Český lékopis 1997

1. účinné od 1. 2. 1998B. Droga se upráškuje (355). Prášek je zelený až zelenošedý nebo žlutozelený. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: úlomky pokožky při plošném pozorování s mnohohrannými buňkami, krytými silnou hladkou kutikulou s přímými ztlustlými nepravidelně tečkovanými stěnami; anomocytické průduchy (2.8.3) jsou obklopeny pěti až jedenácti vedlejšími buňkami, jizvy bází chlupů patrné jen na spodní straně listu; úlomky palisádového parenchymu se třemi až čtyřmi vrstvami buněk nestejné délky; houbový parenchym; skupiny zdřevnatělých vláken pericyklu s řadami buněk obsahujících hranolovité krystaly šťavelanu vápenatého, občas kuželovité, jednobuněčné krycí chlupy.
2. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,5 g práškované drogy (355) se smíchá s 5 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a vody R a zahřívá se 10 min pod zpětným chladičem. Ještě horký roztok se zfiltruje. Baňka i filtr se promyjí výše uvedenou směsí a zředí se jí na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 25 mg arbutinu R, 25 mg kyseliny gallové R a 25 mg hydrochinonu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů 10 μl porovnávacího roztoku a 20 μl zkoušeného roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, vody R a ethylacetatu R (6 + 6 + 88) po dráze 15 cm. Suší se při 105 °C až 110 °C do vymizení zápachu kyseliny mravenčí. Postříká se roztokem dichlorchinonchlorimidu R (10 g/l) v methanolu R a pak roztokem uhličitanu sodného bezvodého R (20 g/l). Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou patrné skvrny odpovídající polohou a zbarvením skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku (v dolní třetině světle modrý pruh odpovídající arbutinu, v horní třetině dva pruhy, nahnědlý odpovídající kyselině gallové a modrý odpovídající hydrochinonu). Na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být patrné další dva až tři modré pruhy a několik hnědých nebo hnědošedých pruhů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 8 %, z čehož je nejvýše 5 % stonků a nejvýše 3 % cizích organických příměsí.

účinné od 1. 2. 1998Jinak zbarvená droga. Nejvýše 10 %; provede se způsobem uvedeným ve zkoušce Cizí příměsi (2.8.2).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 5,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,400 g práškované drogy (250) se v baňce se zábrusem na 250 ml smíchá s 50 ml vody R a vaří se 30 min pod zpětným chladičem. Po ochlazení se zředí vodou R na 250,0 ml. Po usazení částic se 5,0 ml roztoku převede do dělicí nálevky, postupně se přidá a po každém přidání se promíchá: 45 ml vody R, 1,0 ml roztoku aminopyrazolonu R (20 g/l), 0,5 ml amoniaku zředěného RS2 a 1,0 ml roztoku hexakyanoželezitanu draselného R (80 g/l). Nechá se stát 5 min a pak se protřepe 25 ml dichlormethanu R. Dichlormethanová vrstva se zfiltruje chomáčkem vaty povhlčeným dichlormethanem R do odměrné baňky na 100 ml. Vodná vrstva se protřepává třikrát 25 ml dichlormethanu R a spojené výtřepky se zředí dichlormethanem R na 100,0 ml. Změří se absorbance (2.2.25) roztoku v maximu při 455 nm za použití vody R jako kontrolní tekutiny a vypočítá se obsah hydrochinonových derivátů v procentech, počítáno jako bezvodý arbutin, podle vztahu:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998A - absorbanci zkoušeného roztoku při 455 nm,
2. účinné od 1. 2. 1998m - navážku drogy v gramech,

účinné od 1. 2. 1998Specifická absorbance bezvodého arbutinu je 648.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Valerianae radix

účinné od 1. 2. 1998Kozlíkový kořen

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Radix valerianae

účinné od 1. 2. 1998Jsou to celé usušené oddenky, kořeny a výběžky nebo jejich úlomky druhu Valeriana officinalis L. sensu lato.

