Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Semena plochá, podlouhle vejčitá, 4 mm až 6 mm dlouhá, 2 mm až 3 mm široká, 1,5 mm až 2 mm tlustá. Na jednom konci zaokrouhlená, na druhém vybíhající v kosý hrot a blízko něho je jako nevýrazná prohloubenina patrný pupek. Osemení je tmavě červenohnědé, hladké, lesklé, pod lupou je patrný jemně jamkovitý povrch. Uvnitř semene je tenký, bělavý endosperm a zárodek, který je tvořen dvěma velkými, plochými, nažloutlými, olejovými dělohami. Zárodečný kořínek je orientován proti pupku.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Pozoruje se pod mikroskopem. Pokožka osemení je tvořena izodiametrickými buňkami: vnější stěny buněk obsahují sliz, vnitřní stěny jsou zkorkovatělé pod ní vrstva kolenchymatických buněk a jednořadá vrstva protáhlých sklereid 120 μm až 190 μm dlouhých a 12 μm až 15 μm širokých, se ztlustlými, tečkovanými stěnami; hyalinní vrstva z tenkostěnného parenchymu; vnitřní pokožka jednovrstevná z plochých, mnohohranných buněk, které obsahují oranžově hnědé barvivo. Endosperm a dělohy z mnohohranných, parenchymatických buněk se slabě ztlustlými stěnami; obsahující aleuronová zrna o průměru až 20 μm. a kapky mastného oleje; škrob chybí.

   účinné od 1. 2. 1998Práškovaná droga. Mastný, žlutohnědý prášek, nevýrazného, charakteristického pachu a slizovité, olejovité chuti. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: úlomky vnějších pokožkových buněk osemení obsahující sliz; podpokožková kolenchymatická vrstva při plošném pohledu s okrouhlými buňkami a trojúhelníkovitými intercelulárami, často se skupinami podlouhlých sklereid s tečkovanými stěnami; tenkostěnné buňky hyalinní vrstvy s tečkovanými stěnami jsou často provázeny podlouhlými sklereidami, které s nimi svírají pravý úhel. Pigmentové buňky vnitřní pokožky osemení; parenchym endospermu a děloh obsahuje aleuronová zrna a mastný olej. Škrobová zrna chybí.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Pach a chuť. Droga nechutná ani nepáchne žlukle.

účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 1,5 %.

účinné od 1. 2. 1998Číslo bobtnavosti (2.8.4). Nejméně 4 (nerozdrobněná droga). Nejméně 4,5 (práškovaná droga (710)).

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 6,0 %; stanoví se s 1,00 g práškované drogy.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněno před světlem.

účinné od 1. 2. 1998† Liothyroninum natricum

účinné od 1. 2. 1998Sodná sůl liothyroninu

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě zbarvený prášek. Je prakticky nerozpustná ve vodě, těžce rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v etheru. Rozpouští se v roztocích alkalických hydroxidů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, C a E.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 10,0 mg se rozpustí v hydroxidu sodném 0,1 mol/l RS a zředí se jím na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 319 nm a specifická absorbance v tomto maximuje 63 až 69, počítáno na vysušenou látku.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem sodné soli liothyroninu CRL.
4. účinné od 1. 2. 1998D. K asi 50 mg se v porcelánové misce přidá několik kapek kyseliny sírové R a zahřeje se; vyvíjejí se fialové páry.
5. účinné od 1. 2. 1998E. Zbytek získaný ve zkoušce Síranový popel se rozpustí ve 2 ml vody R. Tento roztok vyhovuje zkoušce na sodík (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,250 g se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a lihu 96% R (1 + 4) a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Čerstvě připravený roztok S není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok intenzity 5 nejpodobnějšího zbarvení (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +18,0° až +22,0°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Levothyroxin a jiné příbuzné látky. Hodnotí se chromatogramy získané při Stanovení obsahu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) plocha píku odpovídajícího levothyroxinu není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (5,0 %) a součet ploch všech píků, kromě hlavního píku a píku odpovídajícího levothyroxinu, není větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (2,5 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než pík na chromatogramu porovnávacího roztoku (e).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy. Nejvýše 2,0 %, vyjádřeno jako NaCl a počítáno na vysušenou látku. 0,500 g se rozpustí v roztoku hydroxidu sodného R (2,0 g/l) a zředí se jím na 100 ml. Přidá se 15 ml kyseliny dusičné zředěné RS a titruje se dusičnanem stříbrným 0,05 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml dusičnanu stříbrného 0,05 mol/l VS odpovídá 2,93 mg NaCl.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 4,0 %; 0,500 g se suší 2 h v sušárně při 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). 9,0 % až 12,2 %, počítáno na vysušenou látku; stanoví se s 0,200 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 20,0 mg se rozpustí v hydroxidu sodném v methanolu RS a zředí se jím na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 5,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí hydroxidem sodným v methanolu RS na 200 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20,0 mg sodné soli liothyroninu CRL se rozpustí v hydroxidu sodném v methanolu RS a zředí se jím na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí hydroxidem sodným v methanolu RS na 200 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 5 mg sodné soli levothyroxinu CRL se rozpustí v hydroxidu sodném v methanolu RS a zředí se jím na 50,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). Smíchají se stejné objemové díly porovnávacího roztoku (b) a porovnávacího roztoku (c).

