Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Vinylacetatová složka. Stanoví se číslo zmýdelnění (2.5.6) s 2,00 g zkoušené látky. Výsledek se násobí číslem 0,1534 a získá se obsah vinylacetatové složky vyjádřený v procentech.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Chráněn před vlhkostí.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede K-hodnota.

účinné od 1. 2. 1998Coriandri etheroleum

účinné od 1. 2. 1998Koriandrová silice

účinné od 1. 2. 1998Synonyma. Coriandri aetheroleum, Oleum coriandri

účinné od 1. 2. 1998Je to silice získaná ze zralých plodů druhu Coriandrum sativum L. destilací s vodní parou. Obsahuje 60,0 % až 85,0 % volných i vázaných alkoholů, počítáno jako linalol (C₁₀H₁₈O; M_r 154,25).

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bezbarvá až slabě nažloutlá čirá kapalina, charakteristického pachu a chuti. Je velmi těžce rozpustná ve vodě, mísitelná s ethanolem, s etherem a s mastnými oleji.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,1 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 50 mg linalolu R se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a toluenu R (5 + 95) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se anisaldehydem RS a suší se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a zbarvením skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být i další méně intenzivní skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Relativní hustota (2.2.5). 0,865 až 0,878.

účinné od 1. 2. 1998Index lomu (2.2.6). 1,463 až 1,472.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +8° až +13°.

účinné od 1. 2. 1998Voda v silicích (2.8.5). Vyhovuje požadavkům zkoušky Voda v silicích.

účinné od 1. 2. 1998Mastné oleje a zpryskyřičnatělé silice (2.8.7). Vyhovuje požadavkům zkoušky Mastné oleje a zpryskyřičnatělé silice v silicích.

účinné od 1. 2. 1998Pach a chuť silic (2.8.8). Vyhovuje požadavkům zkoušky Pach a chuť silic.

účinné od 1. 2. 1998Zbytek po odpaření silic (2.8.9). Nejvýše 0,150 g.

účinné od 1. 2. 1998Rozpustnost v lihu (2.8.10). Je rozpustná ve třech objemových dílech lihu R 70% (V/V).

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19985,0 ml se v kuželové baňce se zábrusem smíchá se 7,5 ml směsi formylační dle Béhala R, intenzivně se protřepe a baňka se ihned vloží do vody s ledem. Po 2 h se baňka vyjme a nechá se stát tři dny při obyčejné teplotě, v temnu. K 50 ml chladné vody R v dělicí nálevce se přidá formylovaná silice a intenzivně se protřepe. Po 2 h stání se vodná vrstva odstraní. Formylovaná silice se protřepává 50 ml vody R, pak 50 ml roztoku hydrogenuhličitanu sodného R (50 g/l) a dvakrát 50 ml vody R; vodná vrstva se vždy odstraní. Formylovaná silice se vysuší síranem sodným bezvodým R a zfiltruje se.

účinné od 1. 2. 19981,500 g formylované silice se smíchá se 3 ml lihu 96% R a 0,1 ml fenolftaleinu RS a po kapkách se přidává hydroxid draselný v lihu 0,5 mol/l VS do trvalého zbarvení. Pak se přidá 35,0 ml hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS a vaří se 90 min pod zpětným chladičem. Po ochlazení se přidá 0,5 ml modři thymolové RS a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,5 mol/l VS do trvalé změny zbarvení. Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 1998Obsah volných i vázaných alkoholů v procentech, vyjádřeno jako linalol (C₁₀H₁₈O), se vypočítá podle vzorce:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998a - rozdíl spotřeb hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS ve zkoušce a slepé zkoušce v mililitrech,
2. účinné od 1. 2. 1998m - navážku formylované silice v gramech.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve zcela naplněných, vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem.

účinné od 1. 2. 1998† Corticotropinum

účinné od 1. 2. 1998Kortikotropin

účinné od 1. 2. 1998Je to látka, která se získává z předního laloku hypofýzy prasete. Obsahuje kortikotropní peptid, který zvyšuje sekreci kortikoidů v nadledvinách. Získaný materiál se zbaví nečistot a vysuší se vhodným způsobem. Účinnost je nejméně 70 m.j. v miligramu.

