví na několik sekund parám nad vodní lázní a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou dvě skvrny, z nichž jedna odpovídá polohou hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) a druhá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (b). Vrstva se postříká anisaldehydem RS1, zahřívá se 5 min při 110 °C a potom se pozoruje na denním světle. Barevná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

1. B. K asi 5 mg se přidá 5 ml roztoku xanthydrolu R (0,2 g/l) ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a kyseliny octové R (1 + 99) a zahřívá se na vodní lázni; vzniká červené zbarvení.
2. C. 10 mg se suspenduje v 5 ml kyseliny chlorovodíkové RS a 10 min až 20 min se nechá stát; vzniká žluté zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 7,0 až 10,5; měří se suspenze 1,0 g ve 100 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

Erythromyciniumstearat. Nejméně 84,0 % C₅₅H₁₀₃NO₁₅, počítáno na bezvodou látku. 0,500 g se rozpustí v 30 ml chloroformu R. Opalizuje-li roztok, zfiltruje se a zbytek se třikrát vytřepe, vždy dávkou 25 ml chloroformu R. Pokud je třeba, zfiltruje se a filtr se promyje chloroformem R. Spojené filtráty a chloroform z promývání filtru se odpaří na vodní lázni na objem 30 ml. Přidá se 50 ml kyseliny octové ledové R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 0,1018 g C₅₅H₁₀₃NO₁₅.

Volná kyselina stearová. Nejvýše 14,0 % C₁₈H₃₆O₂, počítáno na bezvodou látku. 0,400 g se rozpustí v 50 ml methanolu R. Titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Vypočítá se spotřeba hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS na 1 g zkoušené látky (n₁ ml) a odečte se od něho objem spotřeby kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS na 1 g zkoušené látky ze stanovení obsahu erythromyciniumstearatu (n₂ ml).

Obsah C₁₈H₃₆O₂ v procentech se vypočítá ze vzorce:

Erythromyciniumstearat a volná kyselina stearová. 98,0 % až 103,0 %, počítáno na bezvodou látku. Sečtou se hodnoty ze zkoušek Erythromyciniumstearat a Volná kyselina stearová.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 4,0 %; provede se s 0,300 g zkoušené látky. Jako rozpouštědlo se použije roztok imidazolu R (100 g/l) v methanolu bezvodém R.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 1,0 g zkoušené látky.

Stanovení účinnosti

50,0 mg se rozpustí ve 100,0 ml methanolu R a provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2.7.2) za použití erythromycinu CRL jako referenční látky.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem, při teplotě nepřevyšující 30 °C.

Separandum.

† Erythromycinum

Erythromycin

Vlastnosti

Bílý až slabě žlutý prášek nebo bezbarvé až slabě žluté krystalky, slabě hygroskopické. Je těžce rozpustný ve vodě (rozpustnost se snižuje se vzestupem teploty), snadno rozpustný v lihu 96%, dobře rozpustný v methanolu. Rozpouští se ve zředěné kyselině chlorovodíkové.

Zkoušky totožnosti

1. A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg erythromycinu A CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b). 20 mg spiramycinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se horní vrstvou směsi objemových dílů 2-propanolu R, ethylacetatu R a roztoku octanu amonného R (150 g/l), jehož pH bylo předem upraveno amoniakem R na 9,6, (4 + 9 + 8) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se anisaldehydem RS1 a 5 min se zahřívá na 110 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) a liší se polohou a zbarvením od skvrny na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

1. B. K asi 5 mg se přidá 5 ml roztoku xanthydrolu R (0,2 g/l) ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a kyseliny octové R (1 + 99) a zahřeje se na vodní lázni. Vznikne červené zbarvení.
2. C. Asi 10 mg se rozpustí v 5 ml kyseliny chlorovodíkové RS. Za 10 min až 20 min vznikne žluté zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 8,0 až 10,5; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 150 ml.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -71 ° až - 78°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 1,00 g v ethanolu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 50,0 ml. Měří se nejdříve za 30 min od přípravy roztoku.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) způsobem popsaným ve Stanovení obsahu. Obsah erythromycinu B není větší než 5,0 % a obsah erythromycinu C není též větší než 5,0 %. Nastříkne se porovnávací roztok (d). Nastříkne se zkoušený roztok a chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající pětinásobku retenčního času erythromycinu A. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě píků odpovídajících erythromycinu A, erythromycinu B a erythromycinu C, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (3,0 %).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 6,5 %; provede se s 0,200 g zkoušené látky. Jako rozpouštědlo se použije roztok imidazolu R (100 g/l) v methanolu bezvodém R.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Stanovení se provede kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 40,0 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (1 + 3) a zředí se touto směsí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 40,0 mg erythromycinu A CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (1 + 3) a zředí se touto směsí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 10,0 mg erythromycinu B CRL a 10,0 mg erythromycinu C CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (1 + 3) a zředí se touto směsí na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 5 mg N-demethylerythromycinu A CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (b). Přidá se 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) a zředí se porovnávacím roztokem (b) na 25 ml.

