Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 40 °C. Při průtoku mobilní fáze 1 ml/min se kolona promývá do ustavení rovnováhy po dobu nejméně 20 min.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (b). Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek jsou retenční časy: metoprololu asi 10 min; metoprololu nečistoty D asi 13,5 min.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) je rozlišení mezi píky metoprololu nečistoty D a metoprololu nejméně 4,0. Podle potřeby se upraví obsah acetonitrilu v mobilní fázi.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 3násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 1,7násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). V případě, že kterýkoliv z těchto požadavků je překročen, a pokud se objeví pík s retenčním časem okolo 5 min (metoprolol nečistota C), připraví se porovnávací roztok (c). Nastříkne se postupně 10 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku (c). Na chromatogramu zkoušeného roztoku se dělí plocha píku odpovídajícího hlavnímu píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (metoprolol nečistota C) deseti: tento podíl plochy není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než l,7násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k pikům kyseliny vinné a k pikům, jejichž plocha je menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g se rozpustí ve 20 ml vody R. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 4 h ve vakuu nad chloridem vápenatým bezvodým R.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,250 g se rozpustí v 30 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 34,24 mg C₃₄H₅₆N₂O₁₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998Pro kapalinovou chromatografii:

1. účinné od 1. 2. 1998A. 1-(ethylamino)-3-[4-(2-methoxyethyl)fenoxy]-2-propanol,
2. účinné od 1. 2. 1998B. 4-(2-methoxyethyl)fenol,
3. účinné od 1. 2. 1998C. 4-(2-hydroxy-3-isopropylaminopropoxy)benzaldehyd,
4. účinné od 1. 2. 1998D. 3-[4-(2-methoxyethyl)fenoxy]-1,2-propandiol,
5. účinné od 1. 2. 1998E. 1-isopropylamino-3-[2-(2-methoxyethyl)fenoxy]-2-propanol,
6. účinné od 1. 2. 1998F. 1-isopropylamino-3-fenoxy-2-propanol,
7. účinné od 1. 2. 1998G. 4-(2-hydroxyethyl)fenol,
8. účinné od 1. 2. 1998H. 1-isopropylamino-3-[4-(2-hydroxyethyl)fenoxy]-2-propanol,
9. účinné od 1. 2. 1998I. 1-isopropylamino-3-(4-vinylfenoxy)-2-propanol,
10. účinné od 1. 2. 1998J. 3-{2-hydroxy-3-[4-(2-methoxyethyl)fenoxy]propoxy}-1-isopropylamino-2-propanol,
11. účinné od 1. 2. 1998K. (E)-a(Z)-1-isopropylamino-3-[4-(2-methoxyvinyl)fenoxy]-2-propanol,

účinné od 1. 2. 1998Pro tenkovrstvou chromatografii:

1. účinné od 1. 2. 1998L. 1,1՛-oxybis[(3-isopropylamino)-2-propanol],
2. účinné od 1. 2. 1998M. 1,3-di-isopropylamino-2-propanol,
3. účinné od 1. 2. 1998N. 3-isopropylamino-1,2-propandiol,
4. účinné od 1. 2. 1998O. isopropylamino-1,1 ՛-bis-{3-[4-(2-methoxyethyl)fenoxy]}-2-propanol.

