Český lékopis 1997

1. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Látky reagující s ninhydrinem, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, zbarvením a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 2,5 g se rozpustí ve vodě destilované R a zředí se jí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -84,0° až -86,0°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 1,00 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Látky reagující s ninhydrinem. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg prolinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí vodou R na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 10 mg prolinu CRL a 10 mg treoninu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 25 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku, vysuší se na vzduchu a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, vody R a 1-butanolu R (20 + 20 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu, postříká se ninhydrinem RS a zahřívá se 15 min při 100 oC až 105 oC. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (200 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 10 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (300 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Amonium. Připraví se komůrka ze dvou hodinových sklíček o průměru 60 mm umístěných okraji na sobě. Na vnitřní stěnu horního sklíčka se přilepí čtvereček papíru lakmusového červeného R o straně 5 mm a zvlhčí se několika kapkami vody R. 50 mg upráškované zkoušené látky se umístí na spodní sklíčko a rozpustí se v 0,5 ml vody R K roztoku se přidá 0,30 g oxidu horečnatého těžkého R a rychle se zamíchá skleněnou tyčinkou. Sklíčko s lakmusovým papírem se ihned přiloží na sklíčko se zkoušenou látkou a zahřívají se 15 min při 40 °C. Lakmusový papír není intenzivněji modře zbarvený než porovnávací vzorek připravený současně stejným způsobem za použití 0,1 ml základního roztoku amonia (100 μg NH₄/ml), 0,5 ml vody R a 0,30 g oxidu horečnatého těžkého R (200 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Železo (2.4.9). 1,0 g se rozpustí v dělicí nálevce v 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a vytřepává se třikrát po 3 min vždy s 10 ml isobutylmethylketonu R1. Ke spojeným organickým vrstvám se přidá 10 ml vody R a třepe se 3 min. Vodná vrstva vyhovuje limitní zkoušce na železo (10 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.2.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,100 g se rozpustí ve 3 ml kyseliny mravenčí bezvodé R, přidá se 30 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,1 ml naftolbenzeinu RS jako indikátoru do změny hnědavě žlutého zbarvení na zelené.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 11,51 mg C₅H₉NO₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998† Promethazini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Promethaziniumchlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Promethazinium chloratum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě nažloutlý krystalický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96% a v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 222 °C, za rozkladu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, B a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem promethaziniumchloridu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Vyhovuje zkoušce Totožnost fenothiazinových derivátů tenkovrstvou chromatografií (2.3.3).
3. účinné od 1. 2. 1998C. 0,1 g se rozpustí ve 3 ml vody R a po kapkách se přidá 1 ml kyseliny dusičné R; vzniká sraženina, která se rychle rozpouští na červeně zbarvený roztok, jehož zbarvení se mění na oranžové a pak na žluté. Roztok se zahřeje k varu; zbarvení roztoku přechází na oranžové a vzniká oranžově červená sraženina.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce (b) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 5,0; měří se roztok připravený rozpuštěním 1,0 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml. Roztok se měří ihned po přípravě.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Zkouška se provádí za ochrany před světlem a roztoky se připravují těsně před použitím.

účinné od 1. 2. 1998Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí ve směsi objemových dílů diethylaminu R a methanolu R (5 + 95) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg isopromethaziniumchloridu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů diethylaminu R a methanolu R (5 + 95) a zředí se stejnou směsí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů diethylaminu R a methanolu R (5 + 95) na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 0,2 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů diethylaminu R a methanolu R (5 + 95) na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se v nenasycené komoře směsí objemových dílů diethylaminu R, acetonu R a cyklohexanu R (5 + 10 + 85) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Nepřihlíží se ke skvrně zůstávající na startu.

účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu zkoušeného roztoku skvrna odpovídající isopromethazinu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %); žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající isopromethazinu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a nejvýš tři takové skvrny jsou intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g se rozpustí v 5 ml vody R, přidá se 5 ml acetonu R, 5 ml tlumivého roztoku o pH 3,5 a provede se předfiltrace. Předfiltrát vyhovuje limitní zkoušce E na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 5 ml základního roztoku olova (2 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,2500 g se rozpustí ve směsi 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 50 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 32,09 mg C₁₇H₂₁ClN₂S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. fenothiazin,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. (2RS)-N,N-dimethyl-2-(10H-fenothiazin-10-yl)propan-1-amin,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998C. (2RS)-N-methyl-1 -(10H-fenothiazin-10-yl)propan-2-amin (isopromethazin),

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998D. S-oxid (2RS)-N,N-dimethyl-1(10H-fenothiazin-10-yl)propan-2-aminu.

účinné od 1. 2. 1998† Propanthelini bromidum

účinné od 1. 2. 1998Propantheliniumbromid

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo žlutavě bílý prášek, slabě hygroskopický. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, v lihu 96% a v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. 60 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje dvě absorpční maxima, při 246 nm a 282 nm. Specifická absorbance v maximu při 246 nm je 115 až 125 a v maximu při 282 nm je 57 až 63.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 0,2 g se rozpustí v 15 ml vody R, přidá se 1 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS, asi 2 min se vaří a mírně se ochladí. K roztoku se přidá 7,5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zfiltruje se. Zbytek se promyje vodou R a rekrystaluje z lihu R 50% (V/V) a 1 h se suší při 100 °C až 105 °C. Asi 10 mg tohoto zbytku se rozpustí v 5 ml kyseliny sírové R. Vzniklý roztok je intenzivně žlutý a v ultrafialovém světle při 365 nm vykazuje žlutozelenou fluorescenci.
3. účinné od 1. 2. 1998C. 50 mg se rozpustí v 0,1 ml vody R v 25ml baňce a přidá se 1 ml nasyceného roztoku manganistanu draselného R. K baňce se připojí frakcionační kolona a chladič zakončený trubicí ponořenou do 1 ml vody R ve zkumavce, která je umístěna v ledové lázni. Prudce se zahřívá a destiluje se ještě 1 min po uplném oddestilování kapaliny. Provede se slepá zkouška s množstvím vody R, které odpovídá množství destilátu. Obě zkumavky se umístí do ledové lázně a do každé zkumavky se přidá 0,5 ml roztoku morfolinu R 20% (V/V) a 0,5 ml čerstvě připraveného roztoku nitroprussidu sodného R (50 g/l). Zamíchá se a nechá se 5 min stát při 0 °C a 3 min při pokojové teplotě; v žádné zkumavce nevznikne modré zabarvení. Potom se přidá 1 g síranu amonného R, zamíchá se a nechá se 15 min stát; ve zkoušeném roztoku vznikne stálé růžové zbarvení, kontrolní roztok získaný při slepé zkoušce je zbarven hnědožlutě.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce (a) na bromidy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,6 g se rozpustí ve vodě R a zředí sejí na 20 ml. Roztok je čirý (2.2.1). Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 6 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (40 + 60) a zředí se stejnou směsí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 6 mg se rozpustí ve 30 ml směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (40 + 60), přidá se 5 ml porovnávacího roztoku (b) a zředí se stejnou směsí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (c). 6 mg xanthydrolu R1 a 6 mg zkoušené látky se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (40 + 60) a zředí se stejnou směsí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 6 mg xanthydrolu R1 se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (40 + 60) a zředí se stejnou směsí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a vody R (40 + 60) na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony 0,25 m dlouhé a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, kterou je směs stejných objemových dílů acetonitrilu R a roztoku obsahujícího chloristan sodný R (28 g/l) a kyselinu fosforečnou R (11 g/l), jehož hodnota pH byla upravena na 3,8 nejdříve hydroxidem sodným koncentrovaným RS a potom hydroxidem sodným 0,1 mol/l RS. Průtoková rychlost je 1 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 206 nm,
4. účinné od 1. 2. 1998- injektorové smyčky.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (c). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píkem propanthelinu a píkem xanthydrolu je nejméně 8,0.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku (a), 20 μl porovnávacího roztoku (a) a 20 µl zkoušeného roztoku (b) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času propanthelinu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) není žádný pík odpovídající hlavnímu píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku xanthydrolu, není větší než plocha píku xanthydrolu (1,0 %); a nejvýše jedna taková plocha píku je stejná neboje větší než polovina píku xanthydrolu (0,5 %). Nepřihlíží se k píku s relativním retenčním časem menším než 0,2 vzhledem k propanthelinu (bromid).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,400 g se rozpustí v 50 ml acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 44,84 mg C₂₃H₃₀BrNO₃.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Propranololi hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Propranololiumchlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Propranololium chloratum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek. Je dobře rozpustný ve vodě a v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 163 °C až 166 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem propranololiumchloridu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v 1 ml methanolu R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10 mg propranololiumchloridu CRL se rozpustí v 1 ml methanolu R.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 32% R a methanolu R (1 + 99) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší při 100 °C až 105 °C, postříká se anisaldehydem RS a zahřívá se při 100 °C až 105 °C, až zbarvení skvrn dosáhne maximální intenzity (10 min až 15 min). Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje svou polohou, zbarvením a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji, než je stupeň zbarvení 6 nejvhodnějšího porovnávacího barevného roztoku (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. 0,20 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20 ml. Přidá se 0,2 ml červeně methylové RS a 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS; roztok je červený. Přidá se 0,4 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok je žlutý.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Rozpouštěcí směs. 1,15 g laurylsíranu sodného R se smíchá s 10 ml směsi objemových dílů kyseliny sírové R a vody R (1 + 9), 20 ml roztoku tetrabutylamoniumdihydrogenfosfatu R (17 g/l), 370 ml vody R a 600 ml acetonitrilu R. pH roztoku se upraví hydroxidem sodným zředěným RS na hodnotu 3,3.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí v rozpouštěcí směsi a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 0,1 g propranololiumchloridu pro vykonávanou zkoušku CRL a 2 mg fenanthrenu R se rozpustí v rozpouštěcí směsi a zředí sejí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 2 ml zkoušeného roztoku se zředí rozpouštěcí směsí na 100 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí rozpouštěcí směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony 0,2 m dlouhé a vnitřního průměru 5 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- rozpouštěcí směsi jako mobilní fáze při průtokové rychlosti 1,8 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 292 nm, se zabudovanou průtokovou kyvetou o objemu 10 μl.