Porovnávací roztok (d). 3,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (1 + 3) na 100,0 ml.

Zkoušený roztok i porovnávací roztoky se mohou požívat po dobu jednoho dne, pokud se uchovávají při 5 °C.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné styrendivinylbenzen kopolymerem R (8 μm až 10 μm) o velikosti pórů 100 nm,
2. - mobilní fáze s průtokovou rychlostí 2,0 ml/min připravené následujícím způsobem: k 50,0 ml roztoku hydrogenfosforečnanu draselného R (35 g/l), jehož pH bylo upraveno kyselinou fosforečnou zředěnou RS na hodnotu 9,0, se přidá 400 ml vody R, 165 ml terc.butanolu R a 30 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 1000 ml,
3. - spektrofotometrického detektoru, 215 nm,
4. - injektorové smyčky, 100 μl,
5. - elektronického integrátoru.

Kolona se udržuje při 70 °C, nejlépe za použití vodní lázně. Nastříkne se porovnávací roztok (c) a nastaví se citlivost detektoru tak, aby výšky píků byly nejméně 25 % rozsahu celé stupnice zapisovače. Látky se eluují v následujícím pořadí: N-demethylerythromycin A, erythromycin C, erythromycin A a erythromycin B. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky N-demethylerythromycinu A a erythromycinu C je nejméně 0,8 a rozlišení mezi píky N-demethylerythromycinu A a erythromycinu A je nejméně 5,5. Je-li třeba, upraví se koncentrace terc.butanolu v mobilní fázi nebo se sníží průtoková rychlost na 1,5 ml/min nebo 1,0 ml/min. Nastříkne se šestkrát porovnávací roztok (a). Zkoušku lze hodnotit, je-li relativní směrodatná odchylka plochy píku erythromycinu A nejvýše 2,0 %. Nastřikuje se střídavě zkoušený roztok a porovnávací roztoky (a) a (b).

Obsah erythromycinu A se vypočítá v procentech za použití chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Obsah erythromycinu B a C se vypočítá v procentech za použití chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem, při teplotě nepřevyšující 30 °C.

Separandum.

Nečistoty

1. A. R₁ = OH; R₂ = OH; R₃ = H; R₄ = OCH₃; R₅ = CH₃: erythromycin F,
2. B. R₁ = OH; R₂ = H; R₃ = H; R₄ = OCH₃; R₅ = H: N-demethylerythromycin A,

1. C. erythromycin E,

1. D. anhydroerythromycin A,

1. E. enolether erythromycinu A,

1. F. enolether pseudoerythromycinu A.

† Estradioli benzoas

Estradiolbenzoat

Synonymum. Estradiolum benzoicum

Vlastnosti

Téměř bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je prakticky nerozpustný ve vodě, mírně rozpustný v acetonu, těžce rozpustný v lihu 96% a v olejích.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Teplota tání (2.2.14). 191 °C až 198 °C.
2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem estradiolbenzoatu CRL. Projeví-li se rozdíly ve spektrech získaných v pevném stavu, zaznamenají se nová spektra roztoku zkoušené a roztoku referenční látky (50 g/l) v chloroformu R.
3. C. Chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu, se pozorují v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou, zbarvením, fluorescencí a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. D. K asi 1 mg se přidá 0,5 ml molybdenan-kyseliny sírové RS2; vzniká žlutozelené zbarvení, které v ultrafialovém světle při 365 nm intenzivně zeleně fluoreskuje. Přidá se 1 ml kyseliny sírové R a 9 ml vody R; zbarvení roztoku se změní na růžové s nažloutlou fluorescencí.

Zkoušky na čistotu

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +57° až +63°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v dioxanu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok (a). 0,2 g se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 2,5 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) na 50 ml.