účinné od 1. 2. 1998Obsahuje nejméně 5 ml silice v 1 kilogramu celé drogy a nejméně 3 ml silice v 1 kilogramu řezané drogy, obojí vztaženo na vysušenou drogu.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Droga je žlutošedá až světle hnědošedá. Oddenek opakvejčitý až kuželovitý, až 50 mm dlouhý a až 30 mm široký. Bazální část je prodloužená nebo zploštělá, zpravidla pokrytá četnými splývajícími kořeny. Na vrcholu je obyčejně jamkovitá jizva po nadzemní části rostliny; zbytek stonku bývá přítomen jen zřídka. Na podélném řezu je patrna dřeň s centrální dutinou, s přehrádkami. Četné, převážně kuželovité kořeny o průměru 1 mm až 3 mm jsou většinou více než 100 mm dlouhé, mají stejnou barvu jako oddenek. Vláknité postranní kořínky jsou lámavé a nepříliš početné. Lom krátký. Výběžky jsou charakteristické nápadnými uzlinami oddělenými podélně rýhovanými internodii 20 mm až 50 mm dlouhými a vláknitým lomem.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Droga se upráškuje (355). Prášek je světle žlutošedý až světle šedohnědý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: buňky obsahující světle hnědou pryskyřici nebo kapky silice; jednotlivé sklereidy s pravoúhlými tečkovanými stěnami 5 μm až 15 μm silnými; síťovitě ztlustlé cévy dřeva; zřídka úlomky korku a úlomky pokožky, někdy s kořenovými vlásky.

   účinné od 1. 2. 1998Pozoruje se pod mikroskopem v roztoku glycerolu R 50% (V/V). Jsou patrné četné úlomky parenchymu obsahující jednoduchá nebo složená škrobová zrna; jednoduchá škrobová zrna jsou kulovitá nebo protáhlá o průměru 5 μm až 15 μm, někdy se štěrbinovitou nebo paprsčitou trhlinou; složená škrobová zrna jsou dvoučetná až šestičetná o celkovém průměru až 20 μm.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g práškované drogy (355) se v 25ml baňce smíchá s 6,0 ml methanolu R a 15 min se protřepává, pak se zfiltruje. Baňka i filtr se promyjí malým množstvím methanolu R tak, aby konečný objem filtrátu činil 5 ml. Filtrát se odpaří na asi 2 ml a smíchá se se 3 ml roztoku hydroxidu draselného R (100 g/l). Protřepe se dvakrát 5 ml dichlormethanu R. Spodní vrstva se vždy odstraní. Vodná vrstva se zahřívá 10 min ve vodní lázni při 40 °C. Po ochlazení se smíchá s kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS až do kyselé reakce roztoku. Protřepe se dvakrát 5 ml dichlormethanu R. Spojené spodní vrstvy se zfiltrují přes síran sodný bezvodý R. Filtrát se odpaří do sucha; zbytek se rozpustí v 1,0 ml dichlormethanu R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 5 mg fluoresceinu R a 5 mg červeně sudanové G R se rozpustí v 10,0 ml methanolu R.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů 20 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, ethylacetatu R a hexanu R (0,5 + 35 + 65) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je ve střední části červená skvrna (červeň sudanová), ve spodní části zelenožlutá skvrna (fluorescein). Vrstva se postříká anisaldehydem RS a suší se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C; pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je fialově modrá skvrna (kyselina hydroxyvalerenová) přibližně odpovídající polohou skvrně fluoresceinu na chromatogramu porovnávacího roztoku a fialová skvrna (kyselina valerenová) přibližně odpovídající polohou skvrně červeně sudanové na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou v horní polovině další, většinou méně intenzivní růžové až fialové skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Extraktivní látky. 2,00 g práškované drogy (355) se smíchá se směsí složenou z 8 g vody R a 12 g lihu 96% R, za častého protřepávání se nechá 2 h stát a pak se zfiltruje. 5 g filtrátu se odpaří do sucha na vodní lázni při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejméně 0,1 g (20,0 %).

účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 5 % zbytků stonků a nejvýše 2 % ostatních cizích příměsí.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 12,0 %; 1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 12,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 5,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12). 40,0 g čerstvě práškované drogy (500) se destiluje 4 h rychlostí 3 ml/min až 4 ml/min v baňce na 2000 ml s 500 ml vody R; do dělené trubice se přidá 0,50 ml xylenu R.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Valinum

