Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 12,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 3,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Číslo hořkosti. Nejméně 2000. Provádí se srovnáním s chininiumchloridem, jehož číslo hořkosti je 200 000. Číslo hořkosti je definováno jako reciproká hodnota zředění, které chutná ještě hořce. Základní roztok chininiumchloridu. 0,100 g chininiumchloridu R se rozpustí ve 100,0 ml vody R. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,00 g práškované drogy (710) se přelije 1000 ml vroucí vody R a za nepřetržitého míchání se zahřívá 30 min na vodní lázni. Po ochlazení se zředí vodou R na 1000 ml. Důkladně se promíchá, zfiltruje se a prvních 20 ml filtrátu se odstraní.

účinné od 1. 2. 1998Připraví se řada porovnávacích roztoků tak, že v první zkumavce je 4,2 ml základního roztoku chininiumchloridu a v každé následující zkumavce se objem tohoto roztoku zvyšuje o 0,2 ml až do konečného objemu 5,8 ml. Objem každé zkumavky se zředí vodou R na 10,0 ml. Určí se roztok nejnižší koncentrace, který chutná ještě hořce. 10,0 ml roztoku nejnižší koncentrace se 30 s převaluje v ústech tak, aby roztok přišel do styku s kořenem jazyka. Jestliže roztok nechutná hořce, vyplivne se a po 1 min se ústa vypláchnou vodou. Po 10 min se zkouší stejným způsobem roztok následující vyšší koncentrace.

účinné od 1. 2. 1998Korekční faktor k se vypočítá ze vztahu:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998n - počet ml základního roztoku chininiumchloridu, který chutnal ještě hořce.
2. účinné od 1. 2. 199810/k ml zkoušeného roztoku se zředí vodou R na 20,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku chutná hořce.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněna před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Matricariae flos

účinné od 1. 2. 1998Heřmánkový květ

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Flos chamomillae

účinné od 1. 2. 1998Je to usušený úbor druhu Matricaria recutita L. (Chamomilla recutita (L.) RAUSCHERT). Obsahuje nejméně 4 ml modře zbarvené silice v kilogramu drogy.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Droga má charakteristický, příjemný a aromatický pach. Rozkvetlý úbor se skládá ze zákrovu s četnými listeny sestavenými v jedné až třech řadách; protáhle kuželovitého lůžka, někdy i polokulovitého (mladé úbory), dvanácti až dvaceti obvodových jazykovitých květů s bílou ligulou a velkého množství žlutých trubkovitých květů.