Porovnávací roztok (a). 25 mg estradiolbenzoatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 25 ml.

Porovnávací roztok (b). 2 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí směsí objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) na 10 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů lihu 96% R a toluenu R (10 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se suší na vzduchu do vymizení pachu rozpouštědel a zahřívá se 10 min při 110 °C. Horká vrstva se postříká kyselinou sírovou v lihu RS, znovu se zahřívá 10 min při 110 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 0,50 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 0,50 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

25,0 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 250,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) roztoku v maximu při 231 nm za použití lihu 96% R jako kontrolní tekutiny.

Obsah C₂₅H₂₈O₃ se vypočítá za použití specifické absorbance, jejíž hodnota je 500.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Separandum.

† Estradiolum hemihydricum

Hemihydrát estradiolu

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu a mírně rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru a v dichlormethanu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Teplota tání (2.2.14). 175 °C až 180 °C.
2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem hemihydrátu estradiolu CRL.
3. C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

   Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50 ml.

   Porovnávací roztok (a). 50 mg hemihydrátu estradiolu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50 ml.

   Porovnávací roztok (b). 25 mg ethinylestradiolu CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 25 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů lihu 96% R a toluenu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se suší na vzduchu do vymizení pachu rozpouštědel, 10 min se zahřívá při 110 °C. Horká vrstva se postříká kyselinou sírovou v lihu RS a znovu se zahřívá 10 min při 110 °C. Po vychladnutí se pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, zbarvením v denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě skvrny, které nemusí být úplně oddělené.

1. D. K asi 1 mg se přidá 0,5 ml čerstvě připravené molybdenan-kyseliny sírové RS2; vzniká modré zbarvení, které v ultrafialovém světle při 365 nm intenzivně zeleně fluoreskuje. Přidá se 1 ml kyseliny sírové R a 9 ml vody R; zbarvení roztoku se změní na růžové s nažloutlou fluorescencí.
2. E. Zkouška Voda, semimikrostanovení, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +76° až +83°, počítáno na bezvodou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v lihu 96% R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v 10 ml acetonitrilu R a zředí se methanolem R na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 12,5 mg 17α-estradiolu R se rozpustí ve 20 ml acetonitrilu R a zředí se methanolem R na 50,0 ml. 25,0 mg hemihydrátu estradiolu CRL se rozpustí v 10 ml acetonitrilu R, přidá se 0,5 ml roztoku 17α-estradiolu R a zředí se methanolem R na 25,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktade-cylsilanizovaným pro chromatografií R (5 μm),
2. - mobilní fáze připravené takto: k 400 ml acetonitrilu R se přidá 50 ml methanolu R a 400 ml vody R, 10 min se nechá stát, zředí se vodou R na 1000 ml a promíchá se. Průtoková rychlost je 1 ml/min,
3. - spektrofotometrického detektoru, 280 nm.

Kolona se asi 60 min ustaluje mobilní fází při průtokové rychlosti 1 ml/min.

Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu při nastříknutí 20 μl porovnávacího roztoku (a) činila 70 % až 90 % celé stupnice zapisovače.

Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b) a při zaznamenání chromatogramů za výše popsaných podmínek retenční časy látek jsou: hemihydrátu estradiolu asi 11 min a 17α-estradiolu asi 13 min. Měří se výška (A) nad základní linií píku 17α-estradiolu a výška (B) nad základní linií nejnižšího bodu křivky dělící tento pík od píku hemihydrátu estradiolu. Zkoušku lze hodnotit, jestli-že výška (A) je třikrát větší než výška (B). Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu a vody v mobilní fázi.

Nastříkne se odděleně 20 μl zkoušeného roztoku, 20 μl porovnávacího roztoku (a), 20 μl porovnávacího roztoku (b) a chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího 17α-estradiolu (bezprostředně následuje za hlavním píkem) není větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %); plocha žádného jiného píku, kromě hlavního píku, není větší než 0,25násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); součet ploch všech vedlejších píků (včetně píku 17α-estradiolu) není větší než 0,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %). K žádnému píku rozpouštědla a k pikům, jejichž plocha je menší než 0,01 násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a), se nepřihlíží.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 2,9 % až 3,5 %; stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

20,0 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí hydroxidem sodným 0,1 mol/l RS na 50,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) v maximu při 238 nm.

Vypočítá se obsah C₁₈H₂₄O₂ za použití specifické absorbance, která má hodnotu 335.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Separandum.

