Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 2,5 %, počítáno na vysušenou látku; stanoví se s 0,20 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 10 m.j. endotoxinu v miligramu.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografíe (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 40,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). Ke 100 μl zkoušeného roztoku (a) se přidá 900 μl kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a dobře se promíchá.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). Obsah lahvičky lidského insulinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí sejí tak, aby výsledný roztok obsahoval 4,0 mg/ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) a 1,0 ml roztoku obsahujícího 4,0 mg prasečího insulinu CRL v 1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS se smíchají.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- ocelové nerezové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min, kterou jsou následující roztoky připravené a uchovávané při teplotě nižší než 20 °C:
3. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - 28,4 g síranu sodného bezvodého R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 1000 ml. Přidá se 2,7 ml kyseliny fosforečné R, a je-li třeba, upraví se pH na hodnotu 2,3 ethanolaminem R. Zfiltruje se a roztok se odvzdušní probubláváním helia pro chromatografii R,
4. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - smíchá se 500 ml mobilní fáze A s 500 ml acetonitrilu R. Zfiltruje se a roztok se odvzdušní probubláváním helia pro chromatografii R,
5. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 214 nm.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 40 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zaznamenají se chromatogramy mobilní fáze obsahující 48 objemových dílů mobilní fáze A a 52 objemových dílů mobilní fáze B. V případě potřeby se upraví složení mobilní fáze.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (b) a zaznamená se chromatogram. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky odpovídajícími lidskému insulinu a prasečímu insulinu není menší než 1,2. Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi tak, aby bylo dosaženo požadovaného rozlišení.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se porovnávací roztok (a) šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka pro plochu hlavního píku je menší než 2 %.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se po 10 μl zkoušeného roztoku (a) a (b) a 10 μl porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže plocha hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) je (10 ± 0,5)krát větší než plocha hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah insulinu (C₂₅₇H₃₈₃N₆₅O₇₇S₆) za použití plochy hlavního píku a plochy píku odpovídajícího desamidoinsulinu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) a chromatogramu porovnávacího roztoku (a) a deklarovaného obsahu C₂₅₇H₃₈₃N₆₅O₇₇S₆ v lidském insulinu CRL.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při -20 °C do uvolnění pro výrobu. Po rozpuštění se insulin uchovává při (5 ± 3) °C po krátkou dobu, než bude použit pro výrobu přípravku. Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 2. 1998- zda byla látka vyrobena enzymatickou přeměnou prasečího insulinu nebo rDNK technologií,
2. účinné od 1. 2. 1998- zdaje látka prostá bakteriálních endotoxinů.

účinné od 1. 2. 1998† Interferoni alfa-2 solutio concentrata

účinné od 1. 2. 1998Koncentrovaný roztok interferonu alfa-2

účinné od 1. 2. 1998Je to roztok bílkoviny vytvořené podle informace kódované genem pro alfa-interferon, subtyp alfa-2, která vykazuje alespoň v homologních buňkách nespecifickou protivirovou účinnost v průběhu metabolických buněčných procesů syntézy ribonukleové kyseliny a bílkovin. Interferon alfa-2 vykazuje také antiproliferační účinnost. Různé typy interferonu alfa-2 se liší ve zbytku aminokyseliny v poloze 23 a označují se písmeny.

účinné od 1. 2. 1998Tento článek se vztahuje na koncentrované roztoky interferonů alfa-2a a -2b.

účinné od 1. 2. 1998Účinnost koncentrovaného roztoku interferonu alfa-2 je nejméně 1,4 . 10 ⁸m.j. v miligramu bílkoviny. Koncentrovaný roztok interferonu alfa-2 obsahuje nejméně 2 . 10 ⁸m.j. interferonu alfa-2 v mililitru.

účinné od 1. 2. 1998Koncentrovaný roztok interferonu alfa-2 vyhovuje požadavkům článku Producta ab ADN recombinante.

účinné od 1. 2. 1998Výroba

účinné od 1. 2. 1998Vyrábí za podmínek minimalizujících mikrobiální znečištění přípravku.

účinné od 1. 2. 1998Vyrábí se metodou založenou na rekombinantní DNK technologii za použití bakterií jako hostitelských buněk. Před uvolněním se na každé šarži konečné várky provedou následující zkoušky, pokud oprávněná autorita neudělila výjimku.

účinné od 1. 2. 1998Bílkoviny odvozené z hostitelských buněk. Limity schvaluje oprávněná autorita.

účinné od 1. 2. 1998DNK odvozená z hostitelských buněk nebo vektoru. Limity schvaluje oprávněná autorita.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Čirá bezbarvá nebo slabě nažloutlá tekutina.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Stanovení účinnosti je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se elektroforeogramy ze zkoušky Izoelektrická fokusace, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní pás na elektroforeogramu zkoušeného roztoku odpovídá svojí polohou hlavnímu pásu na elektroforeogramu porovnávacího roztoku.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se elektroforeogramy ze zkoušky Nečistoty o odlišné molekulové hmotnosti, viz Zkoušky na čistotu, získané za redukujících podmínek. Hlavní pás na elektroforeogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídá svojí polohou hlavnímu pásu na elektroforeogramu porovnávacího roztoku (a).
4. účinné od 1. 2. 1998D. Provede se peptidové mapování.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se zředí vodou R na koncentraci bílkoviny 1,5 g/l. 25 μl se přenese do 1,5ml polypropylenové nebo skleněné zkumavky. Přidá se 1,6 μl tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 8,0 (1 mol/l), 2,8 μl čerstvě připraveného roztoku trypsinu pro peptidové mapování R (1,0 g/l) ve vodě R a 3,6 μl vody R a silně se promíchá. Zkumavka se uzavře a nechá se 18 h ve vodní lázni při 37 °C, pak se přidá 100 μl roztoku guanidiniumchloridu R (573 g/l) a dobře se promíchá. Přidá se 7 μl roztoku dithiothreitolu R (154,2 g/l) a dobře se promíchá. Uzavřená zkumavka se na 1 min ponoří do vroucí vody R, pak se ochladí na pokojovou teplotu.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. Připraví se současně stejným způsobem jako zkoušený roztok za použití roztoku příslušného interferonu alfa-2 CRL (1,5 g/l) ve vodě R.

   účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,10 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm) s širokými póry,
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,0 ml/min, kterou jsou následující roztoky:
      1. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - 1 ml kyseliny trifluoroctové R se zředí vodou R na 1000 ml,
      2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - ke 100 ml vody R se přidá 1 ml kyseliny trifluoroctové R a zředí se acetonitrilem pro chromatografii R na 1000 ml,

      účinné od 1. 2. 1998Gradientový program:

      účinné od 1. 2. 1998

      Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Interferoni alfa-2 solutio concentrata Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti

      Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)	Poznámka
      	100	0	ustalování
      0 → 8	100	0	izokraticky
      8 → 68	100 → 40	0 → 60	lineární gradient
      68 → 72	40	60	izokraticky
      72 → 75	40 → 100	60 → 0	lineární gradient
      75 → 80	100	0	znovuustalování

   1. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 214 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 30 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Kolona se promývá nejméně 15 min mobilní fází A do ustálení rovnováhy. Nastříkne se odděleně po 100 μl aždého roztoku. Chromatogram zkoušeného roztoku odpovídá chromatogramu porovnávacího roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže chromatogram každého roztoku je kvalitativně podobný chromatogramu příslušného referenčního interferonu alfa-2 CRL.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Bílkoviny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se zředí vodou R na roztok obsahující asi 0,5 mg/ml interferonu alfa-2.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. Připraví se zásobní roztok albuminu hovězího R (0,5 mg/ml) ve vodě R Ředě-ním zásobního roztoku se připraví osm roztoků obsahujících 3 μg/ml až 30 μg/ml albuminu hovězího R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok se zředí třicetkrát a padesátkrát. Přidá se 1,25 ml roztoku připraveného téhož dne smícháním 2,0 ml roztoku síranu měďnatého R (20 g/l) ve vodě R 2,0 ml roztoku vínanu sodného R (40 g/l) ve vodě R a 96,0 ml roztoku uhličitanu sodného R (40 g/l) v hydroxidu sodném 0,2 mol/l RS do zkumavek obsahujících 1,5 ml vody R (slepá zkouška), 1,5 ml různých zředění zkoušeného roztoku nebo 1,5 ml porovnávacích roztoků. Po každém přídavku se promíchá. Asi po 10 min se do každé zkumavky přidá 0,25 ml zkoumadla fosfomolybdenan-wolframového R připraveného téhož dne a promíchá se. Asi po 30 min se změří absorbance (2.2.25) každého roztoku při 750 nm proti kontrolnímu roztoku získanému při slepé zkoušce. Sestrojí se kalibrační křivka závislosti absorbance osmi porovnávacích roztoků na obsahu bílkovin a z křivky se odečte obsah bílkovin ve zkoušeném roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty o odlišné molekulové hmotností. Provede se polyakrylamidová gelová elektroforéza (2.2.31) za redukujících i neredukujících podmínek.

účinné od 1. 2. 1998Separační gel. 9,08 g trometamolu A, 0,2 g laurylsíranu sodného R a 14 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS se rozpustí ve vodě R, je-li třeba, pH se upraví na hodnotu 8,8 a roztok se zředí vodou R na 100 ml (roztok A). 8,22 g akrylamidu R a 0,22 g methylenbisakrylamidu R se rozpustí ve 30 ml vody R a zředí se roztokem A na 60 ml. Roztok se zfiltruje, odplyní a přidá se 0,015 ml tetramethylethylendiaminu R a 0,075 ml roztoku peroxodisíranu diamonného R (100 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Zaostřovací gel. 3,03 g trometamolu R, 0,2 g laurylsíranu sodného R a 21 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS se rozpustí ve vodě R je-li třeba, pH se upraví na hodnotu 6,8 a zředí se vodou A na 100 ml (roztok B). 1,0 g akrylamidu R a 0,026 g methylenbisakrylamidu R se rozpustí v 10 ml vody A a zředí se roztokem B na 20 ml. Roztok se zfiltruje, odplyní a přidá se 0,010 ml tetramethylethylendiaminu A a 0,1 ml roztoku peroxodisíranu diamonného A (100 g/l). Během polymerizace zaostřovacího gelu se použije vhodný teflonový hřeben, aby se vytvořily jamky pro vzorky.

účinné od 1. 2. 1998Elektrodový tlumivý roztok. 24,0 g trometamolu R, 115,2 g glycinu R a 4,0 g laurylsíranu sodného A se rozpustí ve vodě A a zředí se jí na 4000 ml. Je-li třeba, pH se upraví na hodnotu 8,3.