účinné od 1. 2. 1998Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Listeny zákrovu jsou obvejčité až kopinaté s hnědošedým blanitým okrajem. Květní lůžko kuželovité, duté, bez plevin. Jazykovité květy na bázi světle žluté až hnědožluté, trubkovité, nahoře protažené v protáhle oválný, bílý jazyk. Koruna trubkovitých květů žlutá, nahoře rozšířená, ukončená pěti cípy, báze květů žlutohnědá až hnědá.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Úbor se rozdělí na jednotlivé části. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Droga je charakteristická těmito znaky: listeny zákrovu na okraji s blanitým lemem, tvořeným jednoduchou vrstvou radiálně protáhlých buněk; střední část listenu obsahující chlorofyl je kryta na spodní straně pokožkou s protáhlými buňkami, se stěnami vlnitě zprohýbanými; s průduchy a žláznatými chlupy. Svazky cévní obklopeny četnými protáhlými, tečkovanými sklereidami s poměrně velkým luminem. Při plošném pohledu je pokožka koruny jazykovitých a trubkovitých květů tvořena izodiametrickými nebo protáhlými buňkami s více či méně zvlněnými stěnami, s malým množstvím žláznatých chlupů. Pokožka jazykovitých květů na svrchní straně s papilózně vychlípenými buňkami, s kutikulou paprsčitě zvrásněnou. V mezofylu mohou být někdy malé drúzy šťavelanu vápenatého. V mezofylu probíhají čtyři hlavní žilky rovnoběžně s podélnou osou květu, někdy jsou doprovázeny dalšími jednou nebo dvěma žilkami, které jsou kratší a jsou rovnoběžné s hlavními žilkami. Dvě prostřední žilky se rozbíhají do dvou nejbližších cípů květu, laterální žilky anastomozují po dvou a tvoří tři oblouky ve třech koncových cípech jazyka. Semeníky vejčité až kulovité, u obou typů květů je na bázi jednořadý věnec kamenných buněk. Pokožka semeníku z protáhlých buněk se stěnami zvlněnými, mezi nimiž jsou vloženy žláznaté chlupy. Semeníky obsahují četné, velmi malé drúzy šťavelanu vápenatého. V trubkoví tých květech je každá nitka tyčinky obklopena na bázi věncem kamenných buněk. Pokožka bli zen je silně papilózní. Pylová zrna o průměru asi 30 μm, okrouhlá a trojboká, se třemi klíčními póry a ostnitou exinou.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g drogy se hrubě rozetře v porcelánové třence a převede se na chromatografický sloupec 150 mm dlouhý, s vnitřním průměrem 15 mm, droga se v sloupci lehce stlačí skleněnou tyčinkou. Třenka i těrka se omyjí dvakrát 10 ml dichlormethanu R, promývací tekutina se převede na sloupec. Perkolát se jímá do baňky s dlouhým úzkým hrdlem, rozpouštědlo se odpaří na vodní lázni. Zbytek se rozpustí v 0,5 ml toluenu R.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10 mg borneolu R, 20 mg bornylacetatu R a 4 mg guajazulenu R se rozpustí v toluenu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) po 10 μl obou roztoků. Vyvíjí se chloroformem R po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je řada skvrn. Největší skvrna (spiroether) odpovídá svojí polohou skvrně bornylacetatu na chromatogramu porovnávacího roztoku, další skvrna je v blízkosti startu (matricin). Vrstva se postříká anisaldehydem RS a suší se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C, pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku jsou následující skvrny: v dolní třetině hnědožlutá skvrna (borneol), která se během několika hodin barví fialovošedě, ve střední části žlutohnědá až šedá skvrna (bornylacetat) a v horní třetině temně rudá skvrna s modrým okrajem (guajazulen). Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou tyto skvrny: modrá skvrna (matricin) v blízkosti startu, několik fialovočervených skvrn (jedna z nich odpovídá bisabololu) v poloze vymezené skvrnami borneolu a bornylacetatu na chromatogramu porovnávacího roztoku, nahnědlá skvrna (spiroether) odpovídající polohou skvrně bornylacetatu, červené skvrny (terpeny) polohou odpovídající skvrně guajazulenu, ve střední a v dolní části chromatogramu zkoušeného roztoku jsou další skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998D. 0,1 ml zkoušeného roztoku ze Zkoušky totožnosti C se převede do zkumavky a smíchá se s 2,5 ml roztoku připraveného rozpuštěním 0,25 g p-dimethylaminobenzaldehydu R ve směsi složené z 5 ml kyseliny fosforečné R, 45 ml kyseliny octové R a 45 ml vody R. Zahřívá se 2 min na vodní lázni. Po ochlazení se protřepe s 5 ml etheru petrolejového R. Spodní vrstva se zbarví zřetelně zelenomodře nebo modře.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Rozdrcená droga. Nejvýše 25 % drogy může projít sítem č. 710.

účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi (2.8.2). Vyhovuje požadavkům zkoušky Cizí příměsi.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 13,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12). Použije se 30 g nerozdrobněné drogy, baňka na 1000 ml, 300 ml vody R jako destilační tekutiny a 0,50 ml xylenu R v dělené trubici. Destiluje se 4 h rychlostí 3 ml/min až 4 ml/min.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Maydis amylum

účinné od 1. 2. 1998Kukuřičný škrob

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Amylum maydis

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Matně bílý až slabě nažloutlý velmi jemný prášek, vrzající při tření mezi prsty, bez chuti. Je prakticky nerozpustný ve studené vodě a v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zrna s trhlinami na okrajích nebo nepravidelnými hranami se vyskytují zcela výjimečně.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Mikroskopie. Mnohostěnná, hranatá zrna o průměru 2 μm. až 23 μm, nebo okrouhlá zrna o průměru 25 μm až 32 μm. Středová trhlina je tvořena zřetelnou dutinou nebo je dvoupaprsčitá až pětipaprsčitá, vrstvení není patrné. V polarizovaném světle se středová trhlina jeví jako černý kříž.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 1 g se suspenduje v 50 ml vody R. 1 min se vaří a pak se ochladí; tvoří se řídký, zakalený sliz.
3. účinné od 1. 2. 1998C. K 1 ml slizu ze zkoušky totožnosti B se přidá 0,05 ml jodu RS1; vznikne tmavě modré zbarvení, které zahřátím zmizí a po ochlazení se opět objeví.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. Ke 100 ml lihu 70% (V/V) předem zneutralizovaného po přidání 0,5 ml fenolftaleinu RS se přidá 10 g zkoušené látky, 1 h se protřepává a pak se zfiltruje. Ke změně zbarvení 50 ml filtrátu se spotřebují nejvýše 2,0 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi. Mohou být přítomny pouze stopy buněčných stěn a protoplazmy.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 15,0 %; 1,00 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,6 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Mikrobiální znečištění. Nejvýše 103 bakterií a 102 plísní v gramu; stanoví se plotnovou metodou (2.6.12); vyhovuje zkoušce na nepřítomnost Escherichia coli (2.6.13).

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.

účinné od 1. 2. 1998† Mebendazolum

účinné od 1. 2. 1998Mebendazol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě nažloutlý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, v lihu 96%, v etheru a v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Vykazuje polymorfismus.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. 30,0 mg se rozpustí ve 2 ml kyseliny mravenčí bezvodé R a zředí se 2-propanolem R na 100,0 ml. 2,5 ml tohoto roztoku se zředí 2-propanolem R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 230 nm až 320 nm proti roztoku kyseliny mravenčí bezvodé R 0,05% (V/V) v 2-propanolu R jako kontrolní kapalině; roztok vykazuje dvě absorpční maxima: při 247 nm a 312 nm. Specifická absorbance v maximu při 247 nm je 940 až 1040 a v maximu při 312 nm je 485 až 535.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety mebendazolu CRL. Měří se látky bez rekrystalizace.
3. účinné od 1. 2. 1998C. K asi 10 mg se přidá 5 ml lihu 96% R 1 ml dinitrobenzenu RS a 1 ml hydroxidu sodného zředěného RS; vznikne intenzivní žluté zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,10 g se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než barevný porovnávací roztok HŽ₄ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HF₂₅₄ R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R a dichlormethanu R (1 + 9) na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R a dichlormethanu R (1 + 9) na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R, kyseliny mravenčí bezvodé R a dichlormethanu R (5 + 5 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %) a nejvýše jedna taková skvrna je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,25 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 4 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,250 g se rozpustí ve 3 ml kyseliny mravenčí bezvodé R a přidá se 40 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 29,53 mg C₁₆H₁₃N₃O₃.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Meclozini dihydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Meklozmiumdichlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Meclozini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Žlutý nebo žlutavě bílý krystalický prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96% a v dichlormethanu, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. 15,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 220 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 232 nm a slabou absorbanci bez definovaného maxima při 260 nm až 300 nm. Specifická absorbance v maximu je 345 až 380, počítáno na bezvodou látku.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem mekloziniumdichloridu CRL. Měří se tablety s chloridem draselným R.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Příbuzné látky. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 15 mg se rozpustí ve 2 ml lihu 96% R. Tento roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,50 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 25 ml. Tento roztok je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok Ž₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. Vypočítá se množství kyselých nebo zásaditých látek ze spotřeby titračního roztoku ve zkoušce Stanovení obsahu podle vzorce:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998V₁ - spotřebu hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS do prvního inflexního bodu v mililitrech,
2. účinné od 1. 2. 1998V₂ - spotřebu hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS do druhého inflexního bodu v mililitrech.
3. účinné od 1. 2. 1998A je -0,3 ml až +0,3 ml pro 0,3500 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,50 g se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 50 mg mekloziniumdichloridu CRL se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí směsí stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 1 každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, methanolu R, toluenu R a dichlormethanu R (0,5 + 5 + 30 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu a postříká se jodobismutitanem draselným zředěným RS. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku(b) (0,5 %).Ke žlutavě bílým skvrnám na startu se nepřihlíží.