† Ethambutoli hydrochloridum

Ethambutoliumdichlorid

Synonyma. Ethambutolium dichloratum, chlorid ethambutolia

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, velmi těžce rozpustný v etheru.

Taje při teplotě asi 202 °C.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a D.

Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety ethambutoliumdichloridu CRL.
2. B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce 2-Aminobutanol, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, zbarvením a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
3. C. 0,1 g se rozpustí v 10 ml vody R a přidá se 0,2 ml síranu měďnatého RS. Po přidání 0,5 ml hydroxidu sodného zředěného RS se roztok zbarví modře.
4. D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 3,7 až 4,0; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,2 g v 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

2-Aminobutanol. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok (a). 0,50 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 50 mg 2-aminobutanolu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 50 mg ethambutoliumdichloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, vody R a methanolu R (10 + 15 + 75) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, zahřívá se 10 min při 110 °C, po ochlazení se postříká ninhydrinem RS1 a zahřívá se 5 min při 110 °C. Skvrna odpovídající 2-aminobutanolu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %).

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 0,500 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %, stanoví se s 1,0 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

K 70 ml amoniaku zředěného RS2 se přidají 4,0 ml síranu měďnatého RS, promíchá se, přidá se 5,0 ml hydroxidu sodného zředěného RS a zředí se vodou R na 100 ml. 0,100 g zkoušené látky se rozpustí ve 20 ml takto připraveného roztoku a zředí se jím na 25,0 ml. Současně se stejným způsobem připraví porovnávací roztok za použití 0,100 g ethambutoliumdichloridu CRL. Měří se optická otáčivost (2.2.7) obou roztoků při 436 nm.

Obsah C₁₀H₂₆Cl₂N₂O₂ se vypočítá z naměřených optických otáčivostí a koncentrací roztoků.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech.

Separandum.

Ether anestheticus

Ether k narkóze

Synonyma. Aether pro narcosi, Aether anaestheticus

C₂H₅-O-C₂H₅

Vlastnosti

Čirá bezbarvá těkavá kapalina, velmi pohyblivá, snadno zápalná. Rozpouští se v 15 dílech vody, je mísitelný s lihem 96% a s mastnými oleji.

Zkoušky totožnosti

1. A. Zkouška Relativní hustota, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. B. Zkouška Destilační rozmezí, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Relativní hustota (2.2.5). 0,714 až 0,716.

Destilační rozmezí (2.2.11). Pokud zkoušená látka nevyhověla zkoušce Peroxidické látky, zkouška se neprovádí.

Zkoušená látka úplně předestiluje v rozmezí 34,0 °C až 35,0 °C. Zkouška se provede za použití vhodného zahřívání a tak, aby nedošlo k přímému zahřívání baňky nad hladinou kapaliny.

Netěkavé látky. Zkouška se provede u zkoušené látky, u níž bylo zjištěno, že vyhovuje zkoušce na peroxidy.

50 ml se odpaří na vodní lázni do sucha a zbytek se suší při 100 °C až 105 °C; zbytek váží nejvýše 1 mg (20 μg/ml).

Látky s cizím pachem. Na filtrační papír o průměru 80 mm se nakape 5 ml zkoušené látky a nechá se odpařit. Ihned po odpaření není znatelný cizí pach.

Volné kyseliny. Ke 20 ml lihu 96% R se přidá 0,25 ml modři bromthymolové RS1 a po kapkách hydroxid sodný 0,02 mol/l VS do vzniku modrého zbarvení stálého 30 s. K tomuto roztoku se přidá 25 ml zkoušené látky, protřepe se a přidává se po kapkách hydroxid sodný 0,02 mol/l VS do vzniku modrého zbarvení stálého 30 s. Spotřeba hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS je nejvýše 0,4 ml.

Aceton a aldehydy. K 10,0 ml v odměmém válečku se zabroušenou zátkou se přidá 1 ml tetrajodortuťnatanu draselného zásaditého RS a 10 s se protřepává. Směs se nechá 5 min stát chráněna před světlem; spodní vrstva může vykazovat pouze slabou opalescenci.

Nevyhoví-li zkoušená látka této zkoušce, postupuje se takto: Po ověření, že zkoušená látka vyhovuje zkoušce na peroxidické látky, se 40 ml zkoušené látky destiluje tak, aby zůstal zbytek pouze 5 ml. Destilát se jímá do předlohy chlazené vodou s ledem a zkouška se opakuje s 10,0 ml destilátu.