účinné od 1. 2. 1998Vzorkový tlumivý roztok. Pro redukující podmínky: 0,75 g trometamolu R, 10 ml glycerolu R, 1 g laurylsíranu sodného R, 1 ml 2-merkaptoethanolu R a 1 mg modři bromfenolové R se rozpustí ve vodě R, přidá se 5 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se vodou R na 100 ml. Je-li třeba, pH se upraví na hodnotu 6,8. Pro neredukující podmínky se vynechá 2-merkaptoethanol.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). Zkoušený přípravek se zředí vzorkovým tlumivým roztokem na koncentraci bílkoviny 0,5 g/l.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 0,20 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vzorkovým tlumivým roztokem na 1 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). Roztok vhodného interferonu alfa-2 CRL se zředí vzorkovým tlumivým roztokem na koncentraci 0,625 g/l.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,20 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí vzorkovým tlumivým roztokem na 1 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 0,20 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí vzorkovým tlumivým roztokem na 1 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 0,20 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí vzorkovým tlumivým roztokem na 1 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (e). 0,20 ml porovnávacího roztoku (d) se zředí vzorkovým tlumivým roztokem na 1 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušené a porovnávací roztoky v uzavřených zkumavkách se umístí na 2 min do vroucí vodní lázně. Do jamek zaostřovacího gelu se nanese odděleně po 50 μl každého zkoušeného roztoku a po 10 μl standardního roztoku molekulových hmotností. Spustí se elektroforéza při proudu 10 mA na gel. Když čelo zóny barviva dosáhne separačního gelu, přepne se na 20 mA na gel, přístroj se ochlazuje cirkulující vodou o teplotě 10 °C. Gel se ponoří na 16 h do směsi objemových dílů kyseliny octové R, vody R a methanolu R (10 + 40 + 50). Gel se přenese do roztoku glutaraldehydu R (100 g/l) ve vodě R a třepe se asi 30 min. Pak se roztok glutaraldehydu na 20 min nahradí vodou destilovanou R. Promývání se dvakrát opakuje. Gel se přenese do směsi obsahující 0,8 g/l hydroxidu sodného R, roztok amoniaku 32% R 4% (V/V) a 8 g/l dusičnanu stříbrného R. Tento roztok se připravuje těsně před použitím. Třepe se 5 min ve tmě. Gel se promývá třikrát 30 s vodou R a pak se třepe ve směsi obsahující 0,05 g/l kyseliny citronové R, formaldehyd RS 0,14% (V/V) a methanol R 0,005% (V/V) ve vodě R, přičemž se objeví pásy bílkovin. Gel se ponechá v roztoku tak dlouho, dokud se dostatečně neobarví, a pak se opakovaně promyje vodou R. Pak se gel ponoří na 2 h až 3 h do roztoku glycerolu R 20% (V/V) ve vodě R.

účinné od 1. 2. 1998Na elektroforeogramu zkoušeného roztoku (a) za redukujících podmínek mohou, kromě hlavního pásu, být méně intenzivní pásy s nižšími molekulovými hmotnostmi než hlavní pás; žádný takový pás není intenzivnější než hlavní pás na elektroforeogramu porovnávacího roztoku (d) (1,0 %) a nejvýše tři takové pásy jsou intenzivnější než hlavní pás na elektroforeogramu porovnávacího roztoku (e) (0,2 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže bílkoviny standardu molekulových hmotností jsou distribuovány na 80 % délky gelu, jestliže na elektroforeogramu porovnávacího roztoku (e) je viditelný pás a na elektroforeogramech zkoušených roztoků (a) a (b) a porovnávacích roztoků (a) a (e) je viditelný nárůst intenzity barvení.

účinné od 1. 2. 1998Na elektroforeogramu zkoušeného roztoku (a) za neredukujících podmínek mohou být, kromě hlavního pásu, méně intenzivní pásy s vyšší molekulovou hmotností než hlavní pás. Žádný takový pás není intenzivnější než hlavní pás na elektroforeogramu porovnávacího roztoku (d) (1,0 %) a nejvýše tři takové pásy jsou intenzivnější než hlavní pás na elektroforeogramu porovnávacího roztoku (e) (0,2 %).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné bílkoviny. Provede se kapalinová chromatografíe (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se zředí vodou R na koncentraci bílkoviny 1 g/l.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). Připraví se roztok vhodného interferonu alfa-2 CRL (1 g/l) ve vodě R

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). Porovnávací roztok (a) se zředí peroxidem vodíku zředěným RS na konečnou koncentraci 50 mg/l. Nechá se 60 min stát, pak se přidá 12,5 mg methioninu R na mililitr roztoku a nechá se 60 min stát.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm) s širokými póry,
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,0 ml/min, kterou jsou následující směsi:
   1. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A- k 700 ml vody R se přidají 2 ml kyseliny trifluoroctové R a zředí se acetonitrilem pro chromatografii R na 1000 ml,
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - ke 200 ml vody R se přidají 2 ml kyseliny trifluoroctové R a zředí se acetonitrilem pro chromatografii R na 1000 ml,

účinné od 1. 2. 1998Gradientový program:

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 35 °C.

účinné od 1. 2. 1998Kolona se promývá nejméně 15 min mobilní fází o počátečním složení do ustavení rovnováhy. Nastřikuje se po 10 μl každého roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu zkoušeného roztoku retenční čas hlavního píku odpovídá retenčnímu času hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je patrný pík oxidovaného interferonu, jehož retenční čas je nepatrně kratší než retenční čas hlavního píku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže oba píky se dělí již na základní linii. Přihlíží se pouze k píkům, jejichž relativní retenční časy vzhledem ke hlavnímu píku jsou 0,7 až 1,4. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než 3,0 % celkové plochy všech píků. Součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 5,0 % celkové plochy všech píků.

účinné od 1. 2. 1998Izoelektrická fokusace.

účinné od 1. 2. 1998Provede se izoelektrická fokusace.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se zředí vodou R na koncentraci bílkoviny 1 g/l.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. Připraví se roztok vhodného interferonu alfa-2 CRL (1 g/l) ve vodě R.

účinné od 1. 2. 1998Kalibrační roztok izoelektrických bodů v oblasti pH 3,0 až 10,0. Připraví a použije se podle návodu výrobce.