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 5,0 %; stanoví se s 0,200 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,3500 g se rozpustí v 50 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 46,39 mg C₂₅H₂₅Cl₃N₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Medosulepini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Medosulepiniumchlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Chlorid medosulepinia

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý mikrokrystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem medosulepiniumchloridu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve Stanovení obsahu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku retenční čas hlavního píku odpovídá retenčnímu času hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d).
3. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 2 mg se rozpustí v 5 ml kyseliny sírové R a nechá se 5 min stát; vznikne hnědozelené zbarvení.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 50 mg se rozpustí v 5 ml vody R, přidá se 0,25 ml amoniaku zředěného RS1 a vzniklá sraženina se odfiltruje. 2 ml filtrátu vyhovují zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S1. 0,625 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25 ml.

účinné od 1. 2. 1998Roztok S2. 0,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí sejí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S1 je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok ZŽ₇ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH. 4,0 až 5,0, měří se roztok S2.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) postupem uvedeným ve Stanovení obsahu za použití následujících roztoků. Roztoky se připraví těsně před použitím.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí pomocí ultrazvukové lázně (asi 3 min) v 8 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku rozpouštědel, není větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,1 %) a součet ploch všech píku, kromě hlavního píku a píku rozpouštědel, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,2 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 1 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Železo. Nejvýše 20 μg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g se rozpustí v kyselině dusičné 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky. Připraví se porovnávací roztoky obsahující 0,2 µg Fe/ml, 0,5 µg Fe/ml a 0,8 µg Fe/ml zředěním základního roztoku železa (20 μg Fe/ml) kyselinou dusičnou 0,1 mol/l RS.

účinné od 1. 2. 1998Změří se absorbance roztoků při 248,3 nm za použití železné lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen. Nula na přístroji se nastaví za použití kyseliny dusičné 0,1 mol/l RS.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Roztoky se připraví těsně před použitím.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 4,0 mg se rozpustí za použití ultrazvukové lázně (asi 3 min) v 8 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 15,0 mg kyseliny 2-(4-tolylmerkaptomethyl)benzoové CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). Je směsí stejných objemových dílů porovnávacího roztoku ze zkoušky Příbuzné látky a porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 1,0 ml porovnávacího roztoku ze zkoušky Příbuzné látky se zředí methanolem R na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 4,0 mg medosulepiniumchloridu CRL se rozpustí za použití ultrazvukové lázně (asi 3 min) v 8 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony 0,25 m dlouhé a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm) se specifickou plochou 220 m2/g a velikostí póru 100 nm,
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí připravenou následovně: 2 g pentansulfonanu sodného R se rozpustí v 600 ml vody R, přidá se 1 ml kyseliny octové R, upraví se pH směsi cyklohexylaminem R na hodnotu 6,0, zfiltruje se, zředí se vodou R na 640 ml a smíchá se s 260 ml acetonitrilu R a 100 ml 2- propanolu R. Průtoková rychlost je 1,5 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 231 nm.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 40 °C. Nastříkne se 25 μl porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píkem kyseliny 2-(4-tolylmerkaptomethyl)benzoové a medosulepiniumchloridu je nejméně 8.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se pětkrát 25 μl zkoušeného roztoku a 25 μl porovnávacího roztoku (d) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času medosulepiniumchloridu. Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka ploch hlavních píků na 5 chromatogramech zkoušeného roztoku není větší než 2,0.