účinné od 1. 2. 1998Výroba

účinné od 1. 2. 1998Připravuje se v prostředí, které minimalizuje stupeň mikrobiálního znečištění.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek nebo vločky. Jeho roztok (10 g/l) je čirý nebo slabě opalizující.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Snižuje koncentraci kyseliny askorbové v nadledvinách po podání ve zkoušce Stanovení účinnosti (zkouška A nebo zkouška B).
2. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1 mg se rozpustí v 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,05 mol/l RS.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 1 mg kortikotropinu CRL se rozpustí v 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,05 mol/l RS.

   účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 m),
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilních fází s průtokovou rychlostí 1 ml/min:
   3. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A roztok dihydrogenfosforečnanu sodného R (15,6 g/l), jehož pH bylo upraveno kyselinou fosforečnou R na 2,0,
   4. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - acetonitril R,
   5. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 280 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Kolona se uvede do rovnovážného stavu směsí objemových dílů mobilní fáze B a mobilní fáze A (20 + 80) a 5 min se zaznamenává chromatogram. Dále se provede gradientová eluce s lineárně rostoucím podílem mobilní fáze B na 40 objemových dílů o 0,33 % (V/V) za minutu po dobu 60 min. Nakonec se 15 min eluuje směsí objemových dílů mobilní fáze B a mobilní fáze A (20 + 80). Nastříkne se odděleně 100 1 každého roztoku. Retenční čas hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá retenčnímu času hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže asymetrie hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku je 0,8 až 2,0 a jestliže počet teoretických pater vypočtených pro hlavní pík je nejméně 1000.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Vyhodnotí se elektroforeogramy ze zkoušky Příbuzné bílkoviny. Na elektroforeogramu zkoušeného roztoku se poloha hlavní zóny shoduje s polohou hlavní zóny na elektroforeogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,0 až 5,0; měří se roztok (10 g/l) ve vodě prosté oxidu uhličitého R.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty vyšší molekulové hmotnosti než kortikotropin. Provede se vylučovací chromatografie (2.2.30).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1 mg se rozpustí v 1 ml roztoku kyseliny octové R (60 g/l) obsahující dodecylsíran sodný R (10 g/l). Zahřívá se 10 min na 100 °C a nechá se zchladnout.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kolony délky 0,85 m a vnitřního průměru 10 mm naplněné polyakrylamidem nebo dextranem síťovaným pro chromatografii s dělicí schopností pro peptidy o relativní molekulové hmotnosti přibližně 1000 až 10 000,
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze: roztok kyseliny octové R (60 g/l) o průtoku 7 ml/h,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 276 nm, se zapisovačem a s průtokovou kyvetou o objemu nejvýše 1 ml. Detektor a zapisovač se nastaví tak, aby rozsah stupnice zapisovače odpovídal 0,5 jednotky absorbance.

účinné od 1. 2. 1998Kolona se uvede do rovnovážného stavu roztokem kyseliny octové R (60 g/l), nastříkne se 0,4 ml zkoušeného roztoku na 1 cm2 plochy průřezu kolony a provede se eluce. Součet ploch všech píků eluovaných před hlavním píkem není větší než 5,0 % součtu ploch všech píků na chromatogramu.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné bílkoviny. Provede se elektroforéza na polyakrylamidovém gelu (2.2.31). Použije se sloupec gelu délky 80 mm a průměru 5 mm a tlumivý roztok trometamol-glycinový o pH 8,3. Elektroda v dolní zásobní nádobce tvoří anodu a v horní nádobce katodu.