účinné od 1. 2. 1998Použije se vhodný přístroj spojený s recirkulační vodní lázní s kontrolovanou teplotou při 10 °C a gely pro izoelektrickou fokusaci s gradientem pH 3,5 až 9,5. S přístrojem se pracuje podle návodu výrobce. Jako anodový roztok se použije kyselina fosforečná 1 mol/l RS a jako katodový roztok hydroxid sodný 1 mol/l RS. Vzorky se nanášejí na gel filtračními papírky. Filtrační papírky pro nanášení vzorku se umístí na gel u katody. Nanáší se odděleně 15 μl zkoušeného roztoku a 15 μl porovnávacího roztoku. Spustí se izoelektrická fokusace při 1500 V a 50 mA. Po 30 min se vypne proud, odstraní se filtrační papírky a znovu se připojí zdroj napětí na 1 h. Během fokusačního procesu se udržuje konstantní napětí. Po fokusaci se gel ponoří do vhodného objemu roztoku kyseliny trichloroctové R (115 g/l) a kyseliny sulfosalicylové R (34,5 g/l) ve vodě R a nádobou se 60 min opatrně třepe. Gel se přenese do směsi objemových dílů kyseliny octové ledové R, ethanolu R a vody R (32 + 100 + 268) a promývá se 5 min. Pak se gel na 10 min ponoří do barvicího roztoku modři brilantní R (1,2 g/l) ve stejné směsi kyseliny octové ledové, ethanolu a vody předehřátého na 60 °C. Gel se promyje v několika nádobách stejnou směsí kyseliny octové ledové, ethanolu a vody a v této směsi se ponechá, dokud není pozadí bezbarvé (12 h až 24 h). Po odpovídajícím odbarvení se gel ponoří na 1 h do roztoku glycerolu R 10% (V/V) ve směsi objemových dílů kyseliny octové ledové R, ethanolu R a vody R (32 + 100 + 268).

účinné od 1. 2. 1998Hlavní pás na elektroforeogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou hlavnímu pásu na elektroforeogramu porovnávacího roztoku. Do grafu se vynese závislost migračních vzdáleností ukazatelů izoelektrických bodů na jejich izoelektrických bodech a určí se izoelektrický bod hlavních složek zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku; neliší se o více než 0,2 hodnoty pH. Zkoušku lze hodnotit, jestliže ukazatele izoelektrických bodů jsou distribuovány po celé délce gelu a izoelektrický bod porovnávacího roztoku leží mezi 5,8 a 6,3.

účinné od 1. 2. 1998Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 100 m.j. endotoxinu v objemu, který obsahuje 1,0 mg bílkoviny.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti

účinné od 1. 2. 1998Účinnost interferonu alfa-2 se stanoví porovnáním jeho ochranného působení proti virovému cytopatickému účinku s působením vhodného mezinárodního standardu lidského rekombinantního interferonu alfa-2 nebo referenčního přípravku kalibrovaného v mezinárodních jednotkách. Mezinárodní jednotka je účinnost deklarovaného množství vhodného mezinárodního standardu. Hodnotu účinnosti mezinárodního standardu v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnické organizace.

účinné od 1. 2. 1998Zkouška se provádí vhodnou metodou založenou na následujícím uspořádání.

účinné od 1. 2. 1998Použije se stanovená buněčná kultura citlivá na cytopatické působení vhodného viru (vhodná je buněčná linie lidských diploidních fibroblastů prostá mikrobiální kontaminace a citlivá na interferon, která je citlivá na virus encefalomyokarditidy) za standardních kultivačních podmínek.

účinné od 1. 2. 1998Vhodné jsou následující buněčné kultury a viry: buňky MDBK (ATCC č. CCL22) nebo myší L-buňky (NCTC klon 929; ATCC č. CCL 1) jako buněčná kultura a virus vezikulární stomatitidy VSV, kmen Indiana (ATCC č VR-158) jako infekční agens. Lze použít také buňky lidských diploidních fibroblastů FS-71 odpovídající na působení interferonu jako buněčná kultura a virus encefalomyokarditidy (ATCC č. VR-129B) jako infekční agens.

účinné od 1. 2. 1998Použijí se tři nebo více různých zředění zkoušeného přípravku a porovnávacího přípravku v nejméně čtyřech souběžných stanoveních na mikrotitračních destičkách. Každé stanovení obsahuje kontrolní buňky, které nejsou vystaveny působení interferonu. Zvolí se taková ředění přípravku, kde nejnižší ředění již poskytuje ochranu a nejvyšší koncentrace poskytuje menší než maximální ochranu proti cytopatickému účinku viru. Ve vhodném čase se přidá cytopatický virus do všech jamek s výjimkou dostatečného počtu jamek v každém souběžném stanovení s neinfikovanými kontrolními buňkami. Cytopatický účinek viru se určí kvantitativně vhodnou metodou. Účinnost zkoušeného přípravku se vypočítá obvyklými statistickými metodami pro model rovnoběžnosti.

účinné od 1. 2. 1998Stanovená účinnost je 80 % až 125 % deklarované účinnosti. Interval spolehlivosti stanovené účinnosti (P = 0,95) je 64 % až 156 % deklarované účinnosti.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě nižší než -20 °C.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 2. 1998- druh interferonu (alfa-2a nebo alfa-2b),
2. účinné od 1. 2. 1998- způsob výroby.

účinné od 1. 2. 1998† Iodum

účinné od 1. 2. 1998Jod

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Šedofialové křehké destičky nebo malé krystaly s kovovým leskem. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v glycerolu, velmi snadno rozpustný v koncentrovaných roztocích jodidů. Jod sublimuje již za pokojové teploty.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Několik částic zkoušené látky se zahřívá ve zkumavce; vznikají fialové páry, které sublimují za vzniku modravě černého krystalického sublimátu.
2. účinné od 1. 2. 1998B. K nasycenému roztoku se přidá škrob RS; vznikne modré zbarvení, které zahřátím mizí. Po ochlazení se zbarvení opět objeví.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 3,0 g se rozetřou s 20 ml vody R, směs se zfiltruje, filtr se promyje a filtrát se zředí vodou R na 30 ml. K filtrátu se přidá 1 g zinku práškového R. Po odbarvení se směs zfiltruje, filtr se promyje vodou R a filtrát se zředí vodou R na 40 ml.