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (e). 1,0 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí hydroxidem sodným v methanolu RS na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem nitrilovaným pro chromatografii R (5 μm až 10 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů kyseliny fosforečné R, acetonitrilu R a vody R (5 + 300 + 700), s průtokovou rychlostí 1 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 225 μm,
4. účinné od 1. 2. 1998- injektorové smyčky.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně po 50 μl každého roztoku. Zaznamenává se chromatogram zkoušeného roztoku (a) po dobu odpovídající pětinásobku retenčního času hlavního píku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píkem odpovídajícím liothyroninu a píkem odpovídajícím levothyroxinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) je nejméně 4 a poměr signálu hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) k šumu je nejméně 5. Obsah C₁₅H₁₁I₃NNaO₄ se vypočítá z plochy píků na chromatogramech zkoušeného roztoku (b), porovnávacího roztoku (b) a deklarovaného obsahu C₁₅H₁₁I₃NNaO₄ sodné soli liothyroninu CRL.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Liquiritiae radix

účinné od 1. 2. 1998Lékořicový kořen

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Radix liquiritiae

účinné od 1. 2. 1998Je to usušený neloupaný nebo loupaný, celý nebo řezaný kořen a výběžky druhu Glycyrrhiza glabra L.

účinné od 1. 2. 1998Obsahuje nejméně 4,0 % kyseliny glycyrrhizinové (C₄₂H₆₂O₁₆; M_r 823), vztaženo na vysušenou drogu.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Kořen málo větvený; kůra nahnědle šedá až hnědá, s podélnými rýhami a se zbytky postranních kořenů. Válcovité výběžky o průměru 1 cm až 2 cm, svrchní strana podobná kořeni, ale příležitostně s malými pupeny. Lom kořene a výběžků je zrnitý a vláknitý. Vrstva korku úzká, vrstva sekundárního lýka silná, světle žlutá, s paprsčitou strukturou. Žlutě zbarvené dřevo j e kompaktní, s paprsěitou strukturou. Výběžek má uprostřed dřeň, která u kořene chybí. U loupaného kořene chybí zevní část kůry.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Droga se upráškuje (355). Prášek je světle žlutý až mírně našedlý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Droga je charakteristická těmito znaky: úlomky žlutých silnostěnných vláken 700 μm až 1200 μm dlouhých, o průměru 10 μm až 20 μm s tečkovaným luminem, často provázených komůrkovými vlákny s krystaly šťavelanu vápenatého, které jsou 10 μm až 35 μm dlouhé a 2 μm až 5 μm široké. Stěny velkých cév jsou žluté, 5 μm až 10 μm silné, zdřevnatělé s četnými dvůrkovitými ztenčeninami a štěrbinovitými otvory; úlomky korku s tenkostěnnými buňkami a jednotlivými krystaly šťavelanu vápenatého; krystaly šťavelanu vápenatého se nacházejí i v úlomcích parenchymu. U loupaného kořene úlomky korku chybějí.

   účinné od 1. 2. 1998Pozoruje se pod mikroskopem ve směsi stejných objemových dílů glycerolu 85% R a vody R; v droze jsou patrná okrouhlá nebo oválná škrobová zrna o průměru 2 μm až 20 μm.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s přísadou fluorescenčního indikátoru pro detekci při 254 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,50 g práškované drogy (180) se v 50ml baňce s kulatým dnem smíchá se 16,0 ml vody R a 4,0 ml kyseliny chlorovodíkové RS, zahřívá se 30 min na vodní lázni pod zpětným chladičem a po ochlazení se zfiltruje. Filtr a baňka se suší 60 min při 105 °C. Filtr se vloží zpět do baňky, přidá se 20,0 ml etheru R a zahřívá se 5 min ve vodní lázni při 40 °C pod zpětným chladičem, po ochlazení se zfiltruje a filtrát se odpaří do sucha. Zbytek se rozpustí v 5,0 ml etheru R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 5,0 mg kyseliny glycyrrhetinové R a 5,0 mg thymolu R se rozpustí v 5,0 ml etheru R.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů po 10 μm obou roztoků. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, vody R, lihu 96% R a ethylacetatu R (1 + 9 + 25 + 65) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 5 min na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramech zkoušeného a porovnávacího roztoku je v dolní polovině patrná skvrna kyseliny glycyrrhetinové. Vrstva se postříká anisaldehydem RS a suší se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C. Pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je patrna v dolní polovině fialová skvrna (kyselina glycyrrhetinová) a v horní třetině červená skvrna (thymol). N a chromatogramu zkoušeného roztoku je skvrna odpovídající polohou a zbarvením skvrně kyseliny glycyrrhetinové na chromatogramu porovnávacího roztoku a žlutě zbarvená skvrna (isoliquiridigenin) odpovídající polohou skvrně thymolu na chromatogramu porovnávacího roztoku; na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být další skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 10,0 % (neloupaná droga). Nejvýše 6,0 % (loupaná droga).

účinné od 1. 2. 1998Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 2,0 % (neloupaná droga). Nejvýše 0,5 % (loupaná droga).

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,000 g práškované drogy (180) se ve 150ml kuželové baňce smíchá se 100,0 ml roztoku amoniaku 17,5% RS (8 g/l) a vloží se na 30 min do ultrazvukové lázně. Část supernatantu se odstřeďuje a 1,0 ml se zředí roztokem amoniaku 17,5% RS(8 g/l) na 5,0 ml. Roztok se zfiltruje (0,45 μm) a filtrát se použije jako zkoušený roztok.

účinné od 1. 2. 1998Základní roztok. 0,130 g kyseliny glycyrrhizinové amonné soli CRL se rozpustí v roztoku amoniaku 17,5% RS (8 g/l) a zředí se jím na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 5,0 ml základního roztoku se zředí roztokem amoniaku 17,5% RS (8 g/l) na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10,0 ml základního roztoku se zředí roztokem amoniaku 17,5% RS (8 g/l) na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 15,0 ml základního roztoku se zředí roztokem amoniaku 17,5% RS (8 g/l) na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,10 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů kyseliny octové R, acetonitrilu R a vody R (6 + 30 + 64), při průtokové rychlosti 1,5 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 254 nm,
4. účinné od 1. 2. 1998- injektorové smyčky, 10 μl.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se porovnávací roztok (c). Citlivost detektoru se nastaví tak, aby výška píků nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříknou se jednotlivé porovnávací roztoky a určí se plochy píků.

účinné od 1. 2. 1998Sestrojí se kalibrační graf z ploch píků porovnávacích roztoků a koncentrací těchto roztoků (g/100 ml).

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se zkoušený roztok. Porovnáním retenčních časů a ploch píků na chromatogramech porovnávacích roztoků se určí pík kyseliny glycyrrhizinové na chromatogramu zkoušeného roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Procentuální obsah kyseliny glycyrrhizinové se vypočítá ze vztahu:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998A - koncentraci kyseliny glycyrrhizinové amonné soli ve zkoušeném roztoku (g/100 ml) určenou z kalibračního grafu,
2. účinné od 1. 2. 1998B - deklarovaný obsah kyseliny glycyrrhizinové amonné soli CRL v procentech,
3. účinné od 1. 2. 1998m - navážku drogy v gramech,
4. účinné od 1. 2. 1998822 - molekulovou hmotnost kyseliny glycyrrhizinové,
5. účinné od 1. 2. 1998840 - molekulovou hmotnost kyseliny glycyrrhizinové amonné soli (bezvodé).

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede, zdaje droga loupaná nebo neloupaná.

účinné od 1. 2. 1998Lisinoprilum dihydricum

účinné od 1. 2. 1998Dihydrát lisinoprilu

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v methanolu, prakticky nerozpustný v acetonu a v ethanolu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety dihydrátu lisinoprilu CRL.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -43° až -47°; počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,5 g v octanu zinečnatém RS a zředěním stejným rozpouštědlem na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 20,0 mg se rozpustí v mobilní fázi A a zředí sejí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20,0 mg dihydrátu lisinoprilu pro test způsobilosti CRL se rozpustí v mobilní fázi A a zředí sejí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází A na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R,
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,8 ml/min je směsí mobilní fáze A a B:
   1. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - směs 30 objemových dílů acetonitrilu R a 970 objemových dílů dihydrogenfosforečnanu sodného 0,02 mol/l RS), jehož pH se upraví na hodnotu 5,0 roztokem hydroxidu sodné-ho R (50 g/l),
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - směs 200 objemových dílů acetonitrilu R a 800 objemových dílů dihydrogenfosforečnanu sodného 0,02 mol/l RS, jehož pH se upraví na hodnotu 5,0 roztokem hydroxidu sodného R ( 50 g/l),

      účinné od 1. 2. 1998Gradientový program:

      účinné od 1. 2. 1998

      Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání † Liothyroninum natricum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Liquiritiae radix Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Lisinoprilum dihydricum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu

      Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)	Poznámka
      0	100	0	začátek gradientu
      35	70	30	konec gradientu - začátek izokratický
      45	70	30	návrat k počátečním podmínkám
      50 = 0	100	0	začátek dalšího gradientu

1. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 210 nm,

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 50 °C.

účinné od 1. 2. 1998Kolona se promývá do ustavení rovnováhy mobilní fází A nejméně 30 min. Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) při nástřiku 20 μl byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a). Získaný chromatogram se podobá vzorovému chromatogramu dodanému s dihydrátem lisinoprilu pro test způsobilosti CRL v tom, že pík lisinoprilu je mezi píky lisinoprilu nečistoty A a lisinoprilu nečistoty E. Měří se výšky píků lisinoprilu nečistoty A a lisinoprilu nečistoty E nad základní linií (A1 a A2) a výšky nejnižších bodů nad základní linií oddělujících tyto píky od píku lisinoprilu (B1 a B2). Zkoušku lze hodnotit, jestliže výška A1 je větší než 9násobek výšky B1 a výška A2 je větší než 9násobek výšky B2.

účinné od 1. 2. 1998Je-li třeba, upraví se pH mobilní fáze na hodnotu 4,5 kyselinou fosforečnou R a chromatografický postup se opakuje. U některých kolon je nutné pro dostatečné rozdělení píků lisinoprilu nečistoty A, lisinoprilu a lisinoprilu nečistoty E upravit hodnotu pH na 4,0. Pokud se po této úpravě posunou retenční časy píků lisinoprilu nečistoty C a lisinoprilu nečistoty D tak, že vyhodnocení je obtížné, zvýší se obsah mobilní fáze B z 30 % na 40 % v rozmezí 35 min až 45 min od startu a tato končen trace se udržuje po dobu 10 min. Před dalším nástřikem se kolona promývá mobilní fází A (100 %) po dobu 10 min.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně 20 μl zkoušeného roztoku a 20 μl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku odpovídajícího lisinoprilu nečistotě E není větší než 0,3násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku lisinoprilu nečistoty E, není větší než 0,3násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %); součet ploch všech těchto píků není větší než 0,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píku rozpouštědla, k píkům vyskytujícím se v prvních třech minutách a k píkům, jejichž plocha je menší než 0,05násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 8,0 % až 9,5 %; stanoví se s 0,200 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,350 g se rozpustí v 50 ml vody destilované R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 40,55 mg C₂₁H₃₁N₃O₅.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. kyselina (RS)-2-amino-4-fenylbutanová,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. kyselina 4-toluensulfonová,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998C. kyselina (3S)-2-[(3S,8aS)-3-(4-aminobutyl)-1,2,3,4,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-dioxopyrrolo[1,2-a]- piperazin-2-yl]-4-fenylbutanová (S,S,S-diketopiperazin),

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998D. kyselina (S)-2-[(3S,8aR)-3-(4-aminobutyl)-1,2,3,4,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-dioxopirrolo[1,2-a]-piperazin-2-yl]-4-fenylbutanová (R,S,S-diketopiperazin),

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998E. N-{N-[(R)-3-fenylpropyl-1-karboxy]-L-lysyl}-L-prolin (R,S,S-izomer lisinoprilu),

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998F. N-{N-[(S)-3-cyklohexylpropyl-1-karboxy]-L-lysyl}-L-prolin (cyklohexylový analog).

účinné od 1. 2. 1998Lithanthracis pix

účinné od 1. 2. 1998Kamenouhelný dehet

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Pix lithanthracis

účinné od 1. 2. 1998Je to dehet získaný suchou destilací kamenného uhlí, zbavený mechanických nečistot a vody.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Viskózní lesklá hnědočerná až černá tekutina, charakteristického pachu po naftalenu; na vzduchu zvolna tvrdne, hoří červeným svítivým plamenem. Je prakticky nerozpustný ve vodě, mísitelný s tuky a mastnými oleji.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 1 g se smíchá s 9 ml vody R a protřepává se 10 min. Pak se zfiltruje.

1. účinné od 1. 2. 1998A. 5 ml roztoku S se smíchá s 0,1 ml bromové vody R; vznikne nažloutlý zákal.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Roztok S reaguje neutrálně nebo jen slabě zásaditě na lakmusový papír.
3. účinné od 1. 2. 1998C. 0,1 g se smíchá s 5 ml lihu 96% R, protřepává se 5 min a pak se zfiltruje; žlutý filtrát fluoreskuj e v ultrafialovém světle při 365 nm intenzivně světle modře.
4. účinné od 1. 2. 1998D. 0,15 g se rozpustí ve 3 g oleje podzemnicového R; při pozorování v denním světle vznikne intenzivní žlutozelená fluorescence.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Hustota (2.2.5). 1,140 až 1,250 g/ml.

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %; stanoví se s 1,00 g.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 0,3 %.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Lithii carbonas

účinné od 1. 2. 1998Uhličitan lithný

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Lithium carbonicum

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkoušená látka zvlhčená kyselinou chlorovodíkovou R barví nesvítivý plamen červeně.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 0,2 g se rozpustí v 1 ml kyseliny chlorovodíkové R a odpaří se na vodní lázni do sucha; zbytek se rozpustí ve 3 ml lihu 96% R.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Vyhovuje zkoušce na uhličitany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 10,0 g se suspenduje ve 30 ml vody destilované R a přidáním 22 ml kyseliny dusičné R se rozpustí. Neutralizuje se hydroxidem sodným zředěným RS a vodou destilovanou R se zředí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 2,5 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (200 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 1,25 g se suspenduje v 5 ml vody destilované R, rozpustí se přidáním 5 ml kyseliny chlorovodíkové RS a 2 min se vaří. Po ochlazení se roztok zneutralizuje hydroxidem sodným zředěným RS a zředí se vodou destilovanou R na 25 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (200 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Arsen (2.4.2). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce A na arsen (2 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Vápník (2.4.3). 5 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na vápník (200 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (2 g Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Železo (2.4.9). 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 10 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na železo (20 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Hořčík (2.4.6). 1 ml roztoku S se zředí vodou R na 10 ml; 6,7 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na hořčík (150 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Draslík. Nejvýše 300 μg/g; stanoví se atomovou emisní spektrometrií (2.2.22, Metoda I).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g se rozpustí v 10 ml kyseliny chlorovodíkové RS a zředí se vodou R na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky. Připraví se potřebným zředěním roztoku chloridu draselného R (500 fzg K/ml).

účinné od 1. 2. 1998Měří se emisní intenzita při 766,5 nm.

účinné od 1. 2. 1998Sodík. Nejvýše 300 μg/g; stanoví se atomovou emisní spektrometrií (2.2.22, Metoda I).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g se rozpustí v 10 ml kyseliny chlorovodíkové RS a zředí se vodou R na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky. Připraví se potřebným zředěním roztoku chloridu sodného R (500 μg Na/ml).

účinné od 1. 2. 1998Měří se emisní intenzita při 589 nm.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,500 g se rozpustí v 25,0 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l VS, přidá se oranž methylová RS jako indikátor a titruje se hydroxidem sodným 1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l VS odpovídá 36,95 mg Li₂CO₃.

účinné od 1. 2. 1998† Lithii citras

účinné od 1. 2. 1998Citronan lithný

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý jemný krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkoušená látka po navhčení kyselinou chlorovodíkovou R barví nesvítivý plamen červeně.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 3 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se zředí vodou R na 10 ml a přidají se 3 ml jodistanu draselného s chloridem železitým RS; vzniká bílá nebo žlutavě bílá sraženina.
3. účinné od 1. 2. 1998C. K 1 ml roztoku S se přidají 4 ml vody R. Tento roztok vyhovuje zkoušce na citronany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 10,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí sejí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS. Na změnu zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS nebo 0,2 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Snadno zuhelnitelné látky. K 0,20 g upráškované zkoušené látky se přidá 10 ml kyseliny sírové R, zahřívá se 60 min ve vodní lázni při (90 ± 1) °C a rychle se ochladí. Roztok není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok Ž₂ nebo ZŽ₂ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (100 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Šťavelany. 0,50 g se rozpustí ve 4 ml vody R, přidají se 3 ml kyseliny chlorovodíkové R, 1 g zinku R granulovaného a zahřívá se 1 min na vodní lázni. Potom se nechá 2 min stát, tekutina se sleje do zkumavky obsahující 0,25 ml roztoku fenylhydraziniumchloridu R (10 g/l) a zahřeje se k varu. Rychle se ochladí, převede se do odměrného válce, přidá se stejný objem kyseliny chlorovodíkové R a 0,25 ml hexakyanoželezitanu draselného RS. Směs se protřepe a nechá se 30 min stát; růžové zbarvení roztoku není intenzivnější než porovnávací roztok připravený současně stejným způsobem za použití 4 ml roztoku kyseliny šťavelové R (0,05 g/l) (300 μg/g, počítáno jako bezvodý šťavelanový iont).

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). Ke 3 ml roztoku S se přidají 2 ml kyseliny chlorovodíkové RS a zředí se vodou destilovanou R na 17 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (500 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 15 ml směsi 2 ml kyseliny chlorovodíkové RS a 15 ml základního roztoku na sírany (10 g SO4/ml). Opalescence se hodnotí po 15 minutách.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 g Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 24,0 % až 27,0 %, stanoví se s 0,100 g. Po přidání zkoušené látky se před titrací 15 min míchá. Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 199880,0 mg se rozpustí zahřátím asi na 50 °C v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a ochladí se. Titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,25 ml naftolbenzeinu RS jako indikátoru do změny žlutého zbarvení roztoku na zelené.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 7,00 mg C₆H₅Li₃O₇.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998†† Lomustinum

účinné od 1. 2. 1998Lomustin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Žlutý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu a v dichlormethanu, dobře rozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky se provádějí za ochrany před světlem a všechny roztoky se připravují bezprostředně před použitím.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 89 °C až 91 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 50,0 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 50,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100,0 ml a měří se absorbance (2.2.25) roztoku při 220 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 230 nm. Specifická absorbance v maximu je 250 až 270.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety lomustinu CRL.