účinné od 1. 2. 1998Příprava gelu. Smíchají se 3 díly vody R, 3 díly roztoku obsahujícího ve 100 ml 28 g akrylamidu R a 0,735 g methylenbisakrylamidu R a 1 díl roztoku obsahujícího ve 100 ml 36,6 g trometamolu R, 0,23 ml tetramethylethylendiaminu R a 48,0 ml kyseliny chlorovodíkové R. Roztok se odplyní a přidá se 1 díl roztoku peroxodisíranu diamonného R (5,6 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1 mg se rozpustí v 1 ml tlumivého roztoku trometamol-glycinového o pH 8,3 a zředí se roztokem sacharosy R (400 g/l) na 2 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1 mg kortikotropinu CRL se rozpustí v 1 ml tlumivého roztoku trometamol-glycinového o pH 8, 3 a zředí se roztokem sacharosy R (400 g/l) na 2 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí stejných objemových dílů tlumivého roztoku trometamol-glycinového o pH 8,3 a roztoku sacharosy R (400 g/l) na 2 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 1 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí směsí stejných objemových dílů tlumivého roztoku trometamol-glycinového o pH 8,3 a roztoku sacharosy R (400 g/l) na 2 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na povrch gelu se odděleně nanese po 100 μl každého roztoku. Po přidání tlumivého roztoku se přidá 0,2 ml modři bromfenolové RS. Elektroforetický proces probíhá 30 min při konstantním proudu 1 mA na trubičku, dále 100 min při proudu 3 mA na trubičku. Gely se 1 h barví v roztoku černi amido 10 B R (10 g/l) v 7% roztoku (V/V) kyseliny octové R Poté se gely 24 h vymývají v 7% (V/V) roztoku kyseliny octové R. Elektroforeogramy se vyhodnotí pomocí lampy se studeným světelným zdrojem. Na elektroforeogramu zkoušeného roztoku není žádná zóna intenzivnější než zóna se stejnou pohyblivostí, jako má hlavní zóna na elektroforeogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže elektroforeogram porovnávacího roztoku (c) vykazuje viditelnou zónu; na elektroforeogramech porovnávacích roztoků (a), (b) a (c) je patrna gradace intenzity zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Presorický účinek. Nejvýše 5 m.j. presorického účinku na 100 m.j. kortikotropní účinnosti. Účinek zkoušené látky na krevní tlak potkana se porovnává s účinkem mezinárodního standardu lysin-vasopresinu nebo referenčního přípravku lysin-vasopresinu kalibrovaného v mezinárodních jednotkách. Hodnotu účinnosti mezinárodního standardu v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.

účinné od 1. 2. 1998Ke zkoušce se použije bílý laboratorní potkan, samec o hmotnosti přibližně 300 g. Do ocasní žíly zvířete se vstříkne pomalu roztok vhodného alfa-adrenergního blokátoru v dávce např. 10 ml/kg tělesné hmotnosti. Roztok se připraví rozpuštěním 5 mg fenoxybenzamoniumchloridu R v 0,1 ml lihu 96% R. Přidá se 0,05 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se roztokem chloridu sodného R (9 g/l) na 5 ml. Za 18 h se potkan anestezuje vhodným anestetikem tak, aby nenastalo nepříznivé ovlivnění krevního tlaku. Za 45 min až 60 min se upevní potkan připoutáním zadních končetin v poloze na zádech k operačnímu stolku. Zavede se skleněná nebo polyethylenová kanyla o zevním průměru 2,5 mm do průdušnice a vypreparuje se arteria carotis, aby byla připravena pro zavedení kanyly. V místech tříselného vazu se vypreparuje femorální žíla. K jedné straně se odkloní povrchová stydká žíla a nastříhne se femorální žíla směrem k tříselnému vazu. Z hloubky přicházející přívodní větev femorální žíly se podváže, aby se zabránilo krvácení při zavádění kanyly. Do femorální žíly se zavede krátká polyethylenová kanyla o zevním průměru 1 mm, připevní se dvěma podvazy a připojí se pomocí krátké ohebné hadičky na byretu s obsahem 1 ml s připojenou skleněnou nálevkou s ostrým zakončením. Byreta je naplněna roztokem chloridu sodného R (9 g/l) o teplotě asi 37 °C. Preparované místo a kanyla se zakryjí navlhčenou chirurgickou rouškou, která se připevní. Vstříkne se heparin rozpuštěný v roztoku chloridu sodného R (9 g/l) v dávce 200 m.j./100 g hmotnosti pokusného zvířete. Do arteria carotis se zavede kanyla o zevním průměru 1 mm a naplní se pomocí hadiček roztokem chloridu sodného R (9 g/l) s heparinem a napojí se na vhodný přístroj, který zaznamenává krevní tlak. Centrální a periferní nervový systém, včetně obou vagů a souvisejících sympatických nervů, zůstávají bez porušení. Umělé dýchání není zapotřebí. Všechny roztoky se vstříknou do žilní kanyly pomocí 1ml injekční stříkačky dělené po 0,01 ml. Po každém podání se vstříkne 0,2 ml roztoku chloridu sodného R (9 g/l) z byrety. Dává se pozor, aby nebyl vstříknut vzduch.

