| CuSO4 . 5H2O | r249,68 | CAS 7758-99-8 |
účinné od 1. 2. 1998Obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny CuSO4 . 5H2O.
účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1).
účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 10 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (150 μg/g). Zkumavky se pozorují kolmo k podélným osám proti černému pozadí.
účinné od 1. 2. 1998Železo. Nejvýše 150 μg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,32 g se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 2,5 ml kyseliny dusičné prosté olova R a zředí se vodou R na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku železa (20 g Fe/ml), 2,5 ml kyseliny dusičné prosté olova R a zředěním vodou R na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Měří se absorbance při 248,3 nm za použití železné lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-butan.
účinné od 1. 2. 1998Olovo. Nejvýše 80 μg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,6 g se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 2,5 ml kyseliny dusičné prosté olova R a zředí se vodou R na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku olova (100 g Pb/ml), 2,5 ml kyseliny dusičné prosté olova R a zředěním vodou R na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Měří se absorbance při 217,0 nm za použití olověné lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-butan.
účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; suší se 0,500 g v sušárně při 250 °C.
účinné od 1. 2. 19980,125 g se rozpustí v 50 ml vody R. Přidají se 2 ml kyseliny sírové R a 3 g jodidu draselného R. Titruje se thiosíranem sodným 0,1 mol/l VS za použití 1 ml škrobu RS jako indikátoru přidaného před koncem titrace.
účinné od 1. 2. 19981 ml thiosíranu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 15,96 mg CuSO4.
účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.
účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Pentahydrát síranu měďnatého
| CuSO4 . 5H2O | r249,68 | CAS 7758-99-8 |
účinné od 1. 2. 1998Obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny CuSO4 . 5H2O.
účinné od 1. 2. 1998Modrý krystalický prášek nebo průsvitné modré krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v methanolu, prakticky nerozpustný v lihu 96%.
účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 5 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml.
účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1).
účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 10 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (100 μg/g). Zkumavky se pozorují kolmo k podélným osám proti černému pozadí.
účinné od 1. 2. 1998Železo. Nejvýše 100 μg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,5 g se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 2,5 ml kyseliny dusičné prosté olova R a zředí se vodou R na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku železa (20 μg Fe/ml), 2,5 ml kyseliny dusičné prosté olova R a zředěním vodou R na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Měří se absorbance při 248,3 nm za použití železné lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-butan.
účinné od 1. 2. 1998Olovo. Nejvýše 50 μg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 2,5 g se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 2,5 ml kyseliny dusičné prosté olova R a zředí se vodou R na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku olova (100 μg Pb/ml), 2,5 ml kyseliny dusičné prosté olova R a zředěním vodou R na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Měří se absorbance při 217,0 nm za použití olověné lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-butan.
účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). 35,0 % až 36,5 %; suší se 0,500 g v sušárně při 250 °C.
účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí v 50 ml vody R, přidají se 2 ml kyseliny sírové R a 3 g jodidu draselného R. Titruje se thiosíranem sodným 0,1 mol/l VS za použití škrobu RS přidaného před koncem titrace jako indikátor.
účinné od 1. 2. 19981 ml thiosíranu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 24,97 mg CuSO4.5H2O.
účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.
účinné od 1. 2. 1998Separandum.
účinné od 1. 2. 1998Kyanokobalamin
účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Vitamin B12

| C63H88CoN14O14P | Mr 1355,38 | CAS 68-19-9 |
účinné od 1. 2. 1998Je to kyanid -(5,6-dimethylbenzimidazol-1-yl)kobamidu. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 96,0 % až 102,0 % sloučeniny C63H88CoN14O14P.
účinné od 1. 2. 1998Tmavě červený krystalický prášek nebo tmavě červené krystaly. Je mírně rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v acetonu a v etheru. Bezvodá látka je velmi hygroskopická.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 2 mg se rozpustí v 1 ml směsi stejných objemových dílů lihu 96% R a vody R.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 2 mg kyanokobalaminu CRL se rozpustí v 1 ml směsi stejných objemových dílů lihu 96% R a vody R.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se v nenasycené komoře směsí objemových dílů amoniaku zředěného RS1, methanolu R a chloroformu R (9 + 30 + 45) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, zbarvením a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.
účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml. Roztok se použije do 1 h od přípravy.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 3,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. Roztok se použije do 1 h od přípravy.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. Roztok se použije do 1 h od přípravy.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 25 mg se rozpustí, je-li třeba mírným zahřátím, v 10 ml vody R. Po ochlazení se přidá 5 ml roztoku chloraminu T R (1 g/l) a 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové 0,05 mol/l RS a zředí se vodou R na 25 ml. Pak se roztok protřepe a 5 min se nechá stát. Bezprostředně před nástřikem se 1 ml tohoto roztoku zředí mobilní fází na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně po 20 μl každého roztoku a zaznamenávají se chromatogramy po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času kyanokobalaminu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (3,0 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dva hlavní píky a rozlišení mezi těmito píky není menší než 2,5 a na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je jeden hlavní pík s poměrem signálu k signálu šumu větším nebo rovným 5.
účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 12,0 %; suší se 20,00 mg ve vakuu při teplotě 100 °C až 105 °C po dobu 2 h.
účinné od 1. 2. 199825,00 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 1000,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku v maximu při 361 nm.
účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah sloučeniny C63H88CoN14O14P za použití specifické absorbance, která má hodnotu 207.
účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.
účinné od 1. 2. 1998Separandum.
účinné od 1. 2. 1998Cykliziniumchlorid