Peroxidické látky. Odměny váleček se zabroušenou zátkou na 12 ml o průměru 15 mm obsahující 8 ml škrobu s jodidem draselným RS se zcela naplní zkoušenou látkou, promíchá se a nechá se 30 min stát chráněn před světlem; roztok se nezbarví.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 2 g/l; stanoví se s 20,0 ml zkoušené látky.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 8 °C až 15 °C. Obsahy částečně naplněných obalů se mohou rychle znehodnotit.

Označování

V označení na obalu se uvede název a množství přítomného netěkavého antioxidantu, pokud byl přidán.

Ether solvens

Ether

Synonymum. Aether

H₅C₂-O-C₂H₅

Vlastnosti

Čirá bezbarvá těkavá kapalina, snadno zápalná. Je dobře rozpustný ve vodě, je mísitelný s lihem 96%, s dichlormethanem a s mastnými oleji.

Zkoušky totožnosti

1. A. Zkouška Relativní hustota, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. B. Zkouška Destilační rozmezí, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Volné kyseliny. Ke 20 ml lihu 96% R se přidá 0,25 ml modři bromthymolové RS1 a po kapkách hydroxid sodný 0,02 mol/l VS do vzniku modrého zbarvení stálého 30 s. K tomuto roztoku se přidá 25 ml zkoušené látky, protřepe se a přidává se po kapkách hydroxid sodný 0,02 mol/l VS do vzniku modrého zbarvení stálého 30 s. Spotřeba hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS je nejvýše 0,4 ml.

Relativní hustota (2.2.5). 0,714 až 0,716.

Destilační rozmezí (2.2.11). Zkouška se provede u zkoušené látky, u níž bylo zjištěno, že vyhovuje zkoušce Peroxidické látky.

Zkoušená látka úplně předestiluje v rozmezí 34,0 °C až 35,0 °C. Zkouška se provede za použití vhodného zahřívání a tak, aby nedošlo k přímému zahřívání baňky nad hladinou kapaliny.

Netěkavé látky. Pokud zkoušená látka nevyhověla zkoušce Peroxidické látky, zkouška se neprovádí.

50 ml se odpaří na vodní lázni do sucha a zbytek se vysuší v sušárně při 100 °C až 105 °C; zbytek váží nejvýše 1 mg (20 mg/l).

Látky s cizím pachem. Filtrační papír o průměru 80 mm se navlhčí 5 ml zkoušené látky a nechá se odpařit. Ihned po odpaření není znatelný cizí pach.

Aldehydy. K 10,0 ml v odměmém válečku se zabroušenou zátkou se přidá 1 ml tetrajodortuťnatanu draselného zásaditého RS a 10 s se protřepává. Směs se nechá 5 min stát chráněna před světlem; spodní vrstva může opalizovat žlutě nebo červenavě hnědě, nikoliv šedě nebo černě.

Peroxidické látky. Odměmý váleček se zabroušenou zátkou na 12 ml o průměru 15 mm obsahující 8 ml škrobu s jodidem draselným RS se zcela naplní zkoušenou látkou, promíchá se a nechá se 5 min stát chráněn před světlem; roztok se nezbarví.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 2 g/l; stanoví se s 20,0 ml zkoušené látky.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 8 °C až 15 °C.

Označování

V označení na obalu se uvede název a množství přítomného netěkavého antioxidantu, pokud byl přidán.

† Ethinylestradiolum

Ethinylestradiol

Vlastnosti

Bílý až slabě nažloutlý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96% a v etheru. Rozpouští se ve zředěných alkalických roztocích.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Teplota tání (2.2.14). 181 °C až 185 °C.
2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem ethinylestradiolu CRL. Projeví-li se rozdíly ve spektrech získaných v pevném stavu, zaznamenávají se nová spektra roztoku zkoušené látky a roztoku referenční látky (30 g/l) v chloroformu R.
3. C. Chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu, se pozorují v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá svou polohou, zbarvením, fluorescencí a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. D. Asi 1 mg se rozpustí v 1 ml kyseliny sírové R; vzniká oranžově červené zbarvení, které v ultrafialovém světle při 365 nm zelenavě fluoreskuje. Přidá se 10 ml vody R; zbarvení se mění na fialové a vzniká fialová sraženina.

Zkoušky na čistotu