Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku mastných kyselin. 0,5 g zbytku získaného při přípravě roztoku S se rozpustí v 10 ml chloroformu R. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₅ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 1,0 g se přidá 20 ml vody prosté oxidu uhličitého R a 1 min se vaří za stálého třepání, pak se ochladí a přefiltruje. K 10 ml filtrátu se přidá 0,05 ml modře bromthymolové RS1. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,05 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS nebo hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Číslo kyselosti mastných kyselin (2.5.1). 195 až 210; stanoví se za použití 0,200 g zbytku získaného při přípravě roztoku S a rozpuštěného ve 25 ml předepsané směsi rozpouštědel.

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 2 ml roztoku S zředěného na 15 ml vodou R vyhovují limitní zkoušce na chloridy (250 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 0,3 ml roztoku S zředěného na 15 ml vodou destilovanou R vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 6,0 %; 1,00 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998K 0,750 g ve 250ml kuželovité baňce se přidá 50 ml směsi stejných objemových dílů 1-butano-lu R a ethanolu R, 5 ml amoniaku 26% R, 3 ml tlumivého roztoku s chloridem amonným o pH 10,0, 30,0 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS a 15 mg černě eriochromové T s chloridem sodným R. Zahřeje se na 45 °C až 50 °C a titruje síranem zinečnatým 0,1 mol/l VS z modrého zbarvení na fialové. Současně se provede slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 2,431 mg Mg.

účinné od 1. 2. 1998Magnesii subcarbonas levis

účinné od 1. 2. 1998Lehký zásaditý uhličitan hořečnatý

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, rozpouští se ve zředěných kyselinách za silného šumění.

účinné od 1. 2. 1998Zdánlivý objem: 15 g zaujímá objem asi 180 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Vyhovuje zkoušce na uhličitany (2.3.1).
2. účinné od 1. 2. 1998B. Asi 15 mg se rozpustí ve 2 ml kyseliny dusičné zředěné RS a neutralizuje se hydroxidem sodným zředěným RS. Roztok vyhovuje zkoušce na hořčík (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve 100 ml kyseliny octové zředěné RS. Když ustane šumění, vaří se 2 min, ochladí se a zředí na 100 ml stejnou kyselinou. Pokud je třeba, přefiltruje se přes předem vyžíhaný a zvážený porcelánový nebo křemenný filtrační kelímek vhodné porozity, aby byl získán čirý filtrát.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok H₄ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Rozpustné látky. 2,00 g se smíchají se 100 ml vody R a vaří se 5 min. Za horka se zfiltruje přes filtr ze slinutého skla (40), nechá se ochladit a zředí se vodou R na 100 ml. 50 ml filtrátu se odpaří do sucha a suší se při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 10 mg (1,0 %).

účinné od 1. 2. 1998Látky nerozpustné v kyselině octové. Případný zbytek získaný při přípravě roztoku S promytý, vysušený a vyžíhaný při 600 °C váží nejvýše 2,5 mg (0,05 %).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 1,5 ml roztoku S zředěného na 15 ml vodou R vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (0,07 %).

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 1 ml roztoku S zředěného vodou destilovanou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,3 %).

účinné od 1. 2. 1998Arsen (2.4.2). 10 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na arsen (2 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Vápník (2.4.3). 2,6 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 150 ml. 15 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce na vápník (0,75 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). K 20 ml roztoku S se přidá 15 ml kyseliny chlorovodíkové RS, třepe se 2 min s 25 ml isobutylmethylketonu R a nechá se stát. Vodná vrstva se oddělí a odpaří do sucha, zbytek se rozpustí v 1 ml kyseliny octové R a zředí se vodou R na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Železo (2.4.9). 0,1 g se rozpustí ve 3 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou R na 10 ml. 2,5 ml tohoto roztoku zředěného vodou R na 10 ml vyhovuje limitní zkoušce na železo (400 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,150 g se rozpustí ve směsi 20 ml vody R a 2 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Provede se chelatometrická titrace hořčíku (2.5.11).