účinné od 1. 2. 1998Metrifonatum

účinné od 1. 2. 1998Metrifonat 1998

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný v dichlormethanu, snadno rozpustný v acetonu a v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Taje při 76 °C až 81 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety metrifonatu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10 mg metrifonatu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se v nenasycené komoře směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R dioxanu R a toluenu R (5 + 25 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se roztokem 4-(4-nitrobenzyl)pyridinu R (50 g/l) v acetonu R a suší se 15 min při 120 °C. Před ochlazením se postříká roztokem tetraethylenpent aminu R (100 g/l) v acetonu R a ihned se pozoruje. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 20 mg se rozpustí v 1 ml hydroxidu sodného zředěného RS, přidá se 1 ml pyridinu R protřepe se a 2 min se zahřívá na vodní lázni; organická vrstva se zbarví červeně.
2. účinné od 1. 2. 1998D. K 0,1 g se přidá 0,5 ml kyseliny dusičné R, 0,5 ml roztoku dusičnanu amonného R1 (500 g/l) a 0,1 ml peroxidu vodíku koncentrovaného R, zahřívá se 10 min na vodní lázni. Pak se zahřeje k varu a přidá se 1 ml molybdenanu hexaamonného RS; vznikne žluté zbarvení nebo žlutá sraženina.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 5,0 g se rozpustí ve 20 ml methanolu R. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₇ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. 2,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R, zředí se jí na 50 ml a přidá se 0,1 ml červeně methylové RS. Ke změně zbarvení indikátoru na žluté se spotřebuje nejvýše 1,0 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů acetonitrilu R a vody R a zředí se stejnou směsí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10,0 mg desmethylmetrifonatu CRL se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů acetonitrilu R a vody R a zředí se stejnou směsí na 20,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 5,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,10 g dichlorvosu R se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů acetonitrilu R a vody R a zředí se stejnou směsí na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). Připraví se smícháním stejných objemových dílů zkoušeného roztoku, porovnávacího roztoku (a) a porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 4,0 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí stejných objemových dílů acetonitrilu R a vody R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné vhodným oktadecylsilanizovaným silikagelem (10 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min a následujícím složením:
   1. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze A - roztok dihydrogenfosforečnanu draselného R (1,36 g/l) upraveného na hodnotu pH 2,9 kyselinou fosforečnou R,
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze B - acetonitril R,

účinné od 1. 2. 1998Gradientový program:

1. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 210 nm,
2. účinné od 1. 2. 1998- elektronického integrátoru.

účinné od 1. 2. 1998Kolona se promývá do ustavení rovnováhy po dobu 5 min stejnou směsí mobilních fází, jaká byla použita pro prvních 5 min v gradientovém programu, teplota kolony se udržuje na 40 °C.

účinné od 1. 2. 1998Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek jsou píky eluovány v následujícím pořadí: desmethylmetrifonat, metrifonat a dichlorvos. Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (d) a nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla asi 50 % až 70 % celé stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 50 μl porovnávacího roztoku (c). Zkoušku lze hodnotit, jestliže je rozlišení mezi píkem desmethylmetrifonatu a píkem metrifonatu nejméně 3,0 a rozlišení mezi píkem metrifonatu a píkem dichlorvosu je nejméně 4,5.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 50 μl zkoušeného roztoku, 50 μl porovnávacího roztoku (a) a 50 μl porovnávacího roztoku (b). Chromatogram zkoušeného roztoku se zaznamenává po dobu odpovídající 3násobku retenčního času metrifonatu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího desmethylmetrifonatu není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); plocha píku odpovídajícího dichlorvosu není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %); plocha píku, kromě hlavního píku, píků desmethylmetrifonatu a dichlorvosu, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); součet ploch všech těchto píků není větší než 2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,1 násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d).

účinné od 1. 2. 1998Chloridy. Nejvýše 500 μg/g; 5,00 g se rozpustí v 30 ml lihu 96% R a přidá se směs obsahující 15 ml kyseliny dusičné R a 100 ml vody R Titruje se dusičnanem stříbrným 0,01 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) (použije se stříbrná elektroda).

účinné od 1. 2. 19981 ml dusičnanu stříbrného 0,01 mol/l VS odpovídá 0,3546 mg Cl.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g se rozpustí ve 20 ml vody R. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 1 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,3 %; stanoví se s 3,000 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,300 g se rozpustí v 30 ml lihu 96% R a přidá se 10 ml ethanolaminu R. Ochlazuje se přidáváním chlazené směsi obsahující 15 ml kyseliny dusičné R a 100 ml vody R; teplota směsi se udržuje na 20 °C až 22 °C. Při udržování této teploty se titruje dusičnanem stříbrným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) (použije se stříbrná elektroda).

účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah C4H8Cl3O4P v procentech, vzhledem k obsahu chloridů, za použití vzorce:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998V_p - spotřebu dusičnanu stříbrného ve zkoušce stanovení obsahu v mililitrech,
2. účinné od 1. 2. 1998M_p - navážku zkoušené látky ve zkoušce stanovení obsahu v gramech,
3. účinné od 1. 2. 1998V_Cl - spotřebu dusičnanu stříbrného ve zkoušce na chloridy v mililitrech,
4. účinné od 1. 2. 1998M_Cl - navážku zkoušené látky ve zkoušce na chloridy v gramech.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem, při teplotě nepřevyšující 25 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. kyselina (RS)-methyl-(2,2,2-trichlor-1-hydroxyethyl)fosfonová (demethylmetrifonat),

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. (2,2-dichlorvinyl)dimethylfosfat(dichlorvos).

účinné od 1. 2. 1998† Metronidazoli benzoas

účinné od 1. 2. 1998Metronidazolbenzoat

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě nažloutlý krystalický prášek nebo vločky. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, dobře rozpustný v acetonu, těžce rozpustný v lihu 96%, velmi těžce rozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 99 °C až 102 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 0,100 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. 1,0 ml se zředí kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 220 nm až 350 nm. Roztok vykazuje dvě absorpční maxima; při 232 nm a 275 nm. Specifická absorbance v maximu při 232 nm je 525 až 575.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem metronidazolbenzoatu CRL.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu, se pozorují v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
5. účinné od 1. 2. 1998E. K asi 10 mg se přidá asi 10 mg zinku práškového R 1 ml vody R a 0,3 ml kyseliny chlorovodíkové R Směs se 5 min zahřívá na vodní lázni a pak se ochladí. Roztok vyhovuje zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí v dimethylformamidu R a zředí se jím na 10 ml. Roztok neopalizuje intenzivněji než porovnávací suspenze II (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok ZŽ₃ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. 2,0 g se rozpustí ve směsi 20 ml dimethylformamidu R a 20 ml vody R předem zneutralizované kyselinou chlorovodíkovou 0,02 mol/l VS nebo hydroxidem sodným 0,02 mol/l VS za použití 0,2 ml červeně methylové RS jako indikátoru. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,25 ml hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HF₂₅₄ R Před použitím se deska 1 h zahřívá při 110 °C a nechá se ochladit.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,20 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí acetonem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg metronidazolbenzoatu CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí acetonem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 2 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí acetonem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 10 mg metronidazolu CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (e). 10 mg 2-methyl-5-nitroimidazolu R se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (f). 10 mg metronidazolu CRL a 10 mg 2-methyl-5-nitroimidazolu R se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se ethylacetatem R po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna odpovídající metronidazolu nebo 2-methyl-5-nitroimidazolu není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramech porovnávacího roztoku (d) a (e) (0,5 %). Žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrn odpovídajících metronidazolu a 2-methyl-5-nitroimidazolu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a nejvýše jedna taková skvrna je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (f) jsou dvě zřetelně oddělené hlavní skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 80 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,250 g zkoušené látky se rozpustí v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 27,53 mg C₁₃H₁₃N₃O₄.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. metronidazol,
2. účinné od 1. 2. 1998B. 2-methyl-5-nitroimidazol.