účinné od 1. 2. 1998Z ploch hlavních píků na chromatogramu zkoušeného a porovnávacího roztoku, koncentrací roztoků, skutečného obsahu medosulepiniumchloridu CRL se vypočítá obsah C₂₀H₂₄ClNS v procentech a přepočte se na vysušenou látku.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. kyselina 2-(4-tolylthiomethyl)benzoová,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. 2-methyl-6,11-dihydrodibenzo[b,e]thiepin-11-on,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998C. (RS)-2-methyl-11 -(3-dimethylaminopropyl)-6,11 -dihydrodibenzo[ b,e]thiepin-11-ol,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998D. (E)-2-methyl-11-(3-dimethylaminopropyliden)-6H-dibenzo[b,e]thiepin-5-oxid.

účinné od 1. 2. 1998† Medroxyprogesteroni acetas

účinné od 1. 2. 1998Medroxyprogesteronacetat

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu, mírně rozpustný v lihu 96% a v methanolu a těžce rozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 205 °C až 209 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem medroxyprogesteronacetatu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenční přísadou pro detekci při 254 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg medroxyprogesteronacetatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg progesteronu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml. 5 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů etheru petrolejového R, ethylacetatu R a toluenu R (10 + 40 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny. Vrstva se postříká kyselinou sírovou v lihu RS a zahřívá se 10 min při 120 °C nebo až do objevení skvrn. Po ochlazení se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, barvou v denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +45° až +51°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v dioxanu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 62,5 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 25 mg medroxyprogesteronacetatu CRL a 25 mg megestrolacetatu CRL se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 25,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se odpaří ve vodní lázni při 45 °C do sucha, zbytek se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min, která je směsí připravenou takto: 600 ml acetonitrilu R a 350 ml vody R se promíchá a po ochlazení se zředí vodou R na 1000 ml a znovu se promíchá,

účinné od 1. 2. 1998spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

účinné od 1. 2. 1998Citlivost se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) činila 70 % až 90 % celé stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Při průtoku mobilní fáze 1 ml/min se kolona ustaluje po dobu asi 45 min. Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek jsou retenční časy látek: medroxyprogesteronacetatu 13,5 min a megestrolacetatu 12,5 min. Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky megestrolacetatu a medroxyprogesteronacetatu je nejméně 2,0. V případě potřeby se upraví koncentrace acetonitrilu R v mobilní fázi tak, aby bylo dosaženo požadovaného rozlišení.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně pětkrát 20 μl porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka pro plochu hlavního píku na chromatogramů porovnávacího roztoku (b) není větší než 2,0.

účinné od 1. 2. 1998Odděleně se nastříkne 20 μl zkoušeného roztoku a 20 μl porovnávacího roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 1,5násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramů porovnávacího roztoku (b) (1,0 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramů porovnávacího roztoku (b) (2,0 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,025násobek plochy hlavního píku porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 0,500 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 199825,0 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) roztoku v maximu při 241 nm.

účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah C₂₄H₃₄O₄ za použití specifické absorbance, jejíž hodnota je 426.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Megluminum

účinné od 1. 2. 1998Meglumin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek. Vodný roztok reaguje na lakmus zásaditě. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96% a prakticky nerozpustný v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 128 °C až 131 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené spektrum (2.2.25) zkoušené látky se shoduje se spektrem megluminu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 10 mg se rozpustí v 1 ml vody R, přidají se asi 2 mg ninhydrinu R a zahřívá se 2 min na vodní lázni; roztok se zbarví modrofialově.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 3,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 15 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -16,5° až -18°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 2,5 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Redukující látky. Ke 2 ml roztoku S se přidá stejný objem vínanu měďnatého RS a krátce se povaří; nevznikne hnědočervená sraženina.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 12 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (2 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší 4 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14.). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,150 g se rozpustí ve 40 ml vody R a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS odpovídá 19,52 mg C₇H₁₇NO₅.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.