účinné od 1. 2. 1998Referenční přípravek a zkoušená látka se naředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby vstřikovaný objem byl v rozmezí 0,1 ml až 0,5 ml. Zvolí se dvě dávky porovnávacího roztoku tak, aby vzestup krevního tlaku odpovídal 4 kPa pro nižší dávku a 6,67 kPa pro vyšší, ale ne maximální dávku. Poměr nižší k vyšší dávce je určen vzestupem krevního tlaku a je obvykle 3 : 5. Pro počáteční přiblížení se mohou zkusit dávky 3 milijednotky a 5 milijednotek. U referenčního lysin-vasopresinu se provede výpočet geometrického průměru jednotek pro nižší a vyšší dávku. Připraví se taková dávka zkoušeného přípravku, aby v objemu 0,1 ml až 0,5 ml obsahovala dvacetinásobek tohoto průměru v mezinárodních jednotkách kortikotropinu. Dávky se vstřikují v pravidelných intervalech 10 min až 15 min, přičemž dvě dávky porovnávacího roztoku tvoří s dávkou zkoušené látky jednu skupinu o třech dávkách. Pořadí vstřikovaných dávek v následujících skupinách se náhodně střídá, až se vytvoří čtyři až pět skupin (dvanáct až patnáct dávek celkem). U každé dávky se změří maximální zvýšení krevního tlaku.

účinné od 1. 2. 1998Průměrná hodnota odpovědi u zkoušené látky je menší než hodnota geometrického průměru obou dávek referenčního přípravku (5 m.j. presorické účinnosti na 100 m.j. účinnosti kortikotropinu).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 7,0 %; stanoví se ve vakuové sušárně při 60 °C a při tlaku nepřekračujícím 670 Pa.

účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

účinné od 1. 2. 1998Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše nejvýše 318 m.j. endotoxinu v miligramu.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti

účinné od 1. 2. 1998Mezinárodní jednotka kortikotropinu je účinnost obsažená v deklarovaném množství mezinárodního standardu. Hodnotu účinnosti mezinárodního standardu v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.

účinné od 1. 2. 1998Nalezená hodnota účinnosti je 80 % až 125 % deklarované účinnosti. Interval spolehlivosti (P = 0,95) stanovené účinnosti je v rozmezí 64 % až 156 % deklarované účinnosti.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti se provádí metodou A nebo B.

1. účinné od 1. 2. 1998A. Provede se stanovení účinnosti kortikotropinu (2.7.3). Zvířata, u kterých byly provedena hypofyzektomie, mohou být nahrazena zvířaty, u kterých byla endogenní kortikotropní aktivita potlačena vhodnou látkou, např. dexamethasonem podávaným následujícím způsobem: každému zvířeti se vstříknou dvě dávky, každá po 0,5 ml, suspenze obsahující 2 mg dexamethasonu a arabskou klovatinu (50 g/l). První dávka se vstříkne podkožně 18 h před zahájením zkoušky, druhá dávka se vstříkne intraperitoneálně současně se zkoušenou látkou. Mezi oběma parenterálními dávkami dostávají zvířata pitnou vodu s dexamethasonem (20 μg/ml) a glukosou (50 g/l).
2. účinné od 1. 2. 1998B. Účinnost kortikotropinu se stanoví za daných podmínek porovnáním zvýšené tvorby kortikosteronu produkovaného izolovanými buňkami nadledvin potkanů s mezinárodním standardem nebo s referenčním přípravkem kalibrovaným v mezinárodních jednotkách.

účinné od 1. 2. 1998Použije se silikonované sklo před použitím dobře vymyté vodou R. Šetrným způsobem bez stresu se usmrtí 4 laboratorní potkani, samci o hmotnosti 200 g až 400 g. Vyjmou se nadledviny, opatrně očistí od okolní tukové tkáně a vloží do roztoku B uchovávaného při 4 °C. Každá žláza se rozkrojí na čtyři stejné díly a přenese do vhodného míchacího zařízení z plastické hmoty (viz obrázek 1), ve kterém je 5 ml roztoku C udržovaného při 37 °C. Buňky nadledvin se dispergují mícháním směsi při 500 ot/min. Po 20 min se odstraní supernatant, ochladí na 4 °C, přidá se 5 ml roztoku C a znovu míchá. Tento postup se opakuje ještě třikrát. Všech pět supernatantů se spojí a odstřeďuje 30 min v polyethylenových zkumavkách při 4 °C při postupném zvyšování rychlosti do 100 gn. Sediment se suspenduje v 8 ml roztoku D a odstřeďuje 30 min při 100 g_n. Získaný sediment se znovu suspenduje v 8 ml roztoku D, směs se filtruje přes nylonovou síťku s otvory 100 μm do polyethylenové kádinky a k filtrátu se přidá vhodný objem roztoku D (bylo zjištěno, že vhodný celkový objem filtrátu je mezi 65 ml až 105 ml). Výsledný buněčný roztok se uchovává při 4 °C.