účinné od 1. 2. 19981 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 4,030 mg MgO.

účinné od 1. 2. 1998Magnesii subcarbonas ponderosus

účinné od 1. 2. 1998Těžký zásaditý uhličitan hořečnatý

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, rozpustný ve zředěných kyselinách za silného šumění.

účinné od 1. 2. 1998Zdánlivý objem: 15 g zaujímá objem asi 30 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Vyhovuje zkoušce na uhličitany (2.3.1).
2. účinné od 1. 2. 1998B. Asi 15 mg se rozpustí ve 2 ml kyseliny dusičné zředěné RS a neutralizuje se hydroxidem sodným zředěným RS. Roztok vyhovuje zkoušce na hořčík (2.3.1.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve 100 ml kyseliny octové zředěné RS. Když ustane šumění, vaří se 2 min, ochladí se a zředí na 100 ml stejnou kyselinou. Pokud je třeba, přefiltruje se přes předem vyžíhaný a zvážený porcelánový nebo křemenný filtrační kelímek vhodné porozity, aby byl získán čirý filtrát.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok H₄ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Rozpustné látky. 2,00 g se smíchají se 100 ml vody R a vaří se 5 min. Za horka se zfiltruje přes filtr ze slinutého skla (40), nechá se ochladit a zředí se vodou R na 100 ml. 50 ml filtrátu se odpaří do sucha a suší se při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 10 mg (1,0 %).

účinné od 1. 2. 1998Látky nerozpustné v kyselině octové. Případný zbytek získaný při přípravě roztoku S promytý, vysušený a vyžíhaný při 600 °C váží nejvýše 2,5 mg (0,05 %).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 1,5 ml roztoku S zředěného vodou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (0,07 %).

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 0,5 ml roztoku S zředěného vodou destilovanou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,6 %).

účinné od 1. 2. 1998Arsen (2.4.2). 10 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na arsen (2 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Vápník (2.4.3). 2,6 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 150 ml. 15 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce na vápník (0,75 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). K 20 ml roztoku S se přidá 15 ml kyseliny chlorovodíkové RS a třepe se 2 min s 25 ml isobutylmethylketonu R a nechá se stát. Vodná vrstva se oddělí a odpaří do sucha, zbytek se rozpustí v 1 ml kyseliny octové R a zředí se vodou R na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Železo (2.4.9). 0,1 g se rozpustí ve 3 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou R na 10 ml. 2,5 ml tohoto roztoku zředěného vodou R na 10 ml vyhovuje limitní zkoušce na železo (400 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,150 g se rozpustí ve směsi 20 ml vody R a 2 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Provede se chelatometrická titrace hořčíku (2.5.11).

účinné od 1. 2. 19981 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 4,030 mg MgO.

účinné od 1. 2. 1998Magnesii sulfas

účinné od 1. 2. 1998Síran horečnatý

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Magnesium sulfuricum

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek nebo lesklé bezbarvé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný ve vroucí vodě, prakticky nerozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Vyhovuje zkouškám na sírany (2.3.1).
2. účinné od 1. 2. 1998B. Vyhovuje zkoušce na hořčík (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,05 ml červeně fenolové RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS nebo hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 1,7 ml roztoku S zředěného vodou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (300 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Arsen (2.4.2). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce A na arsen (2 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 Fg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Železo (2.4.9). 5 ml roztoku S zředěného vodou R na 10 ml vyhovuje limitní zkoušce na železo (20 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). 48,0 % až 52,0 %; 0,500 g se suší v sušárně 1 h při 110 °C až 120 °C a pak při 400 °C do konstantní hmotnosti.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,450 g se rozpustí ve 100 ml vody R a provede se chelatometrická titrace hořčíku (2.5.11).