| C18H23ClN2 | Mr 302,85 | CAS 303-25-3 |
účinné od 1. 2. 1998Je to 1-benzhydryl-4-methylpiperaziniumchlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C18H23ClN2.
účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek. Je těžce rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.
účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a E.
účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).
účinné od 1. 2. 199810,0 ml roztoku A se zředí roztokem kyseliny sírové R (5 g/l) na 100,0 ml (roztok B). Měří se absorbance roztoku B při 210 nm až 240 nm. Roztok B vykazuje absorpční maximum při 225 nm. Specifická absorbance v maximu je 370 až 410.
účinné od 1. 2. 1998Ověří se rozlišovací schopnost přístroje (2.2.25); zkoušku lze hodnotit, jestliže poměr absorbanci není menší než 1,7.
účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 5,5; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,5 g ve směsi objemových dílů lihu 96% R a vody prosté oxidu uhličitého R (40 + 60) a zředěním stejnou směsí na 25 ml.
účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu. Roztoky se připraví bezprostředně před použitím.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,20 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 5 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 100 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg cykliziniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 mg methylpiperazinu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 1 ml zkoušeného roztoku (b) ze zředí methanolem R na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 10 mg hydroxyziniumchloridu CRL a 10 mg cykliziniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, methanolu R a dichlormethanu R (2 + 8 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 30 min na vzduchu a vystaví se na 10 min působení par jodu. Skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídající skvrně 1-methylpiperazinu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %); žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající 1-methylpiperazinu, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.
účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 130 °C.
účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí v 15 ml kyseliny mravenčí bezvodé R přidá se 40 ml acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).
účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 15,14 mg C18H23ClN2.
účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Cyklopentolaciumchlorid

| C17H26ClNO3 | Mr 327,85 | CAS 5870-29-1 |
účinné od 1. 2. 1998Je to (RS)-2-[2-(1-hydroxycyklopentyl)-2-fenylacetoxy]ethyl-N,N-dimethylamoniumchlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,5 % sloučeniny C17H26ClNO3.
účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%.
účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a D.
účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).
účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 5,5; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,2 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 20 ml.
účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,20 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 5 ml.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí lihem 96% R na 20 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí lihem 96% R na 200 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg cyklopentolaciumchloridu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 5 ml.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, vody R, butylacetatu R a 2-propanolu R (5 + 15 + 30 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se kyselinou sírovou v lihu RS a suší se 30 min při 120 °C; pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %).
účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 4 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.
účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
účinné od 1. 2. 19980,250 g se rozpustí ve směsi 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS a 50 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Spotřeba se odečte mezi dvěma inflexními body.
účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 32,79 mg C17H26ClNO3.
účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.
účinné od 1. 2. 1998Separandum.
účinné od 1. 2. 1998Cyklofosfamid

| C7H15CI2N2O2P . H2O | Mr 279,10 | CAS 6055-19-2 |
| Mr bezvodého 261,09 |
účinné od 1. 2. 1998Je to monohydrát (RS)-2-[bis(2-chloroethyl)amino]tetrahydro-2H-1,3,2-oxazafosforin-2-oxidu. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C7H15Cl2N2O2P.
účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je dobře rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru.
účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.
účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).
účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž6 (2.2.2, Metoda II).
účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 6,0; měří se roztok S ihned po přípravě.
účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 5 ml.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí lihem 96% R na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg cyklofosfamidu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 5 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí lihem 96% R na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, acetonu R, vody R a 2-butanonu R (2 + 4 + 12 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu a 10 min se zahřívá při 110 °C. Na dno komory se umístí odpařovací miska obsahující směs stejných objemových dílů roztoku manganistanu draselného R (50 g/l) a kyseliny chlorovodíkové R. Ještě horká vrstva se vloží na 2 min do komory obsahující plynný chlor a komora se uzavře. Potom se vrstva vyjme z komory a nechá se v proudu chladného vzduchu do odstranění plynného chloru. Když část vrstvy pod startem dává pouze velmi slabé zbarvení s kapkou škrobu s jodidem draselným RS, vystavení vrstvy chladnému vzduchu se neprodlužuje. Vrstva se postříká škrobem s jodidem draselným RS a po 5 min se pozoruje. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %). Ke skvrně na startu se nepřihlíží.
účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 0,15 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 15 ml. Čerstvě připravený roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (330 μg/g).
účinné od 1. 2. 1998Fosforečnany (2.4.11). 0,10 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml. Tento roztok vyhovuje zkoušce na fosforečnany (100 μg/g).
účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).
účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 6,0 % až 7,0 %; stanoví se s 0,300 g zkoušené látky.
účinné od 1. 2. 19980,100 g se rozpustí v 50 ml roztoku hydroxidu sodného R (1 g/l) v ethylenglykolu R a vaří se 30 min pod zpětným chladičem. Po ochlazení se chladič promyje 25 ml vody R, přidá se 75 ml 2-propanolu R, 15 ml kyseliny dusičné zředěné RS, 10,0 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS, 2,0 ml síranu amonno-železitého RS2 a titruje se thiokyanatanem amonným 0,1 mol/l VS.
účinné od 1. 2. 19981 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS odpovídá 13,05 mg C7H15Cl2N2O2P.
účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.
účinné od 1. 2. 1998Venenum.
účinné od 1. 2. 1998Cyproheptadiniumchlorid

| C21H22ClN . 1,5H2O | Mr 350,89 | CAS 41354-29-4 |
| Mr bezvodého 323,86 |
účinné od 1. 2. 1998Je to seskvihydrát 4-(5H-dibenzo[a,d]cyklohepten-5-yliden)-1-methylpiperidiniumchloridu. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C21H22ClN.
účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě žlutý krystalický prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v methanolu, mírně rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.
účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a D.
účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 25 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg cyproheptadiniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg imipraminiumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 2 ml.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů diethylaminu R, etheru R a cyklohexanu R (5 + 20 + 75) po dráze 15 cm. Po usušení na vzduchu se vrstva pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.
účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. 0,10 g se rozpustí ve vodě R, zředí se jí na 25 ml a přidá se 0,1 ml červeně methylové RS. Na změnu zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,15 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.
účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg dibenzocykloheptenu CRL (5H-dibenzo[a,d]cyclohepten) se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 50 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) na 100 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (10 + 90) po dráze 15 cm. Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu RS, zahřívá se 30 min při 110 °C. Pozoruje se ještě za horka v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku skvrna odpovídající dibenzocykloheptenu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %); žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající dibenzocykloheptenu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %).
účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). 7,0 % až 9,0 %; suší se 1,000 g v sušárně při 100 °C až 105 °C a tlaku nepřevyšujícím 700 Pa.
účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
účinné od 1. 2. 19980,250 g se rozpustí ve směsi 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 50 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.
účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 32,39 mg C21H22ClN.
účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
účinné od 1. 2. 1998Separandum.


účinné od 1. 2. 1998Cyproteronacetat

| C24H29ClO4 | Mr 416,94 | CAS 427-51-0 |
účinné od 1. 2. 1998Je to 6-chlor-1,2-methylen-3,20-dioxo-4,6-pregnadien-17-ylacetat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 97,0 % až 103,0 % sloučeniny C24H29ClO4.
účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný v dichlormethanu, snadno rozpustný v acetonu, dobře rozpustný v methanolu a mírně rozpustný v ethanolu.
účinné od 1. 2. 1998Taje při teplotě asi 210 C.
účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A.
účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10 mg cyproteronacetatu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 5 ml.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μ1 obou roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů cyklohexanu R a ethylacetatu R (50 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se nechá usušit na vzduchu a vyvíjení se zopakuje. Vrstva se znovu usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.
účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +152° až +157°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,25 g v acetonu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.
Následující stránka