účinné od 1. 2. 1998Ze zkoušeného roztoku o vhodné koncentraci a z porovnávacího roztoku se připraví s ředicím roztokem E čtyři koncentrace v geometrické řadě s dvojnásobným ředěním. 0,1 ml z každého zředění se pipetuje do čtyř polystyrénových zkumavek a do každé zkumavky se přidá 1,0 ml výše připravené buněčné suspenze. Zkumavky se inkubují 2 h při 37 °C a pak ochladí na 4 °C. 1 ml obsahu každé zkumavky se přenese do skleněných zkumavek obsahujících 1,4 ml dichlormethanu R, směs se promíchá 10 s na vířivé míchačce a odstřeďuje 5 min při 3000 gn. 1 ml dichlormethanové vrstvy z každé zkumavky se přenese, bez porušení vodné vrstvy, do skleněných zkumavek obsahujících 0,6 ml směsi objemových dílů lihu 96% R a kyseliny sírové R (15 + 35). Směs se 10 s míchá na vířivé míchačce, odstřeďuje 5 min při 1500 g_n a nechá 30 min stát. Fluorimetricky (2.2.21) se stanoví iradiace spodní vrstvy při excitační vlnové délce 436 nm nebo 470 nm a fluorescence se měří v maximu mezi 530 nm a 545 nm. Jestliže roztoky nejsou při měření přeneseny do kyvet, je nutné vybrat zkumavky, v nichž se fluorescenční hodnoty pro standard kortikosteronu neliší mezi sebou více než o 5 %.

účinné od 1. 2. 1998Výsledky stanovení se počítají obvyklými statistickými metodami. Použije se lineární část křivky závislosti odpovědi na log dávky.

účinné od 1. 2. 1998Roztok B. K roztoku A se přidá glukosa R (2 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Roztok C. K roztoku B se přidá kolagenasa získaná z Clostridium histolyticum a dostatečně čistá pro přípravu dispergovaných buněk (1 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Roztok D. K roztoku B se přidá albumin hovězí R (5 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Roztok E. Ke sterilnímu roztoku chloridu sodného R (9 g/l) se přidá albumin hovězí R (1 g/l) a pH roztoku se upraví kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 2,0.

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Obr. 1.

účinné od 1. 2. 1998Rozměry v milimetrech

1. účinné od 1. 2. 1998A - kladka a míchací lopatka
2. účinné od 1. 2. 1998B - ložisko
3. účinné od 1. 2. 1998C - inkubační roztok

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřeném obalu chráněn před světlem, při teplotě nepřevyšující 25 °C. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilním vzduchotěsném zabezpečeném obalu.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 2. 1998- způsob podání při stanovení účinnosti (při použití zkoušky A),
2. účinné od 1. 2. 1998- zda je látka sterilní,
3. účinné od 1. 2. 1998- zda je látka prostá bakteriálních endotoxinů.

účinné od 1. 2. 1998† Cortisoni acetas

účinné od 1. 2. 1998Kortisonacetat

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, dobře rozpustný v dioxanu, mírně rozpustný v acetonu, těžce rozpustný v lihu 96%, v etheru a v methanolu.