účinné od 1. 2. 19981 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 12,04 mg MgSO₄.

účinné od 1. 2. 1998Magnesii trisilicas

účinné od 1. 2. 1998Trikřemičitan hořečnatý

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Magnesium trisilicicum

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. 0,25 g vyhovuje zkoušce na křemičitany (2.3.1).
2. účinné od 1. 2. 1998B. 1 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se zneutralizuje hydroxidem sodným zředěným RS; roztok vyhovuje zkoušce na hořčík (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. K 2,0 g se přidá směs 4 ml kyseliny dusičné R a 4 ml vody destilované R. Za častého třepání se zahřeje k varu, přidá se 12 ml vody destilované R a nechá se ochladit. Filtruje se nebo odstřeďuje, až se získá čirý roztok, který se zředí vodou destilovanou R na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zásaditě reagující látky. K 10,0 g ve 200ml kuželové baňce se přidá 100,0 g vody R a zahřívá se 30 min na vodní lázni. Po ochlazení se doplní na původní hmotnost vodou R, nechá se stát a přefiltruje se nebo odstřeďuje, až se získá čirá kapalina. K 10 ml kapaliny se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Soli rozpustné ve vodě. 20,0 ml kapaliny získané ve zkoušce Zásaditě reagující látky se odpaří v platinové misce na vodní lázni do sucha. Zbytek vyžíhaný při 900 °C do konstantní hmotnosti váží nejvýše 30 mg (1,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 0,5 ml roztoku S zředěného vodou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (500 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití směsi 5 ml základního roztoku chloridů (5 μg Cl/ml) a 10 ml vody R.

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 0,3 ml roztoku S zředěného vodou destilovanou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Arsen (2.4.2). 2,5 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na arsen (4 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 7,5 ml roztoku S se zneutralizuje amoniakem zředěným RS1 za použití žluti metanilové RS jako vnějšího indikátoru, zředí se vodou R na 15 ml, a je-li potřeba, přefiltruje se. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (40 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (2 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta žíháním. 17 % až 34 %; 0,5 g se žíhá při 900 °C do konstantní hmotnosti v platinovém kelímku.

účinné od 1. 2. 1998Neutralizační mohutnost. 0,25 g se suspenduje v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l VS, zředí se jí na 100,0 ml a nechá se 2 h stát ve vodní lázni při (37 ± 0,5) °C za častého protřepávání. Po ochlazení se k 20,0 ml roztoku nad usazeninou přidá 0,1 ml modře bromfenolové RS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do modrého zbarvení. Neutralizační mohutnost je nejméně 100,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS na 1 g.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Oxid hořečnatý. K 1,000 g ve 200ml kuželové baňce se přidá 35 ml kyseliny chlorovodíkové R a 60 ml vody R a zahřívá se 15 min ve vodní lázni. Po ochlazení se přefiltruje, kuželová baňka a filtr se promyjí vodou R a spojené promývací vody a filtrát se zředí vodou R na 250,0 ml. 50,0 ml tohoto roztoku se zneutralizuje hydroxidem sodným koncentrovaným RS (asi 8 ml). Provede se chelatometrická titrace hořčíku (2.5.11).

účinné od 1. 2. 19981 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 4,030 mg MgO.

účinné od 1. 2. 1998Oxid křemičitý. K 0,700 g se přidá 10 ml kyseliny sírové zředěné RS, 10 ml vody R a 1,5 h se zahřívá na vodní lázni za častého protřepávání a dodávání odpařené vody. Ochladí se a dekantuje přes kvantitativní filtr (průměr 7 cm). Sraženina se promyje dekantací třikrát vždy 5 ml horké vody R, přenese se na filtr a promývá se horkou vodou R tak dlouho, až 1 ml filtrátu zůstane po přidání 0,05 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 2 ml chloridu barnatého RS1 čirý. Filtr i s obsahem (SiO₂) se žíhá v platinovém kelímku při 900 °C do konstantní hmotnosti.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Mannitolum