účinné od 1. 2. 1998Pro předběžné stanovení se nastříkne 10 μl porovnávacího roztoku (a) za použití stříkačky nebo injektorové smyčky. Na chromatogramu by měly být patrny dobře oddělené píky s retenčním časem asi 1,8 min (propranolol nečistota A), 2,5 min (propranolol), 8 min (propranolol nečistota B) a 10 min (fenanthren). Není-li takového dělení dosaženo, přizpůsobí se složení mobilní fáze: nejprve se upraví koncentrace acetonitrilu, aby retenční čas fenanthrenu byl 10 min (při zvýšení koncentrace se sníží retenční čas a naopak); pak se upraví koncentrace laurylsíranu sodného, aby retenční čas propranololu nečistoty B byl 8 min (při zvýšení koncentrace se zvýší retenční čas a naopak); nejsou-li píky propranololu nečistoty A a propranololu oddělené, upraví se mírně koncentrace acetonitrilu, aby bylo dosaženo oddělení píků. Citlivost zesilovače se nastaví tak, aby byla výchylka (A) pro pík propranololu nečistoty A alespoň 50 % stupnice zapisovače (měřeno od základní linie). Změří se výška (B) nejnižšího bodu křivky oddělující tento pík od píku propranololu nad základní linií. Zkoušku lze hodnotit, pokud B je menší než 25 % A.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se po 10 μl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu dvojnásobku retenčního času fenanthrenu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší, než je polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %); součet ploch píků, kromě hlavního píku, není větší, než je dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,4 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (15 + 85) a zředí se jí na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce B na těžké kovy (20 µg/g). Připraví se porovnávací roztok olova (1 μg Pb/ml), který byl připraven ředěním základního roztoku olova (100 μg Pb/ml) směsí objemových dílů vody R a methanolu R (15 + 85).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,250 g se rozpustí v 25 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 29,58 mg C₁6H₂₂ClNO₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. 3-(1-naftyloxy)propan-1,2-diol (diol),

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. 4-isopropyl-1,7-bis(1-naftyloxy)-4-azaheptan-2,6-diol (terciární amin).

účinné od 1. 2. 1998Propylenglycoli monostearas

účinné od 1. 2. 1998Propylenglykolmonostearat

účinné od 1. 2. 1998Je to směs propylenglykolmonoesterů a propylenglykoldiesterů kyseliny stearové a palmitové. Obsahuje nejméně 50 % monoesterů připravených kondenzací propylenglykolu a kyseliny stearové.

účinné od 1. 2. 1998Výroba

účinné od 1. 2. 1998Je-li propylenglykolmonostearat vyráběn z loje, musí zvířata, ze kterých je lůj získáván, splňovat požadavky oprávněné autority na zdravá zvířata určená pro humánní konzumaci. Pokud se pro výrobu použije tkáň bovinního původu, má být zvířecí zdroj prostý bovinní spongiformní encefalopatie a neměl být nikdy vystaven rizikovým faktorům, jako je výkrm bílkovinami přežvýkavců. K dosažení tohoto cíle mají zvířata pocházet z ověřených zdrojů. Při výběru zdroj e zvířecí tkáně, jež se má použít, se má vzít v úvahu relativní nakažlivost a možné riziko spojené s různými tkáněmi. Různé kategorie rizika popisují platná pravidla Evropské Unie "Směrnice pro snížení na minimum rizika přenosu původců spongiformní encefalopatie prostřednictvím léčivých přípravků" (Guidelines for minimising the risk of transmission of agents causing spongiform encephalopathies via medicinal products) a platné pokyny Světové zdravotnické organizace.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílá nebo téměř bílá voskovitá pevná hmota. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu a v horkém lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Teplota tání, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se plynová chromatografie (2.2.28).

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. K 2,5 g se přidá 40 ml hydroxidu draselného v lihu RS a zahřívá se 30 min na vodní lázni pod zpětným chladičem. Přidá se 30 ml vody R, oddestiluje se líh, k horké směsi se přidá 15 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, ochladí se a protřepe se s 50 ml etheru R. Horní vrstva se promyje třikrát 10 ml chloridu sodného RS, vysuší se síranem sodným bezvodým R a zfiltruje se. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se vysuší za sníženého tlaku.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 0,25 g methylpalmitatu R a 0,25 g methylstearatu R se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 10,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998K 0,1 g zbytku v baňce se přidá 5 ml roztoku fluoridu boritého R (140 g/l) v methanolu R a zahřívá se 15 min pod zpětným chladičem. Ochladí se a převede se do dělicí nálevky s 10 ml hexanu R. Přidá se 10 ml nasyceného roztoku chloridu sodného R a 10 ml vody R. Protřepe se, spodní vrstva se odstraní a horní vrstva se vysuší síranem sodným bezvodým R.

   účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 2. 1998- skleněné kolony délky 1,5 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R (100 μm až 115 μm), impregnovanou makrogolsukcinatem R,
   2. účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 30 ml/min,
   3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

   účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 170 °C, teplota nástřikového prostoru a detektoru je 220 °C. Nastříkne se 1 μl každého roztoku. Retenční časy a velikosti dvou hlavních píků na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou přibližně shodné s retenčními časy a velikostí hlavních píků na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Zkouška Stanovení obsahu (obsah monoesterů) je zároveň zkouškou totožnosti.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Teplota tání (2.2.15). 33 °C až 40 °C.

účinné od 1. 2. 1998Číslo kyselostí (2.5.1). Nejvýše 4,0; stanoví se s 10,0 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Číslo jodové (2.5.4). Nejvýše 3,0.

účinné od 1. 2. 1998Číslo zmýdelnění (2.5.6). 170 až 180; stanoví se s 2,0 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Volný propylenglykol. Nejvýše 5,0 %; stanoví se postupem popsaným ve zkoušce Stanovení obsahu.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 0,1 %, stanoví se s 5,0 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Stanoví se obsah volného propylenglykolu a monoesterů vylučovací chromatografií (2.2.30).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. Do 15ml baňky se naváží asi 0,2 g (m) s přesností na 0,1 mg. Přidá se 5 ml tetrahydrofuranu R a třepe se do rozpuštění, je-li třeba, mírně se zahřeje. Baňka se znovu zváží a vypočítá se celková hmotnost rozpouštědla a zkoušené látky (M).