účinné od 1. 2. 1998Vykazuje polymorfismus.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem kortisonacetatu CRL. Jestliže spektrum zkoušené látky a spektrum referenční látky v tuhém stavu vykazují rozdíly, zaznamenají se spektra látek znovu za použití roztoku zkoušené látky a roztoku referenční látky (50 g/l) v dichlormethanu R v 0,2mm kyvetách.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg kortisonacetatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg hydrokortisonacetatu R se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 1 každého roztoku a vyvíjí se směsí připravenou přidáním směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) ke směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Vrstva se postříká kyselinou sírovou v lihu RS a zahřívá se 10 min nebo do objevení skvrn při 120 °C. Po ochlazení se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, barvou v denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 25 mg se rozpustí mírným zahřátím v methanolu R a zředí se jím na 5 ml (tento roztok se použije také k přípravě zkoušeného roztoku (b)). 2 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 2 ml roztoku získaného při přípravě zkoušeného roztoku (a) se přenesou do 15ml skleněné zkumavky se skleněnou nebo polytetrafluoroethylenovou zátkou, přidá se 10 ml hydrogenuhličitanu draselného nasyceného v methanolu RS a ihned se do roztoku zavede proud dusíku R a probublává se intenzivně po dobu 5 min. Pak se zkumavka uzavře a zahřívá se ve vodní lázni při 45 °C chráněna před světlem po dobu 2 h 30 min. Nechá se ochladit.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 25 mg kortisonacetatu CRL se rozpustí mírným zahřátím v methanolu R a zředí se jím na 5 ml (tento roztok se použije také k přípravě porovnávacího roztoku (b)). 2 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 2 ml roztoku získaného při přípravě porovnávacího roztoku (a) se přenesou do 15ml skleněné zkumavky se skleněnou nebo polytetrafluoroethylenovou zátkou, přidá se 10 ml hydrogenuhličitanu draselného nasyceného v methanolu RS a ihned se do roztoku zavede proud dusíku R a probublává se intenzivně po dobu 5 min. Pak se zkumavka uzavře a zahřívá se ve vodní lázni při 45 °C chráněna před světlem po dobu 2 h 30 min. Nechá se ochladit.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí připravenou přidáním směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) do směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramech zkoušených roztoků se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu odpovídajícího porovnávacího roztoku. Vrstva se postříká kyselinou sírovou v lihu RS a zahřívá se 10 min nebo do objevení skvrn při 120 °C. Po ochlazení se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramech zkoušených roztoků se shoduje polohou, barvou v denním světle a fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu odpovídajícího porovnávacího roztoku. Hlavní skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) mají hodnotu R_F zřetelně nižší než hlavní skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) a porovnávacího roztoku (a).

1. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 2 mg se přidají ke 2 ml kyseliny sírové R a třepe se do rozpuštění; do 5 min vznikne slabě žluté zbarvení. Roztok se přidá k 10 ml vody R a promíchá se; zbarvení zmizí a zůstane čirý roztok.
2. účinné od 1. 2. 1998E. Asi 10 mg vyhovuje zkoušce na acetyl (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). + 211 ° až +220°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v dioxanu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 2 mg kortisonacetatu CRL a 2 mg hydrokortisonacetatu R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, kterou je směs připravená takto: v 1000ml odměrné baňce se smíchá 400 ml acetonitrilu R s 550 ml vody R a nechá se ustálit, směs se doplní na 1000 ml vodou R a znovu se promíchá, průtoková rychlost je 1 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

účinné od 1. 2. 1998Kolona se ustálí promýváním mobilní fází po dobu 30 min při průtokové rychlosti 1 ml/min. Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku nebyla menší než 50 % rozsahu stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a). Je-li chromatogram zaznamenán za popsaných podmínek, retenční časy jsou: hydrokortisonacetatu asi 10 min a kortisonacetatu asi 12 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky hydrokortisonacetatu a kortisonacetatu není menší než 4,2. Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi. Nastříkne se odděleně 20 μl zkoušeného roztoku a 20 μl porovnávacího roztoku (b) a chromatografie se nechá probíhat po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 1,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,5 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,05násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 0,500 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,100 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) v maximu při 237 nm.

účinné od 1. 2. 1998Obsah C₂₃H₃₀O₆ se vypočítá za použití specifické absorbance, která má hodnotu 395.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. hydrokortisonacetat.

účinné od 1. 2. 1998Crataegi folium cum flore

účinné od 1. 2. 1998List hlohu s květem

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Folium crataegi cum flore

účinné od 1. 2. 1998Jsou to usušené kvetoucí vrcholky větví, až 7 cm dlouhé, druhu Crataegus monogyna JACQ. emend.LINDMANN nebo druhu Crataegus laevigata (POIR) D.C. (Crataegus oxyacantha L.).