účinné od 1. 2. 1998Mannitol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 165 °C až 170 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 25 mg mannitolu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, ethylacetatu R a 1-propanolu R (10 + 20 + 70) po dráze 17 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu a postříká se kyselinou 4-aminobenzoovou RS. Potom se vrstva suší v proudu studeného vzduchu do vymizení pachu acetonu, 15 min se zahřívá při 100 °C a po ochlazení se postříká roztokem jodistanu draselného R (2 g/l). Vrstva se znovu suší v proudu studeného vzduchu a 15 min se zahřívá při 100 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Ke 3 ml čerstvě připraveného roztoku pyrokatecholu R (100 g/l) se za chlazení ve vodě s ledem přidá 6 ml kyseliny sírové R. Ke 3 ml ochlazené směsi se přidá 0,3 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, a asi 30 s se opatrně zahřívá nad plamenem; vzniká růžové zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se stejným rozpouštědlem na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý 2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 5 ml roztoku S se přidá 5 ml vody prosté oxidu uhličité-ho R a 0,05 ml fenolftaleinu RS. Po přidání nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS se zbarvení indikátoru změní na růžové. K 5 ml roztoku S se přidá 5 ml vody prosté oxidu uhličitého R a 0,05 ml červeně methylové RS. Po přidání nejvýše 0,3 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS se zbarvení indikátoru změní na červené.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +23° až +25°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený takto: 2,00 g zkoušené látky a 2,6 g tetraboritanu sodného R se rozpustí v asi 20 ml vody R ohřáté na 30 °C a třepe se nepřetržitě 15 min až 30 min bez dalšího zahřívání. Výsledný čirý roztok se zředí vodou R na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Redukující cukry. 5,00 g se rozpustí mírným zahřátím ve 25 ml vody R, ochladí se a přidá se 20 ml citronanu měďnatého RS a několik skleněných kuliček. Směs se během 4 min uvede do varu a vaří se 3 min. Rychle se ochladí a přidá se 100 ml roztoku kyseliny octové ledové R 2,4% (V/V) a 20,0 ml jodu 0,025 mol/l VS. Za stálého protřepávání se přidá 25 ml směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R(6 + 94). Po rozpuštění sraženiny se nadbytek jodu titruje thiosíranem sodným 0,05 mol/l VS za použití 1 ml škrobu RS přidaného před koncem titrace jako indikátor. Při titraci se spotřebuje nejméně 12,8 ml thiosíranu sodného 0,05 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Sorbitol. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití 0,75mm vrstvy následující směsi: 0,1 g carbomeru R se smíchá se 110 ml vody R a nechá se 1 h stát za opatrného míchání. Za stálého třepání se upraví pH na hodnotu 7 postupným přidáváním hydroxidu sodného zředěného RS a poté se přidá 30 g silikagelu H R Deska s vrstvou se zahřívá 1 h při 110 °C, nechá se vychladnout a ihned se použije.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. K 0,5 g jemně upráškované zkoušené látky se přidá 10 ml lihu 96% R 30 min se třepe a zfiltruje se.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 25 mg sorbitolu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 25 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se 5 h směsí objemových dílů roztoku kyseliny borité R (2 g/l), 2-propanolu R (15 + 85). Vrstva se suší 15 min při 100 °C až 105 °C, po vychladnutí se postříká roztokem manganistanu draselného R (5 g/l) v hydroxidu sodném 1 mol/l RS a zahřívá se 2 min při 100 °C. Skvrna odpovídající sorbitolu na chromatogramu zkoušeného roztoku není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (2,0 %).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 10 ml roztoku S zředěného vodou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (50 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). Roztok S vyhovuje limitní zkoušce na sírany (100 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Olovo (2.4.10). Vyhovuje limitní zkoušce Olovo v cukrech (0,5 μg/g). Zkoušená látka se rozpustí ve 150,0 ml předepsané směsi rozpouštědel.