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. Do čtyř 15ml baněk se postupně naváží s přesností na 0,1 mg asi 2,5 mg, 5,0 mg, 10,0 mg a 20,0 mg propylenglykolu R. Přidá se po 5 ml tetrahydrofuranu R a třepe se do úplného promíchání. Baňky se znovu zváží a vypočítá se koncentrace propylenglykolu v mg/g pro každý porovnávací roztok.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kolony pro gelovou chromatografii délky 0,6 m a vnitřního průměru 7 mm naplněné styren-divinylbenzen kopolymerem R (tloušťka filmu 5 μl, porozita 10 nm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, kterou je tetrahydrofuran R, s průtokovou rychlostí 1 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- diferenčního refraktometrického detektoru,
4. účinné od 1. 2. 1998- integrátoru.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 40 μl zkoušeného roztoku a 40 μl každého porovnávacího roztoku. Koncentrace propylenglykolu ve zkoušeném roztoku (C) se stanoví z kalibrační křivky získané za použití porovnávacích roztoků.

účinné od 1. 2. 1998Obsah volného propylenglykolu ve zkoušené látce se vypočítá v procentech podle vzorce:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Z plochy píku monoesterů (A) a diesterů (B) se vypočte procentuální obsah monoesterů podle vzorce:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Propylenglycolum

účinné od 1. 2. 1998Propylenglykol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Viskózní čirá bezbarvá hygroskopická kapalina. Je mísitelný s vodou a s lihem 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Relativní hustota, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Zkouška Index lomu, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Teplota varu (2.2.12). 184 °C až 189 °C.
4. účinné od 1. 2. 1998D. K 0,5 ml se přidá 5 ml pyridinu R a 2 g jemně rozetřeného nitrobenzoylchloridu R, 1 min se vaří a naleje se za třepání do 15 ml studené vody R. Zfiltruje se a sraženina se promyje 20 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného R, potom vodou R a vysuší se. Rozpustí se ve vroucím lihu R 80% (V/V) a za horka se zfiltruje. Po ochlazení se tvoří krystaly, které po vysušení při 100 °C až 105 °C tají (2.2.14) při 123 °C až 128 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled. Je to čirá (2.2.1) a bezbarvá (2.2.2, Metoda II) kapalina.

účinné od 1. 2. 1998Index lomu (2.2.6). 1,431 až 1,433.

účinné od 1. 2. 1998Relativní hustota (2.2.5). 1,035 až 1,040.

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. K 10 ml se přidá 40 ml vody R a 0,1 ml modře bromthymolové RS1; roztok je zelenožlutý. Ke změně zbarvení indikátoru na modré se spotřebuje nejvýše 0,05 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Oxidující látky. K 10 ml se přidá 5 ml vody R, 2 ml jodidu draselného RS a 2 ml kyseliny sírové zředěné RS a tato směs se uzavře v baňce se zabroušenou zátkou. Baňka se umístí na 15 min do temna a potom se titruje thiosíranem sodným 0,05 mol/l VS za použití škrobu RS jako indikátoru. Spotřebuje se nejvýše 0,2 ml thiosíranu sodného 0,05 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Redukující látky. K 1 ml se přidá 1 ml amoniaku zředěného RS1 a zahřívá se na vodní lázni při 60 °C po dobu 5 min; roztok není žlutý. Ihned se přidá 0,15 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS a nechá se 5 min stát; roztok nemění svůj vzhled.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 3 ml se smíchají s 12 ml vody R. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (5 μg/ml). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 5,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). 50 g se zahřívá do spálení, vyžíhá se a nechá se ochladit. Zbytek se zvlhčí kyselinou sírovou R a vyžíhá se. Tento postup se opakuje. Hmotnost zbytku je nejvýše 5 mg (0,01%).

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.

účinné od 1. 2. 1998Propylis gallas

účinné od 1. 2. 1998Propylgallat

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Propylum gallicum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v etheru a v lihu 96%. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).