účinné od 1. 2. 1998Obsahuje nejméně 0,7 % flavonoidů, počítáno jako hyperosid (C₂₁H₂₀O₁₂; M_r 464,4), vztaženo na vysušenou drogu.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Úlomky tmavě hnědých, zdřevnatělých větviček o průměru 1 mm, nejvýše však 2,5 mm, nesoucích střídavé, řapíkaté listy, s malými často opadanými palisty a četnými bílými květy uspořádanými ve svazcích. Listy jsou laločnaté až peřenodílné, vroubkovaně zubaté nebo hustě pilovité. C. laevigata - list třílaločný až pětilaločný, tupě až vroubkovaně zubatý; C. monogyna -list peřenoklaný až peřenodílný se třemi až sedmi úkrojky, jemně a hustě pilovitý. Listy na svrchní straně tmavě zelené až hnědavě zelené; na spodní straně světlejší, šedozelené s dobře patrnou žilnatinou, jsou lysé nebo řídce chlupaté. Květy pětičetné, kalich přirostlý k hnědavě zelené češuli, kališní cípy trojúhelníkovité až kopinaté. Korunní lístky žlutavě bílé až nahnědlé, volné, okrouhlé až široce obvejčité, krátce nehetnaté. Tyčinky četné; semeník spodní, z jednoho až tří plodolistů, každý plodolist uzavírá jedno fertilní vajíčko. C. monogyna je jednosemenný, C. laevigata dvousemenný až třísemenný.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Droga se upráškuje (355). Prášek je žlutozelený. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: jednobuněčné krycí chlupy, přímé nebo poněkud zakřivené, se ztlustlými stěnami a širokým luminem, na bázi tečkované; úlomky pokožky listů z buněk se stěnami vlnitě zprohýbanými až mnohohrannými, s velkými anomocytickými průduchy (2.8.3), obklopenými čtyřmi až sedmi buňkami; parenchymatické buňky obsahující krystaly šťavelanu vápenatého 10 μm až 20 μm velké; úlomky koruny s pokožkou z buněk okrouhle mnohohranných, ztlustlých, papilózně vychlípených, se zřetelně paprsčitě zvrásněnou kutikulou; úlomky tyčinek, endothecium na okraji pravidelně obloukovitě ztlustlé; úlomky větviček s kolenchymatickým pletivem, cévami a zdřevnatělými sklerenchymatickými vlákny s úzkým humnem; četná okrouhlá až oválně trojhranná pylová zrna o průměru až 45 μm, s hladkou exinou a třemi klíčními póry.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g práškované drogy (355) se smíchá s 10 ml methanolu R a zahřívá se 5 min ve vodní lázni při 65 °C za častého protřepávání. Po ochlazení se zfiltruje.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 1,0 mg kyseliny chlorogenové R, 2,5 mg hyperosidu R a 2,5 mg rutinu R se rozpustí v 10 ml methanolu R

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (10 mm x 3 mm) 10 μl zkoušeného roztoku a 5 μl porovnávacího roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, vody R, 2-butanonu R a ethylacetatu R (10 + 10 + 30 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší při 100 °C až 105 °C a ještě horká se postříká roztokem difenylboryloxyethylaminu R (10 g/l) v methanolu R. Pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou skvrny odpovídající polohou a zbarvením skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku. Nad skvrnou odpovídající hyperosidu je světle modrá skvrna a další je v blízkosti čela chromatogramu. Na chromatogramu mohou být další méně intenzivní skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 8 % zdřevnatělých větévek.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 9,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Základní roztok. 0,600 g práškované drogy (355) se ve 100ml baňce smíchá s 1 ml roztoku methenaminu R (5 g/l), 20 ml acetonu R a 2 ml kyseliny chlorovodíkové RS1 a vaří se 30 min pod zpětným chladičem. Zfiltruje se přes chomáček vaty do 100ml odměrné baňky. Droga i chomáček vaty se vaří 10 min ještě dvakrát s 20 ml acetonu R pod zpětným chladičem. Po ochlazení se zfiltruje filtračním papírem do téže odměrné baňky. Roztok v odměrné baňce se zředí acetonem R předem použitým k promytí baňky a filtru na 100,0 ml. 20,0 ml roztoku se převede do dělicí nálevky, přidá se 20 ml vody R a protřepává se nejprve 15 ml a pak třikrát 10 ml ethylacetatu R. Spojené horní vrstvy se protřepávají dvakrát 50 ml vody R a zfiltrují se přes 10 g síranu sodného bezvodého R do 50ml odměrné baňky. Roztok v baňce se zředí ethylacetatem R na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10,0 ml základního roztoku se smíchá s 1 ml roztoku chloridu hlinitého RS a zředí se roztokem kyseliny octové ledové R 5% (V/V) v methanolu R na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10,0 ml základního roztoku se zředí roztokem kyseliny octové ledové R 5% (V/V) v methanolu R na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Po 30 min se měří absorbance (2.2.25) zkoušeného roztoku v maximu při 425 nm za použití porovnávacího roztoku jako kontrolní tekutiny.

