Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Optická otáčivost (2.2.7). +0,15° až -0,15°; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se plynová chromatografie (2.2.28).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 50 mg zkoušené látky a 50 mg bomylacetatu R se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí hexanem R na 200,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kolony délky 2 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné křemelinou pro plynovou chromatografii R, impregnovanou 10 % makrogolu 20 000 R,
2. účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R s průtokovou rychlostí 30 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 130 °C a teplota vstřikovacího prostoru a detektoru na 200 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně po 1 μl každého roztoku a citlivost detektoru se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku činila asi 80 % celé stupnice zapisovače. Zaznamenávají se chromatogramy po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času kafru. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píkem odpovídajícím kafru a píkem bomylacetatu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) je nejméně 1,5 a jestliže poměr signálu hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) k šumu je nejméně 5. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch píků, kromě hlavního píku, není větší než 4 % plochy hlavního píku; plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než 2 % plochy hlavního píku. Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Halogeny. 1,0 g se rozpustí v destilační baňce v 10 ml 2-propanolu R, přidá se 1,5 ml hydroxidu sodného zředěného RS a 50 mg niklu Raneyova R. Zahřívá se na vodní lázni do odpaření 2-propanolu R. Pak se ochladí, přidá se 5 ml vody R, dobře se promíchá a zfiltruje se přes vlhký filtr, který byl promytý vodou R do negativní reakce na chloridy. Filtrát se zředí vodou R na 10,0 ml. K 5,0 ml tohoto roztoku se přidává po kapkách kyselina dusičná R tak dlouho, až se vzniklá sraženina opět rozpustí, a roztok se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (2.4.4) (100 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Voda. 1 g se rozpustí v 10 ml etheru petrolejového R; roztok je čirý (2.2.1).

účinné od 1. 2. 1998Zbytek po odpaření. Nejvýše 1 mg (0,05 %); 2,0 g se odpaří zahříváním na vodní lázni a 1 h se suší při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Captoprilum

účinné od 1. 2. 1998Kaptopril

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, v dichlormethanu a v methanolu. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 105 °C až 108 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem kaptoprilu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 2 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10 mg kaptoprilu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 2 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové bezvodé R a toluenu R (1 + 3) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší v proudu studeného vzduchu a postříká se roztokem kyseliny 5,5´-dithiobis(2-nitrobenzoové) R (20 g/l) v methanolu R, jehož pH bylo upraveno amoniakem zředěným RS na hodnotu 8. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 20 mg se rozpustí ve 2 ml vody R, pak se přidá 0,5 ml jodu 0,05 mol/l RS; roztok se ihned odbarví.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2., Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 2,0 až 2,6; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -156° až -161°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 2,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg zkoušené látky se rozpustí v mobilní fázi, přidá se 1 ml jodu 0,05 mol/l RS a zředí se mobilní fází na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů kyseliny fosforečné R, vody R a methanolu R (0,05 + 50 + 50), s průtokovou rychlostí 1 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 220 nm.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a). Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) nebyla menší než 40 % rozsahu celé stupnice zapisovače. Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou zřetelné tři píky a rozlišení mezi posledními dvěma hlavními píky není menší než 2,0.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku a 20 μl porovnávacího roztoku (a). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než polovina plochy píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %), součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (2,0 %). Nepřihlíží se k píkům s retenčním časem menším než 1,4 min nebo k píkům, jejichž plocha je menší než 0,1násobek plochy píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší 3 h ve vakuové sušárně při 60 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,150 g se rozpustí v 30 ml vody R a titruje se jodem 0,05 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) s použitím kombinované platinové elektrody.

účinné od 1. 2. 19981 ml jodu 0,05 mol/l VS odpovídá 21,73 mg C₉H₁₅NO₃S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. kyselina (2S,2´S)-1,1´-{3,3´-dithiobis[(2S)-2-methylpropanoyl]}bis(pyrrolidin-2-karboxylová) (kaptopril-disulfid).