účinné od 1. 2. 1998Nikl (2.4.15). Vyhovuje limitní zkoušce Nikl v polyolech (1 μg/g). Zkoušená látka se rozpustí ve 150,0 ml předepsané směsi rozpouštědel.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 2,0 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li:

1. účinné od 1. 2. 1998- nejvýše 4 m.j. endotoxinu v gramu pro parenterální přípravky obsahující méně než 100 g/l mannitolu,
2. účinné od 1. 2. 1998- nejvýše 2,5 m.j. endotoxinu v gramu pro parenterální přípravky obsahující 100 g/l nebo více mannitolu.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,400 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. K 10,0 ml roztoku se přidá 20,0 ml roztoku jodistanu sodného R (21,4 g/l) a 2,0 ml kyseliny sírové zředěné RS a zahřívá se na vodní lázni přesně 15 min. Po ochlazení se přidají 3 g hydrogenuhličitanu sodného R a za okamžik 25,0 ml arsenitanu sodného 0,1 mol/l VS. Po promíchání se přidá 5 ml roztoku jodidu draselného R (200 g/l) a nechá se 15 min stát. Titruje se jodem 0,05 mol/l VS do objevení prvního žlutého zbarvení. Současně se provede slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml jodu 0,05 mol/l VS odpovídá 1,822 mg C₆H₁₄O₆.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede, kde je to vhodné, nejvyšší koncentrace bakteriálních endotoxinů.

účinné od 1. 2. 1998Marrubii herba

účinné od 1. 2. 1998Jablečníková nať

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Herba marrubii

účinné od 1. 2. 1998Je to usušená kvetoucí nať druhu Marrubium vulgare L.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Droga slabého aromatického pachu, hořké chuti.

účinné od 1. 2. 1998Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A, B a C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Stonek tupě čtyřhranný, bělovlnatý, s krátkými nekvetoucími větévkami. Listy křižmostojné, řapíkaté, okrouhle vejčité, na bázi zaokrouhlené až srdčité, horní listy široce klínovité. Všechny listy vroubkované, podle žilnatiny svraskalé, na svrchní straně řídce chlupaté, na spodní straně chlupaté až plstnaté, s žilnatinou silně vyniklou. Květy v paždí horních listů uspořádány v kulovitých, oddálených lichopřeslenech. Listence šídlovité, vlnaté, kalich trubkovitý, desetižilný, vlnatě pýřitý s deseti stejně dlouhými, za plodu nazpět ohnutými ušty. Koruna bílá, pýřitá, delší než kalich, dvoupyská, horní pysk dvouklaný, dolní široký, třícípý.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Pokožka stonku s buňkami na vnější straně ztlustlými, s četnými krycími jednobuněčnými nebo jednořadými až šestibuněčnými tenkostěnnými chlupy a hvězdovitými chlupy s až dvaceti větvemi. Žláznaté chlupy jednořadé, s menší jednobuněčnou až dvoubuněčnou hlavičkou nebo větší dvoubuněčnou až čtyřbuněčnou hlavičkou a žláznaté chlupy (typ Lamiaceae) s osmibuněčnou hlavičkou. Hypodermis kolenchymatická, v hranách stonku až desetiřadá. Parenchymatické buňky primární kůry obsahují zejména u mladších stonků chlorofyl. Kruh cévních svazů je přerušován pruhy parenchymu. Dřevo husté, s jednořadými dřeňovými paprsky. Cévy o průměru až 25 μm, provázeny četnými sklerenchymatickými vlákny.

   účinné od 1. 2. 1998Pokožka listu z buněk se stěnami vlnitě zprohýbanými, s průduchy (2.8.3) diacytického typu (četnější na spodní straně listu). Chlupy stejného typu jako na stonku. Hvězdovité chlupy přisedlé nebo s krátkou jednobuněčnou nohou.

   účinné od 1. 2. 1998List bifaciální, palisádový parenchym jednořadý, houbový parenchym víceřadý s jehlicemi nebo svazky rafidů šťavelanu vápenatého.

   účinné od 1. 2. 1998Kalich a koruna se stejnými typy chlupů jako stonek. Na vnitřní straně kalicha jsou kromě toho dvoubuněčné až tříbuněčné, silně ztlustlé, až 1 mm dlouhé krycí chlupy. Pylová zrna kulovitá, se třemi klíčními póry a třemi zářezy, s hladkou exinou.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Droga se upráškuje (355). Prášek je světlý, šedavě hnědozelený tvořící chuchvalce. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Droga je charakteristická těmito znaky: krycí jednobuněčné nebo jednořadé až šestibuněčné chlupy a hvězdovité chlupy s až dvaceti rameny; žláznaté chlupy s jednobuněčnou až čtyřbuněčnou hlavičkou a žláznaté chlupy (typ Lamiaceae) nebo jejich úlomky; úlomky pokožky listů s průduchy diacytického typu (2.8.3), v buňkách houbového parenchymu jehlice nebo svazky rafidů šťavelanu vápenatého; kulatá pylová zrna se třemi klíčními póry, trikolpátní, s hladkou exinou.
2. účinné od 1. 2. 1998D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g práškované drogy (355) se smíchá s 10 ml methanolu R a zahřívá se 10 min ve vodní lázni při 60 °C. Po ochlazení se roztok zfiltruje.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese do pruhu (20 mm x 3 mm) 20 μl zkoušeného roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R a chloroformu R (5 + 95) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se zkoumadlem vanilinovým R a suší se 5 min při 100 °C až 105 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je ve střední části intenzivní fialová skvrna (premarrubin) a nad ní intenzivně červenofialová skvrna (marrubin). Na chromatogramu mohou být další, méně intenzivní skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 2 % a nejvýše 3 % stonků silnějších než 3 mm.

účinné od 1. 2. 1998Záměny. Nejsou přítomny:

1. účinné od 1. 2. 1998- rostliny měkce chlupaté až vlnaté, s listy hrubě vroubkovanými, svraskalými, na líci olysalými, s lichopřesleny krátce stopkatými, listenci blanitými nebo štětinovitými, kalichem vlnatým, s ušty osinkatými, kopinatými, s korunou červeně fialovou zřídka skoro bílou, v ústí s věnečkem chlupů, s prostředním cípem dolního pysku vykrojeným (Ballota nigra L.),
2. účinné od 1. 2. 1998- rostliny aromatické, hustě a krátce plstnaté, s listy vroubkovaně pilovitými, na spodní straně šedoplstnatými, s listeny šídlovitými, s kalichem s ušty čárkovitě kopinatými, korunou špinavě bílou až načervenalou, pýřitou, s prostředním cípem dolního pysku červeně tečkovaným (Nepeta cataria L.),
3. účinné od 1. 2. 1998- rostliny vlnatě šedoplstnaté až běloplstnaté, nežláznaté, listy na bázi srdčitě vroubkované, na spodní straně bílošedě plstnaté, na svrchní straně zelené, listeny kopinaté, delší než 15 mm. Kališní ušty nestejné, krátce trnitě osténkaté, koruna světle červená, vně vlnatá, prostřední cíp velký (Stachys germanica L.),
4. účinné od 1. 2. 1998- rostliny šedě až bíle přitiskle plstnaté, odstále prutnatě větvené, listy krátce řapíkaté na bázi klínovité, vroubkovaně pilovité, na obou stranách běloplstnaté, listence kratičké, šídlovité, kalich přitiskle plstnatý, pětiuštý, ušty kopinatě šídlovité, přímé nebo rozestálé, koruna delší než kalich, bílá (Marrubium peregrinum L.).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.3.32). Nejvýše 10,0 %. 2,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.