účinné od 1. 2. 1998Obsah flavonoidů v procentech, vyjádřeno jako hyperosid (C₂₁H₂₀O₁₂), se vypočítá podle vzorce:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998A - absorbanci roztoku v maximu při 425 nm,
2. účinné od 1. 2. 1998m - navážku drogy v gramech.

účinné od 1. 2. 1998Specifická absorbance hyperosidu je 500.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Crospovidonum

účinné od 1. 2. 1998Krospovidon

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Crospolyvidonum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo nažloutle bílý prášek nebo vločky. Je hygroskopický, prakticky nerozpustný ve vodě, v lihu 96% a v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. krospovidonu.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 1 g se suspenduje v 10 ml vody R, přidá se 0,1 ml jodu 0,05 mol/l RS a 30 s se protřepává. Přidá se 1 ml škrobu RS a protřepe se; do 30 s nevznikne modré zbarvení.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Zkouška Látky rozpustné ve vodě, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Peroxidy. 2,0 g se suspendují v 50 ml vody R. K 25 ml této suspenze se přidají 2 ml zkoumadla chlorid titanitý-kyselina sírová R. Směs se po 30 min zfiltruje. Měří se absorbance (2.2.25) filtrátu při 405 nm za použití směsi 25 ml filtrátu suspenze zkoušené látky (40 g/l) a 2 ml roztoku kyseliny sírové R 13% (V/V) jako kontrolní tekutiny. Absorbance není větší než 0,35 (400 μg/g, vyjádřeno jako H₂O₂).

účinné od 1. 2. 1998Látky rozpustné ve vodě. 25,0 g se převede do kádinky na 400 ml, přidá se 200 ml vody R a 1 h se míchá magnetickým míchadlem. Suspenze se převede kvantitativně do odměrné baňky na 250,0 ml pomocí vody R a doplní se jí po značku. Nechá se usadit a zfiltruje se asi 100 ml téměř čiré tekutiny nad usazeninou membránovým filtrem o velikosti pórů 0,45 μm, který je chráněn předřazeným membránovým filtrem o velikosti pórů 3 μm. Během filtrace se míchá tekutina nad filtrem ručně nebo mechanickým míchadlem tak, aby se nepoškodil filtr. 50,0 ml čirého filtrátu se převede do odvážené kádinky na 100 ml, odpaří se do sucha a potom se 3 h suší při 105 °C až 110 °C. Zbytek váží nejvýše 75 mg (1,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Vinylpyrrolidon. 4,0 g se suspendují v 30 ml vody R a 15 min se míchá. Suspenze se odstředí a supernatantní tekutina se zfiltruje přes filtr ze slinutého skla (10). Ke zbytku po odstředění se přidá 50 ml vody R a míchá se 15 min. Opět se odstředí a supernatantní tekutina se zfiltruje přes stejný filtr ze slinutého skla (10). Postup se opakuje ještě jednou. Ke spojeným filtrátům se přidá 0,5 g octanu sodného R a titruje se jodem 0,05 mol/l VS do trvalého zbarvení. Potom se přidají další 3,0 ml jodu 0,05 mol/l VS a nechá se 10 min stát. Zfiltruje se a titruje thiosíranem sodným 0,1 mol/l VS za použití 3 ml škrobu RS přidaného před koncem titrace. Provede se slepá zkouška za použití 30 ml vody R, jejíž pH bylo upraveno na stejnou hodnotu jako zkoušený roztok kyselinou octovou R a ke které byl přidán stejný objem jodu 0,05 mol/l VS jako při první titraci zkoušeného roztoku. Spotřeba jodu 0,05 mol/l VS je nejvýše 0,72 ml (0,1 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2 g vyhovují limitní zkoušce D na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2,0 ml základního roztoku olova (10 g Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 5,0 %; 0,500 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Chráněn před vlhkostí.

účinné od 1. 2. 1998† Cupri sulfas

účinné od 1. 2. 1998Bezvodý síran měďnatý

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Cupri sulfas anhydricus

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Zelenavě šedý prášek, velmi hygroskopický. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v methanolu, prakticky nerozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. K 1 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá několik kapek amoniaku zředěného RS2; vznikne modrá sraženina, která se dalším přidáním amoniaku zředěného RS2 rozpustí za vzniku tmavě modrého zbarvení.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Zkouška Ztráta sušením, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
3. účinné od 1. 2. 1998C. 1 ml roztoku S se zředí vodou R na 5 ml. Tento roztok vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 1,6 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml.