Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety idoxuridinu CRL. Tablety se připraví odděleně za použití 1 mg zkoušené látky a 1 mg referenční látky a po 0,3 g bromidu draselného R
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (c).
3. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 5 mg se zahřívá ve zkumavce nad plamenem; vyvíjejí se fialové páry.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 2 mg se disperguje v 1 ml vody R, přidají se 2 ml difenylaminu RS2 a 10 min se zahřívá ve vodní lázni; vzniká trvalé světle modré zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,500 g se rozpustí v hydroxidu sodném 1 mol/l RS a zředí se jím na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 5,5 až 6,5; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,10 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +28° až +32°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,20 g se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1 + 5) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1 + 5) na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg 5-jodouracilu R, 20 mg 2ʹ-deoxyuridinu R a 20 mg 5-brom-2ʹ-de-oxyuridinu R se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1 + 5) a zředí se stejnou směsí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,20 g zkoušené látky se rozpustí v 5 ml porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 20 mg idoxuridinu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1 + 5) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1 + 5) na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se dvakrát směsí objemových dílů amoniaku 26% R, chloroformu R a 2-propanolu R (10 + 40 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se po každém vyvíjení usuší v proudu studeného vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádné skvrny odpovídající 5-jodouracilu, 2ʹ-deoxyuridinu a 5-brom-2ʹ-deoxyuridinu nejsou intenzivnější než odpovídající skvrny na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrn odpovídajících 5-jodouracilu, 2ʹ-deoxyuridinu a 5-brom-2ʹ-deoxyuridinu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou čtyři zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Jodidy. 0,25 g se rozpustí ve 25 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS, přidá se 5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou R na 50 ml. Nechá se stát 10 min a zfiltruje se. K 25 ml filtrátu se přidá 5 ml peroxidu vodíku zředěného RS a 10 ml chloroformu R a protřepe se. Růžové zbarvení chloroformové vrstvy není intenzivnější než zbarvení chloroformové vrstvy porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 1 ml roztoku jodidu draselného R (0,33 g/l) místo zkoušené látky (0,1 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší ve vakuu při 60 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,3000 g se rozpustí ve 20 ml dimethylformamidu R a titruje se tetrabutylamoniumhydroxidem 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml tetrabutylamoniumhydroxidu 0,1 mol/l VS odpovídá 35,41 mg C₉H₁₁IN₂O₅.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Imipramini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Imipraminiumchlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Imipraminium chloratum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý až slabě žlutý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, C a F.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, D, E a F, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 170 °C až 174 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 20 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 10,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 251 nm a prodlevu při 270 nm. Specifická absorbance v maximu je asi 260.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety imipraminiumchloridu CRL.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 5 mg se rozpustí ve 2 ml kyseliny dusičné R; vzniká intenzivně modré zbarvení.
5. účinné od 1. 2. 1998E. Asi 50 mg se rozpustí ve 3 ml vody R a přidá se 0,05 ml roztoku hydrochinonu R (25 g/l) v methanolu R; během 15 min nevzniká červené zbarvení.
6. účinné od 1. 2. 1998F. Asi 20 mg vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. Ke 3,0 g se přidá 20 ml vody prosté oxidu uhličitého R, rychle se rozpustí třepáním a rozmělněním skleněnou tyčinkou a zředí se stejným rozpuštědlem na 30 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1). Ihned po přípravě se zředí stejným objemem vody R. Tento roztok není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,6 až 5,0; měří se roztok S ihned po přípravě.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,25 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. Připravuje se v čas potřeby.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 mg iminodibenzylu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100 ml. Připravuje se v čas potřeby.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R, vody R, kyseliny octové ledové R a ethylacetatu R (5 + 5 + 35 + 55) po dráze 12 cm. Vrstva se nechá 5 min sušit a potom se postříká roztokem dichromanu draselného R (5 g/l) ve směsi objemových dílů kyseliny sírové R a vody R (1 + 4) a ihned se pozoruje. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je modrá hlavní skvrna. Žádná skvrna odpovídající iminodibenzylu na chromatogramu zkoušeného roztoku není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %). Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající iminodibenzylu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 4 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,300 g se rozpustí v 50 ml chloroformu R a přidá se 10 ml octanu rtuťnatého RS a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,5 ml žlutí, metanilové RS jako indikátoru.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 31,69 mg C₁₉H₂₅ClN₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Indapamidum

účinné od 1. 2. 1998Indapamid

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. 50,0 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100,0 ml. Měří se absorbance roztoku (2.2.25) při 220 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 242 nm a dvě ramena, při 279 nm a při 287 nm. Specifická absorbance v maximu je 590 až 630.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety indapamidu CRL. Tablety se připraví za použití bromidu draselného R
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg indapamidu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg indometacinu CRL se rozpustí v 5 ml porovnávacího roztoku (a) a zředí se lihem 96% R na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese 10 μl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, acetonu R a toluenu R (1 + 20 + 79) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Optická otáčivost (2.2.7). -0,02° až +0,02°. 0,250 g se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) způsobem popsaným ve Stanovení obsahu.

účinné od 1. 2. 1998Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) nebyla menší než 15 % rozsahu celé stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se po 10 μl každého roztoku a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 2,5násobku retenčního času hlavního píku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) je rozlišení mezi píkem indapamidu a píkem methylnitrosoindolinu nejméně 4,0 a na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je poměr signálu hlavního píku k šumu nejméně 6.

účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku indapamidu nečistoty B větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,3 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku indapamidu nečistoty B, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %); součet ploch všech píku, kromě hlavního píku, není větší než 5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než 0,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Methylnitrosoindolin. Nejvýše 5 μg/g; provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Zkouška se provede za ochrany před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v 1 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 10,0 ml. Protřepává se 15 min, nechá se stát 1 h při 4 °C a pak se zfiltruje.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 25,0 mg se rozpustí v 1,0 ml roztoku methylnitrosoindolinu CRL (0,125 mg/l) v acetonitrilu R a zředí se vodou R na 10,0 ml. Protřepává se 15 min, nechá se stát 1 h při 4 °C a pak se zfiltruje.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,15 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecysilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R tetrahydrofuranu R a roztoku triethanolaminu R (1,5 g/l), jehož hodnota pH byla upravena na 2,8 kyselinou fosforečnou R, (7 + 20 + 73). Průtoková rychlost je 1,4 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 305 nm,

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 30 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nastřikuje se po 0,1 ml roztoků.

účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu porovnávacího roztoku se změří od základny výška A píku methylnitrosoindolinu, který je těsně před hlavním píkem, a výška B nejnižšího bodu křivky mezi píkem methylnitrosoindolinu a hlavního píku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku rozdíl mezi A a B je nejméně 85 % výšky A a poměr signálu píku methylnitrosoindolinu, který je těsně před hlavním píkem, k šumu je nejméně 3.

účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku odpovídajícího methylnitrosoindolinu není větší než rozdíl mezi plochami píků methylnitrosoindolinu na chromatogramech porovnávacího roztoku a zkoušeného roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %; stanoví se s 0,10 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %, stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkouška se provede za ochrany před světlem a roztoky se připravují v čas potřeby nebo se uchovávají při teplotě do 4 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 20,0 mg se rozpustí v 7 ml směsi stejných objemových dílů acetonitrilu R a methanolu R a zředí se roztokem edetanu disodného R (0,2 g/l) na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 30,0 mg indapamidu nečistoty B CRL se rozpustí ve 35 ml směsi stejných objemových dílů acetonitrilu R a methanolu R a zředí se roztokem edetanu disodného R (0,2 g/l) na 100,0 ml. K 1,0 ml tohoto roztoku se přidá 35 ml stejných objemových dílů acetonitrilu R a methanolu R a zředí se roztokem edetanu disodného R (0,2 g/ml) na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R methanolu R a roztoku edetanu disodného R (0,2 g/l) (17,5 + 17,5 + 65) na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R methanolu R a roztoku edetanu disodného R (0,2 g/ml) (17,5 + 17,5 + 65) na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 20,0 mg indapamidu CRL se rozpustí v 7 ml směsi stejných objemových dílů acetonitrilu R a methanolu R a zředí se roztokem edetanu disodného R (0,2 g/l) na 20,0 ml. Porovnávací roztok (d). 25,0 mg indapamidu CRL a 45,0 mg methylnitrosoindolinu CRL se rozpustí v 17,5 ml směsi stejných objemových dílů acetonitrilu R a methanolu R a zředí se roztokem edetanu disodného R (0,2 g/l) na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,20 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R acetonitrilu R methanolu R a roztoku edetanu disodného R (0,2 g/l) (0,1 + 17,5 + 17,5 + 65). Průtoková rychlost je 2 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 40 °C.

účinné od 1. 2. 1998Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek je retenční čas hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) asi 11 min. Porovnávací roztok (c) se nastříkne šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka plochy píku indapamidu je nejvýše 1,0 %. V případě potřeby se upraví parametry integrátoru. Nastřikuje se střídavě zkoušený roztok a porovnávací roztok (c).

účinné od 1. 2. 1998Obsah bezvodé látky se vypočítá v procentech.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. 2-methyl-1-nitrosoindolin,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. 4-chlor-3-(sulfamoyl)-N-(2-methyl-1H-indol-1-yl)benzamid.

účinné od 1. 2. 1998† Indometacinum

účinné od 1. 2. 1998Indometacin

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Indomethacinum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo nažloutlý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 158 °C až 162 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 25 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a methanolu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 300 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 318 nm. Specifická absorbance v maximu je asi 170 až 190.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem indometaci-nu CRL. Zkouší se látky v pevném stavu bez rekrystalizace.
4. účinné od 1. 2. 1998D. 0,1 g se rozpustí, je-li třeba zahřátím, v 10 ml lihu 96% R. K 0,1 ml tohoto roztoku se přidají 2 ml čerstvě připravené směsi objemových dílů roztoku hydroxylamoniumchloridu R (250 g/l) a hydroxidu sodného zředěného RS (1 + 3), přidají se 2 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 1 ml chloridu železitého RS2 a promíchá se; vzniká fialovorůžové zbarvení.
5. účinné od 1. 2. 1998E. K 0,5 ml lihového roztoku ze zkoušky D se přidá 0,5 ml dimethylaminobenzaldehydu RS2; vznikne sraženina, která se po protřepání rozpustí. Zahřeje se na vodní lázni; roztok se zbarví modrozeleně. Pokračuje se v zahřívání po dobu 5 min a potom se 2 min chladí v ledové vodě; vznikne sraženina a barva roztoku se změní na světle šedozelenou. Přidají se 3 ml lihu 96% R; roztok je čirý a fialovorůžového zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HF₂₅₄R. Vrstva se připraví za použití roztoku dihydrogenfosforečnanu sodného R (46,8 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,2 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. Připravuje se v čas potřeby.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 1 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 200 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů etheru petrolejového R a etheru R (30 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruj e se v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 4 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,300 g se rozpustí v 75 ml acetonu R, který byl 15 min probubláván dusíkem R prostým oxidu uhličitého a za stálého probublávání konstantním proudem dusíku se titruje hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za použití 0,1 ml fenolftaleinu RS jako indikátoru. Současně se provede slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 35,78 mg C₁₉H₁₆ClNO₄.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. kyselina 4-chlorbenzoová.

účinné od 1. 2. 1998† Insulinum

účinné od 1. 2. 1998Insulin

účinné od 1. 2. 1998Výroba

účinné od 1. 2. 1998Insulin je vyráběn za podmínek minimalizujících mikrobiální znečištění.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, v ethanolu a v etheru. Rozpouští se ve zředěných minerálních kyselinách a za rozkladu ve zředěných alkalických hydroxidech.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Retenční čas hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje s retenčním časem hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Nečistoty s molekulovou hmotností větší než insulin, viz Zkoušky na čistotu. Retenční čas hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje s retenčním časem hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Absorbance (2.2.25). 5,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 10,0 ml. Specifická absorbance v maximu při 276 nm je 9,6 až 11,2, počítáno na vysušenou látku.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty s molekulovou hmotností větší než insulin. Provede se vylučovací chromatografie (2.2.30).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v 1,0 ml mobilní fáze.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 100 μl zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). Rozpustí se obsah lahvičky prasečího insulinu CRL nebo hovězího insulinu CRL v mobilní fázi tak, aby byla získána koncentrace 10 mg/ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kolony délky 0,6 m a vnitřního průměru nejméně 7,5 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (10 μm; velikost pórů asi 13 nm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, kterou je zfiltrovaná a odplyněná směs připravená takto: 20 objemových dílů kyseliny octové ledové R se smíchá s 50 objemovými díly vody R, nastaví se pH na hodnotu 3,0 roztokem amoniaku R (25% V/V), přidá se 30 objemových dílů acetonitrilu R a promíchá. Průtoková rychlost je 0,5 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 276 nm.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně po 50 μl každého roztoku. Citlivost detektoru se nastaví tak, aby velikost hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) byla 50 % až 70 % rozsahu celé stupnice zapisovače. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch píků eluovaných před hlavním píkem není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0%).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné bílkoviny. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 40,0 mg se rozpustí v 10,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). Obsah lahvičky prasečího insulinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS tak, aby výsledný roztok obsahoval 4,0 mg/ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). Obsah lahvičky lidského insulinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS tak, aby výsledný roztok obsahoval 4,0 mg/ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). Je-li třeba použít hovězí insulin, rozpustí se 40,0 mg hovězího insulinu CRL v 10,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se smíchá s 1,0 ml porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- ocelové nerezové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min, kterou jsou následující roztoky připravené a uchováné při teplotě nepřevyšující 20 °C:
   1. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - 28,4 g síranu sodného bezvodého R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 1000 ml. Přidá se 2,7 ml kyseliny fosforečné R, a je-li třeba, upraví se pH na hodnotu 2,3 ethanolaminem R, zfiltruje se a roztok se odvzdušní probubláváním helia pro chromatografii R,
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - smíchá se 500 ml mobilní fáze A s 500 ml acetonitrilu R Zfiltruje se a roztok se odvzdušní probubláváním helia pro chromatografii R,

1. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 214 nm.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 40 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (d) a 20 μl porovnávacího roztoku (a). Zaznamená se chromatogram porovnávacího roztoku (d), dokud pík odpovídající hlavnímu píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) je zřetelně viditelný. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky odpovídajícími lidskému insulinu a prasečímu insulinu není menší než 1,2. Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi, aby bylo dosaženo požadovaného rozlišení.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a) nebo, je-li třeba, porovnávacího roztoku (c) a 20 μl zkoušeného roztoku. Na chromatogramu porovnávacího roztoku se objeví desamidoinsulin jako malý pík za hlavním píkem a jeho relativní retenční čas vzhledem k hlavnímu píku je asi 1,3. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího desamidoinsulinu není větší než 3,0 % celkové plochy všech píků; součet ploch všech píků, kromě píku insulinu a desamidoinsulinu, není větší než 3,0 % celkové plochy všech píků.

účinné od 1. 2. 1998Imunoreaktivita proinsulinu (PLI). Nejvýše 10 μg/g; počítáno na vysušenou látku. Imunoreaktivita proinsulinu se zkouší vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1), jako je radioimunoanalýza za použití mezinárodního referenčního prasečího nebo hovězího proinsulinu ke kalibraci metody.

účinné od 1. 2. 1998Zinek. Nejvýše 1,0 %, počítáno na vysušenou látku; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml. Je-li třeba, zředí se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na koncentraci např. 0,4 μg Zn/ml až 1,6 μg Zn/ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky. Připraví se roztoky obsahující 0,40 μg Zn/ml, 0,80 μg Zn/ml, 1,00 μg Zn/ml, 1,20 μg Zn/ml, 1,60 μg Zn/ml za použití čerstvě připraveného základního roztoku zinku (5 mg Zn/ml) zředěním kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS.

účinné od 1. 2. 1998Měří se absorbance při 213,9 nm za použití zinkové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen vhodného složení (např. 2 l acetylenu a 11 l vzduchu/min).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 0,200 g se suší 24 h při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 2,5 %, počítáno na vysušenou látku; stanoví se s 0,20 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 10 m.j. endotoxinu v miligramu.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 40,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). Ke 100 μl zkoušeného roztoku (a) se přidá 900 μl kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a dobře se promíchá.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). Obsah lahvičky prasečího insulinu CRL nebo hovězího insulinu CRL, dle potřeby, se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí tak, aby výsledný roztok obsahoval 4,0 mg/ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml roztoku obsahujícího 4,0 mg lidského insulinu CRL v 1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a 1,0 ml roztoku obsahujícího 4,0 mg parsečího insulinu CRL v 1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS se smíchají.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- ocelové nerezové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min, kterou jsou následující roztoky připravené a uchovávané při teplotě nepřevyšující 20 °C:
3. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - 28,4 g síranu sodného bezvodého R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 1000 ml. Přidá se 2,7 ml kyseliny fosforečné R, a je-li třeba, upraví se pH na hodnotu 2,3 ethanol-aminem R, zfiltruje se a roztok se odvzdušní probubláváním helia pro chromatografii R,
4. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - smíchá se 500 ml mobilní fáze A s 500 ml acetonitrilu R Zfíltruje se a roztok se odvzdušní probubláváním helia pro chromatografii R,
5. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 214 nm.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 40 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zaznamenají se chromatogramy mobilní fáze obsahující směs objemových dílů mobilní fáze A a mobilní fáze B (48 + 52). V případě potřeby se upraví složení mobilní fáze.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (b) a zaznamená se chromatogram. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky odpovídajícími lidskému insulinu a prasečímu insulinu není menší než 1,2. Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi tak, aby bylo dosaženo požadovaného rozlišení.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se porovnávací roztok (a) šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka pro plochu hlavního píku je menší než 2 %.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl zkoušeného roztoku (a) a (b) a 10 μl porovnávacího roztoku (a) stejného druhu insulinu jako zkoušená látka.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže plocha hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) je (10 ± 0,5)krát větší než plocha hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah insulinu (C₂₅₆H₃₈₁N₆₅O₇₆S₆ nebo C₂₅₄H₃₇₇N₆₅O₇₅S₆) za použití plochy píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), plochy píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) a deklarovaného obsahu C₂₅₆H₃₈₁N₆₅O₇₆S₆ v prasečím insulinu CRL nebo C₂₅₄H₃₇₇N₆₅O₇₅S₆ v hovězím insulinu CRL, jak je potřeba.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při -20 °C do uvolnění pro výrobu. Po rozpuštění se insulin uchovává při (5 ± 3) °C po krátkou dobu, než bude použit pro výrobu přípravku.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 2. 1998- zvíře, z kterého byla látka získána,
2. účinné od 1. 2. 1998- zda je látka prostá bakteriálních endotoxinů.

účinné od 1. 2. 1998† Insulinum humanum

účinné od 1. 2. 1998Lidský insulin

účinné od 1. 2. 1998Výroba

účinné od 1. 2. 1998Lidský insulin je vyráběn za podmínek minimalizujících mikrobiální znečištění.

účinné od 1. 2. 1998Pro lidský insulin vyráběný enzymatickou přeměnou insulinu získaného z prasečí slinivky se ve validovaném výrobním procesu odstraňuje zbytková proteolytická účinnost. Oprávěná autorita může požadovat dodatečné zkoušky.

účinné od 1. 2. 1998Pro lidský insulin vyráběný rDNK technologií lze vypustit následující zkoušku u každé šarže konečného výrobku, pokud oprávněná autorita neudělila výjimku.

účinné od 1. 2. 1998Bílkoviny hostitelské buňky. Nejvýše 10 μg/g; stanoví se postupem uvedeným v článku Producta ab ADN recombinante.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, v ethanolu a v etheru. Rozpouští se ve zředěných minerálních kyselinách a za rozkladu ve zředěných alkalických hydroxidech.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Retenční čas hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) se shoduje s retenčním časem hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Nečistoty s molekulovou hmotností větší než insulin, viz Zkoušky na čistotu. Retenční čas hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roz-toku se shoduje s retenčním časem hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Absorbance (2.2.25). 5,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 10,0 ml. Specifická absorbance v maximu při 276 nm je 9,6 až 11,2, počítáno na vysušenou látku.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty s molekulovou hmotností větší než insulin. Provede se vylučovací chromatografie (2.2.30).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v 1,0 ml mobilní fáze.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 100 μl zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). Rozpustí se obsah lahvičky lidského insulinu CRL v mobilní fázi tak, aby výsledný roztok obsahoval 10 mg/ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kolony délky 0,6 m a vnitřního průměru nejméně 7,5 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (10 μm; velikost pórů asi 13 nm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, kterou je zfiltrovaná a odplyněná směs připravená takto: 20 objemových dílů kyseliny octové ledové R se smíchá s 50 objemovými díly vody R, upraví se pH na hodnotu 3,0 roztokem amoniaku 17,5% RS 25% (V/V), přidá se 30 objemových dílů acetonitrilu R a promíchá.

účinné od 1. 2. 1998Průtoková rychlost je 0,5 ml/min,

1. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 276 nm.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně po 50 μl každého roztoku. Citlivost detektoru se nastaví tak, aby velikost hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) byla 50 % až 70 % celé stupnice zapisovače. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch píků eluovaných před hlavním píkem není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné bílkoviny. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 40,0 mg se rozpustí v 10,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). Obsah lahvičky lidského insulinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS tak, aby výsledný roztok obsahoval 4,0 mg/ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). Obsah lahvičky prasečího insulinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 1,0 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se smíchá s 1,0 ml porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se smíchá s 1,0 ml porovnávacího roz-toku (b).

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- ocelové nerezové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min, kterou jsou následující roztoky připravené a uchovávané při teplotě nižší než 20 °C:
   1. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - 28,4 g síranu sodného bezvodého R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 1000 ml. Přidá se 2,7 ml kyseliny fosforečné R, a je-li třeba, upraví se pH na hodnotu 2,3 ethanolaminem R Zfiltruje se a roztok se odvzdušní probubláváním helia pro chromatografii R,
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - smíchá se 500 ml mobilní fáze A s 500 ml acetonitrilu R Zfiltruje se a roztok se odvzdušní probubláváním helia pro chromatografii R,

1. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 214 nm, Teplota kolony se udržuje na 40 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (d) a 20 μl porovnávacího roztoku (b). Zaznamenává se chromatogram porovnávacího roztoku (d), dokud pík odpovídající hlavnímu píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je zřetelně viditelný. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky odpovídajícími lidskému insulinu a prasečímu insulinu není menší než 1,2. Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi, aby bylo dosaženo požadovaného rozlišení.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a), 20 μl porovnávacího roztoku (c) a 20 μl zkoušeného roztoku. Na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) je lidský desamidoinsulin jako malý pík za hlavním píkem a jeho relativní retenční čas vzhledem k hlavnímu píku je asi 1,3. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku odpovídajícímu lidskému desamidoinsulinu není větší než 2,0 % celkové plochy všech píků; součet ploch všech píků, kromě píku lidského insulinu a píku lidského desamidoinsulinu, není větší než 2,0 % celkové plochy všech píků; plocha žádného píku odpovídajícího hlavnímu píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) není větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (1,0%).

účinné od 1. 2. 1998Imunoreaktivita proinsulinu (PLI). Nejvýše 10 μg/g; počítáno na vysušenou látku. Imunoreaktivita proinsulinu se zkouší vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1), jako je radioimunoanalýza. Pro lidský insulin vyrobený enzymatickou přeměnou prasečího insulinu se použije mezinárodní referenční prasečí proinsulin ke kalibraci metody. Pro insulin vyrobený rDNK technologií se použije mezinárodní referenční lidský proinsulin.

účinné od 1. 2. 1998Zinek. Nejvýše 1,0 %, počítáno na vysušenou látku; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml. Je-li třeba, zředí se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na vhodnou koncentraci (např. 0,4 μg až 1,6 μg Zn/ml).

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky. Připraví se roztoky obsahující 0,40 μg, 0,80 μg, 1,00 μg, 1,20 μg, 1,60 μg Zn/ml za použití čerstvě připraveného základního roztoku zinku (5 mg Zn/ml) zředěním kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS.

účinné od 1. 2. 1998Měří se absorbance při 213,9 nm za použití zinkové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen vhodného složení (např. 2 l acetylenu a 11 l vzduchu/min).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 0,200 g se suší 24 h při 100 °C až 105 °C.