účinné od 1. 2. 1998† Carbamazepinum

účinné od 1. 2. 1998Karbamazepin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v acetonu a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Je polymorfní.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 189 °C až 193 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem karbamazepinu CRL. Zkouší se látka v pevném stavu bez předchozí přípravy.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. 1,0 g látky se třepe 15 min s 20 ml vody prosté oxidu uhličitého R a zfiltruje se. K 10 ml filtrátu se přidá 0,05 ml fenolftaleinu RS1 a 0,5 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok je červený. Přidá se 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS; roztok je bezbarvý. Přidá se 0,15 ml červeně methylové RS; roztok je červený.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky

1. účinné od 1. 2. 1998A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,50 g se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů lihu 96% R a chloroformu R a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí stejných objemových dílů lihu 96% R a chloroformu R na 100 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 100 ml. Porovnávací roztok (b). 10 mg iminodibenzylu R se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů lihu 96% R a chloroformu R a zředí se stejnou směsí na 20 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu o velikosti 100 mm² se nanese odděleně po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se v komoře o velikosti odpovídající rozměru vrstvy směsí objemových dílů methanolu R a toluenu R (14 + 90) po dráze 8 cm. Vrstva se suší 15 min na vzduchu a potom se postříká roztokem dichromanu draselného R (5 g/l) v kyselině sírové zředěné RS. Žádná skvrna odpovídající iminodibenzylu na chromatogramu zkoušeného roztoku není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %). Vrstva se zahřívá 15 min až 20 min při 140 °C a potom se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna o R_F nižším, než má hlavní skvrna, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,01 %).

1. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 30,0 mg se rozpustí v 5 ml směsi objemových dílů lihu 96% R a methanolu R (1 + 9) a zředí se vodou R na 10,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). K 1,0 ml zkoušeného roztoku se přidá 5 ml směsi objemových dílů lihu 96% R a methanolu R (1 + 9) a zředí se vodou R na 10,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). K 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se přidá 25 ml směsi objemových dílů lihu 96% R a methanolu R (1 + 9) a zředí se vodou R na 50,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 6,0 mg 10,11-dihydrokarbamazepinu R se rozpustí v 5 ml směsi objemových dílů lihu 96% R a methanolu R (1 + 9) a zředí se vodou R na 10,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). K 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se přidá 1,0 ml porovnávacího roztoku (c) a 10 ml směsi objemových dílů lihu 96% R a methanolu R (1 + 9) a zředí se vodou R na 25,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 ml a vnitřního průměru 4 mm naplněné pod tlakem suspenzí silikagelu s chemicky vázanými alkoholickými hydroxylovými skupinami v methanolu R,
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R, methanolu R a roztoku kyseliny octové bezvodé R 0,05% (V/V) (5 + 5 + 90); průtoková rychlost je 1,0 ml/min,
   3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 230 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (d). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píkem karbamazepinu a píkem 10,11-dihydrokarbamazepinuje větší než 1,5. V případě potřeby se sníží množství acetonitrilu R a methanolu R v mobilní fázi nebo se zvýší jejich objem na 7,5. Podobně lze upravit objem kyseliny octové.

   účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně po 10 μl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Nastaví se citlivost tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) byla nejméně 30 % celé stupnice zapisovače. Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času karbamazepinu (asi 18 min). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %) a součet ploch všech píku, kromě hlavního píku, není větší než 2,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píku rozpouštědla a k píkům, jejichž plocha je menší než 25 % plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,1000 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto zředěného roztoku se zředí methanolem R na 50,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) v maximu při 285 nm.