účinné od 1. 2. 1998Bromidy a chloridy. K 10 ml roztoku S se přidají 3 ml amoniaku 17,5% RS a 6 ml dusičnanu stříbrného RS2. Směs se zfiltruje, filtr se promyje vodou R a filtrát se zředí vodou R na 20 ml. K 10 ml tohoto roztoku se přidá 1,5 ml kyseliny dusičné R; po 1 min roztok neopalizuje intenzivněji než porovnávací roztok připravený současně smícháním 10,75 ml vody R, 0,25 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS, 0,2 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 0,3 ml dusičnanu stříbrného RS2 (250 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Netěkavé látky. 1,00 g se zahřívá v porcelánové misce na vodní lázni do odpaření jodu. Zbytek sušený při 100 °C až 105 °C váží nejvýše 1 mg (0,1 %).

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,200 g se přenese do baňky obsahující 1 g jodidu draselného R a 2 ml vody R a přidá se 1 ml kyseliny octové zředěné RS. Po úplném rozpuštění zkoušené látky se přidá 50 ml vody R a titruje se thiosíranem sodným 0,1 mol/l VS za použití škrobu RS jako indikátoru.

účinné od 1. 2. 19981 ml thiosíranu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 12,69 mg I.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve skleněných obalech se zabroušenou zátkou.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Iohexolum

účinné od 1. 2. 1998Johexol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo šedobílý hygroskopický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v methanolu, prakticky nerozpustný v etheru a v dichlormethanu. Látka je směsí diastereoizomerů a atropizomerů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety iohexolu CRL. Tablety se připraví za použití bromidu draselného R.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Příbuzné látky A, viz Zkoušky na čistotu. Retenční časy a velikosti hlavních píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou přibližně stejné jako píků odpovídajících johexolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₇ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky.

1. účinné od 1. 2. 1998A. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   účinné od 1. 2. 1998(Vzhledem k endo-exoizomerii jsou na chromatogramu dva nerozdělené píky johexolu. Kromě toho se na počátku prvního hlavního píku obvykle objevuje malý pík náležící rovněž johexolu. Retenční čas tohoto malého píku je asi o 1,2 min menší než retenční čas prvního hlavního píku).

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,150 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 15,0 mg johexolu CRL a 15,0 mg johexolu nečistoty A CRL se rozpustí ve směsi jedné až dvou kapek hydroxidu sodného zředěného RS a 10 ml vody R a zředí se vodou R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné vhodným silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R a vody R (1 + 99) na počátku eluce a (13 + 87) na konci eluce, při průtokové rychlosti 1 ml/min a lineární gradientové eluci 60 min,
   3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Kolona se promývá mobilní fází o počátečním složení do ustavení rovnováhy po dobu nejméně 10 min.

   účinné od 1. 2. 1998Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku po nástřiku 10 μl porovnávacího roztoku (b) byla nejméně 50 % rozsahu celé stupnice zapisovače.

   účinné od 1. 2. 1998Odděleně se nastříkne 10 μl vody R jako kontrolního roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy: johexolu nečistoty A asi 17 min a obou píků johexolu (odpovídajích endo/exoizovaerním formám) asi 20 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píkem odpovídajícím johexolu nečistotě A a druhým větším píkem odpovídajícím johexolu je nejméně 5. V případě potřeby se upraví koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi nebo se upraví program lineární gradientové eluce.

   účinné od 1. 2. 1998Odděleně se nastříkne po 10 μl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě píků náležejících johexolu (viz výše), větší než polovina plochy hlavních píků johexolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a součet ploch všech píků, kromě hlavních píků johexolu (viz výše), není větší než 1,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,5 %). Nepřihlíží se k žádnému píku odpovídajícímu kontrolnímu roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 50 mg johexolu nečistoty J CRL a 50 mg johexolu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí vodou R na 10,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 50,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Vrstva se promyje mobilní fází, která je směsí objemových dílů amoniaku 26% R methanolu R 2-propanolu R a acetonu R (20 + 20 + 35 + 50), suší se 30 min při pokojové teplotě a pak 1 h při 90 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se výše uvedenou směsí po dráze 10 cm. Vrstva se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) jsou patrny dvě zřetelně oddělené skvrny.

   účinné od 1. 2. 19983-Chlorpropan-1,2-diol. Nejvýše 100 μg/g. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28).

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g se rozpustí ve 2,0 ml vody R. Tento roztok se postupně čtyřikrát protřepe vždy 2 ml methylacetatu R. Spojené horní vrstvy se vysuší síranem sodným bezvodým R, zfiltrují se a zahustí na 2 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 0,50 g 3-chlorpropan-1,2-diolu R se rozpustí v methylacetatu R a zředí se jím na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 100,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 2. 1998- křemenné kolony délky 25 m a vnitřního průměru 0,33 mm potažené polymethylfenylsiloxanem R o síle filmu 1 μm,
   2. účinné od 1. 2. 1998- helia pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 1 ml/min,
   3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

   účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje 2 min na 80 °C, pak se zvyšuje rychlostí 15 °C/min až na 170 °C, při níž se udržuje 2 min. Teplota nástřikového prostoru je 230 °C a detektoru 250 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Odděleně se nastříkne po 2 μl každého roztoku (bez děliče nástřiku 30 s). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek je retenční čas 3-chlorpropan-1,2-diolu asi 8 min. Vy-počte se obsah 3-chlorpropan-1,2-diolu.

   účinné od 1. 2. 1998Methanol, methoxyethanol a 2-propanol. Nejvýše 50 μg/g methanolu a nejvýše po 100 μg/g methoxyethanolu a 2-propanolu. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) head-space metodou a metodou standardního přídavku za použití 2-butanolu R jako vnitřního standardu.

   účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 0,50 g 2-butanolu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 500,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 6,25 g se rozpustí ve vodě R, přidá se 5,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se vodou R na 25,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 5,0 ml zkoušeného roztoku (a) a 1 ml vody R se převedou do 10ml lahvičky a lahvička se ihned uzavře.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (c). 5,0 ml zkoušeného roztoku (a) a 1,0 ml porovnávacího roztoku (b) se převedou do 10ml lahvičky a lahvička se ihned uzavře (odpovídá standardnímu přídavku 10 μg methanolu R, 20 μg 2-propanolu R a 20 μg methoxyethanolu R).

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (d). 5,0 ml zkoušeného roztoku (a) a 1,0 ml porovnávacího roztoku (c) se převedou do 10ml lahvičky a lahvička se ihned uzavře (odpovídá standardnímu přídavku 25 μg methanolu R, 50 μg 2-propanolu R a 50 μg methoxyethanolu R).

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (e). 5,0 ml zkoušeného roztoku (a) a 1,0 ml porovnávacího roztoku (d) se převedou do 10ml lahvičky a lahvička se ihned uzavře (odpovídá standardnímu přídavku 50 μg methanolu R, 100 μg 2-propanolu R a 100 μg methoxyethanolu R).

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 0,625 g methanolu R, 1,250 g 2-propanolu R a 1,250 g methoxyethanolu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 1000,0 ml. Mezi přídavky jednotlivých složek se vždy směs přiměřeně naředí vodou R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí vodou R na 50,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 100,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 5,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí vodou R na 100,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 10,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí vodou R na 100,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (e). 10,0 ml porovnávacího roztoku (d) se přidá k 10,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se vodou R na 50,0 ml. 6,0 ml tohoto roztoku se převede do 10ml lahvičky a lahvička se ihned uzavře.

   účinné od 1. 2. 1998Postup head-space metodou se obvykle provádí za podmínek:

   1. účinné od 1. 2. 1998- teploty 95 °C v komoře s řízenou teplotou,
   2. účinné od 1. 2. 1998- doby rovnováhy 15 min,
   3. účinné od 1. 2. 1998- teploty převodníku 140 °C,
   4. účinné od 1. 2. 1998- doby tlakování 30 s,
   5. účinné od 1. 2. 1998- doby plnění smyčky 10 s,
   6. účinné od 1. 2. 1998- doby nástřiku 10 s.

   účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 2. 1998- křemenné kolony délky 30 m a vnitřního průměru 0,54 mm potažené zesítěným poly(kyanopropyl)(methylfenylmethyl)siloxanem R o síle filmu 3 μm,
   2. účinné od 1. 2. 1998- helia pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti asi 14 ml/min,
   3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

   účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje 5 min na 40 °C, pak se zvyšuje rychlostí 10 ° C/min na 100 °C, při níž se udržuje 1 min. Teplota nástřikového prostoru je 140 °C a teplota detektoru 250 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Zaznamenají se chromatogramy zkoušených roztoků (b), (c), (d) a (e) a porovnávacího roztoku (e). Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek jsou retenční časy: methanolu asi 1,2 min, 2-propanolu asi 1,8 min, 2-butanolu asi 3,5 min a methoxyethanolu asi 4,5 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky methanolu a 2-propanolu na chromatogramů porovnávacího roztoku (e) je nejméně 2,5. Z chromatogramů zkoušených roztoků se vypočte poměr plochy píku k ploše píku vnitřního standardu pro každou stanovovanou látku, zjištěné hodnoty se zpracují lineární regresní analýzou a vypočtou se koncentrace stanovovaných složek ve zkoušené látce.

   účinné od 1. 2. 1998Střídavě se poměry ploch píků vynesou proti přidanému množství dané stanovované látky k 1 g zkoušené látky. Křivka spojující jednotlivé body se extrapoluje až k průsečíku s osou koncentrace. Délka mezi tímto průsečíkem a průsečíkem obou os je hledanou koncentrací stanovované látky ve zkoušené látce (v μg/g).

   účinné od 1. 2. 1998Volné aromatické aminy. Nejvýše 0,05 %; Stanoví se absorpční spektrofotometrií (2.2.25).

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,200 g se v 25ml odměrné baňce rozpustí v 15,0 ml vody R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10,0 ml roztoku obsahujícího 10 μg/ml johexolu nečistoty J CRL se převede do 25ml odměrné baňky, přidá se 5,0 ml vody R a promíchá se.

   účinné od 1. 2. 1998Kontrolní roztok. 15,0 ml vody R se převede do 25ml odměrné baňky.

   účinné od 1. 2. 1998(V průběhu dalšího postupu jsou baňky umístěny v ledové vodě a pracuje se za ochrany před světlem až do okamžiku, kdy jsou přidána všechna zkoumadla).

   účinné od 1. 2. 1998Baňky obsahující zkoušený roztok, porovnávací roztok a kontrolní roztok se umístí do ledové vody a ponechají se za ochrany před světlem 5 min. Pak se přidá po 1,5 ml kyseliny chlorovodíkové RS1, promíchá se, přidá se po 1,0 ml roztoku dusitanu sodného R (20 g/l), promíchá se a nechá stát 4 min. Přidá se po 1,0 ml roztoku kyseliny amidosírové R (40 g/l) a mírně se promíchává až do ukončení vývinu plynů a nechá stát 1 min. (Upozornění: v baňkách vzniká přetlak). Pak se přidá 1,0 ml čerstvě připraveného roztoku naftylethylendiamoniumdichloridu R (3 g/l) ve směsi objemových dílů vody R a propylenglykolu R (30 + 70) a promíchá se. Baňky se vyjmou z ledové vody, zředí se vodou R na 25 ml, promíchá se a nechá se stát 5 min. Absorbance zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku se změří souběžně při vlnové délce 495 nm v tlouštce vrstvy 50 mm proti kontrolnímu roztoku a z naměřených hodnot se vypočte obsah volných aromatických aminů.

   účinné od 1. 2. 1998Jodidy. Nejvýše 20 μg/g. Provede se potenciometrická titrace (2.2.20). 6,000 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20 ml. Přidají se 2,0 ml jodidu draselného 0,001 mol/l VS a titruje se dusičnanem stříbrným 0,001 mol/l VS za použití stříbrné elektrody jako indikační a vhodné referenční elektrody.

   účinné od 1. 2. 1998Provede se slepá zkouška; 2,0 ml jodidu draselného 0,001 mol/l VS se zředí vodou R na 20 ml. Z rozdílu spotřeb se vypočte obsah jodidů.

   účinné od 1. 2. 19981 ml dusičnanu stříbrného 0,001 mol/l VS odpovídá 126,9 μg jodidu.

   účinné od 1. 2. 1998Iontové sloučeniny. Nejvýše 0,05 %, počítáno jako chlorid sodný. Provede se stanovení měrné vodivosti (2.2.38). Veškeré potřebné laboratorní sklo se před použitím pětkrát promyje vodou destilovanou R

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10,0 mg chloridu sodného R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vhodném konduktometru se změří měrná vodivost zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku. Měrná vodivost zkoušeného roztoku není větší než měrná vodivost porovnávacího roztoku.

   účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).

   účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 4,0 %; stanoví se s 1,000 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,500 g se v 250ml baňce s kulovitým dnem smíchá s 25 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS, 20 ml vody R, 1 g zinku práškového R a přidá se několik skleněných varných kuliček. Vaří se pod zpětným chladičem 30 min. Pak se nechá vychladnout a chladič se promyje 20 ml vody R které se přidají do baňky. Obsah baňky se zfiltruje, filtr se promyje několika podíly vody R, které se spojí s filtrátem. Přidá se 5 ml kyseliny octové ledové R a ihned se titruje dusičnanem stříbrným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence. Vhodným elektrodovým systémem je použití stříbrné a merkurosulfatové elektrody.

účinné od 1. 2. 19981 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS odpovídá 27,37 mg C₁₉H₂₆I₃N₃O₉.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem a vlhkostí.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. 5-acetamido-N,N´-bis(2,3-dihydroxypropyl)-2,4,6-trijodbenzen-1,3-dikarboxamid,
2. účinné od 1. 2. 1998B. N,N´-bis(2,3-dihydroxypropyl)-2,4,6-trijod-5-[N-(2,6,7-trihydroxy-4-oxaheptyl)acetamido]benzen-1,3-dikarboxamid,
3. účinné od 1. 2. 1998C. 5-[N-(5,6-dihydroxy-2-hydroxymethyl-3-oxahexyl)acetamido]-N,N´-bis(2,3-dihydroxypropyl)--2,4,6-trijodbenzen-1,3-dikarboxamid,
4. účinné od 1. 2. 1998D. N-(2,3-dihydroxypropyl)-5-[N-(2,3-dihydroxypropyl)acetamido]-2,4,6-trijod-N´-(2,6,7-trihydroxy--4-oxaheptyl)benzen-1,3-dikarboxamid,
5. účinné od 1. 2. 1998E. N-(5,6-dihydroxy-2-hydroxymethyl-3-oxahexyl)-N´-(2,3-dihydroxypropyl)-5-[N-(2,3-dihydroxypropyl)acetamido]-2,4,6-trijodbenzen-1,3-dikarboxamid,
6. účinné od 1. 2. 1998F. 5-amino-N,N´-bis(2,3-dihydroxypropyl)dijodbenzen-1,3-dikarboxamid,
7. účinné od 1. 2. 1998G. 5-acetamido-N,N-bis(2,3-dihydroxypropyl)dijodbenzen-1,3-dikarboxamid,
8. účinné od 1. 2. 1998H. N,N-bis(2,3-dihydroxypropyl)-5-[N-(2,3-dihydroxypropyl)acetamido]dijodbenzen-1,3-dikarboxamid,
9. účinné od 1. 2. 1998I. 6,8-bis(2,3-dihydroxypropylkarbamoyl)-3,4-dihydro-2-hydroxymethyl-5,7-dijod-4H-1,4-benzoxazin,
10. účinné od 1. 2. 1998J. 5-amino-N,N-bis(2,3-dihydroxypropyl)-2,4,6-trijodbenzen-1,3-dikarboxamid.

účinné od 1. 2. 1998† Iopamidolum

účinné od 1. 2. 1998Jopamidol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v methanolu, prakticky nerozpustný v lihu 96 % a dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem jopamidolu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Zkouška Ztráta sušením, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 1 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. 10 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 100 ml. K dosažení hodnoty pH 7,0 (2.2.3) se spotřebuje nejvýše 0,75 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS nebo 1,4 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -4,6° až -5,2°, počítáno na vysušenou látku. 10,0 g se rozpustí ve vodě R, je-li zapotřebí za zahřátí, a zředí se jí na 25,0 ml. Otáčivost tohoto roztoku se měří při 436 nm.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,50 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí vodou R na 20,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 25 mg jopamidolu nečistoty B CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml. 0,5 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí vody R (mobilní fáze A) a roztoku methanolu R 25% (V/V) (mobilní fáze B) s gradientovou elucí podle níže uvedené tabulky:

1. účinné od 1. 2. 1998- průtokové rychlosti 1,5 ml/min,
2. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 240 nm.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 35 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b). Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výšky obou píků na chromatogramu nebyly menší než 50 % celého rozsahu stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na získaném chromatogramu rozlišení mezi píkem jopamidolu nečistoty B a jopamidolu není menší než 5.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně 20 μl zkoušeného roztoku a 20 μl porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, větší, než je plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,25 %). Nepřihlíží se k píku, jehož plocha je menší než 0,02násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Volné aromatické aminy. V průběhu zkoušky jsou roztoky a zkoumadla umístěny v ledové vodě, pracuje se za ochrany před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,500 g se v 25ml odměrné baňce rozpustí v 20,0 ml vody R.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 4,0 ml roztoku jopamidolu nečistoty A CRL (25,0 mg/l) se smíchá ve 25ml odměrné baňce se 16,0 ml vody R.

účinné od 1. 2. 1998Kontrolní roztok. 20,0 ml vody R se převede do 25ml odměrné baňky.

účinné od 1. 2. 1998Všechny tři baňky se umístí do ledové vody a ponechají se 5 min za ochrany před světlem. Pak se přidá po 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové R, obsahy se promíchají a ponechá se stát 5 min. Přidá se po 1,0 ml roztoku dusitanu sodného R (20 g/l) připraveného těsně před použitím, promíchá se a opět se ponechá stát 5 min. Přidá se po 1,0 ml roztoku amidosíranu amonného R (120 g/l), mírně se promíchává, dokud unikají plyny. (Upozornění: v baňkách vzniká přetlak). Po 5 min se přidá po 1,0 ml čerstvě připraveného roztoku naftylethylendiamoniumdichloridu R (1 g/l) a promíchá se. Baňky se vyjmou z ledové vody a nechají se stát 10 min. Pak se obsahy zředí vodou R na 25,0 ml, promíchá se a ihned se měří absorbance (2.2.25) zkoušeného a porovnávacího roztoku proti kontrolnímu roztoku při 500 nm. Absorbance zkoušeného roztoku není větší než absorbance porovnávacího roztoku (200 μg/ml).

účinné od 1. 2. 1998Volný jod. Do kyvety pro odstřeďování opatřené zátkou se naváží 2,0 g a rozpustí se v 25 ml vody R. Přidá se 5 ml toluenu R a 5 ml kyseliny sírové zředěné RS. Obsah se protřepe a pak odstředí. V horní vrstvě nevznikne červené zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Jodidy. Nejvýše 10 μg/ml. Provede se potenciometrická titrace (2.2.20). 6,000 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20 ml. Přidají se 2,0 ml jodidu draselného 0,001 mol/l VS a titruje se dusičnanem stříbrným 0,001 mol/l VS za použití stříbrné elektrody jako indikační a vhodné referenční elektrody. Provede se slepá zkouška. Kontrolní roztok se připraví z 20 ml vody R a 2,0 ml jodidu draselného 0,001 mol/l VS. Z rozdílu spotřeb se vypočte obsah jodidů.

účinné od 1. 2. 19981 ml dusičnanu stříbrného 0,001 mol/l VS odpovídá 126,9 μg jodidu.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32).Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

účinné od 1. 2. 1998Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 1,4 m.j. endotoxinu v gramu.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,300 g v 250ml baňce s kulatým dnem se smíchá s 5 ml hydroxidu sodného koncentrované-ho RS, 20 ml vody R, 1 g zinku práškovaného R a přidá se několik skleněných varných kuliček. Vaří se 30 min pod zpětným chladičem. Pak se nechá vychladnout, chladič se promyje 20 ml vody R a promývací kapalina se přidá do baňky.

účinné od 1. 2. 1998Obsah se zfiltruje a filtr se promyje několika podíly vody R. Filtrát se spojí s promývací tekutinou, přidá se 5 ml kyseliny octové ledové R a ihned se titruje dusičnanenm stříbrným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence a za použití vhodného elektrodového systému, jakým je stříbrná a merkurosulfatová elektroda.

účinné od 1. 2. 19981 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS odpovídá 25,90 mg C₁₇H₂₂I₃N₃O₈.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem. Pokud je látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obale se uvede:

1. účinné od 1. 2. 1998- zda je látka sterilní,
2. účinné od 1. 2. 1998- zda je látka prostá bakteriálních endotoxinů.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. R¹ =NHCH(CH₂OH)₂; R²=H:N,N´-bis[2-hydroxy-1-(hydroxymethyl)ethyl]-5-amino-2,4,6-tri-jodisoftalamid,
2. účinné od 1. 2. 1998B. R¹ = NHCH(CH₂OH)₂; R² = COCH₂OH: N,N´-bis[2-hydroxy-1-(hydroxymethyl)ethyl]-5-(2-hydroxyacetamido)-2,4,6-trijodisoftalamid,
3. účinné od 1. 2. 1998C. R¹ = NHCH(CH₂OH)₂;² R = CO₃CH: N,N´-bis[2-hydroxy-1-(hydroxymethyl)ethyl]-5-acetamido--2,4,6-trijodisoftalamid,
4. účinné od 1. 2. 1998D. R¹ = OH; R²= COCHOHCH₃: kyselina N-[2-hydroxy-1-(hydroxymethyl)ethyl]-5-(2-hydroxy-propionamido)-2,4,6-trijodisoftalamová,
5. účinné od 1. 2. 1998E. R¹ = NHCH(CH₂OH)₂; R² = COCH(CH₃)OCOCH₃: N,Nʹ-bis[2-hydroxy-1-(hydroxymethyl)-ethyl]-5-(2-acetoxypropionamido)-2,4,6-trijodisoftalamid,
6. účinné od 1. 2. 1998F. R¹ = N(CH₃)₂; R²= COCHOHCH3: N-[2-hydroxy-1-(hydroxymethyl)ethyl]-N´-dimethyl-5-(2--hydroxypropionamido)-2,4,6-trijodisoftalamid,
7. účinné od 1. 2. 1998G. R¹ = NHCH₂-CHOH-CH₂OH; R²=COCHOHCH₃: N-[2-hydroxy-1-(hydroxymethyl)ethyl]-N´--(2,3-dihydroxypropyl-5-(2-hydroxypropionamido)-2,4,6-trijodisoftalamid.

účinné od 1. 2. 1998† Ipecacuanhae radix

účinné od 1. 2. 1998Hlavěnkový kořen

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Radix ipecacuanhae, ipekakuanhový kořen

účinné od 1. 2. 1998Jsou to usušené úlomky kořene a oddenku druhu Cephaelis ipecacuanha (BROT.) A. RICH., známého jako Matto Grosso ipecacuanha, nebo druhu Cephaelis acuminata KARSTEN, známého jako Costa Rica ipecacuanha, nebo směs obou druhů. Obsahuje nejméně 2,0 % alkaloidů, počítáno jako emetin (C₂₉H₄₀N₂O₄; M_r 480,7), vztaženo na vysušenou drogu.

účinné od 1. 2. 1998Hlavními alkaloidy jsou emetin a cefaëlin.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Droga slabého pachu.