Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Zbytek po odpaření silic (2.8.9). 4,2 % až 6,5 %. 5 g se odpařuje na vodní lázni 6 h.

účinné od 1. 2. 1998Absorbance. 0,100 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 260 nm až 400 nm. Absorpční maximum roztoku je při 312 nm. Body A a B na absorpční křivce se spojí, viz obrázek 1. Vzdálenost bodu C od bodu D je 0,80 až 1,20.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický profil. Provede se plynová chromatografie (2.2.28).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. Zkoušená látka.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. Připraví se směs navážením 20 % uvedených množství. 0,1 g β-pinenu R, 0,5 g limonenu R, 0,1 g, γ-terpinenu R, 0,3 g linalolu R, 0,5 g linalylacetatu R a 0,1 g citralu R se rozpustí v 1 g hexanu R.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- křemenné kapilární kolony délky 25 m až 60 m a vnitřního průměru asi 0,25 mm se stěnou pokrytou vázanou fází makrogolu 20 000 R,
2. účinné od 1. 2. 1998- helia pro chromatografii R jako nosného plynu,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru,
4. účinné od 1. 2. 1998- programované teploty; teplota kolony se udržuje po dobu 10 min na 60 °C, pak se zvyšuje rychlostí 2 °C/min až na 180 °C, při níž se udržuje 20 min,
5. účinné od 1. 2. 1998- teploty nástřikového prostoru 200 °C a detektoru 270 °C.

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Obr. 1. Hodnocení absorpční křivky

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 0,2 μl porovnávacího roztoku. Při dodržení předepsaných podmínek se eluují jednotlivé látky v pořadí uvedeném ve složení porovnávacího roztoku. Zaznamenají se retenční časy těchto látek.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, pokud počet teoretických pater je nejméně 30 000, počítáno od píku limonenu, při teplotě 120 °C. Rozlišení mezi píky linalolu a linalylacetatu je nejméně 1,5 při teplotě 120 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se asi 0,2 μl zkoušeného roztoku. Porovnáním s retenčními časy píků na chromatogramu porovnávacího roztoku se identifikují látky, které mají být přítomny ve zkoušeném roztoku, nepřihlíží se k píku hexanu.

účinné od 1. 2. 1998Obsah jednotlivých látek v procentech se stanoví metodou vnitřní normalizace.

účinné od 1. 2. 1998Obsah látek v procentech se pohybuje v rozmezí:

účinné od 1. 2. 1998Bergapten. 0,15 % až 0,35 %. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,200 g se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 30 mg bergaptenu R se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí dichlormethanem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 10 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí dichlormethanem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 15 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí dichlormethanem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (e). 20 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí dichlormethanem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů ethylacetatu R a hexanu R (15 + 85), s průtokovou rychlostí 1,2 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 310 nm,
4. účinné od 1. 2. 1998- injektorové smyčky.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně 10 μl porovnávacího roztoku (c), (d) a (e) a 10 μl zkoušeného roztoku. Zkoušku lze hodnotit pouze v případě, jestliže počet teoretických pater je nejméně 5000, počítáno od píku bergaptenu, a rozlišení mezi píky bergaptenu a citroptenu je nejméně 2,5. Relativní retenční čas píku citroptenu na chromatogramu zkoušeného roztoku činí asi 0,8násobek relativního retenčního času píku bergaptenu. Sestrojí se kalibrační graf z ploch píků porovnávacích roztoků (c), (d) a (e) a koncentrací těchto roztoků.

účinné od 1. 2. 1998Metodou absolutní kalibrace, vyhodnocením z kalibračního grafu, se vypočítá obsah bergaptenu ve 100 ml zkoušeného roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998Obsah bergaptenu v procentech se vypočítá podle vzorce:

   účinné od 1. 2. 1998

   účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

   1. účinné od 1. 2. 1998m - množství zkoušené látky v gramech,
   2. účinné od 1. 2. 1998m₁ - množství bergaptenu v gramech obsažené ve 100 ml roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19982,000 g se ve 100ml baňce smíchají s 20,00 ml hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS a vaří se 30 min pod zpětným chladičem. Pak se rychle ochladí, přidá se 50 ml vody R, 0,5 ml fenolftaleinu RS a titruje se kyselinou sírovou 0,5 mol/l VS do změny zbarvení. Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 1998Obsah esterů, vyjádřeno jako linalylacetat (C₁₂H₂₀O₂), se vypočítá podle vzorce:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998n - množství hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS v mililitrech spotřebované při vlastním stanovení,
2. účinné od 1. 2. 1998n₁ - množství hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS v mililitrech spotřebované při slepé zkoušce,
3. účinné od 1. 2. 1998p - hmotnost zkoušené látky v gramech.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve zcela naplněných vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem a teplem.

účinné od 1. 2. 1998Betacarotenum

účinné od 1. 2. 1998Betakaroten

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Hnědočervený nebo nahnědle červený krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, těžce rozpustný v cyklohexanu a v etheru, prakticky nerozpustný v ethanolu. Je citlivý na vzduch, teplo a světlo, zvláště ve formě roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Práce s ním se musí provádět tak rychle, jak je to jen možné, aby se nevystavil působení světla; používají se čerstvě připravené roztoky.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 199850,0 mg zkoušené látky se rozpustí v 10 ml chloroformu R a zředí se okamžitě na 100,0 ml cyklohexanem R 5,0 ml tohoto roztoku se zředí cyklohexanem R na 100,0 ml (roztok A; tento roztok se použije též pro zkoušku Příbuzné látky). 5,0 ml roztoku A se zředí cyklohexanem R na 50,0 ml (roztok B; tento roztok se použije též pro zkoušku Příbuzné látky a pro Stanovení obsahu). Měří se absorbance (2.2.25) při 455 nm až 483 nm za použití cyklohexanu R jako kontrolní tekutiny. Poměr absorbance měřené při 455 nm k absorbanci měřené při 483 nm je 1,14 až 1,18.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Měří se absorbance (2.2.25) roztoku B při 455 nm a roztoku A při 340 nm, viz Zkoušky totožnosti. Poměr absorbance měřené při 455 nm k absorbanci měřené při 340 nm je nejméně 1,5.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g zkoušené látky vyhovují limitní zkoušce D na těžké kovy (10 μl/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 2 ml základního roztoku olova (10 mg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,2 %; 1,000 g zkoušené látky se suší 4 h ve vakuu nad oxidem fosforečným R při 40 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 1,0 g zkoušené látky navlhčené směsí 2 ml kyseliny sírové zředěné RS a 5 ml lihu 96% R.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Měří se absorbance (2.2.25) roztoku B, viz Zkoušky totožnosti, v maximu při 455 nm, za použití cyklohexanu R jako kontrolní tekutiny. K výpočtu obsahu sloučeniny C₄₀H₅₆ se použije specifická absorbance, která má hodnotu 2500.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě nejvýše 25 °C.

účinné od 1. 2. 1998Betadexum

účinné od 1. 2. 1998Betadex

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Betacyclodextrinum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý amorfní nebo krystalický prášek. Je mírně rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v propylenglykolu, prakticky nerozpustný v ethanolu a v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) ze zkoušky Stanovení obsahu jsou retenční čas a velikost hlavního píku přibližně shodné s retenčním časem a velikostí hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c).
3. účinné od 1. 2. 1998C. 0,2 g se rozpustí zahřátím ve vodní lázni ve 2 ml jodu RS4 a nechá se stát při pokojové teplotě; vzniká žlutohnědá sraženina.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 1,000 g se rozpustí zahřátím ve vodě R, ochladí se a zředí se jí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 5,0 až 8,0; měří se následující roztok: 10 ml roztoku S se smíchá s 0,1 ml nasyceného roztoku chloridu draselného R.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +160° až +164°, počítáno na látku předepsaným způsobem vysušenou; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Redukující cukry.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. K 1 ml roztoku S se přidá 1 ml vínanu měďnatého RS4, zahřívá se 10 min ve vodní lázni a ochladí se na pokojovou teplotu. Potom se přidá 10 ml zkoumadla molybdenan-hexaamonného R1 a nechá se 15 min stát.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. Připraví se současně a stejným způsobem jako zkoušený roztok s tím, že se použije 1 ml roztoku glukosy R (0,02 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Měří se absorbance (2.2.25) zkoušeného a porovnávacího roztoku v maximu při 740 nm za použití vody R jako kontrolní tekutiny. Absorbance zkoušeného roztoku není vyšší než absorbance porovnávacího roztoku (0,2 %).

účinné od 1. 2. 1998Absorbující nečistoty. Měří se absorbance (2.2.25) roztoku S při 230 nm až 750 nm. Absorbance při 230 nm až 350 nm není vyšší než 0,10 a při 350 nm až 750 nm není vyšší než 0,05.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) za podmínek uvedených ve zkoušce Stanovení obsahu.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně zkoušený roztok (a) a porovnávací roztok (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) nejsou plochy píků odpovídajících gamacyklodextrinu a alfacyklodextrinu větší než polovina plochy těchto píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,25 %). Součet ploch všech píků, kromě hlavního píku a píků alfacyklodextrinu a gamacyklodextrinu, není větší než polovina plochy píku betacyklodextrinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Zbytková rozpouštědla. Nejvýše 10 μg/g trichlorethylenu a nejvýše 10 μg/g toluenu. Stanoví se head-space plynovou chromatografií (2.2.28) za použití metody standardního přídavku a dichlorethanu R jako vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. Do čtyř stejných 20ml lahviček pro opakovaný odběr se vpraví po 500 mg zkoušené látky, rozpustí se ve vodě R, přidá se po 0,10 g chloridu vápenatého R a po 30 μl α-amylasy RS. Do třech z těchto nádobek se odděleně přidá po 1 ml každého z porovnávacích roztoků. Potom se roztoky zředí vodou R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky. Připraví se roztoky obsahující v 1000 ml 5 μl, 10 μl a 15 μl trichlorethylenu R a toluenu R a 10 μl dichlorethanu R.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- křemenné kolony délky 25 m a vnitřního průměru 0,32 mm pokryté filmem (1 μm) makrogolu 20 000 R,
2. účinné od 1. 2. 1998- helia pro chromatografii R jako nosného plynu,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 50 °C, teplota nástřikového prostoru je 140 °C a teplota detektoru je 280 °C. Vzorky se umístí na 2 h do termostatované komory při 45 °C. Nastříkne se odděleně po 200 μl plynné fáze ze všech nádobek. Nastříknutí se provede nejméně třikrát. Retenční čas toluenu je asi 10 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky trichlorethylenu a toluenu a mezi píky toluenu a dichlorethanu je větší než 1,1 a relativní standardní odchylky poměrů ploch píků trichlorethylenu a toluenu k píku dichlorethanu jsou menší než 5 %.

účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah trichlorethylenu a toluenu. K výpočtu se použijí hodnoty relativních hustot: pro trichlorethylen 1,46 a pro toluen 0,87.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 1 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 16,0 %; 1,000 g se zahřívá 2 h v sušárně při 120 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,25 g se rozpustí zahřátím ve vodě R, ochladí se a zředí se jí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 5,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 25,0 mg alfacyklodextrinu CRL, 25,0 mg gamacyklodextrinu CRL a 50,0 mg betacyklodextrinu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí vodou R na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 25,0 mg betacyklodextrinu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (10 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,5 ml/min, která je směsí objemových dílů methanolu R a vody R (10 + 90),
3. účinné od 1. 2. 1998- refraktometrického detektoru,
4. účinné od 1. 2. 1998- dávkovači smyčky.

účinné od 1. 2. 1998Při průtoku mobilní fáze 1,5 ml/min se kolona promývá do ustavení rovnováhy po dobu asi 3 h. Nastříkne se odděleně po 50 μl všech roztoků. Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 1,5násobku retenčního času betacyklodextrinu. Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška píku gamacyklodextrinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) byla v rozmezí 55 % až 75 % celé stupnice zapisovače. Retenční čas betacyklodextrinu je asi 10 min, relativní retenční čas gamacyklodextrinu je asi 0,3 a alfacyklodextrinu je asi 0,45. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky gamacyklodextrinu a alfacyklodextrinu není menší než 1,5 a relativní standardní odchylka plochy píků betacyklodextrinu na chromatogramech nejvýše 2,0 %. Podle potřeby se upraví koncentrace methanolu v mobilní fázi.

účinné od 1. 2. 1998Obsah [C₆H₁₀O₅]₇ v procentech se vypočte z plochy hlavního píku na chromatogramech zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (c) a deklarovaného obsahu betacyklodextrinu CRL.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. alfacyklodextrin,
2. účinné od 1. 2. 1998B. gamacyklodextrin.

účinné od 1. 2. 1998† Betahistini dimesilas

účinné od 1. 2. 1998Betahistiniumdimesilat

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Betahistini mesilas

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický, silně hygroskopický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96% a velmi těžce rozpustný v 2-propanolu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 108 °C až 112 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety betahistiniumdimesilatu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenční přísadou pro detekci při 254 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 2 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10 mg betahistiniumdimesilatu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 2 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 2 μl obou roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, ethylacetatu R a methanolu R (0,75 + 15 + 30) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 10 min při 110 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998D. K 0,1 g se přidá 5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a protřepává se asi 5 min. Přidá se 1 ml chloridu barnatého RS1; roztok zůstane čirý. K dalšímu 0,1 g se přidá 0,5 g uhličitanu sodného bezvodého R, promíchá se a žíhá až do získání bílého zbytku, který se nechá ochladit a rozpustí se v 7 ml vody R. Roztok vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se jí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 2,0 až 3,0; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg betahistiniumdimesilatu CRL a 10 mg 2-vinylpyridinu R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí na 50,0 ml mobilní fází.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 2,0 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí na 10,0 ml mobilní fází.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografií R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí připravenou následujícím způsobem: 2,0 g laurylsíranu sodného R se rozpustí ve směsi objemových dílů roztoku kyseliny sírové R 10% (V/V), tetrabutylamoniumdihydrogensulfatu R (17 g/l) a vody R (15 + 35 + 650). Hodnota pH se upraví hydroxidem sodným zředěným RS na 3,3 a smíchá se s 300 objemovými díly acetonitrilu R. Průtoková rychlost je 1 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 260 nm.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a). Použije-li se zapisovač, nastaví se citlivost systému tak, aby výška prvního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) nebyla menší než 70 % celé stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) je rozlišení mezi píky 2-vinylpyridinu a betahistiniumdimesilatu nejméně 3,5.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se po 20 μl zkoušeného roztoku a porovnávacích roztoků (b) a (c). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 3násobku retenčního času betahistiniumdimesilatu, který je asi 8 min. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %). Součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,025násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 19982-propanol. Nejvýše 0,5 %; stanoví se zkouškou na zbytková rozpouštědla (2.4.24).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). Ke 14 ml roztoku S se přidá 1 ml vody R. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (35 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 6 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (250 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (2 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 2,0 %; provede se s 0,50 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,140 g se rozpustí v 50 ml směsi objemových dílů kyseliny octové bezvodé R a acetanhydridu R (1 + 7) a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 16,42 mg C₁₀H₂₀N₂O₆S₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsném obalu.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. 2-vinylpyridin.

účinné od 1. 2. 1998† Betamethasoni acetas

účinné od 1. 2. 1998Betamethasonacetat

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu, dobře rozpustný v lihu 96% a v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Vykazuje polymorfismus.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C, D, E a F, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. 10,0 mg se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se odměří do zabroušené skleněné zkumavky s uzávěrem, přidá se 10,0 ml fenylhydrazin v kyselině sírové RS, promíchá se a zahřívá se 20 min ve vodní lázni při 60 °C a pak se ihned ochladí. Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku měřená při 419 nm není větší než 0,10.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem betamethasonacetatu CRL. Pokud spektra získaná v pevném stavu vykazují rozdíly, odděleně se zkoušená látka a referenční látka rozpustí v co nejmenším objemu methanolu R, odpaří se na vodní lázni do sucha a znovu se zaznamenají spektra se zbytky obou látek.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem při 254 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg betamethasonacetatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg prednisolonacetatu CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí mobilní fází, kterou je směs objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) smíchaná se směsí objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77), po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Pak se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu RS a 10 min se zahřívá při 120 °C nebo tak dlouho, až se objeví skvrny. Po vychladnutí se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, zbarvením při denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny dvě zřetelně oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998D. K asi 2 mg se přidají 2 ml kyseliny sírové R a třepe se do rozpuštění; během 5 min vznikne intenzivní červenohnědé zbarvení. K roztoku se přidá 10 ml vody R a promíchá se; zbarvení zmizí a zůstane čirý roztok.
2. účinné od 1. 2. 1998E. Asi 5 mg se smíchá se 45 mg oxidu horečnatého těžkého R a žíhá se v kelímku do získání téměř bílého zbytku (obvykle méně než 5 min). Nechá se vychladnout, přidá se 1 ml vody R, 0,05 ml fenolftaleinu RS1 a asi 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS tak, aby roztok zůstal bezbarvý. Zfiltruje se a 1 ml filtrátu se přidá k čerstvě připravené směsi 0,1 ml alizarinu S RS a 0,1 ml dusičnanu-oxidu zirkoničitého RS. Promíchá se, nechá se stát 5 min. Současně se stejným způsobem provede slepá zkouška. Roztok se zkoušenou látkou je zbarven žlutě, roztok získaný při slepé zkoušce je červený.
3. účinné od 1. 2. 1998F. Asi 10 mg vyhovuje zkoušce na acetyl (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +120° až +128°, počítáno na bezvodou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v dioxanu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí v acetonitrilu R a zředí se jím na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 2 mg betamethasonacetatu CRL a 2 mg dexamethasonacetatu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografií R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min, která je směsí připravenou takto: v 1000ml odměrné baňce se smíchá 380 ml acetonitrilu R s 550 ml vody R, nechá se ustálit a pak se doplní vodou R po značku a znovu se promíchá,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

účinné od 1. 2. 1998Při průtoku mobilní fáze 1 ml/min se kolona ustaluje do ustavení rovnováhy po dobu asi 30 min. Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku nebyla menší než 50 % stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy látek: dexamethasonacetatu asi 22 min, betamethasonacetatu asi 19 min.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky dexamethasonacetatu a betamethasonacetatu je nejméně 3,3. V případě potřeby se upraví koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi.

účinné od 1. 2. 1998Odděleně se nastříkne po 20 μl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b) a pokračuje se v zaznamenávání chromatogramu po dobu odpovídající 2,5násobku retenčního času hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 1,25násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,25 %). Nepřihlíží se k pikům, jejichž plocha je menší než 0,05násobek plochy hlavního píku porovnávacího roztoku (b) (0,05 %).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 4,0 %; stanoví se s 0,100 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,100 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 100,0 ml. Změří se absorbance (2.2.25) v maximu při 240 nm a vypočítá se obsah C₂₄H₃₁FO₆ za použití specifické absorbance, která má hodnotu 350.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. betamethason,
2. účinné od 1. 2. 1998B. dexamethason-21-acetat,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998C. betamethason-11,21-diacetat,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998D. 9,11β-epoxy-17,21-dihydroxy-16β-methyl-9β-pregna-1,4-dien-3,20-dion-21-acetat.

účinné od 1. 2. 1998† Betamethasoni dipropionas

účinné od 1. 2. 1998Betamethasondipropionat

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu a v dichlormethanu, mírně rozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, D, E a F, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. 10,0 mg se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se odměří do zabroušené skleněné zkumavky s uzávěrem, přidá se 10,0 ml fenylhydrazinu v kyselině sírové RS, promíchá se a zahřívá se 20 min ve vodní lázni při 60 °C a pak se ihned ochladí. Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku měřená při 419 nm není větší než 0,10.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem betamethasondipropionatu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem při 254 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg betamethasondipropionatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se jí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg deoxykortonacetatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se jí na 10 ml. 5 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se mobilní fází, kterou je směs objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) přidané ke směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77), po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Pak se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu RS a 10 min se zahřívá při 120 °C nebo tak dlouho, až se objeví skvrny. Po vychladnutí se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, zbarvením při denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 25 mg se rozpustí za mírného zahřátí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml. Tento roztok se rovněž použije k přípravě zkoušeného roztoku (b). 2 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 2 ml roztoku získaného při přípravě zkoušeného roztoku (a) se převedou do 15ml skleněné zabroušené zkumavky se skleněnou nebo polytetrafluorethylenovou zátkou. Přidá se 10 ml hydrogenuhličitanu draselného v methanolu RS a ihned se probublává intenzivním proudem dusíku R po dobu 5 min. Zkumavka se uzavře a zahřívá se ve vodní lázni 2 h při 45 °C za ochrany před světlem a pak se nechá vychladnout.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 25 mg betamethasondipropionatu CRL se rozpustí za mírného zahřátí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml. Tento roztok se rovněž použije k přípravě porovnávacího roztoku (b). 2 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 2 ml roztoku získaného při přípravě porovnávacího roztoku (a) se převedou do 15ml skleněné zábrusové zkumavky se skleněnou nebo polytetrafluorethylenovou zátkou. Přidá se 10 ml hydrogenuhličitanu draselného v methanolu RS a ihned se probublává intenzivním proudem dusíku R po dobu 5 min. Zkumavka se uzavře a zahřívá se ve vodní lázni 2 h při 45 °C za ochrany před světlem a ochladí se.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se mobilní fází připravenou přidáním ke směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77) po dráze 15 cm. Vrstva se nechá usušit na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na každém z chromatogramů zkoušených roztoků odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu odpovídajících porovnávacích roztoků. Pak se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu RS a 10 min se zahřívá při 120 °C nebo tak dlouho, až se objeví skvrny. Po vychladnutí se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na každém z chromatogramů zkoušených roztoků se polohou, zbarvením v denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu příslušného porovnávacího roztoku. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) má hodnotu R_F zřetelně nižší než hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) a porovnávacího roztoku (a).

1. účinné od 1. 2. 1998E. K asi 2 mg se přidají 2 ml kyseliny sírové R a třepe se do rozpuštění; během 5 min vznikne intenzivní červenohnědé zbarvení. K roztoku se přidá 10 ml vody R a promíchá se; zbarvení zmizí a zůstane čirý roztok.
2. účinné od 1. 2. 1998F. Asi 5 mg se smíchá se 45 mg oxidu horečnatého těžkého R a žíhá se v kelímku do získání téměř bílého zbytku (obvykle méně než 5 min). Nechá se vychladnout, přidá se 1 ml vody R, 0,05 ml fenolftaleinu RS1 a asi 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS tak, aby roztok zůstal bezbarvý. Zfiltruje se a 1 ml filtrátu se přidá k čerstvě připravené směsi 0,1 ml alizarinu S RS a 0,1 ml dusičnanu-oxidu zirkoničitého RS. Promíchá se, nechá se stát 5 min. Současně se stejným způsobem provede slepá zkouška. Roztok se zkoušenou látkou je zbarven žlutě, roztok získaný při slepé zkoušce je červený.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +63° až +70°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v dioxanu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 62,5 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí sejí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 2,5 mg betamethasondipropionatu CRL a 2,5 mg beklomethasondipropionatu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografií R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min, která je směsí připravenou takto: 600 ml acetonitrilu R se opatrně smíchá s 350 ml vody R, po ustálení se zředí vodou R na 1000 ml a znovu se promíchá,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 254 nm, jehož citlivost byla nastavena tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) byla 70 % až 90 % stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Při průtoku mobilní fáze 1 ml/min se kolona ustaluje po dobu asi 45 min.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy látek: betamethasondipropionatu asi 9 min, beklomethasondipropionatu asi 10,7 min.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky betamethasondipropionatu a beklomethasondipropionatu je nejméně 2,5. V případě potřeby se upraví koncentrace acetonitrilu R v mobilní fázi.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně 20 μl zkoušeného roztoku a 20 μl porovnávacího roztoku (b). Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající 2,5násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než 0,75násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,0 %) a nejvýše plocha jednoho takového píku je větší než polovina hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 1,25násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,5 %). K píkům s plochou menší, než je 0,025násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b), se nepřihlíží.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 0,500 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 199850,0 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 50,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) v maximu při 240 nm.

účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah C₂₈H₃₇FO₇ za použití specifické absorbance, která má hodnotu 305.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Betamethasoni natrii phosphas

účinné od 1. 2. 1998Sodná sůl betamethasonfosfatu

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek, velmi hygroskopický. Je snadno rozpustná ve vodě, těžce rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v etheru a v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a C.