účinné od 1. 2. 1998Obsah C₁₅H₁₂N₂O se vypočítá pomocí specifické absorbance, jejíž hodnota je 490.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Carbenicillinum natricum

účinné od 1. 2. 1998Sodná sůl karbenicilinu

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě nažloutlý hygroskopický prášek. Je snadno rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v lihu 96% a v methanolu, prakticky nerozpustná v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem sodné soli karbenicilinu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu H silanizovaného R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 25 mg zkoušené látky se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 25 mg sodné soli karbenicilinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 25 mg sodné soli karbenicilinu CRL a 25 mg sodné soli ampicilinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 1 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R a roztoku octanu amonného R (154 g/l), jehož pH bylo upraveno na 5,0 kyselinou octovou ledovou R, (10 + 90) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu a vystaví se působení par jodu do vzniku skvrn. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 2 mg se dají do zkumavky asi 150 mm dlouhé a o průměru 15 mm, zvlhčí se 0,05 ml vody R a přidají se 2 ml formaldehydu v kyselině sírové RS. Obsah zkumavky se promíchá krouživým pohybem; roztok je prakticky bezbarvý. Zkumavka se na 1 min vloží do vodní lázně; vznikne žlutohnědé zbarvení.
2. účinné od 1. 2. 1998D. Zkoušená látka vyhovuje zkoušce (a) na sodík (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 2,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok Ž₅ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 5,5 až 7,5; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +182° až +196°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,200 g ve vodě R a zředěním vodou R na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Sodná sůl benzylpenicilinu. Nejvýše 5,0 %; stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20,0 mg sodné soli benzylpenicilinu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10,0 mg sodné soli karbenicilinu CRL a 10,0 mg sodné soli benzylpenicilinu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu R a roztoku octanu sodného bezvodého R (4,1 g/l), jehož hodnota pH byla předem upravena na 7,0 kyselinou octovou zředěnou RS, (40 + 60); průtoková rychlost je 1,5 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 230 nm,
4. účinné od 1. 2. 1998- injektorové smyčky 10 μl.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se porovnávací roztok (b) a nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška píků odpovídala nejméně polovině celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky benzylpenicilinu a karbenicilinu není menší než 5. Podle potřeby se upraví koncentrace methanolu v mobilní fázi. Porovnávací roztok (a) se nastříkne šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, je-li relativní směrodatná odchylka plochy píku benzylpenicilinu menší než 5,0 %. Nastříkne se odděleně zkoušený roztok a porovnávací roztok (a). Z ploch píků sodné soli benzylpenicilinu na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (a) a z deklarovaného obsahu sodné soli benzylpenicilinu CRL se vypočítá obsah sodné soli benzylpenicilinu CRL v procentech.

účinné od 1. 2. 1998Rozkladné produkty. Nejvýše 9,0 %. K 0,250 g se přidá 25 ml vody R a 25 ml tlumivého roztoku octanového o pH 4,6 a míchá se do rozpuštění. Titruje se okamžitě dusičnanem rtuťnatým 0,02 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) za použití srovnávací merkurosulfatové elektrody a indikační platinové nebo rtuťové elektrody.

účinné od 1. 2. 1998Obsah rozkladných produktů v procentech (D) vyjádřený jako C₁₇H₁₆N₂Na₂O₆S se vypočítá ze vzorce:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998m - navážku zkoušené látky v gramech,
2. účinné od 1. 2. 1998n - spotřebu dusičnanu rtuťnatého 0,02 mol/l VS v mililitrech.

účinné od 1. 2. 1998Dimethylanilin. Nejvýše 20 μg/g; stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití naftalenu R jako vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 50,0 mg naftalenu R se rozpustí v cyklohexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí cyklohexanem R na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. K 1,00 g ve zkumavce se zabroušenou zátkou se přidá 5 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Zkumavka se uzavře a intenzivně se 1 min třepe. V případě potřeby se odstředí a použije se horní vrstva.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. K 50,0 mg dimethylanilinu R se přidají 2 ml kyseliny chlorovodíkové R a 20 ml vody R, třepe se do rozpuštění a zředí se vodou R na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 250,0 ml. K 1,0 ml posledního roztoku ve zkumavce se zabroušenou zátkou se přidá 5 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Zkumavka se uzavře a intenzivně se 1 min třepe. V případě potřeby se odstředí a použije se horní vrstva.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- skleněné kolony délky 2 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R, impregnovanou 3 % polymethylfenylsiloxanu R,
2. účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 30 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 120 °C a teplota nástřikového prostoru a detektoru na 150 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nastřikuje se odděleně 1 μl zkoušeného roztoku a 1 μl porovnávacího roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 5,5 %; stanoví se s 0,150 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

účinné od 1. 2. 1998Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 0,05 m.j. endotoxinu v miligramu.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 199850,0 mg se rozpustí v 5 ml vody R a přidá se 5,0 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a nechá se 15 min stát. Přidá se 5,0 ml kyseliny dusičné 1 mol/l RS, 20 ml tlumivého roztoku octanového o pH 4,6 a 20 ml vody R. Titruje se při teplotě 35 °C až 40 °C dusičnanem rtuťnatým 0,02 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) za použití srovnávací merkurosulfatové elektrody a indikační platinové nebo rtuťové elektrody. Doporučuje se očistit po každém stanovení srovnávací elektrodu kyselinou dusičnou zředěnou a indikační elektrodu roztokem thiosíranu sodného (100 g/l) a poté obě elektrody opláchnout vodou destilovanou R. Titruje se tak pomalu, aby titrace trvala asi 15 min. Předběžná inflexe na titrační křivce se nebere v úvahu.

účinné od 1. 2. 1998Obsah C₁₇H₁₆N₂Na₂O₆S v procentech se počítá podle vzorce:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998m₁ - navážku zkoušené látky v gramech,
2. účinné od 1. 2. 1998n₁ - spotřebu dusičnanu rtuťnatého 0,02 mol/l VS v mililitrech,
3. účinné od 1. 2. 1998D - obsah rozkladných produktů v procentech,
4. účinné od 1. 2. 1998B - obsah sodné soli benzylpenicilinu v procentech.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede, zda je látka:

1. účinné od 1. 2. 1998- sterilní,
2. účinné od 1. 2. 1998- prostá bakteriálních endotoxinů.

účinné od 1. 2. 1998† Carbidopum

účinné od 1. 2. 1998Karbidopa

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo nažloutlý prášek. Je těžce rozpustná ve vodě, velmi těžce rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v dichlormethanu. Rozpouští se ve zředěných roztocích minerálních kyselin.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 50,0 mg se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové R (8,5 g/l) v methanolu R a zředí se jí na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí roztokem kyseliny chlorovodíkové R (8,5 g/l) v methanolu R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 230 nm až 350 nm. Roztok vykazuje absorpční maximum při 283 nm. Specifická absorbance v maximu je 135 až 150, počítáno na vysušenou látku.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety karbidopy CRL.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 5 mg se 1 min intenzivně třepe s 10 ml vody R a pak se přidá 0,3 ml chloridu železitého RS2; vznikne intenzivně zelené zbarvení, které se rychle mění na červenohnědé.
5. účinné od 1. 2. 1998E. Asi 20 mg se suspenduje v 5 ml vody R, přidá se 5 ml vínanu měďnatého RS a zahřeje se; zbarvení roztoku se mění na tmavě hnědé a vzniká červená sraženina.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,25 g se rozpustí v 25 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS. Takto připravený roztok je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok HŽ₆ nebo H₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -22,5° až -26,5°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v chloridu hlinitém RS za použití ultrazvukové lázně a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Hydrazin. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití silikagelu H silanizovaného R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,50 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové zředěné RS a zředí se jí na 2,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 25 g anexu silně zásaditého R se převede do každé ze dvou kuželových baněk se zábrusovou zátkou. Do každé baňky se přidá 150 ml vody prosté oxidu uhličitého R a 30 min se nechá stát za občasného protřepávání. Vrchní vrstva se z obou baněk slije a postup se opakuje opět se 150 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

účinné od 1. 2. 1998Dva 100ml odměrné válce s vnitřním průměrem 3,5 cm až 4,5 cm se označí A a B. Do válce A se převede celý obsah anexu jedné kuželové baňky za použití 60 ml vody prosté oxidu uhličitého R a do odměrného válce B se převede obsah anexu druhé kuželové baňky za použití 20 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