účinné od 1. 2. 1998Valin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je dobře rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety valinu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Látky reagující s ninhydrinem, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 2,5 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +26,5° až +29,0°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 2,00 g v kyselině chlorovodíkové RS a zředěním stejnou kyselinou na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Látky reagující s ninhydrinem. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové zředěné RS a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg valinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí vodou R na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 10 mg fenylalaninu CRL a 10 mg valinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 25 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, vody R a 1-butanolu R (20 + 20 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se ninhydrinem RS a zahřívá se 15 min při 100 °C až 105 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 10 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (200 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 0,5 g se rozpustí ve vodě destilované R a zředí se jí na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (300 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Amonium. Připraví se dvě hodinová sklíčka o průměru 60 mm, která lze k sobě přiklopit. Na vnitřní stěnu horního sklíčka se přilepí čtvereček papíru lakmusového červeného R o straně 5 mm a navlhčí se několika kapkami vody R. 50 mg upráškované zkoušené látky se umístí na spodní sklíčko a rozpustí se nebo suspenduje v 0,5 ml vody R. K roztoku nebo k suspenzi se přidá 0,30 g oxidu horečnatého těžkého R a rychle se zamíchá skleněnou tyčinkou. Sklíčko s lakmusovým papírem se přiklopí na sklíčko se zkoušenou látkou a zahřívá 15 min při 40 °C. Lakmusový papír není intenzivněji modře zbarven než porovnávací vzorek připravený současně stejným způsobem za použití 0,1 ml základního roztoku amonia (100 μg NH₄/ml), 0,5 ml vody R a 0,30 g oxidu horečnatého těžkého R (200 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Železo (2.4.9). 1,0 g se rozpustí v dělicí nálevce v 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a vytřepává se třikrát po 3 min vždy s 10 ml isobutylmethylketonu R1. Ke spojeným organickým vrstvám se přidá 10 ml vody R a třepe se 3 min. Vodná vrstva vyhovuje limitní zkoušce na železo (10 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce D na těžké kovy (10 μg/g). Připraví se porovnávací roztok za použití 2,0 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,100 g se rozpustí ve 3 ml kyseliny mravenčí bezvodé R, přidá se 30 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,1 ml naftolbenzeinu RS jako indikátoru do změny hnědožlutého zbarvení na zelené.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 11,71 mg C₅H₁₁NO₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998† Vancomycini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Vankomyciniumchlorid

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Hodnotí se chromatogram ze zkoušky Vankomycin B, viz Zkoušky na čistotu. Retenční čas hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) je shodný s retenčním časem hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 2,50 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 25,0 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a jeho absorbance (2.2.25) měřená při 450 nm není vyšší než 0,10.

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 2,5 až 4,5. Měří se následující roztok: 0,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vankomycin B. Nejméně 93,0 %. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 10,0 mg zkoušené látky se rozpustí v mobilní fázi A a zředí se jí na 5,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 2,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí mobilní fází A na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (c). 0,5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí mobilní fází A na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 5 mg vankomyciniumchloridu CRL se rozpustí ve 4 ml vody R a zředí se jí na 10 ml. 24 h se zahřívá na 65 °C a nechá se zchladnout.

účinné od 1. 2. 1998Roztoky se použijí do 4 h od přípravy.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilních fází s průtokovou rychlostí 1,0 ml/min a následujících složení:
3. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - k 4 ml triethylaminu R se přidá 1996 ml vody R a pH se upraví na 3,2 kyselinou fosforečnou R; k 920 ml tohoto roztoku se přidá 10 ml tetrahydrofuranu R a 70 ml acetonitrilu R,
4. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - ke 4 ml triethylaminu R se přidá 1996 ml vody R a pH se upraví na 3,2 kyselinou fosforečnou R; k 700 ml tohoto roztoku se přidá 10 ml tetrahydrofuranu R a 290 ml acetonitrilu R,
5. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 280 nm,
6. účinné od 1. 2. 1998- injektorové smyčky, 20 μl.

účinné od 1. 2. 1998Chromatogramy se zaznamenávají za následujících podmínek. Nejprve se kolona promývá mobilní fází A. Po 13 min se použije gradientová eluce a koncentrace mobilní fáze B se zvyšuje o 11 % (V/V)/min. Nakonec se 4 min promývá mobilní fází B.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se zkoušený roztok (c). Zkoušku lze hodnotit, jestliže poměr signálu hlavního píku na chromatogramu tohoto roztoku k šumu není menší než 5. Nastříkne se zkoušený roztok (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže faktor symetrie píku vankomycinu je nejvýše 1,6. Nastříkne se porovnávací roztok. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi dvěma hlavními píky j e alespoň 5,0. Nastříkne se zkoušený roztok (a).

účinné od 1. 2. 1998Obsah vankomyciniumchloridu B v procentech se vypočte ze vzorce:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998A_b - plochu píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídajícího vankomycinu B,
2. účinné od 1. 2. 1998A_t - součet ploch píků na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídajících nečistotám.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) předepsanou ve zkoušce Vankomycin B.

účinné od 1. 2. 1998Odděleně se nastřikují zkoušené roztoky (a), (b) a (c).