účinné od 1. 2. 1998† Mexiletini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Mexiletmiumchlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Mexiletinium chloratum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě a v methanolu, mírně rozpustný v dichlormethanu a prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Vykazuje polymorfismus.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, C a E.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Optická otáčivost (2.2.7). +0,1 ° až +0,1 °; měří se roztok S, viz Zkoušky na čistotu.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 40,0 mg se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové zředěné RS 0,5 % (V/V) a zředí se jím na 50,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 260 nm. Specifická absorbance v maximu při 260 nm je 10,9 až 12,1.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem mexiletiniumchloridu CRL. Jestliže se spektra získaná měřením látek v pevném stavu liší, rozpustí se odděleně zkoušená látka a referenční látka v methanolu R, odpaří se do sucha a se zbytky se zaznamenají nová spektra.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R. Zkoušený roztok. 0,50 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 50 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg mexiletiniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg 2,6-dimethylfenolu R se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 32% R, methanolu R a dichlormethanu R (1 + 14 + 85) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Postříká se ninhydrinem RS a 15 min se zahřívá při 110 °C. Při obou detekcích hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže v ultrafialovém světle při 254 nm na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998E. 1,5 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 2,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 5,5; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20,0 mg 2,6-dimethylfenolu R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. Porovnávací roztok (c). 10,0 mg 2,6-dimethylfenoxyacetonu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml. K 1,0 ml tohoto roztoku se přidá 2,5 ml zkoušeného roztoku a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů vody R a acetonitrilu R (40 + 60) obsahující 6 g/l dihydrogenfosforečnanu draselného R a 2,9 g/l laurylsíranu sodného R. Průtoková rychlost je 1 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 262 nm.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (c). Nastaví se citlivost systému tak, aby výška dvou hlavních píků na chromatogramu nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi prvním píkem (2,6-dimethylfenoxyaceton) a druhým píkem (mexiletin) je nejméně 2,0.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku, 20 μl porovnávacího roztoku (a) a 20 μl porovnávacího roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času mexiletinu (asi 8 min). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího 2,6-di-methylfenolu není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %); plocha žádného dalšího píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší, než je 0,1 násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2,0 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 1,000 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,150 g se rozpustí v 50 ml směsi stejných objemových dílů kyseliny octové bezvodé R a acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 21,57 mg C₁₁H₁₈ClNO.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. 2,6-dimethylfenol,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. 2,6-dimethylfenoxyaceton.

účinné od 1. 2. 1998† Metronidazolum

účinné od 1. 2. 1998Metronidazol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo nažloutlý krystalický prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, v acetonu, v lihu 96% a v dichlormethanu, velmi těžce rozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 159 °C až 163 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 40,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. 5,0 ml se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm. Roztok vykazuje absorpční maximum při 277 nm a minimum při 240 nm. Specifická absorbance v maximu je 365 až 395.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety metronidazolu CRL.
4. účinné od 1. 2. 1998D. K asi 10 mg se přidá asi 10 mg zinku práškového R, 1 ml vody R a 0,25 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Směs se 5 min zahřívá ve vodní lázni a pak se ochladí; roztok vyhovuje zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 20 ml. Roztok neopalizuje intenzivněji než porovnávací suspenze II (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok ZŽ₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄ R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 0,3 ml zkoušeného roztoku se zředí acetonem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, lihu 96% R, diethylaminu R a chloroformu R (1 + 10 + 10 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,3 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2,0 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %, stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,1500 g se rozpustí v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 17,12 mg C₆H₉N₃O₃.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Mianserini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Mianseriniumchlorid

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek nebo krystaly. Je mírně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v dichlormethanu a těžce rozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. 50,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí sejí na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 50,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) roztoku při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 279 nm. Specifická absorbance v maximuje 64 až 72.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem mianseriniumchloridu CRL. Měří se spektra látek s chloridem draselným R ve formě tablet. Pokud se získaná spektra liší, rozpustí se odděleně zkoušená látka a referenční látka v methanolu R, odpaří se do sucha a se zbytky se zaznamenají nová spektra.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg mianseriniumchloridu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg mianseriniumchloridu CRL a 10 mg cyproheptadiniumchloridu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 2 gl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů diethylaminu R, etheru R a cyklohexanu R (5 + 20 + 75) po dráze 15 cm. Pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduj e polohou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené hlavní skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 5,5; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,10 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 17,5% RS a methanolu R (1 + 4) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů amoniaku 17,5% RS a methanolu R (1 +4) na 200 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů amoniaku 17,5% RS a methanolu R (1 + 4) na 25 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (10 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší v proudu studeného vzduchu a na 20 min se vystaví parám jodu. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %) a nejvýše jedna taková skvrna je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se 3 h suší nad oxidem fosforečným R při 65 °C a při tlaku nepřevyšujícím 700 Pa.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí ve směsi 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 50 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 30,08 mg C₁₈H₂₁ClN₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. 1-[(2-hydroxymethyl)fenyl]-4-methyl-2-fenylpiperazin.

účinné od 1. 2. 1998† Miconazoli nitras

účinné od 1. 2. 1998Mikonazoliumnitrat

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Miconazolium nitricum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v methanolu, těžce rozpustný v lihu 96% a prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).