účinné od 1. 2. 1998Do každého válce se vloží skleněná trubička na přívod plynu, která má na konci vnitřní průměr 2 mm až 3 mm a která dosahuje téměř na dno válce. Každá směs se probublává prudkým tokem dusíku pro chromatografii R tak, aby vznikly homogenní suspenze. Po 30 min bez přerušení probublávání se přidá 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) do odměrného válce A. Po 1 min se přeruší probublávání v odměrném válci A a obsah válce se převede přes navlhčený filtrační papír do odměrného válce B. Po 1 min se přeruší probublávání ve válci B, roztok se převede přes navlhčený filtrační papír do čerstvě připravené směsi 1 ml roztoku salicylaldehydu R (200 g/l) v methanolu R a 20 ml tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 5,5 v kuželové baňce, 1 min se důkladně třepe a 15 min se zahřívá ve vodní lázni při 60 °C. Vznikne čirá tekutina. Ochladí se, přidají se 2,0 ml toluenu R a 2 min se silně třepe. Obsah baňky se převede do centrifugační zkumavky a centrifuguje se.

účinné od 1. 2. 1998Toluenová vrstva se oddělí, převede se do 100ml dělicí nálevky a protřepe se silně dvakrát 20 ml roztoku disiřičitanu sodného R (200 g/l) a nakonec ještě dvakrát 50 ml vody R. Toluenová vrstva se oddělí.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg hydraziniumsulfatu R se rozpustí v kyselině chlorovodíkové zředěné RS a zředí se jí na 50 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). Připraví se současně stejným způsobem jako zkoušený roztok (b) za použití 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) místo 1,0 ml zkoušeného roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese 10 μl zkoušeného roztoku (b) a 10 μl porovnávacího roztoku (b) a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R a methanolu R (1 + 2) po dráze 10 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm.

účinné od 1. 2. 1998Žádná žlutě fluoreskující skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (20 μg/g hydrazinu).

účinné od 1. 2. 1998Methyldopa a methylkarbidopa. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 5 mg methylkarbidopy CRL a 5 mg methyldopy CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 mg karbidopy CRL a 5 mg methyldopy CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu, R a roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného R (14 g/l) (2 + 98) s průtokovou rychlostí 1 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 282 nm,
4. účinné od 1. 2. 1998- injektorové smyčky.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se po 20 μl každého roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píkem odpovídajícím methyldopě a píkem odpovídajícím karbidopě na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je větší než 4,0. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plochy píků odpovídajících methyldopě a methylkarbidopě nejsou větší než plochy odpovídajících píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). 6,9 % až 7,9 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,150 g se rozpustí mírným zahřátím v 75 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 22,62 mg C₁₀H₁₄N₂O₄.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněna před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Carbimazolum

účinné od 1. 2. 1998Karbimazol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo nažloutlý krystalický prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu a v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 122 °C až 125 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety karbimazolu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Thiamazol a jiné příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 10 mg se rozpustí ve směsi 50 ml vody R a 0,05 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a přidá se 1 ml jodobismutitanu draselného RS; vznikne červená sraženina.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Thiamazol a jiné příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg karbimazolu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 mg thiamazolu R se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí dichlormethanem R na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R a dichlormethanu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se 30 min suší na vzduchu a pak se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna odpovídající thiamazolu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %); žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající thiamazolu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 24 h v exsikátoru nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřevyšujícím 670 Pa.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 199850,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 500,0 ml. K 10,0 ml tohoto roztoku se přidá 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) v maximu při 291 nm. Vypočítá se obsah C₇H₁₀N₂O₂S za použití specifické absorbance, jejíž hodnota je 557.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. 1-methyl-1H-imidazol-2-thiol(thiamazol).

účinné od 1. 2. 1998Carbo activatus

účinné od 1. 2. 1998Aktivní uhlí

účinné od 1. 2. 1998Synonyma. Carbo adsorbens, Carbo medicinalis, adsorpční uhlí, medicinální uhlí