účinné od 1. 2. 1998Obsah jednotlivých nečistot v procentech se vypočte ze vzorce:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998A_i - plochu píku nečistoty na chromatogramu zkoušeného roztoku (a),
2. účinné od 1. 2. 1998A_b - plochu píku odpovídajícího vankomycinu B na chromatogramu zkoušeného roztoku (b),
3. účinné od 1. 2. 1998A_t - součet ploch píku odpovídajících nečistotám na chromatogramu zkoušeného roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Obsah žádné nečistoty není větší než 4,0 % a celkový obsah nečistot není větší než 7,0 %. Nepřihlíží se k píkům s plochou, která je menší než plocha hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (c).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (30 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 3 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 5,0 %; stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 1,0 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

účinné od 1. 2. 1998Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 0,25 m.j. endotoxinu v miligramu.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti

účinné od 1. 2. 1998Provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2.7.2) za použití vankomyciniumchloridu CRL jako referenční látky.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede, zda je látka:

1. účinné od 1. 2. 1998- sterilní,
2. účinné od 1. 2. 1998- prostá bakteriálních endotoxinů.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. N-demethylvankomycin,
2. účinné od 1. 2. 1998B. desamidovankomycin,
3. účinné od 1. 2. 1998C. aglukovankomycin,
4. účinné od 1. 2. 1998D. desvankosaminylvankomycin.

účinné od 1. 2. 1998Vanillinum

účinné od 1. 2. 1998Vanilin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě nažloutlý krystalický prášek nebo jehličkovité krystalky. Je těžce rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96% a v methanolu, dobře rozpustný v etheru. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 81 °C až 84 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem valininu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Chromatogram získaný při zkoušce na Příbuzné látky se pozoruje po postřiku v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. účinné od 1. 2. 1998D. K 5 ml nasyceného roztoku zkoušené látky se přidá 0,2 ml chloridu železitého RS1; vznikne modré zbarvení. Zahřátím na 80 °C roztok zhnědne, jeho ochlazením vznikne bílá sraženina.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 20 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok H₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,1 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg vanilinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,5 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se v nenasycené komoře směsí objemových dílů kyseliny octové bezvodé R, methanolu R a dichlormethanu R (0,5 + 1 + 98,5) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší v proudu studeného vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b). Pak se vrstva postříká zkoumadlem dinitrofenylhydrazinovým R a pozoruje se v denním světle. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Reakce s kyselinou sírovou. 50 mg se rozpustí v 5 ml kyseliny sírové R. Po 5 min není roztok zbarven intenzivněji než směs 4,9 ml základního žlutého roztoku a 0,1 ml základního červeného roztoku nebo směs 4,9 ml základního žlutého roztoku a 0,1 ml základního modrého roztoku (2.2.2, Metoda I).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší 4 h v exsikátoru.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,05 %; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,120 g se rozpustí ve 20 ml lihu 96% R, přidá se 60 ml vody prosté oxidu uhličitého R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 15,21 mg C₈H₈O₃.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Vaselinum album

účinné od 1. 2. 1998Bílá vazelína

účinné od 1. 2. 1998Je to bělená, čištěná směs polotuhých nasycených uhlovodíků získaných z nafty.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Vazká lehce roztíratelná homogenní hmota, bílá nebo lehce nazelenalá, prakticky bez pachu. Je prakticky nerozpustná ve vodě, snadno rozpustná v etheru, dobře rozpustná v dichlormethanu, prakticky nerozpustná v lihu 96% a v glycerolu.

účinné od 1. 2. 1998Po roztavení vykazuje v denním světle nejvýše slabou fluorescenci.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled. 12 g se roztaví na vodní lázni. Roztavená hmota není zbarvena intenzivněji než směs objemových dílů základního žlutého roztoku a kyseliny chlorovodíkové R 15% (V/V) (1 + 9) (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. 10 g zkoušené látky se smíchá s 20 ml vroucí vody R a protřepává se intenzivně 1 min, po ochlazení se zfiltruje. 10 ml filtrátu se smíchá s 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Ke změně zbarvení na růžové se spotřebuje nejvýše 0,5 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Absorbance (2.2.25). 250 mg se rozpustí, je-li třeba mírným zahřátím, v trimethylpentanu R a zředí se jím na 50,0 ml. Absorbance tohoto roztoku měřená při 300 nm je nejvýše 0,6.

účinné od 1. 2. 199810,0 ml výše uvedeného roztoku se zředí trimethylpentanem R na 25,0 ml. Absorbance měřená při 275 nm je nejvýše 0,8; absorbance měřená při 295 nm je nejvýše 0,4.

účinné od 1. 2. 1998Tuky, pryskyřice, mýdla. 5 g se smíchá s 10 ml hydroxidu sodného zředěného RS a 10 ml vody R a vaří se 2 min pod zpětným chladičem za častého protřepávání. Po ochlazení se oddělí čirá vodná vrstva a okyselí se kyselinou chlorovodíkovou R; roztok zůstane čirý (2.2.1).

účinné od 1. 2. 1998Vyšší aromatické uhlovodíky. Použijí se rozpouštědla určená pro spektrální stanovení.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g se převede do dělicí nálevky (kohout ani zátka nejsou namazány) a protřepává se s 50 ml hexanu R do rozpuštění, je-li třeba mírným zahřátím. Pak se smíchá s 20 ml dimethylsulfoxidu R a protřepává se intenzivně 1 min. Nechá se stát do oddělení dvou čirých vrstev. Spodní vrstva se převede do jiné dělicí nálevky. Horní vrstva se protřepává znovu s 20 ml dimethylsulfoxidu R Ke spojeným dimethylsulfoxidovým vrstvám se přidá 20 ml hexanu R a protřepává se 1 min. Nechá se stát do oddělení dvou čirých vrstev. Horní vrstva se odstraní a spodní vrstva se dimethylsulfoxidem R zředí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Kontrolní roztok. 10 ml dimethylsulfoxidu R se protřepává 1 min s 25 ml hexanu R použije se čirá horní vrstva.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 60 μg naftalenu R se rozpustí v dimethylsulfoxidu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Absorbance (2.2.25) zkoušeného roztoku měřená při 265 nm až 420 nm při tloušťce vrstvy 40 mm proti kontrolnímu roztoku není vyšší než absorbance porovnávacího roztoku měřená při 278 nm při tloušťce vrstvy 40 mm proti dimethylsulfoxidu R

účinné od 1. 2. 1998Cizí, snadno zuhelnitelné látky. 5 ml roztavené látky se ve zkumavce se zabroušenou zátkou smíchá s 5 ml kyseliny sírové R 90% a zahřívá se ve vodní lázni tak, aby se dno zkumavky nedotýkalo dna vodní lázně. Vždy po 2 min se zkumavka vyjme, uzavře se zátkou a otočí dnem vzhůru a zpět desetkrát v průběhu 10 s (zkumavka může být mimo vodní lázeň nejvýše 20 s). Po 10 min se zkumavka z vodní lázně vyjme; vrstva kyseliny sírové zůstane čirá a není zbarvena intenzivněji než směs 0,5 ml základního modrého roztoku, 1,5 ml základního červeného roztoku a 3 ml základního žlutého roztoku (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Sloučeniny obsahující síru. 3 g se smíchají s 0,1 ml octanu olovnatého RS a 2 ml ethanolu A a směs se zahřívá 10 min ve vodní lázni při 70 °C za častého protřepávání; směs neztmavne.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněna před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Vaselinum flavum

účinné od 1. 2. 1998Žlutá vazelína

účinné od 1. 2. 1998Je to čištěná směs polotuhých nasycených uhlovodíků získaných z nafty.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Vazká lehce roztíratelná homogenní hmota, světle žlutá až žlutá, průsvitná, prakticky bez pachu. Je prakticky nerozpustná ve vodě, snadno rozpustná v etheru, dobře rozpustná v dichlormethanu, prakticky nerozpustná v lihu 96% a v glycerolu.

účinné od 1. 2. 1998Po roztavení vykazuje v denním světle nejvýše slabou fluorescenci.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled. 12 g se roztaví na vodní lázni. Roztavená hmota není zbarvena intenzivněji než směs objemových dílů základního žlutého roztoku a základního červeného roztoku (7,6 + 2,4) (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. 10 g zkoušené látky se smíchá s 20 ml vroucí vody R a protřepává se intenzivně 1 min, po ochlazení se zfiltruje. 10 ml filtrátu se smíchá s 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Ke změně zbarvení na růžové se spotřebuje nejvýše 0,5 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Absorbance (2.2.25). 50 mg se rozpustí, je-li třeba mírným zahřátím, v trimethylpentanu R a zředí se jím na 100,0 ml. Absorbance tohoto roztoku měřená při 290 nm je nejvýše 0,6.

účinné od 1. 2. 199810,0 ml výše uvedeného roztoku se zředí trimethylpentanem R na 25,0 ml. Absorbance měřená při 275 nm je nejvýše 0,8; absorbance měřená při 295 nm je nejvýše 0,4.